| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| středa 11. června 2003, 18:00 SEČ | |||||||||||||||
| Pavel Němec | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Pavel Němec chystá podle svých slov novinku - státní záruky za úvěry na výstavbu bytů.
Přepis rozhovoru Citace rozhovoru v médiích Posloucháte půl hodinu otázek a odpovědí. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání k protějšímu mikrofonu přijal ministr pro místní rozvoj Pavel Němec, dobrý den. Dobrý den. Premiér Vladimír Špidla konstatuje, že pokud by se Česká republika rozhodla nevstoupit do Evropské unie, prodělala by na tom. Vladimír ŠPIDLA, předseda vlády, předseda ČSSD (zvuková ukázka): Ne, by velmi jednoduše znamenalo, že by se na našich hranicích spustila opona, která by sice nebyla železná, ale byla by velmi hmatatelná. Byla by dokonce i na československém pomezí. To znamená, že by naše zboží bylo zatíženo cly, že by nebyly strukturální fondy a podpora. Zemědělci by nedostali přímé platby, naše kvalifikace by nebyly uznávány, byly by stále pracovní povelení. Úterní slova českého premiéra v rozhovoru pro BBC. Ministerstvo pro místní rozvoj je národním koordinátorem programu, na které se čerpají peníze ze strukturálních fondů Evropské unie. Může ministr, Pavel Němec, říct, jak velké částky může Česko reálně čerpat po vstupu do Evropské unie? Bude to přes dvě miliardy eur v programovacím období 2004 až 2006. Ten princip je malinko složitější, ty peníze se vztahují k programovacímu období, ale protože řada těch projektů bude časově náročnější, tak je možné tyto peníze čerpat ještě dva roky potom, to znamená do roku 2008. Samozřejmě je třeba, aby bylo připraveno dostatek projektů a abychom měli lidi, kteří budou schopni takové projekty napsat, což samozřejmě předpokládá udělané a velmi inteligentní. Předpokládám tedy, rozuměl jsem správně, že 60 miliard korun českých, dvě miliardy euro? Je to přes 2,3 miliardy, takže je to někde k sedmdesáti miliardám korun. Během třech let 2004 až 2006. Ty programy jsou podle vás na stole nebo máte obavu, že se celou částku, zhruba sedmdesáti miliard korun, v tom prvním tříletém období podaří vyčerpat? Kroky musíme zajistit a zajistíme je, protože už v první pomoci v programu SAPART jsme byli velmi úspěšní v čerpání této pomoci a v projektu byl převis nad možnostmi, které jsme byli schopni čerpat. To znamená, že se nevracely žádné peníze? Tyto programy byly velmi úspěšné a byli jsme schopni je vyčerpat. Váš úřad odevzdal Evropské komisi národní rozvojový plán na roky 2004 až 2006, který je jakousi celkovou strategií, nač peníze použít. Máme již reakci z Evropské komise? Ty předběžné reakce jsou celkem uspokojivé. Předpokládáme, že na podzim dojde k definitivnímu schválení národního rozvojového plánu. A ono to není jenom o tom, jak chceme používat evropské peníze, ale je to skutečně národní rozvojový plán, tedy jakási hospodářská strategie České republiky na období 2004 až 2006. Můžete popsat například pro člověka, který nás poslouchá v Beskydech, jak se jeho konkrétně dotkne ten národní rozvojový plán? Tak Beskydy jsou zrovna oblast, která určitě najde prioritu v rozvojovém plánu, protože národní rozvojový plán umožní, abychom podporovali ještě více cestovní ruch a určitě Beskydy jsou lokalita, která si zaslouží podporu cestovního ruchu, aby přilákala podstatně více turistů, protože Beskydy na to určitě mají. Teď jsme se dotkli Šumavských nebo Krušnohorských. Šumava, to je také krásný region, ale já jsem Jihočech, tak to na Šumavu nemohu dát dopustit. Předpokládáte tedy, že zkrátka do všech těch turisticky atraktivních lokalit půjdou peníze i v rámci toho národního rozvojového plánu? Teď jsme to trochu zlehčili, ale je pravda, že do turistického ruchu půjdou peníze. To znamená, že půjdou peníze na to, abychom měli dostatečně kvalitní infrastrukturu a turisté k nám přijížděli a byli spokojeni s kvalitními službami. Ale těch oblastní, které budou