| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| čtvrtek 1. května 2003, 18:00 SEČ | |||||||||||||||
| Štefan Füle | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Štefan Füle považuje za prioritu svého působení na britských ostrovech přípravu ambasády na působení Česka v Evropské unii.
Přepis rozhovoru Británie je připravena pomoci České republice s ochranou vzdušného prostoru. S touto nabídkou přijel ve středu do Prahy britský ministr Geoff Hoon. Jednou z variant je pronájem deseti až čtrnácti stíhaček Tornádo. Britský ministr obrany Geoff Hoon k této možnosti ve středu v rozhovoru pro BBC uvedl: Geoff HOON, britský ministr obrany (zvuková ukázka): Spojené království bude nápomocné. Úzce spolupracujeme s našimi přáteli v České republice. A jakmile přesněji definují své požadavky, jsem přesvědčen, že budeme schopni pomoci. Středeční slova britského ministra obrany Geoffa Hoona. Nejen o možné česko-britské spolupráci při ochraně českého vzdušného prostoru bude následujících třicet minut. Ani dnes nechybí v programu BBC pořad Interview, od mikrofonu z pražského studia co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Ve studiu v Londýně je připraven český velvyslanec ve Velké Británii Štefan Füle. Dobrý den. Hezký dobrý den. Zhruba před měsícem 25. března jste předal pověřovací listiny k výkonu funkce velvyslance britské královně Alžbětě II. Přijetí u královny je spojeno s řadou protokolárních záležitostí. Jak dlouho jste se na přijetí připravoval? Mentálně několik dnů, samotný rozhovor s maršálkem diplomatického sboru, který mě na tu schůzku připravoval, tak trval hodinu přes to všechno, že maršálek avizoval tuto schůzku, že bude velmi krátká, neboť v zásadě není o čem mluvit. Nicméně schůzka s královnou k předání pověřovacích listin je mimořádně protokolárně náročná záležitost, i když se ukázalo potom na konci, že z toho všeho byl velmi příjemný rozhovor s královnou. A nějaké protokolární porušení se nestalo, protože těch protokolárních úkonů z toho, co jsem četl, je tolik, že zapamatovat si je, je téměř nadlidský výkon? Jak cesta kočárem, tak poté tři části samotného jednání s královnou, tak i závěr byl bez jakékoliv chybičky. Královna pro velvyslance, jak jste naznačil, který jí předává pověřovací listiny, posílá kočár, a to tři dvojspřeží a společně s velvyslancem přijímá i osm diplomatů, kteří pod daným velvyslancem pracují, tak je to protokolárně? Přesně tak. To přijetí u královny má v zásadě tři části. V té první dochází k předání pověřovacích listin samotných a krátkému rozhovoru. V té druhé představuje velvyslanec těch osm diplomatů, o kterých jste hovořil. A v té třetí, poslední části, je vlastně jakási privátní osobní audience s manželkou velvyslance u královny. Vy jste, pane velvyslanče, hovořil o tom, že jste se mentálně na přijetí připravoval několik dní. Která rovina toho mentálního připravování byla nejobtížnější? Já myslím, že to je o zvládnutí všech těch protokolárních kroků a o zachování si, řekl bych, otevřené mysli k rozhovoru s královnou. Takový rozhovor není každou chvíli. Člověk má spoustu věcí, které by chtěl říct a které by měl říct. A jde o to všechno si to poskládat takovým způsobem, aby to nakonec zaznělo, a to se podařilo. Co jste chtěl říct a co jste nakonec řekl královně? Mluvili jsme o prezidentovi Havlovi hodně, protože královna si vzpomíná na svoji velmi úspěšnou návštěvu v České republice. Mluvili jsme o prezidentských volbách, o novém prezidentovi Klausovi, hovořili jsme i o ambasádě, o prioritách, o