| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| pondělí 2. června 2003, 18:00 SEČ | |||||||||||||||
| Zdeněk Málek | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Podle Zdeňka Málka se pokusí Českomoravská konfederace odborových svazů dohodnout s Asociací samostatných odborů na prostestech proti vládní reformě veřejných financí.
Přepis rozhovoru Citace rozhovoru v médiích Reforma veřejných financí, snad žádné jiné téma v posledních týdnech neplní tak dlouho přední stránky novin. Zatímco pro jedny je vládní návrh reformy příliš měkký, například výkonná rada ODS popřála v pondělí Slovensku k reformě veřejných financí, především k zavedení rovné daně. Hovoří předseda poslaneckého klubu ODS Vlastimil Tlustý: Vlastimil TLUSTÝ, předseda poslaneckého klubu ODS (zvuková ukázka): Výkonná rada ODS blahopřeje slovenské vládě k tomu, že hodlá od 1. ledna roku 2004 zavést rovnou daň. Slovensko zavádí skutečnou daňovou reformu, která na rozdíl od zdražování a škrtů, jež hodlá v České republice prosadit Špidlův kabinet, vytvoří dobré výchozí podmínky pro hospodářský růst slovenské ekonomiky. Konstatuje předseda poslaneckého klubu ODS Vlastimil Tlustý. Pro české odbory je vládní návrh reformy příliš tvrdý. Českomoravská konfederace odborových svazů koncem května uspořádala protestní demonstraci v Ostravě. Předseda konfederace Milan Štěch před demonstranty prohlásil: Milan ŠTĚCH, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů, senátor (ČSSD) (zvuková ukázka): Přece se nemůže nikdo divit, jestliže v naší zemi nezaměstnanost se přibližuje deseti procentům a v tomto kraji dokonce dvaceti procentům, že budeme zticha, držet pusu a krok. Toho se samozřejmě nedočkají. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch. Další protesty se chystají. Nejen o tom bude následujících třicet minut. Vítejte při poslechu půl hodiny otázek a odpovědí. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Zdeněk Málek, vítejte v BBC, hezký dobrý den. Dobré odpoledne. Odpuste na úvod poťouchlou otázku, jak se daří místopředsedovi Českomoravské konfederace odborových svazů, když je ve stávkové pohotovosti? Bezesporu je to napjatá situace, nervózní situace, dáváme přednost sociálnímu dialogu a hledání takových cest, aby taková situace neexistovala. Dá se říci, že místopředsedovi při vyhlášení stávkové pohotovosti přibývá práce? Myslím si, že přibývá všem práce, nejenom místopředsedovi. Všem v odborech? Všem v odborech. Začněme jedním citátem. Když byl 21. května hostem Interview BBC ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach, odpovídal na otázku, zda byl vyhlášením stávkové pohotovosti ze strany Českomoravské konfederace odborových svazů porušen sociální smír v Česku. Zdeněk ŠKROMACH, ministr práce a sociálních věcí, místopředseda ČSSD (zvuková ukázka): Sociální smír, porušení, to je otázka, vždycky rozhodnutí sociálních parterů, že řeknou, že toto opatření nebo tato záležitost se jim nelíbí, že chtějí prostě to řešit, řekněme, nátlakovými akcemi, a to je záležitost sociálních partnerů nikoliv vlády. Následně místopředseda České strany sociálně demokratické a ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach jednoznačně na otázku, zda považuje vyhlášení stávkové pohotovosti za porušení sociálního smíru, odpověděl: Zdeněk ŠKROMACH, ministr práce a sociálních věcí, místopředseda ČSSD (zvuková ukázka): To ještě neznamená porušení sociálního smíru tak, jak já osobně vnímám tyto nástroje, které odbory používají. Dvacátý první květen a slova ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha. Považuje místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Zdeněk Málek současnou situaci v České republice za porušení sociálního smíru? Vyhlášení stávkové pohotovosti je pouze jiná forma sociálního dialogu. A paralelně k tomuto vyhlášení se neustále jedná. Víte, že nedávno jednaly odborové svazy ROPO, to znamená rozpočtových a příspěvkových organizací, se svými ministry. Víte, že byla vytvořena expertní skupina ČMKOS a vlády, která zkoumá připravovaný návrh. To znamená neustále jsme v kontaktu, bude svolána mimořádná rada, to znamená tripartita, na 11. 6. Hledáme neustále možnosti, jak se domluvit. Do vašich kompetencí spadají, řekněme, zahraniční otázky v souvislosti s evropskou integrací. Celá situace se v České republice vyostřuje před vstupem země do Evropské unie, respektive před referendem o vstupu České republiky do Evropské unie. Je to čistě náhoda? Já si myslím, že to náhoda je, byť bych tady nehledal žádnou spojitost s referendem. Já se domnívám, že i kdybychom nevstupovali do Evropské unie, nebylo by žádné referendum, prostě reforma veřejných financí by zde byla, musela by se řešit a odbory by na ní měly stejný názor, jako máme nyní. To znamená, že víme, že tato reforma je potřebná, ale soudíme, že se má udělat jinak, než jaký návrh tady z vlády je. Část politiků ale dává onu reformu do evropských souvislostí. Zkrátka kvůli vstupu České republiky do eurozóny, tedy do zóny jednotné evropské měny, je nutné snížit deficity veřejných financí. Nemyslíte si, že pokud odbory jsou jednoznačně pro vstup země do Evropské unie, což předpokládám, jsou? Jsou. Nemyslíte si, že celá situace může část voličů odradit od toho, aby dali ano evropské integraci? Já myslím, že naopak. Že by je naopak měla upoutat, a to z jednoho prostého důvodu. Řekl-li jsem předtím, že soudíme, že reforma veřejných financí je zapotřebí, tak tím jednoznačně říkáme, že zároveň bráníme to, co v Evropské unii existuje, a to je takzvaný evropský sociální model. Kdysi jeden z našich politiků řekl větu, že Evropská unie je pořád ještě místo na světě, kde se dá svobodně dýchat a celkem slušně žít. Když se podíváte na stávkové a demonstrační hnutí v Rakousku, ve Francii, ve Švédsku, v Itálii a jinde, tak přece nevystupují tyto státy z Evropské unie. Pouze odbory a zaměstnanci tam chrání tento evropský sociální model. Chcete tím naznačit, že vstup České republiky do Evropské unie posílí postavení odborů ve společnosti? A to by mohlo být i jedno z lákadel, aby odboráři a nejen oni, šli 13. a 14. června k referendu a řekli ano. Já si myslím, že vstup České republiky do Evropské unie bezesporu posílí to, čemu se říká sociální dialog, sociální partnerství a hledání těch cest, které se od sociálních partnerů slibují. V čem je zatím v Česku nedostatečný, budete-li srovnávat Českou republiku se zeměmi Evropské unie? Myslím si, že sociální dialog zde funguje dobře. Tam, kde je společná vůle zaměstnavatelů a odborů, tak sociální dialog se daří, ve velkých podnicích i v malých podnicích. Tam, kde ta vůle není, tak je to obtížnější. Nicméně kultura onoho sociálního dialogu vesměs v Evropské unii je založena na kolektivních smlouvách vyššího stupně, které kryjí nepoměrně větší procento, než je to u nás. A s tím se bude muset něco udělat. Myslíte i ze strany odborů, že je v České republice dialog na dostatečně vysoké úrovni, srovnáváte-li zaměstnavatele v České republice, interpretuji-li si správě vaše slova, a zaměstnavatele v Evropské unii? Myslíte, že i odbory České republiky