 | |  |  | | čtvrtek 29. května 2003, 18:00 SEČ | | Pavel Rychetský |  |  |  |  |  | vicepremiér a ministr spravedlnosti ČR |  | | |
| Pavel Rychetský předkládá vládě novelu ústavy, která má upravit přímou volbu prezidenta a omezit imunitu poslanců a senátorů.
Přepis rozhovoru
Českou vládu se rozhodl opustit jeden z jejích nepopulárnějších ministrů - ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Jeho sdělení bylo stručné, jasné a výstižné.
Jaroslav TVRDÍK, ministr obrany (zvuková ukázka): Předal jsem panu premiérovi rezignaci podle příslušného článku Ústavy České republiky a pan premiér v tuto chvíli vzal mé rozhodnutí o dání funkce k dispozici na vědomí. Premiéra jsem požádal o to, aby a) rozhodl co nejrychleji o tom, jak bude vypadat budoucí obsazení vedení ministerstva obrany, b) aby se pokusil v politické reprezentaci sjednotit pohled na zdrojový rámec do roku 2008 nebo 2009 tak, aby již tento rámec nebyl měněn.
Čtvrteční slova českého ministra obrany Jaroslava Tvrdíka. Nejen o změnách v české vládě bude následujících třicet minut. Vítejte ve světě otázek a odpovědí. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Hostem Interview BBC je vicepremiér, ministr spravedlnosti Pavel Rychetský, vítejte, dobrý den.
Hezké odpoledne.
Jak se vám daří, přicházíte o hlas?
Tak, skutečně dneska budu asi dosti krákorat do mikrofonu, protože mám za sebou několik dnů, ve kterých jsem velmi často, dnes naposled, více než hodinu hovořil k horní komoře parlamentu a stalo se, že jsem prostě ztratil hlas, takže nebudu zrovna nejlepším partnerem pro tento pořad.
Podstatné je, co bude v obsahu vašich slov, nikoli jak budou přednesena. Budeme se věnovat samozřejmě jednání horní parlamentní komory a dostaneme se k novele zákona o soudech a soudcích. Ovšem jste vicepremiérem vlády, jejíž ministr obrany podal rezignaci. Měl by podle vicepremiéra Pavla Rychetského premiér Vladimír Špidla přemlouvat Jaroslava Tvrdíka, aby vzal rezignaci zpět?
Tak, já se hlavně přiznám, že tím, že jsem celý den strávil v parlamentu, moje informace jsou patrně menší než všech posluchačů, kteří nás teď poslouchají, ale jestli aspoň z části tomu rozumím, tak důvodem je skutečnost, že všichni správci rozpočtových kapitol, všichni ministři jsou v situaci, kdy při přípravě návrhu státního rozpočtu na příští rok se jejich kapitoly krátí, a to snad měl být ten hlavní důvod pana kolegy Tvrdíka, já samozřejmě nevidím tolik dovnitř do jeho kapitoly, ale protože je to kapitola veliká proti některým velmi malým kapitolám, jako je třeba kultura nebo životní prostředí, tak je nepochybné, že když se rozhodne třeba o krácení o dvě procenta, tak u někoho to můžou být dva miliony nebo dvacet milionů a u někoho to může být v řádu miliardy, a to je dost zásadní rozdíl, jak se s tím pak ten ministr vypořádá. Přesto si myslím, že prostě jsme v situaci, kdy se musí ve výdajích státního rozpočtu na státní sféru škrtat a tuším, že asi v každé zemi a v každé době je ministerstvo obrany takovým tím nejlehčím obětním beránkem.
Myslíte po právu?
Dokonce si myslím, že do jisté části po právu, protože i když považuji obranyschopnost země za důležitou, tak přeci jenom naštěstí už žijeme na kontinentu, který žije v míru, bezprostřední nebezpečí nám nehrozí a určitě se dají spíše odložit některé investice v této oblasti než třeba při opravě národních kulturních památek, které nepočkají.
