| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| pátek 2. května 2003, 18:00 SEČ | |||||||||||||||
| Milan Jakobec | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Milan Jakobec se přiklonil k názoru, že rada je ve své současné podobě politickým orgánem.
Přepis rozhovoru Citace rozhovoru v médiích Když 2. dubna Poslanecká sněmovna odvolala Radu pro rozhlasové a televizní vysílání, varoval předseda odvolané rady Martin Muchka, že dojde k ohrožení činnosti správního úřadu pro oblast rozhlasového a televizního vysílání v Česku. Martin MUCHKA, předseda odvolané Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (zvuková ukázka): Pro mě je velmi jaksi obtížné pochopit, proč bylo zapotřebí volit tento způsob a den ze dne prostě jeden orgán státní správy nebo orgán státní moci paralyzuje činnost orgánu státní správy, aniž by jako součást přijal, dejme tomu, alespoň nástin náhradních opatření. Čtvrtý duben a slova předsedy odvolané Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Martina Muchky. Poslanecká sněmovna nebyla zatím schopna zvolit novou radu. Vybrala pouze šest členů pro třináctičlenný regulační orgán. Některá podání na radu od majitelů rozhlasových a televizních licencí v České republice tak do třiceti dnů mohou být chápána jako kladně vyřízená. Nejen o tom bude následujících třicet minut. Od pondělí do pátku pravidelně v tomto čase vysíláme Interview BBC, ne jinak je tomu i dnes, od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl budoucí člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, ředitel Diplomatické akademie Milan Jakobec, dobrý den. Dobrý den. Budoucí člen říkám proto, že zatím nebyl akt jmenování členů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, kteří byli v úterý zvolení Poslaneckou sněmovnou, ukončen, a to ze strany premiéra České republiky, který musí na návrh Poslanecké sněmovny nové členy rady jmenovat. Předpokládám správně, že jste zatím nedostal jmenovací dekret. Nedostal. Kolik gratulací jste dostal poté, kdy vás v úterý Poslanecká sněmovna zvolila členem rady? No, bylo to takové půl na půl. Dostal jsem asi tak deset gratulací a deset kondolencí. Proč kondolence? No, protože on to není snadný úkol. Je to ale dobře placená funkce. To možná, to možná, ale vykoupená do jisté míry mnohými negativními věcmi. A kterými především? Přinejmenším jaksi ztrátou soukromí. Je na vás upřena velmi, velmi velká pozornost, že jo. Náhle přibydou vám mnohé povinnosti, mnohé z nich jsou nepříjemné, a pak vzhledem k tomu, že už jsem to zažil, tak vím, že jaksi prostředí je v Radě pro rozhlasové a televizní vysílání, opravdu není procházka rajskou zahradou. Sám jste to řekl, že jste to zažil. Do 31. prosince 1992 jste byl členem federální Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a současně členem Rady České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, poté jste nějaký čas pracoval jako šéf úřadu rady, tedy jak dlouho jste zvažoval, zda přijmout kandidaturu do nové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání? Víte, já jsem to příliš nezvažoval. Já to považoval do jisté míry za svoji povinnost, protože když už jsem celé to radování, dá se říct, uváděl do pohybu zpočátku těch devadesátých let, tak mám takový pocit, že k tomu pořád náležím a že bych teď v těchto okamžicích, byť i je to na přechodnou dobu, neměl zaváhat říct díky své pohodlnosti ne. Říkáte na přechodnou dobu, není to ale spíše naše úvaha, že je to na přechodnou dobu? Já velmi, velmi jaksi vnímám to, co provázelo odvolání minulé rady, to znamená víceméně úmysl vládní koalice, že radu zruší přinejmenším tak do roku nebo do tohoto období a nechá posléze v této mediální sféře působit nějaký standardní orgán