| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| úterý 10. června 2003, 18:00 SEČ | |||||||||||||||
| Vladimír Špidla | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Vladimír Špidla podle svých slov doufá, že k referendu o vstupu Česka do Evropské unie přijde nadpoloviční počet voličů.
Přepis rozhovoru Citace rozhovoru v médiích Před námi je půl hodina otázek a odpovědí. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a hostem v parlamentním studiu BBC je český premiér, předseda České strany sociálně demokratické Vladimír Špidla. Dobrý den. Dobrý den. Pokud byste měl jedním slovem či jednou větou zhodnotit bezmála roční působení vašeho kabinetu. Jaké hodnocení byste zvolil? Plníme to, co jsme si předsevzali. Před vládou je zpráva o plnění programového prohlášení. Pokud byste měl říci, v čem citovaný dokument považujete za zásadní. Co řeknete? Ten dokument není zásadní, ale je to vážnej pokus udělat si inventuru toho, jak vláda fungovala. Myslím si, že je to dobrá zvyklost, která by se měla zavádět a měly by jí dělat všechny vlády, které budou někdy následovat. Jak vaše inventura dopadla? Porovnávali jsme to s plány, které měla vláda s programovým prohlášením, s legislativním plánem a ukazuje se, že ne zcela důsledně, ale přesto programové prohlášení plníme. V čem ne zcela důsledně? Tak některé věci se například poněkud protahují, protože reforma veřejných financí jsme předpokládali, že bude ve vrcholu už o něco dříve. Zřejmě ten vrchol nastane na podzim. Čili to jsou takové věci, ale to vážné projednání bude až zítra, pak bude tisková konference. Znamená to, že reforma veřejných financí a věci s ní související mají zhruba půl roku zpoždění? Nikoliv půl roku zpoždění, ale pár týdnů ano. Pokud byste měl říci, co se protahuje a z čeho jste jako ministerský předseda nervózní? Tak musím říct, že na začátek tohoto volebního období nebo této ústavní periody nervózní nejsem, protože to, co se zvládlo v průběhu roku, tak zhruba odpovídá tomu, co se předpokládalo. Za fungování vlády nesete největší odpovědnost vy jako premiér, jako ministerský předseda. Odpovězte, prosím, pokud možno, jednoznačně na otázku, kteří ministři či resorty by z vašeho pohledu měli v následujícím období přidat? To je věc, kterou proberu se svými ministry a myslím si, že není na místě, abych jí teď nějakým jednoznačným způsobem popisoval. Ale jsou takoví ministři a takové resorty? Jistě, že ne. Každý ministr je shodný s druhým ministrem, ale v zásadě ministři své úlohy plní. Naopak, když nechcete říci jména těch, ať už ministrů nebo resortů, kteří by si drobnou kritiku zasloužili, je někdo, kdo si z pohledu premiéra Vladimíra Špidly zaslouží jednoznačnou pochvalu a koho byste dal ostatním za vzor? Já si svých kolegů vážím a považuji toto hodnocení za skutečně interní záležitost, která je mezi mnou a jednotlivými ministry a není určena takovým to přímočarým způsobem pro média. Neměla by být ale určena veřejnosti, protože politika a byl jste, když jste byl i v opozici a když jste byl součástí kabinetu Miloše Zemana, hovořil jste o tom, že politika by měla být, pokud možno, otevřena. Tudíž i tento rozměr politiky by asi měl být otevřený. Politika je otevřená a názory premiéra na jednotlivé ministry jsou určeny jednotlivým ministrům. Každý, kdo zažil trochu personalistiky, tak ví, že není správné personální názory a výtky vyjadřovat nějakým příliš přehnaně veřejným způsobem, a proto si myslím, že z hlediska principu personalistiky je správné, abych se dále už k této věci nevyjadřoval. Vláda premiéra Vladimíra Špidly má za sebou dvě personální změny. V polovině března Vladimír Špidla odvolal ministra průmyslu a obchodu Jiřího Rusnoka. Důvodem je dlouhodobě narušená politická komunikace mezi mnou a panem ministrem Rusnokem a v situaci, kdy je vysoká míra nezaměstnanosti a potřebujeme velmi aktivní přístup je mimořádně nutná dobrá spolupráce mezi ministrem průmyslu, ministrem práce a sociálních věcí, ministrem financí a premiérem. Musím říci jasně, že právě ta vazba mezi ministrem průmyslu a premiérem byla do té míry narušena, že jsem dospěl k názoru, že oslabuje celkovou výkonnost vlády, a proto jsem se rozhodl. Třináctý březen a slova Vladimíra Špidly. Odvolaný ministr průmyslu a obchodu Jiří Rusnok následně hovořil o práci Vladimíra Špidly jako premiéra o neumětelské a amaterské. Jiří RUSNOK, bývalý ministr průmyslu a obchodu, bývalý poslanec ČSSD (zvuková ukázka): Vnímám to tak, že občas někdo z nás politiků přecení své síly a možnosti a pak vede k docela určitým kritickým situacím a to bude něco podobného. Třináctý březen a slovo odvolaného ministra průmyslu a obchodu Jiřího Rusnoka. Druhou personální změnou byl odchod ministra obrany Jaroslava Tvrdíka. Tvrdík nejprve