| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| pátek 23. května 2003, 18:00 SEČ | |||||||||||||||
| Jan Vidím | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Jan Vidím trvá podle svých slov na svém návrhu zkrácení základní vojenské služby na půl roku.
Přepis rozhovoru Citace rozhovoru v médiích Ministr obrany Jaroslav Tvrdík předložil před týdnem vládě dokument o zrušení základní vojenské služby, a to k 31. prosinci 2004. Jde o reakci na poslanecký a senátorský návrh, který počítal se zkrácením základní vojenské služby ze současného roku na šest respektive na devět měsíců. Ministr obrany Tvrdík argumentuje, že rychlé zrušení základní vojenské služby bude levnější než její zkrácení. Podle náčelního Generálního štábu české armády Pavla Štefky se na zrušení základní vojenské služby v příštích čtyřech letech ušetří bezmála půl miliardy korun. Pavel ŠTEFKA, náčelník Generálního štábu Armády České republiky (zvuková ukázka): V současné době kalkulace ukazují, že uspoříme, ale ne v roce 2003 a 2004, až v dalších potom dalších letech 2005, 6 a 7. Náčelník Generálního štábu české armády Pavel Štefka. Nejen o tom, zda návrh na rychlejší zrušení základní vojenské služby projde Poslaneckou sněmovnou, bude následujících třicet minut. Od pondělí do pátku pravidelně v tomto čase vysíláme Interview BBC. Ne jinak je tomu i dnes. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl předseda branně bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny Jan Vidím, vítejte v BBC, dobrý den. Dobré odpoledne. Během několika málo týdnů hodlá premiér Vladimír Špidla, potažmo jeho vláda rozhodnout o novém vedení Bezpečnostní informační služby a Národního bezpečnostního úřadu. Vy jste, pane předsedo, požadoval, aby do konzultací byla zapojena i opozice, překvapilo vás, že se tak nestalo? No, upřímně řečeno, nepřekvapilo. To je styl jednání předsedy vlády, on je přesvědčen o tom, že premiér není člověk, ale instituce a jako taková tato instituce nemá zapotřebí konzultovat zejména nic, takže upřímně řečeno, nepřekvapilo mě to, vím však, že předseda vlády předsedovi naší politické strany oznámil, že je rozhodnut nějaké jméno předložit. Jedná se o jméno prozatímního ředitele bezpečnostní a informační služby, takže pokud toto považuje předseda vlády za konzultaci, tak asi konzultoval. Kdy předložil Vladimír Špidla Mirku Topolánkovi jméno. Mělo to proběhnout někdy v průběhu minulého týdne. Premiér Vladimír Špidla ale prohlásil, že v branně-bezpečnostním výboru, který bude jednat jak o řediteli BIS, tak o řediteli, novém řediteli NBÚ, má opozice své zástupce, a proto se od nich opozice o záměrech vlády, rozumějme, dozví včas a vše potřebné, řekl doslova Vladimír Špidla. Stačí vám takový postup, že zkrátka vy jako předseda branně-bezpečnostního výboru se dozvíte, která jména, a které tváře stanou v čele NBÚ a BIS? No, asi těžko bych mohl být spokojený s tím, že předseda vlády přinese na jednání výboru a na stůl položí dvě jména, jména nového ředitele BIS a nového ředitele Národního bezpečnostního úřadu, protože náš výbor, provoz našeho výboru v oblasti jmenování ředitelů těchto služeb není nikterak masivní, my, zákon říká, že máme projednat, čili my nemůžeme ani vetovat ani jakkoliv jinak ovlivnit ten výběr, ale představa, že pro členy výbory, nejenom pro mě, ale pro všechny členy výboru je postačující, aby dostali ta jména na stůl, aby nejlépe za dvě, tři minuty prostě projednali a ukončili ono projednávání, to je prostě špatně, to je špatně. Jak se tedy zachováte, přerušíte