v rámci národního rozvojového plánu podporovány je celá řada. Je to například vzdělanost, je to celý sektorový operační program pro průmysl, je to oblast zemědělství a tak dále. Ve které oblasti, vy osobně, máte největší strach o dostatečně dobře vypracované programy? Tak já bych spíš řekl, kde jsou nejlépe připraveny projekty a kde máme největší zásobník z hlediska finanční náročnosti, a to je bezpochyby dopravní infrastruktura, protože potřebujeme stavět síť dálnic a silnic pro motorová vozidla. Byl schválen plán vlády na rozvoj dálniční sítě do roku 2010, a to je obrovský zásobník na potřebu peněz. Kolik korun z těch sedmdesáti miliard, které budou k dispozici v prvních třech letech očekáváte, že by například mělo jít do toho, čemu se složitě říká dopravní infrastruktura? Do rozvoje silnic půjde zhruba polovina z takzvaného fondu soudržnosti, a potom na drobnější stavby bude možné přispívat ze společného regionálního operačního programu, který je zhruba třetina této částky. Což je třetina z těch sedmdesáti miliard, která by měla jít pouze do dopravní infrastruktury? Půjde do společného regionálního operačního programu, kde je možné zase další aktivity podporovat například i ty aktivity v cestovním ruchu. Já vám teď prostě neřeknu přesnou částku, která půjde na výstavbu silnic, ale bude to částka určitě významná z těch celkových sedmdesáti miliard. Dá se říct, že v těch dalších letech po roce 2006, kdy končí ten národní rozvojový plán, protože ten je omezen roky 2004 až 2006, že pokud Česká republika v tom prvním tříletém období bude naplňovat a dobře zpracovávat ony programy, že by pak mohla dosáhnout na daleko vyšší pomoc, na daleko vyšší peníze ze strukturálních fondů po roce 2006? My jsme diskutovali o podobě nové regionální politiky. Vlastně členské země Evropské unii nás přizvali jako rovnocenné členy. V této době jsem byl na zasedání ministrů pro regionální rozvoj v Řecku, Řecko je předsedající zemí a tam jsme se dohodli na podobě nové regionální politiky právě pro období počínaje rokem 2007. A počítá se právě s tím, že přistupující země nadále na tom budou relativně výhodně, protože zůstane těch 75 % HDP pro tu soustředěnou podporu ze strany Evropské unie. V každém případě byste odmítl tezi, že se dobrých projektů Česku nedostává? Tu tezi bych odmítnul. Jde pouze o to zvednout je ze země, zpracovat je a obhájit. Prezident Václav Klaus několik dní před referendem o vstupu České republiky do Evropské unie varuje v rozhovoru pro BBC, že téma důsledků vstupu České republiky do Evropské unie nebylo dostatečně rozebráno. Václav KLAUS, prezident České republiky (zvuková ukázka): Zatímco my potřebujeme vědět, docela slušně. Co se stane s cenami, s rozhodováním o těch, či oněch věcech? Bude o tom rozhodovat, kdo v zájmu koho? Bude tam náš hlas silný nebude tam náš hlas silný? Budeme jedna entina rozhodování v Evropské unii, je to pro nás výhoda, že se zbavíme části /nesrozumitelné/ nebo je to nevýhoda? Vyděláme na tom zbavením se části svého rozhodnutí nebo proděláme? To jsou přeci základní věci. Pondělní slova českého prezidenta Václava Klause v rozhovoru pro BBC. Pod ministra pro místní rozvoj, Pavla Němce, spadá problematika bydlení, nemovitostí, pozemků. Máte na vašem ministerstvu prognózu, jak se dotkne cen bytů, pozemků, rekreačních chalup vstup České republiky do Evropské unie, abychom odpověděli Václavu Klausovi. Já hned na to odpovím, ale musím si vzít jeden příklad a tím příkladem jsou země jako je Portugalsko, Řecko, Irsko. Všechny tyto země byly hluboce pod úrovní HDP, chcete-li blahobytu obyvatel pod úrovní Evropské unie a po vstupu do Evropské unii se dostaly k průměru evropských zemí, a dokonce ten známý příklad Irska je, že v Irsku je větší blahobyt, než je průměr Evropské unie. Ale nyní k tomu bydlení. Není ale problém v tom, že když jste zmínil Irsko, že Irsko je jen jedno? Irsko je jedno, ale další země je Portugalsko, Řecko, Španělsko. V podstatě