| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| čtvrtek 22. května 2003, 18:00 SEČ | |||||||||||||||
| Tomáš Kadlec | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Tomáš Kadlec odmítá, že by jeho úřad zdržoval bezpečnostní prověrky.
Přepis rozhovoru Citace rozhovoru v médiích Před námi je půl hodina otázek a odpovědí. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl dnes už bývalý ředitel Národního bezpečnostního úřadu Tomáš Kadlec, dobrý den. Dobrý den. Je to tak, že právě dnes jste skončil oficiálně, protože jste obdržel od premiéra Vladimíra Špidly ten důležitý dokument? Ano, je to pravda. Dnešním dnem jsem první den obyčejný zaměstnanec Národního bezpečnostního úřadu. Včera jsem skončil funkci ředitele. Co děláte jako obyčejný zaměstnanec NBÚ? Já jsem formálně zařazen na ňáké tabulce a předávám agendu, která samozřejmě byla spojené s mojí funkcí ředitele NBÚ. Jak se předává ředitelský post, ředitelské místo NBÚ? Není to nic dramatického. Samozřejmě musím zlikvidovat horu papírů, musím vyklidit kancelář, musím předat techniku, kterou jsme měl nafasovanou, jak se říká a pomalu budu opouštět své místo. Před týdnem se veřejnost dozvěděla, že ředitelé BIS a NBÚ nabídli rezignace na své funkce. To jste se s Jiřím Růžkem dohodli, že nabídnete rezignaci ve stejný den? Nedohodli, nedohodli. Já jsem Jiřího Růžka neviděl před tím asi týden, takže byla to taková náhoda, že to vyšlo na stejný den. Není to ňáké divné, náhoda rezignace dvou nejvyšších lidí? Asi to je zvláštní shoda okolností, ale opravdu nevím, co bych jiného k tomu dodal. Já jsem se tak rozhodl ten minulý týden, takže to bylo ve stejný den. Nevím, jak k tomu mohlo dojít. Šestnáctého května jste deníku Právo ke své rezignaci řekl, cituji doslova: "Už delší dobu jsem přemýšlel o tom a je to jedno ze základních manažerských pravidel, že pět let zůstávat na jedné funkci není dobré. Myslím si, že manažeři by se měli točit zhruba po pěti letech," konec citátu. Ano. Jak se ale vypořádáte s námitkou, že vaše argumentace může znít nevěrohodně? Když Právo už desátého května referovalo o tom, že vláda se chystá odvolat jak Tomáše Kadlece, tak Jiřího Růžka. Ne, nevím. Ono samozřejmě to Právo jsem četl toho desátého a já jsem nezaznamenal jediný signál směrem ke mně, k mojí osobě, k mojemu postu, že bych měl být odvoláván. Nepadla jediná kritika činnosti Národního bezpečnostního úřadu. Paradoxně je to doba, kdy skončila asi pátá inspekce bezpečnostního úřadu NATO u nás. Velmi dobře, ve velmi, velmi pochvalně, byli jsme požádáni Bruselem, abychom pomáhali nově vznikajícím úřadům našeho typu v přizvávaných státech, to znamená, nevím o tom, že bych měl být odvoláván někým. Proč jste tedy s rezignací nepočkal, když desátého května přišla tato informace. Sám jste naznačil, že vám nikdo neřekl, že se chystá vaše odvolání. Proč jste nepočkal? Mohl jste počkat, až se situace uklidní. Uzrávalo to delší dobu, uzrávalo to ve mně delší dobu. Situace okolo NBÚ byla klidná, nebyla žádná neklidná. Přišlo to do doby, kdy vláda projednala a schválila věcný záměr nového zákona, což si myslím, že byl také jeden z důvodů, aby na paragrafovém znění nového zákona pracoval již nový ředitel. A další z důvodů bylo, že zhruba v tomto období začíná druhé kolo bezpečnostních prověrek, protože prověrky... Promiňte, ale s tím zákonem, nezní to nelogicky? Když ještě za Kadlece se pracovalo na věcném záměru. Neměl to být Kadlec, který by dotáhnul do konce i paragrafované znění zákona? Ne,ne, ne, paragrafové znění se bude táhnout ňákou dobu a myslím si, že to je skutečně úkol už pro nového ředitele, protože ten nový zákon, a to, jak to bude nastaveno, to bude na delší období, tudíž ten nový ředitel by bylo vhodné, aby si prošel tím legislativním procesem. Obhajoval ten nový zákon ve všech výborech Parlamentu, Senátu a na takovýchto místech. Ještě vás z toho tématu nepustím. Jak věrohodně zpochybníte argument, že