| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| středa 30. dubna 2003, 18:00 SEČ | |||||||||||||||
| Vladimír Mlynář | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Vladimír Mlynář se vyslovil pro to, aby byly v budoucnu televizní licence prodávány v dražbě.
Přepis rozhovoru Citace rozhovoru v médiích Od pondělí do pátku pravidelně v tomto čase vysíláme Interview BBC. Nejinak je tomu i dnes. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec, pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl ministr informatiky a stále ještě poslanec, i když na odchodu Vladimír Mlynář. Vítejte v BBC, dobrý den. Dobrý den. Devátého dubna uplynulo sto dní od chvíle, kdy Vladimír Mlynář stanul v čele zcela nového ministerstva v České republice, a to ministerstva informatiky. Nové ministerstvo vzniklo k prvnímu lednu 2003. Lidé z oboru informačních technologií a analytici oceňují Mlynářovu snahu o zlevnění Internetu pro koncové uživatele. Spuštění kurzu počítačové gramotnosti a zavedení elektronického podpisu. Výhrady mají ke zpoždění vzniku telekomunikačního zákona a roli ministra kolem společnosti Český Telecom. Přijde Vladimíru Mlynářovi takové hodnocení jako trefné? To je hodnocení, které vydává Česká tisková kancelář a je hezký... Nejen ona. ...hezký příklad toho mediálního světa, v kterém žijeme. Já myslím, že to odráží skutečnou mojí práci jen velmi částečně, ale vzhledem vůči jiným občanům vlády to zní docela pozitivně, takže jsem s tím docela spokojený. V čem jí neodráží? To je krásné, když bývalý novinář hovoří o mediálním světě. Neodráží to hodnocení věci, o kterých se nebo jsou tam zmiňovány v kladném i méně kladném kontextu, věci, o kterých se píše v novinách občas, v těch denících celostátních a podobně. A vůbec se tam nepíše o věcech nebo nezmiňují věci, které zabírají větší část práce ministerstva a mojí, ale to nevadí, to je jako můj postesk. Dovolte, abych se zastavil u toho zpoždění přípravy nového zákona o elektronických komunikacích. Ten nepovažujete za ten největší dluh nebo úskalí Vladimíra Mlynáře, které je před ním? To je hezký příklad toho, té mediální reality. Zákon o elektronických komunikacích je nový vlastně telekomunikační zákon, který má, kterým se mají u nás zavést nová pravidla Evropské unie v oblasti telekomunikací. A v legislativním plánu vlády je naplánován na konec letošního roku. Takže zda bude, či nebude zpoždění... Řekněme na druhou polovinu letošního roku. Ne, na třetí čtvrtletí letošního roku. To znamená... Do třicátého září 2003 podle usnesení číslo 987 máte předložit návrh zákona o elektronické komunikaci. Třetí čtvrtletí letošního roku, takže ještě není jasné, zda to zpoždění bude, či nebude, proto říkám, že to je taková trošku virtuální úroveň. Ale k věci, ten zákon je složitý, je to velmi obtížná norma. Bude vyžadovat strašně moc práce, pracujeme na ní usilovně. Já osobně každý týden řídím poradu každý čtvrtek, dneska byl opět jeden kontrolní den, protože zítra je státní svátek bohužel, takže ztratíme jeden pracovní den. A zabýváme se tím velmi poctivě. My teď zahájíme sérii diskusí s odbornou veřejností, které se ten zákon speciálně týká. Já pevně doufám, že ten termín do konce roku stihneme. Jenom pro přesnost, ten zákon nemají přijaty ani členské země Evropské unie mnohé a určitě nebudeme poslední zemí, která... Nedá se tedy říci, že by... Zatím to není tak, že bychom nějak výrazně zaostávali. V případě, že ten zákon bude mít jistou prodlevu v přijetí a nestihne se přijmout oběma komorami do prvního května roku 2004... To se nestihne, to