 | |  |  | | čtvrtek 8. května 2003, 18:00 SEČ | | Jan Zahradil |
| Jan Zahradil kritizoval předsedu ČSSD, premiéra Vladimíra Špidlu a jeho vládu, že se chovají zarputile v otázkách diskuse o budoucnosti Evropské unie.
Přepis rozhovoru
Citace rozhovoru v médiích
Začátkem týdne začne ve Štrasburku zasedání Evropského parlamentu, kterého se poprvé zúčastní pozorovatelé z kandidátských zemí. Do Evropského parlamentu má jet čtyřiadvacet českých pozorovatelů, sedmnáct poslanců a sedm senátorů. Premiér a předseda sociální demokracie Vladimír Špidla, zakázal cesty svým ministrům a poslancům do ciziny při jednání Poslanecké sněmovny. Chce tím zabránit oslabení vládního tábora při důležitých hlasování. Hrozí tedy, že poslanci sociální demokracie se zasedání Evropského parlamentu nezúčastní, to považuje za nešťastné jeden z nich, Petr Lachnit.
Petr LACHNIT, místopředseda ČSSD (zvuková ukázka): A i to zasedání v tom Štrasburku, kde máme vlastně jmenování a pozvání Pata Coxe, jako předsedy parlamentu evropského, nese v sobě tu slavnostní pečeť, a to je mi líto, a to vyšle velmi neblahej signál, takže asi se s tim už nic nedá udělat, ale neměli jsme si zvolit zrovna tento termín, mohli jsme to třeba spustit od příštího měsíce.
Říká v rozhovoru pro BBC poslanec sociálních demokratů a pozorovatel v evropském parlamentu Petr Lachnit. Nejen o možné neúčasti některých poslanců na zasedání Evropského parlamentu bude následujících třicet minut. Ani dnes nechybí v programu BBC pořad Interview, od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Hostem je dnes první místopředseda občanské demokratické strany, stínový ministr zahraničí Jan Zahradil. Vítejte v BBC dobrý den.
Dobrý podvečer.
Více než tři hodiny trvala ve středu na zámku v Lánech schůzka předsedů obou komor českého parlamentu a předsedů všech pěti politických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně. Výsledek setkání politiků je možné shrnout do věty, naše pohledy na Evropskou unii se liší, chceme ale hledat shodu. Jaká očekávání měl Jan Zahradil od té schůzky?
Já jsem na té schůzce samozřejmě nebyl, to dodávám. Domníval jsem se nicméně, že by bylo dobré, aby vláda, která má křehkou většinu sto jedna mandátů, začala přihlížet více k názorům opozice tedy především ODS, a to pokud jde o budoucí uspořádání Evropské unie. To, že vstoupíme do Evropské unie. To, že je tady referendum. To, že tady budou ratifikace během příštího roku v členských státech. To je myslím hotová věc, o které se bavit nemusíme, o čem se ale bavit určitě musíme, je představa České republiky, pokud vůbec nějaká jednotná představa existuje. Jakou Evropskou unii chceme spolu vytvářet a tady by asi bylo dobré vytvořit jeden český, řekněme, národní pohled.
Pochopil jsem správně vaše slova, že výsledek středeční schůzky je pro vás zklamáním?
Já bych neřekl, že je to zklamání. Myslím, že jako první přiblížení nebo snaha o přiblížení těch pohledů se asi nedá očekávat víc. Nicméně byl bych rád, kdyby tomu postupnému sbližování v čase docházelo.
Citujme, s usnesení z oné schůzky doslova." Účastníci schůzky chtějí přispět ke sjednocování pohledů na budoucnost Evropské unie a na postavení České republiky v ní. Prostřednictvím věcné a korektní diskuse v ústavních orgánech veřejnosti a na podobných schůzkách," konec citátu. Jak je, pane místopředsedo, možné sjednocovat názory u politických proudů, které mají tak odlišný pohled na budoucnost Evropy, je to vůbec možné?
Je to v každém případě mimořádně obtížné. V některých těch aspektech evropské integrace to určitě bude nemožné...
To je kterých především?