mi můžete říct jakoukoliv zemi, která nebyla zakládajícím členem Evropské unie a přistoupila později a žádná na tom neprodělala. Není taková země, alespoň já se omlouvám, takovou zemi neznám. Teď k problematice a k otázce, kterou jsem položil. Jestli máte na vašem ministerstvu prognózu, jak se dotkne cen bytů, pozemků, rekreačních chalup vstup České republiky do Evropské unie? Samozřejmě máme, já sleduji nezávislé odhady realitních makléřů, makroekonomů a v zásadě by vstup České republiky do Evropské unie neměl mít žádný výrazný vliv na ceny nemovitostí. Já řeknu proč. Za prvé ten, kdo měl zájem si nemovitost opatřit v České republice, tak to už mohl udělat určitým způsobem. Za druhé stejně tak, jako u nás existují rozdíly v cenách nemovitostí mezi Prahou a Ostravou, tak existují rozdíly v cenách nemovitostí v Paříži a ve Španělsku. Tak stejně tak budou existovat i nadále rozdíly v cenách nemovitostí mezi Českou republikou, Německem a tak dále. Ty rozdíly jsou i regionální v rámci České republiky. Dokonce je zajímavé, že někteří ekonomové považují dnešní umělou poptávku v předvstupním období za poptávku, která uměle zvýšila ceny nemovitostí, a když se ukáže, že ze strany občanů Evropské unie není žádný hlad, potom aby tady zkupovali nemovitosti, takže ty ceny se spíše usadí. Vy máte v té vaší prognóze, kterou má ministerstvo pro místní rozvoj tu variantu druhou? To znamená, že skutečně je zájem umělý, lidé zbytečně kupovali a drží nemovitosti, pozemky právě z nějaké předvstupní obavy a pak dojde k poklesu? My vycházíme z toho, že ceny nemovitostí se v zásadě nepohnout. Samozřejmě budou určité regionální rozdíly. Lez očekávat zájem v příhraničních oblastech, kdy možná budou atraktivní lokality severní Moravy pro naše sousedy z Polska, a tak dále, ale nedojde k žádnému plošnému zvyšování cen nemovitostí. Vy jste teď řekl, že například očekáváte drobné navýšení cen na severní Moravě. Také vaše ministerstvo už v polovině května hovořilo o pohraničí se Slovenskem a o Praze. Jak vysvětlíte rozpor mezi tou předpovědí ministerstva pro místní rozvoj a odhady realitních makléřů, kteří s růstem cen pozemků, bytů, rekreačních chalup na severu Moravy a na československém pomezí vůbec nepočítají? Podívejte, všechno jsou to samozřejmě odhady, a tak, jak si nezávislí ekonomové myslí, že ceny budou stagnovat nebo spíše poklesnou, tak my říkáme, že budou stagnovat. Možná v některých regionech se mírně zvýší. Tak v zásadě z toho můžeme udělat závěr, že se lidé nemusí obávat ani výrazného poklesu ani výrazného nárůstu cen nemovitostí. Prostě vstup České republiky do Evropské unie nebude mít žádný zásadní vliv na ceny nemovitostí. Další téma bude problematika bydlení. Na trhu letos přibude téměř třicet tisíc nových bytů, což je nejvíc za posledních deset let. Očekáváte i po letošním rekordu další nárůst výstavby uzavřených bytů? Já si myslím, že ten trend bude pokračovat a je to určitě výsledek dobrých stimulačních mechanismů pro bytovou poptávku. Jsou dostupné hypotéky a i jiné podpůrné nástroje se ukázaly jako účinné, takže si myslím, že kombinace hypoték, podpory stavebního spoření a řekněme i obecní bytová výstavba, že to jsou všechno faktory, které příznivě ovlivňují stavby nových bytů. Nedělá vám ovšem problémy to, že jde především o vlastnické bydlení nikoliv o bydlení nájemné? A proč by to mělo dělat problém? Například kvůli mobilitě pracovní síly, protože v Čechách pokračuje trend, před kterým varují ekonomové i Evropská unie, že zkrátka česká pracovní síla je totálně neflexibilní. A víte, kde je jedna z nejmobilnějších pracovních sil? Podle mých informací je to ve Spojených státech a drtivá většina lidí tam bydlí ve vlastnickém bydlení, ale je to otázka toho, že se rozhodnou svůj dům nebo byt prodat a za utržené peníze si třeba na druhém konci Spojených států koupí jiný dům nebo byt. To je ale jiná mentalita. Ne tak v Čechách, protože v Čechách to funguje tak, že jakmile máte vlastní