| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| středa 21. května 2003, 18:00 SEČ | |||||||||||||||
| Zdeněk Škromach | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Zdeněk Škromach nepovažuje za svůj neúspěch ostravskou demonstraci proti vysoké nezaměstnanosti.
Přepis rozhovoru Citace rozhovoru v médiích Před námi je půl hodina otázek a odpovědí. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Hostem v parlamentním studiu BBC je místopředseda České strany sociálně demokratické ministra práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. Dobrý den do sněmovny. Dobrý den. Prezident Václav Klaus označil Zdeňka Škromacha za možný slabý článek vlády, přijde si tak Zdeněk Škromach? Určitě nejsem slabým článkem této vlády. Prezident Klaus narážel na váš poslední rozhovor v deníku Právo, v němž jste nepřímo podpořil protesty odborářů. Citujme vaše slova doslova: "Kdybych byl pořád ještě aktivním odborářem, tak jdu teď hned také do ulic." konec citátu. Připustil jste si pane ministře, že sám proti sobě tímto výrokem ženete odboráře do ulic? Já myslím, že to tak není. Prostě k demokracii patřej i demonstrace, patří protesty odborů a je to legitimní právo, protože odbory celkem nemusí zajímat, na to, to, kde na to vláda vezme. Mě jako ministra to zajímat musí. Myslíte ale, že v demokracie je běžné, aby jakýkoliv člen vlády tvrdil, že pokud by nebyl členem vlády, tak jde protestovat do ulic proti vládě? Já si myslím, že v tom není nic tak mimořádného, nakonec tenhle souhlas je v podstatě smiřován spíš jako k opatřením než proti vládě. Já myslím, že to tak úplně vnímat nelze... Pane ministře... ...a vzhledem... ...kdo dělá ta opatření? ...a vzhledem... Kdo dělá ta opatření? ...samozřejmě, samozřejmě, že vláda, ale jako, ale je potřeba rozlišovat. Něco jiného je a nezaznělo jinde, že odboráři chtějí, aby tato vláda odešla, ale mají výhrady k některým opatřením, které tato vláda přijímá. To je docela významný rozdíl a samozřejmě vzhledem k tomu, z jakého prostředí pocházím a odkud jsem do politiky přišel, tak prostě mám k odborářům blíže než třeba Václav Klaus. Vy musíte mít asi těžké spaní. Nebude vás mrzet, že v těch ulicích nakonec nebudete i vy? Já myslím, že ne, protože většina těch návrhů si myslím, že je docela promyšlená, je docela rozumná a zdaleka není tak razantní, jak by mohla být, kdyby tady například vládla jiná sestava, která říká, že ta opatření jsou málo razantní. Odboráři proti vládě nachystali na čtvrtek demonstraci v Ostravě, jejím hlavním důvodem je podle odborů stále rostoucí nezaměstnanost na severní Moravě a ve Slezsku, kde je nyní víc než 102 tisíce lidí bez práce, to je pětina všech nezaměstnaných v zemi. Bere ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach čtvrteční protest v Ostravě jako svůj neúspěch? Nemyslím si, že by to byl můj neúspěch. Je to určité vyjádření postoje a myslím si, že u poukázaní na to, že je potřeba se tímto regionem zabývat, protože byl jsem v pondělí v Ostravě, jednal jsem s odboráři, takže mám čerstvé informace a samozřejmě ten problém existuje a myslím si, že je nutné je řešit. Já vnímám celou tu demonstraci jako upozornění na to, že tento problém existuje a je to legitimní zase postoj odborů na to, aby upozornily na tyto problémy. Předseda regionální odborové rady Moravskoslezského kraje Jan Sábel ve středu v Ostravě novinářům řekl a teď opět citujme doslova: "Naše odhady jsou, že by nezaměstnanost měla ještě letos být zhruba 110 tisíc lidí. Budeme rádi, když se zde nezaměstnanost alespoň podaří zastavit," konec citátu. Připouští ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach, že vláda nezaměstnaný sever Moravy zanedbala? To si nemyslím, ten problém je trošku širší, protože zaměstnanost v jakémkoliv regionu nejenom na severní Moravě samozřejmě není záležitostí jenom vlády, ale je to záležitost i komunálních politiků, komunální