| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| pondělí 9. června 2003, 18:00 SEČ | |||||||||||||||
| Václav Klaus | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Václav Klaus zdůraznil význam nadcházejícího referenda o vstupu České republiky do Evropské unie.
Přepis rozhovoru Citace rozhovoru v médiích Václav Klaus má za sebou v úřadu českého prezidenta prvních sto dní. Václav Klaus se rozhodl, že neudělí amnestii při příležitosti svého nástupu do funkce. Václav Klaus začal plnit i své další předvolební sliby, například objíždí republiku, na jednání zve zástupce všech politických stran zastoupených ve sněmovně bez výjimky. Některé kroky českého prezidenta podle komentátorů budí rozpaky. Například způsob, jakým Václav Klaus navrhuje Senátu kandidáty na pozice ústavních soudců. Prezident posílá kandidáty postupně, což nepovažuje za šťastné i předseda ODS, místopředseda Senátu Mirek Topolánek. Mirek TOPOLÁNEK, předseda ODS, místopředseda Senátu (zvuková ukázka): Já se přiznám, že vadí, ale protože jsem se o tom s panem prezidentem bavil, vím taky, kde jsou kořeny tohoto problému. Ty kořeny toho problému jsou v tom, že opravdu neexistuje takhle najednou osm nebo deset ústavních soudců nebo adeptů. Nejen o prvních start dnech Václava Klause v úřadu českého prezidenta bude následujících třicet minut. Vítejte při poslechu půl hodiny otázek a odpovědí. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl po čase prezident České republiky Václav Klaus. Dobrý den. Dobrý den. Čtyři dny před začátkem referenda o vstupu České republiky do Evropské unie jste vyzval občany, aby se zúčastnili všelidového hlasování. Jak dlouho jste zvažoval, zda výzvu k občanům České republiky pronesete? Já jsem to nezvažoval vůbec, to asi média z dlouhé chvíle a z nedostatku jiné činnosti pořád spekulují o tom, kdy už něco pronesu a jestli něco pronesu. Já jsem nikdy ani vteřinu neváhal, že bych neměl občanům České republiky z titulu své funkce zcela jasně říci, že to je historická chvíle, kterou nevím, kdo by se měl odvážit propást. Člověk má prvně formou referenda u nás možnost vyslovit se k zcela zásadní věci naší země, a proto prosím každého nebo vyzývám každého, aby toto své právo využil, protože to nejsou volby. Volby, ty se konají jednou za čtyři roky a když dopadnou špatně pro někoho, tak bude mít šanci, aby hlasoval znovu, ale referendum o vstupu do Evropské unie je jenom jednou, to není opakovatelné, tak bych byl moc rád, kdyby si lidé uvědomili, o čem to referendum je a že oni snad něco předávají, snad něco získávají z toho a zvážit to, co je předání části své suverenity a samostatnosti za efekty bytí v tomto vyšším evropském celku, to je na každém z nás, aby se rozmyslel. Premiér Vladimír Špidla vás již 15. května v Poslanecké sněmovně požádal, aby jste jako hlava státu jednoznačně vyzval občany k účasti v referendu. Dá se ta vaše výzva chápat i tak, že jste vyhověl premiéru Špidlovi? Mě to nenapadá, že bych měl reagovat na to či ono. Já jsem začal tím, že si myslím, že to je tak unikátní věc, myslím, že jsem byl jedním z prvních politiků, kteří již před několika lety trvali na tom, že otázka přistoupení České republiky k Evropské unii je věcí, kterou musí rozhodovat občané referendem a nikoliv pouze zástupci parlamentu. Čili pro mě to je konzistentní chování a opravdu nereaguji na tu či onu výzvu. Pokud byste jako prezident České republiky měl zhodnotit, zda se lidem dostalo dostatečné množství informací, aby mohli zodpovědně rozhodnout o vstupu, či nevstupu Česka do Evropské unie, jak by znělo vaše hodnocení? Tady nemám jednoznačnou odpověď. Na straně jedné bych na tuto lákavou otázku "dostalo se informace, či nedostalo," odpověděl zcela logicky, nedostalo, protože ty informace, které byly vědomě šířeny, byly zavádějící, okrajové, nemířící k podstatě věci ... Jako například? ... jednostranné. Já bych tam ještě dořekl toto, jednostranné, zdůrazňující pouze plusy, neboli přínosy a opomíjející věc druhou. Ale, teď to chci hned trošku ubrat. Já jsem ekonom, který ví, že informace někomu vnucovat není možné, informace, chce-li člověk, si musí obstarávat sám. Já také, když si budu kupovat auto, tak úvaha o tom, kolik s existujících informací já si skutečně vyhledám, nebo nevyhledám, jak moc budu investovat svého času do toho, abych porovnal třicet druhů aut, které jsou k dispozici na trhu a přečetl si výhody toho či onoho, to je moje věc. Takže já bych v této chvíli neobviňoval jenom některé typy politiků, kteří jednosměrně a růžově lakují Evropskou unii, ale já myslím, že to je otázka každého z nás, kdo chce vědět o tom, co si kupuje, více nebo méně. K jednostranné informaci, můžete uvést příklad takové nejvíc narůžovo nalakované vějičky na EU? Ta Evropská unie je tak mnohovrstevnatá věc, já vždycky odmítám, když někdo to zasune do šuplíku zahraniční politika země. Já říkám: "Prosím vás, to opravdu vůbec nevíte, o čem mluvíte, to nepatří do rubriky zahraniční politiky." Já vůbec nechápu koneckonců, proč má Evropskou unii u nás na starosti ministr zahraničí, protože se zahraniční politikou to nemá vůbec nic společného. To je navýsost vnitřní politika této země. To je o základních věcech našeho bytí, našeho života, a proto to svěřit ministru zahraničí se mi zdá strašlivým zjednodušením, protože to už dává lidem signál, že to je jakoby něco ze zahraničí a není to to, co se nás až tak dotýká dovnitř, zatímco já jsem stoprocentně přesvědčen o tom, že to je věc, která se dotýká úplně každého z nás. A když ne ministr zahraničí, tak kdo? Nějaký speciální resort, ministerstvo pro evropské záležitosti? Tak mně nejde o to, jestli je to ministerstvo, jestli se bude jmenovat takhle, jestli vytvořím zase další úřad, který bude mít tisíc zaměstnanců a z kolika peněz daňových poplatníků. To já tak nemyslím. Je to vláda jako celek, týká se to naprosto každého ministra stejně a ministra zahraničí možná více, možná méně než více dokonce, méně než ty některé jiné. Ale ptáte-li se na růžové věci nebo na růžovo lakované, a to ještě hodně růžovou barvou, bych řekl. Ty pověstné brýle, které mámí člověka, to já myslím, že snad by se mělo přejmenovat ode dnešního dne. Pro někoho, kdo viděl různé reklamní šoty v našich televizích o tom, jak důchodci si budou jezdit na dovolenou do těch či oněch jihoevropských přístavů, tak to já myslím, že překonalo všechno, co se obvykle pod slovem "nasazovat si růžové brýle" vůbec mohlo myslet. To žádný satirik ani spisovatel s bujnou fantazií, já myslím, že na takovouhle věc by nikdy nemohl přijít. Jako reklamu, že vstoupíte-li do Evropské unie, budete si vy důchodci jezdit na Sicílii támhle nebo na Mallorcu na dovolenou. To já myslím, že je téměř geniální věc, to by mělo být v Guinnessově knize rekordů jako unikátní nápad. Použil byste slovo propaganda v té souvislosti? Tak ona to byla jednosměrná hloupá propaganda, zatímco my potřebujeme vědět docela slušně, co se stane? Co se stane s cenami? Co se stane s rozhodováním těch či oněch věcech? Bude o tom rozhodovat kdo? V zájmu koho? Bude tam náš hlas silný, nebude tam náš hlas silný? Budeme jednat n-tina rozhodování v Evropské unii? Je to pro nás výhoda, že se zbavíme části rozhodování, nebo je to nevýhoda? Vyděláme na tom zbavením se části svého rozhodnutí nebo proděláme? No, to jsou přece základní věci a ne šaškárny o tom, že je možné ... Já jsem viděl nedávno nějakou krásnou