| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| středa 4. června 2003, 18:00 SEČ | |||||||||||||||
| Mirek Topolánek | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Mirek Topolánek kritizuje prezidenta Václava Klause za to, že posílá Senátu návrhy kandidátů na ústavní soudce postupně a nikoliv vcelku.
Přepis rozhovoru Citace rozhovoru v médiích Nejsilnější opoziční strana v České republice, Občanská demokratická strana, říká ano vstupu země do Evropské unie. Občanští demokraté však několik dní před referendem o vstupu Česka do Unie volají po dalším referendu, a to o budoucnosti Evropské unie. Názor výkonné rady Občanské demokratické strany z 2. června tlumočí první místopředseda občanských demokratů Jan Zahradil. Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda ODS (zvuková ukázka): Výkonná rada ODS se zneklidněním konstatuje, že současný návrh Ústavy Evropské unie představuje další posun směrem k evropskému federálnímu státu a další omezení suverenity členských zemí. Výkonná rada ODS proto zdůrazňuje, že po našem vstupu do Evropské unie musí o Ústavě EU v České republice, stejně jako v mnoha dalších v evropských zemích, proběhnout a rozhodnout referendum. Možnost ovlivnit budoucí podobu Evropské unie tímto způsobem považujeme za další závažný důvod k našemu vstupu do Evropské unie, kterému oslovujeme opakovanou podporu. Pondělní slova místopředsedy Občanské demokratické strany Jana Zahradila. Nejen o budoucnosti Evropy bude následujících třicet minut. Před námi je půlhodina otázek a odpovědí. Při jejím poslechu vás všechny co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Hostem Interview BBC je předseda Občanské demokratické strany Mirek Topolánek. Dobrý den. Dobrý den. Zúčastníte se referenda o vstupu České republiky do Evropské unie? Samozřejmě. Troufáte si odhadnout, jak referendum dopadne? Netroufám, mám obavy z účasti. Vidím dvě rizika, obě souvisí s činností této vlády. To první riziko, to pro, především našich voličů, kteří většinově podporují vstup do Evropské unie je poměrně měkké, je to pro rozumové. Obávám se, že i tou kampaní i tím přístupem a takovým tím poměrně naivním způsobem podávané informace můžou způsobit to, že někteří ti voliči k volbám nepřijdou. Obávám se o účast v tomto případě. A druhé krizi... To je vaše největší obava, účast? ...daleko větší, no, účast. A daleko větší riziko, která já vidím je, všude v Evropě, když probíhají buď referenda, nebo volby do Evropského parlamentu, tam se jich účastní za prvé málo lidí. A za druhé akcentují spíše vnitropolitická témata, než ta zahraničně politická. Bojím se teda toho, že voliči budou daleko spíše volit pro, nebo proti této vládě, než pro, nebo proti vstupu do Evropské tak, jak je to v Evropě běžné. Takže, to je další riziko, a to má opět v rukách vláda. Není to ale také problém Občanské demokratické strany, jak prezentuje referendum o vstupu země do Evropské unie, že z něj daleko více dělá vnitropolitický problém, než problém mezinárodní integrace? Já si myslím, že to je především vnitropolitický problém. Mě trochu pobavilo, když na starost dostal referendum ministr zahraničí Cyril Svoboda. Protože to, o čem my tady jednáme a o čem budeme rozhodovat v referendu, je především nebo také vnitropolitický problém. Je to problém předání některých kompetencí, je to problém vyrovnání se s přístupovou smlouvou a podmínkami, za kterých vstupujeme do Evropské unie, a to je především vnitropolitický problém. Kdo podle vás měl dostat problematiku referenda o vstupu země do Evropské unie do kompetence, když ne ministr zahraničí? Tak, některé země to řešily, vytvoření speciálního ministerstva, třeba Poláci, někteří další. Já nebudu radit, teď už téměř ex post, jak to mělo probíhat. Nicméně to, co probíhalo u nás, asi nebylo nejšťastnější a asi to není ten hlavní důvod, proč kritizovat. To si myslím, že je spíš trochu na okraj. Když Mirek Topolánek hovoří o jistém pesimismu v souvislosti s účastí, máte nějaký nejčernější odhad, kde se bojíte, že by mohla být česká účast občanů v referendu? Tak, já si myslím, že to referendum přesto dopadne dobře. Myslím si, že ta účast může být klidně pod padesát procent, tak jak se ukazovalo, že ta hranice je velmi těsná ve všech těch zemích, které už referendum měly, kde to probíhalo. Takže můj odhad je, že to může být pod padesát procent. A tak potom začne samozřejmě velká hádka interpretace toho, kdo to zavinil. Jak do té hádky vstoupí ODS? Tak... Řekne, že to zavinil Cyril Svoboda? Tak, my samozřejmě budeme tvrdit, to zavinila vláda. Ale, já bych chtěl říct, že díky tomu, že jsme chtěli opravdu prosadit specielní zákon na referendum a ne ten obecný, který