zprávy, podnikatelů, hospodářských komor, krajské reprezentace dneska... Víte, co je zvláštní ale, že tato reprezentace se k protestu odborů připojila. ...no, tak samozřejmě, kdo předtím odvádí pozornost od, řekněme, své, svých problémů, když si vezmete a my jsme to konstatovali na severní Moravě za prostředky, které investovala tato a předchozí vláda, byly vybudovány průmyslové zóny, které jsou dneska pokryty pouze asi z dvaceti procent. To znamená, že tady jsou poměrně rezervy a musím říct, že se to velmi liší právě podle toho přístupu aktivního jednotlivých měst, jednotlivých krajů a tady si myslím, že je určitá rezerva, byť samozřejmě jako centrum se nezříkáme těchto možností. Problém je, že na severní Moravě chybí docela významným způsobem programy, které by bylo možné financovat, protože ten problém není ve financích, ten problém je v projektech. Musím říct, že například úřady práce vzhledem k tomu, že nebyl dostatek vhodných projektů, tak tedy v loňském roce do státního rozpočtu prostředky na aktivní politiku zaměstnanosti, protože nebyly vyčerpány. V každém případě odmítáte argument, že by vláda nezaměstnaný Moravskoslezský kraj zanedbala a podle vás i na vysokém podílu nezaměstnanosti mají svůj díl odpovědnosti například hejtman Moravskoslezského kraje Evžen Tošenovský, který odboráře podpořil? Já myslím, že určitě, protože samozřejmě vždycky jednoduší je útočit na centrum a říkat, že by měl udělat víc. Vždycky jde udělat víc, to je samozřejmé, ale já jsem říkal už i v Ostravě při své návštěvě, že prostě je potřeba zahodit stranická trička a využívat, řekněme, nespokojenosti lidí jenom k vlastní prosperitě a čím hůře, tím lépe, ale hledat způsoby řešení pro tento region a tady nabízíme samozřejmě spolupráci a tady je potřeba taky říct, jestli by nezaměstnanost nebyla výrazně vyšší, pokud by se nedělaly kroky například v podpoře investic, v podpoře průmyslových zón, v podpoře řešení restrukturalizace hutních podniků, dolů a podobně. Samozřejmě ty věci byly nastartovány už dávno před náma a my bohužel sklízíme to hořké ovoce, které tady bylo zaseto. Předseda regionální odborové rady Moravskoslezského kraje Jan Sábel vyzval vládu, aby co nejrychleji řešila problémy tohoto regionu. Jak Zdeněk Škromach odpoví na tuto výzvu? Já jsem říkal už i při té pondělní návštěvě, samozřejmě to vnímáme jako problém a pro mě osobně severní Morava, ale i severní Čechy jsou prioritní. Z tohoto hlediska se stává určitým problémem dnes i region jižní Moravy. Vy jste uvažoval a hovořil jste, tuším, právě v souvislosti s regionem jižní Moravy o možnosti vládního zmocněnce, který by ukázal ze strany vlády, že je zájem řešit problematiku nezaměstnanosti a sociální situace těchto regionů. Je možné, že by vládní zmocněnec byl ustaven pro oblast Moravskoslezského kraje nebo Severočeského kraje? Tady už zmocněnci působí a musím říct, že mají docela dobré výsledky, byť jedna věc, kterou si myslím, že je třeba opravit. To je jejich pravomoci, a to hlavně ve vztahu k vládě k ministerstvům, protože tam si myslím, že jejich kompetence jsou zatím nedostatečné. Jak je chcete upravit, můžete být konkrétní? Tak, aby měli prostě přímí přístup k hospodářským ministrům, ministrům, ke kterým potřebuji spolupráci a stejně tak, aby byla možnost projednávat jejich návrhy například na řešení situace v těchto postižených regionech přímo ve vládě, aby se mohli zúčastňovat vlády při projednávání těchto, těchto projektů. Znamená to, že budete chtít dát větší pravomoce a větší kompetence právě těmto zmocněncům, ať už v Moravskoslezském nebo v Ústeckém kraji? Určitě, protože si myslím, že by to měla být taková určitá symbióza, která má prostřednictvím těchto zmocněnců vůči krajským reprezentacím a i vůči komunální reprezentaci. Českomoravská konfederace odborových svazů je od 12. dubna kvůli vládnímu návrhu reformy veřejných financí ve stávkové