pokud by jste nenabídl rezignaci sám, tak byste byl společně s Jiřím Růžkem odvolán. Podívejte se, samozřejmě já to nemohu nějak vyvracet, protože vláda odvolává ředitele NBÚ stejně jako ředitele BIS na základě svého vlastního rozhodnutí. To se nedá zpochybnit takto zákon a takto zákon jasně definuje, to znamená, kdyby vláda se rozhodla nás odvolávat nebo mě osobně, budu mluvit za sebe, tak by to tak samozřejmě udělala. Takže nemohu k tomu nic jiného dodat. Ale neměl jste pocit, že byste odvolán býti měl. Já jsem ten pocit neměl. Místopředseda vlády, ministr vnitra Stanislav Gross v rozhovoru pro deník Právo sedmnáctého května k budoucímu působení ředitelů BIS a NBÚ, ostatně i dalších tajných služeb v České republice, uvedl, cituji doslova: "Odchody jakýchkoli špičkových manažerů z bezpečnostních služeb by neměli vést k jejich zaměstnávání v nějakých podivných firmách. Byl bych rád, kdyby tak bylo postupováno i v tomto případě." Rozumějme v případě Růžek Kadlec. Pokračuje citát dál: "Záleží i na ochotě těch druhých," konec citátu. Pane bývalý řediteli, nabídli vám představitelé státu, rozumějme premiér či některý z vicepremiérů, odpovídající uplatnění? Já začnu tím, čím jste začal vy. Ano, je to jedno z takových základních pravidel v civilizovaných demokratických státech, kde se od ředitele takovýchto úřadů ten stát, ta exekutiva, postará je takové zvláštní slovo, ale nabídne jim ňáké další působení ve státní správě nebo v ňákých podobných podnicích státních. V současné době, abych ukončil odpověď, v současné době probíhají jednání mezi mnou a některými ministry a některé nabídky jsem již dostal. Hospodářské noviny před časem referovali, že vaším budoucím zaměstnavatelem může být Česká správa letišť, které byste mohl ředitelovat. Ještě před týdnem jste prohlásil, že jste takovou nabídku nedostal. Změnilo se něco? Nedostal jsem, dneska ministr dopravy toto sám negoval, to znamená, nemá cenu, abych dále tvrdil, že jsem takovou nabídku dostal, ale samozřejmě jsem jí nedostal. Jaké působení ve státní sféře by vás zajímalo? Nějaký velvyslanecký post a diplomatické služby? Považoval byste to sám osobně pro sebe za dobré řešení? Nemám zájem, a dokonce jsem se tak i vyjádřil v ňákém rozhovoru o diplomatický post. To znamená, není to řešení pro mě osobně. Sám osobně se považujete za manažera, který by raději volil nějaký manažerský post ve firmě se státní účastí? V manažerské pozici působím jedenáct let na různých úrovních samozřejmě. Ze začátku na nižších, postupně na vyšších až posledních pět let na postu ředitele úřadu. Myslím si, že manažerský post je přesně to, co by mě do budoucna zajímalo, ano. Je taková nabídka k nějaké firmě se stání účastí? Nějaké takové nabídky se objevily, ano. Kdy předpokládáte, že opustíte definitivně Národní bezpečnostní úřad a odejdete k firmě s majoritním účastí státu? Nevím přesně, kam odejdu, ale předpokládám, že budu ukončovat to předání té agendy, jak jsem o tom hovořil, v průběhu tohoto a příštího týdne. A někdy v průběhu června, na začátku června, bych chtěl odcházet definitivně. Česká média drahnou dobu dávala spory mezi Národním bezpečnostním úřadem a Bezpečnostní informační službou do osobní roviny. Tedy, že jde o spory mezi řediteli obou institucí, Jiřím Růžkem a Tomášem Kadlecem, kteří navíc reprezentují dva proudy v sociální demokracii, jež jsou zastupovány Vladimírem Špidlou a Stanislavem Grossem. K této variantě se v rozhovoru pro BBC přiklonil i předseda sněmovní komise pro kontrolu Bezpečnostní informační služby, poslanec Občanské demokratické strany Jan Klas. Jan KLAS, poslanec, předseda sněmovní komise pro kontrolu BIS (ODS) (zvuková ukázka): Tam došlo k vyřešení situace, která má mimo jiné i toto pozadí. A to je to, že od nasazení odposlechu na ředitele Kadlece vztahy obou pánů byly na bodě mrazu a spolupráce NBÚ s BIS musí být jasně bezkonfliktní. Ať už uvedu třeba jako jediný důvod a to je kvalitní