nemají co dohánět? Bezesporu máme co dohánět. Žijeme třináct let v nové situaci, ale neznám příklad od našich západních kolegů, když se podepíše kolektivní smlouva, aby zaměstnavatel řekl: "To jsem sice podepsal, ale plnit to nebudu." Neříkám toto plošně, nezevšeobecňuji, akorát vím, že někdy takové věci se staly. A kdybychom toto měli vyprávět těm našim západním partnerům, tak by prostě nechápali, jak je možný, že zde je takový problém s vynutitelností práva. Myslíte, že to je největší problém, na který odbory v České republice narážejí? Vynutitelnost práva je jeden ze základních problémů, který bychom rádi odstranili. Když se zaměříme na aktuální situaci v tom sociálním smíru, tedy jiný způsob dialogu, jak jej vy nazýváte? Podívejme se do historie odborářských protestů po listopadu 89. V březnu 1994 se na Staroměstském náměstí konala demonstrace, demonstrovalo asi čtyřicet tisíc odborářů proti vládnímu návrhu zákoníku práce a proti prodlužování věku odchodu do důchodu. V prosinci téhož roku se konala patnáctiminutová výstražná generální stávka. Práci přerušilo zhruba půl milionu odborářů. V červnu 95 se konala protestní demonstrace na Staroměstském náměstí. Ve výčtu bych mohl pokračovat i rokem 1997, kdy se opět na Staroměstském náměstí konala velká demonstrace. Pokud byste měl jako místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů srovnat současnou situaci s těmi předchozími protesty, jak by to srovnání dopadlo? Potěšilo mě, že jste řekl, že byste v tomto výčtu mohl pokračovat, protože někteří si myslí, že prostě odbory jsou velmi mírné a že v podstatě svoje požadavky snad neprosazovaly řádně. Nevím, jak vám mám odpovědět. Minulé akce, které jsme podnikali, šly proti pravicovým vládám. Dožadovali jsme se tenkrát spolu s panem prezidentem Václavem Havlem posilování občanské společnosti v České republice. Dotyčná vládnoucí strana v oněch dobách, které jste zmínil, na občanskou společnost neslyšela. Žádali jsme, aby vláda, která byla svobodně ustavená v řádných volbách, tuto zemi řídila, a to s ohledem na lidi, kteří v této zemi žijí. Nyní je kontext jiný. Je zde koalice, kde většinovou váhu má sociální demokracie, která se hlásí k občanské společnosti, která se hlásí samozřejmě k dodržování základních lidských práv, a přesto, že podporuje dialog a předseda vlády je předsedou tripartity a v jeho nepřítomnosti ji řídí ministr práce, tak přesto najednou z důvodů, které si můžeme vysvětlovat tím, že tato strana se dostala pod tlak oněch dvou dalších dvou menších stran v koalici, jakoby naše argumenty neslyšela. Chcete tím říci, že jste za vlády Miloše Zemana, tedy za menšinového sociálnědemokratického kabinetu, byli smířliví proto, že sociální demokracie dodržovala do putníku svůj program a k odborům byla vstřícná, zatímco Vladimír Špidla, jako předseda ČSSD a předseda vlády, je spíše ve vleku menších koaličních stran? Nevím, jak by probíhala reforma veřejných financí za Miloše Zemana. Prostě tou dobou neprobíhala a toto srovnání nemůžu udělat. Můžu pouze říct, že předseda vlády je korektní, snaží se s námi být v kontaktu, ale ze záhadných důvodů naše argumenty, které považujeme za vážné a které vládě vytýkáme, nenacházejí sluchu, alespoň ne doposud. Tím mi začínáte brát vítr z plachet, protože když se zaměříme na čas od vyhlášení stávkové pohotovosti, který byl v první polovině května, tak ta doba je podle vás hluchotou vlády? Dalo by se to tak říct, protože od té doby nedošlo k žádnému průlomu. Ale pozor, to, co jsme vyhlásili tenkrát, všimněte si, že