vám mohu rovnou říci, protože náš legislativní proces je velmi dlouhý se Senátem a tohle bude velmi složitý a obtížný zákon. Takže pravděpodobně ke dni vstupu České republiky do Evropské unie by byl zázrak, kdyby platil, tak to nebude žádná tragédie. Minulý týden jsem o tom jednal se zástupcem bruselské komise a oni to také chápou a akceptují. Jak říkám, ani členské země Evropské unie ještě nebudou mnohé mít k prvnímu květnu tu normu přijatou. Když se zaměřím na termín, který je v usnesení vlády za 14. října roku 2002, tedy z usnesení číslo 987, že máte zpracovat a vládě do 30. září letošního roku návrh zákona o elektronických komunikacích předložit, tak ten termín zatím jste schopen garantovat? Pracujeme na tom, abychom ten termín stihli. Do oblasti elektronických telekomunikací spadá i rozhlasové a televizní vysílání. Při tvorbě nového zákona o telekomunikacích na přelomu let 1999 a 2000 došlo ke kompetenčním sporům týkajícím se právě rozhlasového a televizního vysílání. Jen pro úplnost, souvisely s pravomocemi Českého telekomunikačního úřadu a Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Přemýšlel jste v poslední době, kdy dochází právě ke zpochybňování funkčnosti Rady pro rozhlasové a televizní vysílání jako regulátora elektronických médií o tom, že by zkrátka rada mohla být sloučena s Českým telekomunikačním úřadem? Nepřemýšlel jsem o tom v poslední době, přemýšlel jsem o tom už delší čas, ještě v opozici. A myslím si, že to je velmi správný koncept, který by předpokládal jednu věc, kterou já také dlouhodobě prosazuji, aby se licence, zejména televizní, prodávaly aukčním způsobem a nikoliv přidělovaly na základě projektu, které pak stát není schopen dohlédnout, zda jsou, či nejsou plněny. A já jsem dlouhodobě zastáncem toho, aby se televizní licence dražily, jako je tomu třeba v Maďarsku, u rozhlasových licencí je to trošku složitější, protože těch může být, abych řekl, tak řečeno laicky více, takže tam nemusí rozhodovat jen peníze. Třeba část by se mohla dražit, část by se mohla přidělovat. Ale každopádně, kdyby se k tomuto konceptu přistoupilo, tak by Rada pro rozhlasové a televizní vysílání se více přiblížila roli Českého telekomunikačního úřadu tedy, abych tak řekl, technickému regulátorovi než tomu obsahovému regulátorovi. Nemusí to tak být, protože to i ve Spojených státech je například instituce regulační orgán, který reguluje obě složky elektronických médií, ať už rozhlas a televizi. Jde o Federální komunikační komisi, která reguluje telekomunikace, a to právě i z pohledu vlastně šíření signálu, ale i z toho obsahového pohledu. Ano, ten koncept je velmi sympatický, nicméně, když člověk sleduje, co se děje kolem současné volby Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, tak mám pocit, že je ještě nějaký čas nerealistický, třeba později. Vy o tom opravdu neuvažujete v rámci toho návrhu zákona o elektronických komunikacích? Ne, toho se zákon o elektronických komunikacích v žádném směru netýká. Mohl by se týkat. V případě, bude-li se rušit telekomunikační zákon a nahradí ho právě tato norma, tak zrušit i předělat, protože Pavel Dostál hovoří o změně zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání. Teoreticky máte jistě pravdu, jde všechno, ale... A prakticky? Ale prakticky o takové variantě vůbec v současné době není diskuse. Poslanecká sněmovna v úterý nebyla s to zvolit všech třináct členů nové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Vybrala jen šest lidí, rada tak v podstatě zatím nemůže normálně pracovat. Z šesti lidí, kteří uspěli, jsou