zasedání výboru a zjistíte si o těch jménech, která vám s největší pravděpodobností Vladimír Špidla předloží, nějaké podrobnosti? Pro předsedu vlády by přeci bylo nejjednodušší, kdyby se svojí představou seznámil přinejmenším poslance výboru pro obranu a bezpečnost předem, abychom si o těch lidech mohli něco zjistit, protože hrozí reálné nebezpečí, že bude projednávání přerušeno a členové výboru se budou vyptávat na skutečnosti, které jsou spojeny s volenými osobami ... Rozumím tomu správě, že když Vladimír Špidla s vámi nebude konzultovat a hodlá předložit ta jména bez konzultací, tak tím se oddálí a zdrží jmenování šéfa BIS a NBÚ? Nemusí se to stát, nemusí se to stát, ale stát se to může, stát se to může, že se prostě to projednávání přeruší a budeme si prostě zjišťovat, co jsou ti pánové zač, protože já si myslím, že pro předsedu vlády by bylo z taktického, strategického pohledu jednodušší nám ta jména prostě říct předem, aby se vyhnul onomu přerušení jednání výboru. Já neříkám, že se to musí stát, ale stát se to zkrátka může a je to především vůči těm lidem docela nefér. Přijde vám správná a, řekněme, dobrá formulace v zákoně, který, jak jste doslova řekl, pouze předpokládá, že vy musíte projednat návrh vlády respektive premiéra na jmenování nových ředitelů BIS a NBÚ a není tam psáno, když dáte nějaké doporučení premiérovi, že branně-bezpečnostnímu výboru se ta jména nezdají, tak z toho nejsou žádné důsledky. Jste pro to, aby se nějak ona formulace a vztah branně-bezpečnostního výboru k jmenování šéfů tajných služeb a NBÚ, aby se nějak změnil? Ta formulace je velmi nešťastná, ta na výbor jakoby přenáší jistou míru odpovědnosti, ale přitom pravomoc výboru je nulová, takže má-li někdo nějakou odpovědnost, musí k ní mít i pravomoc a tak buď ať to s námi vláda neprojednává vůbec a je to plně a výlučně v kompetenci exekutivy, ale pokud má projednat, tak výbor by měl mít nějaké právo ho rozhodně ne navrhovat, to je skutečně věcí vlády, ale například zavetovat konkrétní návrh. Pokud nemá tuto možnost, tak a pak ať raději neprojednává vůbec. Počítáte s tím, že by taková novela mohla přijít? Co se týče celé legislativy zpravodajských služeb, tak já očekávám, že vláda ve velmi krátké době předloží velmi rozsáhlé změny, a tohle by mohla být jedna z nich. Kterou variantu vy byste uvítal, předpokládám ale, že u předsedy branně-bezpečnostního výboru budete chtít právo veta než variantu, aby branně-bezpečnostní výbor do celé věci vůbec nevstupoval. No, tak to asi možná překvapím. Já jsem totiž zastáncem toho názoru, že zpravodajské služby jsou především exekutivní odpovědnost a zase na druhou stranu, kdo má odpovědnost, musí mít i pravomoc, čili já bych byl naopak příznivcem toho, aby vláda v této oblasti měla plnou působnost, ale pak by také nesla plnou odpovědnost, jakmile selže služba, není to selhání služby, ale je to selhání vlády. Takový model, já si myslím, že by byl správný. Bývalý ředitel Národního bezpečnostního úřadu Tomáš Kadlec ve čtvrtek v rozhovoru pro BBC uvedl, že pozici každého ředitele tajné služby či státního úřadu posílí, když je na něm politická shoda. Tomáš KADLEC, bývalý ředitel Národního bezpečnostního úřadu (zvuková ukázka): Každý úřad takovýto je součást exekutivy, samozřejmě v té bezpečnostní oblasti je to velmi citlivá záležitost, zákon hovoří jasně. Ředitel NBÚ je jmenován na základě, jmenován vládou po projednání v příslušném výboru parlamentním pro obranu a bezpečnost, jakékoliv politické konzultace jsou mimo rámec zákona, samozřejmě na