je proti našim jakoby programovým zásadám. Tak jsme mimo jiné ustoupili z té hranici padesáti procent. Takže na rozdíl od Slováků a Poláků, u nás ta povinná hranice padesát procent není. Takže nemám obavy o výsledek referenda. A to, jaký mandát dostane naše vláda po dalším jednání, to je dáno i tím výsledek referenda, které sice bude pozitivní, ale může ten mandát být slabší. Připusťme variantu, že nakonec bude vysoká účast u českého referenda, pak ODS nebude kritizovat a ocení vládu? Samozřejmě. Myslím si, že ta diskuse nekončí, naopak začíná vstupem. A faktickou ratifikací toho podpisu v Aténách teprve práce začíná. A myslím si, že snad začne konečně korektní diskuse, kterou se snažíme vyvolat o tom dalším vývoji Evropské unie, o Konventu, o konstituci nebo o ústavní smlouvě, a tak podobně. O tom ještě bude řeč v následujících minutách. Vaše strana několikrát deklarovala, že je pro vstup České republiky do Evropské unie. Naráží však na otázky kolem budoucnosti Evropy. Jak už bylo řečeno, dva významní členové ODS deklarovali, že budou hlasovat proti vstupu, a to místopředseda Poslanecké sněmovny Ivan Langer, poslanec, stínový ministr průmyslu Martin Říman. Uvažoval i Mirek Topolánek, že by se lišil jeho individuální postoj od postoje stranického? Tak, neuvažoval. Já jsem měl po nástupu do funkce, jsem si dal jako jeden z hlavních úkolů sejmout z nás takovou tu poměrně nezaslouženou nálepku euroskeptiků. Když si vezmeme, že to byl Václav Klaus, který podepsal asociační dohodu, že jsme měli dlouhodobě v programu od začátku dvě priority, a to je vstup do NATO a do Evropské unie, že to byl Václav Klaus, který podepsal v Aténách přístupovou smlouvu a že my sami dáváme doporučení voličům. Tak, já ten problém v tom nevidím. Já se na Langera s Římanem trochu zlobím. Nicméně respektuju jejich názor. U nich opravdu to bylo pět celé ku čtyři celé devět. Naopak, to, že jsou to významné osoby, ODS tu situaci komplikuje. Nicméně... Zlobíte se, promiňte, zlobíte se ně proto, že zkrátka významné osoby ODS veřejně deklarovaly, jak budou hlasovat v tajném referendu? Ano, zlobím se na ně, ne příliš, protože si nedovedu na druhé straně představit, že bych říkal, co si kdo má myslet, co má říkat a nutil je prostě k opačnému stanovisku, toho jsem dalek. Říman s Langerem prostě vyjadřují těch dvacet procent členů a voličů ODS, kteří buď k volbám nepůjdou, nebo budou hlasovat proti. Poslanec Občanské demokratické strany, stínový ministr průmysl Martin Říman říká, že plně respektuje postoj ODS k referendu o vstupu České republiky do Evropské unie, následně však dodává: Martin ŘÍMAN, poslanec ODS (zvuková ukázka): Druhá věc názor jednoho z dvaceti tisíc členů. Já samozřejmě plně respektuji většinový názor Občanské demokratické strany, jejího vedení, v tom není nejmenší problém. A zase ODS je natolik demokratickou stranou, aby respektovala můj osobní názor, jakožto Martina Římana, jakožto jednoho konkrétního člověka. Říká poslanec Občanské demokratické strany, stínový ministr průmyslu Martin Říman. Například politolog Zdeněk Zbořil soudí, že někteří významní členové ODS vystupují proti vstupu země do Evropské unie, aby škodili vládní koalici. Myslíte si, že to je i jedna ze záminek? Nemyslím si to. My jsme opravdu dlouhodobě o vstupu do Evropské unie diskutovali. Já jenom připomenu materiál, který vzbudil velké pobouření. Byl to pracovní materiál skupiny kolem Jana Zahradila, manifest českého eurorealismu, který v podstatě rozpoutal debatu uvnitř ODS právě o alternativách případného, případného vstupu. A po velkých diskusích, velkých hádkách, po analýzách jsme dospěli k názoru, že taková alternativa neexistuje, že přes všechny rizika, přes všechny hrozby je vstup do Evropské unie pro nás velkou šancí a velkou výzvou. Teď, to říkáte i za sebe, jako za Mirka Topolánka? Samozřejmě. Nebo jenom za stranu? Tím hovořím za sebe i za stranu v tom smyslu, že ta diskuse probíhala, že to stanovisko nakonec, přestože to od nás, podle mě, naši voliči neočekávali, spíš političtí soupeři, možná média, možná analytici. Každopádně jsme to pokládali za zdravé a správné, to doporučení nakonec naprosto explicitně vyjádřit. Myslíte si, že se podařilo ODS to, o čem jste hovořil v průběhu tohoto interview sejmout nálepku eurorealistické strany? To, já nevím. Nicméně platí to, že taková ta snaha dostat nás do jakési myšlenkové izolace, udělat z nás jakýsi marginální proud myšlenkový, je jeden z velkých mýtů, protože náš názor na další vývoj Evropské unie a další vývoj integrace patří k jednomu ze tří hlavních myšlenkových proudů. Máme spoustu partnerů, spoustu stejně myslících politických subjektů a společně s nimi