tom, co nám přinese členství v Evropské unii. A královnu hodně zajímaly také povodně v České republice, které byly v minulém roce, a to, jak se nám daří následky těchto povodní odstraňovat. Jak jste zmínil, královna Alžběta II. měla velmi vřelé vztahy s bývalým prezidentem Václavem Havlem. Je reálné, že by královna opět zavítala do České republiky? Já myslím, že je předčasné hovořit o tom, zda je to reálné, protože teď by měla následovat protokolární návštěva z naší strany a po ní lze potom samozřejmě uvažovat o tom, že by královna zase opět navštívila Českou republiku. O tom, že bychom ji tam rádi zase viděli, o tom není žádných pochyb. Z naší strany, znamená to, že se chystá návštěva Václava Klause, nového českého prezidenta? S panem prezidentem jsme o tom krátce hovořili asi před měsícem a shodli jsme se na tom, že je třeba postupně takovouto jeho cestu do Velké Británie připravovat. Postupně znamená, kdy by k té cestě mohlo dojít? Já myslím, že zatím je ještě předčasné, nakolik je to v rovině diplomatických jednáních říkat, že to bude za půl roku, za rok nebo za čtvrt roku. Česko-britské vztahy mají mnoho rovin, od roviny obchodní až po rovinu vojenskou, kterou rovinu z česko-britských vztahů považujete za řekněme nejméně propracovanou a dal jste si ji za úkol jako nový velvyslanec posílit? Tak touhle otázkou jste mě zaskočil... Vždyť jste se na to připravovali ke královně? Na nejméně propracovanou oblast, nejsem si vědom, že by byla nějaká nejméně propracovaná. Je jedna oblast, která je určitě nová, v uvozovkách, kterou já mám rozhodně svoji prioritu tady mého následujícího působení, a to je členství v Evropské unii, to je zařízení ambasády, je vnitřní rekonstrukce takovým způsobem, aby do 1. května příštího roku jsme fungovali jako ambasáda členské země EU. Je to nejenom o naší ambasádě tady v Londýně, ale je to o nastavení nitek spolupráce mezi různými institucemi a ministerstvy v Praze a tady v Londýně a o tom, abychom napomáhali těmto vztahům, těmto nitkám, to je ta oblast, o které hodně s kolegy přemýšlíme. Když hovoříte o Evropské unii a nastavení české ambasády na to, aby byla připravena, že se za rok stane ambasádou členské země Evropské unie, které změny to předpokládá? Já myslím, že to předpokládá především to, že opustíme ten dosavadní systém, kdy za oblast Evropské unie zodpovídá jeden nebo dva diplomaté a dostaneme se na tu úroveň, kdy za otázky spojené s Evropskou unií vlastně zodpovídají úplně všichni diplomaté. Už teď před námi je jakési zkušební období našeho pozorovatelského statutu v Evropské unii a my hodláme toto období maximálně využít právě pro to, aby každý z mých kolegů včetně samozřejmě mě samotného problematiku Evropské unie zvládal. Abychom ještě zůstali několik okamžiků u tématu Evropské unie. Britská vláda předložila v parlamentu návrh zákona, kterým ratifikuje dohody o rozšíření Evropské unie o deset zemí, mezi nimiž jsou Česká republika a Slovensko. Předpokládáte, že ta ratifikace bude mít v britském parlamentu hladký průběh? Předpokládám, že bude mít hladký průběh a předpokládá to i evropský ministr /nesrozumitelné/, se kterým jsem hovořil včera o těchto otázkách. My intenzivně pracujeme s britským parlamentem, s oběma sněmovnami. Jsme přesvědčeni na základě našich kontaktů, že projde hladce, že projdou hladce všechny části tohoto zákona. To znamená i ta část, která se týká uvolnění pracovního trhu tak, aby od 1. května příštího roku mohli čeští občané pracovat ve Velké Británii. Británie na rozdíl od jiných zatím