| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| úterý 13. května 2003, 18:00 SEČ | |||||||||||||||
| Petr Klimeš | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Podle Petra Klimeše se České televize připravuje i na variantu, že Poslanecká sněmovna neschválí zvýšení poplatků za televizi o dvacet korun.
Přepis rozhovoru Citace rozhovoru v médiích V dubnu vypukla mezi dvěma celoplošnými televizemi v Česku další bitva, a to o zvýšení televizních poplatků a navýšení procenta reklamy v České televizi. Soukromá komerční televize Nova odvysílala několik reportáží, v nich zaznělo, že Česká televize je zadlužena. Televize veřejné služby kontrovala, že provoz v Nově je dražší než provoz České televize. Úřadující ředitel ČT Petr Klimeš začátkem května oznámil, že Česká televize Novu za její reportáže zažaluje. Šéfredaktor zpravodajství televize Nova Pavel Zuna si za reportážemi, které jeho televize odvysílala stojí. Pavel ZUNA, moderátor (zvuková ukázka): A co se týče zadluženosti, tak já v tom případě docela vítám to, že Česká televize nás bude žalovat u soudu, protože tam já velmi rád si poslechnu z čeho tedy, když není Česká televize zadlužena, z čeho se ta opakovaná několikaletá ztráta vlastně hradí. Takže v pořádku, Česká televize nás žalovala. Já musím říct, že mi to nevadí, že se spíš jako na to, na ten proces těším. Šéfredaktor Novy Pavel Zuna a názor druhé strany. Šéfredaktor zpravodajství České televize Karel Novák říká v rozhovoru pro BBC, že reportáže Novy obsahovaly lži. Karel NOVÁK, moderátor (zvuková ukázka): Tady je řečeno prozatímní ředitel, který stále nemá hotový projekt, který by měl odpovědět na otázku, jak by zadlužená Česká televize měla začít šetřit, tam jsou dvě lži. Česká televize není zadlužena /nesrozumitelné/ z rezervního fondu, to jako, když si občan našetří a koupí si pak něco v následujícím měsíci. A že nemá hotový projekt, taky není pravda, ta restrukturalizace se rozběhla v lednu 2003. Šéfredaktor zpravodajství České televize Karel Novák. Nejen o tom, proč si české televize vyřizují účty přes obrazovku, bude následujících třicet minut. Před námi je půlhodina otázek a odpovědí. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl prozatímní ředitel České televize a také její finanční ředitel Petr Klimeš. Vítejte v BBC, dobrý den. Dobré odpoledne. Před nástupem do České televize v roce 2002 jste pracoval jako finační ředitel státního podniku Transgas. Ještě předtím jste byl ředitelem dvou soukromých firem. Co podle vás v České televizi při srovnání s jinými firmami schází a zbytečně Českou televizi jako podnik oslabuje? Tak řekl bych, že zejména jde o strategickou vizi a měření výkonu. Česká televize nemá vizi? No, neměla ji jasně definovanou, neměla ji propracovanou dál do řídící struktury, čili rozpracovanou do podoby právě dílčích měřítek výkonnosti a dílčích ukazatelů, které vlastně tu vizi naplňují v jednotlivých úsecích nebo procesech, které v té České televizi máme. Použil jste minulý čas, znamená to, že nyní Česká televize onu vizi má? Ano, musím... Se pochválit. ...se spokojeností, tak bych to neformuloval, ale jsem prostě rád, že České televizi se podařilo tuto strategii doformulovat, vlastně na základě toho, že začala analýza a posléze analýza, tedy jejího hospodaření a vůbec jejích podnikání. A na základě toho byly formulovány nějaké projekty restrukturalizace a ten první a jedním ze základních projektů je třeba taky dokončení strategie, čili jaksi zavedení celého procesu strategického řízení. Není toto ovšem pouze jedna tvář České televize, řekněme ta institucionální, má Česká televize vizi jako médium, jako médium, které šíří nějaké mediální obsahy? Určitě, to v té strategický vizi vlastně je obsaženo, to obsahuje takzvanou vizi poslání a jednotlivé strategické scénáře, které vlastně definují, jakými, řekněme, manažerskými a hospodářskými postupy se právě k naplnění toho poslání a té vize dojde. Když Česká televize má vizi, co ji nyní schází, schází-li jí něco? Je nutno jeden z těch strategických scénářů naplnit v praxi a k tomu, aby mohl být naplněn bezezbytku, tak je nutno v poměrně krátkém období absolvovat ty restrukturalizační projekty, které vlastně odstraní ty základní anomálie, které v současné době z toho, z té minulosti ještě v České televizi přetrvávají. V České televizi jste od roku 2000. Myslíte si, že Českou televizi dostatečně dobře znáte? Myslím si, že základní procesy a ty hlavní atributy, které těm procesům je možno přiřadit, myslím tím ty procesy, jako je výroba a vysílání, finanční řízení, takže je znám. Jak byste vy argumentoval tezi, že ten, kdo přijde do České televize a od roku 1997 se jí pokusit řídit, tak si na ní, lidově řečeno, vyláme