| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| úterý 20. května 2003, 18:00 SEČ | |||||||||||||||
| Eduard Kukan | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Eduard Kukan se v souvislosti s nadcházejícím polským a českým referendem o vstupu zemí do EU domnívá, že je dobré, aby zazněly i hlasy euroskeptiků.
Přepis rozhovoru Citace rozhovoru v médiích Slováci řekli ano vstupu země do Evropské unie. Slovensko je tak po Maltě, Slovinsku, Maďarsku a Litvě pátou z deseti přistupujících zemí, jejíž občané se v referendu vyslovili pro vstup do Unie. Řečí oficiálních čísel se pátečního a sobotního referenda zúčastnilo 52 % voličů. Víc než 92 % z nich souhlasilo se vstupem do Evropské unie, proti bylo 6 %. Slovenské referendum bylo dramatické kvůli nutnosti padesátiprocentní účasti Slováků, která je zapotřebí k platnosti všelidového hlasování. A jak občané Bratislavy vnímají výsledky víkendového referenda? » No, tak bylo to tak na hraně, můžu říct. Jsem teda jako ráda, protože dcera je vdaná v zahraničí a je problém se tam dostat. Myslím si, že ta informovanost o tom referendu by měla být, už je to teda za námi, trošku jako větší. » No, já si myslím, že když slovenský národ bude tak, jak je, pracovitý a bude pracovat i naše vláda, tak se nám podaří jako úspěšně vstoupit do Evropy. osoba » Rozšíření hranice, otevřou se nám trošku více možnosti. » Nové studijní a pracovní možnosti. » No, jsme spokojeni, vždyť to dobře dopadlo, takže jsme spokojeni. Říkají obyvatelé Bratislavy k referendu a vstupu země do Evropské unie. Nejen o slovenském ano vstupu země do Evropské unie bude následujících třicet minut. Před námi je půlhodina otázek a odpovědí. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Hostem v bratislavském studiu BBC je ministr zahraničí Slovenské republiky Eduard Kukan. Dobrý den do Bratislavy. Dobrý den přeji. I já srdečně zdravím vás v Praze. Drama se šťastným koncem, tak slovenský ministr zahraničí Eduard Kukan charakterizoval referendum o vstupu země do Evropské unie. Pane ministře, jak dlouho vám trvalo, než se nervozita z výsledku referenda proměnila v radost z výsledku referenda? To se stane vždy velmi rychle. Ani jste to nepostřehl? Ale ano. Když jsme se dozvěděli definitivní výsledky oficiálně potvrzené, když už bylo jasné, že je to opravdu víc než těch padesát procent, tak byl to pocit prostě velké úlevy a velké radosti, protože šlo o to, abychom skutečně překonali tu psychologickou bariéru z minulosti a zaznamenali první úspěšné referendum a to se stalo, takže myslím, že důvod pro radost zde byl jasný. Jak dlouho jste slavil? Dlouho. Já jsem měl, tehdy ještě moje žena měla narozeniny, takže to byla dvojnásobná oslava. Jste to spojili? Spojili jsme to, ano. Bylo to dlouhé a mohutné. A v pondělí jste pak letěl do Bruselu? Ne, už v neděli odpoledne. Tak to nebyla zas tak dlouhá oslava, v sobotu večer a neděle dopoledne. To stačí, to stačí. V neděli večer už jsme měli pracovní večeři s panem Verheugenem a Pattonem, takže už jsme museli být fit, abychom mohli seriózně a zodpovědně diskutovat o budoucím vývoji na cestě do Evropské unie. Vrátím-li se k dramatu, kdo nebo co způsobilo, že se ze slovenského referenda stalo drama? A ponechme, prosím, stranou tu padesátiprocentní hranici účasti, která je nezbytná pro platnost všelidového hlasování na Slovensku. No, tak ty příčiny si samozřejmě budeme analyzovat ještě hlouběji v klidu, bez emocí, a když je trochu víc dní od toho, když se nějaká ta událost koná, tak potom to člověk vidí jasněji. Ale první vaše analýza? Moje první analýza