| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| úterý 3. června 2003, 18:00 SEČ | |||||||||||||||
| Milan Urban | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Milan Urban předkládá veřejnosti energetickou politiku státu do roku 2030, v níž se počítá s prodloužením životnosti jederné elektrárny Dukovany.
Přepis rozhovoru Citace rozhovoru v médiích Když se Milan Urban ve druhé polovině března ujímal funkce ministra průmyslu a obchodu, tvrdil, že je pro tvrdou reformu veřejných financí. Ministr financí Bohuslav Sobotka o vládním návrhu reformy konstatuje, že je přelomová. Bohuslav SOBOTKA, ministr financí České republiky (ČSSD) (zvuková ukázka): Musím říci, že v tom rozsahu půjde skutečně o největší změnu v oblasti příjmů a výdajů veřejných rozpočtů od roku 1993, kdy se utvářela nová daňová soustava, utvářely se systémy veřejných rozpočtů nové České republiky, takže od tohoto roku to budou největší změny, které se dotknou veškeré, veškeré oblasti vládního sektoru a výdajů všech rozpočtových kapitol a nepřímo se přirozeně také dotknou hospodaření krajů a obcí. Řekl před měsícem český ministr financí Bohuslav Sobotka. Nejen o stavu veřejných financí, stavu české ekonomiky a stavu českého podnikání bude následujících třicet minut. Před námi je půlhodina otázek a odpovědí. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl ministr průmyslu a obchodu České republiky Milan Urban. Hezký dobrý den. Vítejte v BBC. Dobrý den. Jako ministr průmyslu a obchodu se blížíte k okamžiku, kdy skončí stodenní lhůta vašeho hájení. Jste si vědom, že nějakou lhůtu vůbec máte? Tak já jsem neměl žádnou lhůtu, ani vteřinu, ani den, natož sto dní. Byl jsem zapřažen v prvních vteřinách tak, jak říkám, do rozhodovacího procesu a tedy tu hranici sto dnů vůbec nějak nevnímám. Přemýšlíte ale v souvislosti s tím mezníkem, že jste některé ze svých prvních předsevzetí nesplnil a splniti měl? Jsou taková? Nejsem si vědom takových hodnocení a jsem přesvědčen, že vše, co jsem si předsevzal, tak naplním. Pojďme se bavit o některých vašich výrocích, s nimiž jste veřejně vystoupil před tím, než jste byl jmenován do funkce ministra průmyslu a obchodu. Například 17. března jste v Lidových novinách sliboval, cituji doslova: "Budu usilovat o zlepšení podnikatelského prostředí v České republice," konec citátu. Co jste za zhruba dva a půl měsíce v této věci stihl učinit? Já myslím, že velmi mnoho. Vytváříme velmi příznivou a změněnou atmosféru, já bych mohl hovořit velmi konkrétně, například o takzvané editační povinnosti. To je postup, který by zrovnoprávnil podnikatelský sektor s finančními úřady, se správci daní, kde chceme docílit toho, aby finanční úřady měly zákonem danou povinnost poskytovat výklad, který by byl platný nejenom v daném čase, ale také v celé republice, to znamená na všech finančních úřadech. Nemělo by se tedy stávat, aby finanční úřad jeden měsíc řekl nějaký právní výklad směrem k podnikatelům a živnostníkům a po dvou měsících, když se změní úředník, přišel nějaký jiný právní výklad. Rozumím tomu správně? No, ne úplně přesně, protože dnes není povinnost finančního úřadu podávat závazný výklad. A tedy stává se taková situace, kdy klempíř nebo pokrývač navštíví finanční úřad s dotazem, zda může příslušnou položku zařadit do nákladů. Buď je mu sděleno, že finanční úřad není od toho, aby poskytoval tyto informace, nebo je mu poskytnuta ústní informace, která ovšem nemá závazný charakter. Pokud se řídí ten příslušný podnikatel tímto pokynem, neznamená to, že, když předloží příslušné daňové přiznání tak, jak mu bylo doporučeno, že to bude