neuvažuje o tom, že by využila onu přechodnou lhůtu a zamezila přístupu českých lidí, kteří budou chtít pracovat na britském trhu. O které lidi podle vás může být v Británii největší zájem, kdy se 1. května roku 2004 stane Česká republika členským státem Evropské unie? Bude to trh práce, který sám si určí, o které profese bude největší zájem. Já myslím, že půjde o kombinaci těch vysoce kvalifikovaných profesí, jako například je doktor, ale i v poslední době zdravotní sestra. A na druhé straně je tady celý obrovský sektor služeb ve Velké Británii, který je řadou Britů kritizován za to, že není flexibilní dostatečně a dostatečně efektivně. Já myslím, že i tady může Česká republika nabídnout své zkušenosti. Vy jste řekl, že neočekáváte žádné komplikace v souvislosti s britskou ratifikací rozšíření Evropské unie. Je reálné, že skončí do konce roku? Je to velmi reálné. V uplynulých týdnech, dnech a hodinách se hovořilo o britsko-českých vztazích, především v rovině vojenské. Důvody jsou dva. Válka v Iráku a možná spolupráce obou zemí při ochraně českého vzdušného prostoru. Při středeční návštěvě Prahy odpovídal britský ministr obrany Geoff Hoon na otázku BBC, jak Velká Británie nahlíží na účinkování České republiky při válce v Iráku. Považuje je spíš za součást či partnera vítězné koalice? Geoff HOON, britský ministr obrany (zvuková ukázka): V jednáních, která jsem dnes vedl, na mne udělala dojem konzistence v přístupu českých představitelů, pokud jde o pohled do budoucna, pokud jde o rekonstrukci a poválečnou obnovu Iráku. Všichni se těšili na to, až Česká republika bude moci pomoci, až bude moci po boku Británie dohlížet na navrácení země do rukou jejich obyvatel. Pokud jde o samotný konflikt, považovala Velká Británie Českou republiku za součást vojenské koalice proti Iráku? Na tuto otázku britský ministr obrany Geoff Hoon ve středu odpověděl: Geoff HOON, britský ministr obrany (zvuková ukázka): Česká republika velice pomohla v souladu se svou legislativně definovanou pozicí a my jsme vděční za tuto pomoc v té formě, v jaké byla poskytnuta. Středeční slova britského ministra obrany Geoffa Hoona v rozhovoru pro BBC. Může český velvyslanec ve Velké Británii Štefan Füle potvrdit nebo naopak vyvrátit, že Britové považují v souvislosti s válkou v Iráku Českou republiku za strategického partnera v Evropě? Já mohu potvrdit to, co jste řekl teď na konci, že nás považují za strategického partnera. Víte, my jsme za celé to poslední období nikdy nevedli s Brity diskusi, jestli jsme partnery nebo jsme součástí té které koalice, ale bavili jsme se o tom, jakým způsobem můžou naše schopnosti pomoci v případě potřeby, především v těch humanitárních otázkách. Ale britská, promiňte, ale britská média poměrně hodně reflektovala slova českého prezidenta Václava Klause, který měl hodně odlišný názor od vlády? Já... To potvrdíte? Jestli po mně chcete potvrdit, že prezident Klaus měl odlišné stanovisko od vlády? Ne, to, že ten Klausův pohled akcentovala britská média víc než pohled vlády. Ne, to nemohu potvrdit. Jedna věc je média a možná média si všímala některých rozdílů, které byly na české politické scéně. Druhá věc byly samozřejmě naše jednání a naše kontakty jak s ministerstvem obrany, tak s ministerstvem zahraničních věcí, ale velmi intenzivně také s úřadem premiéra. A tam se přiznám, že jsem nikdy za ten poslední měsíc necítil potřebu, anebo nebyl tlačen do toho, abych vysvětloval tu či onu pozici. Protože to, co opravdu Brity zajímalo, bylo to, co jsme schopni nabídnout v