| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| pátek 9. května 2003, 18:00 SEČ | |||||||||||||||
| Jaroslav Tvrdík | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Jaroslav Tvrdík uvedl, že cisterny na vodu z vybavení česko-slovenského protichemického kontingentu v Kuvajtu budou přemístěny do Iráku, kde poslouží české vojenské nemocnici.
Přepis rozhovoru Citace rozhovoru v médiích Podle českého velvyslance ve Velké Británii, bývalého náměstka ministra obrany Štefana Füleho, česká strana vyjednává s Brity o možném nákupu starších letadel Tornádo pro ochranu českého vzdušného prostoru. Štefan FÜLE, český velvyslanec ve Velké Británii (zvuková ukázka): Je potřeba si říct, že s Velkou Británií na mezivládní úrovni jednáme jenom o krátkodobé variantě ochrany našeho, o zabezpečení ochrany našeho vzdušného prostoru. Hovoříme o starších olétaných letadlech a že hovoříme o mezivládním základním řešením takového otázky. Uvedl 1. května v rozhovoru pro BBC český velvyslanec ve Velké Británii Štefan Füle. Nejen o budoucím zabezpečení českého vzdušného prostoru bude následujících třicet minut. Od pondělí do pátku vysíláme půl hodinu otázek a odpovědí. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec, pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl ministr obrany České republiky Jaroslav Tvrdík, dobrý den. Dobrý den. I když pozdrav dobrý den se asi teď pro vás nehodí, protože váš den není dobrý. Není, skutečně není, i když jsme myslel, že dnešní debatu budu muset zrušit, stihl jsem to na poslední chvíli po řešení úkolů, které byly prioritní, musím s lítostí oznámit, že u česko-slovenského kontingentu v Kuvajtu v podstatě došlo k velmi vážné dopravní nehodě. Naši vojáci při návratu z mise v Bagdádu havarovali. Jeden z terénních obrněných automobilů Toyota pravděpodobně pod vlivem únavy řidiče, pravděpodobně pod nějakým mikrospánkem, sjel z dálnice, sjel z cesty a při převrácení tohoto automobilu došlo ke zranění tří našich vojáků. Jaká ta zranění jsou? Dva vojáci, nadrotmistr Pavel M. a praporčík Zbyšek C., mají velmi vážná zranění těžkého typu, jeden z nich je v kritickém stavu, jeden podplukovník Rostislav K. má lehká zranění. Vojáci, kteří mají těžká zranění, v tuto chvíli byli za pomoci americké zdravotnické služby přepraveni do nejlepší nemocnice v Kuvajtu, jsou u nich v tuto chvíli i čeští vojenští lékaři a pokouší se o stabilizaci jejich stavu. Pro uklidnění rodin našich vojáků chci říct, že již v tuto chvíli jsou u všech rodinných příslušníků těchto vojáků naši vojáci, to znamená rodiny zraněných vojáků jsou v tuto chvíli informováni a poskytujeme jim podle našich možností informační či zdravotnickou pomoc. Jaká ta pomoc je? Vy jste při té předposlední cestě do Kuvajtu hovořil o programu, který je pro vojáky zahraničních misí, pokud se stane takový případ. Tak samozřejmě pro rodiny je to nejdůležitější, že vědí, že jsou to jejich blízcí. Myslím, že v takovýchto chvílích mezi rodinnými příslušníky, při oznámení takovéto informace, logicky vypuká určitý stupeň obav, nechci říct paniky, proto my se snažíme tak, jak jsem hovořil před chvilkou, uvést co nejbližší identifikační údaje při jménech tak, jak jsme o nich hovořil, snažíme se mít v pohotovosti krizovou linku, na které se rodinní příslušníci, kteří budou volat, doví, zda to jsou, či nejsou, respektive, že to nejsou jejich vojáci z povolání, jejich příbuzní a v konkrétních rodinách, které postihla tato tragédie, tak v tuto chvíli je příslušný velitel útvaru, je tam s nimi vždy lékař, je tam psycholog. Snažíme se poskytovat jak takovouto pomoc zdravotnickou či odbornou, tak hlavně informační. Uvažujete o tom, že poté, až budou vojáci operováni, že by byli transportováni do České republiky? Budeme se pro ně snažit vytvářet podmínky, které budou v tu chvíli nejlépe odpovídat jejich dalšímu léčení, jejich dalšímu, optimalizaci jejich stavu, jestliže bude optimální převoz do České republiky, tak samozřejmě přistoupíme okamžitě k takovémuto řešení, ale v tuto chvíli jsou, jak už jsem říkal, za pomoci amerických lékařů v nejlepší kuvajtské nemocnici a naši lékaři se snaží asistovat a pomáhat se vším, co mohou. Dostává se jim takové péče, jako by se jim dostalo ve střešovické vojenské nemocnici, která je pro armádu tím nejlepším odborným pracovištěm? Na to neumím odpovědět, protože naše vojenské zdravotnictví je skutečně na špičkové výši a vojenská zdravotnická nebo Vojenská nemocnice ve Střešovicích patří k nejlepším svého druhu v Alianci. Já neznám přesně stav kuvajtského zdravotnictví, ale prostě v té lokalitě, ve které se naši vojáci nacházejí, mají to nejlepší, co mohou. Jestli půjde převoz zajistit, tak je okamžitě převezeme. Říkal jste, že k té závažné dopravní nehodě došlo cestou z Bagdádu. V Bagdádu byla Janina Hřebíčková, doprovázeli ti, kteří havarovali, nějaké české diplomaty, nebo proč se vraceli z Bagdádu? Vytvářeli podmínky pro činnost české diplomatické mise. Česká republika by měla v dohledné době otevírat zastupitelský úřad v Bagdádu, měla by tam otevírat své diplomatické zastoupení a Českou republiku také právě u /nesrozumitelné/ úřadu pana generála Garnera zastupuje paní zmocněnkyně nebo