A má otázka zněla, zda by Vladimír Špidla podle vašeho názoru, jak jste s Jaroslavem Tvrdíkem spolupracoval ať už ve vládě Miloše Zemana, nebo ve vládě Vladimíra Špidly, zda by měl Vladimír Špidla jako premiér přemlouvat Jaroslava Tvrdíka.
No, já si opravdu myslím, že to je dobrý ministr obrany, že to je dobrý člověk na svém místě, který tomu rozumí, který si dokázal získat respekt nejen třeba v parlamentu, ale myslím si, že i u armády, uvnitř toho resortu a byl bych rád, kdyby zůstal.
Myslíte si, že se to podaří, jak znáte Jaroslava Tvrdíka?
Tak já opravdu mám nedostatek informací a všechno, co teď říkám, jsou totální spekulace, takže tady si vůbec netroufám odhadnout.
Když se zaměříme na argumenty Jaroslava Tvrdíka, sám jste je řekl zcela jasně, a to zkrácení rozpočtu ministerstva obrany a po škrtech v rozpočtu totiž podle Tvrdíka není možná reforma armády v podobě, kterou prosazoval. Ovšem Jaroslav Tvrdík podporuje vládní návrh reformy veřejných financí.
Jaroslav TVRDÍK, ministr obrany (zvuková ukázka): Já jsem přesvědčen o tom, že reforma veřejných financí musí být provedena, plně respektuji ministra financí a má absolutní pochopení, absolutní podporu v tom, co dělá a myslím, že ten rámec v případě, že vláda schválí dvě celé nula pět, tak je dodržitelný, realizovatelný a tým ministerstva obrany generálního štábu je schopen na stůl položit dopady, které to bude znamenat. Ta reforma za dvě celé nula pět prostě je realizovatelná. Jako poslanec, v případě, že zůstanu už pouze poslancem, tak prostě budu pro takovýto rámec hlasovat.
Uvedl ke své rezignaci ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Když se podíváme obecně na reformu veřejných financí, dotkne se i ministerstva spravedlnosti, respektive justice a fungování justičního systému?
Tak, my ještě nejsme tak daleko, abychom mohli hovořit zcela konkrétně, ale já musím říci, že se dotkne celého sektoru, myslím tím veřejný sektor, nejen státní služby, ale i celý veřejný sektor, veřejné správy, my jsme se rozhodli, že se musí snížit stavy státních zaměstnanců v průběhu příštích tří let každý rok o tři procenta, to je řád, který, když do toho vezmu skutečně tu, ten nejširší záběr, myslím tím opravdu i učitele, hasiče a podobně, tak se pohybujeme téměř ke třiceti tisícům lidí, kteří by v průběhu tří let měli odejít. Pokud se týče resortu spravedlnosti, tak tady je trochu jiná situace ...
Byl jste ušetřen škrtáním?
Já jsem sám rozhodnut v tomto resortu se pokusit tam, kde to lze, o jisté snížení stavů, samozřejmě, že to nejde u soudců, samozřejmě, že to nejde u státních zástupců, bylo by absurdní to dělat u soudních úředníků, u těch já potřebuju dokonce zvýšit plat, prostě soudní zapisovatelky nemohou dál za ty skutečně hanebné platy dělat a taky nám tam nezůstávají, odcházejí dobrovolně a bohužel velmi rychle, ale protože poklesl počet osob ve výkonu trestu odnětí svobody ve věznicích během tří let z dvaceti jedna tisíc na řádově sedmnáct tisíc, tak si myslím, že jsou jisté možnosti v této oblasti, ale zdůrazňuji, jenom hlupák by to řešil tím, že by začal rušit služební poměry příslušníků vězeňské stráže a platit jim vysoké odstupné, protože ve skutečnosti by to znamenalo vyšší nároky na kapitolu, musí se využít něčeho, co já nazývám přirozenou fluktuací.
Kolik by ty úspory, například přirozené fluktuace a podobně, mohly přinést v rámci úspor v kapitole ministerstva obrany, promiňte, ministerstva spravedlnosti?