reklamu, že nějaký majitel nějaké vinárničky kdesi v Řecku, říká: "Podívejte se, jakou mám bezvadnou vinárnu a kolik tady mám turistů a vstupte do Evropské unie, budete mít také takovouhle vinárničku." No, to nevím, jestli se mám štípnout, nebo jestli sním či bdím. Nevím, opravdu. Když jste v souvislosti s těmi vládními spoty použil slovo propaganda nebo šaškárna, tak předseda nejsilnější opoziční strany v zemi Občanské demokratické strany Mirek Topolánek ve středu v Interview BBC kritizoval, jak vláda za prostředky daňových poplatníků uskutečňuje kampaň před referendem. Mirek TOPOLÁNEK, předseda ODS, místopředseda Senátu (zvuková ukázka): Obávám se, že i tou kampaní i tím přístupem a takovým tím poměrně naivním způsobem podávané informace můžou způsobit to, že někteří ti voliči k volbám nepřijdou. Obávám se o účast v tomto případě. Daleko větší riziko je, které já vidím, že všude v Evropě, když probíhají buď referenda, nebo volby do Evropského parlamentu, tak se jich účastní za prvé málo lidí a za druhé akcentují spíše vnitropolitická témata, než ta zahraničně politická. Bojím se teda toho, že voliči budou daleko spíše volit pro, nebo proti této vládě, než pro a proti vstupu do Evropské unie tak, jak je to v Evropské unii běžné. Takže to je další riziko, a to má opět v rukách vláda. Středeční slova předsedy Občanské demokratické strany Mirka Topolánka. Máte obavy, že úroveň kampaně před referendem se může negativně projevit na účasti lidí? Nevím, já fakt nevím, jestli tahle ta kampaň někoho zlobí jak mě, protože já v ní vidím tu strašlivou faleš a možná, že někdo, kdo se povrchně dívá na televizi a není politikem, tak to má jako jeden šot mezi šotem o pracích práškách a možná, že ho to moc nevzrušuje a nenadává a nebouchá pěstí do stolu, že to snad takhle není možné. Takže já nevím, možná, že to tahle není. Ale mě trápí, jestli mohu, v téhle souvislosti prostě jiné věci. Jedna věc je, co udělali profesionální agentury, kterým někdo zadal nějaké zadání, oni vyberou nějakou půvabnou pětašedesátiletou herečku, označí ji za neutrální EU důchodkyni a nechají ji pronášet nějaká půvabná slůvka o dovolené v Portugalsku. To jako opravdu je jedna rovina věci. Ale horší věc je, když lidé, kteří mají určitou váhu, kteří mají nepochybně velmi nemalou úroveň myšlení a podobně, říkají výroky, které nevím, jestli mohou myslet vážně. Já bych jich mohl jmenovat spoustu. Já jsem si je dokonce už někde vypisoval. Ale pro mě pořád ještě skoro vrcholem takového výroku je prohlášení pana profesora Pafka, známého to chirurga, který je univerzitní profesor, DrSc. a tak dále a on prohlásil větu, že já už se těším, teď to slovo "těším" nevím, jestli tahle bylo, ale pak už to budu citovat přesně: "Na to, až budeme v té Evropské unii, protože už pak o nás navždy bude rozhodovat Evropský parlament a ne ten náš, protože ten náš je obětí stranických zájmů a půtek." Takže, když čtu tento výrok ani ne tak od najmutého pracovníka reklamní agentury, ani ne od totálně o politiku se nezajímajícího člověka, ale čtu to od pražského univerzitního profesora, tak opravdu nevím, co si o tom mám myslet, protože parlamenty na světě jsou založeny na tom, že tam kandidují politické strany a v každé evropské zemi je to přesně stejně, jak v České republice. Takže myšlenka, že by Evropský parlament nebyl rozdělen do stranických frakcí, to já myslím, že by pan profesor mohl vědět. Ale ta radost jeho, bytostná radost, že už o něm nebude rozhodovat nikdo z téhle země, se kterou se on pravděpodobně neidentifikuje, on musí ji, musí mít strašně nerad. On nás Čechy, kteří tady žijeme v tomhle městě a v téhle zemi, on je musí asi nenávidět, protože jinak by si nemohl přát, aby za nás rozhodoval někdo jiný. Já se s tím nemohu smířit. Když se vrátíme k účasti lidí v referendu, je podle vás na místě při nízké účasti v referendu žádat demisi vlády? To nevím, to je pro mě věc z jiného soudku. Kdybych odpověděl úplně ústavně, tak bych řekl: "Nic takového v ústavě nucené není a jako prezidenta by mě vůbec ve snu nenapadlo něco takového vyžadovat." Ptáte-li se politicky, tak to by musel být nějaký evidentní debakl, který u nás určitě nenastane. To znamená, to by musela být ta účast nějak zlomkovitě nízká. Jako v senátních volbách v České republice. No, to, tak mluvíme ... Třicet, pětatřicet procent. To nebylo ani třicet, já myslím, to bylo daleko míň, to bylo pětadvacet, jo. Tak nebudeme se přít, kdo si líp vzpomíná, kolik bylo v minulých senátních volbách, ale já na chvíli řeknu, kdyby to bylo pětadvacet, jak bych uvažoval. Kdyby to bylo pětadvacet procent, a dávám dovětek, myslím, že to v žádném případě nebude, proto tahle debata je čistě hypotetická. Ale kdyby to bylo dvacet pět procent účasti, tak pak bych řekl, že vláda, která se založila na tom, že je jenom pro to, aby nás dotlačila do Evropy. Velmi protichůdná koalice tří stran si řekla: "My spolu sice moc nekamarádíme, ale jenom proto, abychom zajistili vstupu do EU, tak pak bych řekl, že by se ta vláda měla zamyslet, ale tu vládu nekritizuju, protože si myslím, že tak stoprocentně nebude a ta účast bude určitě větší. Následující otázka zazněla v Interview BBC v uplynulých dnech často. Nemohu ji nepoložit i českému prezidentu Václavu Klausovi. Jak budete hlasovat v referendu? To zase vyzvídáte. Referendum je tajné podle našich zákonů a nemůžete chtít od nikoho, aby říkal nahlas. Všichni tady odpověděli otevřeně. No, to nevím, kdo tady byl a já vám to nekontroluju, ale tohle já říkat opravdu, opravdu nebudu. Já myslím, že mým úkolem je říkat argumenty, mým úkolem je burcovat k tomu, aby lidé o tom opravdu přemýšleli. Já nevidím svět černobíle, já jsem samozřejmě občasným kritikem Evropské unie, ale to je jenom proto, že ostatní malujou věci na růžovo, já jim říkám: "Dejte pryč tu růžovou barvu, bavme se vážně o těch skutečných barvách, jaké ta Evropská unie má." A já myslím, že to je můj cíl a jestli jsem k tomu, k té naší diskusi do jisté míry přispěl, tak já si myslím, že ano. A ten můj pověstný příměr, který jsem někdy kolem Athén, kolem podpisu přístupové smlouvy v Athénách a cituje ho kdekdo. Já jsem dneska viděl Financial Times a tam je takový článek s mou velkou fotkou a tam citují ten můj pověstný výrok o tom, že to je sňatek z rozumu a ne z lásky. Tak já na téhle věci samozřejmě trvám a myslím si, že je to správně to tak říkat. Dá se vyvodit z toho, když jste jako prezident České republiky podepisoval, zmínil jste Athény, smlouvu o přistoupení, že nemůžete hlasovat jinak než ano? Nevím, já bych dodal k tomu to, že jsem za "A" přihlašoval Českou republiku do Evropské unie a v lednu 1996 jako předseda vlády. Podepsal jsem přístupovou smlouvu a jak si to každý z těch svobodných občanů naší země vyhodnotí, to je opravdu jen a jen na nich, protože já jsem opravdu byl zvolen prezidentem České republiky, to znamená všech občanů České republiky. To znamená i těch, kteří budou v pátek a v sobotu hlasovat pro i těch, kteří budou hlasovat proti. Proto jste se rozhodl nedat doporučení voličům? Proto jsem se rozhodl za prvé jet do Athén, aby bylo evidentní. Já jsem neudělal žádnou přesmyčku, že bych do těch Athén nejel a demonstroval něco touto cestou, to myslím, že jsem udělal jasně, a já myslím, že si má rozhodnout každý. Já ale ještě k tomu mám jeden dovětek. Když jsem říkal o tom, že jsem prezidentem všech těch, kteří budou hlasovat tak či onak, tak bych hlavně řekl, že jsem prezidentem těch lidí, kteří k tomu referendu půjdou a přijdou a nejsem prezidentem komentátorů v Bruselu, Německu, Paříži, spřátelených novinářů tam či onde. Ti mají své jiné prezidenty v té Francii, Belgii, Německu a tak dále. Občanská demokratická strana zveřejnila před týdnem po zasedání výkonné rady nápad nezbytnosti druhého referenda, a to v souvislosti s institucionální reformou Evropské unie. Stanovisko ODS přednesl první místopředseda ODS Jan Zahradil. Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda ODS (zvuková ukázka): Výkonná rada ODS se zneklidněním konstatuje, že současný návrh Ústavy Evropské unie představuje další posun směrem k evropskému federálnímu státu a další omezení suverenity členských zemí. Výkonná rada ODS proto zdůrazňuje, že po našem vstupu do Evropské unie musí o Ústavě EU v České republice, stejně jako v mnoha dalších evropských zemích, proběhnout a rozhodnout referendum. Tolik místopředseda Občanské demokratické strany, který přečetl stanovisko výkonné rady. Myslíte si, že je nezbytné to druhé referendum? Já bych jenom chtěl podotknout jednu věc. Protože mě velmi urazilo v sobotních novinách, když někdo z klíčových představitelů KDU-ČSL vyslovil větu, že Klaus nadržuje ODS, tak já bych, mě se to fakt dotklo a tak já bych chtěl říci, že to s ODS nekonzultuji a že tento výrok znám druhý den z novin stejně jako kdokoliv z vás, to bych řekl věc jednu. Druhá věc, pokud se nemýlím, tak včera zasedli pánové Špidla a Topolánek do televizní Sedmičky, neviděl jsem to samozřejmě, ale četl jsem hlavní věty z toho, a tam jsem porozuměl tomu, že se de facto k téže myšlence přihlásil i předseda ČSSD Špidla. Takže bylo by dobře, aby bylo jasně řečeno, že zodpovědný politik, který dojde k závěru, že závěry Konventu a jejich verze přijatá potom mezinárodní konferencí je takovou změnou dosavadních podmínek Evropské unie, že si vyžaduje nové zásadní optání se občanů, zda s tím souhlasí, tak já si myslím, že to je férová věc a jsem velmi pro. Nicméně ještě to není hotovo a nikdo neví, jestli ten Konvent s těmi zásadními věcmi přijde, nebo nepřijde. Prvních sto dnů Václava Havla, promiňte Václava Klause, ve funkci českého prezidenta bylo ovlivněno nejen vstupem České republiky a debatou o vstupu České republiky do Evropské unie, ale i dalšími tématy. Vy se třináct let pohybujete v české politice, vyzkoušel jste si několik rolí, funkci ministra financí, ministerského předsedy, šéfa dolní parlamentní komory. Je něco, co vás ve funkci prezidenta překvapilo během těch sta dní? No, to je docela nejednoduchá otázka. V jednom slova smyslu, když jste zmínil tyhle funkce, tak myslím, že v drtivé většině věcí, které člověk dělá teď v prezidentské funkci, tak v drtivé většině z nich není nováčkem. To říkám naprosto jasně. Konferencí sedmnácti prezidentů v Salzburgu jsem se já v bleděmodrém zúčastnil xkrát, konferencí stejných sedmnácti ministerských předsedů nebo předsedů parlamentu a tak dále. V těhle těch formálních věcech, myslím, že moc nového opravdu není. To říkám naprosto jednoznačně. Co mě překvapilo, je to, že ta agenda, když se vezme zcela vážně a kdy člověk ji hraje v její plnosti, tak já si myslím, že je větší, než většina lidí tuší a než jsem i já tušil. To znamená, myslel jsem, že ten život každodenní bude volnější, volnější, než je a opravdu, teď je za devět minut, nebo za osm minut šest a myšlenka, že bych ráno asi tak od osmi hodin mohl přijít na pomyšlení, že bych zavolal své ne nejmladší mamince a zeptal se, jestli přes tohle vedro je v pořádku, tak to se musím přiznat, že tuto vteřinku jsem do této chvíle ještě neměl. Takže o tom, že toho je více ano. A možná třetí soud, který bych udělal o tom prezidentství, je to, že setkání s obrovským množstvím lidí u nás doma, nejenom zprostředkovanou formou přes média, ale i přímou formou, při mých nejrůznějších návštěvách v různých místech naší země, člověka zahřeje u srdce, protože ta velká důvěra, kterou člověk dostává, která je opravdu docela viditelně vyjadřovaná, je zahřátím u srdce, jak jsem říkal, ale současně je to také takové břemeno, které člověk cítí jako závaží, že si velmi uvědomuje. Zodpovědná funkce to je. Když se zaměříme na zodpovědnost prezidenta, která je dána v ústavě, tak jednou z pravomocí je jmenovat soudce Ústavního soudu po schválení Senátem. Po nástupu do funkce před vámi bylo jmenování osmi ústavních soudců, kterým v polovině července vyprší mandát. Dosud jste oznámil jména pěti, a to postupně, což vadí například místopředsedovi Senátu Mirku Topolánkovi. Mirek TOPOLÁNEK, předseda ODS, místopředseda Senátu (zvuková ukázka): Já se přiznám, že vadí, ale protože jsem se o tom s panem prezidentem bavil, vím taky, kde jsou kořeny tohoto problému. Místopředseda Senátu Mirek Topolánek ještě dodal, že má částečné pochopení pro vás postup, když jste mu sdělil důvody. Můžete ty důvody říci veřejně? Tak to zírám, co tady pan Topolánek říká. Já myslím, že otázka pochopení, nebo nepochopení je trošku mimo můj slovník. Za prvé nikde není napsáno, v jakém počtu mám jmenovat a navrhovat ústavní soudce, v kolika dnech, jestli dohromady, nebo nedohromady. Nevím, kdo na tohleto přišel. Já mimochodem jsem mezi tím vybral šest z devíti, takže ne pět z osmi, protože tam bylo ještě ... Jmenoval jste Miloslava Výborného za Zdeňka Kesslera. Počítám těch osm, kterým končí v červenci řádný mandát. Počítal, nepočítal, pro mě to bylo nalezení devíti jmen, z nichž jsem zatím nalezl šest a já ty dvě skupiny, nemám sebemenší důvod, abych odděloval. Pro mě Miloslav Výborný není člověk za Kesslera, pro mě Výborný je můj prvně navržený ústavní soudce, takže takhle bych to řekl, takže šest z devíti. Nikde není ani slůvkem napsáno, že by mělo dojít k nějakému vyvažování, že by mělo dojít k nějakému celkovému schématu. Mě to vede k velikému úsměvu. Všichni pánové a paní v Senátu, kteří se strašně brání, aby nedošlo k politickému vyvažování někoho za někoho, tak najednou překvapivě mě, který izolovaně hledá jednotlivce, tráví nekonečné množství času rozhovory s potencionálními kandidáty, který se strašně zaraduje, že jednoho z těch kandidátů může jmenovat a opravdu se musím přiznat, že ty zbývající tři ještě nemám, kdybych je měl, tak už jsem je tam dávno nahlásil, tak já který žádné politicko nebo myšlenkové vyvažování neprovádím, takže pikantně někteří lidé v Senátu by chtěli vyvažovat. Tak, ať to řeknou oni rovnou nahlas. My chceme nějak vyvážit. Já si myslím, že to je protiústavní, já si myslím, že to je proti našemu zákonodárství, protože se vybírají jednotlivci do Ústavního soudu, nikoliv vyvážená věkově, generačně, pohlavím, nebo já nevím, jak skupina lidí. Takže já bych je všechny poprosil, aby si trošku promysleli, jestli ten požadavek na ten celkový balík navržených je oprávněný. A oprávněnost formální je jedna věc, ale jestli je koneckonců správný. Já si myslím, že stejně jako já vybírám každého ústavního soudce izolovaně, i oni by měli posuzovat každého ústavního soudce izolovaně a ne vyvažovat svým způsobem. Buď ho mají shledat dobrým kandidátem, pak vyjádřit souhlas s mým návrhem, anebo ne. Ale, ať oni nehrajou hříčku na vyvažování. Můžete potvrdit, či vyvrátit informace, že počítáte s tím, že předsedou Ústavního soudu bude vicepremiér a nynější ministr spravedlnosti Pavel Rychetský? To je spekulace, který naprosto není na místě. On v žádném