byla v tom, že jednoduše lidé opravdu si nezvykli chodit na referenda, nezvykli si chodit hlasovat v referendu a především v dědinách nebo na vesnicích se nám nepodařilo přesvědčit lidi, nepodařilo se nám zmobilizovat lidi a přesvědčit je, že jde opravdu o takovou věc, která má zásadní význam pro budoucnost Slovenska. Takže tam bych viděl prostě to nižší procento účasti, než jsme očekávali. Já jsem tedy také očekával, že přijde víc lidí hlasovat. Kolik jste tipoval? Já jsem tipoval šedesát procent. Terčem kritiky slovenských médií a nejen jich se stal vicepremiér pro evropské záležitosti Pál Csáky zodpovědný za kampaň před referendem o vstupu Slovenska do Evropské unie. Můžete mi, pane ministře, jednoznačně odpovědět na otázku, zda je podle vašeho názoru na místě volání po Csákyho rezignaci? Já si myslím, že ne. Vidíte, odpověděl jsem vám dostatečně jasně. A teď následuje má podotázka, proč ne? Protože výsledek referenda byl kladný. Já si myslím, že toto je opravdu základní optika, přes kterou bychom měli hodnotit toto referendum. Rozumíte, odvolat někoho po úspěšném referendu, mně to opravdu nedává logiku, proto hovořím o tom, že na základě té analýzy, která dá objektivní výsledky, že je třeba přijímat adekvátní opatření a odvolání pana Csákyho bych opravdu nepovažoval za adekvátní tomu, jak na Slovensku probíhala kampaň. Můžu mít kritické poznámky, i pan Csáky dnes přiznává, že ne všechno bylo v pořádku, že byly chyby, ale toto by byla příliš vysoká cena. Slovenský vicepremiér Pál Csáky si užil kritiku médií i politiků za krom jiného slovenskou eurohymnu. Ta zazněla pouze jednou, a to při otevření tzv. euroizby. Ze slovenské eurohymny se totiž vyklubal starší maďarský šlágr ukradený bez autorských práv. Vicepremiér Csáky ke skandálu koncem dubna prohlásil: Pál CSÁKY, místopředseda slovenské vlády pro evropskou integraci (SMK) (zvuková ukázka): Chci říct, že je mi líto, že se to stalo. Myslím si ještě jednou, že se stala chyba a faux pas, ne na úřadu vlády, ze strany úřadu vlády nikdo nikomu nechtěl nic vnucovat, nechtěli jsme nikomu ukradnout písničku, zpochybnit autorská práva, nechtěli jsme nikomu vnutit písničku, která vznikla v zahraničí. Konec dubna a slova slovenského vicepremiéra Pála Csákyho. Vy byste tedy neřekl, že role Pála Csákyho obecně o jeho fungování ve vládě je neudržitelná a učinil mnoho chyb, nejen v souvislosti s výsledkem slovenského referenda, které vy jste označil slovem úspěšné? Já si myslím, že to by bylo příliš nějak ode mě odvážné, nebo až nezodpovědné tvrzení takovýmto způsobem nějak hodnotit celou činnost pana místopředsedy vlády Csákyho ve vládě. Myslím si, že to, pane redaktore, já vám rád odpovím na všechny otázky, víte, že se ničemu nevyhýbám, ale teď bych se zdržel opravdu odpovědi na takovouto otázku. Je to ale téma, které alespoň slovenskými deníky hýbe, zda Pál Csáky zůstane ve vládě a vy jste místopředsedou nejsilnější strany vládní koalice, tudíž je ta otázka na místě, jestli pozice Pála Csákyho je udržitelná. Já si myslím, že z pohledu, anebo z naší strany, ze strany SDKU nebudeme vyvíjet kroky, které by měly vést prostě k odstoupení pana Csákyho z té funkce, kterou dnes vykonává. V pátek hlasovalo v referendu, tedy v referendu, slovenském referendu o vstupu země do Evropské unie pouze třicet procent voličů, v sobotu politici a elektronická média agitovali, aby se Slováci zúčastnili referenda. Někteří slovenští opoziční politici míní, že v sobotu byl nesčetněkrát porušen volební zákon. Důvod? Tato právní norma zakazuje agitaci v průběhu referenda a dva dny