státní správy. K tomu se v průběhu Interview BBC ještě dostaneme. Jméno Milana Jakobce je spojeno i s přípravou nových mediálních zákonů na začátku devadesátých let, kdy se formoval takzvaný duální systém rozhlasového a televizního vysílání, kdy vedle sebe existují média soukromá a média veřejné služby, která bývají označována jako média veřejnoprávní. Když jste v polovině dubna poprvé poskytl rozhovor BBC týkající se Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, uvedl jste a teď cituji doslova, že: "Rada pro vysílání nebyla zrozena ve šťastné hvězdě." Co jste tím měl na mysli? No, nejsem astrolog, podotýkám, to znamená, nebyly v tom nějaké temné, obskurní čáry, spíš mé zkušenosti z té oblasti, to znamená, ta rada se těžce rodila, velmi bolestně. Já jsem byl při tom tedy, protože vím, co to bylo, když u místopředsedy vlády Mikloška, tedy federálního, tak se nezavřely dveře a stále jaksi se domáhali vstupu budoucí /nesrozumitelné/, provozovatelé vysílání, kteří jaksi viděli, se zaštiťovali zejména prostě takovými krásnými frázemi jako pluralizace, demokratizace, demonopolizace vysílání a dělali velký tlak na vládu, aby už konečně se zrodil zákon o vysílání, který umožní duální systém vysílání, to znamená... Takže to ale byla docela hektická doba, protože tehdy federální vláda Mariána Čalfy ve svém programovém prohlášení z června roku 1990 deklarovala, že zachová státní vysílání na straně jedné a bude podporovat vznik soukromého vysílání, tudíž tehdy ten koncept nebyl vůbec promyšlený a rodilo se mnoho improvizací, krom tlaku budoucích žadatelů o licence tady byl ale koncept Mariána Čalfy a jeho vlády, která uvažovala o tom, že zachová státní vysílání? Víte, já myslím, že to netrvalo dlouho, protože pravdou je, že první tři měsíce asi tak po roce devadesát, po vytvoření nové vlády, tak existovalo ještě cosi, co se jmenovalo ministerstvem informací, což tedy ukazuje spíš někam do diktatur, že jo, než do demokratického státu, ale nicméně to padlo asi po třech měsících poté, co se zrušil federální úřad pro tiskovou informaci, kde to ministerstvo informací sem, kde sídlilo a poté, když potom přešly ty kompetence, co se týče sdělovacích prostředků, pod místopředsedu Mikološku, tak už se uvádělo vždycky, vždycky veřejnoprávní vysílání, model duální, to znamená se stávající z veřejnoprávního a privátního systému vysílání. Takže... K jakým chybám podle vás došlo na začátku devadesátých let, když se utvářel systém fungování elektronických médií? Ono to lze těžko nazvat jako chybami, protože my se asi dneska budeme vracet k postavení rady v soustavě státních orgánů, že. A tam si jistě budeme muset přiznat, že to postavení je neobvykle slabé, jo. Já jsem zrovna dneska si připomínal trošku ten zákon o vysílání tak, jak dneska jest po těch novelách, a tak nějak bych spíše nazval ten zákon zákonem, který reguluje počínání rady, než že by ten zákon reguloval počínání broadcasterů, to znamená provozovatelů vysílání. Je tam mnohem víc paragrafů, které jasně říkají jaksi, dokdy musí rada rozhodnout a jak musí a kdy musí nezbytně rozhodnout a tak dále. Chcete tím říci, že v právní úpravě, především v té hlavní právní úpravě v zákoně o provozování rozhlasového a televizního vysílání z roku 2001, který je nyní platný, je spíše rada vnímána jako téměř nesvéprávné těleso? Do jisté míry je to těleso, kterému nelze příliš věřit, takto to vnímám já. Proč chcete být členem, byť jste hovořil o povinnostech a o... Já říkám, já, já vidím svou činnost jedině v umrtvující funkci. To znamená správce konkurzní podstaty? Dá se říct. Ve světě existují různé možnosti, jak regulovat rozhlasové a televizní vysílání. Důvod k regulaci je zřejmý. Existuje omezené množství vysílacích