...to se musim přiznat. Já si myslím, že na čem se, abych začal pozitivně, na čem se můžeme shodnout s vládou, je do jisté míry institucionální uspořádání Evropské unie. Určitě se shodne vláda a ODS na tom, že by neměla vzniknout funkce nějakého trvalého prezidenta Evropské unie. Tedy ve smyslu předsedy evropské rady, tak jak to navrhují velké země, určitě se shodneme na tom, že bychom také chtěli mít svého komisaře v evropské komisi. Určitě se shodneme na tom, že bychom byli rádi, kdyby byl zachován ten rotační princip předsednictví. Na čem se asi zcela jistě neshodneme je, zda by měli, nebo neměli být posouvány další kompetence z úrovně národní na úroveň evropskou. Neshodneme se na tom, zda by měla, nebo neměla existovat skutečná evropská zahraniční politika, navíc tedy vytvářená ještě na principu většinového hlasování a nikoliv na principu jednomyslnosti, prostě...
To jsou podle vás body kde rozhodně ke shodě nedojde, i kdyby...
...obávám se...
...bylo dvacet schůzek.
...obávám se, že nikoliv, protože tady prostě jsou skutečně dva rozdílné pohledy na evropskou integraci. Je tady pohled, který se domnívá, že malý stát jako je Česká republika si nejlépe v Evropské unii pomůže, pokud ta Evropská unie bude federálním státem. No, a naproti tomu stojí druhý pohled, který říká, že je tomu přesně naopak, že malé státy budou mít výhodnější pozice, pokud bude Evropská unie spíše mezivládním celkem.
Premiér a předseda ČSSD Vladimír Špidla, například na adresu KSČM, jejíž předseda Miroslav Grebeníček se schůzky u prezidenta Václava Klause zúčastnil, řekl cituji doslova: "Nelze čekat, že by se třeba komunisty podařilo přesvědčit o prospěšnosti vstupu země do Unie. Prostě nejde dojít ke shodě za určitou mez, protože ta neshoda leží v základu politického názoru nebo onoho politického uskupení," konec citátu. Konvenuje vám argument Vladimíra Špidly?
Já myslím, že Vladimír Špidla v tomto případě účelově využil té přítomnosti komunistů, aby se nějakým způsobem vymezil v tom smyslu, že nechce uzavírat kompromisy vůbec s nikým. Já sem...
Vám příde správná účast předsedy KSČM pan Miroslava Grebeníčka, který reprezentuje stranu, která říká jasné "ne" vstupu České republiky do Unie?
Já celkem logicky chápu krok Václava Klause v tomto smyslu. Koneckonců byl to právě Václav Klaus, který ještě před svým zvolením předsedou něco takového veřejně přislíbil, to znamená, že nebude komunisty vylučovat z podobných schůzek, a to bez ohledu na to, zda se nám líbí, nebo nelíbí jejich program a jejich ideologie. Prostě jsou dnes silnou parlamentní stranou a já myslím, že právě z takovéto schůzky si prezident republiky nemohl v určitém smyslu dovolit je vynechat, ale abych se vrátil k panu předsedu, předsedovi vlády Špidlovi. Já mám spíš pocit, že on toho příkladu použil proto s těmi komunisty, aby dal najevo, že nechce uzavírat vůbec žádné kompromisy. Já chápu, že s komunisty sociální demokracie nebo tato vláda kompromisy uzavírat nemůže, protože oni říkají "ne" vstupu do Evropské unie, toto já akceptuji. Co neakceptuji je, že nejsou ochotni uzavírat kompromisy ani s ODS, v tom smyslu...
Podle vás trvá po středeční schůzce předsedů stran zastoupených Poslanecké sněmovně a šéfů obou komor parlamentu trvá zatvrzelost vlády Vladimíra Špidly vůči ODS.
...řekl bych, že ano. Řekl bych, že vláda je nadále pevně odhodlána prosazovat svůj jednorozměrný federalistický pohled na Evropskou unii a nehodlá brát v potaz pohled, řekl bych v tomto ohledu velmi silného a viditelného proudu eurorealistického, který reprezentuje v Český republice právě ODS.