tři za ČSSD, jeden za KDU-ČSL a jednoho navrhla Unie svobody-Demokratická unie. V hlasování pak také uspěl kandidát KSČM, a to bývalý poslanec Dalibor Matulka. ODS zatím neprosadila nikoho. Dostatečný počet hlasů, kromě Matulky, získal kandidát US-DEU Milan Jakobec, který pracoval ve Federální radě pro rozhlasové a televizní vysílání. Uspěli i bývalý poslanec ČSSD Jan Kostrhun i další kandidátka sociálních demokratů, spisovatelka Eva Kantůrková. Sociální demokraté prosadili i předsedu Helsinského občanského shromáždění Petra Pospíchala. Lidovci pak uspěli s kandidaturou Jiřího Šenkýře, bývalého šéfa svého senátního klubu. Předseda poslaneckého klubu ODS Vlastimil Tlustý byl rozezlen výsledkem jednání sněmovny. Vlastimil TLUSTÝ, předseda poslaneckého klubu ODS (zvuková ukázka): Dá se zcela jasně shrnout, že vládní koalice pro zvolení těchto členů uzavřela dohodu s KSČM, a to přinejmenším pro tuto volbu. Předseda poslanců ODS Vlastimil Tlustý následně kritizoval i skutečnost, že čtyři ze šesti nových radních jsou bývalí politici. Vlastimil TLUSTÝ, předseda poslaneckého klubu ODS (zvuková ukázka): Výsledkem voleb je tedy vyvrácen druhý mýtus, a to je tvrzení, že jsou hledáni nezávislí odborníci, lidé, kteří neměli a nemají s politikou nic společného. To, že čtyři ze šesti zvolených jsou bývalí profesionální politici, je, myslím, definitivní vyvrácení tohoto druhého mýtu. Tolik šéf poslanců ODS Vlastimil Tlustý. Neporušují strany vládní koalice svůj závazek, který daly veřejnosti v koaliční dohodě, že odpolitizují oblast elektronických médií? No, já souhlasím s tím, že ti někteří členové, kteří byli dovoleni, zejména bývalí politici, že to není šťastné a já se přiznám, že jsem s tím měl velký problém dodržet tady koaliční disciplínu. A nakonec jste dodržel? Nakonec jsem jí dodržel, volil jsem i pana bývalého senátora Šenkýře, i když říkám s velkým sebezapřením. A souhlasím s tím také... Je to tedy porušení koaliční dohody? Na to odpovím. Nesouhlasím také s tím, že jen někteří z těch členů jsou lidé, kteří se vyznají v problematice, kterou bude řešit zákon o elektronických komunikacích. Nicméně myslím si, že ta volba je přeci jenom jistým krokem k tomu, aby se nakonec, a to podtrhuji nakonec, dosáhlo odpolitizování té rady. Je to paradoxní, ale... Jak se to, promiňte, že opět skáču do vaší řeči, jak se toho může dosáhnout? Já to jenom dopovím. Protože ta současná nebo ta bývalá rada byla totálně zpolitizovaná a teď se tam dovolují částečně lidé politicky spjatí s nějakými stranami, částečně nespjatí a můj názor je, že to, že snad se tím nakročí k tomu, aby v tom dalším, příštím kole volení rady se volilo už opravdu méně politicky. Ale jinak musím říci obecně, že mám čím dál větší dojem, že to vyžaduje systémovou změnu a že ta Rada pro rozhlasové a televizní vysílání v tom současném modelu a konceptu nikdy nebude vzdálená od politiky. A že ten koncept, který jste tady nastínil na začátku, i když v tuhle chvíli asi není realistický, protože ta věc je velmi zpolitizovaná, jediný správný. Já bych si velmi přál, aby Rada pro rozhlasové a televizní vysílání byla správním orgánem, který se zabývá technickými aspekty, podobně jako Český telekomunikační úřad a... Zkrátka, aby byla sloučena. Aby to politiky přestalo zajímat, protože to zajímavé, tedy to, kdo ovládá nebo kdo získává ty licence, ať už televizní nebo rozhlasové, by bylo ponecháno na tržní soutěži a ne na vůli té rady. Hovoříte o změně konceptu. Kandidát Unie svobody-Demokratické unie, který byl zvolen do