budeme samozřejmě v Evropské unii prosazovat naši vizi Evropy. Včera se mi dostal do rukou sborník, proč nejsem eurofederalistou? Úvodním textem je stať předsedy Občanské demokratické strany Mirka Topolánka. Dovolte, abych nyní citoval váš pohled na Evropskou unii. Citujme doslova: "Nechci žádné Spojené státy evropské, dnes píše v podobě evropské, antiamerické, federalistické, socialistické republiky. Nechci tedy umělý bruselskými byrokraty nadekretovaný evropský super stát," konec citátu. Stále ještě, ne asi dostatečně zdůvodnil, proč, když nechcete tu dnešní Evropu, jak popisujete, jako evropský, antiamerický, federalistický, socialistický stát nebo republiku. Proč vůbec říci ano, takové, vstupu České republiky do takové socialistické, antiamerické, federalistické? Samozřejmě, že to je dílem bonmot, je to pokus o vyjádření některých tendencí Evropské unie, kdy samozřejmě existují tendence v Unii opačné, existují tendence ponechat Evropskou unii ve stávajícím stavu a dokončit práce na prvním pilíři, to znamená na společném evropském trhu. Existují tendence, jak zamezit většinovému hlasování v zahraničněpolitických bezpečnostních a obranných otázkách. My vůbec nevylučujeme, že má existovat společná pozice Evropské unie. Nicméně na základě jednomyslnosti nebo možnosti zdržet se té společné pozice. Je to spousta faktorů najednou a opravdu některé výroky evropských představitelů jsou antiamerické. A my sázíme, je to jedna z našich hlavních programových priorit, na eurotransatlantickou vazbu. Nemyslíme si, že... Jste optimista, že vstupuji do vaší řeči, že se evropské, antiamerické, federalistické, socialistické republiky nebo republika, tedy Evropská unie změní a myšlenkový proud, který zastává ODS, převáží? Já se domnívám, že fakticky ta čistá myšlenka federace je mrtvá, akorát to nikdo ještě neříká nahlas. Já jsem zaznamenal vyjádření našich vládních představitelů, které klidně podtrhnu, podpořím a souhlasím s nim, a to je, že pokud by měla být na Konventu ta ústava rozmělněna, pokud by měla být plochá, tak je lepší zůstat u stávajícího stavu, to znamená stav smlouvy z Nice. A já s tím plně souhlasím, protože my odmítáme ústavu, protože ústava reprezentuje státní zřízení, je to stát, armáda, měna, ústava, společná zahraniční politika. Nicméně ten model, který je dnes, který má ještě spoustu problémů, nebyly dotaženy základní politiky Evropské unie, je dostatečný na základ další diskuse. Když přede mnou teď leží sborník, proč nejsem eurofederalistou, do něhož úvodní příspěvek napsal Mirek Topolánek. Tak, tento sborník bude mít pokračování "Eurofederalisté prohráli"? To, já takhle, já bych řekl, že ta diskuse je naprosto legitimní. Tam mohl, mohla se ta brožura jmenovat "Proč jsem Evropan a antifederalista". Takže víceméně tím, jak já vyjadřuju svůj postoj k budoucímu uspořádání Evropy, tak tím samozřejmě říkám a my to říkáme zcela explicitně, že do Evropy chceme, my v ní ekonomicky už jsme, akorát nečerpáme ty výhody jednotného trhu. Takže, já si nemyslím, že ta myšlenka, že by převládla některá z těch, jeden z těch hlavních myšlenkových směrů. Myslím si, že bude ještě velmi dlouho trvat, než bude existovat něco jako Evropan, je především Ir a potom až Evropan, až bude existovat evropská identita, až prostě ten model, který bychom chtěli aplikovat, těch Spojených států amerických, bude moct přirozeným způsobem a ne umělým fungovat, já to nevylučuju. Nicméně připadá mi ten úprch ještě před vstupem nových deseti zemí za novou ústavou a novým uspořádáním poměrně nefér, a proto taky chceme do toho mít možnost promluvit. Výkonná rada ODS na svém pondělním jednání přišla s požadavkem, aby se krom referenda o vstupu země do Evropské unie konalo ještě jedno referendum, a to o budoucnosti Evropské unie. Stanovisko ODS v pondělí přečetl místopředseda strany Jan Zahradil. Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda ODS (zvuková ukázka): Výkonná rada ODS se zneklidněním konstatuje, že současný návrh Ústavy Evropské unie představuje další posun směrem k evropskému federálnímu státu a další omezení suverenity členských zemí. Výkonná rada ODS proto zdůrazňuje, že po našem vstupu do Evropské unie musí o Ústavě EU v České republice, stejně jako v mnoha dalších evropských zemích, proběhnout a rozhodnout referendum. Možnost ovlivnit budoucí podobu Evropské unie tímto způsobem považujeme za další závažný důvod k našemu vstupu do Evropské unie, kterému vyslovujeme opakovanou podporu. Zní názor výkonné rady ODS, který tlumočil místopředseda strany Jan Zahradil. Je pravděpodobné, že ODS získá u politických partnerů, aby prošlo to druhé referendum podporu? Tak, mě trochu fascinuje to rozhořčení