politické scéně se vedou konzultace o mnoha jiných věcech, to je věc politiků. Litera zákona hovoří tak, jak jsem řekl. To je pochopitelně daleko lepší postavení pro toho ředitele, jestliže to je taková osoba, se kterou by souhlasila i opozice, to by bylo samozřejmě pro ty ředitele velmi dobré, velmi výhodné. Čtvrteční slova bývalého ředitele Národního bezpečnostního úřadu Tomáše Kadlece v rozhovoru pro BBC. Mohou podle předsedy branně-bezpečnostního výboru Jana Vidíma strany vládní koalice a opozice vůbec najít takové jméno, na kterém by se shodly, když jsme hovořili o konzultacích? Ale určitě ano, určitě ano, ale než by se zahájil, rozumíte, konzultaci já jsem si představoval tak, že se předseda vlády obrátí na představitele dalších politických stran a požádá o jejich názor, kde by se vůbec takový ředitel měl vzít, jestli to má být člověk přímo ze služby nebo z nějaké jiné zpravodajské služby nebo úplně z prostředí, které nemá s touto velmi specifickou komunitou nic společné a teprve poté je možné, podle mého názoru, přistoupit k hledání konkrétního jména, takže takový, podle mého názoru, měl být postup předsedy vlády, ale předseda vlády je pan Vladimír Špidla a ten prostě postupuje úplně jinak. Oba úřady, rozumějme BIS a NBÚ, zatím vedou dosavadní náměstci Jiří Lang v případě BIS a v případě NBÚ Jan Mareš, bylo by pro pana Vidíma představitelné, aby se právě tito lidé stali nástupci bývalých ředitelů Hrušky a Kadlece, ostatně řekl jste, že předseda vaší politické strany Mirek Topolánek byl informován, že Jiří Lang se stane pravděpodobně i ředitelem NBÚ. Ten rozhovor, který s ním pan předseda vlády na nějaké sportovní akci měl, tak možná, že ten rozhovor byl o tom, kdo tu službu bude řídit, než bude jmenován nový, čili spíš možná byla řeč o tom prozatímním řediteli. Co se týče pana Mareše, já o něm vím velmi málo a budu teď se ptát, co se týče pana Langa, tak já jej znám z jeho působení v BIS na funkci, kterou dnes vykonává, náměstkem pro oblast operativy a myslím si, že to, co dělá, tak dělá dobře. To znamená, že pokud by Vladimír Špidla předložil jméno Jiří Lang jako možného ředitele BIS, tak byste jako předseda branně-bezpečnostního výboru, respektive jako Jan Vidím, poslanec ODS podpořil toto jmenování? To je spekulace. Já bych strašně nerad ublížil totiž komukoliv jinému, kdyby náhodou pan předseda vlády navrhl nějaké jiné jméno, kdybych teď řekl ano, Lang bude ideální ředitel BIS, takže fakt, já bych si docela rád počkal, až pan předseda vlády řekne nějaké jméno. Premiér Vladimír Špidla ve středu před členy Sněmovní komise pro kontrolu Bezpečnostní informační služby konstatoval, že BIS nepracuje efektivně, alespoň jeho slova takto novinářům tlumočil podle České tiskové kanceláře předseda komise Jan Klas, zná předseda branně-bezpečnostního výboru Jan Vidím podrobnosti? Proč? Ne, ne, nezná podrobnosti, nejsem členem tohoto speciálního parlamentního orgánu, který se zabývá dohledem nad činností Bezpečnostní informační služby, ale je-li ta informace pravdivá, pokud předseda vlády řekl tomuto orgánu, že BIS nepracovala efektivně, pak největší díl viny nese premiér, premiér tuhle službu si uzurpoval pod sebe, to je přeci věc, která je naprosto známá, ředitel této služby velmi často konzultoval s předsedou vlády, pan předseda vlády tuto silnou /nesrozumitelné/ dovnitř služby také převzal vysokou míru odpovědnosti za tu službu, a pokud dnes říká, že služba nepracovala dobře, tak tím vystavuje vizitku jenom sám sobě. Ovšem ve vztahu k BIS a k tajným službám má pravomoci