zpracování bezpečnostních prověrek. Jistě víte, že Česká republika je v situaci, kdy diplomaté, kteří mají být vysláni do zahraničí nemají prověření a NBÚ velice často si stěžovalo na BIS a BIS si zase naopak velice často stěžovalo na postupy NBÚ. Uvedl patnáctého května v rozhovoru pro BBC předseda sněmovní komise pro kontrolu BIS, poslanec Občanské demokratické strany Jan Klas. Jak veřejnosti zdůvodníte, že se nepodařilo z obou institucí setřást to podezření, že jsou součástí vnitrostranických bojů v ČSSD? Samozřejmě toto já nemohu komentovat, protože já nejsem přítomen eventuálních diskusí na toto téma. Ale já, jestliže budu mluvit za Národní bezpečnostní úřad, tak já jsem nepociťoval nějaké politické tlaky prostě nebo něco podobného, co je zde naznačováno. Já jsem se snažil Národní bezpečnostní úřad řídit naprosto věcně a v tomto smyslu jsem ho i budoval a začal budovat od roku 1998. Byť, když jste si o sobě přečetl články na odchodnou poté, co jste rezignoval, tak opět média, česká média referovala, že jste měl blízko k ČSSD, referovala o vašich vztazích s Jaroslavem Baštou, někdejším ministrem pro tajné služby, nyní velvyslancem v Rusku, a tak dále a tak dále. Samozřejmě, já jsem si o sobě přečetl za posledních pět let hodně věcí. Některé z nich samozřejmě nejsou pravda. Tak já nevím, samozřejmě ta vláda sociální demokracie mě jmenovala stejně jako Jiřího Růžka, ostatně stejně jako všechny ostatní ředitele zpravodajských služeb v dnešní době a... Cítil jste, že nad vámi Stanislav Gross, že vstupuji do vaší řeči, drží ochrannou ruku? Zaprvé, já jsem ochranou ruku snad vysloveně nepotřeboval od nikoho, protože domnívám se, že okolo Národního bezpečnostního úřadu nebyl nikdy ňáký větší problém. A se Stanislavem Grossem jsem samozřejmě vycházel velmi bezkonfliktně a velmi dobře, ale jestli nade mnou držel ochrannou ruku, já bych toto nepoužil takto. A cítil jste sympatie Stanislava Grosse vůči vám? Se Stanislavem Grossem jsme stejná věková kategorie, takže domnívám se, že máme vztah velmi dobrý, ano samozřejmě. Vy jste, tykáte si? Netykáme si, vykáme si. Označil byste ten vztah za přátelský? Za přátelský bych ho neoznačil. Je to pracovní vztah a se Stanislavem Grossem se stýkám na půdě ministerstva vnitra. On byl jednou na půdě Národního bezpečnostního úřadu, popřípadě na půdě Parlamentu, a to je všechno. Když hovoříte o tom, že Národní bezpečnostní úřad za pětiletou existenci nepotřeboval, aby nad ním kdokoli, ne-li Stanislav Gross, držel ochrannou ruku, protože jste nezaznamenal žádný skandál. To jste myslel skutečně vážně toto prohlášení v souvislosti s tím, kdy se o bezpečnostním úřadě referovalo na předních stránkách novin a v čele zpravodajských relací? Připomeňme například spory mezi NBÚ a BIS, spory o údajně zmanipulované prověrky, o nichž referovala média zhruba před rokem. Pak vystoupení bývalé pracovnice NBÚ paní Šmídové, a tak dále a tak dále. No, samozřejmě, prostě okolo NBÚ, stejně jako okolo některých zpravodajských služeb, bezpečnostního aparátu obecně se vedou takovéto diskuse. Já nemůžu komentovat některé konkrétní věci, které padly, ale já myslím, že... Která kauza vám osobně z těch, které jsem vyjmenoval, vadila nejvíc? Respektive, kdy jste vy osobně cítil největší nespravedlnost nebo ukřivdění Tomáše Kadlece v souvislosti s aférami, které se týkaly NBÚ, které vyšly na povrch. Já nevím, jaká kauza byla nejhorší. Samozřejmě všechny ty kauzy, které jsou medializované a kdy se člověk nemůže vysloveně bránit, protože nemůže ukázat novinářům obsah dokumentů, které jsou utajované a nemůže říct věci úplně naplno, tak všechny tyto kauzy jsou nepříjemné. Ale samozřejmě prostě například tvrzení, že jsme zmanipulovali prověrku bývalého náměstka policejního ředitele Jakubíka, to byla nepříjemná záležitost. I to, co jste jmenoval před chvilkou, že ministerstvo zahraničních věcí nemá dostatek diplomatů, kdy já vím, že jsem prověřili již dva