pohotovosti a její předseda Milan Štěch k tomu uvedl. Milan ŠTĚCH, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů, senátor /ČSSD/ (zvuková ukázka): Pokuď by reforma pokračovala tak, jak se v současnosti odvíjí diskuse, takže Českomoravská konfederace nemůže garantovat zachování sociálního smíru a naopak, že využijeme všech prostředků v boji proti tomuto významnému nebo výraznému poškozování zaměstnanců. Dvanáctý duben, slova předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Milana Štěcha. V úterý vstoupilo do stávkové pohotovosti dvaapadesát tisíc členů odborového svazu pracovníků zdravotnictví a sociální péče. Předseda tohoto svazu Jiří Schlanger vysvětluje v rozhovoru pro BBC, proč zdravotnické odbory musely sáhnout k vyhlášení stávkové pohotovosti? Jiří SCHLANGER, předseda Odborového svazu zdravotnictví (zvuková ukázka): No, díky tomu, jak se projednává celá reforma veřejných rozpočtů, respektive jak se dlouho táhlo takové období, kdy se nic nedělo, tak se vlastně odbory dostávají do časového presu po jednání, která proběhla v Kolodějích a po těch jednáních, kde vznikly nové náměty zejména s dopady na zaměstnance. A konkrétně je to ve zdravotnictví a obecně ve veřejných službách. Tolik úterní slova předsedy Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Jiřího Schlangera. Skončila podle ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha éra sociálního smíru v Česku? Já si nemyslím. Trošku musím říct, že jedna z priorit této vlády je sociální dialog a je reálným faktem, že ten vývoj je takový, jak jsme je dohodli, proto mě trošku překvapují, i když samozřejmě to patří k rétorice odborových předáků jejich vystoupení, ale dohoda byla taková na poslední tripartitě, kde byly zastoupeny nějak odbory, tak zaměstnavatelé, vládo, koalice, připravte návrh podle naší, podle vašich představ, jak by měla reforma veřejných financí vypadat. My jsme ji na kolodějských jednáních připravili a teďkon ve čtvrtek budeme jednat ze zástupci roposféry o šestnácti třídním systému, předpokládám, že i o otázce podmínek nebo, řekněme, platových systému ve zdravotnictví. Ta jednání jsou regulérní. 11. června by mělo být jednání, tedy partity, věnováno pouze otázce ve formě financí... Omlouvám se za skok do řeči. Rozumím-li tomu správně, tak podle vašeho názoru odboráři stávkovou pohotovostí ať už Českomoravská konfederace odborových svazů, nebo odborový svaz zdravotnictví a sociální péče, porušil gentlemanskou dohodu? Já myslím, že v podstatě využili určité situace k tomu, aby si vytvořili nátlakovou pozici pro tato jednání. Je to samozřejmě jejich rozhodnutí, nemyslím si, že... Využili nebo zneužili? ...to právo mají, čili právo se nedá zneužít, to se dá jenom využít nebo použít, takže nevnímám to jako něco, co by bylo prostě zásadním problémem, ale na druhé straně v situaci, kdy jednání v podstatě teprve začínají, tak si myslím, že ten prostředek například vyhlášení stávkové pohotovosti v této době není přiměřený dané situaci. Chápal bych to například po zítřejším jednání, pokud bychom nenašli nějaký způsob řešení nebo pokud by jednání nepokročilo, ale... Kdy bude podle vás možné hovořit o porušení sociálního smíru v Česku? Sociální smír porušení, to je otázka vždycky rozhodnutí sociálních partnerů, že řeknou, že tato opatření nebo tato záležitost se jim nelíbí, že chtějí prostě to řešit řekněme nátlakovými akcemi, a to je záležitost sociálních partnerů nikoliv vlády. Stávková pohotovost není nátlaková akce, aby bylo možné říci, že sociální smír byl porušen? Stávková pohotovost je určitě nátlaková akce, která vytváří, řekněme, určité pozadí nebo backround pro ty, kteří budou vyjednávat za odbory z vládou nebo ze zástupci vlády. Tak byl porušen sociální smír v Česku, nebo nebyl? Otázka je, co je považována za porušení sociálního smíru, pokud jsem... Vy osobně považujete vyhlášení stávkových pohotovostí