frekvencí, a to pro vysílání rozhlasových a televizních stanic. Národní státy různě upravují postavení regulačních orgánů, když se ohlédnete za tou dosavadní historií českého regulačního orgánu. Jaké chyby, i když asi budete opět polemizovat se slovem chyby, tak jaké prvky podle vás radu oslabovaly, až se z ní stal ten téměř nesvéprávný orgán? Víte takže chyby, chyby. Já bych řekl takhle, ten zákon se zrodil ve formě poněkud uspěchané, to si musíme přiznat, protože už jsem tady hovořil o tom obrovském tlaku /nesrozumitelné/, kteří se zaštiťovali velkými slovy, velkými myšlenkami a měli v podstatě pravdu. To znamená zákon v roce 1991, který vznikal. V roce devadesát jedna, přesně tak, ale na druhé straně, ten zákon neměl vůbec špatné myšlenky, ten zákon byl založen na obecných pravidlech Rady Evropy, to znamená, tehdy vyšlo takové to parlamentní výnos z parlamentního shromáždění, který dokonce úplně přesně Rady Evropy, který tedy přesně předpisoval, jak ten orgán má vypadat, to znamená, ono se ani nemohlo jednat o, řekněme, ministerstvu nebo takový konstantní orgán státní správy, ale šlo o to vytvořit nezávislý orgán státní správy, byla to samozřejmě reakce na dobu, na dobu totality. Byla snaha, aby vysílání bylo co nejdále od vlády, od ministerstev tak, aby nemohly do nezávislého provozování vysílání nijak zasahovat, a tudíž jsme vlastně kopírovali jedině systém, který je velmi běžný v západních státech, to znamená radu, která ať už je složena teda, já nevím, ze čtyřiceti, z devíti nebo z patnácti lidí, a pokud možno se tedy tento systém zakládá na nezávislosti radních i dnes je v našem zákoně tento koncept jasně podtržen. Radní nesmí přijímat jakékoliv pokyny, nesmí zvýhodňovat jednotlivé politické strany ve svém počínání a tak dále, to znamená... A je tomu tak ve skutečnosti, dochází k tomu? ...nebylo, jo. A to je, ovšem to není chyba zákona, ale to je chyba politické kultury v Česku. V uplynulých letech v souvislosti s existencí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání padalo často sousloví politizace rady. Vy jste již naznačil, že podporujete to, že docházelo k politizaci rady a že rada v současnosti je, krom toho, že je s trochou nadsázky nesvéprávným orgánem, tak je i orgánem politickým. Ano, naznačil jsem to tak, jak jsem to aspoň vnímal, byl to takový jeden z důvodů, proč jsem odešel já osobně z rady v roce 1994 a ten proces pokračoval potom jen měrou nezmenšenou, dalo by se říci, že spíše zvětšenou a zkrátka parlament si vzal pod svá ochranná křídla radu až příliš doslovně, bych řekl. Do kterého okamžiku byste položil začátek politizace regulačního orgánu? Víte, ten klíč sám o sobě, byť hovoří o jistých neslučitelnostech, to znamená, že nesmí mít zájmy na provozování vysílání ten radní, tak stanovil vlastně takovou tu parlamentní odpovědnost, jo, tak, aby rada nebyla podřízená vládě, tak právě ten parlamentní výnos Rady Evropy, tak označil parlamentní odpovědnost za stvoření toho orgánu a my jsme postupovali tímto způsobem, to znamená... Česká republika, že vstupuji do vaší řeči, měla situaci ještě o to víc komplikovanou, že kdyby parlamentní dělila se federace v té době a existovala do té doby pouze jedna komora, a to Česká národní rada, i když česká ústava počítala se vznikem dvoukomorového parlamentu, tak ale dlouhou dobu zde existovala pouze Poslanecká sněmovna a rada byla odpovědna pouze jedné komoře? Přesně tak, přesně tak, vznikla nejprve ta federální, potom vznikla česká a slovenská. Takže byl v tom trošku zmatek, teď těch opravdu nezávislých osobností se příliš na trhu nedostávalo, to znamená, šlo to tím směrem, že ty opravdu osobnosti, které skýtaly do jisté míry svou reputaci, jistou záruku, tak ty se