tisíce, dva tisíce znova opakuji, zaměstnanců ministerstva zahraničních věcí je také nepříjemné. Takže všecko je, všecky tyto kritiky jsou ňákým způsobem nepříjemné, ale já myslím, že se většinou ty věci vysvětlily buď na půdě Parlamentu, nebo na půdě vlády s premiérem a tak dále. Všechny tyto aféry, které se objevily kolem NBÚ v uplynulých pěti letech od vzniku Národního bezpečnostního úřadu, vy osobně považujete za vyřešené? Nebo je nějaká, která podle vás vyřešena není a ještě by vyřešena býti měla? Já doufám, že jsou všechny vyřešené. Všechny, co jste jmenoval jsou vyřešené a samozřejmě nejsou vyřešené bezpečnostní prověrky všechny, taky nemůžou, protože jsem začli před čtyřmi roky a ten balvan, jak já vždycky říkám, odvalujeme tento rok, pátý rok je klíčový, kdy končíme vlastně to první kolo. Ale doufám, že se to podaří úřadu. Předseda sněmovní komise pro kontrolu BIS, poslanec Občanské demokratické strany Jan Klas, dnes jednou již citovaný, před týdnem řekl v rozhovoru BBC, že jednou ze základních chyb, proč docházelo k napětí mezi NBÚ a BIS byla právě i ta chyba, kteří lidé stanuli v čele BIS a NBÚ. Jan KLAS, poslanec, předseda sněmovní komise pro kontrolu BIS (ODS) (zvuková ukázka): Já si myslím, že instalací obou mužů před několika lety bylo zaděláno na problém už tím, že, jestli si všímáte pane redaktore, tak většina lidí na těchto postech, ať už se jedná o rozvědku českou civilní, ať už to byl pan Zeman nebo současní ředitel Bublan nebo teda ředitel NBÚ Kadlec, všichni jsou lidé, které spojuje jediný jmenovatel, a to znamená, že začínali všichni v BIS. Já si myslím, že to není zdravý trend, už jsem na to upozorňoval několikrát. A myslím si, že tato země, tato republika disponuje kvalitními odborníky mimo BIS. Předseda sněmovní komise pro kontrolu BIS, poslanec Občanské demokratické strany Jan Klas v rozhovoru pro BBC. Vystihl podle bývalého ředitele NBÚ Tomáše Kadlece Jan Klas trefně jeden z hlavních problémů českých tajných služeb a NBÚ? Já si dovolím nesouhlasit. Zaprvé ředitel Růžek u Bezpečnostní informační služby nikdy nepracoval. On začínal v roce 1991 na Úřadu na ochranu ústavy a demokracie. Ano, ředitel Zeman, ředitel Bublan jsou, prošli Bezpečnostní informační službou. Bezpečnostní informační služba je největší služba, která samozřejmě prostě, kterou prošla řada lidí, ale spojovat toto... Já nevím, to je samozřejmě spíš otázka na vládu nebo na způsob výběru těchto osob, já jsem nevybíral ty ředitele. Když vám teď připomenu jednu událost z roku 2001. Jde o událost, kdy na veřejnost pronikly informace o tom, že BIS odposlouchávala vás jako ředitele kvůli podezření, že NBÚ manipuluje s bezpečnostními prověrkami. Považujete i tuto aféru za uzavřenou, že jste byl odposloucháván kvůli tomu, že váš úřad, v jehož jste byl čele, manipuloval s prověrkami? Jestliže tyto informace samozřejmě byly pravdivé, já nejsem v pozici člověka, který by si to mohl ověřit. Tak já předpokládám, že asi i tato kauza by měla být uzavřena, protože jinak bych zřejmě neseděl další dva roky ve své pozici, kdyby se prokázalo, že Národní bezpečnostní úřad manipuloval s bezpečnostními prověrkami. A samozřejmě to, že Bezpečnostní informační služba nasadí odposlech na kohokoliv, to je věc této služby a příslušného soudce, který zvažuje ty důvody... Nikoli člověka, který se dozví, že mohl být odposloucháván. Vy jste neuvažoval o tom, že byste podal nějaký, je-li vůbec ta možnost, omlouvám se, že nejsem tak zcela vzdělán v, co se týče těchto možností tajných odposlechů, služeb a podobně? Ne, ten člověk samozřejmě moc možností nemá. Může se obrátit na parlamentní orgán pro kontrolu nasazení zpravodajské techniky. Nicméně by se pravděpodobně nedozvěděl žádné detaily, takže ta osoba skutečně nemá možnost si to nějak ověřovat, jestli je odposlouchávána. Ale odposlech, každý má svá pravidla, je nasazen na základě konkrétních předpokládám, že prověřených důvodů a tato