zuby? Já si myslím, že to je o právě určité hierarchii toho, jak to řízení vlastně vypadá, to znamená, odkud začneme to takzvané řízení vlastně uskutečňovat, monitorovat. Pochopil jsem správně, že tím chcete říct, že všichni vaši předchůdci vzali onen provaz za špatný konec, a proto si vylámali v ČT zuby? Myslím si, že neřekl bych, že úplně za špatný konec, ale že jim možná chyběla určitá zkušenost právě z externího prostředí z managementu firem, které právě používá určité standardní postupy pro řízení právě orientované na procesní řízení, to znamená takové určité rozdělení té organizace na jednotlivé procesy, vydefinování, které z nich jsou základní, které jsou podpůrné a jaké jsou právě hlavní měřítka výkonnosti v každém tom jednom procesu, čili, co každý ten jeden proces vlastně od podstaty charakterizuje. Existuje něco, s čím se vám jako člověku, který od roku 2002 vykonává v České televizi jednu z nejvyšších funkcí posledních několika měsících po odvolání Jiřího Balvína, vlastně funkci nejvyšší. Existuje něco, s čím se vám nepodařilo hnout? Tady bych řekl, zejména ty takzvané, je to také z oblasti toho managementu, ty takzvané měkké faktory řízení, to znamená určité interpersonální vztahy. Stále hovoříte příliš složitě. Můžete to vysvětlit laikovi, který není zběhlý v teorii managementu a řízení podniku? Tak, jak jsem říkal, určité mezilidské vztahy nebo možná rezidua minulosti, která v České televizi ještě přetrvávají z dob televizní krize, kdy existuje určitá podezíravost mezi třeba jednotlivými útvary nebo pocit ukřivděnosti, že jedni dostávají víc než druzí a není to jenom mezi útvary v Praze, ale i také mezi, třeba televizními studii a Prahou, jako takovou určitou centrálou. Tak tady na tomto poli... Je to tak, že dodnes se Česká televize nevypořádala lidsky s krizí v České televizi? Jsou tam ještě určitá rezidua. Myslím si, že už se vypořádala nebo je na dobré cestě se vypořádat, ale ta rezidua tam jsou ještě cítit. Co k tomu schází, aby se vypořádala zcela? Myslím si, že právě to, co už jsme řekli na začátku rozhovoru, čili stanovení jasné vize a poslání televize a stanovení vlastně úkolů pro jednotlivé úseky, jak oni by měli přispět k tomu, aby ta vize se naplnila a tím pádem jaksi jasné zadání pro každého pracovníka, co by měl dělat, čím by měl přispět. Jméno prozatímního ředitele Petra Klimeše se v posledních týdnech objevovalo na předních stránkách novin i v souvislosti s kritikou Rady České televize, které se nelíbí příliš pomalý postup restrukturalizace, podobně hodnotí práci Petra Klimeše i stálá komise Poslanecké sněmovny pro sdělovací prostředky. Její člen, poslanec Občanské demokratické strany Petr Pleva k práci Petra Klimeše v čele České televize říká: Petr PLEVA, poslanec PS PČR (ODS) (zvuková ukázka): Já ho nehodnotím příliš dobře, protože pan Klimeš, jako prozatímní ředitel dělá například nevratné personální změny, které si myslím, že prozatímnímu řediteli nepřísluší. A především to, co by měl dělat, to je zprůhlednění hospodaření České televize, zatím je v nedohlednu. Člen stálá komise Poslanecké sněmovny pro sdělovací prostředky Petr Pleva z Občanské demokratické strany. Předseda komise a poslaneckého klubu KDU-ČSL Jaromír Talíř hodnotí práci Petra Klimeše těmito slovy: Jaromír TALÍŘ, předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL (zvuková ukázka): Je to velmi složité samozřejmě, protože on je prozatímní ředitel, ať už není plnoprávný ředitel, který se může opřít o Radu České televize. Z tohoto hlediska prostě je to hodnocení vždycky neúplné nebo je takové jaké je, protože samozřejmě stabilní generální ředitel s plnou radou a její podporu může dělat jiné věci než prozatímní ředitel. Myslím si, že bude dobře nebo že by bylo dobré, kdyby zahájil, on říká, že zahájil určitou restrukturalizaci té České televize, to si myslím, že je klad. Myslím si, že trošku problematické je, že on vykonává v té televizi několik funkcí, to si myslím, že není moc pozitivní, to je asi všechno, co bych k tomu teď řekl. Předseda Poslanecké sněmovny pro sdělovací prostředky, a to také předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Jaromír Talíř. V médiích je v souvislosti se jménem Petra Klimeše poměrně často zmiňována skutečnost, že za výkon prozatímního ředitele a finančního ředitele pobírá plat zhruba dvě stě tisíc korun měsíčně, funkci ředitele brněnského studia v České televizi pak vykonává bez nároků na odměnu. Naposledy jste 2. května, pane řediteli, v rozhovoru pro Lidové noviny konstatoval, že pobíráte odměnu úměrnou svému pracovnímu vytížení, pokud bych vás měl citovat doslova. Jak dlouho je udržitelné, aby jakýkoli člověk v řídící pozici zastával tři funkce? Těžko na to odpovědět, jak