Z toho pohledu je pro vás ona schůzka zklamáním?
Zklamáním, znovu říkám, neřekl bych, takový termín bych nepoužil. Je to asi odraz reality a podle mého názoru je to spíš odraz určité neosvícenosti této vlády, která se prostě nesnaží vybudovat širší konsensus a spíše se snaží vymezovat se nebo konfrontovat se s jinými názory a s jinými pohledy.
Podle zdroje české tiskové kanceláře se politici dohadovali o legitimitě takových schůzek, jakou svolal prezident Václav Klaus. Premiér Vladimír Špidla, předseda sněmovny Lubomír Zaorálek a také ministr zahraničí Cyril Svoboda údajně chtěli spíš jednat na úrovni parlamentu a vlády. Nebyla by taková schůzka podle Jana Zahradila prospěšnější?
Já myslím, že prospěšná v tomto směru je každá schůzka, ale kdyby to skutečně vláda myslela vážně, pak by už dávno byla bývala mohla takový bod na jednání sněmovny zařadit. Mohli jsme dokonce udělat nějakou zvláštní schůzi, která by byla věnována jenom Evropské unii a mohli jsme o tom debatovat třeba několik dnů. To se bohužel nestalo, takže...
A pokud by se tak stalo, tak by jste to považoval za vstřícný krok od vlády?
Já myslím, že by to byl krok logický. Já bych ani nehovořil o nějakém mimořádné vstřícnosti, protože považuji za zvláštní, že za celé funkční období nejenom této vlády, ale i minulé vlády, za niž vlastně došlo k tomu procesu přidružování k Evropské unie, protože ta skutečná vyjednávání začala v roce 1997, ale hlavně 1998. Takže doposud v parlamentu k žádné zásadní debatě na toto téma ještě nedošlo.
Teď vás musím poopravit, v parlamentu došlo v jedné z komor, a to v Senátu, kde se konalo veřejné slyšení o evropské integraci. Myslíte tedy spíše komoru druhou poslaneckou sněmovnu.
Ano, ano máte pravdu. Senát se svým způsobem stal jakýmsi garantem nad alespoň teoretickými rozpravami o evropské integraci. Já to vítám, koneckonců pokud v něčem má být role Senátu odlišná od role sněmovny, tak je to právě takováto koncepční dlouhodobá debata oproštěná od nějakých momentálních politických tlaků.
Nemýlím-li se, ale vy jste se toho veřejného slyšení v Senátu nezúčastnil?
Já jsem se v Senátu zúčastnil celé řady veřejných slyšení, zúčastnil jsem se tuším asi dvakrát debaty o evropské integraci. Zúčastnil jsem se také takzvaného národního fóra o evropské integraci, které probíhá v Senátu zhruba jednou za dva měsíce, takže předpokládám, že asi tak pětkrát jsem v Senátu na toto téma vystoupil. Ta poslední schůze nebo poslední jednání Senátu, které dokonce skončilo přijetím usnesení Senátu k evropské integraci, respektive k té připravované ústavní smlouvě, tam jsem skutečně nebyl, ale to pouze z toho důvodu, že to byla plenární schůze Senátu, takže tam mohli vystupovat pouze...
Ne, ale...
...senátoři.
Na tom veřejném slyšení, kterého se tehdy zúčastnil ještě někdejší prezident Václav Havel, tak tam jste také nebyl.
Já jsem byl na veřejném slyšení v Senátu asi dvakrát. Nevím, zda zrovna na tomto, které vy zmiňujete, ale ono jich bylo více, takže je možné, že na některém z nich jsem byl, na některém zase nikoliv.
Prezident Václav Klaus chystá další jednání k Evropské unii. Ve čtvrtek by se měl na Pražském hradě setkat s předsedy a místopředsedy sněmovních a senátních výborů pro evropskou integraci a zahraničních výborů. Jaký výsledek očekáváte od tohoto setkání?