Tak, my to nemáme přesně spočítáno, musím říct, že to je kapitola, která patří mezi malé kapitoly, to není kapitola, která by hýřila penězi, takže i ty úspory nebudou nijak markantní a já bych dokonce velmi rád prosadil systém, abych ty úspory mohl zachovat pro resort, abych je nemusel odevzdat na oltář vlasti, abych za to mohl zkvalitnit ty oblasti, které to vyžadují, a tím mám na mysli skutečně především platy úředníků na soudech.
Poslední dvě otázky týkající se vlády, protože pak se budeme bavit o novele Ústavy České republiky, shání se nástupce na váš post ministra spravedlnosti a možná i na post vicepremiéra, je podle vás správné, aby byl ministrem spravedlnosti nestraník, protože v podobě Otakara Motejla, který nestraníkem byl a velmi obtížně se pohyboval v českém politickém prostředí, rozumějme v obou komorách parlamentu, tak myslíte, že je to vhodné řešení?
Já si myslím, že to je přinejmenším možné řešení a že stejně validní, stejně relevantní jako jakékoliv jiné. Například v sousedním Rakousku leta byla tradice, že byl ministr spravedlnosti nestraník, teď tam je příslušník strany Svobodných, já myslím, že je důležité, aby to byl kvalitní člověk, že není důležité, jestli je nebo není příslušník strany politické, konkrétně musím říct, že můj příchod na ministerstvo neznamenal ani jednu personální změnu, ani jeden člověk.
A ty, které byly, tak byly z vlastní úvahy jako váš první náměstek, pak se ...
Oba náměstci se chtěli vrátit k soudcovské práci, ale i jejich místa jsem obsadil dosavadními pracovníky resortu, žádné stranické obsazování tam nikdy nebylo, nemám žádného náměstka nejen z takzvané koaliční strany, jak je zvykem na jiných ministerstvech, ale ani ze sociální demokracie, já si myslím, že to je resort odborný a že vlastně nemá ten vlastní resort výkon spravedlnosti v zemi nic společného s politikou.
27. května deník Mladá fronta DNES napsal, že nabídku právě člověk, který byl nestraník, nabídku ministra spravedlnosti dělat tuto funkci odmítl, první náměstek nejvyšší státní zástupkyně Jaroslav Fenyk. I po tomto odmítnutí podaří se najít podle vás nestraníka jako ministra spravedlnosti?
Já v tuto chvíli musím říci, že mě to trochu mrzí, že mně to pan doktor Fenyk odmítl, protože jsem považoval z řady různých důvodů, které není vhodné zveřejňovat, jeho kandidaturu za přímo optimální pro resort, na postu ministra spravedlnosti se za posledních patnáct let vystřídalo několik advokátů, zkusili jsme to i s několika soudci, takže je tak, abych tak řekl, trochu čas na to pokusit se sáhnout jinak a myslím si, že role a význam státního zastupitelství v této zemi je poněkud podceňován a přitom to je jedna z nejdůležitějších funkcí ...
Jsou ještě další ...
... v oblasti zajišťování bezpečnosti občanů, takže trochu mě to mrzí a neumím v tuto chvíli říct, jak to dopadne, ale já hlavně chci říci, že vůbec není jisté, že bude třeba shánět nového člena vlády, ještě není nic rozhodnuto a není potřeba teda zase v tuto chvíli to činit nějakou aktualitou.
Ale v každém případě ještě jsou lidé, je kam sáhnout, aby například státní zástupci jako lidé, kteří by mohli mít reprezentanta ministrem spravedlnosti, ještě je rezervoár.
Já si myslím, že rozhodně je to věc, která se vyřeší a navíc chci zdůraznit, že toto je věc ministerského předsedy především, protože ten si musí sestavit tým.
Byť média píší, že vy máte za úkol vybrat svého nástupce.
Bez komentáře.