oblasti, a to bylo bez jakýchkoliv interpretačních problémů. Z toho, co říkáte, znamená to, že vojenská operace v Iráku způsobila, že vztahy České republiky a Británie jsou nejintenzivnější za posledních třináct či čtrnáct let? Já nevím, jestli bych to řekl takhle, že to způsobila irácká vojenská operace. Spousta lidí si všimla, že už s Makedonií jsme spolupracovali velmi úzce, s Brity. Spousta lidí ví, že naše polní nemocnice v Afghánistánu operovala v rámci britského velitelství sil ISAF. Takže naše účast nebo zapojení do sektoru v jižním Iráku, kde operují britská vojska, je pouze dalším logickým krokem v této spolupráci. K tomu samozřejmě ještě patří také spolupráce v rámci Severoatlantické aliance, rozšíření naší nabídky speciálních sil nebo specializovaných sil pro britské jednotky rychlé reakce, které potom mají býti jakýmsi našim přemístěním do našeho zapojení do jednotek rychlé reakce. Na to oblast specializace, vůbec příprava na pražský summit, je tam spousta dílů mozaiky, které do sebe zapadly takovým způsobem, že ministr obrany, oba dva ministři obrany začali hovořit o strategickém partnerství právě v té bezpečnostní a obranné rovině. V co by mělo vyústit podle vás? Já myslím, že by měla vyústit v ještě intenzivnější a širší kontakty. Mluvil jste o vzdušném prostoru... O něm ještě bude řeč v průběhu tohoto pořadu. Možná řeč bude o společné bezpečnostní a obranné politice. Ale dobré bylo, že ministr obrany Hoon spolu s našimi představiteli, s panem prezidentem, s panem premiérem i ministrem zahraničních věcí hovořil o tom, že tento entusiasmus v té bezpečnostní obranné politice je třeba přenést i do dalších oblastí našich dvoustranných vztahů. Do kterých především? Je to především oblast Evropské unie a budoucnosti Evropské unie, míra integrace její, je to o Konventu, o výsledcích Konventu, které jsou s napětím očekávány v létě tohoto roku a o následné mezivládní konferenci. Lidové noviny, vrátím-li se k tématu Irák, Lidové noviny citovaly 22. dubna českého velvyslance ve Velké Británii Štefana Füla následovně, cituji: "Britové nám vyslali signál, abychom nepochybovali o tom, že po nás budou chtít náš podíl na obnově Iráku," konec citátu. Pane velvyslanče, existuje už jasnější představa, jak by český podíl měl vypadat? Právě na této představě velmi intenzivně pracujeme... Prozraďte, v jaké to je fázi? Je to teďka v následující fázi. Za prvé, my jsme Velké Británii nabídli našeho experta, který by mohl pracovat v odboru pro plánování v Iráku, což je meziresortní instituce, která pracuje na britském ministerstvu zahraničních věcí a která má rozhodující slovo při nejenom vojensko-politických otázkách, ale i humanitárních a /nesrozumitelné/ otázkách obnovy, obnovy Iráku. Tento expert byl přijat britskou stranou? Jsme v jednání s britskou stranou o jeho přijetí. Britská strana mi včera potvrdila, mimochodem, že paní Janina Hřebíčková, která bude českou zástupkyní v Úřadu pro rekonstrukci a humanitární pomoc v Iráku, by měla přijet do Londýna v nejbližší době tak, aby se seznámila s britským pohledem na humanitární pomoc a rekonstrukci Iráku. To je první věc. Hovořil jsem minulý týden s paní ministryní Clare Short, z ministerstva pro rozvojovou pomoc a tady jsme se domluvili, že budeme spolupracovat více, což se v zásadě už projevilo i v regionu, kde naši vojáci, jak víte, pomáhají zajišťovat humanitární konvoje z Kuvajtu do jižního Iráku. Jednáme tedy s britskými, americkými mezinárodními firmami. Mimochodem britské velvyslanectví v Praze 7. května