Já myslím, že Václav Klaus celkem logicky se snaží do té diskuse zatáhnout co nejvíce ústavních činitelů. Takže po této, dejme tomu, nejvyšší reprezentaci, kterou měl v Lánech tento týden, tak příští týden bude pokračovat s předsedy výborů. Myslím si, že to nemůže ničemu uškodit a že taková role nějakého garanta nebo moderátora té diskuse, kterou by převzal Václav Klaus, takže může té diskusi jedině prospět.
Tím, že převzal Václav Klaus roli onoho garanta podle vás vyplnil prostor, který nebyla schopna naplnit vláda?
Přesně tak bych to řekl.
Premiér Vladimír Špidla, ale uvažuje o pravidelných zasedáních vlády o zahraniční politice za účasti hlavy států a dalších vysokých ústavních činitelů. První taková schůzka se má podle Špidly konat po červnovém referendu a jednání vlády by se mělo týkat právě Evropské unie. Mohly by takové schůze vlády přispět k větší srozumitelnosti a shodě na české zahraniční politice?
No, to uvidíme. V každém případě je pozoruhodné, že tato iniciativa pana premiéra Špidly přišla až poté, co s takovou iniciativou vystoupil prezident. Takže mám dojem, že spíš je to jakýsi odraz prestižního boje, že ten premiér nechce zůstat druhý nebo nechce zůstat v pozadí, tak se bude také snažit organizovat nějaké další akce. Nerad bych, aby se to zvrhlo v nějaký souboj dvou diskusních klubů, protože to bychom asi příliš daleko nepokročili.
Něco takového hrozí?
Nevím, ale je to samozřejmě možné.
Rozpory mezi českými politiky, které se týkají Evropské unie odkryl summit Evropské unie v Athénách. Ministr zahraničí Cyril Svoboda o prezidentu Václavu Klausovi v rozhovoru pro BBC prohlásil, že má povrchní informace o současném dění v Evropské unii.
Cyril SVOBODA, místopředseda vlády, ministr zahraničních věcí, předseda KDU-ČSL (zvuková ukázka): No, tak začnu takovým těmi naprosto elementárními věcmi jako například tezén, že vstupem do Evropské unie ztrácíme část suverenity. To kdyby řekl student na právnické fakultě při zkoušce z ústavního práva, tak tu zkoušku nedodělá, protože kdybychom ztratili, kdybych připustil tezi, kterou říká Václav Klaus, že bychom ztratili část suverenity, tak bychom se nemohli ani podílet na spoluvládnutí, protože bychom ji neměli, to je naprosto jednoduché a pochopitelné.
Uvedl v rozhovoru pro BBC po cestě z nedávného summitu Evropské unie v Athénách ministr zahraničí Cyril Svoboda. Prezident Václav Klaus si Svobodu následně pozval 22. dubna na Pražský hrad. Mluvčí prezidenta Tomáš Klvaňa po setkání Klaus, Svoboda uvedl.
Cyril SVOBODA, místopředseda vlády, ministr zahraničních věcí, předseda KDU-ČSL (zvuková ukázka): Pan prezident také připomněl panu ministrovi, že pro něj není opozičním politikem, ale partnerem při formulování a provádění zahraniční politiky státu.
Dvaadvacátý dubem a slova mluvčího prezidenta Tomáše Klvaně. Následně ministr zahraničí Cyril Svoboda kritizoval v Interview BBC stínového ministra zahraničí ODS poslance Jana Zahradila za to, že dosud nevystoupil na plénu evropského konventu, později se za svá slova omluvil. Jan Zahradil však před omluvou na adresu Svobody ještě uvedl, že Cyril Svoboda svou funkci nezvládá. Skončili podle Jana Zahradila už definitivně osobní rozměry a hádky týkající se české zahraniční politiky?
No, tak ty osobní rozměry do toho vnesl pan ministr, a pokud pan ministr nebude v těchto osobních rozměrech pokračovat, tak není důvodu, aby mu někdo v podobně osobním duchu odpovídal.
Vy jste jeho omluvu přijal a myslíte si, že už svou funkci zvládá?