objevily spíš v té federální, v té české už to byly takové osobnosti jaksi ne příliš význačné a... První Korteho rada, tedy první Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, ustavena k roku 1992, už byla politická a tam je možné hledat příčiny, vznik vlastně toho orgánu a najmenování Korteho a dalších lidí, které byste označil za politické figury? Dá se říci, že to stranictví jaksi velmi silně právě vnesl bývalý předseda Korte do toho orgánu, protože v době, kdy já jsem ještě netušil, jaký je rozdíl mezi ODS a ODA, tak on už byl vášnivý "odista" a dá se říci prostě, že to se nedá říci o těch ostatních, že by opravdu chtěli poslouchat pouze sekretariáty politických stran, ale faktem je, že poté, po tom úvodu, úvodu Korteho, tak do tohoto procesu byli zataženi i ti ostatní a ta politizace posléze vzrůstala, vzrůstala vlastně tou nominací, protože jestliže zkrátka členy rady navrhuje parlament, tak samozřejmě je otázka, jak je bude navrhovat, to znamená, jestli to bude zcela adekvátně jaksi výslech voleb v příštím roce, nebo jestli to bude paritně... Což se stalo v roce 1996, kdy po parlamentních volbách posílá tehdy velmi slabá, nevýznamná Česká strana sociálně demokratická, tak si nárokovala místo v radě, a tak se na základě zákona 135/97 Sbírky počet členů rady rozšířil z původních devíti na třináct a čtyři místa obsadili sociální demokraté. Přesně tak. Ono nic proti paritě, nic proti tomu, aby opozice byla zastoupena v podobných orgánech, které se v anglickém světě zvou tak nepěkně /nesrozumitelné/, jestli jste už slyšel tento termín, neboli kvaziautonomní, nevládní instituce. Takže nic proti tomu, aby opozice měla zastoupení, ale horší je vykládat si, že každý z těch členů, tak vlastně tam reprezentuje svoji politickou stranu a hájí jejich zájmy, jo. To je víceméně i porušení našeho dnešního zákona... Jak to bude s vámi a s Unií svobody-Demokratickou unií, která vás nominovala? Já jsem nikdy nebyl, nikdy nebyl straník v dřívějších dobách ani teď. Je to o mně známo a... Zkoušeli to na vás nějak US-DEU? Ne, když v Unii svobody jsem měl jaksi svoje, své představení, tak jsem v něm zcela jasně řekl, že já vždy preferoval jaksi koncept nezávislých radních, to znamená, oni vědí, co ode mne asi tak mohou očekávat. To znamená, že budete konkurzním správcem, respektive správcem konkurzní podstaty a chcete dovést radu k zániku? Já sem, takhle, další podmínkou bylo, že já jaksi netoužím býti na dalších mnoho let radním, byť je to dobře honorované povolání. Já mám své občanské povolání v diplomacii, školím v tom mladé diplomaty, je to práce hezká, s mladými lidmi a určitě mi je milejší než ta, která mi teď hrozí. Poslanecká sněmovna odvolala minulou Radu pro rozhlasové a televizní vysílání na začátku dubna. Hlavním důvodem byla prohraná arbitráž o televizi Nova. Sněmovna nebyla s to, zatím zvolit novou funkční Radu pro rozhlasové a televizní vysílání. V úterý, jak již bylo řečeno, zvolila pouze šest členů. Předseda ODS, která neprosadila nikoho. Vlastimil Tlustý po hlasování poukázal na to, že zvolení kandidáti zastupují tři strany vládní koalice a také KSČM. Následně se Tlustý pokusil vyvrátit dva mýty. Vlastimil TLUSTÝ, předseda poslaneckého klubu ODS (zvuková ukázka): Je tedy zřejmé, že dlouho v médiích diskutované "poměrné" zastoupení vzalo za své, protože při nejlepším vědomí a svědomí se tato čísla interpretovat jako respektování poměrného zastoupení nedají. Dá se naopak zcela zřejmě, znova opakuji, nejenom z tohoto výsledku, ale zejména z toho, jak poslanci a poslankyně tohoto ctěného sboru hlasovali. Dá se zcela jasně shrnout, že vládní koalice pro zvolení těchto členů uzavřela dohodu s KSČM, a to přinejmenším pro tuto volbu. Za