platit. My to chceme obrátit, tedy závazný výklad, na základě něho daňové přiznání, které musí být potom odsouhlaseno. Kdy by tato věc mohla začít platit? To bude samozřejmě poměrně složitá věc. Bude to vyžadovat drobnou novelu zákona o správě daní a poplatků, ale my v současné době jednáme s ministerstvem financí, které má v gesci výběr daní, aby toto platilo co nejdříve. Projednávali jsme to i s hospodářskou komorou a s jednotlivými podnikatelskými svazy a má to velkou podporu. Znamená to, že by od 1. ledna roku 2004, pokud vše dobře půjde, pak i v Poslanecké sněmovně a v Senátu, mohl tento drobný návrh, tato novela projít? Já bych si samozřejmě přál, aby to tak bylo. Ta ambice je velká, nicméně procedura přijímání zákonů a jejich novel je poměrně dlouhá. Znamenalo by to, že bychom museli již v červenci předložit příslušnou novelu zákona. To předpokládám, že předložíme. A to musí projednat vláda. Já bych v této chvíli nerad dával sliby, které nesplním. V každém případě je odhodlání mého úřadu a mě samotného velmi velké v této věci. Aby se to stihlo k 1. lednu 2004? Ano. Vy jste právě v citovaném rozhovoru pro Lidové noviny ze 17. března hovořil o tom, že chcete ve spolupráci s ministerstvem financí zjednodušit agendu, která se týká podnikatelů a která zajišťuje a hlavně zatěžuje drobné a střední podnikatele. To je jediný bod, ona novela zákona o daních, kterou chcete prosadit, nebo ještě jsou nějaké další překážky, které vám jako ministru průmyslu a obchodu vadí na stavu podnikatelského prostředí v České republice? Jsou i další body. Vláda schválila konkrétní materiál na zlepšení podnikatelského prostředí a jsou to další body, které vnímám velmi pocitově, jako je vymahatelnost práva, jako je obchodní soudnictví, tedy tak, aby rozhodnutí těchto soudů probíhalo v nějakém reálném čase, abychom se dostali na úroveň průměrnou v Evropské unii nebo ve vyspělých státech světa a dnes tomu tak není. Prostě délka těchto soudů je velmi dlouhá, tedy je pořád zvýhodněn dlužník nad těmi ostatními. A nějaká konkrétní podpora, teď se nebavme pouze o právním prostředí a právním rámci, ve kterém se podniká, ale bavme se o konkrétní podpoře pro začínající podnikatele, kteří se chtějí uplatnit v sektoru služeb či v jiném sektoru. Tak ministerstvo průmyslu a obchodu má mnoho programů, které podporují drobné a střední podnikatele. Promiňte, ale opozice vás kritizuje, že to je nedostatečná podpora. To, že ty programy existují, je zjevná věc, ale záleží, v jaké míře existují. Záleží na objemu finančních prostředků, které jsou k dispozici a mohou být prostřednictvím těchto programů realizovány. Já bych si dovedl představit několikanásobný objem, než který je k dispozici ministerstvu průmyslu a obchodu. To záleží jako ministr, kolik vyboxujete? Doufám, že se mi podaří v rámci těch úsporných opatření v souvislosti s reformou veřejných financí ustát přijatelný objem. Kolik? Já bych byl rád, aby se ten program navýšil alespoň o sto až dvě stě milionů korun, to znamená zhruba na 1,4 miliardy. A je reálné podle prvotních rozhovorů, které vedete s ministrem, předpokládám, že ty rozhovory vedete, s ministrem financí Bohuslavem Sobotkou? Já si myslím, že to reálné je, protože reforma v žádném případě nemůže brzdit růst, protože pro zdravost veřejných financí jsou samozřejmě důležité nejenom roční deficity, ale také zajištění dlouhodobého růstu hospodářství. Pokud chceme dohánět Evropu, musíme s tím konečně začít něco dělat. Další z vašich slibů, které jste dal veřejně, když jste se ujímal úřadu ministra průmyslu a obchodu České republiky, bylo urychlené