dlouho. Samozřejmě s narůstajícím časem ta určitá únava vzrůstá. Není to tak, že jste zatím tu mez překročil již? Zatím to zvládám. Vy jste čekal na volbu řádného ředitele, zvolen nebyl. Uvažujete o tom, že byste výkonem některé z těch dvou funkcí, které jsou nižší, rozumějme funkci finančního ředitele či ředitele brněnského studia České televize, pověřil někoho? Je možné o tom uvažovat v této konkrétní situaci. To znamená, že to, že se vleče volba řádného ředitele České televize vás vede k úvaze k tomu, že budete uvažovat o tom, že někoho pověříte výkonem funkcí finačního ředitele a ředitele brněnského studia ČT? Ano. Můžete říci, kdy se tak stane? Já bych viděl určitý horizont, jako konec května, protože Rada České televize si toto datum ve svých usneseních vytýčila jako moment, kdy vlastně bude, kdy bude doplněna o pět nových členů rady a poté, že se vrátí k otázce volby generálního ředitele. Nebude-li tedy zvolen řádný generální ředitel tak a měl byste vykonávat funkci prozatímního ředitele nadále, tak byste obě funkce prozatímní, rozumějme funkci finančního ředitele a ředitele brněnského studia České televize, někoho tím prozatímně pověřil? Já bych to takto kategoricky netvrdil, ale rozhodně bych tu situaci nějak řešil, ona je to otázka také pracovněprávní. Uvažujete už o nějakých kandidátech? Zatím ne. Předseda Rady České televize Jan Mrzena v souvislosti s kritikou vašich příjmů v médiích..., vadí vám to, když se vaše peníze probírají tak veřejně v médiích? No, tak je to otázka primárně zákona o ochraně osobních údajů, takže... To je jedna stránka. ...ty cifry by neměly minimálně z úst třetích osob vůbec být vyřčeny. To je jedna stránka věci, pak je zde ale ta druhá stránka věci, televize placena z veřejných prostředků od všech, kteří se na ní dívají? Ano, já jsem i uvedl, jak na mediální komisi, tak na zasedání Rady České televize, že v podstatě se nejedná o nějaké dvojnásobné platy, jak se to velmi vytrvale snažili prezentovat někteří, právě členové mediální komise, ale že je to určitá forma, dá se říct zástupného, čili je to jeden plat plus něco k tomu jako zástupné za tu druhou funkci a že to zástupné je obvykle v podnikatelské sféře, prostě když někdo dlouhodobě onemocní nebo je odeslán firmou na nějakou stáž dlouhodobější a kolega za něj jeho funkci vykonává, tak je obvyklé, že to nedělá za ten původní plat. Předseda Rady České televize Jan Mrzena v souvislosti s kritikou vašich příjmů v médiích a také s kritikou, která zazněla právě z úst politiků, tak 26. dubna v deníku Právo uvedl, a teď opět budu citovat doslova: "Budeme se zabývat i výší Klimešova platu, ale k tomu je nutný Klimešův vstřícný postup," konec citátu. Už jste byl požádán Radou České televize o váš vstřícný postup k výši vašeho platu? To tedy nebyl a trochu mě překvapuje, že to pan předseda Mrzena takto v médiích uvádí, protože skutečně otázka nastavení manažerské smlouvy je otázkou mezi radou a mnou... Třeba se chytli za nos na radě? Tak, jak ten návrh rada na začátku mého působí, čili v ten moment, kdy mě rada nabídla vlastně pozici prozatímního ředitele s tím, že bych, protože tehdy se uvažovalo v krátkodobém horizontu tří měsíců. Čili, že bych na ty tři měsíce ještě paralelně vykonával funkci ředitele finančního, takže takto mi to Rada České televize nabídla za podmínek, které teď tady veřejně propíráme. A já jsem ty podmínky prostě přijal a od té doby... Jste ochoten se bavit v případě, že rada s tím návrhem přijde, jak naznačuje její předseda Jan Mrzena, jste ochoten se o změnách podmínek bavit? Ano, ale není to, znovu bych rád řekl, není to primárně otázka výše platu, ale je to spíš otázka pracovněprávní. To je co konkrétně? To je otázka manažerské smlouvy, řekněme,... Co byste chtěl změnit v té vaši manažerské smlouvě? Jde o to, kterou tu funkci vlastně máte, na kterou máte uzavřen pracovněprávní poměr, ke kterému se vztahují určité výpovědní podmínky... Vy teď myslíte výpovědní podmínky zatím k funkci finačního ředitele? Je to tak. To znamená, že bude čas na diskusi v případě, že by nebyl zvolen ředitel, tak pokud byste měl nadále vykonávat funkci prozatímního ředitele, že by se mohly změnit podmínky pracovněprávní ve vaší manažerské smlouvě? Dá se o tom uvažovat. Předpokládám, že máte první pracovní zkušenost v podniku, kde veřejnost, jako svým způsobem akcionáře zastupuje pětičlenný, patnáctičlenný kontrolní orgán, a to Rada České televize, je to tak? Žádný jiný takový podnik jste zatím nezažil ve své profesní kariéře, nějaký kontrolní orgán, který zastupuje veřejnost? Je to tak, i když ve státním podniku Transgas také vlastně byl akcionářem stát a ten si k tomuto účelu také delegoval pravomoc na dozorčí radu, která