žádost je každé tři měsíce obnovována a musí být znova zdůvodňována a ten, kdo jí podepisuje, to znamená soudce vrchního soudu nebo různých soudů, tak ten musí zvažovat, jestli tuto žádost znova podepíše. Premiér Vladimír Špidla vystupoval ve středu před kontrolním orgánem pro fungování civilní kontrarozvědky. Krom jiného podle deníku Právo Špidla řekl, že Růžek odešel kvůli vážným chybám. A také připustil, že jste vy byl vlastně jediným člověkem a s výjimkou ústavních činitelů, kteří vlastně byli odposloucháváni, to znamená, že Špidla potvrdil to, že v roce 2001 jste byl odposloucháván. To vám neřekl? Tak samozřejmě, tak jestli to takto bylo, tak to pan předseda vlády potvrdil. Znova říkám, to je věc, s kterou já nemůžu moc polemizovat. Bezpečnostní informační služba na to má právo a ten soudce, který tyto odposlechy povoluje, tak ten samozřejmě ručí za to, že ty důvody byly oprávněné. Vladimír Špidla, který dosud stál za Jiřím Růžkem, je-li pravdivá informace deníku Právo, který řekl, že Růžek odešel kvůli vážným chybám. Vás to překvapilo ta informace? Je to nová informace samozřejmě. Je to nová informace, protože až do tohoto článku se o žádném pochybení nikde nehovořilo, ale... Nemáte obavy, že se může dozvědět veřejnost, že i Kadlec odešel kvůli vážným chybám? No, to samozřejmě by bylo nepříjemné, ale já jsme s předsedou vlády nikdy o pochybeních Národního bezpečnostního úřadu nehovořil a žádná pochybení mě vytýkána nebyla, takže předpokládám, že by to nastat nemělo. V čele NBÚ je zatím náměstek této instituce Jan Mareš. Nakolik by podle Tomáše Kadlece byl Jan Mareš dobrým budoucím ředitelem, definitivním NBÚ? Tak, tady já samozřejmě nechci, nemůžu ani, to je věc vlády, koho bude jmenovat novým ředitelem. Jan Mareš je velmi kvalitní právník, dobrý legislativec, má zkušenosti v ochraně utajovaných skutečností. Vede odbor, který se zabývá státním dozorem, což je velmi významná činnost, kterou Národní bezpečnostní úřad také provozuje. Po té odborné stránce by byl samozřejmě velmi zdatný, ale to je věc vlády. Váš názor na něj je, že by to byl dobrý šéf NBÚ? Já si myslím, že by to byl dobrý šéf, ale nechci mu tímto uškodit. Myslíte, že byste mohl? Nevím, je to možné, ale to samozřejmě říkám znova, to je věc vlády, koho bude jmenovat mým nástupcem. Vládní koalice dala najevo, že se zatím nechystá konzultovat s opozicí jmenování nových ředitelů Bezpečnostní informační služby a Národního bezpečnostního úřadu. Opozice by to chtěla, ale vládní politici tvrdí, že místem pro debatu je sněmovní branný výbor. Co si vůbec myslíte jako ředitel, který a teď je otázkou, potřebuje politickou podporu? Úřad? Ředitel toho úřadu. Každý úřad takovýto je součást exekutivy, samozřejmě v té bezpečnostní oblasti je to velmi citlivá záležitost. Zákon hovoří jasně, ředitel BISu i ředitel NBÚ je jmenován na základně, je jmenován vládou po projednání v příslušném výboru parlamentním pro obranu a bezpečnost. Jakékoliv politické konzultace jsou mimo rámec zákona, samozřejmě na politické scéně se vedou konzultace o mnoha jiných věcech, to je věc politiků. Litera zákona hovoří tak, jak jsem řekl. Je mi jasné, že vy se odkážete na literu zákona. Nicméně má podle vás ředitel jakékoli instituce, na příkladě vaší instituce a na příkladě vaší osoby NBÚ, lepší postavení, když je na něm shoda i s opozicí a je jeho jméno prodiskutováno, než když je jmenován ňákou vládou? Já samozřejmě, tak s tím musím souhlasit, to je pochopitelně daleko lepší postavení pro toho ředitele. Jestliže je to taková osoba, s kterou by souhlasila i opozice, to by bylo samozřejmě pro ty ředitele velmi, velmi dobré, velmi výhodné. Národní bezpečnostní úřad se zabývá především tím, o čem se referuje, bezpečnostními prověrkami, které jsou důležité pro styk s utajovanými skutečnostmi. Vy už jste sám připomněl s odkazem na Jana Klase sedmý květen, kdy vicepremiér, ministr zahraničí Cyril Svoboda vystoupil s tím, že