i prezident republiky Václav Klaus, někdejší předseda Občanské demokratické strany, měl by se podle vás Václav Klaus v souvislosti s tím, co se děje kolem NBÚ, BIS, v souvislosti s rezignací obou šéfů do celé věci vložit? Tak Václav Klaus ještě před svým vlastním zvolením jasně deklaroval, že nebude zasahovat do těch působností vlády, které jsou skutečně výsostné a pouze exekutivním směrem dovnitř /souzvuk hlasů/ České republiky. Ale promiňte, prezident má přece vztah k tajným službám. Ano, tak ta věta měla ještě chviličku pokračovat ta moje. Ano, omlouvám se. Chtěl jsem říci, že pan prezident určitě teď pod dojmem těch událostí v posledních dnech, mám teď na mysli odchod ředitelů dvou významných služeb respektive jedné služby a jednoho významného státního orgánu, státní instituce, že pan prezident se určitě bude teď věnovat trošku více těm službám než doposud, protože zkrátka asi v nich není něco v pořádku, když jejich ředitelé odcházejí. O co by se měl Václav Klaus zajímat především z vašeho pohledu, člověka, který předsedá branně-bezpečnostnímu výboru sněmovny. Já si myslím, že pravomoc prezidenta směřuje k tomu, že může té službě uložit úkol a já si myslím, že by pan prezident mohl tuto svoji pravomoc využívat. Jaké úkoly by měl ... To záleží na prezidentovi, jak se rozhodne. A pokud byste měl prezidentovi něco doporučit? Tak velmi časté slovo, které se v naší společnosti v posledních měsících a letech skloňuje, je slovo korupce a já si myslím, že tato služba by mohla v této oblasti velmi zajímavě působit i směrem jako k vysokým ústavním činitelům. Vy jste obvinil premiéra, že si uzurpuje BIS. Vladimír Špidla ve středu před členy Sněmovní komise pro kontrolu BIS připustil, že se nechával a nechává seznamovat se záznamy odposlechu, které BIS pořizuje, alespoň tak jeho slova interpretoval místopředseda Poslanecké sněmovny, poslanec za ODS Ivan Langer, Špidla ale vyloučil, že by si četl odposlechy ústavních činitelů. Přijde vám běžné, aby se ministerský předseda zabýval tím, že čte záznamy odposlechů? To víte, že ne. To je velký atyp, ale já se prostě nedivím tomu, že pan Vladimír Špidla postupuje přesně tak, jak postupuje, on přeci krátce po svém jmenování premiérem zdůraznil, že on je přece historik a historici mají velmi blízko ke speciálním zpravodajským službám a že se tedy o ně bude velmi intenzivně zajímat. Já to považuju za strašně špatně, za velmi nebezpečný precedens, který tímto pan premiér zakládá. V čem je nebezpečný. Je nebezpečný v tom, že dává tím najevo, že předseda vlády může zasahovat do služby, může získávat informace ze služby, aniž by k tomu, on k tomu má jakousi rámcovou pravomoc vyplývající z funkce, čili funkční pravomoc, ale nemá k tomu jakoby osobnostní pravomoc, a proto já si myslím, že je velké nebezpečí pokračovat v této tradici, že by předseda vlády si pročítal záznamy z odposlechů. Očekáváte a sám jste to řekl, že vláda co nejdříve předloží nějaký komplexní návrh změn, právních změn týkající se postavení tajných služeb respektive Bezpečnostní informační služby, rozuměl-li jsem vám správně. Kdy by podle vašeho názoru měl být ten zákon předložen a jaké by ty změny měly být především? Já velmi jaksi úzce v této oblasti komunikuji s ministrem obrany, ten, který má ve své působnosti také dvě tyto speciální služby a tam vím, že ten vývoj v novele zákona o vojenském zpravodajství je docela rychlý a tam bych dokázal odhadnout, že se jedná v horizontu týdnů, kdy ... Není ale, promiňte, že opět vstoupím do vaší řeči, není něco jiného