vypracování základů dohod na hospodářskou koncepci České republiky. Už je na světě? Koncepce je v této chvíli před dokončením na ministerstvu. Provádíme finalizaci a konečnou verzi. Budeme v momentě tedy asi zhruba za čtrnáct dní velmi rádi konzultovat tento materiál s odbornou veřejností tak, abychom ho mohli v konsensuální podobě předložit vládě zhruba na podzim tohoto roku. Když říkáte, že za čtrnáct dnů, bude hotovo a celou koncepci předložíte odborné veřejnosti, ale pravděpodobně veřejnosti jako celku? Veřejnosti jako celku samozřejmě nemáme co tajit. Pokud byste měl říci, které body v té změněné národohospodářské koncepci České republiky považujete za průlomové, jsou-li tam takové body, které by to byly? Jsou to body, které přesně popisují, proč se nám nedaří dohánět Evropu z hlediska výkonnosti české ekonomiky. Jsou to návrhy na opatření a také jsou to body, které se týkají kontextu, v jakém zpracováváme tuto, tuto koncepci. Tedy v kontextu změněných podnikatelských podmínek v souvislosti s přistoupením České republiky do Evropské unie a také v kontextu reformy veřejných financí, neboť ona má velmi významný vliv na podnikatelské prostředí. A souběžně s tím se pokoušíme sladit tento dokument s plánem zaměstnanosti České republiky. Tedy tento materiál nevzniká pouze na půdě ministerstva průmyslu a obchodu, ale ve velmi těsné spolupráci ministerstva financí a ministerstva práce a sociálních věcí. Můžete prozradit už některé body? Protože teď jste nastínil pouze obecný rámec oné národohospodářské koncepce, můžete být konkrétní a jít do podrobností? My se musíme podívat na to, zda ta reforma, tedy daňová soustava je v kontextu vývoje, který je kolem nás, tedy Slovenska, Polska, Evropské unie a podobně. Musíme hledat kroky, které vedou opravdu k trvalému zlepšení podnikatelského prostředí, protože to je základ pro růst. K tomu jsou samozřejmě programy podpory, které musíme přehodnotit a zanalyzovat jejich efektivitu. Které například? Které si vy osobně myslíte, že jsou neefektivní a je třeba je přehodnotit? Ta koncepce má vizi, že dochází vlastně k okamžiku, kdy předělujeme dobu transformace a restrukturalizace a chceme nastartovat dobu modernizace, dobu, kdy budeme produkovat moderní výrobky s vysokou přidanou hodnotou, výrobky, které budou konkurenceschopné na evropském trhu. A tedy od toho se budou odvíjet i úvahy o podpoře těchto činností, to znamená programy, které se týkají minulé doby, které se týkají restrukturalizací, tak chceme postupně utlumovat a preferovat právě programy pro malé a střední podnikatele, které vedou k zajištění jejich konkurenceschopnosti na tom poměrně tvrdém evropském trhu. Když jste hovořil o důležitosti pohledu na podnikatelská prostředí, které jsou v okolních státech, souvisejících s Českou republikou zmínil jste konkrétně Slovensko, je to tak, že vám jako ministru průmyslu a obchodu začíná dělat vrásky na čele, protože několik jich máte, podívám-li se na vás ... Bohužel. ... to, v jakém prostředí a jaké podnikatelské prostředí začíná vytvářet například slovenská vláda v souvislosti s rovnou daní, v souvislosti s investičními pobídkami a podobně, že zkrátka Česká republika se začíná stávat méně konkurenceschopnou? My v každém případě musíme ten vývoj v okolních zemích velmi pečlivě sledovat. Je otázkou, zda rozhodnutí, ta radiální rozhodnutí Slovenska a jejich představitelů jsou rozhodnutími, která jaksi nejsou příliš sprintem a dokáží i v konečném důsledku jaksi, aby veřejné finance a hospodářský růst byly v rovnováze. U nás bychom asi tento postup rychlejšího snížení daně z příjmu právnických