nad tím, že to referendum má probíhat, my jsme byli vždycky pro specielní referenda, pokud vůbec referendum, tak samozřejmě v závažných otázkách státnosti, svrchovanosti, předávání kompetencí. To znamená, jestliže referendum ke vstupu na základě přístupové smlouvy a smlouvy z Nice a tak dál, tak samozřejmě při poměrně fatální změně toho modelu, všechny země nebo už dnes osm z patnácti členských zemí, už teď mluví o referendu k ústavě a bude to probíhat normálním všelidovým hlasováním. Podle vás se tedy nezpronevěřuje ODS, řekněme skeptickému názoru k referendu tím, že navrhuje referendum? Naopak, my bychom takové ty argumenty, že jsme zamítli obecné referendum a že bychom teď mohli nevyhlašovat, protože by to bylo přirozené, jsou liché, protože my máme a ústava to opravdu umožňuje, je to jeden z výkladu ústavy, že by se měla konat specielní referenda, my jsme proti obecnému referendu a mnohokrát jsme to vysvětlovali proč. Například ale lidovci míní, že ODS, máte svým návrhem druhého referenda veřejnost. Argument politiků KDU-ČSL zní: "Nyní je zapotřebí se zabývat referendem o vstupu země do Evropské unie, teprve po vstupu do Evropské unie se můžeme účastnit rozhodování o ústavní smlouvě Evropské unie," matete? Mně to připadá velmi nekorektní, protože ten stav přece není statický, ten je velmi dynamický. My jsme podepisovali asociační dohodu do evropských společenství. Dneska vlastně hlasujeme o přístupové smlouvě, která je o Evropské unii a Evropské měnové unii, a ta, změnou, vlastně té ústavy a těch podmínek a případným podpisem ústavy v Římě, budeme ratifikovat úplně jiný stav. To znamená, to jsou tři různé stavy, tři různé míry integrace a není to nic nenormálního. Další téma, reforma veřejných financí. Veřejnost zná hrubé obrysy vládního návrhu reformy veřejných financí. Veřejnost ví, že ODS vládní návrh reformy veřejných financí podrobila tvrdé kritice. Ovšem veřejnost se také dozvěděla, že stínová vláda ODS, podle Mladé fronty DNES, přišla s vlastním návrhem reformy, který je označován jako modrý úděl. Vy se smějete modrému údělu? Já se směju, protože to byl klasický informační únik. Ten materiál se nebude jmenovat modrý úděl, to byl vysloveně pracovní název. Budeme na něm pracovat ještě minimálně čtrnáct dnů. Měli jsme první jednání stínové vlády včera a budeme mít jednání 17. června. Modrý úděl není hotov? Modrý úděl nemůže být hotov, protože já mám poslední verzi toho stošedesátistránkového materiálu z ministerstva financí tři dny na stole. Dochází pořád v těch materiálech a v těch draftech k posunům. Jsou tam zajímavé informace, které jsem si jenom pro sebe vytáhl, transformační dluhy nemají žádný vliv na deficit veřejných financí nebo jiné věci, kdy se připouští, že by měla existovat rozpočtová disciplína. A tady bych chtěl říct, že my jsme ten návrh v rozpočtové disciplíně letos navrhovali a neuspěli jsme s ním, byli jsme vysmívaní. Tím chcete říct, že vláda se inspirovala u ODS, z toho co čtete? Ne, vláda dělá to, co je v té dané chvíli nezbytné a teď je otázka, co z tohoto návrhu ministerstva financí udělá vláda a co z něho zůstane do Poslanecké sněmovny a co vlastně Poslaneckou sněmovnou projde, protože my tomu návrhu neříkáme reforma, tomu se navrhuje vláda. Je to v podstatě soubor některých vynucených úsporných opatření a zvyšování daní. Takže, je to o zdražování a škrtech a my přicházíme a představíme ten materiál za čtrnáct dní s jinou filosofií řešení reformy veřejných financí, nejenom se zdražováním a škrty. Modrý úděl to nebude, jako název? Dokud to nebude modrý průšvih. Ale samozřejmě nám chybí ta analytická část celého toho materiálu z ministerstva financí, kterou veřejnost nezná, je zpracována poměrně standardně, kvalitně. My sami s těmi grafy souhlasíme. My víme, že když se nebude dělat nic, tak během tří let máme deficit veřejných rozpočtů jedna celá dvě bilionů korun. Popis situace byste tedy podepsali, ale lišíte se návrhu, jak situaci řešit? Lišíme se v návrhu řešení, protože se domníváme, že nelze celou tu reformu řešit jenom zdražováním, které samozřejmě tak, jak ukazuje realita v jiných zemích, nepřináší ty daňové výnosy v té výši, jak jsou plánovány. Lišíme se v názoru na hospodářský růst a na vycházející čísla z těchto analýz, lišíme se v názoru na některé škrty, protože se domníváme, že především musí být uvolněno hospodářské prostředí, musí být nastartován ekonomický růst, který s sebou samozřejmě musí nutně přinést i vyšší daňové výnosy. Říkáte, že veřejnost s návrhem, který zatím má pracovní označení, které asi nezůstane definitivní... Určitě ne. ...tedy onen vládní, respektive onen modrý návrh reformy veřejných financí, tomu zatím