vojenské zpravodajské služby, kdy Jaroslav Tvrdík po propuknutí několika skandálů vojenských zpravodajských služeb vlastně začal připravovat novely a něco jiného jsou civilní služby, kde, pokud se nemýlím, tak se nic takového nechystá? Nejsou to dvě ... Způsobem práce je to totéž. Všechny ty čtyři služby vlastně pracují ve velmi specifických podmínkách a s velmi specifickými prostředky a metodami. Jsou to prostě zpravodajské služby. Jedna věc je, že kolem jedné služby, teď mám na mysli vojenskou rozvědku, vypukl nějaký skandál a ten se stal evidentně akcelerátorem nějakého postupu uvnitř ministerstva obrany, čili ministerstvo obrany teď pracuje na zákonné normě, která má především upravit vztah parlamentu k této službě. A teď ty civilní. Já si myslím, že tam by a takto, ještě vlastně na velké novele zákona o zpravodajských službách pracoval tehdejší ministr Bašta, který byl ministrem bez portfeje a měl na starosti právě legislativu zpravodajských služeb a vím, že připravil nějaký první návrh, mě velmi samozřejmě především zajímá, především zajímá, jak v tom novém návrhu bude zajištěna veřejnostní kontrola speciálních služeb. Další téma, rychlejší zrušení základní vojenské služby, než se původně předpokládalo. Jan Vidím společně s místopředsedou ODS Petrem Nečasem předložil návrh na zkrácení základní vojenské služby ze současného roku na půl roku. V Senátu pak Martin Mejstřík navrhl zkrácení z roku na devět měsíců, ministr obrany Jaroslav Tvrdík před týdnem oznámil, že vůbec levnější bude, když se základní vojenská služba zruší zcela. První náměstek ministra obrany Miroslav Kostelka vysvětluje v rozhovoru pro BBC, jaké výhody bude mít úplné zrušení základní vojenské služby před jejím postupným zkracováním. Miroslav KOSTELKA, první náměstek ministra obrany (zvuková ukázka): Tak, v první řadě je to otázka reformy s tím, že máme větší záruky nebo máme záruky, že reforma může pokračovat dál tak, jak byla plánovaná, samozřejmě tam jsou ještě další okolnosti, které to ovlivňují. Další otázkou je postupná úspora finančních prostředků, další výhodou je, že budeme moci používat profesionály k profesionálním činnostem a vojáky základní služby ať v šesti nebo devítiměsíční vojenské základní služby bychom nedokázali takto vycvičit a stejně museli část profesionálů pro ty specializované činnosti používat. Další výhodou je samozřejmě motivace, profesionál má jinou chuť a motivace ke službě v armádě než voják základní služby, zejména ve společnosti, která vojenskou základní službu v podstatě nechce. První náměstek ministra obrany Miroslav Kostelka v rozhovoru pro BBC. Pro úplnost, ministr obrany Jaroslav Tvrdík navrhuje základní vojenskou službu zrušit k 31. prosinci 2004, znamenalo by to, že by poslední vojáci základní služby nastupovali k 1. lednu příštího roku, náčelního Generálního štábu české armády Pavel Štefka odpovídá BBC na otázku, proč resort obrany a armáda počítaly se zrušením základní vojenské služby až k 31. prosinci 2006 a nyní navrhují zrušení základní vojenské služby o dva roky dřív. Pavel ŠTEFKA, náčelník Generálního štábu Armády České republiky (zvuková ukázka): Vlastní aktivita poslanců a senátorů vyústila právě v toto řešení, ale my jsme s tím samozřejmě počítali, ale počítali jsme až do roku 2006 tak, jak připravena reforma, tedy k dosažení počátečních operačních schopností, prostě nepočítali jsme s tím, že to uděláme takto náhle, ale paradoxně nám tento návrh pomohl v tom, že při dalších kalkulacích se zjistilo, že by bylo možné tuto základní vojenskou