Hostem u mikrofonu BBC vicepremiér, český ministr spravedlnosti Pavel Rychetský. V pátek Legislativní rada vlády schválila návrh novely ústavy, kterou ji předložil právě vicepremiér Pavel Rychetský. Pokud byste měl pro člověka, který se neorientuje v ústavním právu a je občanským znalcem ústavy, říci, v čem považujete novelu ústavy, kterou předložíte vládě na nejbližší, nemýlím-li se, na nejbližším zasedání ...
Ano.
... v čem ji považujete za nejdůležitější, jak by vaše charakteristika zněla?
Tak, to je velmi těžké, protože ta novela není rozsáhlá, ale přitom jde vlastně napříč celou ústavou, takže mně nezbývá opravdu než mluvit trochu déle. Myslím si, že velmi důležité je to, že chceme výrazným způsobem modifikovat mandát poslance a senátora, a to ve dvou směrech, oba se týká excesu poslanců a senátorů. Dnešní ustanovení ústavy o tom, že nevysloví-li souhlas s trestním stíháním svého člena ta či ona komora parlamentu, že jeho trestní stíhání je navždy vyloučeno, toto ustanovení chceme samozřejmě odstranit a pro tento případ zajistit vyloučení trestného stíhání jenom po dobu trvání mandátu.
To znamená, že by poslanci, senátoři, soudci Ústavního soudu mohli být trestně stíhaní po zániku mandátu.
Ano, pokud by nebyli vydáni k trestnímu stíhání během mandátu, nic by nebránilo průchodu spravedlnosti po zániku mandátu. Zdůrazněna je, týká se ještě větší, já doufám, že naprosto nepravděpodobné situace, ale dneska je situace taková, že nemáme vlastně zánik mandátu s výjimkou, abych tak řekl biologického faktoru, když nám poslanec zemře, nebo když se rozhodne podat rezignaci, nemáme vůbec zájem v mandátu v ústavním pořádku zakotven, a to není vůbec moudré, není to správné, jdeme alespoň na tu podle mého soudu minimální cestu, jinými slovy, do ústavy chceme vložit pravidlo, že pokud by byl zákonodárce odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody za úmyslný trestný čin, tak mu mandát právní mocí takového rozsudku zaniká. Já si opravdu dovedu velmi těžko představit, i když doufám, že se to nikdy nestane, že bych třeba musel jako ministr spravedlnosti zajišťovat eskortu nějakého vězně na zasedání orgánů parlamentu. Zdůrazňuji, že byl zákon o zániku mandátu už za první republiky, a dokonce byl mnohem přísnější, nešlo jenom o odsouzení, ale ...
Není možné tedy interpretovat tu věc tak, že trestní stíhání Vladimíra Železného jako jednoho ze zákonodárců, kde by se tato situace, pokud dodržujme presumpci neviny, protože Vladimír Železný, stále ještě nebyla podána obžaloba, nebylo zahájeno soudní řízení, takže to není účelová věc.
No, to v žádném případě, já dokonce nerad, skepticky musím říci, že nepovažuji za pravděpodobné, že ani tyto podle mého soudu samozřejmosti projdou, změnit ústavu je velmi těžké, v zásadě to je dobře, že to je těžké, to nemá být jaksi norma, kterou lze měnit, kdykoliv si to usmyslí zákonodárci, na druhé straně máme ji už, dalo by se říci, přes deset let a některé věci v té ústavě vyžadují, aby se po diskusi samozřejmě nad nimi provedly změny, podle mého soudu právě ten zánik mandátu, to omezení té imunity jsou kroky legitimní ...
Ale jak sám naznačujete, jste velmi skeptický, protože bavíme se o dvou základních bodech, které souvisejí s novelou ústavy, kterou vám v pátek schválila Legislativní rada vlády, ale jsou to body, u nichž podle vás bude platit, že kapři si sami rybník nevypustí?