Ale tak já si samozřejmě o panu ministrovi Svobodovi myslím stále totéž, co jsem si myslel před tou omluvou, ale právě proto, že není důvodu prohlubovat nějaké další osobní rozmíšky, tak to tady teď nebudu zdůrazňovat. Já si prostě myslím, že pan Svoboda má určitý vydefinovaný názor na evropskou integraci, na který je velmi háklivý, tedy na kritiku tohoto názoru je velmi háklivý. Já se nicméně domnívám, že jeho názor a jeho postoj k evropské integraci není v souladu s tím, co by bylo prospěšné pro Českou republiku, a já pana ministra samozřejmě budu i nadále za toto kritizovat. Nicméně nerad bych tak činil z osobní úrovně, budu tak činit spíše z úrovně koncepční.
Rok před vstupem České republiky do Evropské unie začínají čeští zákonodárci zblízka poznávat práci evropského parlamentu. Čtyřiadvacet českých poslanců a senátorů se bude moci zúčastnit od příštího týdne jednání evropského parlamentu ve funkci pozorovatelů. Jednání poslanců evropského parlamentu je poměrně časově náročné. Jak míní Jan Zahradil jako jeden z českých pozorovatelů skloubit svoji práci v české Poslanecké sněmovně a funkci pozorovatele v evropském parlamentu?
Tak, nejde jenom o mě, jde o celých těch dvacet čtyři poslanců a už jsme se více méně mezi sebou dohodli a ani jsme se nemuseli dohadovat, ono je to každému jasné, že těžiště naší práce, dokud jsme zvolenými poslanci a senátory českého parlamentu samozřejmě leží doma, za to jsme koneckonců placeni. Čili do evropského parlamentu můžeme a budeme jezdit tehdy, když to nebude kolidovat s plenárními zasedáními ať už sněmovny, nebo Senátu. Budeme tam jezdit tehdy, kdy budeme schopni se dohodnout na nějakém takzvaném vypárování, to znamená, že bude přítomen v evropském parlamentu stejný počet poslanců koalice i opozice, ale rozhodně, a to je zapotřebí zdůraznit, se nemůžeme zúčastnit v plném rozsahu jednání evropského parlamentu, protože to bychom tam museli trávit asi tři až čtyři týdny do měsíce, a to skutečně není možné.
Když se zaměříme hned na to první zasedání evropského parlamentu, kterého se zúčastní takzvaní pozorovatelé s kandidátských zemí, to začne začátkem příštího týdne. Premiér a předseda ČSSD Vladimír Špidla ale zakázal cesty svých ministrů a poslanců do ciziny při jednání Poslanecké sněmovny, chce tím zabránit oslabení vládního tábora při důležitých hlasování, k čemuž došlo v dubnu. Hrozí tedy, že poslanci ČSSD se zasedání evropského parlamentu nezúčastní, a to považuje za nešťastné jeden z nich Petr Lachnit.
Petr LACHNIT, místopředseda ČSSD (zvuková ukázka): A i to zasedání v tom Štrasburku, kde máme vlastně jmenování a pozvání Pata Coxe, jako předsedy parlamentu evropského, nese v sobě tu slavnostní pečeť, a to je mi líto, a to vyšle velmi neblahej signál, takže asi se s tim už nic nedá udělat, ale neměli jsme si zvolit zrovna tento termín. Mohli jsme to zrovna spustit od příštího měsíce.
Petr Lachnit. Je možná dohoda mezi ODS a ČSSD a vyjde ODS vstříc ČSSD, aby došlo k vypárování a poslanci za ČSSD, popřípadě poslanci za jiné vládní strany. Rozumějme unionisté a lidovci by se mohli zúčastnit jednání evropského parlamentu.
Tak za prvé, je třeba říci, že v některých případech to párování vůbec nebude zapotřebí, protože pokud budeme jezdit do evropského parlamentu, například v poslaneckých týdnech v takzvaných variabilních týdnech a nebo ve výborových týdnech, tak není třeba se párovat. To párování se týká skutečně pouze plenárního zasedání českého parlamentu, kde se hlasuje. Za druhé si myslím, že ODS by určitě vstřícnost prokázala...