před ním. Dovolte, pane ministře, abych citoval slova místopředsedkyně opoziční strany Smer Moniky Beňové. Ta doslova říká: "To bychom si příště mohli začít určovat, který zákon nám vyhovuje, a který obejdeme." Jak vyvrátíte argument, že pátečně-sobotní agitace před slovenským referendem, v jeho průběhu byly v rozporu s volebním zákonem? Náš volební zákon samozřejmě v době moratoria zakazuje nějaké ovlivňování hlasování voličů, ale podle interpretace právníků toto byly pouze výzvy, aby lidé šli hlasovat, bez toho, aby ti politici a ti ústavní činitelé, kteří se k této otázce vyjadřovali, nějakým způsobem nabádali, anebo usměrňovali voliče, jak mají hlasovat. Takže toto by byla moje odpověď a ... Podle vás tedy nehrozí zpochybnění platnosti slovenského referenda v souvislosti s tím, že by byl v pátek a v sobotu mnohokrát porušen volební zákon, respektive jeho moratorium? Jednoznačně ne. Podle té právní interpretaci, kterou já mám k dispozici, takováto ... Tu dělal kdo? No, naši, naši právníci. ... takováto obvinění, nebo takováto žaloba na chování anebo vystupování ústavních činitelů nemůže vést k tomu, aby se nějakým způsobem zpochybnily výsledky uskutečněného referenda. Slovenský premiér Mikuláš Dzurinda v sobotu po šesté hodině večerní, tedy čtyři hodiny po uzavření volebních místností, oznámil, že slovenské referendum o vstupu země do Evropské unie bylo úspěšné. Mikuláš DZURINDA, premiér Slovenské republiky (zvuková ukázka): Milí přátelé, čekal jsem do posledních sekund, abych vám mohl říct jednu vážnou větu. Poprvé v historii Slovenské republiky, poprvé v historii naší vlasti je referendum platné. Sobotní oznámení slovenského premiéra Mikuláše Dzurindy v historickém centru Bratislavy. Premiér Dzurinda dále řekl BBC, že Slovensko namalovalo svou hvězdičku na evropskou vlajku a dodal: Mikuláš DZURINDA, premiér Slovenské republiky (zvuková ukázka): Dnes ten symbol nebo odkaz, to volání zpoza ostnatého drátu se naplnilo a je úplně jasné, alespoň na mě to tak doléhá, že vstupujeme do celkem nové éry jako součást sjednocené Evropy a podle toho samozřejmě budeme muset i řešit úkoly, které před námi stojí. Sobotní slova slovenského premiéra Mikuláše Dzurindy. Po Slovensku bodu za tři týdny hlasovat o vstupu země do Evropské unie v referendu Poláci a týden po nich Češi, Moravané a Slezané. Slovenský premiér Mikuláš Dzurinda v pondělí nabídl, že se Slovensko podělí s Polskem a s Českou republikou o zkušenosti se svým referendem či kampaní. Už se vám ozvali, pane ministře, kolegové z Polska a České republiky? Mně se ještě neozvali a nevím, zda se ozvali panu premiérovi, ale zatím ještě, zatím ještě ne. Měl jsem ale možnost, protože, víte, že včera jsem byl v Bruselu, kde byli kolegové z Polska i z České republiky, hovořili jsme tak neformálně a samozřejmě, že velký rozdíl mezi referendy u vás a v Polsku bude ten, že Poláci jsou na tom stejně jako Slovensko, že pro platné referendum potřebují účast více než padesáti procent voličů. U vás takovouto podmínku nemáte, čili ... Řekl byste bohužel, nebo bohudík? Díkybohu, myslím si, protože přece jen těch padesát procent, to je opravdu náročný požadavek, náročné kritérium a i u nás se uvažovalo před referendem, dokonce některé politické kruhy, tedy ne z vládní koalice, navrhovaly, abychom přijali zákon, který by změnil tu padesátiprocentní hranici, ale myslím si, že my jsme se postavili k tomu opravdu zásadně, že by to bylo opravdu laciné, účelové, nezodpovědné, ale do budoucnosti si myslím, že by to opravdu stálo za to ještě jednou se zamyslet nad tím, zda je