Já bych nebyl takto drsný, ale skutečně nepovažuji za pravděpodobné, že se podaří dosáhnout nějaké zásadnější změny ústavy, vím, že to je velmi obtížné, že navíc tady jsou dost rozdílné postoje obou komor parlamentu, navíc hlavní osou a největší částí té navrhované novely ústavy je změna způsobu volby prezidenta tak, aby byl volen v přímých volbách občany této země a zatímco ještě na podzim jsme neslyšeli z úst představitelů parlamentních politických stran vlastně jiný hlas, než že všichni jsou pro přímou volbu prezidenta, tak zrovna minulý týden, když byla rozprava k podobné novele ústavy na půdě Senátu, naprosto převažující většina senátorů vlastně vystupovala v diskusi proti přímé volbě prezidenta, došlo prostě k zásadnímu obratu ...
A není to dáno, pane vicepremiére, tím, jaká je aktuální politická situace, že zkrátka, když se podíváte na to, že Česká republika má prezidenta, je jím Václav Klaus, o přímé volbě se diskutovalo v době, kdy se nevědělo, kdo bude nástupcem Václava Havla, že se zkrátka ukazuje, že diskuse o přímé volbě byly velmi podmíněny aktuálním děním na politické scéně?
Nepochybné je, že vůle po změně způsobu volby prezidenta byla výrazně násobena nejistotou volby prezidenta na půdě parlamentu, která navíc se potvrdila opakovanými marnými pokusy, na druhé straně já to nepovažuji za negativní faktor. Ústava se nemá měnit pod tlakem času, pod tlakem nějaké, nějakého okamžitého aktuálního požadavku, teď je naopak dostatek časového prostoru na změnu ústavy a já si myslím, že i ta relativně komplexní změna ústavy, kterou hodlám předložit vládě a posléze parlamentu, neprojde normálním legislativním procesem, že by se o ní hned hlasovalo v prvním čtení, já si myslím, že by měla být základem pro spíš dlouhodobější diskusi, a to, co považuji za nesmírně důležité, aby se ta diskuse neodehrávala odděleně v jednotlivých komorách parlamentu.
Je vůbec možné, teď se omlouvám za neznalost drobných mechanismů jednání obou komor parlamentu, je možné, aby obě komory parlamentu, a domnívám se, že to snad ani z jednacího řádu není možné, aby obě komory parlamentu projednávaly ty věci současně?
Není to vůbec možné, pokud se týče zákonodárného nebo ústavodárného procesu, ale obě komory parlamentu zřídily komise pro otázky ústavy, nic nebrání tomu, aby tyto komise, kde se diskutuje o změnách ústavy a hledá se nějaké, nějaký styčný bod, nějaký průsečík, všemi názory, aby jednaly společně tak, aby se nestalo, že prostě ty komory budou mít naprosto odlišný názor na budoucí ústavní vývoj.
Na jak dlouho odhadujete, že by obě komory parlamentu měly diskutovat nad vaším návrhem novely ústavy a na jak dlouho odhadujete samotný legislativní proces při přijetí komplexní novely ústavy?
Tak, já si myslím, že pokud může vůbec úspěšně dopadnout, nepočítejme s tím, že to může být kratší lhůta než jeden rok, spíše ...
To je ale běžný zákon jeden rok.
No, běžný zákon, teoreticky vzato, je sedm, osm měsíců, ale stačí, aby se vrátil jednou z druhého, z třetího do druhého čtení nebo z druhého čtení zpět do výboru a už se nám to protahuje. Takže považuji za minimální možnou lhůtu rok, spíš si myslím dva, ale jako možná zbytečný skeptik, já si myslím, že bude velmi těžké se vůbec na něčem shodnout a ústavu změnit a říkám, obecně to je samozřejmě správné, ústava má být velmi rigidní normou, která se mění výjimečně ...
Přesto do toho jdete.