oznámil rezignaci, pak ji stáhl a následně ji opět prohlásil za platnou. V Interview BBC pak k tomu Jaroslav Tvrdík uvedl. Jaroslav TVRDÍK, bývalý ministr obrany (zvuková ukázka): V průběhu odpoledne po konzultacích se svými nejbližšími spolupracovníky, se svojí rodinou jsem dospěl k závěru, že bych nemohl dělat v žádném případě něco, čemu vnitřně nevěřím. Dospěl jsem k závěru, že nelze dělat kompromisy, protože v politice se dělá strašně mnoho špatný kompromisů a člověk se posunuje vždy o kousek dál. Pak zjistí, že je úplně někde jinde a úplně někdo jiný. A já v tuto chvíli si myslím, že život je příliš krátký na to, abych ho ztrácel něčím, čemu bych prostě vnitřně nevěřil. Třicátý květen a slova někdejšího ministra obrany Jaroslava Tvrdíka. Na odchodu z vlády je s největší pravděpodobností vicepremiér ministr spravedlnosti Pavel Rychetský, který má šanci stát se ústavním soudcem. Které personální změny premiér Vladimír Špidla nejvíce lituje? To pro mě je velmi zajímavou a silnou osobností Pavel Rychetský, a pokud bylo to po zevrubných debatách, kde jsme tu situaci probírali a došel jsem společně s ním před několika měsíci k názoru, že je dobré, pokud se otevírá možnost, že by stal ústavním soudcem, aby se o tuto funkci ucházel. To znamená, že z těch tří osobností, které jsem zmiňoval a které s největší pravděpodobností je možné zařadit do onoho kyblíku či škatulky personální změny, tak Pavel Rychetský bude pro vládu největší ztrátou? Pavel Rychetský je jednoznačně mimořádně silná politická osobnost to není sporu. Kým ho nahradit? Jeho úlohou je najít vhodného nástupce. Je několik otevřených ještě jmen. Očekávám jeho návrhy. Bude to nestraník s největší pravděpodobností nástupce Pavla Rychetského? Očekávám návrhy Pavla Rychetského. Uvažujete pane premiére o tom, že by s případným odchodem vicepremiéra Rychetského z vlády byl ustaven post vicepremiéra pro ekonomické záležitosti nebo považujete za nezbytný model vicepremiér pro legislativu a ministr spravedlnosti? Tak jsem přesvědčen o tom, že je dobré, aby ministr spravedlnosti byl současně předsedou legislativní rady, že to je dobrá cesta. Ta otázka místopředsedů je otevřená a já už delší dobu uvažuji o zřízení funkce místopředsedy pro ekonomiku. Bude tím místopředsedou vlády pro ekonomiku někdo ze stávajících ministrů nebo byste považoval za dobré, pokud by to byl člověk, který by přišel do vašeho týmu nově? Myslím, že by se neosvědčilo, kdyby přišel zcela nově. To znamená někdo z vašeho týmu? Bohuslav Sobotka jako ministr financí? Žádné rozhodnutí doposud nepadlo ani rozhodnutí o tom, že bude zřízen místopředseda pro ekonomiku. Myslím si, že je to sice správné rozhodnutí, takže se k tomu rozhodneme a odhodláme, ale na druhé straně není to uzavřené. Kdy celou věc hodláte uzavřít? Bude to jistě trvat ještě pár týdnů. Prezident Václav Klaus v pondělí v Interview BBC kritizoval kompetenční rozdělení problematiky Evropské unie v české vládě. Václav KLAUS, prezident České republiky (zvuková ukázka): Já vůbec nechápu koneckonců, proč má Evropskou unii na starosti ministr zahraničí, protože se zahraniční politikou to nemá vůbec nic společného. To je navýsost vnitřní politika této země. To je o základních věcech našeho bytí, našeho života, a proto to svěřit ministru zahraničí se mi zdá strašlivým zjednodušením, protože to už dává lidem signál, že to je jakoby něco ze zahraničí a není to, co se tak až nás dotýká dovnitř. Zatímco já jsem stoprocentně přesvědčen o tom, že to je věc, která se dotýká úplně každého, každého z nás. Pondělní slova českého prezidenta Václava Klause pronesená v rozhovoru pro BBC. Uvažuje premiér Vladimír Špidla, že by v souvislosti s problematikou Evropské unie možná po referendu, možná v souvislosti se změnami ve vládě přerozdělil kompetence a ano? Ne. Můžete to rozvést, proč ne? Vy ten argument ... To byla jasná odpověď. Děkuju za tak jasnou odpověď. Vy ten argument Václava Klause považujete za chybný? Pokud se podíváte, jakým způsobem řeší situaci jednotlivé státy v Evropské unie, tak zjistíte, že není jednota, že existují státy, kde je evropská agenda blízko ministerstva zahraničních věcí, kde je evropská agenda ve vlastním ministerstvu, kde je evropská agenda součástí úřadu vlády. Ty věci jsou otevřené a není jednoznačný vhodný model, proto to volební období. Nevidím důvody ke změnám. Ten model, který v současnosti má Česká republika je tedy vhodný, a dokud bude Špidlova vláda, nebude se měnit. Je to jeden z modelů, který funguje a nejsou po mém soudu nějaké radikální důvody, aby se změnil. Některá česká média již nějakou dobu referují, že po referendu o vstupu České republiky do Evropské unie dojde k pádu současného kabinetu. Občanská demokratická strana, která tvrdí, že vláda