službu zkrátit dříve. Ovšem musí se samozřejmě přijmout jiná opatření, než se počítalo. Náčelník Generálního štábu české armády Pavel Štefka. Tedy byl to i návrh Jana Vidíma, který zkrátil a urychlil nebo urychlí s největší pravděpodobností zrušení základní vojenské služby. Jste ochoten připustit nyní, že váš návrh společně s návrhem, tedy vy jste jej zpracovával s Petrem Nečasem, nebyl zcela propracován, když by prodražil základní vojenskou službu, jak argumentuje ministerstvo obrany? No, myslím si, že především samotný návrh ministerstva obrany, jak má probíhat vojenská reforma, ji měl zřejmě zásadně prodražit o celé dva roky působení vojáků /nesrozumitelné/ služby. Dnes armáda zjišťuje, že bude levnější onu službu zkrátit respektive ukončit o dva roky dříve, než předpokládali, nejenom, že to bude levnější, ale že to ani neohrozí vojenskou nebo reformu Armády České republiky, takže ... Tedy váš návrh odhalil, že ta reforma byla špatně spočítaná. Tak, ano, a teď mě docela zajímá, co ještě další v té reformě může být špatně spočítáno, co ještě dalšího je možné zkrátit, co ještě dalšího je možné urychlit a ušetřit tak prostředky daňových poplatníků. Možná bude záviset na vás, co předložíte, když jste přišli s návrhem na půlroční zkrácení základní vojenské služby, tak to vyprovokovalo úplné zrušení základní vojenské služby, jaké pozměňovací návrhy ještě chystáte. To zatím nebudu sdělovat takhle do éteru. Máte něco, ne, opravdu máte něco ještě v kuchyni. Za zhruba deset dní celý výbor pro obranu a bezpečnost na svém výjezdním zasedání bude diskutovat velmi dopodrobna a velmi detailně celou reformu Armády České republiky a myslím si, že pokud se tam našla takhle zásadní rezerva, a to je, prosím, opravdu zásadní rezerva v možnosti zkrátit působení záklaďáků v armádě o celé dva roky, pak je možné, že v této diskusi, v těch dvou, možná celých třech dnech, kdy budeme s armádou toto téma diskutovat, se najdou prostě další rezervy, ale chtěl bych hlavně říct toto. Zkrácení vojenské služby z dvanácti na šest měsíců nebyl žádný populistický návrh, který měl odhalit onu rezervu, my jsme skutečně mysleli vážně s kolegou Nečasem to, že je prostě možné a je správné délku trvání základní vojenské služby zkracovat tak, aby ten poslední nápor nebyl náporem jednoho celého roku a my si za naším návrhem stojíme i nadále ... Stojíte, promiňte, vy si stojíte za ním, i když jste jej pravděpodobně nespočítali. Jestliže ministerstvo obrany spočítá, že by armádu váš návrh přišel o dvě miliardy víc. Tak, já bych zase zkusil dokončit tu větu. My trváme na tom, že je možné zkrátit základní vojenskou službu z dvanácti na šest měsíců prakticky neprodleně s tím, že připouštíme, že je možné, aby byla ukončená k 31. 12. 2004, teď hovoříme prostě o tom, že je možné jí zkrátit tak, aby poslední nástupní termíny již nebyly nástupní termíny na dvanáctiměsíční vojenskou službu, ale na šestiměsíční a v našem návrhu není jaksi definováno, že my požadujeme, aby vojenská služby byla ukončena k poslednímu prosinci 2006, vůbec ne, my prostě říkáme, že je správné a že je ekonomické a že je vhodné, aby vojenská služba, když se ví, že definitivně skončí, aby byla v nejkratším možném termínu zkrácena z dvanácti měsíců na šest, čili na tom nic nemění skutečnost, že vojenská služba bude zřejmě definitivně ukončena o dva roky dříve, my si myslíme, že i tak je správné ji zkrátit na šest měsíců. Abychom tomu rozuměli úplně, to znamená, že podle vás návrh, který jste předložili a reakce ministerstva obrana ukázala, že reforma armády není zcela dobře propracovaná. To nepochybně. A věc druhá, vy podpoříte návrh ministra obrany Jaroslava Tvrdíka na úplné zrušení základní vojenské služby k 31. 