narůstá. Stávkovou pohotovost vyhlašují další a další. A začíná z toho být možný masový protest. Pořád soudíme, že je šance se domluvit. Chce to pouze vůli v koalici. Ovšem vláda ji nemá, protože vláda jednoznačně deklarovala, že odborům nebude ustupovat. Vláda samozřejmě je ústavním činitelem, který má řídit tuto zemi. A my v občanské společnosti, zastupujíce skoro devět set tisíc našich členů, máme bezesporu právo, ať už se na to podíváme z hlediska naší ústavy, nebo dokumentu o Evropské unii, právo prosazovat svůj názor, a to se také snažíme dělat. Z toho, co jste řekl, v případě, že vláda bude hluchá, tak je zjevné, že použijete ten prostředek pro odbory. Je stávka tím nejsilnějším prostředkem, nebo je ještě něco silnějšího? Stávka bezesporu je tím nejsilnějším prostředkem a řeknu vám, že na začátku devadesátých let, když jsem hovořil s tehdejším předsedou německých kováků Igel Metalu, tak ten pronesl jednu větu, která se mi zaryla do hlavy, a to sice, že stávka je především velmi těžká práce. To není hraní si pouze s tím, že někdo nejde do práce, nebo že se demonstruje na ulicích. To je velmi zodpovědná práce, která vyžaduje přípravu, strategii, taktiku a nemusí samozřejmě vždycky uspět. Jak dlouho se taková stávka připravuje? Jak kde, to záleží na tom v jakém odvětví. Nedávno jsem četl v novinách co se týče Lékařského odborového klubu, že se přesvědčili, že na to musejí mít minimálně týdenní přípravu. A Českomoravská konfederace odborových svazů zdržující ... Českomoravská konfederace odborových svazů má třicet čtyři odborových svazů a přirozeně, že jakákoliv akce, kterou bychom konali, musí být udělána tak, aby odpovídala jak časově, tak i možnostem všech těchto svazů. To je měsíc? Různě. Buďte konkrétní. Nebudu vám teď prozrazovat. Strategii byste ... Sám jste řekl, že pohotovost jsme vyhlásili již před určitou dobou, takže jistě víte, že na tom pracujeme. To znamená, že se připravuje stávka? Dnes už jednou citovaný ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach míní, že protesty odborářů kvůli reformě veřejných financí brzy ustanou, protože současný návrh rozpočtové reformy je podle Škromacha poměrně vyvážený. To znamená, vy se připravujete na stávku a Zdeněk Škromach tvrdí toto. Tak se mýlí? No, já myslím, že se mýlí. A velmi mě to mrzí, co říká, protože jaksi naše požadavky jsou v našich otázkách. Jestliže vláda ví, že se vyplácí ročně zhruba pětatřicet miliard na černých mzdách, tak otázka zní, jak je to možné? Kontrolují to úřady práce. Pod koho spadají? Pod vládu. Jestliže vláda ví, že se prostě na daních neodevzdalo přes osmdesát miliard, tak to jsou peníze, které by normálně šly do příjmové stránky rozpočtu. Jestliže vláda ví, že srovnání zaměstnance a osoby samostatně veřejně podnikající je takové, že prostě dva zaměstnanci vydělají na důchod jednoho důchodce a šest OSVČ na to musí vydělávat, tak je s podivem prostě, že se nikdo nepídí po tom, jak je možný, že někteří z nich, pozor, opět nepaušalizuji, deset let vykazují, že nemají žádný příjem a přesto existujou. To také není normální. A jestliže neprokázané tržby dělají podle statistického úřadu na sto dvacet miliard, no, tak jako přece to nebudou řešit odbory. Odbory budou prostě klást tyto otázky a kladou je z toho důvodu, že nenaplnila se příjmová stránka rozpočtu, tak považujeme za milnou informaci, že reforma skončí u těch opatření, které vláda navrhuje. Prostě ukáže se za rok, že to nestačí a že se bude škrtat dál a příští rok se bude zase škrtat dál a tím se dostáváme i směrem k Evropské unii