organizuje seminář obchodního oddělení, který bude zaměřen právě na Irák. Těch věcí je daleko více. Britská strana má padesát až sto lidí v tom Úřadu pro humanitární pomoc a rekonstrukci Iráku i s nimi tady hovoříme, právě ten český expert by měl být zapojen zde ve Velké Británii do odboru pro plánování v Iráku, by měl úzce spolupracovat s těmito lidmi. Pane velvyslanče, české ministerstvo průmyslu a obchodu už má seznam zhruba dvou stovek firem, které by se mohly podílet na poválečné obnově Iráku, mezi nimi jsou Techno export, Škoda export, Škoda Holding, Škoda Praha, ZVVZ Milevsko, další firmy jsou pak dodavatelé přikrývek, plastů, čerpadel, zdravotnických zařízení, pojišťovny nebo potravinářské firmy. Už registruje konkrétní zájem britské strany o nabídky českých firem? My pracujeme s britskými firmami i s příslušnými ministerstvy průmyslu a obchodu s tímto seznamem. Musím říct, že pohled Velké Británie na rekonstrukci Iráku je trošičku jiný od pohledu Spojený států. Spojené státy vyčlenily velkou část finančních prostředků, určily agenturu, která má tyto prostředky v zásadě rozdělit americkým firmám už pro fázi rekonstrukce Iráku. Velká Británie také vydělala velkou částku peněz, ale tyto peníze v zásadě věnuje na humanitární pomoc především prostřednictvím agencí OSN. Právě s paní ministryní Clare Short jsme hovořili o tom, že pokud jde o zapojení britských firem, pak nemohou tyto firmy očekávat od britské vlády již teď v této fázi, že jim bude britská vláda vyjednávat nějaké kontrakty, ale že britské firmy společně s dalšími firmami potom budou mít možnost se zapojit do výběrových řízení přes agence OSN nebo přes Světovou banku a další příslušné instituce. Z toho, co říkáte, jste poměrně skeptický, že by došlo v nejbližší době k uzavření nějakých významných kontraktů, v niž by figurovaly české firmy? Nejsem až tak skeptický, bude to tady asi daleko těžší než možná... Se předpokládalo? ...u mých kolegů ve Spojených státech, ale to absolutně neznamená, že bych já nebo moji kolegové z obchodního ekonomického úseku nedělali v této chvíli maximum pro to, aby to, co bychom mohli nabídnout pro rekonstrukci Iráku, aby našlo uplatnění ve spolupráci s britskými firmami. To, že spolupracuje v té vojenské oblasti, to, že se soustředíme na jich Iráku, na Basru a její okolí, to nám v tom jenom pomáhá. Ale z toho, co říkáte, v nejbližší době se nedá předpokládat, že by došlo k uzavření nějaký významných kontraktů a že automaticky britské firmy, jak o tom referovala české média, spoléhají na subdodavatelství firem českých? Já nemám žádný takový kontrakt v kapse a myslím si, že ani premiér Velké Británie nemá žádný takovýto kontrakt pro britské firmy. Myslím si, že pozornost Velké Británie teď v této chvíli se soustředí pořád ještě na jiné aktuálnější otázky než na to, jestli jsou kontrakty na stole a kdo přesně se do nich zapojí. Ta doba se blíží a až přijde, tak my tady uděláme samozřejmě všechno pro to, abychom do toho zapojili maximum českých firem. Další téma britská nabídka spolupráce při zajištění českého vzdušného prostoru. Vy jste byl, pane velvyslanče, náměstkem ministra obrany, měl jste na starosti stíhačky. Vás ty stíhačky doslova neopustí. Pronásledují. K vaší škodě nebo k radosti? Spíše k radosti, když je to teď samozřejmě z úplně jiného pohledu. Tehdy jsem byl zodpovědný určitou dobu za vyjednávání s britskou a švédskou stranou o nadzvukových letadlech a byl jsem zodpovědný, pokud jde o všechny technické detaily takovýchto kontraktačních jednání. Dneska