12. 2004, ano? Já jsem vyčkal, až skončíte, abych vám neskočil do řeči, není tomu tak docela, tak přesně, pane redaktore. My jsme tu analýzu dostali s panem kolegou Nečasem tento týden, začátkem tohoto týdne, pečlivě si jí čteme a základní premise, z které vychází, která říká, čím je kratší doba základní vojenské služby, tím je zapotřebí více odvedenců, tak pokud vyjdeme z této premise, tak pochopitelně jakékoli zkrácení větším nákladem, ale já s tou premisou nesouhlasím a chci velmi intenzivně s panem ministrem o tom diskutovat, zda je to skutečně pravdivá věta, čím je kratší vojenská služba, tím je zapotřebí více odvedenců. Čili já neříkám teď, že podpořím návrh pana na ukončení vojenské, na ukončení vojenské služby k poslednímu prosinci příštího roku, co však říkám, že i nadále trvám na tom, že je možné zkrátit vojenskou službu na šest měsíců prakticky neprodleně. Víte, jak jsem vám rozuměl, rozuměl jsem vám tak, že podpoříte Jaroslava Tvrdíka se zrušením vojenské služby k 31. 12. 2004 a ještě budete požadovat zkrácení na půl roku. I to se může stát, ano. To asi uděláte těm, kteří nastoupí na základní vojenskou službu, velkou radost. To znamená, že by se nastupovalo 1. ledna 2004 na poslední nástup, to by byli poslední branci, kteří by nastoupili na základní vojenskou službu a měli by jí pouze půl roku. No, ano, ale pak by nastoupili ještě po půl roce opět na šest měsíců do posledního prosince 2004, čili byl by v podstatě ... Předpokládám, že byste ještě urychlil ... Já se skutečně domnívám spolu s kolegou Nečasem, že prostě ta současná podoba dvanáctiměsíční vojenské služby je naprostý přežitek při vědomí, že vojenská služba, základní vojenská služba definitivně končí, a proto považujeme za správné, aby ten přechod k tomu definitivnímu konci nebyl skokový z roku na nic, ale aby byl postupný z šesti měsíců na nic. Ministerstvo obrany má ale řešení, a to takové, že počítá s tím, že poslední vojáci vojenské základní služby dostanou po dobu půl roku od termínu zrušení základní vojenské služby zaplaceno, to znamená, že téměř půl roku budou sloužit za žold, který bude malý, který je, tuším, pět set až sedm set a od 1. července 2004 budou vojáci základní vojenské služby dostávat minimální mzdu, opět hovoří první náměstek ministra obrany Miroslav Kostelka. Miroslav KOSTELKA, první náměstek ministra obrany (zvuková ukázka): Svým způsobem vojáci, kteří nastoupí vojenskou základní službu k 1. 1. 2004 by byli posledními vojáky základní služby v této republice a v této armádě a pociťujeme takovou jakousi motivační snahu k tomu, aby nám skutečně těch pět tisíc čtyři sta zhruba vojáků nastoupilo, proto chceme, aby dostávali od určité doby, a ta doba by byla od 1. 7., služné ve výši minimální mzdy snížené o sociální odvody, to znamená zdravotní pojištění, sociální dávky, čili zhruba čtyři tisíce šest set korun měsíčně. První náměstek ministra obrany Miroslav Kostelka. Návrh služného vám nepřijde lepší než zkrácení na půl roku. Ne, nepřijde. To znamená, trváte si na svém půl roce a služné vám nekonvenuje. Ne. Proč ne? No, proč by ti lidé nemohli místo toho, aby sloužili za minimální mzdu osekanou o ty sociální a zdravotní dávky, proč by měli šest měsíců sloužit za takovýchto podmínek, když můžou šest měsíců už normálně, být v normálním civilním životě, prostě ta dvanáctiměsíční vojenská služba, vždyť to