osob neuměli obhájit vzhledem k příjmům rozpočtu a vzhledem k rovnováze veřejných financí. V každém případě je to správný trend. My musíme jít cestou snižování daňové zátěže pro podnikatelské subjekty tak, aby se vytvořil v jejich financování daleko větší podíl pro rozvoj, tedy pro nákup nových technologií a tak dále. To znamená, že by, že by, rozumím-li vám správně, není možné snižovat daně tak rychle, jako je to na Slovensku? Protože označil jste slovenský postup sprintem, ale chcete vytvářet například systém odpisů, nebo buďte konkrétní, prosím. Já si dovedu představit i záměr, který by v nějakém delším časovém horizontu dále pokračoval ve snižování daně z příjmu právnických osob a vytvářel tedy prostor pro financování inovací, pro financování rozvoje, protože bez toho nejsme schopni mít vyšší produktivitu práce na hlavu a bez toho nejsme schopni dohnat, dohnat vyspělé země. A my tedy musíme vytvořit ..., uvolnit ruce firmám v tom, aby tuto možnost měly. Samozřejmě úvahy jsou také o nákladech na pracovní sílu, tedy o výši zdravotního a sociálního pojištění. Já určitě nebudu ten, který by navrhoval zvýšení těchto nákladů, naopak, budu vždy diskutovat o možnosti snížit tyto výdaje. Zatím, nemýlím-li se, ale v konceptu ve vládním návrhu reformy veřejných financí tento krok není. Bohužel není. Znamená to, že jste byl neúspěšný. Na druhé straně je to pochopitelné, protože já musím vnímat všechny tyto záměry v kontextu v reálném ekonomickém světě, ve kterém se pohybujeme, tedy v reálném světě veřejných financí. Promiňte, pane ministře, není to nereálný svět? Alespoň při srovnání s jinými státy, které vědí, že jakmile jednou začnou vydávat víc ze státní pokladny, než na co mají, tak se z této situace velmi těžko dostávají. Zkrátka nebylo by lepší řešení omezit výdaje státu a tím vytvářet prostředí, které bude nakloněné hospodářskému růstu a které asi vy byste si představoval, to znamená ... Tak se samozřejmě děje a je to určitý kompromis. Ten návrh reformy tak, jak leží teď na stole, on ze dvou třetin snižuje výdaje a svým způsobem zvyšuje některé příjmy, ale v rámci celkové daňové kvóty. Čili k zatížení, celkovému zatížení vyššímu nedochází. Takže je to ... Ale sám jste řekl, promiňte, že opět vstupuji do vaší řeči, sám jste řekl, že budete jako ministr průmyslu a obchodu dále tlačit na to, aby náklady na pracovní sílu v České republice klesaly. Je pravděpodobné, že teď v souvislosti s vládním návrhem reformy veřejných financí to nebude, protože tento koncept zatím neuspěl ve většinovém stanovisku vlády. Kdy jste ochoten přijít s tím konceptem znovu? Já s tím konceptem budu přicházet každý rok, i když se bude sestavovat státní rozpočet. A myslím si, že je to opravdu cesta, kde musíme tyto rezervy využít, protože náklady na pracovní sílu ve smyslu zdravotního a sociálního pojištění jsou v porovnání s vyspělými zeměmi Evropy, je opravdu poměrně vysoké. Můžete říct částku, na jakou byste se reálně v České republice, když znáte české politické prostředí, stav ekonomiky České republiky chtěl dostat? To je otázka posuzování každé té konkrétní věci zvlášť, to znamená zdravotní pojištění a jeho výběr a náklady potom spojené s tím hrazením této péče prostřednictvím zdravotních pojišťoven jsou nějaké, čili musí se to hodnotit odděleně. Tak. Zdravotní pojištění, řekněte nejdříve zdravotní pojištění a pak sociální. Na zdravotním pojištění, si myslím, že tam je potřeba vytvořit prostor, kde to není pouze v kompetenci ministerstva průmyslu a obchodu, ale také v kompetenci ministerstva zdravotnictví, to znamená, zda je efektivní využívání