třeba, aby byl až takto striktní požadavek na tak vysokou účast. Jaká doporučení by slovenský ministr zahraničí Eduard Kukan dal členům české vlády? Jde mi o doporučení, v nichž by bylo poučení ze slovenských chyb. To doporučení by znělo asi tak, že vysvětlování pro občany by mělo být velmi jednoduché, srozumitelné, aby ho pochopili všichni, všechny skupiny, všechny skupiny obyvatelstva. Myslíte, že jste byli nesrozumitelní na Slovensku ke všem skupinám občanů? Ano, dostaly se nám takové ohlasy, především z dědin, nebo z vesnic, že ty vysvětlovací formy a prostředky, které jsme používali, že nebyly dostatečně srozumitelné. Dále si myslím to, že je dobré, aby v té kampani zazněly i nějaké protihlasy, čili hlasy těch, já nevím, euroskeptiků, anebo těch, kteří jsou proti členství v Unii, protože na Slovensku to bylo, řekl bych, monotónní. Všechny politické strany, které jsou zastoupené v Národní radě, vedly kampaň za členství naší republiky v Evropské unii, čili chyběl tam takový moment vzrušení, anebo větší přitažlivosti a myslím si, že toto by naši přátelé, naši kolegové u vás i v Polsku určitě měli využít. Myslím, že v Polsku, tam je těch sil tolik, že bez nějakých našich rad se budou takto chovat. Myslíte tedy, že pokud by i česká vláda dala větší prostor těm skeptickým hlasům, tak učiní referendum zajímavějším pro voliče a občany? Ano, v zásadě ano. Samozřejmě, že záleží na rozsahu, jak dá tu větší možnost, ale naše zkušenost je taková, že my jsme těch hlasů měli málo a odborníci na PR a vlastně i další experti tvrdili, že to bylo jednou z příčin, že to povědomí o referendu, anebo nutnosti, že tam to vzrušení chybělo, a kdyby tam bylo, že lidé by možná projevili větší zájem i o to, aby sami se snažili získat informace o tom, jak bude vypadat život v Evropské unii, a aby šli hlasovat v referendu. Bruselský politolog Jean-Michel De Waele citovaný Českou tiskovou kanceláří konstatuje, a opět mi dovolte citovat: "Vlády vstupujících zemí udělaly chybu, že v obavě z negativního výsledku nepropagovaly referenda jako klíčový okamžik přístupového procesu. Lidé tak mají pocit, že hlavní rozhodnutí byla už učiněna na summitech Evropské unie." Přijde slovenskému ministru zahraničí Eduardu Kukanovi taková charakteristika jako trefná? Částečně jako trefná, ne úplně. Nemyslím si, že by naši lidé už to přijímali tak, že by někde jinde se rozhodlo bez nich, to ne, ale prostě musíme stále analyzovat a stále hledat odpověď na to, proč přišlo méně lidí, než jsme čekali. Kdy ona analýza bude hotova? To vám neřeknu přesně, ale samozřejmě, že co nejdřív. A to jsem ještě chtěl dokončit, že prostě musíme, že musíme uznat tu věc, že ta povědomost o vážnosti, anebo významu referenda, že se měla možná více zdůrazňovat, aby si lidé více uvědomili, že rozhodují sami o svém osudu a o své budoucnosti. Dovolte, abych použil metaforu. Spadl v souvislosti s referendem o vstupu Slovenska do Evropské unie slovenskému ministru zahraničí Eduardu Kukanovi hlavní kámen ze srdce, nebo máte ještě v souvislosti s integrací Slovenska do Evropské unie nějaké další kameny na srdci, které vás tíží? Hlavní kámen mi spadl ze srdce. To chci říct takto jednoznačně ... A nějaké menší kameny nemáte? ... oznamovací větou. Ty menší kameny, ty už budou záležet na tom, jakým způsobem využijeme ten čas od dnešního dne až do 1. května 2004, kdy se staneme členy Unie, abychom prostě, víte, využili všechny ty fondy finanční, které máme k dispozici, abychom vybudovali dostatečné administrativní kapacity. Ale to jsou, řekl bych, už takové doprovodné programy. Ten