druhé mi dovolte uvést jinou statistiku, a to tu, že ze šesti zvolených radních jsou čtyři bývalí profesionální politici, poslanci a senátoři, kteří byli účastni v Poslanecké sněmovně, v bývalém Federálním shromáždění, případu v Senátu České republiky za zmíněné politické strany. Výsledkem voleb je tedy vyvrácen druhý mýtus, a to je tvrzení, že jsou hledáni nezávislí odborníci, lidé, kteří neměli a nemají s politikou nic společného. To, že čtyři ze šesti zvolených jsou bývalí profesionální politici, je myslím definitivní vyvrácení tohoto druhého mýtu. Děkuji za pozornost. Úterní slova předsedy poslaneckého klubu Občanské demokratické strany Vlastimila Tlustého v Poslanecké sněmovně. Co si myslíte o tezi, že volba šesti nových členů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, mezi nimiž je i právě Milan Jakobec, prokázala, že nová rada bude daleko víc politická než rada předchozí? No, tak já myslím, že tam byla dobrá vůle, pokud jsem si všiml těch dalších kandidátů, tak tam nenominovat pouze bývalé politiky a tak dále, bohužel... Ale vyhráli bývalí politici. Samozřejmě, s tím se asi stěží dá něco dělat, protože jak jsem dřív neřekl, ten klíč nebo to přivlastnění si rady vlastně parlamentem je opravdu jaksi dokonalé a asi se s tím už nedá nic jiného dělat a právě proto já nijak zvlášť rady nebudu želet. Myslím si prostě, že ačkoliv to bude jistý krok zpátky od jaksi zavedeného, zavedené takové kultury politiky, která je běžná na Západě, tak už jsme dostatečně osvědčili svým desetiletým vývojem, že u nás směřujeme k demokracii a že převedení kompetencí rady na jisté, možno slušné, ministerstvo nebo slušně znějící ministerstvo raději kultury než vnitra, tak nebude zase takovým hrůzným jaksi počinem v očích jaksi západní veřejnosti. Podle vás než mít pseudonezávislý orgán, tak je lepší... Já si osobně myslím, že právě nejhorší, co bych mohl já /nesrozumitelné/ bývalým radám, tak to byla taková ta hra na nezávislost, protože to byla velice trapná a já /nesrozumitelné/ než být jaksi takhle hypokritičtí. Takže je lepší jaksi přiznat barvu a pokud možno odclonit tedy, řekněme, nominací třeba vedoucího toho úřadu, který vznikne, standardního orgánu politické správy, tak odclonit to trošičku od těch bezprostředních politických vlivů na toho kterého panujícího seskupení a vznikne nám regulační orgán, který bude do jisté míry stejný jako rada. Ministr informatiky Vladimír Mlynář naznačil, že má-li pochybnosti o přeměně Rady pro rozhlasové a televizní vysílání na správní úřad. Mlynář je přesvědčen o tom, že pro zrušení rady se nemusí najít dostatek hlasů v Poslanecké sněmovně. Vladimír MLYNÁŘ, ministr pro informatiku (US-DEU) (zvuková ukázka): Protože faktem je, že prostě za posledních několik let se ten mediální trh a zejména televizní vysoce zpolitizoval. Je to strašně nepříjemná věc, ale je to tak a prostě politici, všeho druhu politici prostě se začali těmito věcmi zabývat nadmíru a teď je ze situace velmi obtížná cesta. Já si myslím, že vyřeší tu věc pouze vznik správního úřadu namísto současné Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, že ten klíč leží v tom, jak se přidělují licence, a že dokud se budou přidělovat na základě projektů, které někdo posoudí a pak někdo také kontroluje, ale to samotné přidělení je vlastně zadarmo, takže se ta situace nezmění. Já bych si přál, aby se licence prodávaly, tak ať ten, kdo si je koupí, ten za ně státu také zaplatí, můžeme pak třeba z toho dotovat třeba opravu kulturních památek a může s tou licencí normálně také volně obchodovat, cokoliv prostě dělat tak, jako se obchoduje prostě s jinými, s jinými věcmi. Středeční slova ministra informatiky Vladimíra Mlynáře v rozhovoru pro BBC. Jak se