těchto prostředků v České republice, to znamená jak náklady zdravotních pojišťoven, tak prověřit celý systém, celý systém hrazení léků, čili léková politika, efektivnost využívání zdravotnických zařízení a podobně. To znamená tam musí dojít nejdříve k nějakému razantnímu kroku, na základě toho vlastně kvantifikovat ty možnosti, které by znamenaly snížení procenta platby zaměstnavatele za zaměstnance. O kolik? Ale přeci nějaký rámec máte. Je celkem logické, že se můžete teď v souvislosti se sociálním pojištěním opět obrátit na ministerstvo práce a sociálních věcí, že i tam je třeba to spočítat, ale předpokládám, že tu situaci znáte a že mi řeknete procenta, o která byste to chtěl po určitou dobu snížit a na jakou částku. Já vím, že by bylo velice dobré a že byste velice rád slyšel nějaká konkrétní čísla, ale v této chvíli prostě ta kvantifikace neexistuje a já od pasu střílet nebudu. Nejde o mě, jde o posluchače. Když se budeme bavit o investičních pobídkách a o průmyslových zónách, ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach v souvislosti se sociálním napětím v Moravskoslezském kraji a také s demonstrací v Ostravě z konce května v rozhovoru pro BBC uvedl: Zdeněk ŠKROMACH, ministr práce a sociálních věcí České republiky (ČSSD) (zvuková ukázka): Když si vezmete, a my jsme to konstatovali i na severní Moravě, za prostředky, které investovala tato a předchozí vláda, byly vybudovány průmyslové zóny, které jsou dneska pokryty pouze asi z dvaceti procent. To znamená, že tady jsou poměrně rezervy a musím říct, že se to velmi liší právě podle toho přístupu aktivního jednotlivých měst, jednotlivých krajů. A tady si myslím, že je určitá rezerva, byť samozřejmě jako centrum se nezříkáme těchto možností. Problém je, že na severní Moravě chybí docela významným způsobem programy, které by bylo možné financovat, protože ten problém není ve financích, ten problém je v projektech. Musím říct, že například úřady práce vzhledem k tomu, že nebyl dostatek vhodných projektů, tak vracely v loňském roce do státního rozpočtu prostředky na aktivní politiku zaměstnanosti, protože nebyly vyčerpány. Uvedl 21. května v rozhovoru pro BBC ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. Jak je podle ministra průmyslu a obchodu České republiky Milana Urbana možné, že průmyslové zóny trpí takovou neobsazeností, jak o tom mluvil váš vládní kolega? Já musím říct, že ta informace není možná úplně přesná. Investiční pobídky v České republice a jejich systém považuji nejenom já, ale i zahraniční investoři za velmi dobré. A v rámci toho konkurenčního prostředí tedy zemí, které chtějí přistoupit do Evropské unie a také se snaží o systém investičních pobídek, za jeden nejlepší. V České republice se od roku 1998 uplatnilo zhruba 146 projektů, které ..., na kterých byly získány investiční pobídky. Z nich pouze jeden skončil negativním způsobem, všechny ostatní jsou ku prospěchu českého hospodářství jak z hlediska tvorby hrubého domácího produktu, jak z hlediska přínosu vyspělých technologií, tak výrobků, které jsou konkurenceschopné na zahraničních trzích, přináší to i vlastně ty trhy samotné, tak také z hlediska zřízení pracovních míst. V rámci těchto projektů ... To znamená, že ty investice ... ... byly vybudovány 24 tisíc zaměstnaneckých míst. Takže ty investice do průmyslových zón nejsou tak marné, jak by se mohlo zdát z vyjádření Zdeňka Škromacha? V žádném případě. Je to systém, který budeme dále zdokonalovat a ... Jak? Je potřeba říct, že od toho roku 1998 se investovalo přímo na zelené louce pět miliard amerických dolarů a ten systém zdokonalujeme. Za