bydlení, tak se v něm téměř narodíte a téměř v něm umíráte. To je pravda, ale u nás řada lidí považuje i nájemní bydlení za dostatečně vlastní, pokud se v něm dobře zabydlí a nechtějí se stěhovat za prací, nechtějí u nás lidé ani dojíždět za prací, takže to není problém, že by se vlastnicky uvázali k nějakému majetku, ale právě, jak jste řekl, problém mentality. Prostě to, že si udělají známé, kamarády a prostě jsou zvyklí v prostředí a neradi se stěhují, takže je to o mentalitě, nikoliv o tom, jestli si koupím vlastní dům nebo byt. Budeme-li se bavit o tom dalším nárůstu, který vy očekáváte, že rozhodně rok 2003 a třicet tisíc dokončených bytů nepovažujete za konečné číslo. Jaký očekáváte další růst? Já jsem řekl, že ten trend, kdy se nám podařilo nastartovat bytovou výstavbu bude pokračovat. Nechtěl bych říkat, jestli to bude 31,5 tisícce nebo 33 tisíc nebo jenom 29,5. Já si myslím, že i 29,5 tisíce je pěkné číslo, které znamená, že se udržuje vysoký trend výstavby nových bytů, které potřebujeme k tomu, abychom odstranili cenové deformace v nájemném a tak dále. Nemůže se ten trend zlomit například v roce 2008, kdy podraží stavební práce, a vracím se ke vstupu České republiky do Evropské unie nebo nemůže se také ten trend, a to je druhá podotázka zlomit tím, že zkrátka nebudou peníze na podporu, o nichž jste hovořil? Ty podpůrné nástroje se také budou vyvíjet a my chceme přejít na nástroje, které jsou v zahraničí velmi efektivní, ovšem nestojí státní rozpočet mnoho. Jsou to zejména záruky za úvěry. Jsou to mechanismy, které právě stimulují soukromý kapitál. To znamená podpůrné nástroje k hypotékám a tím chceme udržet toto tempo bytové výstavby. Pojďme si ty jednotlivé aspekty rozebrat. Vaše ministerstvo, jak bylo řečeno, se snaží výstavbu v Česku podporovat několika nástroji. Je zde jednoprocentní úroková dotace na hypotéky je reálné, že se bude tato podpora vyplácet i v budoucnu? Narážím na reformu veřejných financí. Samozřejmě se tuto podporu budeme snažit udržet, protože hypotéky jsou skutečně velmi dobrým nástrojem pro financování bydlení a stát to příliš nestojí. Je tam poměrně dobrý poměr cena a výkon. Samozřejmě záleží na možnostech státního rozpočtu. Jednání o rozpočtu budou velmi tvrdá. Každý resortní ministr si bude hájit své zájmy, takže uvidíme. Jakou částku byste chtěl pro podporu hypoték na rok 2004 až 2006? Je to otázka jednání s ministerstvem financí. Já to nechci předbíhat. Řekněte prosím, alespoň na jeden rok 2004 a uspokojíte mě. Tak já bych rád, abychom se dostali na zhruba desetiprocentní nárůst, ale na druhou stranu jsem připraven ušetřit v jiných položkách, které jdou do přímých dotačních nástrojů, jako je například podpora výstavby nájemních bytů obcemi, kde se vlastně peníze dávají přímo ke spotřebě. Kolik milionů představuje desetiprocentní nárůst v roce 2004? To jsou zhruba desítky milionů korun. Ta úspora by byla kolik? Tak tam už se můžeme pohybovat ve větších číslech, protože vlastně na každý nájemní byt, který staví obec, přispívá relativně velkou částkou. Vy jste řekl, že chystáte nástroje nové. Připravujete vládní nařízení o sjednocení státních podpor na nové a starší byty. Jak to vládní nařízení bude vypadat? Ano, připravujeme. Já jsem zrovna se svými kolegy měl nedávno poradu, kde jsme se dohodli na těch principech. Ty principy budou takové, že každý bez ohledu na věk a tak dále bude mít právo požádat o úrokovou dotaci za předpokladu, že si pořizuje první bydlení. To první bydlení pravděpodobně bude definováno tak, že v posledních x letech nebyl zapsán v katastru nemovitostí jako vlastník a každý si bude muset zvolit, že o tuto podporu požádá jednou během svého života. A kdy ho předložíte vládě? Předložíme ho tak, aby tento koncepční nástroj a zcela jednoduchý nástroj mohl platit od 1.1. příštího roku. To znamená, že je-li to vládní nařízení, tak není nutné s ním jít do Poslanecké sněmovny a Senátu a je možné ji nejpozději předložit