Milan Jakobec, budoucí člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání zachová, když, řekněme, do nějaké lhůty například dvou let zánik rady neprojde? No, budu uvažovat o svém setrvání v radě. To znamená, vy jste si dal dva roky a dost? Ano. Že v případě, pokud nebude zrušena rada, tak byste rezignoval do dvou let? Ano. Předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek ještě před volbou nové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání naznačil, že by nová rada měla odvolat ředitele úřadu rady, bývalého poslance ČSSD Miloslava Kučeru. Lubomír ZAORÁLEK, předseda Poslanecké sněmovny PČR /ČSSD/ (zvuková ukázka): Je tam míra pochybností, která je spojena s fungováním velké rady, i dokonce ty následky, které jsou v těch arbitrážích, tak to si myslím, že je tak vážná situace, že to vyžaduje kompletní obměnu i včetně toho místa, o kterém vy mluvíte. Prohlásil v polovině dubna předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek. Jak by podle Milana Jakobce měla nová rada naložit se vzkazem předsedy Poslanecké sněmovny? No, já si myslím, že je to, na těch slovech je mnoho pravdivého, že jo, ale je třeba samozřejmě individuálně zkoumat míru zavinění těch, kterých jaksi členů úřadu rady na té situaci, a ta situace opravdu nebyla jednoduchá. Já to vím, já jsem svědčil na té londýnské arbitráži, že. Takže dobře vím, že tam míry zavinění, tak byly na všech stranách, že. Ale Miloslav Kučera byl šéfem a je šéfem úřadu rady od října. Vy myslíte skutečně, že i on může za prohranou arbitráž? Já si myslím, že on je tam tak krátce, že pokud jaksi nebude převažovat, převažovat ten zájem začít nanovo s novými lidmi mezi radními, že, a pokud tam nebudou jaksi prokázány nějaké, řekněme, příliš jaksi intimní svazky prostě mezi vedoucím úřadu a, řekněme, prostě těmi hráči na mediální scéně, u nichž by to nebylo zdravé prostě, aby došlo k příliš velkému propojení těch radních úředníků a těchto broadcasterů, tak si myslím, že je třeba prostě... ... případě není politické zadání, aby v souvislosti s výměnou rady byl vyměněn i šéf úřadu rady Miloslav Kučera? Já jsem žádné politické zadání nedostal. Neslyšel. ...vnímat tedy to, co říkají politici tak, jak mně to právě pouštíte. Je postava Miloslava Kučery, řekněme, kontroverzní postavou v čele úřadu rady, když bývalý poslanec byť v regulérním výběrovém řízení byl vybrán šéfem úřadu rady? No, tak já nevím, jestli je ještě nějaký důsledek v podstatě opoziční smlouvy, nebo jestli je to opravdu měrou schopností pana Kučery vésti úřad, jeho bývalých zkušeností, o kterých jsem také leccos slyšel, ale na druhé straně ty zkušenosti můžou být i pozitivní. Nevím, netuším, opravdu neznám ho, to znamená... Jako členové rady ale bude chtít prozkoumat roli Miloslava Kučery a... To určitě a koneckonců prostě to je jedna z mála jaksi povinností, které radním ještě zůstaly, volit vedoucího úřadu rady. Vy jste tady de facto odpověděl na otázku, jaké hlavní úkoly vidíte před novou Radou pro rozhlasové a televizní vysílán, hlavně říkáte, že je to zánik rady do dvou let, v případě, že nikoli, takže vy rezignujete, ale co by do těch dvou let, než rada bude zanikat, pokud bude zanikat, co by rada měla dělat? Jaké by její hlavní úkoly podle vás měly být? No, vzhledem k tomu, že je to opravdu mezidobí, tak je asi zbytečné říkat takové vzletné fráze, že rada by mohla, měla tedy získat zpět, řekněme, důvěru občanů ve své fungování a státi se transparentním orgánem, který bude opravdu zastupovat nikoliv politiky, ale hlavně veřejnost. Může to získat, když je ještě víc politická než rada předchozí? Já si myslím, že tady ty šance jsou opravdu dosti mizivé a právě proto, že si myslím, že na reputaci rady už se nedá