I když ODS přijal usnesení, respektive, výkonná rada doporučila poslancům...
...výkonná rada doporučila...
Ano.
...poslancům, samozřejmě a takové doporučení zapotřebí brát vážně. Na druhou stranu, pokud jde o tu pozorovatelskou misi, tam si myslím zrovna, že jde o docela výjimečný případ, a to je jeden z těch případů, kdyby to párování mohlo pokračovat nadále, ale pokud je mi známo, tak poslanci sociální demokracie se snažili přesvědčit svého předsedu, aby právě kvůli té první schůzi i enaurační schůzi příští týden ve Štrasburku. Tento pomyslný zákaz ještě na ně neuvalil, nebyli úspěšní, no já mohu pouze říci, že je mi to líto za český parlament, ale prostě potíže nebo ostudu to vrhne pouze na jednu parlamentní stranu.
Rozumím tomu správně, že vy máte informace a ODS se pokoušela vypárovat s poslanci, že se párovat nebude a sociální demokraté zůstanou v České republice?
Já jsem o tom hovořil ze sociálně demokratickými kolegy a říkal jsem jim, že pokud tady bude vůle ze sociální demokracie skutečně udělat dohody a dodržet je, takže jsme k tomu ochotni. Oni bohužel řekli, že to nepřichází v úvahu, protože mají zákaz přímo od předsedy ČSSD.
Co z toho vyplívá pro ODS?
Pro ODS z toho vyplívá, že se zúčastníme zasedání evropského parlamentu příští týden v rozsahu nezbytném, tedy v tom minimálním nezbytném rozsahu, to znamená, že se zúčastníme pondělního a úterního zasedání evropského parlamentu, kdy budou probíhat všechny ty iniciační "obřady" pro ty nové pozorovatele. No, a v úterý večer odjedeme, tak abychom ve středu ráno mohli být přítomni na jednání sněmovny.
Znamená to, že Česká republika si podle vás s tím udělá ostudu?
Myslím, že ne, myslím, že ta přítomnost během těch prvních dvou dnů bude na této první enaurační schůzi bohatě stačit, ale bohužel jak jsem pochopil, tak poslanci ČSSD nebudou přítomni ani během prvních těch dvou dnů.
A to bude ostuda?
To si myslím, že není dobrý signál, v tom já s panem Lachnitem souhlasím.
Když se ale zaměříme na to, co celou situaci vyvolalo, to znamená, že de facto občanská demokratická strana a KSČM vypověděli dříve platné párování, jako jeden z úzů, jako jednu z domluv v Poslanecké sněmovně?
Ono to tak úplně přesně není. Já o tom mohu mluvit z vlastní zkušenosti, protože v tom posledním týdnu, posledního pléna sněmovny jsem já osobně byl vypárován s panem Špidlou, když byl v Athénách na podpisování přístupové smlouvy o Evropské unii. A byl jsem s ním vypárován na celé dva dny z jednou jedinou výjimkou, a to bylo hlasování o novele zákona o spotřebních daních. Toto jsem panu Špidlovi oznámil předem, že jsem ochoten se s ním vypárovat, toto párování jsem dodržel, to znamená, že jsem nehlasoval s jedinou výjimkou, a to byl zákon o spotřební dani a pan Špidla věděl, že na tento zákon se s ním s ODS nevypáruje vůbec nikdo. Takže to nebylo prostě k řešení v tomto smyslu, to jakákoliv párovací procedura nemohla vyřešit. Navíc je zapotřebí říci, že pan Špidla nehrál se sněmovnou a ani se mnou osobně férovou hru, protože se sice omluvil ze sněmovny na celé dva dny, s tím že je v Athénách, ale ve skutečnosti z Athén odletěl již druhý den a odpoledne už měl soukromý politický program na Ostravsku, a to třeba zrovna v době, kdy měl být přítomen ve sněmovně, protože tam na něj byli interpelace, že...
Pochopil jsem správně, že vy vnímáte za spouštěcí mechanismus té velké hádky v Poslanecké sněmovně, týkající se takzvaného párování, aby byl zachován poměr sil v Poslanecké sněmovně týkající se volebních čísel, že to odstartoval Vladimír Špidla svým chováním?