budeme říkat, nikoli modrý úděl. Takže předložíte veřejnosti do čtrnácti dnů a paragrafované znění těch vašich koncepcí předložíte sněmovně? My nepochybně budeme chtít předložit v tomto roce a já vám neřeknu měsíc, protože to hodně závisí na tom, my máme za sebou aparáty stovky úředníků k rovné dani. Myslím si, že ty koncepty jsou zpracovány do takové míry podrobnosti, že jsme schopni na těchto tezích postavit paragrafované znění. Nicméně my se domníváme, že té reformě hlavně chybí krokování a časování, nejde přece dělat reformu tím, že podhodím mezi druhým a třetím čtením jednoho zákona přesun komodit a služeb z jedné sazby daně z přidané hodnoty do druhé, aniž bych diskutoval v nějaké širší diskusi o pohybu těchto sazeb, protože Evropská unie nás nenutí k výši těch sazeb, a to si myslím, že by bylo velmi laciné, a to není reforma, to je salámová metoda a opravdu znamená jenom zdražení. Když hovoříte o alternativách Občanské demokratické strany a o alternativě rovné daně. Předseda poslaneckého klubu ODS Vlastimil Tlustý v pondělí na tiskové konferenci odpovídal na otázku, zda občanští demokraté právě předloží do parlamentu návrh zákona o rovné dani a zda tento návrh získá podporu. Hovoří Vlastimil Tlustý: Vlastimil TLUSTÝ, předseda poslaneckého klubu ODS (zvuková ukázka): Určitě ho předložíme ještě v tomto volebním období, a to, zda máme sílu, či nemáme sílu nehraje roli, my jsme stejně tak předložili jiné zjevně pozitivní návrhy. Vyjmenuji návrh o rozpočtové povodňové reformě, o uvedení plné výše pojištění na výplatních páskách. Všechny tyto předlohy, přestože byly stejně rozumné jako rovná daň, byly zamítnuty. A my se domníváme, že úlohou opozice je nejenom kritizovat, ale i předkládat vlastní varianty a ponechat na vládní koalici, zda je uzná, či neuzná za vhodné pro Českou republiku. Předseda poslaneckého klubu ODS Vlastimil Tlustý. Je rovná daň, která v tom vašem návrhu má být patnáct procent a má to být nejen daň z příjmu, ale i daň z přidané hodnoty, jako ten nejzásadnější, nejzásadnější část návrhu reformy veřejných financí z dílny ODS nebo tam jsou ještě zásadnější? Já chci říct, že v tom našem pojetí a v tom fázování reformy nebo alternativního konceptu je kladen důraz v té první fázi na stabilizaci a konsolidaci toho veřejného dluhu. To znamená, tam je několik opatření, které se objevují možná i v tom návrhu z ministerstva financí, ale nejsou tam popsány tak, jak my bychom, jak my bychom pokládali za nutné. My se domníváme, že je nutné dostat všechny rozpočty veřejné pod jednu konsolidovanou optiku a nebavit se pouze o státním rozpočtu. Myslíme si, že je třeba nastolit elementární rozpočtovou disciplínu a o tom hovoří i ten materiál, samozřejmě vládní koalice. Každý nový výdaj musí být kryt novým příjmem nebo úsporou. Není možné, není možné prostě se pohybovat v jiném rámci. Počítáte, promiňte, počítáte s rychlejším snižováním schodků veřejných financí než vláda? Já bych řekl, že to není absolutní priorita, ale myslíme si, že je to možné, ale není to priorita číslo jedna. Priorita číslo jedna je nastartování ekonomického růstu, uvolnění v podstatě těch příležitostí a postupné řešení, samozřejmě těch problémů, které jsou reformami v jednotlivých oblastech. Já chci říct za třetí, to jsem neřekl, že je třeba politicky dohodnout a zafixovat to procento podílu tohoto dluhu na HDP ve všech těch rozpočtech konsolidovaně. To je číslo, na kterém se to musí zastavit, protože vláda tou svou reformou neřeší v podstatě zlepšení toho stavu, ona pouze zmírňuje pád a sama to přiznává, a to ještě do některých těch příjmů nevidí. To jsou příjmy, které, samozřejmě jsou dneska podrobeny kritice odborů. A já teda budu velice překvapen, když vláda nakonec bude mít tu odvahu proti těm odborům jít. Jakou, jaké to číslo navrhujete onoho zafixování? Neřeknu vám žádné číslo, protože je to podrobeno ještě velké diskusi a chci říct úplně zásadní věc. My samozřejmě tam, kde jsme schopni dát paragrafované znění, tam ho dáme. Jinak prostě nám jde o celou tu filosofii reformy a jde nám o některé základní teze a přístupy, protože si myslíme, že ta druhá fáze reformy, a to jsou ty jednotlivé daňová, sociální a možná další, administrativní a tak dál, ty musí být podrobeny daleko větší diskusi a musí být funkční, nemůže je udělat tato vláda s tím, že nějaká další vláda to bude měnit. To přece není záležitost jedné vládní koalice, když to, když důchodová reforma bude fungovat třicet, padesát nebo důchodová reforma, samotný ten systém musí fungovat takhle dlouho. Když Mirek Topolánek nechce říct nějaké jedno číslo, budu po vás chtít alespoň koridor, když tvrdíte, že nejzásadnější pro ODS je nejdříve