přeci všichni dobře víme, dvanáctiměsíční vojenská služba už vůbec neplní dnes svůj účel, pro který byla konstruována dvanáct měsíců, takže je to prostě jenom umělé prodlužování a vymýšlení umělých metod, jak tam ty vojáky ještě dvanáct měsíců držet. Řekl jste definitivní slovo, svůj návrh stahovat nebudete a půl roku počítáte s tím, respektive budete předkládat a v konečném hlasování bude sněmovna hlasovat o zkrácení základní vojenské služby na půl roku. Ano. Zhruba pětatřicet tisíc lidí čeká ale na výkon civilní služby, takzvaná civilka je alternativním řešením pro muže, které, kteří vojenskou službu považují v rozporu se svým svědomím nebo náboženským vyznáním. Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach nesl zprvu poměrně nelibě, že by civilní služba měla být zrušena úplně, k tomu náčelním Generálního štábu armády Pavel Štefka říká. Pavel ŠTEFKA, náčelník Generálního štábu Armády České republiky (zvuková ukázka): Civilní služba nevznikla jako pomocná služba pro různá ministerstva, i když je to v současné době takto například v nemocnicích třeba chápáno, bylo i oficiálně, že jo, některými lidmi řečeno, že tímto si šetří svůj rozpočet a třeba se snížily jejich tabulková místa a využili se civilkáři, ale znovu říkám, k tomu to neslouží, to je prostě služba pro ty lidi, kteří nenastoupili na základní vojenskou službu a musí ji vykonat, protože je branná povinnost, jo, takže pokud to někdo takhle chápe, tak bude mít asi problémy. Náčelník Generálního štábu Armády České republiky Pavel Štefka. Ministři práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach a obrany Jaroslav Tvrdík se nakonec ve čtvrtek dohodli na tom, že mladí muži, kteří se už přihlásili k výkonu civilní služby nebo tak učiní do 31. prosince 2004, na ní budou muset místo vojny nastoupit. Přijde vám to jako dobré řešení? To mně přijde jako nemožné řešení. Ten pan náčelník generálního štábu má naprostou pravdu v tom, že náhradní vojenská civilní služba je alternativou k výkonu branné povinnosti se zbraní v ruce. V okamžiku, kdy zanikne tato branná povinnost, tak není možné, aby existovala, aby i nadále existovala ta náhradní vojenská služba, já mám pocit, že ... Oni ale, promiňte, ale oni budou odvedeni ve chvíli, kdy ještě základní vojenská služba byla. Základní vojenská služba bude mít nějaký parametr, který říká, že k poslednímu, že k poslednímu prosinci příštího roku zanikne a pak přeci není možné, aby někdo byť jakoby narukoval, byť, i když ne se zbraní v ruce, ale narukoval do armády, ale vykonává tu svojí službu vlasti tím, že je někde ve škole nebo je někde v nemocnici, aby ji vykonával ještě v době, kdy už neexistuje povinnost být odveden. Čili já si myslím, že to není možné. Rozumím tomu správně, že podle vás to řešení, na kterém se dohodli Škromach - Tvrdík, není možné a bude možné pouze to, že by museli všichni civilkáři, kteří čekají na výkon civilky, nastoupit do určité doby, kdy k 31. prosinci 2004 by museli ukončit civilku. Ano, stejně jako bude ukončená základní vojenská služba. Konstatuje ... Bude-li, pardon, bude-li ukončena k poslednímu prosinci 2004, což není tak jisté. To ale pan Tvrdík předpokládá, že by tak mělo to být. Předseda branně-bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny, poslanec ODS Jan Vidím, hostem Interview BBC, děkuji za váš čas věnovaný BBC a někdy příště na shledanou. Nemáte zač. Na shledanou. Takové bylo Interview BBC. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:13 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