...bezesporu to odstartoval Vladimír Špidla, je potřeba si říci, že to párování není žádná povinnost. To je dobrovolná vstřícnost, která platí v případě, že bude nějaký způsob džentlmenského chování v té sněmovně. Pokud nebude, tak samozřejmě párování platit nemůže a bohužel musím říci, že Vladimír Špidla podle mého názoru tady hledal určitou záminku, tuto záminku našel a možná, že nešlo ani tak o párování, ale spíš o to, aby zase ukázal tvrdou pěst ve svém vlastním klubu a použil to jako nástroj ke sjednání nějaké poztrácené autority.
Chystá se podle místopředsedy a stínového ministra zahraničí Jana Zahradila jeho strana na předčasné volby?
Předčasné volby jsou fenoménem, o kterém se hodně spekuluje v poslední době, ale...
Mohl by se k němu přispěl i předseda ODS Mirek Topol.
...já bych rád připomněl, že předčasným volbám musí předcházet určitá procedura, například vyslovení nedůvěry vládě. Chtěl bych připomenout, že ODS nemá tolik hlasů, aby mohla vyslovit nedůvěru vládě a chtěl bych také připomenout, že i v případě vyslovení nedůvěry vládě a tedy demise takové vlády, potom existuje určitá ústavní procedura jmenování nebo možného jmenování dalších vlád, což je samozřejmě v pravomoci prezidenta republiky. Takže od pádu vlády k nějakým předčasným volbám určitě uplyne doba minimálně několika měsíců. Pokud tato vláda se sama zhroutí nějakou svou neschopností nebo tím, že už nebude držet pohromadě, to je samozřejmě možné, to já připouštím, protože to jaksi ta situace tomu nasvědčuje stále ve větší míře, ale...
Podle vás se vláda zhroutí.
...já si myslím, že například ten rozpočet nebo hlasování o rozpočtu bude klíčová věc, reforma veřejných financí bude klíčová věc, to jsme slyšeli, že ministr financí vyhrožuje demisí, pokud mu ta reforma neprojde a tak dále. Čili jsou tam vážné problémy, nicméně i pokud by se ta vláda zhroutila a musela odstoupit, stejně to neznamená, že druhý den nebo za čtrnáct dní budou předčasné volby, tam je prostě nějaká procedura, kterou je zapotřebí vyplnit.
V každém případě ODS by za takovou výplň považovala úřednickou vládu, jak jsme slyšeli od jejího předsedy Mirka Topolánka a volby by mohly být v roce 2004 v červnu.
To je samozřejmě jeden z možných scénářů a ten závisí na tom, zda věříme nebo nevěříme, že tato vláda je schopna vládnout po celé funkční období. Já osobně tomu nevěřím. Já nevěřím, že tato vláda dokončí své funkční období, a proto se domnívám, že s variantou předčasných voleb je zapotřebí počítat nikoliv jako z nějakou teorií, ale jako s variantou docela pravděpodobnou, která může nastat.
Přála by si ODS předčasné volby nebo má obavu z toho, že by mohlo opět dojít k plichtě, lidově řečeno, to znamená, že volební systém v České republice je takový, že neumožňuje sestavit, pokud nebude uzavřena nějaká varianta takzvané opoziční smlouvy, sestavit stabilnější vládu.
To určitě je důvod k obavě. Ten volební systém v České republice ještě navíc s tím, že určité procento křesel ve sněmovně vždycky zablokují komunisté, tak ten volební systém nedává příliš mnoho variant k sestavování smyslu plných koalic, které by byly zaprvé silné a za druhé ideologicky a programově soudržné. To koneckonců vidíme na příkladě současné vlády.
Počítá ODS ještě s variantou, že by do okamžiku budou-li nějaká předčasné volby přišla s návrhem změny volebního systému.
Já v tuto chvíli nemohu na tuto otázku odpovědět ani ano, ani ne, protože žádný orgán ODS neoprášil znovu tuto myšlenku. Já se nicméně domnívám, že jakákoliv nová vláda, která by eventuelně vznikla z nějakých předčasných voleb, by se měla velmi vážně změnou volebního systému do Poslanecké sněmovny znovu zabývat.