velvyslankyně České republiky Hřebíčková. Ta v tuto chvíli nebyla na, nebo v této koloně, nebo v tomto konvoji, ta se vracela o den dřív letecky, a již by dnes měla být na cestě do České republiky, ale byli zabezpečovat, zajišťovat výchozí podmínky pro fungování našich diplomatických úřadů. Změnila nějak ona závažná dopravní nehoda situaci u českého kontingentu, který dlí v oblasti Perského zálivu a jak? Já v tuto chvíli tu informaci přesně nemám, ale domnívám se, že to pro vojáky bude prostě smutný den, je to vždy stejné, jestliže dochází ke zranění jejich kolegů, tak to samozřejmě nesou všichni velmi těžce, na druhou stranu je potřeba říct, že ty podmínky jsou nesmírně složité, teploty jsou kolem pětapadesáti stupňů již v těchto chvílích, vojáci mají prostě omezené množství spánku, jsou logicky velmi unavení, je to prostě vojenská mise a takovéto situace ve chvíli, kdy se pohybují na dálnici zřejmě poměrně stereotypním způsobem, jestliže tam je vliv únavy, tak prostě došlo k situaci, která je běžná i na českých silnicích, a zde prostě ty podmínky, které takového krizové situace vytváří, logicky jsou ještě, nebo respektive to prostředí je ještě mnohem složitější, to znamená je to věc, která k takovýmto vojenským misím patří, ale je to samozřejmě vždy velmi smutné. Oba dva jsme se před dvěma dny vrátili z oblasti Perského zálivu a mohli jsme pozorovat nasazení českých vojáků. Nemělo by se obecně zvolnit, aby se takovéto situaci, ke které došlo, předešlo? My se snažíme, aby to zatížení bylo rozumné. Naši vojáci sami, když začali s distribucí vody a potravin, tak byli sami šokováni tím prostředím, které tam je. Já jsem viděl reakce, myslím, v České tiskové kanceláři, pro mě to byl také velmi hluboký zážitek, ale dnes jsme viděl v České tiskové kanceláři vyjádření jednoho z Iráčanů, který říkal: "Jsme vám vděční za pomoc, které se nám dostává, jsme vděční za vodu, jestliže prostě člověk nemá v tomto extrémním prostředí vodu, tak nemůže pít, nemůže se mýt, prostě nežije a pro nás tato pomoc českých vojáků je prostě v tuto chvíli zásadní." Naši vojáci, když to viděli, tak měli sami obrovskou snahu, žádali své velitele, aby se mohli na těch misích s vodou do Iráku točit i několikrát denně. Měli zájem jezdit dvakrát ... Zvolnit tedy není možné, že vstupuji do vaší řeči? ... a například právě proto, že se vraceli, nebo že z té jedné mise zkušební, kterou zkusili, se vrátili ve tři ráno, tak nemůžou vstávat v pět hned druhý den, takže právě proto ty konvoje jezdí pouze jednou, či dělají, co mohou. Je to maximální vypětí, nechceme zatěžovat víc, ale zvolnit samozřejmě lze, je možné se dívat na tu tragédii a dělat vše v pohodě a s úsměvem, ale to čeští vojáci prostě neumí a je to logické. Měly by být vyvozeny nějaké konkrétní důsledky z té tragédie, k níž došlo? My to budeme šetřit, musí být provedeno zkoumání, jako u každé jiné mimořádné události v Armádě České republiky. Na místě velitel kontingentu, generál Lupuljev, na místě vojenská policie. Vzhledem k tomu, že se jedná o úplně nový vůz, tyto vozy tam byly dodány teprve v nedávné době, tak je selhání techniky velmi nepravděpodobné, i když není vyloučené. Já si skutečně umím představit, že nejpravděpodobnější nehodou je, i když se to těžko z České republiky takto hned hodnotí, ale podle generála Lupuljeva nejpravděpodobnější nehoda vzhledem k místu, kde se to stalo, dálnice, sjetí z cesty, tak je to skutečně únava, mikrospánek a já si myslím, že takovéhoto vojáka prostě odsuzovat nemůžeme, i když odpovědnost za vznik nehody samozřejmě má, ale jsou tam objektivní příčiny. Jde mi samozřejmě ale o ty kroky, které je možné učinit rozkazem, aby se skutečně vojáci nepřetěžovali sami, byť chtějí pomáhat? Já znovu říkám, já jsme měl možnost být tam tři dny a vy jste tam byl se mnou, já myslím, že se oba dva shodneme, že když my jsme odjížděli, a to jsme tam byli tři dny, tak ta únava na nás byla znát. Prostě to je v šedesáti stupních s omezeným přístupem k potravinám, k vodě, je to složitá vojenská mise a k vojenské profesi takovéto věci patří. My samozřejmě, generál Lupuljev asi zhodnotí, do jaké míry může ještě nějakým způsobem přijmout nějaké vyšší bezpečnostní principy a pravidla a zkusí mi to logicky navrhnout nebo to sám přijme, ale bude to velmi těžké, ta mise sama o sobě je složitá, je to vojenská profese. Krom jiného jsme oba měli šanci sledovat v úterý v třistatisícovém Zubajru, jak čeští vojáci přivážejí vodu. Adnad Fahan, jeden z Iráčanů, říká, že voda je to nejdůležitější, co nyní jih Iráku potřebuje, protože jinak není možné jíst, pít a mít se. Česká velvyslankyně v Kuvajtu Jana Hybášková v úterý v Zubajru na jihu Iráku k situaci zásobování vodou řekla: Jana HYBÁŠKOVÁ, česká velvyslankyně v Kuvajtu (zvuková ukázka): Ano, dneska jim voda přestala téct vůbec, i ta voda užitková, protože se definitivně rozbil vodovodní řad. Jedná se totiž o to, že dodávky vody byly celých posledních dvanáct let v této oblasti organizovány přímo ministerstvem vnitra. Saddámův režim nechal záměrně rozbít vodovodní řady tak, aby nechal obyvatelstvo závislé na každodenních cisternových dodávkách vody. V létě je tady padesát až šedesát stupňů, a ta ulice, a