nové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Milan Jakobec, jak už bylo řečeno, působil ve Federální radě pro rozhlasové a televizní vysílání, tak konstatuje v rozhovoru pro BBC, že česká Rada pro rozhlasové a televizní vysílání vznikla ve špatné konstalaci. Milan JAKOBEC, nový člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (US-DEU) (zvuková ukázka): Tak, v době nejdůležitější, kdy šlo o to vydat televizní licence pro ten privátní kanál, tak hospodařila za ustáleného nezájmu státních institucí, víceméně tedy hospodařila, dalo by se říci, že živořila na pokraji zájmu, nikdo jí nevěnoval nejmenší pozornost včetně ministerstva financí. Já bych řekl, že rada od té doby místo toho, aby to byla transparentním orgánem, který skutečně obhajuje zájmy nejenom jaksi politických stran, ale zejména diváků a zejména posluchačů a zejména nezávislosti broadcastru, tak je od té doby čímsi, co bych vzletně nazval spikleneckým centrem. Nový člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Milan Jakobec ještě před svým zvolením uvedl v rozhovoru pro BBC, že by nová rada měla být orgánem dočasným a pak zaniknout. Milan JAKOBEC, nový člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (US-DEU) (zvuková ukázka): Vycházím z toho, že vlastně vládní koalice teď v současné době deklarovala, že uvažuje o novém zákonu o vysílání, to znamená o vzniku nového orgánu. Slyšel jsem o tom, že by tam měl být tedy správní orgán, takový klasický a standardní. Takže já jim v tomto docela držím palec, protože jelikož si myslím, že jaksi nad radou v současné době tak se vznáší neblahý stín jaksi prohospodařené reputace a jaksi něco nového je potřeba. Konstatuje v rozhovoru pro BBC člen nové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, člověk nominovaný US-DEU Milan Jakobec. Najde... Já s tím úplně souhlasím. A najde, protože i Vladimír Špidla začíná mluvit jako ministerský předseda o vzniku nového správního úřadu, který by se zabýval problematikou elektronických médií. Může ten návrh najít ve vládě podporu? Ve vládě ano, to není takový problém. Největší obavy máte ze sněmovny. Otázka je, jestli najde v Poslanecké sněmovně, protože faktem je, že za posledních několik let se ten mediální trh a zejména televizní vysoce zpolitizoval. Je to strašně nepříjemná věc, ale je to tak a prostě politici všeho druhu... Včetně koaličních. Všeho druhu. Tudíž nemáte jistotu, že by vládní návrh prošel ve sněmovně? Všeho druhu politici, prostě se začali těmito věcmi zabývat nadmíru a teď je z té situace velmi obtížná cesta. Já si myslím, že nevyřeší tu věc pouze vznik správního úřadu na místo současné Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, že ten klíč leží v tom, jak se přidělují licence. A že dokud se budou přidělovat na základě projektů, které někdo posoudí a pak někdo také kontroluje, ale to samotné přidělení je vlastně zadarmo, takže se ta situace nezmění. Já bych si přál, aby se ty licence prodávaly, tak ať ten, kdo si je koupí, za ně státu také zaplatí. Můžeme z toho dotovat třeba opravu kulturních památek a může s tou licencí normálně také volně obchodovat. Cokoliv prostě dělat, tak jako se obchoduje prostě s jinými věcmi. Může tento koncept uspět v dohledné době? Já jsem to navrhoval, my jsme to navrhovali před dvěma lety v době, kdy jsme byli v opozici a pan ministr Dostál, když spolu o tom mluvíme, tak má velmi podobný názor. Ale je samozřejmě otázkou, jestli najde takovou většinu v Poslanecké sněmovně. To je jedna věc. A druhá věc je, že pravda je, že... Začíná se na tom pracovat. ...technický pokrok směřuje