premiéra Vladimíra Špidly nevládne ústy svého předsedy Mirka Topolánka, ovšem veřejnosti sděluje, že ve sněmovně nebude vyvolávat hlasování o důvěře. Mirek TOPOLÁNEK, předseda ODS, místopředseda Senátu (zvuková ukázka): My se nedomníváme, že bychom to měli být my, kdo bude iniciovat tyto kroky a necháváme na vládě na Vladimíru Špidlovi, jak bude postupovat. Pronesl před týdnem předseda občanské demokratické strany Mirek Topolánek. Pokud by vám někdo položil lapidární otázku, zda vaše vláda vydrží do švestek. Jak byste odpověděl? Nepochybuji, že ano. Máme před sebou řadu úkolů, které je třeba ještě splnit. Ten jeden velmi významný, který se právě bude rozhodujícím okamžikem, rozhodujícím způsobem plnit v době kolem švestek, je přesvědčit o správnosti reformy veřejných financí, kterou prostě naše země potřebuje, abychom ji zrealizovali. Pak je poměrně rozsáhlé programové prohlášení. Je toho ještě před námi mnoho a já nemám žádné pochyby. Vadí vám, když se v novinách píše s odkazem na Petra Ibla předsedu poslaneckého klubu ČSSD s odkazem na jeho vazby ke Stanislavu Grossovi, že takzvaní grossovci už považují situaci ve vládě za neúnosnou, že po referendu musí dojít ke změnám? To jsou ryzí spekulace. Já mám velmi dobrý kontakt ke Stanislavu Grossovi a myslím si, že nemá smysl se zabývat takovými to okrajovými informacemi. Ptal jsem se, jestli vám to vadí, že se o tom píše? A tak v novinách, které musí zaplnit ohromnou plochu, se píše o celé řadě věcí. Říkáte psi štěkají a karavana jde dál? Některé věci, které jsou v novinách jsou významné a jiné jsou bez významu, ale to už je charakter novin. Požádá premiér Vladimír Špidla v souvislosti s předložením zprávy o plnění programového prohlášení vlády sněmovnu o důvěru? Ne. Proč ne? Protože žádná, zaprvé není žádná ústavní zvyklost, která by ukládala, že se má žádat o důvěru, to zaprvé. Čili by to neodpovídalo vůbec charakteru našeho ústavního systému, protože o důvěru se žádá v souvislosti s nějakým zákonem, to ústava předepisuje ty situace, kdy se o důvěru žádá. Čili není to tak jednoduché úplně. A za druhé ani minulé vlády nikdy o důvěru při zprávě o činnosti v podstatě nežádaly, protože není důvod. Je to etapová zpráva o tom, jak vláda plní své programové prohlášení, o tom, jak plní, co si předsevzala. Je to správné, myslím si, že je to správná věc, ale není to, není nutné při té příležitosti žádat o důvěru. Vy jste částečně odpověděl na otázku, kterou se chystám položit nyní. Z těch úkolů, které vy vidíte jako ministerský předseda, jež stojí před vládou po referendu o vstupu země do Evropské unie, vy jste na první místo řadil reformu veřejných financí? Ano, tak tomu je skutečně, protože naše veřejné finance nejsou v pořádku. Je třeba je stabilizovat a koneckonců součástí reformy veřejných financí má být důležitá důchodová reforma, kde bychom přešli na pružný věk odchodu do důchodu a na celou řadu velmi zajímavých a moderních věcí a tyto dva úkoly jsou úkoly mimořádného významu. Řekl bych, že jsou nejdůležitější. Vsadil byste se jako ministerský předseda o to, zda projde rozpočet na rok dva tisíce čtyři? Jsem přesvědčen o tom, že rozpočet na rok dva tisíce čtyři přijde, projde a bude mít charakter reformního rozpočtu. Tím země nastoupí do reformy veřejných financí a skutečně vláda v takovém to okamžiku splní další velmi důležitý a podstatný úkol, který jde ku prospěchu všech občanů republiky. S jakým deficitem to bude rozpočet? To není ještě ... ta debata není uzavřena, jenom je jisté, že to bude rozpočet reformní. Můžete říci ale koridor, ve kterém se pohybuje teď nyní při debatách? To je otázka ministra financí. Ten koridor není ještě uzavřen, ale bude vycházet z toho, že budeme snižovat deficit veřejných financí k nula celá pět desetin procenta. Je reálné osmdesát miliard deficit? Žádné komentáře k jednotlivým číslům, protože to opravdu je ještě před námi kus práce, abychom přesně vyjasnili hranice a meze tohoto nového rozpočtu, ale bude to v každém případě rozpočet reformní. Další téma referendum o vstupu České republiky do Evropské unie. Český prezident Václav Klaus vyzval v pondělí v rozhovoru pro BBC lidi, aby se zúčastnili všichni referenda. Václav KLAUS, prezident České republiky (zvuková ukázka): Já jsem nikdy ani vteřinu neváhal, že bych neměl občanům České republiky z titulu své funkce zcela jasně říci, že to je historická chvíle, kterou nevím, kdo by si měl odvážit propást. Člověk má prvně formou referenda u nás možnost vyslovit se k zcela zásadní věci naší země, a proto prosím každého nebo vyzívám každého, aby toto své právo využil, protože to nejsou volby. Volby, ty se konají jednou za čtyři roky, a když dopadnou špatně pro někoho, tak bude mít šanci, aby hlasoval znovu, ale referendum o vstupu do