byla většinou složena ze zástupců státních orgánů, čili ministerstev. Tudíž ta paralela je zde možná, podle vašeho názoru? Je to poměrně hodně blízké. Váš předchůdce, odvolaný generální ředitel Jiří Balvín prohlásil, že největším problémem České televize je její rada. Nakolik Petru Klimešovi konvenuje názor jeho předchůdce? Tak já bych určitě neřekl, že je to největší problém, protože jak jsem říkal, na začátku největším problém je právě ten celkový styl řízení televize a odvinutí toho řízení od nějakého, od toho procesního řízení postavení, poslání a vize. Nicméně ta činnost Rady České televize určitým problém je, to souhlasím. Z jakého pohledu, popište vy svůj pohled na činnost a problematickou činnost Rady ČT? Já to vidím osobně zejména v tom, že rada má ze zákona určité pravomoci, která tam nejsou zcela jasně definovány. Jako například? Ona, tam ty pravomoci má stanovený obecně, řekněme, čili je to kontrolní orgán, který má pravomoci schvalovat, například rozpočet České televize, například statut České televize, jmenování určitých ředitelů do funkcí. Někteří jiní ředitelé, třeba studií se z radou projednávají, ale v praxi to působí výkladové problémy, jestli je to skutečně rozpočet České televize na začátku roku a nějaká, řekněme, rámcová čísla nebo je to každá změna rozpočtu o padesát tisíc korun v průběhu roku. Vykládám si správně vaše slova, že vám přijde, že Rada České televize si interpretuje ty obecné pravomoci tak, že chce být druhým ředitelem v ČT vedle ředitele statutárního? Může se to tak, spíš bych řekl zvenku jevit, že skutečně rada... Vy jste zevnitř, vám se to tak nejeví? Já to dokončím. Může se to tak jevit, že rada se stává nebo že by jaksi si chtěla přisvojovat více pravomocí než jí ze zákona přísluší, ale v některých případech jde spíš o to, že se rada snaží, řekl bych uplatnit nebo jednotliví členové, kteří mají určitou, každý má prostě svou nějakou profesní zkušenost a nějaký obor je mu blízký, takže se právě v tom oboru snaží uplatnit a tam vlastně všechny zkušenosti, které nabyl, vstřebal ve své profesní kariéře, uplatnit takovým už způsobem, který v podstatě vede k určitému přímému řízení. V Poslanecké sněmovně leží novela zákona o České televizi, která má změnit i způsob volby Rady České televize, jde o to, že rada, část rady by jmenoval premiér, část rady by volila Poslanecká sněmovna, část rady by volil Senát, to znamená trojpilířová volba, i když oproti původním plánům byl právě vynechán prezident republiky, ale nahrazen premiérem České republiky. Přijde vám ta novela lepší, než je zákon o České televizi v platném znění, který nyní platí a podle kterého se ČT řídí? Já bych řekl, že ta novela celkově, jako celek je určitě pokrokem a v určitých oblastech, které jsou pro nás důležitější, nám přináší... Myslíte tím, které oblasti? Tím myslím víc oblast právě úpravy, třeba reklamy nebo poplatků nebo vymáhání poplatků... Co jiného se dalo čekat od finančního ředitele, zvýšení podílů reklamy a lepší výběr a snižujete pravděpodobně dvě právní normy, protože v Poslanecké sněmovně kromě novely zákona o České televizi, leží i novela zákona o rozhlasových a televizních poplatcích, to je pro vás daleko podstatnější než, řekněme, další změny, které jsou v té novele o České televizi? Bezprostředněji se to týká chodu České televize. Ten způsob volby rady a debata právě nad tím, jestli tento nový způsob povede k většímu odpolitizování nebo naopak, k tomu bych se nechtěl ani vyjadřovat, protože na to téma proběhla poměrně vášnivá diskuse mezi ministrem kultury Pavlem Dostálem a jeho oponenty z řad, zejména poslanců za ODS, kteří jsou v mediální komisi. Vy na to názor máte takový, že do čehokoliv, a teď si dovolím vám něco podsunout, že s čímkoliv souvisí politická scéna, tak není možné mluvit o totálním nepolitickém vlivu na média. Znamená, ať bude výběr odkudkoli, tak je to jedno? Já si myslím, že ten nově navržený způsob volby, že by snad mohl být lepší formou, lepší metodou. Neříkáte to ale moc jistě. To ukáže, ukáže asi opravdu praxe. My jsme se zmínili o Jiřím Balvínovi, ten v deníku Právo konstatoval, že je nezaměstnaný, protože hodlá dodržet podmínky manažerské smlouvy, jde o takzvanou konkurenční doložku, to znamená, že po určité období by nepracoval pro jiné konkurenční médium. Podle Balvína mu však nehodláte vyplatit odstupné, o čemž jste ho informoval písemně. Je to pravda? Není to tak úplně přesně, není to tak, že já bych mu nehodlal vyplatit odstupné. Ta věc stojí tak, že pan Balvín ve své manažerské smlouvě, kterou také podepsal s Radou České televize, jako druhou smluvní stranou, vlastně se zavázal k tomu, že pokud mu bude dána výpověď nebo bude odvolán, přesněji řečeno z funkce