tak, že současné televize terestrického vysílání mají prodloužené licence nebo alespoň ty hlavní soukromá na dalších deset let a za dalších deset let, až se budeme bavit o prodloužení licence, tak už ty technologie budou tak daleko, že tady nebudeme odkázáni na tak omezený počet frekvencí. Takže mým cílem je přispět k věci tím, že podpoříme rychlý rozjezd digitální televize, která, zjednodušeně řečeno, bude umožňovat, aby těch televizí existovalo, nechci říci nekonečné množství jako novin, ale mnohem větší množství. Takže by mohla být mnohem větší pluralita a ta samotná, to samotné vysílací oprávnění by ztratilo tu ohromnou cenu ekonomickou i politickou, kterou má dneska, protože, kdy je ten trh omezený díky tomu, že těch frekvencí je málo. Poslední stručná podotázka, kterými kroky chcete urychlit digitalizaci televize a rozhlasu v České republice? Budou se přidělovat první čtyři pásma v prvním digitálním multiplexu. Můj názor je, že by z těch čtyř měly ty první dvě být přiděleny České televizi, tedy veřejnoprávnímu kanálu jedna, dvě. A ty druhé dvě by měly být vydraženy, tedy prodány v aukci a pak jsou samozřejmě další odvážnější projekty typu, že by stát podpořil masovějšími nějakými finančními prostředky rozjezd digitální televize. Kdy by k tomu mělo dojít k tomu prvnímu návrhu? Pro občany, abych jenom řekl, to vyžaduje si pořídit k dnešní televizi takovou krabičku, ta něco stojí a samozřejmě je to otázka, kdy těch krabiček bude na trhu tolik, aby se vyplatilo těm producentům ty televize vysílat. Čili oni jsou modely evropských zemí některé, kde se třeba dotují nákupy těch zařízení a podobně. Ale všechno je to součást debat, nemohu tady zatím slíbit v této věci nic. Když to ale chcete urychlit, tak... My připravujeme s panem ministrem do vlády na květen materiál, který by měl nalajnovat rozjezd digitálních frekvencí v České republice a stanovit harmonogram. Takže v květnu by mělo být jasno v těch krocích. V úterý splnil svůj předvolební slib a oznámil, že se vzdá mandátu v Poslanecké sněmovně. Důvod - za svoji absolutní prioritu považuje práci na ministerstvu informatiky. Byť jste svůj úmysl deklaroval už před volbami, neukazuje ta současná situace, že role ministra a poslance v křehké vládní většině je nezvladatelná? Ukazuje, já si myslím, že to jaksi dlouhodobě není správná věc, když ministři současně jsou poslanci. Mnohem bližší jsou mi modely, kde tomu tak není. Za praktické považuji existenci takzvaného klouzavého mandátu, to znamená, že člověk, který je ministrem po dobu, kdy je ministrem, je nahrazen v Poslanecké sněmovně náhradníkem. Nicméně tak tomu u nás není a když je vládní většina pouze 101, tak to přivádí ministry do téměř neřešitelných věcí. A bohužel teď v současné sněmovně je tak nepříjemná atmosféra, že letitá praxe, kdy opozice vychází ministrům vstříc, když mají nějaké povinnosti oficiální, takzvaným párováním byla narušena. A je to velmi nepříjemné. Jste rád, že ze sněmovny odcházíte? Já se přiznám, že se těším, že budu moci více se věnovat ministerstvu. Nicméně chci zdůraznit, že já jsem říkal před volbami, že tak učiním bez ohledu na to, jestli bude vládní většina taková či onaká. Čili já jsem tady plnil pouze slib, který jsem nemohl po volbách okamžitě splnit, protože jsem byl v neřešitelné situaci, že členů klubu Unie svobody je pouze přesně deset a za mnou na kandidátce je lidovec, protože jsme měli společnou kandidátku. Čili mohu svůj slib plnit až teď, když odchází ze sněmovny Míla Výborný na Ústavní soud, tedy doufám, že bude jmenován. A deník Právo celou věc