hlavní principiální úkol, ten byl vyjádřený v tom referendu a ten je tedy úspěšně za námi. Další téma, to budou ty provozní záležitosti, jak vy říkáte, já tomu říkám menší kameny Eduarda Kukana na jeho srdci, a to vstup nových zemí do Evropské unie. Politolog z Univerzity Komenského v Bratislavě, bývalý disident Miroslav Kusý v rozhovoru pro BBC říká, že hlavní debata týkající se Evropské unie se na Slovensku ještě musí odehrát. Miroslav KUSÝ, politolog Univerzity Komenského v Bratislavě (zvuková ukázka): Slovensko mělo jinou výchozí pozici, řekněme, než ty jiné země. U nás i ten faktor evropské diskuse se zdaleka tak nerozvinul, jak se rozvinul v tom Polsku, anebo v Česku, to znamená, že celonárodní. Toto nebyly otázky, které by lidi až tak zajímaly. Jich zajímal spíš ten výsledný efekt a tyto věci pravděpodobně budou předmětem diskuse až po vstupu. Politolog z Univerzity Komenského v Bratislavě Miroslav Kusý v rozhovoru pro BBC. Podepsal byste tu tezi, že hlavní část diskuse o důsledcích slovenského vstupu do Evropské unie je teprve před politiky a občany Slovenska? Myslím si, že ano. To je také jeden ze závěrů, které my jsme přijali v našich prostě politických kruzích, že uskutečněním referenda se vysvětlovací činnost pro naše občany, co to znamená Evropská unie, jak v ní budeme žít, jak bude dopadat naše členství na každodenní život občanů, ta pokračuje, ta pokračuje dále, v tom jsme jednoduše neskončili a budeme v ní pokračovat, pan profesor Kusý říká, že až po našem vstupu, no, asi také, ale i nyní ještě do našeho vstupu my chceme pokračovat v této diskusi a chceme z ní opravdu udělat takovou diskusi, která bude zajímat všechny občany. Premiér očekává, že ještě v květnu bude vypracovaný takový, řekněme, manuál argumentační, se kterým budeme chodit mezi lidi, se kterým budeme chodit do médií, aby ta informovanost teda byla, protože do referenda byl hlavní mobilizační moment, aby lidé přišli, aby se zúčastnili. Teď chceme povídat našim občanům prostě, co to znamená život v Evropské unii a v dalších kruzích, řekněme, politologických o tom, jak ta Evropa bude vypadat, a jaké místo by Slovensko si v ní mělo najít. Takže budeme ... Chcete tím říci, že teď je před slovenskými politiky rok toho, aby se podařilo odkomunikovat co nejpodrobněji téma Evropské unie, života Slováků po vstupu země do Evropské unie, co zatím neproběhlo? Ano, přesně tak. Nyní budeme hovořit už o takových konkrétních věcech, o konkrétních dopadech, protože víme, že vlastně v každé z přistupujících zemí v minulosti po tom samotném vstupu vždy došlo k určitému, možná, že šok je silný výraz a silné slovo, ale v některých došlo opravdu k velké deziluzi občanů po tom, když se stali členy Unie a ... Čeho by se mohla případná deziluze, že opět vstupuji do vaší řeči, týkat u slovenských lidí? Z čeho máte největší obavy v souvislosti s tou deziluzí a je potřeba tyto obavy rozehnat, aby ona deziluze, o níž hovoříte, nepřišla? No, já si myslím, že pro Slováky bude nejdůležitější připravit je na to, že kromě výhod, které jsou jasné, a na konci vždycky zjistíme, že těch výhod je vždy víc, ale připravit je na nový způsob života, na nové konkurenční prostředí, na nové tlaky konkurenční, které se budou určitě projevovat vždy a na každých místech, pro podnikatele, pro různé řemeslníky, pro různé závody, fabriky. Toto bude takový nový moment, o mnoho náročnější prostředí a druhá věc, zodpovědnost lidí za svoje vlastní rozhodování, o to, jakým způsobem prostě se budou umět dokázat prosadit v tomto novém konkurenčním prostředí, protože to bude