Evropské unie je jenom jedno, to není opakovatelné, tak bych byl moc rád, kdyby si lidé uvědomili, o čem to referendum je a že oni snad něco předávají, snad něco získávají z toho a zvážit to, co je předáním části své suverenity a samostatnosti za efekty bytí v tomto vyšším evropském celku, to je na každého z nás, aby se rozmyslel. Pondělní slova českého prezidenta Václava Klause v rozhovoru pro BBC. Potěšila Vladimíra Špidlu prezidentova výzva, aby lidé šli k referendu? Tak, ta výzva mě samozřejmě potěšila, protože to je, ale nijak mě nepřekvapila, protože to je samozřejmá výzva. Ta příležitost poprvé v našich dějinách rozhodovat v referendu je mimořádná a nebude se opakovat. Až dojde k rozhodnutí, buď bude ano, nebo ne, tak to bude rozhodnutí, které bude platné tak, jako kdyby bylo získané silou zbraní a nemyslím si, že bude někdy příležitost v krátké době, že by se znovu opakovala. Prezident Václav Klaus ale v pondělí v rozhovoru pro BBC jasně řekl, že lidem nedá doporučení, jak mají hlasovat. Václav KLAUS, prezident České republiky (zvuková ukázka): Já jsem opravdu byl zvolen prezidentem České republiky, to znamená všech občanů České republiky, to znamená i těch, kteří budou v pátek a v sobotu hlasovat pro. I těch, kteří budou hlasovat proti. Pondělní slova českého prezidenta Václava Klause v rozhovoru pro BBC. Když vás nepřekvapila ta výzva, kterou jste označil za samozřejmou, překvapilo vás, že se prezident rozhodl nedát voličům doporučení? Ani to mě nepřekvapilo, protože to opravdu odpovídá pozici hlavy státu a je to ústavně důsledné. Vy jako premiér doporučení voličům dáte? Samozřejmě já jsem velmi přesvědčen o tom, že ku prospěchu České republiky je hlasovat ano. Koneckonců věnuju tomu velké úsilí na mnoha setkáních s občany, protože pro Českou republiku je vždy nejméně výhodná situace být izolovaný. To se stalo v roce, v době třicetileté války po Bílé hoře, to se stalo v roce devatenáct set třicet osm, to se stalo v roce devatenáct se čtyřicet sedm, to se stalo v roce devatenáct set šedesát osm. Vždy, když jsme byli izolovaní, nastávaly velmi zlé časy. To bude váš jasný postoj, vaše jasné sdělení ve čtvrtek. Řeknete veřejnosti: hlasujte, protože izolace je cesta do pekel? O tom jsem hluboce přesvědčen. Ano, jsem přesvědčen, že správné je připojit se k evropskému projektu, hlasovat ano a nebýt české ve střední Evropě izolovaný. Naši sousední národy: Slováci, kteří mají s náma dějiny tak společné, že si člověk ani nikdy není jist, zda nejsou takřka totožné, Poláci, kteří mají krutou středoevropskou zkušenost společně s námi, Maďaři, jejichž zkušenost je historická také velmi obdobná, se rozhodli. Oni se rozhodli, že nebudou v izolaci, že se připojí k projektu, jakkoliv tento projekt má své výhody i nevýhody, ale přesto ten výsledek z mého hlediska je jasné ano. Když odkazujete na referenda v sousedních zemí, která se již uskutečnila, chcete tím Čechům, Moravanů a Slezanům říci nenechte se zahanbit, u nás to musí dopadnout nejlépe? Ne, to není žádná soutěž, to není žádné loto, to není nic, to nejsou závody koní, to je prostě rozhodování o velmi vážné věci. Já jsem tím jenom chtěl říct, že národy, které mají podobnou historickou zkušenost, které si těžce udržovali svébytnost v prostoru v uvozovkách mezi Německem a Ruskem, se na základě své historické zkušenosti, zkušenosti se svými dějinami a se vším co mají, se rozhodli ano, ale soutěž to není a žádné zahanbování nebo nezahanbování, to je příliš vážné. Promiňte. Jaký hlavní argument by Vladimír Špidla použil pro ty voliče, kteří chtějí hlasovat proti vstupu země do Evropské unie? Víte, ano má svojí hodnotu a ne má taky svou hodnotu. Ne velmi jednoduše znamenalo, že by se na našich hranicích spustila opona, která by sice nebyla železná, ale byla by velmi hmatatelná a byla by dokonce i na československém pomezí. To znamená, že by naše zboží bylo zatíženo cly, že by nebyly strukturální fondy a podpora, zemědělci by nedostali přímé platby, naše kvalifikace by nebyly uznávány, byly by stále svaté, byly by stále povolení pracovní. Rozumím vám správně, že by Česká republika zchudla? Česká republika ... došlo by pravděpodobně k odlivu zahraničního kapitálu, protože velká část podniků naší vývozní ekonomiky je tady proto, aby mohla vyvážet a v okamžiku, kdyby se ten svět zmenšil, neměly by tady co dělat ... Máte jako ministerský předseda ... ... Česká republika by zchudla. Máte jako ministerský předseda odhad, o kolik by Česká republika zchudla, pokud by řekla ne vstupu do Evropské unie? To se nedá odhadnout, to je velmi komplexní jev. Ten důsledek by byl opravdu mimořádně těžký a snad bych řekl ještě jednu věc. My bychom zůstali izolování uprostřed, byli by jsme zcela pod tlakem evropské ekonomiky a měli