dal ale do souvislosti také s vaším zdravotním stavem. Deník Právo vás také citoval, že před měsícem se u vás objevily problémy se zrakem, které jste přičítal únavě při čtení a vyčerpání. Lékaři prý vcelku náhodou zjistili, že se za vaším okem nachází zhruba pěticentimetrový nezhoubný útvar. Ano, já jsem včera dostal otázku od deníku Právo na svůj zdravotní stav. A ve své naivnosti jsem se domníval, že když budu otevřený a odpovím pravdu, tak že s tím seriózní noviny seriózně naloží. A říkal jsem si, lepší, když se to dozvědí čtenáři od seriózních novin a ne z Blesku, protože žijeme v Čechách a člověk ví, že různé věci se stejně dostávají na veřejnost. V čem byl postup deníku Právo neseriózní? Takže jsem odpověděl poctivě na otázky a dnešní, jak bych řekl, grafická úprava deníku Právo mě dost překvapila. Při takovéto grafické úpravě na titulní straně se senzačními titulky jsem myslel, že patří více do bulváru, ale mám to za sebou. Samozřejmě, že to není příjemné, když se na vás lidé na ulici dívají ještě více než dříve, ale řekl jsem pravdu. Můj zdravotní stav není nijak kritický, normálně pracuji, nemám žádné potíže, lékaři mi také řekli, že mohu dál pracovat a lidé zvládají mnohem horší situace, já jsem klidný a zvládnu i tuhle a nevidím to jako žádné drama. Není zapotřebí se podrobit nějaké operaci? Zatím nikoliv, jsem v péči lékařů a jak říkám, mnoho lidí s mnohem horšími a vážnějšími problémy se s nimi dokázalo vypořádat. Já si myslím, že se s tím dokáži také vypořádat a budu normálně existovat, pracovat a nic fatálního mi nehrozí. Byl bych nerad, kdyby se ta věc nějak zbytečně dramatizovala. Mandátu se vzdáte, až skončí rozjednaná schůze Poslanecké sněmovny? Ne, mandátu se vzdám, jak jsem řekl včera ve chvíli, kdy se ho vzdá Míla Výborný, protože to mi umožní ten slib. Kdybych to udělal předčasně, tak bych zamíchal současným rozložením politických sil ve sněmovně. Prezident už požádal Senát o jmenování Miloslava Výborného, takže jakmile Senát schválí, tím okamžikem. Jakmile se Míla Výborný vzdá mandátu, učiním tak i já, jak jsem včera řekl. Ulevilo se vám také, že nebude členem tělesa, které... Ano? Mimochodem, ještě jedna věc, protože to lidé dávají do souvislosti tu zprávu o tom mém zdravotním stavu s tím mandátem. Chtěl bych říci, že to tak není. To jste zopakoval... Jeden racionální důvod, že kdybych to dával do souvislosti, tak bych se mandátu naopak nevzdával, protože mandát je dobrá sociální jistota. Jen tak pro zajímavost, protože ten, kdo je nemocný, dostává plnou výši platu. Kdežto já se přiznám, že jsem se rozhodl věnovat se pouze práci na ministerstvu a v případě, že budu muset odejít, tak se stanu nezaměstnaným. To, že se stanete? To mají ministři, se stává v Čechách? Já myslel, že ministr, že na postu ministra je tak kvalifikovaný člověk, že o nabídky nemá nouzi. Tak já doufám, že nebudu muset na úřad práce. Ulevilo se vám také, že nebudete členem tělesa, které v posledních týdnech a dnech je podrobeno veřejné kritice v souvislosti s opravou domu v Nerudově ulici a se čtvrt miliardou investicí na bydlení poslanců? To ne, to bych lacině se tady přiživoval. Jaksi parlament je trvale kritizován. Když není kritizován za dům v Nerudově ulici, tak je kritizován za něco jiného. Záleží, zda parlament dává ale, pane ministře, k tomu důvody. Já si o domě v Nerudově ulici myslím, že je to zbytečný projekt, opakovaně jsem to říkal a nebyl jsem sám ve sněmovně. Někteří z nás navrhovali už před dvěma lety, když se s tím projektem začalo, aby se ten dům prodal a tato věc se