... na druhé straně si myslím, že právě to, co jsme, co předkládáme v té naší novele ústavy, jsou věci, které by měly být obecně přijímány, ať už je to omezení imunity zákonodárce, ať už to je přímá volba prezidenta, anebo takové věci, které možná nejsou příliš zajímavé, ale podle mě jsou důležité, navrhujeme rozšířit kompetenci Nejvyššího kontrolního úřadu tak, aby mohl kontrolovat hospodaření nejen s prostředky státními, státního rozpočtu, ale i veřejnými prostředky, jinými slovy s prostředky krajů, dnes neexistuje vůbec žádná instituce ani žádný mechanismus, jak kontrolovat hospodaření krajů, přitom jsou to veřejné prostředky nás všech občanů a jsou nesrovnatelně ve větším, /nesrozumitelné/ větší rozsah, než je třeba zrovna kapitola ministerstva spravedlnosti.
Když hovoříte o Nejvyšším kontrolním úřadu a pravděpodobně má tolerance zatím udělala to, že jsme opustili přímou volbu prezidenta, protože to veřejnost bude zajímat nejvíc v rámci těch změn, které navrhujete v novele ústavy, tak souvislosti s Nejvyšším kontrolním úřadem navrhujete omezit funkční období prezidenta a viceprezidenta NKÚ na devět let s tím, že nikdo nesmí zastávat tyto funkce více než dvakrát a učinit ústavním principem funkční období člena bankovní rady a České národní banky s tím, že nikdo nesmí zastávat tuto funkci více než dvakrát. Proč?
To je základní pravidlo u všech významných státních funkcí, které jsou buďto čistě exekutivní, anebo mají představovat nějaký, nějakou funkci nějakého nezávislého orgánu, jako je třeba Ústavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad, Česká národní banka, základní pravidlo je, že buďto nemá být vůbec dovoleno opakování funkčního období, anebo maximálně jednou, to pravidlo vychází z toho, že od těchto institucí se očekává jejich naprostá nezávislost, tím se myslí nezávislost ať už na zákonodárné, nebo výkonné moci, ale protože nějak musí ten funkcionář do té funkce být ustaven, nezbývá než ho ustavovat právě buďto cestou parlamentní, nebo exekutivní. Když se chýlí ke konci jeho funkční období, tak přirozeně může mít zájem na tom, aby byl znovu jmenován a aby proto se tedy zalíbil těm, kteří ho jmenují a vlastně tu míru nezávislosti, kterou od něj požadujeme, může z čistě lidských důvodů ztrácet, já bych v této souvislosti chtěl jenom poukázat na to, že v sousední Spolkové republice Německo kvůli tomu měnili ústavní pořádek, aby zakázali opakované jmenování ústavních soudců.
Ve stručnosti, velmi rychle, přímá volba prezidenta republiky a upravení základních pravidel pro tuto volbu. Vy počítáte s tím, že navrhovat kandidáta je oprávněno nejméně dvacet poslanců nebo deset senátorů nebo občan České republiky, který dosáhl věku osmnácti let, podpoří-li jeho návrh petice občanů podepsaná nejméně deseti tisíci občany České republiky, kteří dosáhli věku osmnácti let, jak je pak upravená ta procedura přímé volby prezidenta?
Tak samozřejmě, že bude-li přijata tato změna ústavy, bude stát před Českou republikou veliký úkol, a to je příprava zákona o volbách prezidenta, volebního zákona, to znamená, tam se bude muset promítnout, jak Ústřední volební komise, jakým způsobem bude kontrolovat ty podpisy na té petici, tam se musí upravit to, co je nejdůležitější, rovnost zbraní, abych tak řekl, kandidátů z hlediska pravidel kampaně prezidentské volební, vlastní změna ústavy tyto věci nemůže řešit, nemůže jít do detailů, ale přitom musí mít soudní přezkum, a to jak na úrovni obecných soudů, tak posléze i Ústavního soudu, jak v průběhu voleb, tak výsledků voleb prezidenta, takže to jsou všechno věci, které by řešil až prováděcí zákon, kdyby parlament přijal tuto změnu ústavy, podle mého názoru, a to říkám opakovaně, vůbec se nedá říci, že prezident zvolený parlamentem je méně demokraticky zvolený prezident než prezident přímo volený, ta legitimita je svým způsobem nepochybně stejná, oboje je demokratický způsob, jsem si vědom toho, že u nás je dlouholetá, vlastně od roku 1918, tradice volby parlamentem, jsem si vědom toho, že právě v moderní, abych to řekl, mediální době je nesmírné nebezpečí přímé volby, jakési /nesrozumitelné/ politiky, toho jsem si samozřejmě vědom, ale ...