příliš mnoho změnit a že rada, když už je osekána od těch hlavních kompetencí, které z ní činily jaksi jakýsi efektivní, fungující orgán státní správy, například v prodlužování licencí a tak dále, což za radu vždycky dělá parlament tím, že vydá změnu zákona o vysílání a je to, že jo, to znamená, opravdu u mě převažuje otázka, k čemu vlastně rada je, proč má jaksi tady být třináct lidí, kteří takzvaně si budou hrát na nezávislé správce, správce, ale myslím si, že její hlavní smysl v současnosti spočívá v tom zabránit těm nejhorším škodám, které ještě mohou přetrvávat z minulých období, to znamená, máme všichni na mysli tu obrovskou miliardovou pokutu, kterou Česká republika dostala, pokud vím, je tam ještě několik dalších podobných, nakynulých věcí a o tyto věci je zejména třeba se starat v první řadě. Ovšem, když byla začátkem dubna odvolána Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, varoval ji předseda Martin Muchka, že může dojít k ohrožení stability systému elektronických médií v České republice. Martin MUCHKA, předseda odvolané Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (zvuková ukázka): Pro mě je velmi jaksi obtížné pochopit, proč bylo zapotřebí volit tento způsob a den ze dne prostě jeden orgán státní správy nebo orgán státní moci paralyzuje činnost orgánu státní správy, aniž by jako součást přijal, dejme tomu, alespoň nástin náhradních opatření. Čtvrtý duben a slova předsedy odvolané Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Martina Muchky. Oč jde, o to, že existuje termín takzvané pozitivní právní fikce. Pokud správní úřad do lhůty dané zákonem nerozhodne v dané věci, má se za to, že byl se žádostí vysloven souhlas, tak je možné velmi laicky interpretovat tuto pozitivní právní fikci. Na radě je podle informací BBC sedmdesát podnětů, na třicet z nich v současnosti se už vztahuje institut pozitivní fikce. Je to podle vás chyba, že sněmovna nezvolila fungující radu, a tudíž může se stát, že právě projdou na radě tím, že nemá kdo rozhodnout, protože tady tím rozhodovacím orgánem není úřad rady, ale rada, že zkrátka dojde k dalším změnám licenčních podmínek a zkrátka k využívání až zneužívání institutu pozitivní právní fikce? Budeme muset se nad tím zamyslet samozřejmě v těch právnických kontextech, to znamená, otázkou je, zda ta lhůta šedesátidenní, tuším, že k naplnění tohoto právního institutu, tak zda nepřestalo plynout tím, že orgán byl odvolán a tak dále, to znamená, je tady ještě před náma spousta jaksi vyřešení různých předběžných právních otázek, abysme mohli říci, zda to byla škoda, nebo nebyla. Já si myslím, že pokud tomu tak je, jak to říkáte, tak to jistě škoda byla, protože jaksi nechat takovému samoběhu, že jo, vlastně sedmdesát žádostí, tak je opravdu škoda a zřejmě některé věci prostě tam nebyly tak automatické, jak by se měly jevit. BBC má k dispozici dokument, ze kterého vyplývá, že s největší pravděpodobností je možný dvojí výklad, že byla prodloužena právě institutem takzvané pozitivní fikce licence televizi Prima, tedy prodloužena na další období. Máte ty informace také k dispozici? Já jsem o tom také něco slyšel, ale dokonce jsem se tím trošičku, trošičku, byť ne nějak hluboce, tak zabýval teď, když jsem tady seděl. To znamená, že s největší pravděpodobností podle, protože jste právník podle vašeho právního výkladu, je možné tím, že nebyla zvolena rada, že byl uplatněn institut pozitivní fikce na prodlouženou licenci televizi Prima? Já si myslím, že ta možnost tady existuje, ale zrovna tak je možné si vyložit, vše záleží na výkladu paragrafu osmnáct a na tom, jak jsou kvalifikovány v zákoně takzvané licenční podmínky. A ten paragraf osmnáct, pokud jsem si ho teďka přečetl, on je totiž