ta čtvrť, která nebyla poslušná, tak jí prostě cisterna s vodou nepřijela. Takže skutečně v Iráku existuje dodneška bizardní instituce, která se jmenuje ministerstvo vnitra a vody. My jsme tady začali tuto činnost suplovat, dodáváme vodu, problém je ten, že místní obyvatelé nemají ani základní vhodné nádoby na tu vodu, takže budeme muset kupovat i kanystry, aby si vůbec tu vodu mohli odnášet. Dneska skutečně ty tři české cisterny, které sem přijely, jsou jedinou vodou, která se do třistapadesátitisícového Zubajru dostala. Úterní slova české velvyslankyně v Kuvajtu Jany Hybáškové v rozhovoru pro BBC, když jsme společně sledovali situaci se zásobováním vodou v třistatisícovém Zubajru na jihu Iráku. Změnila situace, kterou viděl Jaroslav Tvrdík na jihu Iráku, jeho pohled na budoucí angažmá české armády v oblasti Perského zálivu, respektive v Iráku? Já vím, že s omezeným časem přesto nezačneme od budoucnosti, ale od minulosti, já jsem svůj pohled na vojenský konflikt logicky posunul. Viděno na místě je zřejmé, že skutečně se nejedná o následky, ta humanitární katastrofa, nedostatek vody, potravin, špatné zdravotnictví, to není následek vojenské válečné operace, to je skutečně následek osmiletého konfliktu Irák - Írán, vyvolaného Saddámem Husajnem a čtrnáctiletých sankcí, kdy nezbývalo na nic jiného, na vodu, potraviny, léky, na základní životní potřeby a je logické, že jediné, kde byl dostatek, tak jsou paláce Saddáma Husajna a zabezpečení jeho nejbližších. Je to velmi tragické a je dobré to vidět, na mně to prostě zanechalo hluboký dojem. Co se týká pozice České republiky, potvrdil jsem si, že ta naše pozice záchranná humanitární je správná, mně přišlo v tu chvíli logické, že jsem rozhodl přehodnotit stažení části kapacit chemického kontingentu pro přepravu vody a rozhodl jsem o tom, že část našich vojenských cisteren zůstane na místě v Iráku, posílí kontingent polní nemocnice, budeme se i nadále přepravám vody všemi /nesrozumitelné/ a všemi prostředky věnovat. Počítám také s tím, že při příležitosti stažení dalších našich vojáků příští sobotu a neděli navštíví Irák delegace vedená mým prvním náměstkem, náčelníkem generálního štábu, využijeme toho letu, který tam je a za a) předáme už humanitární pomoc do toho vojenského zdravotnického zařízení, ke kterému jsou naši vojáci přičleněni, povezeme tam první léky, předáme tam techniku, převezmeme nad tím záštitu jako ministerstvo obrany a pokusíme se udělat maximum pro rozvoj tohoto zdravotnického zařízení. Za b) dvanáct cisteren typu Ars jsme připraveni nechat na místě vojákům, respektive civilistům přímo jako humanitární dar, čili necháme tam i Tatry speciálně upravené na přepravu vody jako dar místnímu obyvatelstvu. A za c) prostě budeme se angažovat humanitárně jak pro vodu, tak pro zdravotnictví i nadále v ještě větším rozsahu. O jak velké finanční humanitární pomoci uvažujete? Zkrátka kolik, protože předpokládám, že to, co jsme oba viděli v Iráku, ve vás zanechalo ten zážitek, že maximum toho, co jste schopni dát z rozpočtu z ministerstva obrany použijete na humanitární pomoc, do jaké výše by ta humanitární pomoc ze strany resortu obrany mohla být? My, v první řadě chci říct, že pro nás skutečně, teď jsem se přesvědčili o tom, že dávat peníze nebo něco posílat, to tam musí někdo dopravit, ti lidé, i když je dostatek zdrojů dneska obecně na humanitární pomoc, hovoří se o tom, že jsou k dispozici, já nevím, dvě celé dvě miliardy dolarů na léky, potraviny a další věci, tak těm lidem právě třeba v tom Zubajru tu vodu musí přivést, někdo jim tu péči musí poskytnout a ty kapacity tam nejsou. A nejen přivést vodu, protože vzpomínáte si, jak na vás jeden z Iráčanů křičel a podle Abnalafa Hana, který tlumočil ... Opravte vodovod. Ano, opravte vodovod, to znamená nabídnout lidi, kteří by mohli budovat a pomoc s obnovou infrastruktury z armády? Musím říct, že skutečně jsem se setkal s velmi pozitivními ohlasy několika set lidí, kteří říkali, Češi, mistr vody, Czechia, prostě vítali nás s radostí a potleskem, když jsem přijel a byla tam skutečně jediná rozhořčená reakce, kdy jeden z těch místních prostě říkal: "Nepomůžete nám vodou, kterou přivádíte, opravte nám vodovod." A je to úplně logické, má pravdu, je potřeba se v tuto chvíli angažovat. Co se týká zdrojů, my jsme již několikrát říkali, že tím, že za nás část nákladů přebírají Spojené státy či mezinárodní organizace či další spojenci, například bezplatným zabezpečením letecké přepravy či dalších náležitostí, tak jsme schopni potom naše prostředky vyčlenit na tuto operaci, věnovat na léky, zdravotnický materiál, na některé, na kanystry, které tam rozdáváme, kterých už jsme tam rozdali přes pět tisíc. V tuto chvíli se dá říct, že jsem po návratu do republiky rozhodl uvolnit dalších deset milionů korun na zdravotnické potřeby na ten typ materiálu, o kterém hovořím. Moji kolegové generálové se také rozhodli projít nepotřebný armádní materiál, hledáme prostěradla, pyžama, prostě vše, co jsme viděli, že třeba například v tom zdravotnickém zařízení není. Budeme se angažovat, jak to jenom bude možné, na druhou stranu logicky to musí odpovídat možnostem a schopnostem České republiky. My to tam