prvé, ho rozšiřujeme o další produkty, tedy o podporu strategických služeb a technologických center, což je jaksi posun k vyššímu mozkovému uplatnění, pokud bych to mohl takto zjednodušeně říci. A také tak, že ta byrokracie kolem přijetí nebo poskytnutí těch investičních pobídek bude jednodušší, protože teď byl schválen v Poslanecké sněmovně návrh zákona nebo je projednáván, který zjednodušuje ty kroky tak, že ne o každé poskytnuté investiční pobídce bude muset být individuálně rozhodnuto, ale bude platit vlastně obecný rámec. A tedy, až přistoupíme do Evropské unie, nebude nutné na Evropskou komisi posílat každý individuální případ. Další změny v souvislosti s investičními pobídkami než ty dvě, které jste teď zmínil, nechystáte? My chceme dál pokračovat v lákání zahraničních investorů. A investiční pobídky, a já bych chtěl ten mýtus vyvrátit, se netýkají pouze zahraničních, ale i českých, protože největším, největším investorem v České republice po dobu systému využívání investičních pobídek je Německá republika, respektive podnikatelé z Německé republiky a hned na druhém místě jsou čeští podnikatelé. To znamená my chceme tento systém prohlubovat, chtěli bychom využít další finanční prostředky, pokud by se podařilo zvýšit tento objem ve státním rozpočtu. To samozřejmě považuji za obtížné, ale určitě o tom jednat budeme. A v každém případě ... Jakými dalšími kroky chcete zlepšit investiční pobídky? To jste neřekl. Vy jste řekl, že je chcete prohlubovat, ale jak? Chceme prohlubovat i tak, abychom smluvní vztahy, které potom nastupují mezi státem a příslušným investorem, odpovídaly daleko více představám českého státu, to znamená, aby se mohlo stát tak, jako ve Vagonce Studénka, že investor odstoupí od smlouvy a nejsou tam žádné sankce. Čili to jsou nějaké chyby, které se staly v minulosti a my se snažíme je odstranit tak, aby tam byla vazba i na zaměstnanost, na produkci a podobně. Třetí téma, o němž ministr průmyslu a obchodu Milan Urban hovořil při nástupu do funkce, byla energetická politika České republiky. Aktualizovaná státní energetická politika s výhledem do roku 2030 je už připravena. Předpokládáte ji k veřejné diskusi, stane se tak ve čtvrtek. Ministerstvo průmyslu a obchodu mělo připraveno šest energetických scénářů a má připraveno šest energetických scénářů, ze kterých jako ten, který preferuje, označuje zelený. Proč? Ministerstvo průmyslu poměrně rychle splnilo svůj slib vypracovat koncepci a naprosto otevřeně ji veřejně diskutovat, tak se stane ve čtvrtek. Scénáře jsou různé. My ten zelený považujeme za expertně a odborně nejlepší z hlediska budoucnosti této země. Energie je jakási krev, bez které se neobejde české hospodářství, ani domácnosti. A my máme zodpovědnost za to, jak do roku 2030 bude tato krev v žilách průmyslu a domácností kolovat. A musíme vycházet tedy z principů, které ..., od kterých se ta koncepce odvíjí. My vycházíme z principu bezpečnosti a spolehlivosti dodávek, to znamená bezpečnosti nejenom ve smyslu, ve smyslu havárií a podobných záležitostí, ale ve smyslu pravidelných dodávek. Ve smyslu spolehlivosti lze to chápat tak, že nebudeme závislí na různých rizicích cizích zdrojů a podobně. A z těchto dvou vizí vychází, vychází jaksi ta základní, a to je nezávislost. To znamená, abychom byli schopni v těch desetiletích vlastně být elementárně soběstační při využití energetických zdrojů a při jejich výrobě. Pane ministře, když budeme konkrétní, tak ta zelená koncepce, je-li to možné takto zestručnit, sází v energetice na uhlí a jadernou energii. Je to tak možné zestručnit? Já myslím, že