by měl Národní bezpečnostní úřad urychlit prověrky diplomatů. Ostatně délka prověrek bylo hlavní, za co jste byl kritizován celých pět let médii. Vicepremiér Svoboda dodal i následující statistiku, že na ministerstvu zahraničí je pět set třicet prověrek neukončených, z toho sto dvacet lidí o prověření požádalo už v roce 1999. Vy odmítáte onu kritiku, že je neúměrné, aby sto dvacet lidí čekalo na prověření od roku 1999? Ne, já tu kritiku samozřejmě přijímám a je to pravda. Pan místopředseda vlády má samozřejmě pravdu. Jenom podotýkám, že Národní bezpečnostní úřad prověřil za ty čtyři roky, protože prověrky se fyzicky zahájily, začaly až někdy v březnu roku 1999, tak za tu dobu je prověřeno dvacet tisíc osob ve všech resortech a soukromých firmách a zbývá doprověřit asi šest tisíc osob. To znamená, že skutečně ten velký balvan jsme musel rozložit do těch pěti let, protože v roce 1999 ten úřad prostě byl zavalen desetitisíci žádostmi. To znamená, já tu kritiku samozřejmě beru, přijímám, ale podotýkám, že ministerstvo zahraničních věcí má těch téměř dva tisíce diplomatů prověřených, to znamená pár osob do Bruselu by neměl být problém. Samozřejmě to řešíme. Pro zajímavost, ukončujeme každý měsíc zhruba pět set bezpečnostních prověrek. Samozřejmě ve všech resortech a v dalších desítkách soukromých firem. Takže ten balvan je ohromný. Cyril Svoboda, vicepremiér a ministr zahraničí navrhl vládě, aby řediteli NBÚ uložila, aby ukončil do třicátého června všech osob, jejichž žádosti byly podány před třicátým prvním prosincem 2001. Zákon de facto ale nepočítá s ňákým vládním nařízením, které by navrhl ministr zahraničí. Šlo by něco takového, aby váš nástupce měl povinnost ukončit do třicátého června prověrky všech osob, jejichž žádosti byly podány před třicátým prvním prosincem 2001? Tak, samozřejmě zákon neurčuje žádné lhůty pro ukončení bezpečnostních prověrky. Asi to úplně možné není, protože tyto lhůty by museli dát i orgánům, s kterými my spolupracujeme. To znamená policejním útvarům, zpravodajským službám, ministerstvu obrany a jiným složkám, od kterých my požadujeme vlastně ty informace, na základě kterých my potom tu bezpečnostní prověrku ukončujeme. To znamená, jestliže termíny by ňákým vládním usnesením úřadu měli být dány, no, tak tyto termíny musí být nejenom pro NBÚ, ale i pro všechny ostatní resorty. Byly to ty ostatní resorty, které zdržovaly vaši práci? Prosím vás, není to takto, prostě ten balvan byl ohromný na začátku, byla to nová činnost pro všechny, pro NBÚ, jako nově, naprosto nově vzniklý úřad, byla to nová činnost pro zpravodajské služby, pro policejní orgány. Všechny instituce se s tím musely popasovat ve velmi rychlé době, protože jsem vstupovaly patnáctého března 1999 do NATO a nebyl čas na ňáké velké přípravy toho úřadu, protože účinnost zákona byla od prvního listopadu 1998, to znamená čtyři měsíce před praktickým vstupem do NATO. To znamená, byl to skutečně ohromný balvan, já todle to slovo rád používám a vystihuje to tu situaci. Všiml jsem si. Vystihuje to tu situaci, protože věřte mi nebo ne, tehdy nám vozili na nákladních automobilech bedny plné vyplněných dotazníků a na dvoře sundávali z těchto nákladních automobilů. A my jsme nevěděli, jestli máme začít prověřovat ze shora, zespoda, zprava nebo zleva. Takže ta situace byla těžká. Média ovšem referovala v souvislosti se, řekněme, známými lidmi o jejich bezpečnostních prověrkách. Například náměstek policejního prezidenta Václav Jakubík byl prověřován dvacet měsíců. Prověrka předsedy Valného shromáždění OSN Jana Kavana se nestihne dřív než za rok a Kavanovi mezitím vyprší funkční období u OSN. V každém případě vy odmítáte, že by jakákoli prověrka v Česku byla záměrně zdržována? Ne, to samozřejmě odmítám. Záměrně zdržována není žádná prověrka a některé prověrky trvají dlouho, protože my třeba čekáme dlouho na odpověď od nějaké instituce. Někdy prověrka trvá dlouho, protože prostě