sami nespasíme, musí se angažovat OSN, musí se angažovat Spojené státy, Velká Británie, kteří ten konflikt prostě zahájily. Musí převzít odpovědnost svět, ne jenom české ministerstvo obrany nebo Česká republika. Pane ministře, poslední otázka k tomuto tématu. Mojmír Mrva, velitel sedmé polní nemocnice, uvedl ve středu v rozhovoru pro BBC, že konečný stav lidí, kteří by měli být kolem sedmé polní nemocnice, zhruba tři sta dvacet, zkrátka něco nad tři sta mužů a žen. Uvažujete o tom, že by ten humanitární odřad, vojenská policie v Bagdádu a další, že by to bylo nějaké další vyšší číslo? Kolik do budoucna by celkem vojáků mělo působit v Iráku? My musíme skutečně respektovat možnosti České republiky, a to zejména zdrojový rámec, který máme. Já jsem několikrát říkal, že podmínkou české účasti jsou nějaké schopnosti resortu ministerstva obrany, musíme to financovat při neomezení reformy ozbrojených sil, která je strategickým cílem a logicky nechceme šahat a nemůžeme žádat vládu o nějaké vyčlenění finančních prostředků na vrub ostatních ministerstev. Z tohoto titulu tři sta dvacet lidí je stropem našich představ, bude tam působit 7. polní nemocnice, bude tam působit humanitární odřad s četou pro úpravu vody a s četou pro přepravu vody. Budou tam působit specialisté z takzvaných /nesrozumitelné/ center pro civilně-vojenskou spolupráci a bude tam působit do padesáti příslušníků vojenské policie ve stabilizačních silách. Víc v tuto chvíli naše možnosti, ekonomické možnosti větší prostor nedávají, nepočítáme s žádným dalším zvýšením. Do poloviny května hodláte podle svých slov předložit vládě návrh, aby základní vojenská služba skončila už k 31. prosinci 2004. Je už návrh hotov? Mám na stole, vrátil jsem se z Iráku, měl jsem na stole dnes tento materiál, skutečně se potvrzuje kvalifikovaný odhad, kterého se pokusili dosáhnout odborníci z ministerstva obrany z generálního štábu, materiál jsem předběžně prostudoval, považuji ho za velmi kvalitní a skutečně z něj vychází jako nejoptimálnější a také nejlevnější varianta pro Armádu České republiky, ukončení základní vojenské služby k 31. 12. příštího roku. Je to varianta, která při sečtení, po té ekonomické linii sečtení nákladů a naopak výnosů, tak přináší úsporu, celkovou úsporu do toho roku 2006 asi tři sta dvacet milionů korun, ty ostatní varianty přináší pouze další náklady, pro nás je to také zajímavé z hlediska využití situace na trhu, kdy je dostatečný zájem o práci v Armádě České republiky. Může to znamenat zrychlení profesionalizace a může to znamenat i vyjití vstříc té společenské objednávce, kterou je ukončení základní vojenské služby. Náš materiál potom také počítá s tím, že již od poloviny příštího roku zvýšíme vojákům služné na hranici zhruba čtyř tisíc dvou set korun, to znamená, že odslouží, naposledy povoláme vojáky v lednu příštího roku, bylo by to posledních pět tisíc čtyři sta vojáků a následně bysme těmto vojákům ještě od druhé poloviny roku platili služné na úrovni zhruba minimální mzdy tak, aby už se dalo říct, že už jsou to takoví poloprofesionálové a v zásadě už jsou to zaměstnanci v takovém omezeném pracovním poměru s přiměřeným výdělkem, čili už je to skutečně útlum základní služby se vším všudy. Tímto návrhem, který máte na stole, tedy seznámíte vládu v nejbližším možném termínu. Je hotov, já se musím domluvit s předsedou vlády, jestli mi povolí nějakou výjimkou z připomínkového řízení mezi ostatními resorty, které je obvykle dost rozsáhlé, je to materiál informačního charakteru, vláda ho bere na vědomí, celý ten proces ukončení vojenské základní služby je v pravomoci ministerstva obrany, a jestliže mi předseda vlády umožní výjimku z připomínkového řízení, předložím ho vládě v nejbližších čtrnácti dnech a následně by podle domluvy měl být posouzen ve výboru pro obranu a bezpečnost společně s návrhem poslanců ODS Vidíma a Nečase na zkrácení vojenské základní služby na šest měsíců a pana senátora Mejstříka na devět měsíců. Věřím tomu, že tento výbor vezme v úvahu velmi dobře připravené argumenty armádních a resortních odborníků a asi se přikloní k naší variantě. Náčelník Generálního štábu Armády České republiky Pavel Štefka k urychlení zrušení základní vojenské služby 18. dubna pro BBC uvedl: Pavel ŠTEFKA, náčelník Generálního štábu Armády České republiky (zvuková ukázka): Musely by se nahradit nejpotřebnější funkce vojáků základní služby profesionály. Hovoříme zhruba o dvou a půl tisících, ale myslíme si, že to může být ještě nižší počet, aby v tom určitém období ty útvary jenom přežily a potom, jak budou narůstat ta plánovaná profesionalizace, na které jsou peníze, což je to podstatné, by samozřejmě začaly už plnit úlohy tak, jak předpokládáme, takže my chceme vytvořit takzvaný bazén. Je to v několika útvarech, pravděpodobně Český Krumlov, Mikulov, popřípadě další, kde v současné době shromáždíme vojáky, kteří mají zájem o vojenskou službu, tedy profesionály, vycvičíme je, dáme jim speciální přípravu, kurzy a abychom nezasahovali do všeho, do střednědobého plánu, do tabulek a podobně a odsud je budeme potom tedy posílat tak, jak postupně jsme chtěli, profesionalizovat do jednotlivých útvarů nebo je používat na