novelizovaný tou poslední změnou, tak mně zní zatím dosti zmatečně. To znamená, že je tak špatně formulován, že skutečně, pokud se Prima obrátí na soud, že jí v systému pozitivní fikce byla prodloužena licence, tak může uspět? Já si spíš myslím, že jsou zde možné oba dva výklady, to znamená, že zřejmě na ten soud dojde tak jako tak, protože jestliže v současné době nová rada řekne, že se drží jaksi toho výkladu, že ta pozitivní fikce prostě není naplněna, tak v tom okamžiku jistě Nova se bude zase odvolávat, Prima se bude odvolávat na ten opačný výklad... Měla by to nová rada udělat, že by měla, že dojde k soudu? Podívejte se, ta otázka prodloužení licence televizi Prima je skutečně velmi a velmi důležitá, to znamená, pokud těch devět nebo třináct, nebo kolik to bude radních, pokud se shodnou na tom, že to takto cítí, tak by určitě toto měli udělat. Říká budoucí člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Milan Jakobec, host Interview BBC. Děkujeme za vašich třicet minut, někdy příště na shledanou. Já vám také a na shledanou. Takové bylo Interview BBC. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích Primě se zřejmě prodloužila licence Právo, 3. 5. 2003, str. 2 - Tím, že není kompletně zvolena nová Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, pravděpodobně přišla televize Prima k hladkému prodloužení vysílací licence o dalších dvanáct let. Tuto překvapivou právní interpretaci včera zveřejnil moderátor BBC Václav Moravec, když zpovídal radního Milana Jakobce, který byl zvolen toto úterý. Platným členem Rady ale zatím není, neboť premiér Špidla ještě nepředal šesti nováčkům jmenovací dekrety. "Na radě leží 70 podnětů od vysílatelů, z nichž se nejméně na třicet vztahuje tzv. institut pozitivní fikce. Jestliže se totiž k žádosti správní orgán nevyjádří ve lhůtě do 60 dnů, má se zato, že jeho podnět platí nebo byl schválen," uvedl Moravec s odvoláním na právní analýzu. Jedna z těchto žádostí, která již na radě leží již delší dobu, je žádost o prodloužení licence televize Prima. Její licence skončí v roce 2006 a žádá podle zákona prodloužení na dalších dvanáct let, tedy do roku 2018. Radní se prodloužením licence Primě již zabývali. Paradoxně den před svým náhlým odvoláním to bylo na pořadu jednání, leč definitivní verdikt nezazněl. Prima byla údajně ještě požádána o dodatečné předložení dokumentů. Rada byla odvolána 2. dubna. "Jsou možné dva výklady, že licence je prodloužena, ale i že není prodloužena, protože příslušný paragraf platného mediálního zákona o licenčních podmínkách je poněkud zmatečný," uvedl Jakobec. Prima, jak si Právo ověřilo u její mluvčí Jany Malíkové, o žádném rozhodnutí o prodloužení zatím neví. V pořadu BBC zaznělo, že pokud se Prima obrátí na soud, může uspět. "Vše hovoří pro to, že Prima má licenci prodlouženou," řekl včera Právu předseda úřadu Rady Miloslav Kučera. "Naši právníci o tom vedou spor. Vyžádali jsme si stanovisko od Českého telekomunikačního úřadu, jestli by prodloužením licence Primě nenastaly technické problémy. Stanovisko přišlo, Rada jej projednávala den před svým odvoláním a licenci by pravděpodobně prodloužila. Prima má totiž již prodlouženou licenci pro Prahu a střední Čechy. Nedovedu si představit, co by kdo jiný s touto licencí dělal, protože bez Prahy a středních Čech je bezcenná," dodal Kučera. Jakobec má podle něj pravdu v tom, že paragrafy mediálního zákona si protiřečí. "Prima žádala o prodloužení licence, ale lze to chápat i jako změnu licenčních podmínek. A v tomto smyslu platí institut pozitivní fikce, tedy, že licence je prodloužena," vysvětlil Kučera. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 06:13 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