nastartování ekonomického růstu a teprve pak snižování schodku veřejných financí, které by se snižovaly asi tím nastartováním ekonomickým růstem, což je ta hlavní myšlenka. Můžete říci, v jakém pásmu, pokud by se uplatnily koncepty, které navrhuje Občanská demokratická strana, v jakém rozpětí by se mohl pohybovat ekonomický růst? Ekonomický růst? Ano. Tak, já si myslím, že musíme těmi opatřením dosáhnout... Meziroční. Meziroční ekonomický růst pět až sedm procent, pokud ten potenciál té ekonomiky je takový. Pokud to nedokážeme, tak jsme ve velkých problémech. Vláda premiéra Vladimíra Špidly schválila návrh novely Ústavy České republiky. Vicepremiér Pavel Rychetský k návrhu říká: Pavel RYCHETSKÝ, místopředseda vlády, ministr spravedlnosti (ČSSD) (zvuková ukázka): Ta novela není rozsáhlá, ale přitom jde vlastně napříč celou ústavou. Myslím si, že velmi důležité je to, že chceme výrazným způsobem modifikovat mandát poslance a senátora, a to ve dvou směrech, oba se týkají excesů poslanců a senátorů. Dnešní ustanovení ústavy o tom, že nevysloví-li souhlas s trestním stíháním svého člena ta či ona komora parlamentu, že je jeho trestní stíhání navždy vyloučeno, toto ustanovení chceme samozřejmě odstranit a pro tento případ zajistit vyloučení trestního stíhání jenom po dobu trvání mandátu. Konstatuje vicepremiér Pavel Rychetský, jemuž vláda schválila návrh novely ústavy. Je ODS připravena podpořit vládní návrh novely ústavy? Já se přiznám, že jsem ho neviděl. Já znám tytéž informace, co vy, to znamená buď z tisku, nebo z otevřených zdrojů, já jsem to ještě na stole neviděl. U nás má tuto záležitost na starosti stínový ministr Jiří Pospíšil, který k tomu připravuje jakési základní stanovisko, o kterém se budeme bavit. Samozřejmě, že my, my podpoříme například z tohoto návrhu, o kterém vím, přímou volbu prezidenta, primárně, tak jak jsme vždycky říkali jednokolovou, případně takzvaný ten francouzský model. Co se týče imunity, já jsem proti přestupkové imunitě, ten současný stav na základě směšné novely, že si vlastně senátor či poslanec může vybrat svého soudce, že se může rozhodnout, jestli pokutu zaplatí nebo to dá mandátnímu vrchnímu výboru, je naprostá pitomost, já jsem proti tomu. U té imunity, o které hovořil kolega Rychetský. Já bych dokázal najít v historii českého parlamentu nebo v novodobé historii případy, kdy ten mechanismus zafungoval dobře, to je případ Václava Bendy, aby nezafungoval například špatně. Já si nejsem jist o tom... To je jaký příklad, zafungovat špatně? Kdy, jako souhlasím s tím, že to, co říká Rychetský, je pravda. Já myslím, že to bude podrobeno velké diskusi, já se nebráním omezování imunity, ale bráním, bráním se prostě nechat vystavit poslance a senátory tlaku, který pro výkon jejich mandátu je prostě smrtící. To znamená, já se snížením imunity nebráním, je to trochu /nesrozumitelné/, ale v některých ohledech si myslím, že ta imunita prostě musí být definována a specifikována naprosto přesně a musí fungovat. To znamená, že ODS je připravena podpořit některé návrhy, které jsou v té novele ústavy, některé se zdá, že nepodpoří? Určitě je to na diskusi. Já mám pocit, že dneska byl ústavněprávní výbor a mám pocit, že se tam o těch věcech jednalo. Já jsem ještě nemluvil s členy ústavněprávního výboru Poslanecké sněmovny. Budu mít informace, nepochybně jsme ochotni a schopni se o tom bavit. A poslední otázka, poprosím o stručnou odpověď, vadí Mirkovi Topolánkovi, jako předsedovi ODS a zároveň jako členovi českého Senátu, jak prezident Václav Klaus posílá jednotlivé návrhy ústavních soudců do Senátu? Já se přiznám, že vadí, ale protože jsem se o tom s panem prezidentem bavil, vím taky, kde jsou kořeny tohoto problému. Ty kořeny problému jsou v tom, že opravdu neexistuje takhle najednou osm nebo deset ústavních soudců nebo adeptů, a proto to posílal tak, jak postupně ty návrhy projednával se svým týmem. Konstatuje předseda Občanské demokratické strany Mirek Topolánek. Děkuji za váš čas, někdy příště na shledanou. Děkuji za pozvání, na shledanou. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích Kabinet: Růst nastane po vstupu do EU Hospodářské noviny, 5. 6. 