jiný styl života a o tomto chceme velmi jasně, velmi srozumitelně vyprávět našim lidem, protože ona i ta negativa, když budeme hovořit o tom, že prostě některé podniky, které budou průměrné nebo podprůměrné, a které jen tak živořily nyní a lehko se nacházely jen tak nad vodou, že prostě takové podniky se neudrží, že nebude možné, aby dále existovaly, tak toto je třeba velmi jasně říkat, aby se opravdu ukázalo, aby byli lidé připraveni, že to, že budou moct jezdit do zahraničí za prací, to, že budou moct poskytovat služby a podnikat v zahraničí, to bude platit i opačným směrem, že rovněž ti jiní lidé z dalších zemí budou k nám moct jezdit a tak, a že se opravdu uplatní ... A vy to očekáváte, nějaký hromadnější příliv pracovní síly na Slovensko? Já si myslím, že ne, to nám nějakým způsobem nehrozí, ale možná, že v některých druzích podnikání, že sem přijdou menší zahraniční firmy, které možná nějakým způsobem se popasují s našimi vlastními podnikateli. Takže připravit lidi psychologicky na to, že Evropská unie je o příležitostech, je o možnostech, a že musí opravdu být připraveni na to, aby podávali výborné výkony, skvělé výkony, že jinak to opravdu budou mít všichni těžké. Ale předpokládám, že jako slovenský ministr zahraničí máte radost z toho, že v Čechách, v českých médiích se objevují zprávy, v nichž jsou jisté obavy, že Slovensko vytváří daleko lepší investiční prostředí, než je Česká republika, a hovoří se o možném přesunu investic z Česka na Slovensko? No, zaznamenal jsem takovéto vyjadřování, anebo takovéto psaní českého tisku o tom, že vlastně na Slovensku se vytváří takovéto prostředí. Vy se mě ptáte, zda mám radost. Na jedné straně skutečně ty reformy, které my tu připravujeme, daňová reforma, reforma zdravotnická a podobně, si myslím, že jsou opravdu moderní reformy, evropské reformy, a že bych měl nějakou škodoradost z toho, že prostě mnozí čeští podnikatelé nebo majitelé firem, já nevím, přenesou sídlo svých firem na Slovensko, no, tak ono je to takové trošku příjemné, víte, ale nepřeji vám to. Není to záměrné soupeření, abyste byli lepšími než Česká republika? Ne, ne, určitě při zavádění těchto reformních kroků nemáme na mysli to, abychom nějakým způsobem porazili, anebo předběhli Čechy. Ne, ne, toto opravdu je jenom takový vedlejší efekt těch věcí, o kterých jsme přesvědčeni, že musíme u nás uskutečnit a chceme k nim přistoupit už nyní. Víte, že takovéto věci, které určitě nejsou možná populární a přinesou ze začátku i problémy, je vždy správné a dobré uskutečnit hned po nástupu nové vlády, hned po volbách a podle toho my postupujeme u nás na Slovensku. Vrátíme-li se ještě k tématu Evropské unie, tak podle některých odhadů za první tři roky by Slovensko mohlo dostat z rozpočtu Unie zhruba o 815 milionů eur více, než samo Slovensko zaplatí. To je mnohem vyšší částka, než jakou může dostat Slovinsko nebo Česká republika. Velká část těchto prostředků je ale vázána na kvalitní programy v oblasti infrastruktury, životního prostředí, zemědělství, rozvoje venkova. Myslíte si, že vláda, vaše vláda má dostatek takových programů, aby dostala z rozpočtu Unie v následujících třech letech víc než sama zaplatí? No, dnes nemáme takovéto kvalitní projekty, ale víme o tom, byli jsme dokonce ze strany Evropské komise upozorněni, že Slovensko zaostává při přípravě všech těch agentur, anebo všech těch institucí, které budeme potřebovat, abychom mohli vyčerpat všechny finanční prostředky, které jsou nám k dispozici. Premiér osobně se touto otázkou zabývá, svolává pravidelně porady příslušných ministrů, do