ředitele z určitých důvodů za určitých podmínek, takže nemá nárok na vyplacení toho odchodného. A výpověď, kterou Rada České televize panu Balvínovi doručila, obsahuje bohužel právě tyto podmínky... Podle vašeho právního výkladu a podle právního výkladu ČT Balvín na odstupné právo nemá a vy mu ho nevyplatíte? Je to tak. Nebude se Jiří Bavlín soudit nebo nejste informován o tom, že by byla nějaká žaloba z jeho strany, že by dostal právní odbor? Jsem informován pouze o tom, že Jiří Balvín podal žalobu na Českou televizi s ohledem nebo v kauze platnosti odvolání jeho z funkce ředitele, nikoli vyplacení nebo nevyplacení odstupného. V každém případě vy dodržíte právní výklad České televize a odstupné Balvínovi nedáte? Ano. Jak velké by bylo, jestli se o tom dá veřejně hovořit? Já bych to nekomentoval. Teď se dostáváme k dalšímu tématu, o němž jste hovořil, a to o finanční situaci České televize a o tom, o čem budou jednat zanedlouho poslanci Poslanecké sněmovny. Pokud byste měl jedním slovem charakterizovat finanční situaci, ve které je televize veřejné služby v České republice, jak by to jedno slovo znělo? Složitá. Ne krizová? Ne, to ne. I když například loni prodělala, podle výroční správy zhruba tři sta sedmdesát milionů korun? Ano, to souhlasí. To znamená, přesto byste nepoužil slovo krizová? Nepoužil bych slovo krizová. Kdy podle vás se dostane Česká televize a je nutné dát ty podmínky v případě, že nebudou zvýšeny uživatelské poplatky a sněmovna odmítne vládní návrh. Kdy podle vás by se mohla Česká televize dostat z finančních ztrát, rozumějme tedy ze schodkového hospodaření? Letošní rozpočet již je navržen jako vyrovnaný, to znamená ze ztrátou nula. Je to ale reálné, když i ten rozpočet za rok příští byl jinak strukturován a ztráta byla vyšší, než se původně předpokládalo. Ono něco jiného je na začátku prognóza a pak skutečný stav, České televizi to v roce 2002 nevyšlo. Je to tak, ale musím říct, že ten vliv nebo ta ztráta, která oproti té původně plánované ztrátě je takto očekávaná vyšší, jak jste říkal těch mínus tři sta sedmdesát milionů korun, tak na to působily zejména dva vlivy, a to je podstatně nižší výnos z reklamy a zcela neočekávaný doměrek daně z příjmu ještě za rok 97. To znamená, když tyto dva vlivy bychom eliminovali, tak přijdeme k tomu, že vlastně televize ty ostatní plánované výnosy, vlastně ten provoz, provozní výnosy zvýšila proti plánu a v provozních nákladech naopak ušetřila. V těch provozních výnosech myslím o devadesát milionů korun si vedla lépe, v těch provozních nákladech ušetřila zhruba sedmdesát milionů korun. Chcete tím říci, že v každém případě jste veřejnosti schopen garantovat, že hospodaření v roce 2003 rozhodně nebude státové? Tak ta hospodářská realita je samozřejmě složitá, ale tyto mimořádné vlivy, o kterých mluvíme, by se již neměly vyskytnout a ten rozpočet byl také už od počátku postaven na reálných číslech, čili nějaké obrovské... Téměř ta garance je tam velmi vysoká, osmdesátiprocentní? Nějaká obrovská ano, nějaká obrovská odchylka by neměla nastat. Jak bylo řečeno, Poslanecká sněmovna má v nejbližších dnech rozhodovat o osudu novely zákona o uživatelských poplatcích. Návrh uvažuje o zvýšení poplatků za televizi ze stávajících pětasedmdesáti na devadesát pět korun. Předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL a stálé komise Poslanecké sněmovny pro sdělovací prostředky Jaromír Talíř na otázku BBC, zda má návrh zákona šanci ve sněmovně projít do druhého čtení říká: Jaromír TALÍŘ, předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL (zvuková ukázka): No, to si nejsem jist. Náš poslanecký klub se zabýval i tímto zákonem s tím, že i prostě u nás jsou nad tím trošku rozpaky. My určitě podpoříme ten zákon, aby postoupil do druhého čtení, to znamená, abychom mohli ve výborech na to téma diskutovat a tam to podrobit ještě zkoumání dalšímu. Netroufnu si předjímat, protože i u nás v klubu byly různé názory na to, zda koncesionářské poplatky zvýšit a nezvyšovat procento reklamy nebo naopak nezvyšovat koncesionářské poplatky a naopak zvyšovat reklamu na to, prostě můžou být za tím různé názory a bude to chtít hlubší debatu nad zákony, nad informacemi, které poskytne předkladatel, tedy ministerstvo kultury, respektive Česká televize. Předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL a stálé komise české Poslanecké sněmovny pro sdělovací prostředky Jaromír Talíř. Na podobnou otázku člen, také stálé komise Poslanecké sněmovny pro sdělovací prostředky a poslanec Petr Pleva odpovídá: Petr PLEVA, poslanec PS PČR /ODS/ (zvuková ukázka): No, myslím, že v tomhle mám stejný názor jako celá naše strana, to znamená, dokud nebude zvolen definitivní generální ředitel