za porušení sociálního smíru, ano, nebo ne? To ještě neznamená porušení sociálního smíru tak, jak já osobně vnímám tyto nástroje, které odbory používají. Stávka by byla porušení sociálního smíru? No, stávka je určitě porušení sociálního smíru, to je už bojový prostředek. Další téma rozbor vládního návrhu veřejných financí. Když jste byl pane ministře v tomto pořadu naposledy, což bylo zhruba před dvěma měsíci prohlásil jste, že pokud reforma veřejných financí potlačí programové priority sociálních demokratů odstoupíte z vlády, proč jste dosud neodstoupil? Protože taková situace zatím nenastala, když porovnám současnou reformu nebo tak, jak je sestavena, tak je výrazně mírnější, než která byla předložena původně ministrem financí. V čem má reforma spočívat jen pro úplnost. Kabinet zamýšlí snížit počet zaměstnanců ve veřejném sektoru, zpomalit růst jejich platů, změny se mají dotknout důchodového systému, nemocenské, zdravotního pojištění, systému sociálních dávek a daní. Za největší ústupek z vaší strany považujete který bod? Největší ústupek tam, kde skutečně dochází k reálně k určitému omezení sociálních dávek, tak je v podstatě nemocenská. U všech ostatních dochází pouze k tomu, že budou zvyšováni méně, ale budou zvyšováni, ať už to jsou důchody, ať už to jsou platy v roposféře a podobně. To znamená, že nemocenskou považujete vy osobně za největší ústupek, kterého jste byl schopen? Ne, to nelze říct ústupek, tady je potřeba říct o tom, že v rámci nemocenského stejně tak v rámci důchodového systému je potřeba udělat zásadní strukturální změny, které povedou ke spravedlivějšímu systému a v tom přechodném období je potřeba udělat některé parametrické změny tak, aby ten systém byl ufinancovatelný. Zastavme se u nemocenské, lidé s nižšími příjmy dostanou nižší nemocenské dávky, ovšem jen v prvních čtrnácti dnech choroby. Ministři přitom navrhovali snížit dávky po celou dobu nemoci. Vládní návrh reformy právě, který počítá s tím, že v prvních třech dnech nemoci klesne nemocenská se nelíbí odborářům. Hovoří předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch. Milan ŠTĚCH, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů, senátor (ČSSD) (zvuková ukázka): My jsme v minulosti řekli, že jsme ochotni a chceme se podílet na tom, aby se zamezilo zneužívání nemocenské. To, co je navrhováno, není snaha o omezení zneužívání, protože do toho systému není zatažena ve větší míře úloha lékaře a je to snaha o restrikci. My ty návrhy, které se tu předpokládají, odmítáme a povedeme kampaň, aby řešení nemocenské bylo jiným způsobem. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch. Jste ochoten zmírnit to, na čem se už vláda dohodla v onom návrhu reformy, to znamená nějak jinak přestrukturovat nemocenskou? To není otázka mého rozhodnutí, to je záležitost to, co předkládáme, je koaliční návrh, na kterém došlo k dohodě toho, jestli je moje představa jiná nebo není. O tom můžeme hovořit, ale každopádně tím, že se podařilo zmírnit tyto dopady pouze ke krátkodobé nemoci, čili do těch čtrnácti dnů, kdy jedním ze zásadních opatření je omezit krátkodobé, krátkodobou nemoc, a to pouze na omezenou dobu jednoho roku. A tedy musím odmítnout jednoznačné tvrzení odboru, že to je na úkor těch sociálně nejslabších, protože sociálně nejslabší, kteří mají sociální dávky, dostávají doplatek do životního minima a podobně, tak to nějak nepocítí, protože to dostanou ne z nemocenské, ale ze sociálních dávek. Naopak nejvíce na nemocenskou doplácejí právě ty nejvyšší příjmové skupiny, protože ty dneska v poměru k té své čisté mzdě vlastně berou poměrně nejméně. Čili ty křivky jednoznačně hovoří o tom, že ty dopady jsou vždycky a ten systém v podstatě... Argumentor bodu je tedy lichý? Myslím, že to je spíš proklamace než skutečný stav, protože nejvíce samozřejmě na ten systém budou doplácet ti, kteří mají nejvyšší příjmy, nejvíce