případě neprošel, stejně jako osm dalších neprošli žádným soubojem v Senátu. Nevím, kdo z nich bude zvolen, kdo z nich nebude zvolen. Je to bezpředmětná otázka. Pokud by jste měl ještě v těch třech minutách, které nám zbývají, hovořit o zahraničně politickém působení prezidenta. Myslíte si, že jsou definitivně urovnány spory mezi vámi a ministrem zahraničím Cyrilem Svobodou, které plnily v květnu po Athénách přední stránky novin? Spory, já s panem Cyrilem Svobodou žádné spory nemám. On asi má se mnou, protože prostě neunese některé věci, nevydýchá je takzvaně, jak se říká. A spory vedl on, nikoliv já. Úvaha o tom, když on řekne, že vstup do Evropské unie nemá souvislost se ztrátou suverenity a samostatnosti, tak já nevím, co bych k tomu řekl. To bych pouze musel nevěřícně zakroutit hlavou. To já myslím, že je už skutečně nedůstojné. Tečka. Nechtěl jsem skákat do řeči. A druhý spor, který, o němž média referovala, byl spor, údajný spor s velvyslancem Spojených států amerických v České republice s tím, že se neví, zda se vůbec setkáte s Georgem Bushem, nicméně na okraji setkání v Petrohradu pak média přinesla vaši fotografii s Georgem Bushem ze setkání, které prý bylo pouze čtyřminutové a zdvořilostní. Ano, setkání v Petrohradě bylo krátké. Já stopky jsem neměl v ruce a víceméně zdvořilostní, víceméně povšechné. Nebylo v žádném případě žádným politickým jednáním. Ano, a já jsem také nikde nikomu ani vteřinu neříkal, že bylo nějak jinak. Takže spekulace o tom jsou zbytečné. Ale já bych k panu Stapletonovi řekl toto. Naše setkání, kterých bylo asi už tři nebo čtyři, tak já musím říci, že v tomto jednom setkání přišel pan velvyslanec a chtěl mě přesvědčovat o tom, jaká je zahraniční politika České republiky a jaký mandát vojáků, kteří byli vysláni do Kuvajtu, a já jsem mu zdvořile a naprosto klidným hlasem opakoval, že ten mandát je přesně takový, jaký ho schválil parlament a není takový, jaký by si možná někdo přál v americké administrativě. A já bych to nenazval sporem, to setkání také nebylo sporem, on nebyl spokojen s tímto výsledkem a následně začal šířit určité věci. V té věci se ale žádný spor neodehrával. Konstatuje prezident České republiky Václav Klaus, který byl hostem Interview BBC. Děkuji za vašich třicet minut. Někdy příště na shledanou. Na shledanou. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích Klaus: Televizní spoty k EU jsou jenom šaškárna Hospodářské noviny, 10. 6. 2003, titulní strana - Prezident Václav Klaus včera ostře kritizoval reklamní televizní spoty, které v rámci vládní kampaně propagují vstup republiky do Evropské unie. Označil je za jednosměrnou hloupou propagandu a šaškárnu. Zároveň ale občany vyzval, aby k referendu přišli. "Reklamní šoty překonaly všechno, co si lze představit pod slovy nasazovat si růžové brýle," řekl Klaus v pořadu Interview BBC. Prezident se zmínil o spotech o důchodcích trávících dovolenou v jihoevropských přístavech. "Nevím, jestli se mám štípnout, jestli sním, či bdím. Informace jsou zavádějící, okrajové, nemířící k podstatě, jednostranné, zdůrazňující pouze plusy," prohlásil. Klaus se také zmínil o ministru zahraničí Cyrila Svobodu. "Vůbec nechápu, proč má EU na starost on. Se zahraniční politikou to nemá nic společného," uvedl Klaus. Vstup do EU je podle něj otázkou vnitřní politiky země. Klaus a Svoboda se v poslední době dostávají do sporu často. Například po dubnovém podpisu přístupové smlouvy k EU Svoboda komentoval Klausův argument, že v unii Česko ztratí část suverenity, slovy: "To kdyby řekl student právnické fakulty, neudělá zkoušku." Klaus: Neřeknu, jak budu hlasovat Mladá fronta DNES, 10. 6. 2003, strana 2 - Jako premiér podával přihlášku do EU a už jako prezident trval na tom, že podepíše smlouvu o vstupu do unie. Přesto teď Klaus nechce říct, jak bude hlasovat. Praha - Kdo čekal jasné slovo, bude zklamán: Václav Klaus nevyzval před nadcházejícím referendem občany k jasné podpoře vstupu do EU a tají i to, jak bude sám koncem týdne hlasovat. A zklamáni jsou hlavně vládní politici, kteří zjevně doufali, že jim prezident pomůže přesvědčit nerozhodnuté voliče: "My říkáme ano a občané by takovou podporu měli mít i od prezidenta. Také proto, že to je koncepce celé zahraniční politiky," říká ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL). "Vstup do unie má v programu i ODS, a tak by měl Václav Klaus jako čestný předseda říct také ano." Právě ODS však Klausův nejednoznačný postoj nijak netrápí. "Dal prohlášení, které se čekalo," říká předseda ODS Mirek Topolánek. "Je to výzva, aby lidé nebyli pasivní a nevolili nohama. Je to dostatečné prohlášení." Klausovo prohlášení musí ODS vyhovovat i z dalšího důvodu: prezident se v něm - stejně jako minulý týden jeho strana - zřetelně přihlásil k myšlence "druhého" referenda, v němž by Češi v budoucnu měli rozhodnout, zda souhlasí s chystanou evropskou ústavou. Předseda sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD) však míní, že Klaus měl dát svůj postoj najevo jasněji už kvůli svým dosavadním krokům v prezidentské roli. "Vzpomínám si, že pan prezident Klaus překvapivě velmi stál o cestu do Atén, kde se v dubnu podepisovaly přístupové smlouvy mezi kandidáty a Evropskou unií," říká Zaorálek. "Pan prezident velmi chtěl, aby u té naší byl jeho podpis, přestože tam být nemusel. Je rozporuplné, že nyní jasně nevyjadřuje nějaký postoj. Osobně to považuji spíš za pokus o originální prezentaci člověka, který chce na sebe upozornit." Klausův rezervovaný postoj k EU je ovšem znám již dlouhou dobu. Za "euroskeptika" se ostatně poprvé sám označil v lednu 1993 na přednášce v Salcburku - a jeho stanovisko se příliš nezměnilo. "Mám své pochyby o budoucnosti různých ambiciózních projektů evropské integrace. V tomto ohledu jsem euroskeptik, to ale znamená skeptik vůči bruselské eurokracii, nikoliv skeptik, co se týče budoucnosti Evropy," řekl Klaus v roce 1993. Klaus včera v BBC odmítl odpovědět na přímou otázku, jak bude sám v referendu hlasovat. "Já tu nejsem od toho, abych říkal, jak bych hlasoval, ale od toho, abych dával argumenty, abych burcoval občany, aby o té věci přemýšleli," řekl. Nemám ani čas zavolat mamince Mladá fronta DNES, 10. 6. 2003, strana 2 - Prezident Václav Klaus, který v sobotu oslaví sto dní ve své funkci, včera poskytl rozhovor BBC. Část rozhovoru přinášíme. Vyzkoušel jste mnoho rolí, je něco, co vás na roli prezidenta překvapilo? V těch formálních věcech moc nového není. Co mě překvapilo je to, že ta agenda, když se bere opravdu vážně, je větší, než většina lidí tuší a než jsem já tušil. Myslel jsem, že ten každodenní život bude volnější. Teď je za osm minut šest a myšlenka, že bych zavolal své mamince a ptal se, jestli přes tohle vedro je v pořádku, tak se musím přiznat, že jsem na to tu vteřinku ještě neměl. Myslíte, že jsou definitivně urovnány vaše spory s ministrem zahraničí Cyrilem Svobodou o EU? Spory... já s ním žádné spory nemám. On je asi má se mnou, protože prostě asi neunese některé věci. Když řekne, že vstup do EU nemá souvislost se ztrátou suverenity, tak nevím, co bych k tomu řekl. To bych musel nevěřícně zakroutit hlavou. Další spor jste měl s velvyslancem USA v Česku Craigem Stapletonem. Teď se vůbec neví, zda se setkáte s prezidentem Georgem Bushem. Vaše vzájemné setkání v Petrohradu prý bylo jen čtyřminutové a zdvořilostní. Ano, setkání v Petrohradu bylo krátké, stopky jsem neměl v ruce, a bylo zdvořilostní. Já jsem ale nikdy neříkal, že to bylo nějak jinak. K panu Stapletonovi: musím říci, že při tom setkání přišel a začal mě přesvědčovat o tom, jaká je zahraniční politika ČR a jaký je mandát vojáků, kteří byli vysláni do Kuvajtu. A já jsem mu zdvořile a klidným hlasem zopakoval, že ten mandát schválil parlament a není takový, jaký by si ho přál možná někdo v americké administrativě. Nenazval bych to sporem. Že on nebyl spokojen s tímto výsledkem, to je věc jiná. Klaus se pustil do Pafka Právo, 10. 