jejichž agendy patří prostě příprava těchto institucí na čerpání fondů a každý měsíc tuto otázku kontrolujeme, protože máme zájem na tom, abychom jednoduše nepřišli o ty prostředky, které jsou nám určené, ale ano, je to zatím, je to zatím problém a ... A myslíte si, že se během toho roku podaří tento problém vyřešit, abyste na ony peníze v Bruselu dosáhli? Já si myslím, že ano. Vláda si je velmi dobře vědoma toho, že v tomto musí sjednat nápravu. Premiér osobně kontroluje, řekl jsem, všechny šéfy resortů, s tím, že už dopředu prohlásil, že pokud nebudou výsledky, že bude vyvozena osobní politická zodpovědnost za dosáhnutí takových výsledků, které by opravdu znamenaly vyčerpání těchto finančních evropských fondů pro nás. Zlepšit pozici Slovenska v Evropské unie může spolupráce sdružení středoevropských zemí visegrádská čtyřka, která kromě Slovenska také sdružuje Maďarsko, Polsko, Česko, Bratislava bude mít zhruba v sedmisetčlenném Evropském parlamentu od příštího roku čtrnáct poslanců. Pokud by Visegrád vystupoval jednotně, měly by její členské země společně víc hlasů než například Německo nebo Francie. Očekáváte, že takto Visegrád bude fungovat po vstupu nových zemí do Evropské unie? Přáním slovenské vlády je udržet spolupráci V4 i po vstupu do Evropské unie. Předpokládáte to, že opět vstupuji do vaší řeči, jednotné vystupování Visegrádu například v Evropském parlamentu zkrátka v otázkách, které budou pro země Visegrádu klíčové? Podívejte se, bylo by nerealistické očekávat, že ve všech otázkách budou všechny státy visegrádské čtyřky hlasovat společně, ale mohou být takové otázky, které budou společné pro všechny čtyři státy, a tam si myslím, že je možné a že dokonce bude potřebné usilovat nejen o koordinaci, ale o společný postup. Já si myslím, že ... Jaké otázky máte na mysli? Velmi stručně. No, mám na mysli takové otázky, které budou jednat o celém našem regionu, o regionu střední Evropy, nebo nějakým způsobem prostě budou určovat, řekněme, vývoj pozicí v zemědělství a podobně. Zde si myslím, já bych nevylučoval, že budou případy, kdy se nám podaří opravdu hlasovat společně, ale čekat, že ve všech případech to tak bude, buďme realisti, to zase jsou otázky, ve kterých každý stát má své vlastní specifické zájmy a někdy se je nepodaří prostě sjednotit a dát dohromady, ale Slovensko bude každopádně vystupovat jako dostředivá síla pro budoucí spolupráci ve V4. Poslední otázka a úplně jiné téma. Spojené státy a Severoatlantická aliance se podle českého ministra obrany Jaroslava Tvrdíka obrátily na Českou republiku s nabídkou, aby se ujala výstavby prvního mnohonárodního praporu slovenské, promiňte, Severoatlantické aliance na ochranu proti zbraním hromadného ničení. Uvažuje Slovensko o tom, že by se do tohoto praporu zapojilo? Já zatím nemám takovou informaci, ale můžu říct na základě těch zkušeností a na základě toho předcházejícího vývoje, vždyť jste viděl, že i v Kuvajtu naše jednotka působila společně, tedy vaši chemici se slovenskými. Máme i z minulosti, z první války v Zálivu, kdy ještě tehdy československá jednotka pracovala společně. Naši vojáci v této branži se velmi dobře znají a myslím si, že by bylo jen logické, aby i v tomto konkrétním projektu se znovu objevila společná česko-slovenská spolupráce. Konstatuje slovenský ministr zahraničí Eduard Kukan, který byl hostem v bratislavském studiu BBC. Děkuji za váš čas a hezký den do Bratislavy. Děkuji pěkně. I vám všechno nejlepší v Praze. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:24 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