do toho systému přispívají a dostávaj z toho systému dneska řádově, když vezmu dvojnásobek průměrného výdělku tak padesát procent. Podle nového systému budou dostávat něco kolem pětatřiceti, třiceti procent. U průměrného výdělku je ten poměr ještě výraznější, tam dneska je to osmdesát jedna procent a mělo by to klesnout na šedesát dva, takže ten není to dramatické. My samozřejmě o těch věcech budeme ještě jednat, a to zdůrazňuji, že to je věc, která není uzavřená. Budeme o ni vyjednávat, a pokud někdy a bohužel se to k tomu otáčí k systémovým věcem, ty navrhujeme v novém zákoně, který projednáváme, kdy odbory mají nebo měli jsme zastoupení. Teď stáhli své zástupce, což je jejich rozhodnutí, ale kde připravujeme nový systém nemocenského, který by byl spravedlivější a který umožní i to, aby se ta situace změnila, to znamená, aby lidé naopak na nemocenské mohli mít ti, kteří jsou nemocní více. Odbory navrhují, aby například nemocenská nebyla vyplácena ze soboty na neděle, což by podle nich mělo zmenšit výhodnost krátkodobé nemoci. Je ochotná vláda, jejíž jste součástí toto změnit, aby nemocenská nebyla vyplácená ze soboty na neděli a trochu zmírnit ten vládní návrh, který je v koncepci reformy? Je to věc, která je k jednání ten návrh, na to, aby se jednalo v ono pracovní dny, je v podstatě náš návrh, který vznikl na základě jednání, ale který by měl být obsažen až v tom novém zákoně, protože v podstatě ten dnešní systém jsou problémy, jak to zavést od nového roku, je to v podstatě opatření na rok. Myslím, že to bude složité, samozřejmě o tom budeme jednat, připravíme podklady pro jednání i pro tuto příležitost, ale myslím si, že to není řešení. Když se zaměříme teď na další pilíře veřejných financí, a to je důchodová reforma. Ta spočívá v tom, že nový penzijní systém sice zachová současný princip průběžného financování penzí, kdy se z pojistného vybraného od současných pracovníků hradí důchody nynějších důchodců, ale výše penzí bude víc odpovídat výdělkům, lidé si také budou moci načasovat odchod do důchodu sami. Vy jste na ministerstvu práce a sociálních věcí propočítali, že výdaje na důchody by mohly být v roce 2008 nižší o zhruba jednu a půl miliardu korun. Není to příliš nízké číslo? Já si myslím, že to není nízké číslo. Navíc některými úpravami například převodem z pojištění, z politiky zaměstnanosti do sociálního pojištění bychom měli dosáhnout vlastně tohoto systému minimálně do roku 2008 - 2010 a tady, pokud se dohodneme na změnách a tady chci zdůraznit, že je například diskuse o prodloužení věku odchodu do důchodu se týká období až nikoliv tohoto volebního období, ale období až po roce 2007 a později, čili to jsou věci, které se vám, konečná reforma by měla být dokončena v roce 2030. Kdy jste říkal, že by měl být systém a pochopil jsem dobře důchodový systém vyrovnaný v roce 2008? Důchodový systém by měl být vyrovnaný v úpravách, který máme připraveny v podstatě od příštího roku. To znamená v současnosti na ni doplácíte jen pro úplnost kolik? Je to asi čtrnáct miliard. To se nedá říct, že doplácíme, ale v podstatě mezi tím, co se vybere a vyplatí, je rozdíl asi čtrnáct miliard korun a ten... Což se samozřejmě doplácí ze státního rozpočtu? To je obvyklé v jiných systémech, protože jsou započitatelné doby, na které nikdo nepřispívá, například vojna, mateřská a podobně je potřeba tento systém nějak vyrovnávat. To znamená příští rok v roce 2004 už by mohl být vyrovnaný důchodový systém v Česku? Vyrovnaný, ale nikoliv tím, že jsme ty peníze ušetřili, ale v podstatě zvýšíme o dvě procenta o dva procentní body příjmovou stránku, o což zase snížíme příspěvek na politiku zaměstnanosti a tím pádem vlastně ten systém vyrovnáme. Ale co se týče vyrovnanosti jako takové, tak by to bylo v roce 2008. Pochopil-li jsem vás správně? Ne, ne. Aniž byste... Ne, toto opatření, o kterým hovoříme, by mělo zajistit tu