6. 2003, strana 3 - Prezident Václav Klaus včera ostře zkritizoval známého chirurga Pavla Pafka za výroky před referendem o vstupu Česka do Unie. Podle Klause Pafko zřejmě nemá rád Čechy. "Jedna věc je, co (v kampani) udělaly profesionální agentury… horší je, když lidé, kteří mají určitou váhu, říkají výroky, které nevím, jestli mohou myslet vážně," řekl včera prezident v BBC a pokračoval: "Pro mě pořád skoro vrcholem takového výroku je prohlášení pana profesora Pafka, známého to chirurga, který je univerzitní profesor, DrSc. a tak dále. On prohlásil: Těším se na EU, protože pak už o nás navždy bude rozhodovat Evropský parlament (EP), a ne ten náš, protože ten náš je obětí stranických zájmů a půtek," parafrázoval Pafkovy výroky z televizního spotu Klaus. Zdůraznil, že parlamenty jsou všude na světě založeny na politických stranách a v každé evropské zemi je to přesně stejně jako v ČR. "Myslet si, že by EP nebyl rozdělen do stranických frakcí, to by pan profesor měl vědět. Ale ta jeho bytostná radost, že už o něm nebude rozhodovat nikdo v této zemi, se kterou on už se pravděpodobně neidentifikuje... On ji musí mít strašně nerad. On nás Čechy, kteří tady žijeme v tomhle městě a v této zemi, musí asi nenávidět, protože jinak by si nemohl přát, aby za nás rozhodoval někdo jiný," uvedl Klaus. Vládní kampaň mj. nazval "šaškárnou". Prezident však také vyjádřil očekávání, že vláda přežije výsledky referenda. Míní, že účast nebude tak malá, aby z toho vláda musela vyvozovat zodpovědnost. Kdyby k volbám přišlo 25 procent, měl by se však prý kabinet zamyslet. Klaus, který nechtěl říci, jak bude hlasovat, je však přesvědčen, že bude účast vyšší a že referendum krachem neskončí. Klaus se včera tvrdě pustil i do vládních i opozičních politiků. Nejdříve si nepřímo vyšlápl na ministra zahraničí Cyrila Svobodu (KDU-ČSL): "Já vůbec nechápu, proč má EU u nás na starosti ministr zahraničí. Protože se zahraniční politikou to nemá vůbec nic společného. To je navýsost vnitřní politika této země." V minulosti Klaus podle svých slov se Svobodou žádné spory neměl. "On je asi má se mnou, protože asi neunesl nějaké věci. Nevydýchal je takzvaně. Spory vedl on, nikoli já. Když on řekne, že vstup do EU nemá souvislost se ztrátou samostatnosti, tak nevím, co bych k tomu řekl, to bych mohl jenom nevěřícně kroutit hlavou. To je skutečně nedůstojné." Klaus: Televizní spoty k EU jsou hloupá propaganda a šaškárna PRAHA 9. června (ČTK) - Prezident Václav Klaus dnes kritizoval reklamní televizní spoty, které v rámci vládní kampaně propagují vstup republiky do Evropské unie. Označil je za jednosměrnou hloupou propagandu a šaškárnu. Reklamní šoty překonaly všechno, co si lze představit pod slovy nasazovat si růžové brýle, řekl Klaus v pořadu Interview BBC. V této souvislosti se prezident zmínil o spotech o důchodcích trávících dovolenou v jihoevropských přístavech či o majiteli prosperující vinárny. Takové nápady by podle Klause nevymyslel žádný satirik ani spisovatel s bujnou fantazií. "To nevím, jestli se mám štípnout, jestli sním, či bdím," podotkl. "Informace, které byly vědomě šířeny, byly zavádějící, okrajové, nemířící k podstatě věci, jednostranné, zdůrazňující pouze plusy neboli přínosy a opomíjející věc druhou," prohlásil. Připustil však, že informace nelze nikomu vnucovat a kdo chce, pravdivé si obstará. "Vůbec nechápu, proč má EU na starost ministr zahraničí (Cyril Svoboda). Se zahraniční politikou to nemá vůbec nic společného," pokračoval Klaus. Vstup do unie je totiž podle něj otázkou vnitřní politiky země. Prezident přitom popřel, že by měl se Svobodou spory. "Spory vedl on, nikoli já. Protože prostě neunese některé věci. Jak se říká, nevydýchá je," poznamenal Klaus. Dodal, že musí jen nevěřícně zakroutit hlavou nad Svobodovým výrokem o tom, že vstup do EU nemá souvislost se ztrátou suverenity a samostatnosti. Rozdílné názory Klause a Svobody média často připomínají. V březnu prezident pokáral ministra za výrok, že v případě válečné operace v Iráku je Česko na straně koalice a USA. Vláda týž den přijala usnesení, v němž taková formulace nebyla. Roztržka obou mužů se vyostřila po dubnovém podpisu přístupové smlouvy k EU v Aténách. Šéf diplomacie Klausův argument, že v unii Česko ztratí část suverenity, komentoval slovy: "To kdyby řekl student právnické fakulty, neudělá zkoušku." Další spor tito politici vedli o případné vojenské základně USA na území Česka. Podle Klause by asi nebyla vítána. Naopak Svoboda přesun nevyloučil s tím, že ČR je tomuto řešení otevřená. Klaus k demisi: Vláda by se měla při malé volební účasti zamyslet PRAHA 9. června (ČTK) - Prezident Václav Klaus prohlásil, že by se vláda měla v případě nízké účasti občanů v referendu o vstupu do EU zamyslet, protože vládní koalice zdůvodňuje svou existenci právě nutností zajistit vstup do EU. V dnešním pořadu Interview BBC tak odpověděl na otázku, zda by bylo na místě v takové situaci vyžadovat demisi kabinetu. "Jako prezidenta by mě ve snu nenapadlo něco takového vyžadovat," uvedl. Při pětadvacetiprocentní účasti by se vláda, která vznikla na tom, že dovede republiku do Evropy, měla zamyslet, prohlásil Klaus. Zároveň zdůraznil své přesvědčení, že účast v referendu bude mnohem vyšší než 25 procent. Podle květnového výzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění se chce nadcházejícího referenda zúčastnit 77 procent Čechů a rozšíření unie o Českou republiku podpoří tři čtvrtiny z nich. Podle předsedy opoziční ODS Mirka Topolánka by vláda měla v případě nízké volební účasti požádat sněmovnu o důvěru. Premiér Vladimír Špidla v neděli řekl, že zatím neví, zda by jeho proevropský kabinet odstoupil, pokud by se Češi tento týden v referendu vyslovili proti vstupu do EU. Kabinet by však podle něj musel z takové situace vyvodit důsledky. Špidla míní, že "referendum nerozhoduje o vnitropolitických záležitostech". Není ale jasné, zda to znamená, že by kabinet neodstoupil. Podobně vyhýbavě reagoval i vicepremiér a ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL). Prezident dnes vyzval občany, aby se nadcházejícího referenda o vstupu země do EU zúčastnili. Všelidové hlasování označil za historicky neopakovatelnou chvíli. Přímo nedoporučil, zda lidé mají hlasovat pro či proti. Podotkl ale, že vstup do EU je jen jeden. Klaus věří, že lidé rozhodnou uvážlivě a budou se řídit vlastním rozumem. TV spots on EU are silly propaganda, humbug - Klaus PRAGUE, June 9 (CTK) - The television spots promoting the Czech Republic's EU entry within the government campaign are a one-sided silly propaganda and humbug, President Vaclav Klaus said on the BBC radio station today. Klaus added that the spots had overcome everything which can be imagined under the saying "see everything through rose-coloured glasses." In this connection, Klaus particularly mentioned the spots on pensioners spending their