do situace země, která místo toho, aby v ní rostly platy, tak budou zmrazeny, někde dokonce se budou snižovat a obecně se o nás bude hovořit jako o zemi, kde je sociální a mzdový dumping. S tím nelze vstupovat do Evropské unie. Vy tedy chcete onou stávkou a dalšími protesty zabránit tomu, aby se roztočila ne inflační, ale spirála škrtání platů a dalších redukčních diet státu? Dalo by se to tak říci, ale já jsem upozorňoval na jiný aspekt. My našimi akcemi chceme pokud možno požádat nebo důrazně upozornit vládu na to, že peníze jsou, že je vláda nedokáže do příjmové stránky rozpočtu dostat, a proto se jí zdá být jednodušší škrtat a škrtat a škrtat. A to není fér. Hovořili jsme o zahraničí. Tak Slovensko uskutečňuje reformu veřejných financí, je tvrdší a premiér Mikuláš Dzurinda k její historii krom jiného uvedl: Mikuláš DZURINDA, premiér SR (zvuková ukázka): Když jsem se stal v 98 premiérem, byla například daň z příjmu právnických osob čtyřicet dva procent. Dnes je dvacet pět procent. Naše státní finance byly tehdy napjaté, ale zodpovědně jsme přepočítali a uvěřili jsme v motivační důsledek takového rozhodnutí. Byly to nekonečné diskuse, vzpomínám si, mezi tehdejším vicepremiérem Miklošem, ministerstvo financí, Šmegnerovou, jestli to povede k zruinování veřejných financí, nebo k motivaci ekonomického sektoru. Dnes výsledek hovoří celkem jednoznačně. Nastalo oživení a ten motivační charakter jednoznačně zvítězil. Slova slovenského premiéra Mikuláše Dzurindy. I na Slovensku se odbory proti reformě a proti škrtání veřejných výdajů bouří. Jeden hlas za všechny. Předseda slovenských školských odborů Ján Gašperan. Ján GAŠPERAN, předseda školských slovenských odborů (zvuková ukázka): Na dofinancování školství v tomto roce je třeba jednu celou dvě miliardy slovenských korun, aby měly [nesrozumitelné] nejzákladnější problémy, to znamená, aby mohl být zabezpečený i růst řádných platů i řádných škol a školských zařízení, potřebovali bychom v roce 2004 čtyři celé dvacet pět procenta z hrubého domácího produktu, to znamená, že školství by potřebovalo, aby to tak mohlo fungovat, okolo padesáti pěti miliard slovenských korun. Předseda slovenských školských odborů Ján Gašperan. Slovenská vláda se žádnému z odborových svazů nerozhodla ustoupit. Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach vzkázal českým odborářům, ať se podívají do zahraničí, konkrétně na situaci na Slovensku. Není podle vás situace v České republice po postavení lidí, jejichž zájmy vy jako odboráři hájíte, daleko příznivější než třeba na Slovensku? No, to je otázka samozřejmě, která je velmi úzce formulovaná. Když se podíváte do některých zahraničních analýz, tak zjistíte bohužel, že situace v Čechách je mnohem příznivější pro rozsáhlou korupci, než je tomu na Slovensku. Bohužel, tak jsem to četl. A divil jsem se, že v tomto státě neumíme s tímto problémem naložit, alespoň jako ti Slováci. Můžete být konkrétnější? No, mám na mysli, že když se podíváte na příčku zkorumpovatelnosti v tomto státě, když se podíváte na to, že sami zaměstnavatelé v Čechách někteří, kteří byli interviewováni, přiznávají, že se obávají jakýchkoliv postihů tak maximálně z deseti procent, tak si myslím, že to je velmi špatná vizitka, která prorůstá, ovlivňuje ledasco, a tudíž činí poněkud složitějším srovnáváním toho, co je tady i na Slovensku. Rozumím vám správně z toho pohledu odboráře, že je pro slovenského zaměstnavatele daleko složitější porušovat pravidla hry, včetně kolektivních smluv a podobně, zatímco v Čechách si to