bychom nulová politická práva uvnitř evropské ekonomiky. Čili naše hospodářská situace by byla velmi těžká, pravděpodobně by to znamenalo i prudké zvýšení nezaměstnanosti, ale to už jsou prostě všechno odhady a rozsah se nedá přesně popsat. Jak nízkou účast v referendu by premiér Vladimír Špidla považoval za svoji osobní prohru? Já toužím po tom, aby byla a přeji si, aby účast byla co největší a doufám pevně, že bude nad padesát procent. Osobní prohra je pod padesát procent? A to nikoliv. Já si přeji, aby byla účast co nejvyšší. A osobní prohra by bylo kolik? S osobní prohrou to nemá nic společného. S tím nepočítáte? Počítám s tím, a že lidé, kteří u nás jsou velmi politicky myslící využijí svého práva a k referendu půjdou. Nejsilnější opoziční strana v zemi ODS považuje za špatnou vládní kampaň k referendu. Ke kritice kampaně se v pondělí připojil i český prezident Václav Klaus. V rozhovoru pro BBC neváhal použít slova jako šaškárna a hloupá propaganda. Václav KLAUS, prezident České republiky (zvuková ukázka): Tak, ona to byla jednosměrná hloupá propaganda, zatímco my potřebujeme vědět docela slušně, co se stane s cenami, co se stane s rozhodováním o těch či oněch věcech, bude o tom rozhodovat kdo, v zájmu koho, bude tam náš hlas silný, nebude tam náš hlas silný, budeme jedna n-tina v rozhodování v Evropské unie, bude to pro nás výhoda, že se zbavíme části rozhodování nebo je to nevýhoda, vyděláme na tom zbavení se části svýho rozhodnutí nebo proděláme. No, to jsou přece základní věci, ale šaškárny o tom, že je možné ... já jsem viděl nedávno nějakou krásnou reklamu, že nějaký majitel nějaké vinárničky kdesi v Řecku, podívejte se jakou mám bezvadnou vinárnu a kolik tady mám turistů a vstupte do Evropské unie, budete mít taky takovouhle vinárničku. No, to nevím, jestli se mám štípnout nebo jestli sním, či bdím. No, nevím opravdu. Pondělní slova českého prezidenta Václava Klause. Jak premiér Vladimír Špidla vyargumentuje, že vládní kampaň k referendu o vstupu není šaškárna a hloupá propaganda? Tak byl citován jen velmi malý zlomek kampaně. To je kampaň, která jde pomocí klipů v televizi. Mimochodem v tom klipu neříkal onen kavárník, že všichni budou mít kavárnu, nýbrž říkal, že když Řecko v roce devatenáct set sedmdesát dva vstoupilo do Evropské unie, znamenalo to prudký nárůst turistů, a to mu umožnilo této příležitosti využít. Ale všechny ty údaje, o kterých pan prezident hovořil, tak se objevovaly týdny a měsíce ve velmi rozsáhlých přílohách novin, kde byly jak pohyby cen, pohyby mezd, všechny otázky byly velmi zevrubně a odborně odpovídány. Každý z nich je odpovídán i v nesčetném množství příruček ... Odmítáte tedy slova o propagandě a šaškárně? Tak samozřejmě, že ano. Šaškárna, to už je opravdu pouze hloupý dehonestující výraz, to nemá žádný obsah. Pokud se pohybuji mezi lidmi, a že se mezi nimi pohybuji, tak jasně cítím a vidím, že jejich informovanost o Evropské unii je mimořádně velká. Podle vás bylo těch dvě stě milionů korun, které vláda vynaložila na onu kampaň dobře investovanými penězi? O tom budeme ... to se bude posuzovat až s odstupem času, ale v každém případě ta kampaň informační, především informační a znovu říkám, jsou to přílohy v novinách velké množství příruček, Euroskop čili internetové možnosti, značné množství debat a podobně. Tato kampaň po mém soudu, tak, jak vidím, že lidé začínají mít znalosti, nebo mají znalosti a skutečně hluboké, je účinná. Zda některé z těch šotů jsou lepší, nebo horší, to je věc, o které se dá mluvit někdy jindy. Já nejsem reklamní odborník, takže to nemohu takto posuzovat. A jenom mohu konstatovat, že jsem nedávno měl nějaký výzkum, který říkal, že asi sedmdesát procent lidí tu kampaň považuje za dostatečnou, no, ale také je to jenom výzkum veřejného mínění, to musíme trochu počkat. Teď poslední tři okruhy. Poprosím vás o stručnější odpovědi, které souvisejí s dotazy posluchačů. První otázky se týkají protestních akcí, demonstrací odborů a stávkových pohotovostí. Vidí premiér Vladimír Špidla před středečním zasedání tripartity možnost ústupkům odborů? Na tripartitě budeme vážně jednat, ale radikálnost reformy se těžko může změnit, protože jinak bychom nedosáhli cíl. A stabilizované veřejné finance jsou ku prospěchu všem, zejména těm lidem, kteří jsou, řekněme, nadprůměrné životní úrovni nebo trošku úrovni trošku nižší. Chcete tím říci, že ... ... které jsou velmi závislé na dlouhodobě udržitelných veřejných financí. Chcete tím říci, že s největší pravděpodobností se nepodaří zabránit demonstracím? To nemohu předvídat, jestli se zabrání demonstracím, jestli demonstrace budou, nebo nebudou. Já jsem přesvědčen, že argumenty, které předložíme, jsou dosti silné, takže budou pochopeny. Dovedu si představit