Pokud by tu vládu sestavovala ODS, tak by ODS navrhla novou změnu volebního systému?
Já jsem přesvědčen, že vždycky to bylo jednou z našich programových priorit, když ne priorit, tak rozhodně důležitých bodů. Myslím, že priority dnes leží někde jinde, ale určitě to je jeden z nezanedbatelných bodů a myslím, že bychom o to určitě usilovali.
Jak o své politické budoucnosti přemýšlí Jan Zahradil. Hovořili jsme o evropském parlamentu. Jste pozorovatelem v evropském parlamentu, i když nemáte právo vystupovat na plénu a hlasovat, uvažujete o tom, že budete kandidovat ve volbách do evropského parlamentu v roce 2004?
No, tak samozřejmě uvažuji o tom, to bych neříkal pravdu, kdybych to popíral. Na druhé straně chci zůstat zakotven na domácí politické scéně, a to znamená, že i v případě, že bych se ucházel o lídra kandidátky do evropského parlamentu, což si myslím mému zaměření a profesním zkušenostem celkem odpovídá, tak bych si i nadále chtěl ponechat své místo ve stínové vládě ODS.
Chcete být lídrem kandidátky do evropského parlamentu?
Pokud bych se ucházel o kandidaturu do evropského parlamentu, tak si nedovedu představit, že bych stál o nějaké jiné místo, než je místo toho prvního tedy o něco jiného, než bych tu kandidátku vedl.
Kdy se rozhodnete?
Myslím, že je na to ještě určitý časový prostor. Ty nominace uvnitř ODS definitivně budou probíhat někdy po prázdninách, během podzimu se budou kandidáti selektovat, předpokládám do konce roku by měla být kandidátní listina sestavena, takže během...
Na kolik je to teď procent, na osmdesát?
...během následujících dvou nebo tří měsíců už na to dám jednoznačnou odpověď.
Na kolik je to teď procent?
A tak, já bych řekl, že to není důležité. Prostě uvažuji o tom, nikoliv jenom jako o nezávazné říčce, ale uvažuji o tom velmi seriózně.
A pak by bylo samozřejmé, že byste opustil českou poslaneckou sněmovnu?
To je logické, protože tam je neslučitelnost obou mandátů.
Budeme-li se ještě bavit o několika tématech, tak jen velmi stručně. Jak by podle vás měla být Česká republika připravena a je reálné, že přijde nabídka ze Spojených států amerických, aby na českém území byla nějaká americká základna, dejme tomu letecká.
Vojenští odborníci, s nimiž já jsem o tom hovořil, mě upozorňují, že strategická poloha České republiky není tak výhodná, aby při případném přesunu těch amerických jednotek na východ byla Česká republika jedním z horkých favoritů. Nicméně, domnívám se, že pokud by ta možnost tady existovala, takže bychom o nějaké angažmá Spojených států na našem území stát měli a teď je samozřejmě otázkou, jaké angažmá by to mělo být.
Z toho, co o tom víte, tak je tedy nepravděpodobné?
Myslím si, že je nepravděpodobné, že by došlo k přesunu většího počtu vojenských jednotek na české území a k jejich nějaké permanentní nebo stálé dislokaci. Myslím si, že je pravděpodobnější to, co jste naznačil vy, to znamená nějaké angažmá typu letecké základny, například pronajaté nebo něčeho podobného.
Říká stínový ministr zahraničí občanské demokratické strany první místopředseda této strany Jan Zahradil. Děkuji za vašich třicet minut, někdy příště na shledanou.
Na shledanou.
Takové bylo Interview BBC, od mikrofonu se loučí Václav Moravec.
Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC.
Citace rozhovoru v médiích |
|  |  |  |  |  | | Akciové trhy: 01:24 GMT | | FTSE | 6406.80 | -11.00 | | Dow Jones | 12525.7 | -48.11 | | Nasdaq | 2467.70 | -9.91 | | FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min |
|  |