do podzimu? Přesně tak to je. Když jste hovořil o zárukách za úvěry. Jaký by to měl být nástroj a jak by měl fungovat? Záruky za úvěry by měl poskytovat státní fond rozvoje bydlení, a to zejména pro obecní bytovou výstavbu, kde uvažujeme v tom směru, že státní fond rozvoje bydlení bude poskytovat menší příjmy dotace a tu zbývající část poskytne formou záruky. To znamená, že státní fond rozvoje bydlení poskytne záruky a komerční bankovní ústav poskytne úvěr, pravděpodobně za rozumných úrokových podmínek, protože bude zajištěn státní garancí a obec potom bude splácet úvěr a inkasovat nájemné. Je to model, který podle mě je životaschopný a my ho chceme předložit z toho důvodu, že jsme se dohodli s koaličními partnery a sami jsme jako Unie svobody prosazovali reformu veřejných financí. Ty státní záruky za úvěry by jako model měly začít fungovat od kdy, pokud vše dobře půjde? Pokud to půjde hodně dobře, tak by to také mohlo být od začátku příštího roku, ale tam přeci jenom uvažuji trochu pomalejší náběh. To bude formou vládního nařízení nebo tam bude nutné provést nějakou právní úpravu ve formě zákona? Je nutné, abychom mírně, ale jen mírně novelizovali zákon o státním fondu bydlení. Nicméně tuto novelu jsem do vlády předložil, v současné době ji projednává legislativní rada vlády a v několika nejbližších týdnech by měla být definitivně projednávána vládou, ale je to skutečně drobná novelka. Potom je třeba připravit vládní nařízení, které přímo stanoví podmínky, za kterých ty záruky budeme moci obcím poskytnout. Když hovoříte o drobné novelce státního fondu rozvoje bydlení, tak předpokládám, že státní fond rozvoje bydlení bude fungovat, kdy? Vždyť v tom prvním nástřelu reformy veřejných financí bylo v materiálu ministerstva financí kritizováno ono fondové hospodaření a dá se říct, že už jste se s Bohuslavem Sobotkou, jako s ministrem financí dohodli detailně na tom, jaké důsledky bude mít reforma veřejných financí pro ministerstvo pro místní rozvoj, pro podporu bydlení a podobně? Tak tady jsme zrovna narazili na největší částku a chtěl bych říct, že ministr financí nikdy nenavrhoval zrušení státního fondu rozvoje bydlení, byť v tom materiálu byla obecně kritická zmínka o fondech. Ta právě směřovala k tomu, že fondy spotřebují velkou míru veřejných prostředků a nejsou pod drobnohledem státního rozpočtu. Právě jsme se, s panem kolegou, dohodli na tom, že státní rozvoj bydlení budeme utlumovat přímou dotační činnost a bude hospodařit s nějakým kapitálem, který je v něm vložen a bude poskytovat záruky, případně úvěry obcím. To znamená ty peníze, které vydá, by se mu zase měly vrátit tak, aby neměl nějaké další nároky na státní rozpočet nebo příjmy z privatizace. To znamená, že svým způsobem se státní fond rozvoje bydlení stane jakousi bankou? Stane se fondem, stane se tím, čím měl být od samého začátku. Bez státních dotací? Nebude mít příjmy, které by přerozděloval. Bude z větší části hospodařit se svým kapitálem, který je v něm kumulován. Od kdy se tak stane? Říkal jsem, že pokud to dobře půjde, ale je to velmi optimistická varianta, tak od 1.1.2004, byť tam připouštím, že rozběh může být trošku delší, protože nechceme obce vystavovat do nějakých skokových změn podmínek. To znamená ten přechod od dotačního systému k poskytování záruk případně úvěru, musí být plynulý. Dá se říct, že v souvislosti s reformou veřejných financí už je jasné, jak bude fungovat stavební spoření, veřejností tak často využívané, například skutečně jako forma spoření, nikoliv účelově vázaná na stavební práce a pořizování bytů? Je to přesně, jak jste řekl. Stavební spoření je velmi výhodným spořícím instrumentem a od svého původního záměru, kterým byla podpora bytových potřeb, tak se stavební spoření odchýlilo. Na to jsem se neptal. Ptal jsem se, zda už jste se definitivně dohodli? Dohodli jsme se na tom, že snížíme státní podporu, ale nedohodli jsme se na tom, jaký bude rozdíl mezi těmi, kteří staví