holidays in South European ports or on an owner of a prosperous wine bar. Not even a writer with rich imagination or a satirist would make up such ideas, Klaus said. "I do not know if...I am dreaming or am awake," Klaus commented on the poor quality of the spots. "The information consciously spread was misleading, marginal, not pointing to the heart of the matter, one-sided, stressing only the positives or benefits and neglecting the other side," Klaus stressed. He, nevertheless, admitted that the information cannot be imposed on anybody and those who want will get true information. "I do not understand at all why Foreign Minister (Cyril Svoboda) is in charge of EU affairs. It has nothing to do with foreign policy," Klaus said adding that the EU entry is, in his opinion, a matter of internal policy. Klaus denied having any disputes with Svoboda. "He (Svoboda) was being in argument not I. He simply cannot bear some things," Klaus explained. He added that he must only shake his head in disbelief over Svoboda's statement that the EU entry is not related to the loss of sovereignty and independence. Media have often reminded of Klaus's and Svoboda's different opinions. In March, Klaus reproached Svoboda for his statement that in the case of a military action in Iraq the Czech Republic sided with the USA and coalition. On the same day, the government adopted a resolution which did not include such a formulation. The conflict between both men sharpened after the EU Accession Treaty was signed in Athens in April. Svoboda commented on Klaus's argument that the Czech Republic would lose a part of its sovereignty in the EU, saying that "if a student to the Faculty of Law said it, he would not pass the exam." Another conflict between Klaus and Svoboda concerned a possible U.S. military base in the Czech Republic. Klaus said that the base would probably not been welcomed, while Svoboda did not rule out such a transfer saying that the Czech Republic was open to this solution. Govt should consider resignation in event of low turnout - Klaus PRAGUE, June 9 (CTK) - The government should consider its resignation in the event of a low turnout in the forthcoming EU entry referendum because it justifies its existence by the necessity to ensure the EU entry, President Vaclav Klaus said on the BBC radio station today. But "as a president it would not get to my mind to demand something like this," he nevertheless added. With a 25-percent turnout, the government which was formed with the promise that it will lead the country to Europe should think about itself, Klaus said, but added that he personally hoped that the turnout would be higher. According to a May poll by the CVVM polling institute, a total of 77 percent of Czechs would like to go to the polls scheduled for June 13-14, and three quarters of them are going to vote in favour of the EU entry. According to opposition Civic Democrats (ODS) chairman Mirek Topolanek, in the event of a low turnout the government should ask the lower house for confidence. Premier Vladimir Spidla (senior coalition Social Democrats, CSSD) said on Sudnay that he did not know for the time being whether his pro-European cabinet would resign if the referendum result was "no". The cabinet should nevertheless draw consequences from such a decision, he said. According to Spidla, "the referendum does not decide on interior political affairs." It is not however clear whether this means that the cabinet would not resign. Earlier today, Klaus called on Czechs to take part in the EU entry referendum. He described the plebiscite as a historically unrepeatable moment. He did not directly recommend that people should vote either in favour or against EU membership. He stressed, however, he believed that people would consider their decision well and would be guided by their own common sense. Govt embarrassed at Klaus's hazy EU referendum appeal - press PRAGUE, June 10 (CTK) - Government politicians are dismayed at President Vaclav Klaus not having clearly asked citizens to support Czech EU entry in the forthcoming referendum and even witholding how he would personally vote, the daily Mlada fronta Dnes writes today. In a radio appeal on Monday, Klaus, a representative of the right-wing opposition Civic Democrats (ODS), asked people to take part in the June 13-14 referendum. He described the plebiscite as a historically unrepeatable moment, but did not directly recommend that people should vote either in favour or against EU membership. This disappointed politicians in the socialist-led cabinet, who had evidently expected Klaus to help them convince undecided voters. "We say 'yes', and people should see such support shared by the president as well. Also because this is the country's foreign political aim. Moreover, EU entry is a part of the ODS programme, therefore Klaus, the ODS honorary chairman, should vote 'yes' as well," says Foreign Minister Cyril Svoboda (Christian Democrats, KDU-CSL). Lower house chairman Lubomir Zaoralek (Social Democrats, CSSD) says in his opinion Klaus should have made his position clear also because of his hitherto steps in his capacity of president. "I remember that President Klaus was surprisingly strongly interested in attending the signing of the Czech-EU accession treaty in Athens in April. He strongly wanted his signature featured on the treaty, though it was not necessary. It is embarrassing that he has not taken a clear stand now," the paper quotes Zaoralek as saying. He said he personally considers Klaus's behaviour "an original self-presentation attempt by a man who wants to attract attention." Klaus's reserved position on the EU has been known for a long time now. He labelled himself an "Eurosceptic" for the first time in a lecture in Salzburg in January 1993 when he was Czech premier (1992-97). His position has not much changed since, Mlada fronta Dnes writes. The ODS, which Klaus founded in 1991 and headed until late 2002, presents itself as Eurorealists, but it recently recommended its voters to support the EU accession. It says it sees the entry pros slightly prevailing over the cons, but is fiercely opposed to the federalist EU idea. In an interview for BBC radio on Monday, Klaus declined to answer the question how he would vote in the accession referendum. "I'm not here to say how I would vote, but to give arguments, to make people think about the issue," Klaus said. Ex-premier and previous CSSD chairman Milos Zeman, Klaus's former political rival and ally at the same time, has told CTK he will leave his summer house in south Moravia, where is spends his days as a pensioner, for Prague on Thursday in order to vote 'yes' to EU accession. Under Zeman, the CSSD was the archrival of the then ruling ODS in the mid-1990s. However, as a minority ruler in 1998-2002, the CSSD would not have survived without the support the opposition ODS provided to it under a power-sharing agreement. Děkujeme vám, vzkáže vláda Lidové noviny, 11. 6. 