Jaké záklopky tam jsou proti ...
Proti tomu právě jaksi je jediná záklopka, že se v té navrhované novele ústavy sice mění způsob volby prezidenta na přímou, ale nerozšiřují se jeho kompetence, naopak dochází k jistému zúžení jeho pravomocí a ...
V čem?
... a přenosu některých kompetencí z těch takzvaně nekontrasignovaných, jeho volných pravomocí do pravomocí kontrasignovaných vládou.
Můžete uvést které? Velmi stručně.
Tak, příkladem je právě to jmenování členů bankovní /nesrozumitelné/, guvernéra a viceguvernérů, to je v podstatě velmi příbuzné německému vzoru, protože Česká národní banka nebo ta cedulová banka a vláda jsou dvě místa, kde se tvoří hospodářská politika a přece jenom je potřeba, aby mezi nima fungovala komunikace, není možné si myslet, že spolu nebudou jednat, takže to je jeden z těch momentů, vidím, že už mluvím dlouho, takže ...
Ne, ne, ne, chtěl jsem jenom, abychom se ještě dostali k jednání horní parlamentní komory, protože jsem to v Interview BBC sliboval a chci dostát svému závazku, byť bude pouze ve třech minutách, které nám zbývají do konce Interview BBC. Jednou ze základních zpráv je, že se Senát schválil jmenování Miloslava Výborného ústavním soudcem České republiky a teď záleží na prezidentovi, aby dokončil akt jmenování Miloslava Výborného ústavním soudcem, byť volba tajná, hlasoval jste pro Miloslava Výborného?
Samozřejmě, že jsem hlasoval pro, i když se to nehodí říkat, ale pan kolega Výborný působí napřed v České národní radě, pak v české Poslanecké sněmovně vlastně od prvních polistopadových dob, většinou ve funkci předsedy ústavněprávního výboru nebo přinejmenším člena tohoto výboru a musím říci, že člověk, který taková léta se podílel na tvorbě zákonů, který zná práci legislativní, je ve skutečnosti nezbytný na Ústavním soudu, tam nemohou být jenom akademici, kteří neví a nemají zkušenosti z parlamentu.
Překvapila vás kritika například Martina Mejstříka, který byl zvolen do Senátu za Cestu změny, který poukázal na prohlášení čtyř menších politických stran, a to Liberální reformní strany, Cesty změny, ODA a Volby pro město, protože podle Mejstříka kandidáti, a jmenoval Výborného i vás, nesplňují předpoklady pro výkon ústavního soudce, protože, a teď cituji doslova, byli členy vlád, které přijaly mnoho rozhodnutí spojovaných s neprůhledností a korupcí.
Tak, já si myslím, že to, co je právem senátora, kolegy Mejstříka nevíme, je samozřejmě vyslovit jakýkoliv názor na půdě komory parlamentu, to, co je právem a povinností Senátu, je nikoli zkoumání toho, kdo byl členem jaké vlády, ale kdo jaký je člověk, jaký je odborník, jaký má mravní profil, jestli je to osobnost, která patří nebo nepatří na ten Ústavní soud.
Poslední slova Pavla Rychetského, vicepremiéra, ministra spravedlnosti, hosta Interview BBC. Děkuji za vašich třicet minut, které jste věnoval této rozhlasové stanici a někdy příště na shledanou.
Na shledanou.
Takové bylo Interview BBC. |
|  |  |  |  |  | | Akciové trhy: 01:14 GMT | | FTSE | 6406.80 | -11.00 | | Dow Jones | 12525.7 | -48.11 | | Nasdaq | 2467.70 | -9.91 | | FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min |
|  |