zaměstnavatelé mohou uplatit? Já teď nevím, kam totiž míříte tou korupcí? Myslím tím, že korupce souvisí s tím, o čem jsme hovořili před tím. Protože nebýt korupce, tak možná by nebyl takový problém získat peníze do příjmové stránky rozpočtu. Nakonec, ať se podíváte na řadu zahraničních institucích, které zmapovávají bohužel toto korupční prostředí v naší zemi, tak Česká republika v tomto se nezlepšuje. Vy jste tady v první části Interview BBC položil několik otázek, o nichž chcete s vládou diskutovat. Řekl jste, že vláda k odpovědím na ty otázky zůstává hluchá. Nicméně podíváme-li se do zemí Evropské unie, tak v Rakousku, ve Francii se tamní odbory a lidé bouří proti plánovaným penzijním reformám. České odbory zatím, co se týče té penzijní reformy, i když je to pouze nástin, který obsahuje návrh reformy veřejných financí, u vás zůstává relativně v klidu? Já nemyslím, že zůstává relativně v klidu, protože jedním z našich požadavků je, aby nedocházelo pouze k pomalému růstu důchodů. To znamená, že zatím tuto oblast vnímáme v rámci navrhované reformy veřejných financí, což se dotýká důchodů také. Jinak máte pravdu, že žádný řádný materiál, analýza, koncepce k důchodové reformě není na stole, to znamená, že o těchto věcech budeme hovořit, až věci budou mnohem konkrétnější. Co je však jasné, je, že bráníme první pilíř, to znamená, aby bylo průběžné důchodové financování na prvním místě, aby bylo zaměstnanecké financování, myslím zaměstnanecké důchodové fondy na druhém místě a na třetím, aby dobrovolně se lidé mohli připojišťovat. To znamená naše koncepce vychází z těchto bodů a jsme kdykoliv ochotni o nich diskutovat. A posunutí věku hranice odchodu do důchodu? Protože to je ten nejvíce medializovaný návrh z vládního návrhu reformy veřejných financí, tedy postupné zvyšování odchodu do důchodu. Víte, je to velmi citlivá otázka. Jestliže se bouří v Rakousku, ve Francii proti zvyšování věku odchodu do důchodu a ještě poukazují na to, že důchody se pravděpodobně v těchto zemích sníží o deset, dvacet, možná i třicet procent, tak přece jenom rámec, ve kterém žijeme v Čechách, je poněkud jiný. Byla tady nějaká doba minulých čtyřiceti let, která se značně lišila od toho, co zažívali naši partneři na západě. Pracovalo se jiným způsobem, než se pracovalo tam. Možná i v mnohem těžších podmínkách, co se týče životního upotřebení. Já nevím na kolik, zejména ženy, budou schopny se přizpůsobit tomu, co by v návrhu reformy mohlo být, to znamená posun onoho věku do důchodu dále a myslím si, že některé profese, které jsou velmi náročné a v minulosti prostě ledasco bylo obtížnější, budou mít značný problém ze zdravotních hledisek, se podřídit jen tak mýrnyx týrnyx zvyšování odchodu věku do důchodu. Myslím si, že tyto věci budou muset být znova a znova zkoumány a ... Z toho, co říkáte ... ... nevím, zda by se nenašly některé individuální cesty. Z toho, co říkáte, je zjevné, že po protestech, nebo nejdříve prostudování a protestech proti reformě veřejných financí jako celku, přijde i v Čechách doba, kterou můžou čeští posluchači, diváci a čtenáři sledovat v zahraničí, tedy v Rakousku, ve Francii. Že i Českomoravská konfederace odborových svazů rozhodně se bude bouřit proti důchodové reformě. Odpovím lakonicky. Oba dva zde skončíme v důchodu. Chceme, aby tam byly peníze, kolik nám tou dobou bude, obávám se, že jednoho dne se bude chodit do důchodu prvně v osmdesáti pěti a potom v devadesáti. Myslím, že tudy ta cesta nevede. Peníze se musejí najít někde jinde. Vzhledem k našemu věkovému rozdílu je