a skutečně vyjasněno a zprůhledněno hospodaření České televize, nechceme přistoupit k navýšení koncesionářských poplatků. Petr Pleva, poslanec stálé komise Poslanecké sněmovny pro sdělovací prostředky za Občanskou demokratickou stranu. V případě, že Poslanecká sněmovna zamítne, máte připravenou takovou variantu, že zvýšení uživatelských poplatků neprojde? No, byla by to pro Českou televizi varianta nejméně příznivá, ale i s touto variantou je nutno umět žít a přizpůsobit tomu hospodaření a chod České televize. Jak by k tomu musel být přizpůsoben, co by to znamenalo v případě, že neprojde ve sněmovně zvýšení uživatelských poplatků za televizní přijímače? Došli bychom k tomu, ale ta čísla, co teď řeknu, již jsou známa. Takže, já právě bych se určitě ohradil proti tvrzení pana poslance Plevy, že přetrvává neprůhledné hospodaření a tak dále. Jednoduše z té restrukturalizace, o které jsme tady spolu již hovořili, tak tam je patrný přínos, který během pěti let do rozpočtu České televize, vlastně z úspor náklad nebo z dodatečných výnosů, připlyne. Nicméně i z těchto dlouhodobých čísel je zřejmé, že toto stačit nebude a že vlastně pro zachování... Kolik ten přínos je, číslo? Ten přínos je osm set dvacet milionů korun. A kdy se vyčerpá tento přínos z restrukturalizace? To je... Když se nezvýší poplatky? To je trvalý přínos vlastně do roku 2007 a bude působit i dále. A kdyby tedy krizová varianta v případě, že neprojde zvýšení poplatků, tak kdyby to ohrozilo úplně fungování České televize, její finanční stabilitu? Tak neohrozilo, ale musím říct, že i přes dosažení tady tohoto přínosu z restrukturalizace a vlastně projití Českou televizí všemi těmi restrukturalizačními procesy, tak bychom museli omezovat rozsah veřejné služby, to znamená zlevňovat vysílací schéma. A tečka? A tečka. Prozatímní ředitel České televize Petr Klimeš. Děkuji za vašich třicet minut věnovaných BBC. Někdy příště u mikrofonu na shledanou. Na shledanou. Takové bylo Interview BBC. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích Balvín tvrdí, že má nárok na odstupné, Klimeš s tím nesouhlasí Lidové noviny, 14. 5. 2003, strana 2 - Prozatímní ředitel České televize Petr Klimeš nevyplatí odstupné bývalému šéfovi ČT Jiřímu Balvínovi. Klimeš včera v rozhlasové stanici BBC řekl, že to neumožňuje pracovní smlouva, kterou měl Balvín uzavřenou. Ten ale tvrdí, že podle manažerské smlouvy, která vychází ze zákoníku práce, má právo na takzvané odchodné ve výši desetinásobku hrubé měsíční mzdy. Klimeš: Nezvýšení poplatků neohrozí stabilitu ČT Internetový server Česká média, 13. 5. 2003, 18:19:48 - Úřadující prozatímní generální ředitel České televize Petr Klimeš v dnešním Interview české redakce BBC uvedl, že současný stav ČT je důsledkem dosavadního stylu řízení veřejnoprávní televize, jenž postrádal manažerské prvky řízení. ČT podle něj neměla strategickou vizi a neznala měření výkonu. Klimeš dále přiznal, že v interpersoná lních vztazích mezi jednotlivými úseky i studii a Kavčími horami ještě existují rezidua z minulosti či z televizní krize. V současné době však televize veřejné služby disponuje soustavou strategických scénářů, jejichž naplnění zajistí rozvoj a zefektivnění ČT. „Nicméně činnost Rady ČT určitým problémem je," reagoval Klimeš na dotaz moderátora Václava Moravce ohledně vlivu rady na činnost ČT. Novelu zákona o ČT jako celek ředitel považuje za pokrok, který však spojuje se zvýšením výnosů z vyšších koncesionářských poplatků a většího objemu reklamy ve vysílání televize. V souvislosti s pochybnostmi o schválení novely zákona o ČT Klimeš uvedl, že zachování stávajících příjmů ČT její finanční stabilitu neohrozí. „Budeme však muset omezovat rozsah vysílání veřejné služby," dodal stávající ředitel ČT. Balvín tvrdí, že má nárok na odstupné, Klimeš s tím nesouhlasí PRAHA 13. května (ČTK) - Prozatímní ředitel České televize (ČT) Petr Klimeš nevyplatí odstupné bývalému šéfovi ČT Jiřímu Balvínovi. Klimeš dnes v rozhlasové stanici BBC řekl, že to neumožňuje pracovní smlouva, kterou měl Balvín uzavřenou. Jeho předchůdce v čele veřejnoprávní televize ale tvrdí, že podle manažerské smlouvy, která vychází ze zákoníku práce, má právo na takzvané odchodné ve výši desetinásobku hrubé měsíční mzdy. "Já jsem měl plat 90.000 korun, na rozdíl od pana ředitele (Klimeše), který má 230.000 korun," řekl dnes ČTK Balvín. Celkem by tedy od svého někdejšího zaměstnavatele měl získat 900.000 korun. Dodal, že peníze má podle manažerské smlouvy získat pod podmínkou, že po dobu devíti měsíců nenastoupí do jiného zaměstnání v mediální sféře. Celou záležitost nepovažuje ještě za uzavřenou. "Nejsem s tím smířený, ještě si kvůli tomu dopisujeme," dodal exředitel. Klimeš řekl, že