takové věci jako posílení policie, do misí a podobně. Osmnáctý duben a náčelník Generálního štábu Armády České republiky Pavel Štefka v rozhovoru pro BBC. Vy jste řekl jasné slovo, že je levnější než zkracovat základní vojenskou službu, ji zcela zrušit, a to ke 31. prosinci 2004. Ministerstvo obrany kvůli rychlejšímu zrušení základní vojenské služby ale uvažovalo o tom, že musí nabrat do konce příštího roku dva tisíce sedm set vojenských profesionálů, s jejichž přijetím počítalo až v letech 2005 a 2006. Můžete garantovat, že těch dva a půl, respektive dva sedm naberete? Já můžu říct, že to uděláme přesně tak, jak to před chvilkou popsal náčelník generálního štábu, absolutně se nic nezměnilo, respektuju pohled generálního štábu, skutečně vytvoříme bazén, bazén ve skutečnosti se jmenuje personální a doplňovací brigáda, prodloužíme existenci posádek Český Krumlov, Mikulov a Velká Hleďsebe. Zůstaneme v nich o dva roky déle, do těchto posádek potřebuje nabrat dva a půl tisíce vojáků, a protože jsem chtěl mít ve chvíli, kdy to předložíme tento návrh, jistotu, že to je reálné, tak jsem již rozhodl o tom, že 1. července budeme, začneme cvičit prvních pět set vojáků. Mohu s radostí oznámit, že v tuto chvíli těch pět set prvních vojáků máme, takže už nám jich chybí pouze dva tisíce, takže se ukazuje, že ten plán je reálný. A hlásí se těch dva tisíce? Máme, máme zájem v tuto chvíli o službu v této armádě odpovídající počtu asi pět tisíc sedm set žadatelů, čili v tuto chvíli už to není otázka zájmů v armádě, je to otázka ekonomických zdrojů, je logické, že nabrat ještě dva tisíce lidí do armády bude znamenat řádově asi devět set milionů korun v následujících dvou letech, ale znovu říkám, úspory, které nám vychází ukončením vojenské základní služby, možností dřív zrušit obvodní vojenské správy, možností dřív odejít některých posádek, znamenají větší úsporu a ve skutečnosti je to tři sta milionů korun potom úspor. Čili máme vojáky a zvládneme ten koncept. Jaké korekce a změny bude zapotřebí učinit v reformě armády, pokud předložíte a řekl jste, že ano, základní vojenské služby. Žádné? Právě pro nás je kouzelné to, že absolutně žádné, že jenom spojíme příjemné s užitečným, existuje zájem o službu v armádě, tak ho prostě chceme využít. Proto to necháváme v tom takzvaném bazénu, jak my tomu pracovně říkáme, že jenom zatížíme tři útvary nikoli sedm set, reformu vůbec nebudeme muset překopat a prostě na začátku nebo respektive na konci příštího roku zhruba v září, říjnu místo vojáků základní služby nastoupí ke zbylým sedmi stům útvarům právě dva tisíce pět set profesionálů z tohoto takzvaného bazénu, čili budeme muset změnit reformu pouze pro tři útvary a víceméně se vše ostatní bude odvíjet podle původních předpokladů. Reforma armády, což je hlavní úkol Jaroslava Tvrdíka jako českého ministra obrany, musí vyřešit i budoucnost ochrany českého vzdušného prostoru. Nejpozději v první čtvrtině roku 2005 totiž doslouží současné MiG-21 českého letectva. S ochranou českého vzdušného prostoru chce Česku pomoci Velká Británie. Variantou, o níž se nejvíce mluví, je nákup starších letadel Tornádo. Britský ministr obrany Geoff Hoon v této souvislosti při návštěvě Prahy 30. dubna uvedl: Geoff HOON, britský ministr obrany (zvuková ukázka): Spojené království bude nápomocné, úzce spolupracujeme s našimi přáteli v České republice, a jakmile přesněji definují své požadavky, jsem přesvědčen, že budeme schopni pomoci. Řekl 30. dubna v rozhovoru pro BBC britský ministr obrany Geoff Hoon, český ministr obrany Jaroslav Tvrdík následně po setkání s Geoffem Hoonem uvedl: Jaroslav TVRDÍK, ministr obrany /ČSSD/ (zvuková ukázka): Vláda mi uložila přijít s návrhem koncepce ochrany vzdušného prostoru a tato koncepce bude vládě předkládat čtyři možné alternativy rozhodnutí, konečného rozhodnutí, protože se jedná o dlouhodobé rozhodnutí spojené se suverenitou České republiky a obranyschopností České republiky, budeme muset k těmto alternativám vést diskusi nejenom ve vládě, ale napříč politickým spektrem. Jedna z těchto alternativ počítá s úzkou spoluprácí ozbrojených sil České republiky a Velké Británie. Řekl 30. dubna český ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Británie má nyní ve výzbroji asi sedmdesát stíhaček Tornádo F-3. Dalších čtyřiadvacet získá zanedlouho zpět od Itálie. Můžete, pane ministře, potvrdit, nebo vyvrátit informace BBC, že Britové chtějí prodat České republice právě tu dvacítku Tornád, které přijdou z Itálie? Tak je potřeba říct, že to je velmi složitý problém, snad poslední zásadní v reformě ozbrojených sil. Ten problém se táhne čtrnáct let, letadla jsme čtrnáct let pouze vyřazovali a vždy, když měla politická reprezentace rozhodnout, tak to rozhodnutí odložila, anebo neučila, a to je velmi špatné. Já mám poslední šanci, protože jestli vláda nerozhodne v červnu a nedojde ke shodě napříč spektrem, protože jednotlivá řešení vyžadují zpravidla i souhlas Poslanecké sněmovny, tak prostě automaticky to bude znamenat jednu z těch čtyř alternativ, nemít chráněný vzdušný prostor. Mým zájmem je za každou cenu letadla získat a těch důvodů je mnoho, já už jsem o nich hovořil tolikrát, že to dnes ani nechci