2003, strana 3 - Českou republiku v souvislosti s nadcházejícím referendem čeká novinka: vládní kampaň ke vstupu do Evropské unie bude totiž pokračovat až do konce června. Stát bude po tu dobu občanům děkovat. A to není zdaleka jediné překvapení. Na rozdíl od kampaně, která provází volby do Senátu či Poslanecké sněmovny, poběží ta "proevropská" i ve dnech hlasování. Během soboty tedy budou republiku křižovat tak zvané modré hlídky, které se budou snažit voliče přesvědčit, aby na hlasovacích lístcích zaškrtli "ano". Modré hlídky ve stříbrných škodovkách objíždějí všech 14 krajů už od 9. května. "Jejich posláním je navštívit všechna města a střediskové obce ČR a poskytnout občanům potřebné informace," zdůvodňuje smysl hlídek organizátor kampaně - ministerstvo zahraničí. Modré hlídky zakončí svou jízdu až v sobotu odpoledne v centru Prahy. V tu dobu se hlasování bude blížit ke konci. Po celou dobu otevření volebních místností bude v provozu i informační linka 800 200 200. Během hlasování si přijdou na své filatelisté, pro které ministerstvo připravilo "lahůdku" v podobě ručního razítka k referendu. Pro celou republiku bude k dispozici ale jen jedno - v hlavní budově České pošty v Praze. Už od 26. května se však razítkem s logem "rozhodněme ANO" mohou "kochat" všichni příjemci zásilek, které byly odeslány ze 14 vybraných pošt v celé republice. Zítra také skončí putování premiéra Vladimíra Špidly po České republice. Poslední zastávkou bude Kladno, kde bude občany k urnám lákat společně s ministrem vnitra Stanislavem Grossem. Špidlovo přesvědčování občanů ke vstupu do unie tím však neskončí. "Ve čtvrtek od 20. hodiny bude odpovídat čtenářům iDnesu. V pátek se setká s občany Jindřichova Hradce, kde bude volit," uvedl Josef Baxa z úřadu vlády. Ještě v sobotu naposledy poběží i přesvědčovací spoty v televizi a v rozhlase. Až do neděle bude referendum připomínat i modrý, často kritizovaný šátek s obřím uzlem na kapesníku. Následující den po skončení referenda ale tento motiv z billboardů zmizí a bude nahrazen "děkovnými" billboardy. "Ty plochy jsou už stejně zaplacené z té celkové částky 200 milionů korun, takže toho využijeme k poděkování občanům," uvedla Jana Adamcová, ředitelka komunikační strategie ministerstva zahraničí. Podle ní se billboardy, na nichž bude vláda občanům děkovat, že přišli (případně podpořili vstup do EU) k referendu, objeví i v případě, že "hlasovat přijde jediný občan". Kampaň k EU stála 200 milionů korun ze státního rozpočtu. Čechy ke vstupu přesvědčovali herci znázorňující občany Portugalska, Španělska, Rakouska, Řecka, Irska a Finska. Kampaň řídilo ministerstvo zahraničí vedené Cyrilem Svobodou. Už nyní ale zní převážně kritika... Cyril Svoboda Neexistuje kampaň, která by nebyla kritizovaná. Naše kampaň je účinná a to je to, co od ní chceme. (ČT, 7. 6.) Václav Klaus Jedna věc je, co udělaly profesionální agentury, kterým někdo zadal nějaké zadání, oni vyberou nějakou půvabnou pětašedesátiletou herečku, označí ji za neutrální EU důchodkyni a nechají ji pronášet nějaká půvabná slůvka o dovolené v Portugalsku... (BBC, 9. 6.) Vladimír Špidla Z rozhovorů s lidmi kolem sebe vím, že je kampaň spíše odrazuje a jsou rozhodnuti buď k referendu nejít, nebo hlasovat proti vstupu... (diskuse se studenty v Brně, 6. 6.) Co říkají experti na reklamu Daniel Bartek, kreativní ředitel reklamní agentury Ogilvy: Kampani chybí jakýkoliv argument. Je založena na neuvěřitelně banální myšlence: přesvědčíme lidi o tom, že něco je pro ně dobré, způsobem, že ukážeme jiné lidi, jinde, kteří to už přežili. Je to jako přesvědčovat člověka žijícího v džungli, že zavedení telefonu ho nezabije, ani neposkvrní jeho rodinu, protože jiní lidé už telefon mají. A o samotném telefonu se nic neprozradí. Jiří Mikeš, prezident Asociace komunikačních agentur: První fáze, "Vítejte ve společenství" byla klasická imageová reklama, která říkala důvody, proč by lidé měli chtít být v EU. Pak už následovala řada dalších rozdrobených věcí. Podle mého názoru ale Češi nejsou pitomí, a i kdyby se žádná kampaň nedělala, tak by k referendu přišli a hlasovali pro. (Reflex, 5. 6.) Kampaň, která se zauzlila Hospodářské noviny, 11. 6. 2003, názory a komentáře, autor: Pavel Tomášek, strana: 10 - Vstup do Evropské unie, o kterém budeme v pátek a sobotu rozhodovat v referendu, má v sobě obsaženu zásadní dvojznačnost. Na jedné straně je hodně opožděnou realizací snad nejslavnějšího krátce porevolučního sloganu o návratu do Evropy. Na straně druhé je zapojením se do organizace, která se historicky největším rozšířením velmi zásadně mění a o své budoucnosti nemá příliš jasno. Tuto dvojznačnost odráží i právě vrcholící předreferendová kampaň. Politici v jejím rámci nešikovně balancují mezi často křečovitým zdůrazňováním historičnosti okamžiku a nevěrohodně dychtivým příslibem výhod plynoucích z členství v unii. První zní v tradičně skeptickém českém prostředí nepatřičně, druhé při pohledu na Evropu, která si skupinově utahuje opasky, nerealisticky. Jejich nepřesvědčivou argumentaci dokresluje kampaň, kvůli které rovněž málokdo chytne evropskou slinu. Vládou placená reklama je místy hloupá, což není zrovna překvapivé: Reklamy už zkrátka takové bývají. Potvrzuje se také, co ve zkušenějších demokraciích dávno vědí, totiž že vlády kampaně dělat neumějí. O něco záhadnější je pouze to, jak o schopnost připravit propagaci, která má nápad a švih, přicházejí při prvním kontaktu se státní zakázkou i profesionálové. Jako nechtěná trefa se přitom jeví závěrečný nápad vládní agitace s uzlem na kapesníku. Její finále má opravdu značný potenciál pro "zauzlení se". A vše nasvědčuje tomu, že si v tomto případě nejvyšší čeští představitelé vystačí zcela sami. Místo aby ti, kteří před dvěma měsíci na summitu v Aténách vlastnoručně podepsali naši přístupovou dohodu, spojili ve finiši síly, posílají si nepřátelské vzkazy přes média. Výjimečnost a originalitu opět potvrdil prezident Václav Klaus. Ve svém referendovém prohlášení k národu se omezil na obecnou výzvu voličům k účasti, aby následně v rozhovoru pro BBC připojil zcela konkrétní útok na ministra zahraničí Cyrila Svobodu. Premiér Vladimír Špidla má své "evropské" provolání teprve před sebou. Že by ho využil k atakům na politické konkurenty, se sice snad strachovat nemusíme, přesto jsou obavy na místě. Předseda vlády, hovořil-li dosud na téma Evropské unie, se skoro vždy uchyloval ke své původní profesi historika a z dávné i nedávné minulosti dovozoval "osudové" důvody pro naše členství v ní. Nebylo by od věci, připojit na úplný závěr také nějaký čerstvý argument ze žhavé současnosti. Názory Václava Klause a českých politiků na vstup ČR do EU ČRo 6, 10. 6. 