a těmi, kteří nestaví. Já, protože podporuji bytovou výstavbu chci, aby státní příspěvek byl o něco vyšší u těch, kteří naspořené peníze použijí na bytové potřeby. Můžete říci o kolik váš návrh, který předložíte Bohuslavu Sobotkovi, jako ministru financí? Já bych rád viděl pětiprocentní rozdíl. Je reálné, že bude přijat? Už jste předjednal tento návrh s Bohuslavem Sobotkou? Tuto věc jsme panu kolegu sdělovali ve všech fázích připomínkového řízení a definitivní výsledek uvidíme na vládě, spíš až v Poslanecké sněmovně. Hovoříme-li o bydlení není možné nechat stranou zákon o nájemném. Vláda schválila v Poslanecké sněmovně zákon o nájemném z dílny ministerstva financí. Dá se říct, že to je jeden z neúspěchů Pavla Němce, ve funkci ministra pro místní rozvoj, zákon o nájemném? Podívejte, já jsem se nestal ministrem kvůli tomu, abych prosadil deregulaci nájemného. Stejně tak to nebyl důvod, proč Unie svobody vstupovala do vlády. Já jednoduše považuji stávající cenové deformace za nesmyslné a z přesvědčení o správnosti svého postupu jsem "bojoval" za odstranění stávajících deformací, které jsou nemorální, nesmyslné a podvazují trh s byty a živí šedou ekonomiku. Jednou zvítězí názor ministra financí, jindy zvítězí názor ministra pro místní rozvoj. Promiňte, není problém v tom, že v této zásadní věci zvítězil postoj ministra financí? Je to spíše otázka toho, že sociální demokracie v tu danou chvíli byla v určité situaci, kdy považovala za vhodné využít své hlasovací většiny a já si myslím, že to nebylo o věci, ale bylo to o tom, že sociální demokracie v tu chvíli chtěla, aby zvítězil názor sociální demokracie. Vy jste 20. května vyjádřil naději, že se strany vládní koalice nakonec ve druhém a třetím parlamentním čtení pokusí najít shodu na znění zákona. Je již vámi vzývaná shoda na blízku? Naděje existuje pořád a do doby, než zákon opustí sněmovnu nebo než je vyhlášen ve sbírce zákonů. Nakonec i Senát může navrhnout rozumné pozměňovací návrhy a já jsem vždy říkal, že budeme usilovat, jako Unie svobody a zatím se zdá, že i ve shodě s KDU-ČSL o prosazení takových postupů, které zajistí v bližší nebo delší budoucnosti odstranění cenových deformací, tedy srovnání nájemného, abychom měli pouze jedno nájemné, jednomístně obvyklé nájemné a záleží pochopitelně na hlasování. Už je něco předjednáno? Je v současnosti nějaké jednání a kroky k tomu, že se... Vidím určitou pozitivní vůli u některých poslanců sociální demokracie. Vy jste na vládě provedli inventuru plnění programového prohlášení během prvního roku fungování vlády. Kde vidíte dluhy ve své vlastní práci, vidíte-li nějaké? Tak já si myslím, že ministr je od toho, aby spíše vyzdvihoval úspěchy než ty věci, které je třeba ještě vyřešit. To funkční období se čtyři roky, tak nemůžeme udělat všechno v prvním půlroce působení. Chtěl jste říct v prvním roce. V ročním působení ještě celý není, a to bychom neměli, co plnit následující tři roky, ale teď vážně. To byste si zase mohli napsat jiné programové prohlášení, jak by veřejnosti byla spokojena s takovou vládou? Já si myslím, že by veřejnost měla zmatek, protože tady platí, že každá vláda má jedno programové prohlášení a s tím předstupuje před veřejnost a sněmovnu a má čtyři roky na to, aby ho splnila. Tedy neřeknete, kde bude zapotřebí přidat v roce dalším? Hlavním úkolem je samozřejmě to, abychom měli agendu České republiky v Evropské unii, abychom tedy společně, a to se netýká jenom mého ministerstva a ostatních kolegů, prosazovali zájmy České republiky v Evropské unie, abychom prostě využili toho, že se staneme členy a Česká republika z toho vytěžila maximum, takže to je náš úkol na nejbližší roky. Říká ministr pro místní rozvoj Pavel Němec, který byl hostem Interview BBC. Děkuji za vašich třicet minut, které jste věnoval této rozhlasové stanici a někdy opět na shledanou. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:24 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