nějaké dílčí změny, to určitě ano, ale ta celková koncepce, že potřebujeme stabilizovat veřejné finance a že potřebujeme udělat zásahy, jak na straně příjmové, tak na straně výdajové. To se nemůže změnit. A rozsah těch zásad. Kde vidíte prostor pro dílčí změny? Je určitě řada možností o způsobu realizace některých zákonů. Můžou se objevit některé nové návrhy, už se o nich také debatuje. Čili to jsou některé věci ještě otevřené jsou. Buďte konkrétní. To je věc, kterou je třeba přednést partnerům, když se s nimi jedná. Zkrátka prostor pro ústupky je? Je prostor pro jednání. Další otázka. Ta je od posluchače, který se ptá, že v Mladé frontě Dnes psali, že jste prvním premiérem v historii České republiky, který čte záznamy z odposlechu BIS. Proč to děláte? Tak já plním funkci premiéra s plnou zodpovědností, která mě patří, kterou mám. To je základní odpovědnost a nevím, co psali v Mladé frontě a nekomentuji to. Nečtete odposlech? Nekomentujete to? Jak už jsem řekl, nekomentuji tuto věc. Premiér Vladimír Špidla. Děkuji za váš čas, který jste věnoval BBC. Někdy příště na shledanou. Na shledanou. Takové bylo Interview BBC. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích Špidla doufá v 50 procent Právo, 11. 6. 2003, strana 2 - Premiér Vladimír Špidla doufá, že k referendu o vstupu ČR do EU přijde víc než polovina voličů. "Přeji si, aby účast byla co nejvyšší, doufám, že bude větší než 50 procent," řekl včera v BBC. Pokud přijde voličů méně, nebude to Špidla podle svých slov brát za osobní prohru. Špidla též uvedl, že počítá se zřízením postu místopředsedy vlády pro ekonomiku. Vláda Špidla zvažuje vytvořit novou funkci vicepremiéra Mladá fronta DNES, 11. 6. 2003, strana 2 - Premiér Vladimír Špidla v rozhovoru pro BBC uvedl, že již delší dobu uvažuje o zřízení funkce vicepremiéra pro ekonomiku. Zastávat by ji měl nejspíš některý ze současných členů vlády. Kdo z ministrů by takovou funkci mohl vykonávat, nechtěl Špidla říci. Špidla: Jeden z ministrů by mohl být vicepremiérem pro ekonomiku PRAHA 10. června (ČTK) - Premiér Vladimír Špidla dnes v rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC uvedl, že již delší dobu uvažuje o zřízení funkce vicepremiéra pro ekonomiku. Zastávat by ji měl nejspíš některý ze současných členů vlády. "Neosvědčilo by se, kdyby přišel zcela nově," řekl ministerský předseda. Kdo z ministrů by takovou funkci mohl vykonávat, nechtěl Špidla říci. "Dosud ještě nepadlo ani rozhodnutí o tom, že bude zřízen místopředseda pro ekonomiku, i když myslím, že je to správné a že se k tomu odhodláme," uvedl Špidla. Premiér tak reagoval na otázku, kdo nahradí vicepremiéra Pavla Rychetského, kterého prezident navrhl na funkci ústavního soudce. Toho Špidla charakterizoval jako silnou a charismatickou osobnost a naznačil, že jeho odchod z kabinetu jej mrzí nejvíce. Premiérovo hodnocení se brzy dozví i další členové vlády. Kabinet bude totiž ve středu projednávat zprávu o plnění programového prohlášení. "Ne zcela důsledně, ale přesto programové prohlášení plníme," zhodnotil stručně roční práci vlády Špidla. Konkrétně se podle něj například protahuje reforma veřejných financí, o které si myslel, že touto dobou bude již vrcholit. Zpoždění je však podle něj jen v řádu týdnů. "Vrcholit bude na podzim," tvrdí premiér. Otázky, kterého ministra čeká největší kritika či největší pochvala, nechtěl šéf kabinetu zodpovědět. "To proberu s nimi," řekl pouze. Hlasy, které hovoří o tom, že po referendu o vstupu do Evropské unie, Špidlův tým padne, označil za spekulace. O tom, že lidé z ČSSD, mající blízko ke Stanislavu Grossovi, se zabývají úvahami o změně vlády, napsaly počátkem tohoto týdne některé deníky. "To jsou ryzí spekulace, já mám velmi dobrý kontakt ke Stanislavu Grossovi a myslím si, že nemá smysl se zabývat takovýmito okrajovými informacemi," míní premiér. Kdyby lidé řekli ne? S tím vláda nepočítá Mladá fronta DNES, 13. 6. 2003, strana 2 - Zatímco česká vláda vykresluje případné odmítnutí vstupu do Evropské unie téměř jako apokalypsu, euroskeptici zase přesvědčují, že je to ta jediná správná volba. Důkladná analýza či scénář pro případ, že se Češi postaví proti EU, však neexistuje. Jaký je to rozdíl například od Poláků, kteří měli pro jistotu hned tři analýzy! Jednu vládní a dvě nezávislé. Čeští vládní politici se v poslední době dotazům na "scénář ne" vyhýbají zpravidla slovy o hrozbě "izolovaného ostrůvku v Evropě". "Žádný plán neexistuje. Soustředíme se pouze na to, aby lidé vstup do unie podpořili. Druhá šance totiž možná nebude," říká ministr zahraničí Cyril Svoboda. Opozice to vidí jinak. Podle poslance za ODS Martina Římana je od vlády takový přístup nezodpovědný, i když sám připouští, že na 99,9 procenta dopadne hlasování pro EU. "Druhý