2003, 18:10 Názory a argumenty - Jiří JEŠ, redaktor: V jednom jediném dnu, tedy v pondělí tohoto týdne jsem přečetl a vyslechl několik velmi zdařilých a vpravdě "euronadšeneckých" příspěvků. Ráno v českém vysílání BBC to byla filmová kritička a televizní moderátorka Tereza Brdečková, pak v Lidových novinách hned čtyři výborné články, do nichž jejich autoři Ladislav Smoljak, Ondřej Neff, Michal Horáček a Jiří Levi dali tolik přesvědčivosti, že každý čtenář musel přinejmenším uvěřit naprosté poctivosti jejich proevropského smýšlení a jelikož mi téhož dne přišly poštou i československé Mosty, přečetl jsem ještě tam neméně sugestivní úvahu socioložky Jiřiny Šiklové o tom, co by se stalo, kdybychom vstupu do Evropy řekli "ne" a dále celostránkový článek politologa Jiřího Pehe podrobně a kriticky analyzující opatrnické postoje některých našich významných politických sil k nadcházejícímu referendu, a pak se ozval dvakrát Václav Klaus. Nejdříve z Radiožurnálu se svou oficiální výzvou k občanům a později z BBC v mnohem volnějším rozhovoru s moderátorem Václavem Moravcem a do té předchozí eurooptimistické nálady jakoby začaly padat obvyklé kapky skepse a pesimismu. V obou případech to začalo zmínkou o významné části naší suverenity, kterou budeme muset Evropské unii předat výměnou za spolupodílení se na jejím rozhodování a za možnost být její součástí. V obou případech Václav Klaus neřekl, jak bude hlasovat on sám, neboť jde přece o hlasování tajné, není-liž pravda. Všechno formálně naprosto v pořádku až na to, že i v této historicky veledůležité chvíli zde opět zaznívá onen známý hlas, který se tak bojí přemíry růžové barvy, že valnou část svého půlhodinovému vystoupení v BBC věnuje tomu, aby jakoukoli růžovou barvu z naší evropské budoucnosti vymítil vůbec. Člověku maně vytane Čapkova definice opravdového pesimisty, jemuž nestačí přesvědčení, že ze dvou možností nastane vždy ta horší, ale že on bude mít navíc i jakousi radost, až to špatně dopadne. On to přeci včas říkal, ne? A tak i u Václava Klause jako bychom slyšeli pomyslný návod ODS k referendu, jak ho v úterních Lidových novinách paroduje Daniel Kaiser: "Zasunout lístek do urny, vytáhnout, zasunout, vytáhnout, zasunout, pustit." Víc než v nějakých věcných argumentacích se to v Klausově rozhovoru projevovalo i jaksi marginálně, tedy hned na začátku obligátní špičkou proti novinářům, kteří z nedostatku práce si o něm v této věci ledacos vymýšlejí, dále připomenutím, jak hluboce ho osobně urazilo, když někdo od lidovců naznačil, že on někdy v těchto věcech sdílí názory ODS a hlavně pak prudkým útokem na slavného chirurga, profesora Pavla Pafka, který si někde troufl říci, že vkládá do Evropského parlamentu větší naděje než do toho našeho. Jakoby bývalý předseda Poslanecké sněmovny sám nejlépe neznal příslušné poměry, o nichž se ostatně může přesvědčit každý televizní divák při známých nočních přenosech. To opravdu vyslovený názor vynikajícího odborníka a člověka, který zachránil život bývalého prezidenta a denně, ač původem Slovák, zachraňuje životy mnoha českých lidí opravňuje dnešního prezidenta k výroku, že tento muž musí tuto zemi a její občany nenávidět. Úsilí moderátora vymámit z Václava Klause jeho doporučení voličům, zdali tedy "ano" nebo "ne" nakonec přeci jen nezůstalo tak docela bez úspěchu. Prezident byl o svém "ano" jaksi usvědčen tím, že jel přeci úplně z vlastního popudu do Atén podepsat naši přístupovou smlouvu, ačkoli se s jeho účastí původně nepočítalo. Kdyby tady Klaus nepřiznal, že toto bylo jeho "ano" k přístupu, nezbývalo by jiné vysvětlení, než že do Atén jel kvůli tomu, aby byl na historické fotografii, a to snad skutečně není pravda. Ostatně Jaroslav Plesl v úterních Lidových novinách připomíná i podobná další jednoznačná Klausova přiznání k Evropské unii, například, když před rokem řekl: "Přihláška byla podána s mým podpisem a já své podpisy nezapomínám ani nevymazávám" a na otázku, zda je náš vstup do EU národním zájmem, řekl: "Odpovídám, že ano." Snad to tedy platí i pro nynějšího Václava Klause jako prezidenta, ale jakousi vnitřní nechuť k našemu vstupu, alespoň z tónu svého hlasu a z tónu svých vět vymazat stále nedokáže. Věřte, prezident se rozhodl správně Hospodářské noviny, 16.06.2003 názory a komentáře, autor: Patricie Polanská - Věřte, prezident se rozhodl správně Na koho nebo na co se vlastně český prezident obrací, oč mu jde? To je základní otázka, která musí nutně napadnout pozorovatele činů a výroků Václava Klause v časech referenda o vstupu do Evropské unie. "Řekl bych vám jedinou věc, že jsem hlasoval správně, to je ta rozhodující zpráva," řekl prezident ve volební místnosti na dotazy novinářů. Zda bylo správně ANO nebo NE, to z něj nikdo nedostal. A také nikdy nedostane, tvrdí. Slovo správně použité v této souvislosti má samo o sobě zajímavý charakter. Správně pro koho? Pro Českou republiku, pro občany, pro Klause? Dá se to přeložit tak, že prezident se rozhodl, rozhodl se správně, a občanům nezbývá, než tomu věřit, protože konkrétně "jak" se nedovědí. Nemohou toto rozhodnutí ani posoudit, ani podrobit kritice či obdivu, ani srovnat se svými představami o tom, jaký má či nemá být jejich prezident. Jediné, co vědí, je, že prezident má patent na to, rozhodnout se "správně". To se ovšem spíš blíží něčemu takovému, jako je neposkvrněné početí. Tam vám také nezbývá, než věřit. A to je od liberálního konzervativce (nebo konzervativního liberála) a demokrata, vyučujícího často ostatní v těchto hodnotách, velmi podivuhodný přístup. Oblíbený příměr prezidenta je ten o Evropské unii jako o manželství z rozumu, nikoli z lásky. Ale i při uzavírání takového manželství musí padnout ANO. Takže můžeme čistě hypoteticky předpokládat, že i Václav Klaus řekl unii ANO. Ale proč se k tomu tedy nepřiznal? Konkrétní doporučení od prezidenta by bylo "nemístné", vyjádřil se Klaus. Obecně vzato, ano, volební právo je tajné, je to každého věc, jak se rozhodne a nikdo není povinen se s tím ostatním svěřovat. V tomto okamžiku je nicméně Václav Klaus nejen občanem, ale také prezidentem. Je politikem a pravděpodobně by chtěl, aby se na něj jednou vzpomínalo jako na státníka. A přesto, ve chvíli, která je podle jeho slov důležitější než jakékoli parlamentní volby, chybí jeho jasné vyjádření. Bylo by to nemístné - další podivuhodné slovo. Nemístné, protože by takové vyjádření mohlo někoho ovlivnit, možná dokonce davy lidí? To by bylo na demokrata poněkud aristokratické a domýšlivé. Jaksi to pomíjí schopnost lidí zvážit názory různých stran a rozhodnout se podle svého rozumu a zájmů. Nemístné, protože by to znamenalo vyjádření názoru, a tedy postavení se na jednu stranu? Pak bychom museli uvažovat o tom, že Václav Klaus tu konstruuje novou politickou ctnost, když zaměňuje nadstranickost za nezveřejňování vlastních názorů nebo spíše průkazných a kdykoli v archívech zjistitelných ANO či NE. Surový útok, který předvedl v rozhovorech pro BBC a Lidové noviny na možná pro někoho příliš proevropské názory lékaře Pavla Pafka či spisovatele Jiřího Stránského, dokazuje, že nemá problémy s formulací negativních stanovisek či s dehonestujícími odsudky těch, kdož se s ním neshodují. Je rovněž nesporné, že některé problémy unie, na které Klaus upozorňuje, existují, jsou vážné a bude obtížné je řešit. Zatímco se ale i naši komunisté dopracovali k onomu vysmívanému měkkému ne, český prezident se dopracoval k učení, že on hlasoval "správně". "Zachovávat mlčení je nejužitečnější službou, kterou může průměrný tlachal prokázat veřejným záležitostem," napsal Alexis de Tocqueville. Ale tento význam prezident jistě neměl na mysli, když mluvil o nemístnosti svého vyjádření. Je tedy Klausovým publikem, o něž tu jde, oněch 45 procent lidí, kteří se hlasování nezúčastnili plus zhruba 23 procent těch, kdo hlasovali proti? Nebo jde o ty, kteří se dnes nedají vyjádřit procentuálně, ale kteří budou po vstupu do EU zklamáni ve svých nadějích, zapomenou na nedůstojné Klausovy tanečky a budou vzpomínat jen na: Vždyť já jsem vám to říkal? Nebo naopak o ty, kteří v případě úspěchu evropského projektu vzpomenou už jen na to, že prezident měl sice výhrady, ale neřekl ne? Sázka na budoucnost - v negativním či pozitivním případě - se zdá být pravděpodobná. Je to sázka na možné přímé volby prezidenta a druhé volební období. Právě této legendě by ono dohledatelné ANO nebo NE překáželo. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:09 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