2003, strana 2 - Reforma veřejných financí se ještě bude do určité míry modifikovat, avšak v žádném případě nebude změkčena. Zdůraznil to včera premiér Vladimír Špidla na setkání s předními českými podnikateli. "K jejímu úspěchu a k nastartování ekonomiky ale nejprve musíme uspět v referendu o EU. Musíme prostě do Evropské unie vstoupit," zdůraznil na Ekonomickém fóru, které uspořádaly Hospodářské noviny. Chystaná reforma založená v první fázi zhruba z jedné třetiny na nových daních a ze dvou třetin na úsporách rozpočtových výdajů by měla vytvořit ve veřejných financích předpoklady k tomu, aby Česká republika mohla v roce 2010 a možná už o rok dříve vstoupit do eurozóny. Vládní optimismus ale všechny podnikatele nepřesvědčil. Kamil Janáček z Komerční banky tvrdí, že představy kabinetu o stlačování rozpočtových deficitů nejsou úplně realistické. V roce 2006 to podle něj nebudou čtyři procenta HDP, ale pouze 4,2 až 5,1 procenta. To by přijetí eura oddálilo. "Kabinet s většinou jednoho jediného hlasu bude muset mít ve sněmovně hodně odvahy a představivosti, aby prosadil další reformní kroky," míní Janáček. Špidla tato varování odmítá. Zdůrazňuje ale, že Česko skutečně musí být všestranně konkurenceschopné, a to úrovní vzdělání počínaje a výší zdanění konče. "Během tří let u nás daň z příjmů právnických osob klesne na 24 procent a to bude v reálu odpovídat 19 procentům na Slovensku," konstatoval. Jiný názor ale má šéf Hospodářské komory ČR Zdeněk Somr: "Reforma zatím bohužel neobsahuje žádné opatření ve prospěch podnikatelů a chybějí jí i jasné symboly. Na Slovensku například mají strop sociálních výdajů a radikální pokles daní na 19 procent." Podle prvního náměstka ministra financí Eduarda Janoty jeho resort v dalších krocích reformy bude zvažovat i další radikálnější snížení podnikových daní, i když jedině za cenu redukce odpočitatelných položek. "Nižší procentní sazba by samozřejmě republiku dobře prezentovala v zahraničí," říká. Při dalších reformních krocích bude Ministerstvo financí zvažovat i možnost sbližování sazeb DPH. Běžná sazba nyní představuje 22 procentních bodů, zvýhodněná, která se týká především potravin, je pětiprocentní. Koaliční partneři v minulých měsících neúspěšně usilovali především o pokles z 22 na 19 či 18 procent. To by ale znamenalo výrazný pokles rozpočtových příjmů. ČSSD se z politických důvodů obává tyto kroky kompenzovat zdražením potravin. I včera byl proto premiér Špidla opatrný. "Žádné drama při sbližování sazeb DPH v tomto volebním období nebude," prohlásil. Dodal také, že Slovensko některé kroky své reformy přehnalo a nevyhne se problémům. Na druhou stranu Špidla připouští nezbytnost některých výdajových škrtů. "Je nezbytné omezit zneužívání sociálních dávek a zastavit jejich další nárůst," řekl. Alternativní reformu financí připravuje opoziční ODS. Dokument, kterému občanští demokraté říkají Modrý úděl, v úterý projednala jejich stínová vláda. Ústředním bodem mají být změny v placení daní a sociálních dávek. ODS navrhuje rovnou daň z příjmů ve výši 15 procent. Stejně vysoká by měla být jednotná sazba DPH. Zároveň by se chtěli pokusit prosadit zrušení daně z kapitálových výnosů. Podle předsedy ODS Mirka Topolánka by poté mohla česká ekonomika růst o pět až sedm procent ročně. Topolánek to včera řekl v rozhlasové stanici BBC. "Je potřeba nastolit základní disciplínu všech rozpočtů a stanovit pevné procento podílu jejich dluhu na HDP," řekl Topolánek BBC. ODS navrhne parlamentu rovnou daň 15 % Lidové noviny, 5. 6. 2003, titulní strana - ODS chce ještě letos připravit zákony o rovné patnáctiprocentní dani. "Přesné znění těchto úprav chceme každopádně předložit letos, ale kdy přesně, na to nedokážu odpovědět," řekl v BBC šéf ODS Mirek Topolánek. Sazba by se měla vztahovat na daň z příjmu fyzických i právnických osob i pro sjednocenou DPH. Topolánek: Reformou podle ODS by ekonomika rostla až o 7 procent PRAHA 4. června (ČTK) - Alternativní reformou veřejných financí, kterou připravuje opoziční ODS, by podle jejího předsedy Mirka Topolánka mohla česká ekonomika růst o pět až sedm procent ročně. Topolánek to dnes řekl pro rozhlasovou stanici BBC. Prioritou je podle šéfa ODS nastartování ekonomického růstu. V první fázi svého pojetí reformy však kladou občanští demokraté důraz na stabilizaci a konsolidaci veřejného dluhu. "Je potřeba nastolit základní rozpočtovou disciplínu všech rozpočtů a stanovit pevné procento podílu jejich dluhu na HDP," řekl BBC. Vedení ODS podle informací tisku začalo v úterý plánovat strategii, jak nezůstat pozadu s novým hitem české politiky - reformou veřejných financí. Dokument, kterému občanští demokraté říkají Modrý úděl, v úterý projednala jejich stínová vláda. Ústředním bodem mají být změny v placení daní a sociálních dávek. Evergreenem ODS, pocházejícím ještě z dob předsednictví Václava Klause, je rovná daň z příjmů ve výši 15 procent. Stejně vysoká by měla být jednotná sazba DPH. Zároveň by se chtěli pokusit prosadit zrušení daně z kapitálových výnosů. Spoluautor Modrého údělu, poslanec Martin Kocourek, se prý při hledání názvu inspiroval hospodářským programem amerického prezidenta Franklina D. Roosevelta