není zařazena do priorit u nás, není ještě zahájena. Nezdržujeme úmyslně žádnou prověrku. Ani, jste schopen veřejnosti garantovat, že žádná nebyla manipulovaná? No, tak já samozřejmě nevím o žádné zmanipulované prověrce, kterou my by jsme úmyslně zmanipulovali. Jak bylo řečeno, už je vládní, respektive věcný záměr návrhu zákona o, nového zákona o NBÚ, paragrafované znění, jestli se nemýlím, tak má být předloženo vládě do konce června, je-li má informace pravdivá. Měl by podle vás ten zákon obsahovat lhůty s tím, co jste řekl, že by zkrátka, bude-li NBÚ mít lhůtu, aby do určité doby udělalo bezpečnostní prověrku jakéhokoliv člověka, navíc to není jenom o lidech, nemýlím-li se, ale i firmách, které vy také prověřujete, které jdou třeba do výběrových řízení, aby zkrátka byly lhůty, pak ale předpokládám, že budete chtít nebo váš nástupce by měl chtít, aby byly lhůty i daný jiným orgánům? Je to přesně tak, jak říkáte. Nový zákon bude obsahovat lhůty, bude obsahovat lhůty pro Národní bezpečnostní úřad. Velmi orientačně se počítá s lhůtou devět měsíců pro stupeň důvěrné, dvanáct pro stupeň tajné a zhruba osmnáct pro stupeň přísně tajné tak, jak to bývá zvykem v členských státech NATO a samozřejmě tyto lhůty musí platit i pro všechny ostatní orgány. Ovšem v souvislosti s tím zcela novým zákonem, tuším to byly Hospodářské noviny, které napsaly, že NBÚ chce pravomoci tajných služeb, jako například odposlechy a podobně. Je tato informace pravdivá? Ne, naprostá lež, nikdy jsme nic takového nepožadovali. To znamená, že počítáte se servisem tajných služeb a bezpečnostních složek českého státu, aniž by se zvyšovaly pravomoci NBÚ? Nikdy jsme nežádali o zvýšení pravomocí oproti pravomocem zpravodajských služeb. Je to, není to pravda. Už v červenci 2001 Ústavní soud České republiky zrušil ustanovení zákona o utajovaných skutečnostech, podle něhož nebylo možné se proti verdiktu vašeho úřadu NBÚ odvolat. Novela zákona proto od loňského července umožnila odvolání k pětičlennému kolegiu státních zástupců při nejvyšším státním zastupitelstvu. Ukázal se podle vašeho názoru odvolací orgán, tedy to pětičlenné kolegium státních zástupců jako dobrý odvolací orgán? Ano, ukázalo se to jako velmi dobrý odvolací orgán. My předáváme samozřejmě ty jednotlivá podání pro vaší informaci je to zhruba padesát, čtyřicet padesát takových případů. Byly nám vráceny pouze dva k ňákému došetření nebo ke změně stanoviska. My jsme se samozřejmě tohoto obávali ze začátku, ale musím říct, že ta praxe se osvědčila, dokonce se osvědčilo i to, že osobám, které neprojdou bezpečnostní prověrkou, tak sdělujeme důvody, což před tím nebylo možné. To znamená, že z těch padesáti napadnutých byly pouze dvě shledány jako prověrky, které by měly být ještě dodatečně prověřeny, upraveny. Přesně tak. A to číslo vy považujete za doklad toho, že NBÚ funguje velmi kvalitně? Ne, to není doklad ničeho, to je prostá statistika a takto to je, a tak to funguje ten odvolací, respektive to kolegium státních zástupců. V tom novém zákoně má být také vyřešen ten odvolací orgán, mělo by to být toto kolegium? Je to otázka, možná bude soudní přezkum. Která je lepší? Já si myslím, že soudní přezkum je čistší. Konstatuje bývalý ředitel Národního bezpečnostního úřadu Tomáš Kadlec, který byl hostem Interview BBC. Děkuji za vašich třicet minut věnované těmto institucím a někdy příště na shledanou. Děkuji, na shledanou. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích Kadlec si nemyslí, že NBÚ za jeho vedení prověřil málo osob PRAHA 22. května (ČTK) - Bývalý ředitel Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) Tomáš Kadlec nesouhlasí s názorem, že za jeho šéfování úřad prověřil málo osob. Řekl to dnes rozhlasové stanici BBC. Na pomalou práci NBÚ si kvůli chybějícím prověrkám stěžoval ministr zahraničí Cyril Svoboda. Kadlec odstoupil, když média informovala o jeho chystaném odvolání. BBC však řekl, že o něm nic nevěděl a od premiéra Vladimíra Špidly neslyšel ani žádnou kritiku. Kadlec uvedl, že za čtyři roky jeho úřad prověřil 20.000 lidí ze státní správy i soukromých firem. Zbývá podle něj dokončit prověrky 6000 osob. Svoboda počátkem května vládu žádal, aby Kadlecovi uložila urychleně dokončit prověrky úředníků, kteří mají odejít do Bruselu. Stěžoval si tehdy, že na jeho ministerstvu je 530 prověrek neukončených, z toho 120 lidí o prověření požádalo už v roce 1999. Kadlec potvrdil, že všechny prověrky pro Svobodův úřad nejsou hotovy, z ministerstva zahraničí však bylo prověřeno 2000 lidí. Bývalý šéf úřadu také nesouhlasí s tím, že NBÚ schválně zdržoval některé prověrky. Úřad za měsíc uzavře 500 prověrek. Délka posuzování minulosti klientů závisí i na rychlosti práce institucí, které úřadu zasílají požadované informace. Proto by měly lhůty pro prověřování navrhované Svobodou platit například i pro práci policie, domnívá se Kadlec. Ministr chce, aby lidé narození po 1. prosinci 1971 dostali bezpečnostní prověrky pro nakládání s důvěrnými věcmi nejpozději do dvou měsíců, pro tajné věci do pěti měsíců a pro přísně tajné do sedmi měsíců. Prověrky u starších lidí by mohly trvat o měsíc déle. Usnesení, jež Svoboda navrhl, řediteli NBÚ ukládá, aby ukončil do 30. června prověrky všech osob, jejichž žádosti byly podány před 31. prosincem 2001. Nové prověrky, tedy ty, které byly podány od začátku roku 2002, musí být od 1. července 2003 ukončovány postupně podle termínu podle věku žadatele. Lhůty pro práci NBÚ obsahuje i návrh zákona, jehož první verzi Kadlec připravil. Pro prověrky na stupeň důvěrné navrhuje připravovaná norma devět měsíců, pro tajné rok a přísně tajné rok a půl. Do jednotlivých paragrafů rozepíše zákon až Kadlecův nástupce. Za vhodného kandidáta považuje Kadlec svého náměstka Jiřího Langa, který nyní úřad vede. Kadlecovi má prý sehnat práci Urban, Růžkovi zase Tvrdík PRAHA 22. května (ČTK) - Novou práci pro bývalé ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) a Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) Jiřího Růžka a Tomáše Kadlece mají prý najít ministr průmyslu a obchodu Milan Urban a šéf resortu obrany Jaroslav Tvrdík. ČTK to dnes řekl zdroj blízký vládě. Urban ČTK potvrdil, že s Kadlecem jednal, ale zatím bez výsledku. Tvrdík nechtěl informace o tom, že má sehnat Růžkovi práci, komentovat. Zdroj, který si nepřál zveřejnit své jméno, ČTK potvrdil, že Kadlec by měl získat novou práci v čele některé české polostátní firmy. Nejde ale o Českou správu letišť, o níž v souvislosti s exředitelem NBÚ spekulovala média. V rozhovoru pro rádio BBC to potvrdil i Kadlec. Uvedl, že si přeje dál pracovat jako manažer a o svých představách jedná s některými ministry. Do diplomacie vstoupit nechce. Kadlec byl dnes v práci první den jako řadový zaměstnanec. Vyklízí kancelář a definitivně se chystá úřad opustit počátkem června. Urban ČTK potvrdil, že s Kadlecem jednal. "Zatím je to pouze v obecné rovině a žádné závěry jsme neučinili," dodal ministr. Podle zdroje blízkého kabinetu Vladimíra Špidly není pravděpodobně pravdivá informace o tom, že by se Růžek mohl stát velvyslancem v Austrálii. "Nehodlám se k tomu žádným způsobem vyjadřovat," odpověděl Tvrdík na dotaz ČTK, zda dostal na starost sehnat Růžkovi práci. V tisku se objevily zprávy, že by Růžek mohl působit ve strukturách NATO. Před svých příchodem do čela BIS řídil Vojenské obranné zpravodajství. Rezignaci Růžka a Kadlece přijala vláda v pondělí. Důvod jejich demise není zcela jasný. V tisku se spekulovalo o tom, že důvodem byly spory mezi BIS a NBÚ, mimo jiné kvůli provádění bezpečnostních prověrek, ale také mocenský boj mezi premiérem Vladimírem Špidlou a jeho stranickým zástupcem a ministrem vnitra Stanislavem Grossem. Růžek byl údajně Špidlův člověk, Kadlec zase Grossův. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:13 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