vyrovnanost do roku 2008 až 2010 a pak je potřeba hledat nějaké další způsoby řešení, aby se ten vyrovnaný příjem a výdaje vlastně udrželi. Dosud, ale není rozhodnuto o tom, zda všechny ženy budou odcházet do důchodu ve stejném věku, mluví se zhruba o třiašedesáti letech nebo bude zachován dosavadní princip, ten zvýhodňoval matky podle počtu dětí. Která varianta je pravděpodobnější, že se ženám budou započítávat děti? Ano, nebo ne? To je otázka, co je zvýhodnění pro ženy, to je věc, která není uzavřena, tedy pokud hovoříme o stejném věku mužů a žen, tak je to u žen bezdětných, a to by mělo nastat někdy kolem roku a tady zdůrazňuji 2013 - 2014, pokud tento stav nastane, a pokud se tak rozhodne. Čili to nejsou věci, které by se měli odehrávat zítra nebo pozítří, takže nikdo se nemusí bát, že je v tuto chvíli ohrožen. A... Pokud jde o to... Ano. ...tak já a hovořil jsem ze spoustu žen, tak od naprosté většiny, o kterých jsem hovořil, tak motivací k tomu, aby měly děti, nebyla otázka věku do důchodu. Tady půjde o to, spíše jak v novém systému, protože ten bude na jiných principech právě pokryt dobu mateřství a rodičovské dovolené, proto ať už to bude žena, nebo muž, který bude o to dítě pečovat. Čili tam bude spíš otázkou, jak tuto dobu, která vlastně, kdy vlastně nebude přispívat do systému kompenzovat. Jak navrhujete ji kompenzovat vy osobně? Já si myslím, že tam by měl být určitý příspěvek státu, tak, aby ten člověk, který vlastně pečuje o dítě na to nedoplácel ve výši důchodu, protože tak, jak víte, tak ten nový systém bude umožňovat určitou pružnou dobu věku odchodu do důchodu, tam nebude administrativně stanovený věk, čili tam vlastně ta potřeba, řekněme, zvýhodnění pro ženy s dětmi zmizí, protože v podstatě mohou do toho předčasného důchodu odejít, ale zase řeknu, pokud by se to týkalo, jako se to týká období 2020 až 2030, takže abychom věděli, o kterých údajích hovoříme. Ministerstvo obrany chystá rychlejší zrušení základní vojenské služby, než se původně předpokládalo. Základní vojenská služba má skončit k 31. prosinci 2004. To se týká i služby civilní. První náměstek českého ministra obrany Miroslav Kostelka k civilní službě říká. Miroslav KOSTELKA, první náměstek českého ministra obrany (zvuková ukázka): Tak, já se domnívám, že zrušení vojenské základní služby sice souvisí s civilní službou, ale ne zcela bezprostředně. Řada vojáků, kteří se přihlásili k civilní službě, dosud do ni nebyla povolána. Je zase otázkou ne tentokrát resortu obrany, ale resortu zřejmě práce a sociálních věcí, jak k této otázce přistoupí. Logický by bylo, zrušením základní vojenské služby by měla být snad zrušena civilní služba. První náměstek českého ministra obrany Miroslav Kostelka. Lidové noviny však v 19. května referovaly, že Škromach je proti zrušení civilky v souvislosti se zrušením základní vojenské služby. Pane ministře, kolik jste dostal na ministerstvu dotazů od lidí, kterých se civilka bude týkat a kteří se vás ptali, jak to vlastně bude s civilní službou? Já myslím, že tady těch dotazů zatím není mnoho, spíše dochází, přichází různé náměty ze strany těch, kteří říkají, jak by byli schopni využít tyto lidi nebo jak to upravit, ale... To je tedy zvláštní, protože do BBC přišlo několik desítek dotazů, které se týkají právě civilní služby a toho, o čem referovaly Lidové noviny například Karel Stoklad, Dana Máčilová... Dobře, to podívejte... ...Pavel Omelka a teď... ...ale... ...dovolte, abych vám... Ano. ...položil otázku například Karla Stoklase: "Chtěl bych se zeptat na problém civilní služby, proč by se civilní služba neměla rušit, když bude zrušena základní vojenská služba?" Ten problém je složitější, jednak tím, jak armáda neustále posune termíny, tak my, dokud armáda nerozhodne, jak vlastně bude fungovat, tak prostě nemůžeme v tom moc udělat. Rozhodne-li armáda, že to bude do konce příštího roku, tak máme připravený už nový zákon nebo novelu zákona tak, abysme to upravili. Vy se tedy podřídíte v případě,... No, tak... ...