podle pracovní smlouvy nemá Balvín na peníze nárok, pokud byl za určitých podmínek odvolán. "Výpověď, kterou Rada ČT panu Balvínovi doručila, obsahuje bohužel právě tyto podmínky," konstatoval Klimeš. Balvín byl odvolán loni v listopadu. Televizní rada jeho odvolání zdůvodňovala tím, že neplní své úkoly a není schopný Českou televizi restrukturalizovat. Balvín tvrdil, že za jeho odvoláním stojí nátlak určitých zájmových skupin a politiků. Hovořil také o tom, že podá kvůli platnosti výpovědi žalobu. Pro Balvínův odchod z vedení televize hlasovaly dvě třetiny, tedy deset členů rady - nejnižší možný počet nutný podle zákona k tomuto rozhodnutí. Balvín podle nich nenaplnil projekt a sliby, na jejichž základě byl vybrán do funkce. Klimeš: Balvín nedostane odstupné, neumožňuje to jeho smlouva PRAHA 13. května (ČTK) - Prozatímní ředitel České televize (ČT) Petr Klimeš nevyplatí odstupné bývalému šéfovi ČT Jiřímu Balvínovi. Klimeš dnes v BBC řekl, že to neumožňuje pracovní smlouva, kterou měl Balvín uzavřenou. Podle ní nemá Balvín na odchodné nárok, pokud bude za určitých podmínek odvolán, uvedl. "Výpověď, kterou Rada ČT panu Balvínovi doručila, obsahuje bohužel právě tyto podmínky," konstatoval Klimeš. Balvín byl odvolán loni v listopadu. Klimeš neřekl, o kolik peněz přijde. Televizní rada jeho odvolání zdůvodňovala tím, že neplní své úkoly a není schopný Českou televizi restrukturalizovat. Balvín tvrdil, že za jeho odvoláním stojí nátlak určitých zájmových skupin a politiků. Hovořil také o tom, že podá kvůli platnosti výpovědi žalobu. Pro Balvínův odchod z vedení televize hlasovaly dvě třetiny, tedy deset členů rady - nejnižší možný počet nutný podle zákona k tomuto rozhodnutí. Balvín podle nich nenaplnil projekt a sliby, na jejichž základě byl vybrán do funkce. Neumí hospodařit Mladá fronta DNES, 20. 5. 2003, názory, autor: Martin Dvořák, strana: 10 - Chci panu Klimešovi pogratulovat za skvělou ekvilibristiku s čísly v jeho článku v MF Dnes z 15. 5. Jsem překvapen, jak se dají ekonomická exaktní fakta poskládat do mozaiky, která barevností až mate zrak. Je třeba hovořit o tom, jaké má veřejnoprávní televize povinnosti a jak se svěřenými prostředky hospodaří. Prima zveřejnila, kolik stojí její hodina vysílání - překvapuje mě, že to pan ředitel Klimeš nezaregistroval. Jedna hodina vysílání naší televize stojí přibližně 178 000 korun, za loňský rok jsme odvysílali přibližně 7200 hodin, cena hodiny ČT je přitom 270 178 korun a odvysíláno bylo 17 520 hodin. Je bezpochyby možné gratulovat ČT k takovému výsledku, ale srovnávat lze jen srovnatelné. ČT disponuje velkým archivem, který není srovnatelný ani s Novou, ani s Primou, jelikož se buduje již 50 let. ČT archiv hojně využívá a to se v ceně hodiny vysílání projeví. Navíc cena vysílací hodiny úzce souvisí s počtem zaměstnanců, neboť náklady na zaměstnance se do této ceny promítají. Příjmy z reklamy: při rozpočtu blížícím se pěti miliardám je nárok na zisk 250 milionů navíc z reklamy neopodstatněný, tvoří-li výnosy koncesionářských poplatků dvě třetiny výnosů ČT, které byly za loňský rok 4,575 miliardy korun, a přesto hospodaření skončilo ztrátou 370 milionů. Hovořit o zvýhodňování komerčních stanic na reklamním trhu je nekorektní, pokud příjmy z reklamy činí 100 procent příjmů komerčních TV na rozdíl od zhruba 30 procent u ČT. Nelze přijmout argument, že se v posledních sedmi letech nedostal meziroční růst výdajů na reklamu pod půl miliardy korun, když první čtvrtletí letošního roku ukazuje mírný pokles. Navíc sám pan ředitel Klimeš řekl v BBC, že přínos restrukturalizace ČT by tvořil 820 milionů korun a že ani v případě, že by zvýšení poplatků a procenta reklamy neprošlo, neohrozilo by to finanční stabilitu ČT. Nikdy jsem nezpochybňoval úlohu České televize jako média, které nese na bedrech starost o původní českou tvorbu. Navíc díla, která v ČT vzniknou, mohou být komerčně dobře využita, a tím se stát významným zdrojem příjmů. V tomto necítím žádný rozpor. Pan Klimeš však ve svém článku říká, že komerční televize nemají téměř žádnou vlastní tvorbu, a tím mají nižší náklady. Pan Klimeš je špatně informován. Prima ze znění své licence musí vysílat 20 procent pořadů vlastní výroby. Dlouhodobě se pohybuje kolem 24 procent, což není číslo nijak zanedbatelné a je veřejně dostupné. U Novy je toto procento ještě vyšší. ČT je garantem české televizní tvorby, ale ani to neznamená, že si zvýšení poplatků automaticky zaslouží. Už sama existence těchto příjmů ukazuje na její zvláštní roli. Protože jde o peníze občanů, je nutné s nimi hospodárně nakládat a to se stále neděje. V hospodaření ČT jsou takové rezervy, že pokud by jich bylo správně využito, nebylo by žádného dodatečného