opakovat. Neumím si představit, že v srpnu 2005, kdy skončí posledních osm MiGů-21, je prostě nenahradí jiný obdobný letoun, respektive letoun kvalitativně vyšší úrovně. Pro představu ... Je pro vás, že skočím do řeči, je pro vás představitelné, abyste zůstával ministrem obrany v případě, že se v polovině roku nerozhodne? Já nechci podmiňovat své další účinkování v armádě jedním konkrétním rozhodnutím, ale v každém případě by to byla pro mě nejtěžší osobní prohra ve funkci, jakou jsem zatím zažil, bylo by to pro mě rozhodnutí velmi tragické a domnívám se, že by bylo velmi špatné z dlouhodobého principu i pro Českou republiku. Já chci přijít s dvěmi řešeními současně, protože optimálním řešením je samozřejmě nákup čtyřiadvaceti nebo osmnácti a čtyřiadvaceti nových strojů, na které ovšem budeme mít finanční prostředky až v roce 2008 a také je problémem to, že už bysme těžko dokázali stihnout zopakovat novou veřejnou obchodní soutěž, nasmlouvat optimální podmínky, ještě vycvičit piloty do roku 2005, tak je to kombinace dvou variant, najít přechodné řešení na nejbližších pět let, to znamená na léta dva tisíce, dejme tomu, od začátku roku dva pět do roku dva deset a potom vypsat veřejné obchodní výběrové řízení, ve kterém vybrat skutečně strategický letoun na dalších třicet let. Po tu dobu přechodného řešení, dejme tomu, pěti let, si umíme představit, že se bude jednat pouze o čtrnáct letounů, dvanáct ostrých, jedno místní a jedno cvičné ... Nikoli tedy čtyřiadvacet, které má Itálie a bude je vracet Velké Británii? Ne, bohužel, skutečně jsme pouze u čtrnácti letounů. Zde chceme volit řešení nekomerční, nechceme uzavírat kontrakt s firmou, ale chceme se obrátit na partnerská ministerstva obrany, v zásadě existují pouze dvoje ozbrojené síly, které jsou schopny naší žádosti vyhovět. Ono se občas zapomíná na to, že to nejsou pouze letadla, ale že to je systém výcviku a přípravy pilotů, logistiky, že to je otázka skutečně celého komplexu dodávek a nejenom čtrnácti letounů. V zásadě připadají v úvahu pouze dvě možnosti. Jsou to ozbrojené síly Velké Británie, Spojených států amerických, my v tuto chvíli jednáme skutečně s Velkou Británií, provádí se nebo respektive je týmy odborníků připravována studie proveditelnosti a můžu potvrdit to, že v této studii proveditelnosti hovoříme a přemýšlíme o letounu Tornádu. Problémem není ani pořízení těchto letounů, protože ta celková cena je symbolická, anebo se bude blížit nule, ale problémem je provoz těchto letounů v následujících pěti letech. A to je to, kdy vám chci skočit do řeči, protože někteří poslanci branně-bezpečnostního výboru sněmovny si mi /nesrozumitelné/ postěžovali, že jednáte s britskou stranou o nevýhodné nabídce, a to proto, že právě provoz Tornád je nákladný a Itálie nedávno uzavřela smlouvu o pronájmu třiceti čtyř bojových letounů F-16, které, jejichž provoz je daleko méně nákladné finančně než provoz Tornád. My hovoříme s Velkou Británií o strategickém partnerství a je zřejmé, že se kromě vojensko-odborných požadavků musí logicky nutně promítnout do toho dvoustranného řešení i parametry ekonomické, ty se dostávají v tuto chvíli snad na první místo, a jestliže by pro nás nabídka Velké Británie nebyla přijatelná, tak se logicky začneme bavit s druhým partnerem - se Spojenými státy americkými. Asi by nám v tu chvíli nic jiného nezbylo, jiné ozbrojené síly nám v tuto chvíli nepomohou a vzdát ochrany se nechceme, přesto ... Nemělo by to být tak, promiňte, jenom vteřinu podotázka, nemělo by to být tak, že byste se měli bavit s oběma partnery současně, s Velkou Británií i se Spojenými státy a ukáže se, který provoz letadel bude levnější a s tím pak uzavřít dohodu? Já myslím, že máme marketingovou představu, na kolik nás může provoz jednotlivých letounů vyjít a je to skutečně cena jakési optimální nabídky. Já si umím živě představit, že na tom konci předlužíme určitou srovnatelnou studii a je potřeba si uvědomit, že už se naši experti zabývají ochranou vzdušného prostoru asi pátým rokem a že už jsme udělali snad desítky či stovky studií, myslím si ... Zatím se neukazuje, že by Tornáda byla na provoz dražší než F-16. Já znovu říkám, to je otázka celkové nabídky, kterou můžeme dostat. Tam nemusí být nejdražší cena těch letadel, určitě nebude nejdražší cena letadel, tam to bude otázka výcviku a přípravy pilotů, budou muset být předcvičeni buď ve Velké Británii,či ve Spojených státech desítky pilotů, budeme sem muset dostat odborníky z těchto zemí, kteří budou muset dlouhodobě působit v České republice, budeme muset dostat příslušnou logistiku. Tady bude záležet na tom, jak je jednotlivá nabídka skutečně výhodná, pro nás je, proč Velká Británie, pro nás je dost důležité to, že evropská, že Velká Británie je partnerem nejenom v NATO, ale i v Evropské unii a máme s ní mnoho společných zájmů z minulosti i z budoucnosti. Ministr obrany Jaroslav Tvrdík, děkuji za váš čas, na shledanou. Na shledanou, hezký den. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích Tři čeští vojáci byli zraněni v Iráku Lidové noviny, 10. 5. 