den bychom se probudili do stejné České republiky, ale bylo by třeba začít s unií jednat o volném vstupu na evropský trh," říká Říman, který bude hlasovat proti vstupu do unie. Na internetové stránce Euroskop ministerstvo zahraničí stručně popisuje možnou situaci, pokud Češi řeknou ne, takto: V optimistické variantě se Češi po vzoru Norů stanou členy Evropského hospodářského prostoru, tím by získali volný přístup na evropský trh. Ministerstvo však zároveň varuje, že by Česko muselo zapomenout na unijní podporu z jejích fondů a počítat s kontrolami na hranicích. "Naše zboží by bylo zatíženo cly, zemědělci by nedostali přímé platby, naše kvalifikace by nebyly uznávány, došlo by pravděpodobně k odlivu zahraničního kapitálu... Tak by Česká republika zchudla," řekl premiér Vladimír Špidla v rozhovoru pro BBC. Euroskeptici se variantou, která počítá s odmítnutím EU, logicky zabývají důkladněji. Například Centrum pro ekonomiku a politiku, blízké ODS, v posledním čísle svého časopisu píše: "Lze existovat vedle unie jako nezávislý stát, který má s EU podepsánu řadu vzájemně výhodných dohod." A jak vidí pozici mimo unii nezávislí odborníci? Referendové ne by například podle ekonoma Raiffeisen bank Ivo Nejdla přineslo oslabení koruny. "Ten největší problém by nastal kolem zahraničních investic. Firmy, které u nás stavějí továrny, prostě počítají s tím, že budeme za rok v unii, proto sem přišly," říká Nejdl. Životní úroveň poroste, ale pozvolna Mladá fronta DNES, 16. 6. 2003, mimořádná příloha: Česko v Evropě, strana 7 - Ani evropský výdělek, ani evropské ceny. Mzdy porostou podobně jako dosud, některé výrobky podraží, jiné zlevní. Zhruba takový vývoj se dá čekat po vstupu do Evropské unie v příštím roce. Nejvíce lze poznat dopady začlenění do unie z toho, co by se stalo, kdyby referendum dopadlo opačně. "Je to velmi asymetrická situace," míní exministr financí Pavel Mertlík. "Náš vstup nikoho nepřekvapí, zatímco odmítnutí vstupu by bylo velké rozčarování." Zahraniční investoři by potopili korunu, Češi by se rázem za hranicemi cítili o něco chudší a firmy by měly problém udat své výrobky na západních trzích, protože by vůči nim unie uplatňovala cla. "Odmítnutí by velmi jednoduše znamenalo, že by se na našich hranicích spustila opona, která by sice nebyla železná, ale byla by velmi hmatatelná, byla by dokonce i na československém pomezí. Naše zboží by bylo zatíženo cly, nebyly by strukturální fondy a podpora, zemědělci by nedostali přímé platby, naše kvalifikace by nebyly uznávány," prohlásil minulý týden v rozhovoru pro BBC premiér Vladimír Špidla. Více než polovina lidí se stále podle nejčerstvějších průzkumů bojí, že po vstupu už si nekoupí rohlík za korunu a mléko za patnáct korun, ale třeba za dvojnásobek. Podobný strach však je neopodstatněný. Ceny v Česku jsou dnes sice zhruba na 40 procentech průměru Evropské unie, ale na uzdě je budou i nadále držet řádově nižší příjmy, a tedy nemožnost si drahé výrobky koupit. Stejné ceny nejsou dnes ani ve všech zemích v západní Evropě, takže v Portugalsku či Španělsku je o pár desítek procent levněji než v Rakousku či Německu. K růstu cen tak sice bude od příštího roku docházet, ale jen u některých výrobků a služeb, a něco by naopak mohlo zlevnit. Nejvíce asi rozpočty rodin zatíží vyšší poplatky za telefonování. Tyto služby totiž vláda dokonce v předstihu už od ledna příštího roku přesunula do vyšší, 22procentní sazby daně z přidané hodnoty. Poměrně střídmá domácnost s pevnou linkou a dvěma mobilními telefony, platící dnes zhruba 1100 korun, kvůli tomu zaplatí od příštího roku až o dvě stovky víc. Vyšší daně, k jejichž přiblížení na evropskou úroveň se Česká republika zavázala, se dále promítnou hlavně do zdražení cigaret a některých služeb. Krabička nejprodávanějších cigaret Petra by v roce 2008 měla stát dvojnásobek dnešní ceny, asi 80 korun. Kromě daní příští rok ovlivní ceny odlišná cla. Ta poslední zbývající, která je třeba platit při dovozu zboží z evropské patnáctky, zcela zmizí. Těšit se tak mohou hlavně milovníci dobrých francouzských vín, která mohou zlevnit až o třetinu, či měkkých sýrů. Naopak připlatit si bude nutné za výrobky dovážené třeba z Asie či Latinské Ameriky, proti kterým se unie chrání více než teď Česko. Podraží tak například banány z Kostariky, rýže, jízdní kola či levný textil z Číny anebo rybí konzervy z Thajska. Naopak mírně nižší by mohly být ceny oděvů a elektroniky původem ze západní Evropy, které jsou dnes v tuzemských obchodech většinou dražší než třeba v německých. Nedotčeny by měly zůstat nájmy, ceny zdravotnických služeb a vzdělávání, které jsou oproti unii na nejnižší úrovni, zhruba pětinové. Ty se však řídí převážně tím, kolik si za ně mohou Češi dovolit dát. Stejně tak by neměly