je to přece jenom už v jiné oblasti. Nicméně nadzvuková letadla tvoří určitou část mého pracovního stolu. Rozumím správně tomu, že jste si dal téměř za svůj osobní úkol, že se vám podaří dojednat s britskou stranou dohodu o možné spolupráci při ochraně vzdušného prostoru? Ne, to ne, to probůh ne. To spíš jenom tak, jak mi to velí popis mé práce. Pomáhám ministrovi obrany, který on to má, který to má podle ústavy, a to je zabezpečit ochranu našeho vzdušného prostoru. A to, že tady jednáme ve Velké Británii o letadlech, ještě samozřejmě zdaleka neznamená, že to bude právě tato varianta, která nakonec bude tou, kterou odsouhlasí vláda koncem června. Pojďme si tu variantu rozebrat. Británie je připravena pomoci České republice s ochranou vzdušného prostoru. S tou nabídkou přijel ve středu do Prahy britský ministr obrany Geoff Hoon. Jednou z variant je pronájem deseti až čtrnácti stíhaček Tornádo. Britský ministr obrany Geoff Hoon k této možnosti ve středu v rozhovoru pro BBC uvedl: Geoff HOON, britský ministr obrany (zvuková ukázka): Spojené království bude nápomocné. Úzce spolupracujeme s našimi přáteli v České republice. A jakmile přesněji definují své požadavky, jsem přesvědčen, že budeme schopni pomoci. Středeční slova britského ministra obrany Geoffa Hoona. Český ministr obrany Jaroslav Tvrdík v následné reakci na tiskové konferenci k budoucnosti ochrany českého vzdušného prostoru uvedl: Jaroslav TVRDÍK, ministr obrany (ČSSD) (zvuková ukázka): Vláda mi uložila přijít s návrhem koncepce ochrany vzdušného prostoru, a tato koncepce bude vládě předkládat čtyři možné alternativy rozhodnutí, konečného rozhodnutí. A protože se jedná o dlouhodobé rozhodnutí spojené se suverenitou České republiky a obranyschopností České republiky, budeme muset k těmto alternativám vést diskusi nejenom ve vládě, ale napříč politickým spektrem. Jedna z těchto alternativ počítá s úzkou spoluprácí ozbrojených sil České republiky a Velké Británie. Český ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Ještě dodal, že nejpravděpodobnější jsou dvě varianty. Pořídit zcela nové stíhačky ve veřejné soutěži nebo pořídit na přechodnou dobu starší stíhačky. Pane velvyslanče, kolik variant má britská nabídka, o níž se v České republice mluví delší dobu a na níž i vy pracujete? Ta nabídka ještě není finální. A myslím si, že pan ministr obrany Hoon to jasně řekl, že po doplnění některých kritérií z české strany britské ministerstvo obrany předloží takzvanou studii proveditelnosti, která potom bude jakýmsi základem dalších jednání a základem také pro rozhodnutí vlády. Jaké varianty jsou ale zatím na stole z toho rozpracovaného projektu? Jde mi například o to, zda britská nabídka má například jednu variantu pronájmu starších stíhaček Tornádo na přechodnou dobu nebo jde o prodej starších Tornád. Zkrátka jaký vějíř nabídek je ve hře? Nejdřív je třeba si říct, že s Velkou Británii na mezivládní úrovni jednáme jenom o krátkodobé variantě ochrany našeho nebo zabezpečení ochrany našeho vzdušného prostoru. To konkrétně znamená co? Že hovoříme o starších olétaných letadlech a že hovoříme o mezivládním základě řešení takovéto otázky. Potom je ještě ta druhá parelní, tyto parelní zajištění dlouhodobé ochrany našeho vzdušného prostoru, a to je potom už na komerčním základě, a to je ten proces, který předpokládá vyhlášení výběrového řízení. To znamená, rozumím-li vám správně, že to má dvě roviny a obě roviny je možné od sebe oddělit, že když dopadne rovina jedna, že se mezivládně dohodnou Česká republika