po krizi v 30. letech. Podle tisku ale jde jen o chytlavost názvu: zatímco Roosevelt rozhýbal ekonomiku investicemi ze státního rozpočtu, Kocourek naopak sní o razantním omezení státního přerozdělování, o snížení daní a o stimulaci podnikání. Kromě rovné daně a změn v sociálním systému se Modrý úděl podle tisku týká důchodové reformy či větších pravomocí parlamentu při schvalování státního rozpočtu a při kontrole jeho plnění. První oficiální návrh má být hotov do dvou týdnů. Vláda je pro prezidenta voleného občany a zúženou imunitu PRAHA 3. června (ČTK) - Prezidenta by napříště neměl volit parlament, ale přímo občané. Předpokládá to novela Ústavy, kterou dnes schválila vláda. Kabinet je také pro omezení imunity poslanců, senátorů a ústavních soudců a rozšíření působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu i na hospodaření krajů či využití státních dotací. Novela upravuje i některé kompetence hlavy státu či rozšiřuje okruh zákonů, u nichž sněmovna nemůže přehlasovat Senát. Z původního návrhu vicepremiéra Pavla Rychetského (ČSSD) po dnešním jednání vypadlo ustanovení, podle něhož by takzvaná abolice, tedy právo prezidenta zastavit trestní řízení, vyžadovala spolupodpis předsedy vlády. "Když to zjednoduším, tak pan premiér si nepřál, aby se účastnil takového rozhodnutí, které je vyjádřením vůle hlavy státu," vysvětlil na tiskové konferenci Rychetský. Kabinet nezměnil ani zákonodárnou iniciativu. Rychetský původně navrhoval, aby změnu legislativy mohla iniciovat vláda, krajské zastupitelstvo, skupina nejméně deseti poslanců nebo skupina nejméně pěti senátorů. Zůstává tedy dosavadní úprava, která tuto pravomoc dává vládě, krajům, poslanci, skupině poslanců nebo Senátu jako celku. Pravidla pro přímou volbu počítají s tím, že kandidáty na prezidenta by mohlo navrhnout nejméně dvacet poslanců, skupina alespoň deseti senátorů nebo občan starší 18 let, který svoji nominaci podpoří peticí s podpisy 10.000 dospělých občanů. Volba by byla maximálně tříkolová. Prezidentem by byl zvolen kandidát, který v prvním kole získá nadpoloviční většinu platných odevzdaných hlasů, uvedl vicepremiér. Pokud by první hlasování nepřineslo takový výsledek, dva finalisté s nejvyšším počtem hlasů by postoupili do druhého kola. Nejvyšší ústavní funkci by získal ten, jehož by volila nadpoloviční většina občanů. V krajně nepravděpodobném případě, kdyby oba kandidáti získali naprosto stejný počet hlasů, by šli lidé k urnám potřetí. Určení prezidenta losem, jak navrhovali dříve někteří zákonodárci, totiž nepovažuje Rychetský za důstojné. Kdyby nevzešla hlava státu ani z třetího kola, což je už skoro nemožné, celé klání by se opakovalo, dodal Rychetský. Opoziční občanští demokraté podle svého předsedy Mirka Topolánka přímou volbu prezidenta podporují. "Primárně, jak jsme vždycky říkali, jednokolovou, případně takzvaný ten francouzský model," řekl rozhlasové stanici BBC. Ve francouzských prezidentských volbách postupují do druhého kola všichni kandidáti, kteří překročí stanovenou hranici hlasů. Z Ústavy vláda navrhuje škrtnout větu, že prezident je neodpovědný ze své funkce - považuje ji za nadbytečnou i v rozporu s některými jinými body. Kabinet chce prosadit, aby takzvanou kontrasignaci čili podpis premiéra či jiného člena vlády vyžadovalo jmenování guvernéra a dalších funkcionářů České národní banky, což dosud patří k výlučným pravomocím Hradu. Chystaná novela Ústavy počítá s omezením imunity poslanců a senátorů. Zcela má ze základního zákona státu vypadnout pasáž, která vylučuje stíhání zákonodárce nebo ústavního soudce navěky, pokud jej parlamentní komora nevydá. Toto omezení nemá být doživotní, ale jen po dobu trvání mandátu, řekl Rychetský. Totéž má platit i pro ústavní soudce, kteří by napříště mohli vykonávat svůj mandát jen jednou. Poslanec či senátor by měl oproti dnešku přijít o své křeslo v případě, že bude pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, dodal ministr. Topolánek soudí, že o imunitě se povede velká diskuse. "Já se nebráním omezování imunity, ale bráním se prostě nechat vystavit poslance a senátory tlaku, který pro výkon jejich mandátu je prostě smrtící," podotkl. V některých ohledech musí být podle něj imunita definována naprosto přesně. Šéf ODS dodal, že je zcela proti imunitě u přestupků. Okruh zákonů, které vyžadují souhlas obou komor parlamentu, se jmenovitě rozšíří o všechny volební zákony, tedy i o volby do Evropského parlamentu či prováděcí zákon o referendu, a dále o zákon o Ústavním soudu. V takových případech sněmovna nemůže přehlasovat Senát. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:24 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