2003, titulní strana - Těžké zranění utrpěli včera odpoledne dva čeští vojáci při automobilové havárii. Další ze členů tříčlenné posádky armádního terénního vozu Toyota byl zraněn lehce. Vojáci havarovali při návratu z tajné mise v Bagdádu. Těžce zraněné, nadporučíka Pavla M. a praporčíka Zbyška Č., okamžitě přepravilo letadlo do kuvajtské metropole. Ještě včera večer je operovali lékaři v americké sekci místní elitní vojenské nemocnice. "Utrpěli zlomeniny, naraženiny a řadu dalších zranění," řekl mluvčí českých vojáků v Zálivu Luděk Lávička. Ministr obrany Tvrdík prohlásil, že stav jednoho z mužů je kritický. Třetí z cestujících podplukovník Rostislav K. byl zraněn jen lehce, utrpěl při nehodě lehký šok. "Ten už je v péči našich lékařů na základně Camp Doha," uvedl Luděk Lávička. Ladislav Palán z ministerstva obrany řekl, že k nehodě došlo nedaleko městečka Alí al-Gharbí asi 150 kilometrů jihovýchodně od Bagdádu. "Vraceli se ze služebního jednání z Bagdádu. Víc vám k tomu nemůžu říci," řekl major Lávička. Mohlo jít o příslušníky vojenské policie, kteří mají v nejbližších dnech zahájit ostrahu české ambasády v irácké metropoli. Toyota zřejmě kvůli únavě řidiče sjela z cesty a převrátila se. Havarované vozidlo doprovázel ještě další vůz, který po události zřejmě přivolal pomoc. "Zatím probíhá vyšetřování, provádí ho naše vojenská policie," řekl major Lávička. "Je ale jasné, že nedošlo k žádnému ozbrojenému útoku ani třeba k nájezdu na minu. Ani ke srážce s jiným autem," dodal. Podobná nehoda se českým vojákům působícím v Iráku stala minulý pátek u jihoirácké Basry, dva z nich při ní byli lehce zraněni. Příčinou v tomto případě byla pravděpodobně malá aklimatizace na místní vysoké teploty a z toho plynoucí únava řidiče. Několik českých vojáků si tento týden v přítomnosti zpravodaje LN stěžovalo na únavu a na to, že už několik měsíců neměli volný víkend a že mají málo času na odpočinek. Po skončení těžkých bojů v Iráku se přitom čeští vojáci z Kuvajtu již začali vracet do vlasti. Prvních třicet přivezl tuto středu večer do Prahy ministr Jaroslav Tvrdík svým speciálem. Vojáci, kteří byli v Kuvajtu už od září loňského roku, strávili čtvrteční den na vyšetřeních ve vojenském zařízení v Těchoníně na Orlickoústecku. Lékařskou prohlídku musejí absolvovat vojáci vracející se z misí kvůli možnosti, že si z ciziny přivezli nebezpečnou chorobu. "Dnes je automobily ministerstva obrany rozvezly přímo domů," řekl včera ČTK zastupující velitel základny chemického vojska Miroslav Beran. Do služby se podle něj budou vojáci hlásit teprve v pondělí, do té doby s nimi nemá základna žádný kontakt. "Ani je nechceme rušit v rodinách, když se po více než půlročním působení ve válečné oblasti vracejí domů, všichni už na ně netrpělivě čekají," poznamenal Beran. Všichni vojáci by měli z Kuvajtu přijet do konce června. Po návratu je hodlá přijmout vrchní velitel ozbrojených sil - prezident Václav Klaus na nádvoří Pražského hradu. Ve společném česko-slovenském protichemickém praporu pod velením Dušana Lupuljeva působí v Perském zálivu čtyři sta českých a sedmdesát slovenských mužů a žen. V posledních týdnech pomáhali při poskytování humanitární pomoci v jižním Iráku, například při rozvozu vody. V Zálivu po jejich odjezdu zůstane jen 280 lékařů a zdravotníků 7. polní nemocnice, kteří ale působí přímo v jihoirácké Basře. Chemický prapor nechal lékařům ze svého vybavení cisterny na vodu. Současně s dvanácti cisternami zůstanou v Iráku také vojenské automobily na přepravu vody. "Rozhodl jsem se přehodnotit stažení části kapacity chemického kontingentu pro přepravu vody," uvedl včera ministr obrany Jaroslav Tvrdík pro rozhlasovou stanici BBC. Podle Tvrdíka by v Iráku mělo celkem pracovat 320 příslušníků české armády. Kromě zdravotníků tam má fungovat také humanitární odřad s četou pro úpravu a přepravu vody, asi padesát specialistů pro civilně-vojenskou spolupráci a dalších asi padesát příslušníků vojenské policie. Víc si Česká republika podle Tvrdíka z ekonomických důvodů nemůže dovolit. Češi byli zraněni při autonehodě v Iráku Mladá fronta DNES, 10. 5. 2003, strana: 12 - Tři čeští vojáci včera utrpěli zranění při dopravní nehodě, která se stala nedaleko městečka Alí al-Gharbí asi 150 kilometrů jihovýchodně od irácké metropole Bagdádu. ČTK to oznámil plukovník Vladimír Palán z ministerstva obrany ČR. Podle jeho informací byli dva vojáci při nehodě zraněni těžce, třetí utrpěl jen lehká zranění. U nehody, jejíž příčiny se stále vyšetřují, zasahovali američtí záchranáři z letecké zdravotnické služby MEDEVAC. Nehodu včera ve vysílání rozhlasové stanice BBC potvrdil i ministr obrany Jaroslav Tvrdík, podle nějž se havárie stala, když se vojáci vraceli z mise v Bagdádu. Stav jednoho ze zraněných je podle ministra kritický. Jeden z terénních automobilů Toyota zřejmě kvůli únavě řidiče sjel z cesty, vozidlo se převrátilo a jeho tříčlenná posádka utrpěla zranění. Vojáky, kteří jsou vážně postiženi, přepravili američtí zdravotníci do nejlepší nemocnice v Kuvajtu. Podobná nehoda se českým vojákům působícím v Iráku stala minulý pátek u jihoirácké Basry, dva z nich byli při ní lehce zraněni. Příčinou v tomto případě byla pravděpodobně malá aklimatizace na místní vysoké teploty a z toho plynoucí únava řidiče. Tři čeští vojáci havarovali v Kuvajtu Právo, 10. 