že bude zrušena základní vojenská služba... ...tam je ještě jiná věc... Ano. ...tady totiž, tam bude otázkou, jestli v tom zákonu a tady my v tom stále nemáme jasno, protože armáda prostě nebo ministerstvo obrany to tyto věci neřeší, ale shodli jsme se nebo nemaj ještě dořešeny. Pokud by zůstalo právo na odepření povinné vojenské služby, pokud v tom novém zákoně, byť bude profesionální armáda, ale v případě například vojenského konfliktu nebo ohrožení státu by bylo možné povolat brance, a pokud by tam nebyla zrušena vlastně tato úprava. No, tak samozřejmě by byla možnost, aby ti mladí lidé si vybrali, buď budou připraveny prostě v takové situaci se nechat odvést, anebo konat tu vojenskou službu jiným způsobem. Je to složitá věc. To není tak zdaleka jednoduché, ale teď, když řeknu, pokud bychom to řešili radikálně a řekli žádná vojenská povinnost nebude prostě, když potom přijde nějaké ohrožení, tak všichni, kdo budou odvedeni, tak půjdou do války, tak samozřejmě je tady datum, které je /nesrozumitelné/, to je 31. prosince 2004 tak, jak můžeme v tuto chvíli předpokládat a do té doby prostě ti, kteří šli na vojnu, tak vojnu odsloužili ty ročníky a ti, kteří požádali o civilní službu... Taky odslouží. ...tak ji neodsloužili zatím a ti, co ji neodsloužili, tak ji ještě odslouží, až to doběhne, což se týká dneska... To znamená, ale těch jednapadesát tisíc mužů, kteří byli odvedeni na tu civilní vojenskou službu, tak ji doslouží? No, já si myslím, že tak by to bylo spravedlivé vůči těm mladým mužům, kteří odkroutili jako vojáci, že jo. A urychlíte, protože úřady registrují jedenapadesát tisíc mužů, kteří zatím na civilku nešli a už na civilku byli odvedeni. Urychlíte nástup těch jednapadesáti tisíc mužů? Tak tady je potřeba říct, že z těch padesáti tisíc jich patnáct tisíc pět set už vykonává civilní službu. Například ve zdravotnictví tři a půl tisíce, v sociální oblasti dva tisíce, v ostatních devět tisíc jo, čili ten... Stále vám ale zbývá třicet šest tisíc. ...no, samozřejmě, ale budeme se snažit tak, aby to zvládli ještě do toho, do konce příštího roku, ale v mnoha případech je to tak, že asi jedenáct tisíc si podalo, například studují nebo jsou někde mimo republiku nebo mají jiné důvody, proč nenastoupit civilní službu, čili to je věc samozřejmě, o odklad teďkon požádalo dva tisíce dvě stě lidí, takže to je... Služba, služba těch, kteří čekají, tak bude urychlena? ...budeme samozřejmě, to záleží, to bude v kompetenci obcí a dalších, kteří o to mají zájem a organizují tuto věc. Budeme se snažit, aby to tak bylo, na druhé straně musím říct, že tím vzniknou poměrně velké problémy, například ve zdravotnictví, ale i v některých jiných oblastech, tak, jako je třeba ochrana životního prostředí a podobně, protože samozřejmě tyto posily už si na ně zvykly a budou se těžko nahrazovat. Poprosím o poslední odpověď na poslední velmi stručnou otázku. Co říkáte tomu, že vicepremiér vlády Pavel Rychetský bude s největší pravděpodobností soudcem Ústavního soudu a z vlády odejde? Tak, to je informace, která už se objevuje několik měsíců v podstatě, čili mě to příliš nepřekvapilo. Myslím si, že Pavel Rychetský je velmi dobrý legislativec a určitě bude na Ústavním soudu, já doufám, že bude jeho předsedou, takže bude jeho posilou. A bude to, ale oslabení vlády? Já myslím, že určitě, určité oslabení to bude, protože těžko se bude hledat adekvátní náhrada za tak zkušeného... Premiér Vladimír Špidla prý někoho má, nevíte, kdo to je? Zaslechl jsem asi tři jména, ale teď o nich nebudu diskutovat. Zdeněk Škromach, děkujeme za třicet minut věnovaných Interwiev BBC. Někdy příště na shledanou. Díky, na shledanou. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:24 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