pravděpodobnější, že vy se asi budete bouřit dřív než já. Může být. Zaměřme se ještě na situaci komparace s Evropskou unií, respektive se zeměmi Evropské unie, a situaci v České republice, podíváte-li se na jednotné vystupování odborů jako celku. V České republice je tím nejzajímavějším případem aktuální informace, že odboráři sdružení v Asociaci samostatných odborů, což je, mohu použít slovo, konkurenční organizace k Českomoravské konfederaci odborových svazů? Je to ... Vnímáte to tak? Je to člen tripartity stejně jako my. To znamená konkurent nebo společník? To znamená organizace, která vznikla, která i za našeho souhlasu se stala členem tripartity, se kterou spolupracujeme tam, kde máme společné zájmy. Odboráři chtějí uspořádat v centru Prahy velkou nátlakovou akci proti vládnímu návrhu reformy veřejných financí. Demonstrace se má konat v týdnu po referendu o přistoupení země do Evropské unie. Měla by Českomoravská konfederace odborových svazů podle jejího místopředsedy Zdeňka Málka se k tomuto protestu připojit? Tak předně, já jsem žádnou oficiální informaci od ASO v tomto smyslu neviděl, tak se můžu vyjádřit jenom k tomu, co říkáte, že bylo zveřejněno. Druhá věc je, že samozřejmě s touto organizací vím, že byla vedena jednání ohledně ochoty zvolit případně společný postup. Třetí věc je, že ve čtvrtek bude zasedat mimořádná rada Českomoravské konfederace odborových svazů, do té doby bezesporu tuto informaci oficiálně budeme mít a třicet čtyři našich odborových svazů zváží společný postup. Další věc je, že, jak jsem již řekl, stále chceme jednat 11. 6. v oné tripartitě mimořádné. Pořád hledáme cesty. No, a poslední věc je, zda bychom se s ASO, pakliže bychom šli do společné akce, shodli na nejvhodnějším termínu, který by vyhovoval všem tak, aby akce byla skutečně jasná. Z těch termínů, které jste řekl, by to mohlo znamenat, že by Českomoravská konfederace odborových svazů mohla učinit onu demonstraci v Praze, nebo vyhlásit stávku dokonce ještě před referendem o vstupu země do Evropské unie? Vyložil jsem si to správně? Nemyslím si, že by toto rada ve čtvrtek preferovala. Ale vše je odvozeno od toho, kdy vláda bude považovat svůj návrh za finální. Dokavaď o něm chce jednat, i my hledáme cesty, jak projednávat tento návrh, a jak vylepšovat naši argumentaci. Pokud by vláda byla ochotna jednat i v čase, kdy Asociace samostatných odborů chce, jak teď budu citovat doslova předsedu asociace Bohumíra Dufka: "Kdy chce asociace převrátil Prahu vzhůru nohama týden po referendu." To znamená, že Českomoravská konfederace odborových svazů by byla umírněnější v případě, že by ještě vláda byla svolná k jednání? Divil bych se, kdyby v té zprávě, ze které citujete, nebylo napsáno, že asociace sdružuje cirka dvě stě tisíc lidí. Naše asi osm set padesát. Myslím si, že převrátit Prahu my můžeme kdykoliv. Zatímco asociace ne s dvěma sty tisíci? Zatímco asociace samozřejmě by zajisté byla ráda, abychom postupovali společně. To znamená, že se podvolí? Ne, nemyslím. Myslím, že budeme hledat cesty, jak věci zkoordinovat v termínu, který by vyhovoval, domluvíme-li se na tom oběma stranami. To jsem řekl. Taková byla poslední slova dnešního hosta Interview BBC. Naším hostem byl místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Zdeněk Málek. Děkuji za vašich třicet minut, které jste věnoval této rozhlasové stanici a někdy příště na shledanou. Já děkuji vám. Takové bylo Interview BBC. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:13 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