nečinila. Většina sněmovny byla jiného názoru, takže teď, abych tak řekl, všichni poslanci sklízí kritiku za to, co nebylo rozhodnutí úplně všech, ale tak to holt v demokracii chodí. Poslední téma - budoucnost Českého Telecomu. Začátkem dubna se veřejnost dozvěděla, že novým generálním ředitelem Českého Telecomu bude Gabriel Berdár, šéf tuzemské pobočky počítačové firmy Dell Computer. Nepřijde vám dlouhá prodleva od Berdárova zvolení po jeho jmenování, které dosud neproběhlo? Není to tak, protože pan Berdár není veden na úřadu práce. Je zaměstnán ve špičkové firmě a má tam samozřejmě nějaký kontrakt. To není tak, že může dát výpověď a během týdne tu firmu opustit. To je tak, že samozřejmě nějaký čas zabere odchod z té firmy. To nejde prostě se jednoho dne sebrat a odejít. On řídí pobočky firmy Dell pro celou východní Evropu. A druhá věc je, že samozřejmě se současně jedná o podmínkách jeho kontraktu, a to také není jednoduchá věc. Čili věřte mi, že já se snažím, aby nastoupil do funkce co nejdříve, ale i když ta smlouva s ním bude podepsána možná velmi brzo, tak jeho nástup do funkce ještě bude odložen na nějaký čas, protože jak říkám, musí se uvolnit... Kdy by se mohl podle vás ujmout pravomocí řízení Českého Telecomu? Počítám, že by to mělo být do, počátkem léta. To znamená dvaadvacátého června zhruba. To začíná léto, tak to bych nerad, abyste to takhle interpretoval. Já jsem myslel spíše tak počátkem prázdnin tedy v tomto smyslu. To znamená prvního července? Ne, nemohu to datum stanovit, tak rozhodně to nebude příští týden a nebude to ani týden poté, co bude potvrzen ve funkci představenstva. Dovolte, abych citoval Edvarda Kožušníka z Hospodářských novin, který...Čemu se usmíváte? Já jsem ten článek včera četl a nevěděl jsem, jestli mě pan Kožušník kritizuje, nebo ne, tak jsem zvědav, jak jste to pochopil vy. Pochopil jsem to jako návrh na přemýšlení pro Vladimíra Mlynáře, protože v souvislosti s Telecomem, jen pro úplnost, článek byl nadepsán titulkem Řídí Telecom Mlynáře nebo Mlynář Telecom? A Kožušník píše: "Co mi chybí, je jasná politická deklarace, co dál s Českým Telecomem. Ministři informatiky, vnitra a financí měli společně do posledního lednového dne předložit návrh privatizace. Začali pracovat komise a týmy. Ministerstvo informatiky na svých webových stránkách říká, citujme: ´Konkrétní formulace strategických cílů a záměrů společnosti by měly být známy do konce prvního čtvrtletí roku 2003,´ konec citátu. Ano, čtete dobře, cíle a záměry Českého Telecomu, nikoliv ministra informatiky či vlády. Někdo namítne, že je to vytržené z kontextu. Pravdou ale je, že dodnes nevíme, co si vláda od prodeje slibuje. Budou to jen jednorázové peníze do státní pokladny a nový majitel potom bude vybudovanou infrastrukturu pronajímat znovu státu a samosprávě?" Teď jste mi nahrál. Není to vytržené z kontextu, ale je to trošku nepřesné. Zaprvé, do konce ledna jsme měli s panem ministrem Sobotkou předložit zprávu o privatizaci, to jsme taky udělali. Na tom lednovém zasedání nám vláda uložila, že do konce srpna máme předložit materiál o tom, co bude stát dělat se svým jednapadesátiprocentním podílem Českého Telecomu. Na tom materiálu se usilovně pracuje a bude určitě předložen možná ještě o něco dříve. Teď chci říci, nemělo by to býti dříve, než začne restrukturalizace Českého Telecomu? O tom, kudy s Českým Telecomem, se vedou teď už velmi složitá a finalizující jednání. Souvisí to i s výběrem generálního ředitele a s jednáním s dalšími akcionáři, zejména se společností TelSource. Takže se na tom velmi, velmi