5. 2003, strana 3 - Přibližně 150 kilometrů jižně od irácké metropole Bagdádu včera v autě těžce havarovali tři čeští vojáci. Dva z nich utrpěli vážná poranění a museli být převezeni do nemocnice v Kuvajtu. Pravděpodobnou příčinou nehody je mikrospánek řidiče. O neštěstí informoval ministr obrany Jaroslav Tvrdík. "Musím s lítostí oznámit, že u česko-slovenského kontingentu v Kuvajtu došlo k velmi vážné dopravní nehodě. Naši vojáci při návratu z mise v Bagdádu havarovali. Jeden z terénních obrněných automobilů Toyota pravděpodobně vlivem únavy řidiče, pravděpodobně pod mikrospánkem, sjel z dálnice," uvedl Tvrdík v BBC. "Dva vojáci, nadrotmistr Pavel M. a praporčík Zbyšek Č., mají velmi vážná zranění, jeden z nich je v kritickém stavu, podplukovník Rostislav K. má lehká zranění," dodal ministr s tím, že o ně pečují lékaři v nejlepší nemocnici v Kuvajtu. Do rodin těchto vojáků okamžitě vyrazili vojenští lékaři a psychologové, aby jim pomohli vyrovnat se se špatnou zprávou. Převoz vojáků do ČR zatím není ze zdravotních důvodů možný. Případ šetří na místě vojenská policie. Vojáci se vraceli z Bagdádu, kde vytvářeli podmínky pro obnovení české diplomatické mise. "Vzhledem k tomu, že se jedná o úplně nový vůz - vozy tam byly dodány teprve v nedávné době - tak je selhání techniky velmi nepravděpodobné, i když není vyloučené," uvedl dále Tvrdík. Odmítl ale, aby bylo na řidiče havarovaného auta špatně pohlíženo. "Takového vojáka prostě odsuzovat nemůžeme," prohlásil. Zdůraznil, že mise v Zálivu je pro ně velmi náročná. "Podmínky jsou nesmírně složité, teploty jsou kolem pětapadesáti stupňů. Vojáci mají omezené množství spánku, jsou logicky velmi unaveni," uvedl. Na dotaz, zda by neměli raději zvolnit, Tvrdík řekl: "Zvolnit samozřejmě lze, je možné se dívat na tragédii a dělat vše v pohodě a s úsměvem, ale to čeští vojáci prostě neumějí." Vůz českých vojáků havaroval v Iráku, tři zranění PRAHA 9. května (ČTK) - Tři čeští vojáci dnes utrpěli zranění při dopravní nehodě, která se stala nedaleko městečka Alí al-Gharbí asi 150 kilometrů jihovýchodně od Bagdádu. ČTK to oznámil plukovník Vladimír Palán z ministerstva obrany ČR. Podle jeho informací byli dva vojáci při nehodě zraněni těžce, třetí utrpěl jen lehká zranění. U nehody, jejíž příčiny se stále šetří, zasahovali američtí záchranáři z letecké zdravotnické služby MEDEVAC. Nehodu dnes ve vysílání rozhlasové stanice BBC potvrdil i ministr obrany Jaroslav Tvrdík, podle nějž se havárie stala, když se vojáci vraceli z mise v Bagdádu. Stav jednoho ze zraněných je podle ministra kritický. Jeden z terénních automobilů Toyota zřejmě kvůli únavě řidiče sjel z cesty, vozidlo se převrátilo a jeho tříčlenná posádka utrpěla zranění. Vojáky, kteří jsou vážně postiženi, přepravili američtí zdravotníci do nejlepší nemocnice v Kuvajtu. Podobná nehoda se českým vojákům působícím v Iráku stala minulý pátek u jihoirácké Basry, dva z nich byli při ní lehce zraněni. Příčinou v tomto případě byla pravděpodobně malá aklimatizace na místní vysoké teploty a z toho plynoucí únava řidiče. Tvrdík: Cisterny z Kuvajtu poslouží vojenské nemocnici v Iráku PRAHA 9. května (ČTK) - Cisterny na vodu z vybavení česko-slovenského protichemického kontingentu v Kuvajtu budou přemístěny do Iráku, kde poslouží české vojenské nemocnici. Ministr obrany Jaroslav Tvrdík to dnes řekl v rozhovoru pro české vysílání BBC. Vybavení protichemické jednotky se původně mělo vrátit do České republiky spolu s vojáky do konce června. Současně s 12 cisternami zůstanou v Iráku také vojenské automobily na přepravu vody. "Rozhodl jsem se přehodnotit stažení části kapacity chemického kontingentu pro přepravu vody," uvedl ministr. Dodal, že při příležitosti stažení dalších českých vojáků z Kuvajtu navštíví příští víkend opět Irák. Při této příležitosti vojenské nemocnici předá humanitární pomoc, léky a techniku. "Po návratu do republiky jsem se rozhodl uvolnit dalších 10 milionů korun na humanitární potřeby," konstatoval Tvrdík, který se z návštěvy Kuvajtu a Iráku vrátil ve středu. V sedmé polní nemocnici v irácké Basře má působit celkem 283 českých vojáků. Podle Tvrdíka by v Iráku mělo celkem pracovat 320 příslušníků české armády. Kromě zdravotníků zde má fungovat také humanitární odřad s četou pro úpravu a přepravu vody, asi 50 specialistů pro civilně-vojenskou spolupráci a dalších asi 50 příslušníků vojenské policie. Víc prostoru Česku podle Tvrdíka ekonomické možnosti nedávají. "Nepočítáme z žádným dalším zvýšením," uvedl v rozhlasovém rozhovoru. Prvních 30 vojáků z česko-slovenského protichemického kontingentu, který působí v misi Trvalá svoboda v Kuvajtu, se dnes vrátilo ke svým rodinám. Vojáci přiletěli ve středu spolu s Tvrdíkem, který byl od pondělí v oblasti na návštěvě. Ve společném česko-slovenském protichemickém praporu pod velením generála Dušana Lupuljeva působí v Perském zálivu 400 českých a 70 slovenských mužů a žen. Dosud pomáhali při poskytování humanitární pomoci v jižním Iráku, například při rozvozu vody. Všichni by se do vlasti měli vrátit počátkem června. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:14 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