přílivu peněz třeba. Objem a kvalita produkce by byly zachovány a ještě by zbylo na digitalizaci a další prospěšné projekty. Proto nesouhlasím s argumentem, že by musel být omezen rozsah veřejné služby. ČT si musí udělat pořádek uvnitř, protože neschopnost efektivně hospodařit se nedá donekonečna přenášet na koncesionáře. Pak se ukáže, že příjmy, které má v současné době, jí bohatě ke kvalitnímu fungování postačí a nebude třeba se dovolávat toho, co si kdo zaslouží. Neboť jediným nárokem na získávání peněz je kvalitní zacházení s nimi a výrazná protihodnota, kterou za peníze plátcům nabízíme. Autor je generální ředitel Prima TV Televize prodělává, od ředitele se čeká radikální změna Hospodářské noviny, 3. 7. 2003, strana 4: Ať bude novým ředitelem České televize zvolen kdokoli, čeká na něj jeden úkol: vyvést hospodaření ČT z červených čísel. Veřejnoprávní televize je ve ztrátě tři roky. Poslanci i někteří profesionálové z komerčních televizí roky ČT popisují jako kolos, v němž radikální změna může narazit na zavedená pravidla. A na silné odbory. "ČT je nemotorný moloch a potřebuje radikální řez," tvrdí Zdeněk Šámal, bývalý dlouholetý pracovník televize. Koncem 90. let byl šéfredaktorem zpravodajství ČT, poté působil ve stejné funkci v komerční televizi TA3, malé "slovenské CNN". "Po tom, co jsem zažil v TA3, si dovoluji tvrdit, že je v ČT nadbytek lidí," říká Šámal. A upozorňuje: TA3 měla asi o třetinu méně redaktorů, přesto zvládala vysílat dvacet hodin zpravodajství denně, několikanásobně více než ČT. "Radikální řez, na rozdíl od státní správy, prodělává televize od roku 1990. Z původních 6500 zaměstnanců jejich počet klesl na něco přes dva a půl tisíce. Od určitého okamžiku můžete ušetřit na jídle, už jen pokud nejíte," namítá televizní odborář Antonín Dekoj. Podobně to vnímá šéfredaktor aktuální publicistiky Čestmír Franěk: "Ve srovnání s veřejnoprávními televizemi v zahraničí na tom ČT tak špatně není. Zaměstnanců má spíš méně." Faktem je, že ačkoli z komerčních televizí chodí například na tiskové konference obvykle jen dva lidé - reportér a kameraman, štáby ČT bývají početnější. "Zhruba ve dvou třetinách případů lze pracovat ve dvou lidech, aniž by se snižovala kvalita veřejnoprávního vysílání," míní přitom Šámal. Často uváděným příkladem nehospodárnosti veřejnoprávní televize bylo její brněnské studio. "Dosavadní výsledky autoritativně potvrzují, co bylo již dříve obecně známo: Zdejší studio veřejné služby fungovalo jako černá díra, v níž zmizely tu kostýmy, tu ekonomicko-výrobní dokumentace k pořadům, tu finanční hotovost," uvedl v jihomoravské příloze Mf Dnes nově zvolený člen Rady ČT Petr Voráč. Kuriózní je podle něj třeba osud ocelových garáží v Židenicích, které brněnské studio koupilo v roce 1994. "Podle kontroly byly patrně prodány do šrotu, chybí však dokumentace, a tím pádem i zhruba 700 tisíc korun," tvrdí Voráč. Odvolaný ředitel brněnského studia Zdeněk Drahoš tvrzení o chybách a machinacích vždy odmítal. To, že uzavíral nevýhodné smlouvy, ovšem připustilo i nejvyšší vedení ČT. Mluvčí televize Richard Klatovský před časem uvedl, že se Brno zavázalo odvysílat patnáct zpravodajsko-publicistických příspěvků od firmy Fatem za cenu 3350 korun za minutu, což je podle něj dvojnásobek obvyklé ceny v Praze. Už loni televize zjistila, že jí neplynuly žádné zisky z prodeje lístků na brněnské pořady Manéž Bolka Polívky, Bolkoviny a Banánové rybičky. Ztráta? Asi 400 tisíc. Prozatímní ředitel a horký kandidát na "úplného" ředitele Petr Klimeš tvrdí, že v ČT od počátku roku postupně prosazuje změny, které mají ekonomiku firmy zlepšit. Hlavní cíl? Aby televize letos dodržela vyrovnaný rozpočet - zhruba 4,5 miliardy. Spolu s poradci z firmy KPMG si také televize vytipovala šestnáct oblastí, kde lze něco vylepšit. Vedení ČT už dříve oznámilo, že hodlá například lépe kontrolovat, jestli se zbytečně neplýtvá při výrobě pořadů. Případné další propouštění studie neřeší. ČT odhaduje, že díky změnám získá v pěti letech 820 miliónů. Další stamilióny si slibuje od zvýšení televizního poplatku ze 75 na 95 korun a rozšíření reklamního času z jednoho na tři procenta. Osud tohoto návrhu, který mají brzy posuzovat poslanci, je ale nejistý. "Dokud nebude zvolen definitivní generální ředitel a skutečně zprůhledněno hospodaření ČT, odmítáme k navýšení poplatků přistoupit," prohlásil například v BBC poslanec ODS Petr Pleva. Odborář Dekoj naopak míní, že velký podíl na situaci ČT mají politici. "Vinou zákonodárců přes 600 tisíc domácností neplatí televizní poplatky. Protože neexistuje reálný způsob postihu neplatičů." | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:24 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