a Velká Británie například zapůjčení, bylo by to zapůjčení nebo prodej Tornád nebo obě varianty? Myslím, že bych říkal teď ještě víc, než je třeba. S oběma variantami se pracuje, jedna z nich má přednost jak na britské, tak na české straně. Řekněte, zda to je prodej nebo pronájem? Pronájem, obě dvě strany říkaly, že jde o proces komplikovaný a že by, že jde o proces daleko finančně náročnější. Tedy prodej, děkujeme. A pokud tedy jde, obě ty roviny jsou, řekněme, je možné je oddělovat, nejsou na sebe vázány, že by zkrátka britská strana řekla, že pokud nabídne tu rovinu mezivládní, tak pak se počítá s tím, že bude mít plusové body v tom komerční tendru? A to je to poslední, co bych chtěl říct. Vláda bude tím orgánem, který bude rozhodovat o tom, zda budou paralelně procesy vedle sebe. Ten, který má zajistit prostředky pro zajištění vzdušného prostoru někdy v období od roku 2005 do roku 2009, možná 2010 a pak další proces, který má zajistit tentokrát již nové prostředky pro zajištění vzdušné obrany někde od roku 2008 dál na dalších třicet, třicet pět let. Pokud byste ale měl jednoznačně odpovědět na otázku z toho prodeje, která souvisí s tím prodejem, tak budeme-li se bavit o nákupu nových stíhaček, na kterém jste vy i pracoval, tak tam byla smlouva na dvacet čtyři stíhaček v celkové hodnotě asi padesát dvou miliard, to znamená, že jedna stíhačka vyšla bratru na dvě miliardy korun. Kolik by stálo takové starší Tornádo, jaká je jeho cena? Ta cena je o hodně, ale o hodně menší, samozřejmě než cena, kterou... Tak, když dvě miliardy nová stíhačka? ...kterou jste uváděl, víte, jednak tato cena samozřejmě ještě musí být potvrzena v jednání. A já nechci britskou ani naši stranu zahánět nějak do kouta, za a). A za b) cena letadla je pouze jednou součástí těch operačních nákladů na tu dobu, a to je přesně, teď to bylo v našich jednáních s Velkou Británií, to znamená, nejenom jakou hodnotu má letadlo jako takové, ale jakou hodnotu má jeho provoz právě v tom období 2005 až 2009. Je reálné, že by se ta částka vešla do dvaceti miliard? Já myslím, že je reálné, aby se ta částka vešla do rozpočtu ministerstva obrany. To znamená do jaké částky? Já myslím, že částka, kterou jste vy hovořil, že není daleko. To znamená za, mluví se o čtrnácti, mluví se o deseti až o čtrnácti Tornádech, tedy čtrnáct Tornád za dvacet miliard je reálná nabídka, o které se nyní hovoří? Ne, toto jsem neřekl, toto už je spekulace novinářská. Tak ji upřesněte? Neupřesněním, ani to množství dokonce, to množství dokonce zpochybním, těch variant může být víc, těch variant nákladů, také jich může být víc, protože jedna věc, jestliže ty letadla budeme chtít používat pět let, druhá věc je, jestli je budeme chtít používat sedm let. Česká strana také musí zcela jasně říct, jestli chce na tom kterém letadle nalítat dvě stě padesát hodin za rok nebo třeba jenom sto šedesát. A i to dramaticky potom mění operační náklady na takovéto letadlo. A to poslední asi, co by bylo dobré, aby na základě tohoto interview se objevily nějaké spekulace, jako jste zrovna teď vy řekl, protože nic jiného v této chvíli než spekulací to není. Říká velvyslanec České republiky ve Velké Británii Štefan Füle, zkusit jsem to musel, pane velvyslanče. Děkuji za vašich třicet minut, které jste věnoval rozhlasové stanici BBC. Nikdy příště na shledanou a hezký den do Londýna. Na shledanou, hezký den. Takové bylo Interview BBC. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:09 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