vylétnout ani ceny bytů. Ty jsou podle realitních kanceláří vyšponované už teď a příští rok lze čekat spíše pokles. A davy "bohatých Němců" se za dveřmi tlačit nebudou. Nemovitost v Česku si občané EU budou moci příštích pět let koupit, jen když tu budou mít trvalý pobyt. A navíc ti, kdo tak chtěli učinit, už to udělali prostřednictvím firem. Stejně jako nedojde k žádnému cenovému skoku, nelze čekat zázrak ani v podobě evropských mezd. Výdělky mohou růst jen tak rychle, jak si to mohou dovolit firmy. To znamená, že půjdou vzhůru asi o tisícovku ročně. Za pět let by tak mohla průměrná mzda vystoupat z dnešních 15 700 na 22 tisíc korun. Dostat se na úroveň evropských mezd však bude trvat nejméně tři desítky let, a to pouze v případě, že česká ekonomika poroste rychleji než nynější evropská patnáctka. Dnes jsou mzdy ve srovnání s Německem pětinové, po přepočtu na to, co si člověk za ně může koupit, zhruba poloviční. Možnosti Čechů by však měla zvyšovat také posilující koruna, díky níž mohou v cizině více utrácet. Některé obory a profese si přitom polepší více než jiné. Nejlépe na tom budou lidé s vysokoškolským vzděláním, dobrou kvalifikací a znalostí jazyků. Zatímco jejich mzda by se mohla za pět let zhruba zdvojnásobit, lidem se základním vzděláním vzroste mzda asi o 80 procent. Největší šance na rychlejší růst platů mají po vstupu právníci, daňoví a účetní poradci, tlumočníci, ale i kvalifikovaní dělníci, jichž je nedostatek už dnes. Za hranicemi pak bude zřejmě poptávka i po lékařích a sestrách, kteří dnes také patří k relativně nejhůře placeným. Špidlu čeká těžká chvíle Mladá fronta DNES, 14. 6. 2003, strana 5 - Právě dnes uplynul rok od voleb. Vláda, která z nich vzešla, právě teď zažívá své nejtěžší chvíle. Rozhoduje se o tom, zda vydrží. Kabinet Vladimíra Špidly je první většinovou vládou po šesti letech. Dnes jí ale hrozí, že bude také vládou, která nejrychleji padne. Téměř jistě skončí, jestliže Češi řeknou v referendu o vstupu do Evropské unie "ne". Padl by tak klíčový bod vládního programu, který zatím - při všech dosavadních vládních krizích - udržel tři rozdílné politické strany pohromadě. Vládě ale také silně hrozí, že nemusí přežít podzimní schvalování reformy veřejných financí. Prorokuje to stále více politiků, včetně těch vládních. Naznačil to například i ministr průmyslu Milan Urban (ČSSD). Dosavadní práci si ale vláda pochvaluje. Tuto středu si schválila „zprávu o plnění programového prohlášení". A jaký je závěr zprávy? Až na několik drobností prý vláda plní, co lidem slíbila. Ale je tomu skutečně tak? Na podobnou otázku odpovídal premiér Špidla tento týden pro BBC. Nejdříve prohlásil: „Plníme to, co jsme si předsevzali." Po chvíli připustil: „Ukazuje se, že ne zcela důsledně, ale přesto programové prohlášení plníme." V následující odpovědi dokonce řekl: „Některé věci se například zpomalují. Reforma veřejných financí má jisté zpoždění, nikoliv půl roku, ale pár týdnů ano." Je otázkou, co by premiér řekl, kdyby se moderátor ptal dál. Loni v srpnu, na začátku jejího období, si kabinet poměrně dobře poradil s ničivými záplavami. V září pak vláda prodělala první vážnou krizi. Unionistka Hana Marvanová (při většině jediného hlasu v dvousetčlenné sněmovně pro vládu klíčová osoba) odmítla hlasovat pro „povodňové" zvýšení daní. Chvíli to vypadalo, že Špidla kabinet rozpustí. Další krize přišla s volbou prezidenta. Vládní strany se nedokázaly shodnout na jednom kandidátovi. Největší vládní strana ČSSD navíc zažívala vzpouru proti Špidlovi. Ten se totiž snažil všemožně zabránit tomu, aby se hlavou státu stal Miloš Zeman. „Udělali jsme významný krok v reformě soudnictví. Podařilo se dosáhnout odpovídajících změn v daňových zákonech. Umožnilo se poprvé podávání daňového přiznání prostřednictvím informačních technologií. To jsou všechno prostě věci, z nichž každá představuje ohromný kus práce, je to poctivé dílo," tvrdí Špidla o roční práci svého kabinetu. Nejvíc přitom premiér zdůrazňuje zahájení reformy veřejných financí. Lídr opoziční ODS Mirek Topolánek to vidí logicky jinak: „Špidlova vláda je horší v tom, že vyvolala daleko větší očekávání u všech sociálních vrstev. Proto teď jejich reforma, která je spíš souborem opatření ke zdražování a škrtům, vyvolává sociální neklid. Jejich reforma má jediný cíl: přežít letošní rok." S napětím se nyní čeká, jak na reformní návrhy bude reagovat nepříliš jednotná ČSSD. Protesty jsou zatím slabé, protože i tradiční nespokojence uvnitř strany děsí představa, že by padla vláda a oni by v předčasných volbách neobhájili poslanecké křeslo. Klíčové jednání sociálních demokratů proběhne až příští týden. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:09 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