není. Ona sází na tyto zdroje, ale sází také na obnovitelné zdroje, kde ten podíl by se měl minimálně ztrojnásobit oproti současnému stavu. A samozřejmě přes všechnu nezávislost, o které hovořím, dojde k mírnému zvýšení dovozu energií. O kolik? Nebude to nějak výrazné, ale ten podíl oproti stávajícímu stavu by pravděpodobně byl někde 1,5 až 1,7 násobek. Když hovoříte o obnovitelných zdrojích, to je tedy pro laika slunce, tedy sluneční energie, větrná energie a energie vodní, tak například ve státech Evropské unie by do roku 2010 měla právě obnovitelná energie z celkové produkce tvořit 12 %. Dostane se Česká republika k 12 % podle té zelené koncepce do roku 2010? Já bych si to samozřejmě přál. A chci jednoznačně říci, že nejsem vůbec odpůrcem tohoto postupu, ale musíme vycházet z nějakých reálných ..., z reálné situace z toho, v jaké přírodě je Česká republika a ... Čtu si správně vaše slova, že nedosáhne? Nedosáhne. Podle našeho názoru není možné technicky dosáhnout více než 8 %. To znamená, že do roku 2010 předpokládáte, že Česká republika, která se s největší pravděpodobností stane členským státem Evropské unie, bude mít 8 % celkové energie z obnovitelných zdrojů? Do roku 2010 to nejsem schopen potvrdit, ale v každém případě v rámci té energetické koncepce tento závazek je. Počítáte s tím, že se v té zelené variantě bude prodlužovat životnost jaderné elektrárny Dukovany? Ano, nebo ne? Počítáme s podílem a významným podílem energie vyrobené z jádra, počítáme tedy i s využitím jaderné elektrárny Dukovany. S prodloužením její životnosti? Počítáme s nějakou modernizací této elektrárny. Do kolika ..., do jakého roku? Koncepce v této chvíli tato čísla nestanoví. Počítáte s tím, že by se stavěly také ..., když řeknete podíl, jaký by měl být podíl jaderné energie na celkovém objemu energie? Podíl jaderné energie by měl být vyšší, než je dnes. O kolik? To znamená, že o tom budou muset rozhodnout naši nástupci okolo roku 2015, jestli jít tímto směrem a tedy učinit nějaké definitivní závěry. My si myslíme, že jaderná energie je bezpečná, je o budoucnosti, pokud nechceme zvyšovat dovozy a je také možné, že budou nové technologie, které dokáží lépe využít jaderné palivo, než je tomu dnes. Počítáte s tím, že pokud předložíte vládě tu zelenou variantu, že nenarazí na ministra životního prostředí Libora Ambrozka? Tak v každém případě ji nebudeme předkládat do vlády ve stavu, kdyby nebyla projednána s ministerstvem životního prostředí. Za prvé, to tak chci učinit a hlásím se k tomu. Za druhé, je to naší povinností, protože energetická koncepce musí projít procesem EIA. To znamená, že ..., a když znáte, předpokládám, že znáte názor Libora Ambrozka, myslíte si, že ta zelená varianta má šanci projít? Kdybych si nemyslel, že má šanci projít, tak bych ji nepředkládal a samozřejmě budu velice rád diskutovat s každým, kdo ovšem má nějaké alternativy. Tedy i Libor Ambrozek? Tedy i Libor Ambrozek. A s výstavbou nových bloků jaderné elektrárny Temelín se počítá v oné zelené variantě? Zelená varianta v takovémto detailu nic podobného neuvádí, nicméně musím říct, abych byl upřímný, že podíl jaderné energie oproti stávajícímu stavu je podstatně vyšší. To znamená, že musí být nějaký blok nový? Vyvodil jsem si to správně? Buďte upřímný. To znamená, že budou muset naši nástupci definitivně okolo roku 2015 rozhodnout, jak si poradí s tímto podílem. Ministr průmyslu a obchodu Milan Urban. Děkuji za váš čas. Na shledanou. Také děkuji. Na shledanou. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:24 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