usilovně pracuje a jenom ty termíny, které zmínil pan Kožušník, nejsou úplně přesné. A pokud jde o ten titulek, kdo řídí koho, musím říci, že ani já neřídím Český Telecom, protože to nejsme Státní plánovací komise, Český Telecom je akciová společnost, řídí jí představenstvo. Pouze tam má stát jednapadesát procent a už vůbec tedy Český Telecom neřídí mě. To bych se bránil. Takže co česká vláda a český stát očekává od privatizace Telecomu, se dozvíme nejpozději... Ne, dozvíte se nejpozději koncem srpna, jak bude český stát postupovat při restrukturalizaci Telecomu, která začne a jinak to znamená, jak bude stát postupovat do doby, než se pokusí o nové kolo privatizace, které je plánováno někdy na rok 2005, ale problém je v tom, že teď nejsou zatím žádní zájemci. Kdyby přišli zájemci dříve, já za sebe říkám, že jsme připraveni k pružné reakci, ale nejsou v tuto chvíli. Říká ministr informatiky, stále ještě poslanec Vladimír Mlynář, děkuji za váš čas věnovaný BBC a někdy v dohledné době na shledanou. Na shledanou. Takové bylo Interview BBC. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích Zákon o elektronických komunikacích se podle Mlynáře zpozdí PRAHA 30. dubna (ČTK) - Zákon o elektronických komunikacích se podle ministra informatiky Vladimíra Mlynáře zřejmě nestihne přijmout do 1. května příštího roku, kdy by ČR měla vstoupit do Evropské unie. Zákonem se mají v České republice zavést pravidla EU v telekomunikacích. "Náš legislativní proces je velmi dlouhý," řekl Mlynář v dnešním rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC. Nepřijetím zákona však podle něho nevzniknou velké problémy. "Ani mnohé členské země EU ještě nebudou mít k 1. květnu tu normu přijatu," dodal Mlynář. Ministerstvo však podle něj pracuje na přípravě zákona tak, aby jej letos do 30. září předložilo vládě. Mlynář rovněž uvedl, že nadále prosazuje, aby se zejména televizní licence prodávaly aukčním způsobem. "Kdyby se k tomuto konceptu přistoupilo, tak by se Rada pro rozhlasové a televizní vysílání více přiblížila roli Českého telekomunikačního úřadu, tedy technickému regulátorovi než obsahovému," řekl Mlynář v BBC. V květnu chce Mlynář společně s ministrem kultury Pavlem Dostálem vládě předložit materiál, který by měl nastínit rozjezd digitálních televizních frekvencí v ČR a stanovit harmonogram. Mlynář: O RRTV jsem hlasoval se sebezapřením Internetový server Česká média, 30. 4. 2003, 18:10:45 - Licence pro televizní vysílání by se měly dražit a povolení pro rozhlasové vysílání přidělovat jen částečně. Uvedl to dnes v pořadu Interview BBC ministr informatiky Vladimír Mlynář. Podle něj však s ohledem na prodloužení platnosti "televizních" licencí o deset let je třeba spíše podpořit zahájení digitálního vysílání. Jak dále řekl, spolu s ministrem kultury Pavlem Dostálem předloží letos v květnu vládě návrh harmonogramu rozvoje digitální televize. "Byl bych pro to, aby dvě pásma digitálního multiplexu získala ČT a druhé dvě byly vydraženy," uvedl Mlynář. K volbě RRTV uvedl, že stranickou disciplínu dodržel se sebezapřením, protože některé radní nepovažuje za odborníky a nelíbí se mu rovněž jejich sepětí s politikou. Podle něj se ale jedná jen o první krok, který paradoxně povede k odpolitizování RRTV v dalším kole. Zdůraznil však, že by bylo třeba RRTV přeměnit na správní orgán, který by zabýval pouze technickými záležitostmi. Současně však přiznal, že k takové transformaci není ve Sněmovně vůle. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:09 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
