| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| úterý 29. dubna 2003, 18:00 SEČ | |||||||||||||||
| Jan Fischer | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Podle Jana Fischera nebude Český statistický úřad v letošním roce měnit termíny publikování svých dat.
Přepis rozhovoru Citace rozhovoru v médiích Rozsáhlá revize dat o zahraničním obchodu ze začátku roku znevěrohodnila v očích odborníků i veřejnosti Český statistický úřad. Po vlně kritiky nakonec rezignovala tehdejší předsedkyně statistického úřadu Marie Bohatá. Ekonom Karel Kříž koncem ledna v rozhovoru pro BBC ohodnotil práci českých statistiků těmito slovy: Karel KŘÍŽ, ekonom (zvuková ukázka): No, Český statistický úřad bohužel je příšerná instituce v tom, jakým způsobem a jak rychle Český statistický úřad zveřejňuje svá data, je nesrovnatelný nejenom se západní Evropou nebo se Spojenými státy, kde je skoro tři sta milionů obyvatel, ale například i se Slovenskem. Konec ledna a slova ekonoma Karla Kříže v rozhovoru pro BBC. Nejen o pošramocené pověsti českých statistiků bude následujících třicet minut. Před námi je půl hodina otázek a odpovědí, od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl nový předseda Českého statistického úřadu Jan Fischer. Vítejte v BBC. Dobrý podvečer. Pokud byste měl českému daňovému poplatníkovi odůvodnit, proč je dobré, že si ze svých daní platí Český statistický úřad, jak by zněla vaše odpověď? Já budu velice stručný a budu se snažit mluvit jazykem naprosto srozumitelným, což se statistikům vždy nedaří. Statistika produkuje, sbírá a posléze produkuje charakteristiky o tom, jak společnost žije, chování ekonomiky, o životě nás všech. Já řeknu v jedné větě, jak to dělá. Napřed zjistí data na skupině individuí nebo na souboru individuí, pak přichází jakási zvláštní procedura, která se jmenuje agregace. Potom ta individua zmizí a jsou zastoupeni nějakou reprezentativní charakteristikou, úhrnem, průměrem a podobně. A tyto charakteristiky nás informují o tom, jak se nám daří, jestli se nám daří lépe nebo hůře, jestli jsme víc nemocní nebo víc zdraví, na co umíráme. Nedovedu si třeba představit, že bez příjmové nebo mzdové statistiky bychom mohli nastavit parametry sociální politiky a tady to vidíme, že ta zaplacená informační daň, kterou občan zaplatí tím, že podá data, se mu třeba konkrétně vrací na přídavcích na děti nebo na sociálních dávkách. Napadl mě tak příklad, jak ovlivňují statistici život, řekněme, pastevce v Beskydech? Ona ta statistika není nikdy o tom jednom pastevcovi, který může považovat ty výsledné charakteristiky, že se ho přece netýkají, je to přece o skupině a podobně, ale koneckonců ta čísla jsou v těch úhrnech i tom pastevcovi a určitě se mu jednou mohou hodit. Ještě jeden možná bonmot, je jich o statistice hrozná řada, já vám, pane redaktore, nabídnu jeden. Je možné kdykoliv lhát s použitím statistiky, ale není možné říkat pravdu, aniž bychom používali statistiku. Vy sbíráte bonmoty o statistice? Sbírám, některé se mi líbí, některé se mi hrubě nelíbí, ale ... Který vám přijde nejpovedenější? Skoro ten, co jsem řekl. A který se vám hrubě nelíbí? Tak nelíbí se mi o tom, že statistika, o té trojnásobné, o té trojnásobné lži, věřím té statistice, kterou jsem si sám zfalšoval a podobně, i když jsou přičítány tyto výroky velmi slavným mužům světové historie. Jako vysokoškolský pedagog jste se ale setkal s tím, že studenti i statistiky tyto výroky používají, nevěřím statistice, kterou jsem si sám nezfalšoval a podobně. Určitě, i studenti a nejen studenti, ale myslím si, že od toho jsme tu, abychom se studenty vedli dobrý dialog. Při nástupu do funkce předsedy Českého statistického úřadu jste slíbil otevřenost a lepší komunikaci úřadu s uživateli. Napadá mne, přijde vám, že je statistika jako obor v Česku dostatečně popularizován? Nemyslím si to, nemyslím si to a myslím, že to je naše určité manko. Statistika se popularizuje málo, měli bychom v tom víc udělat nejenom jako praktičtí statici, ale hodně si slibuji, že přibližovat statistiku budeme i s kolegy z akademické obce, i s jejími uživateli a podobně. Je to těžké ... Čím si vysvětlujete, že je propast právě mezi veřejností, která může používat statistiky a data, která produkují statistici, a mezi statistiky, kteří se zpracováním těch dat a výsledky zabývají? Jak to v komunikaci bývá, je to problém jazyka a nalezení společného jazyka. My bohužel jako statici a profesionálové jsme často zatíženi tím, že zkrátka a dobře nedovedeme vyjádřit, proč to všechno děláme, co to znamená tak, aby to bylo srozumitelné. My zkrátka si někdy ten svůj statistický sanskrit považujeme za natolik samozřejmý, že prostě se nezabýváme tím, aby nám rozuměli uživatelé, aby nám rozuměli ti, kteří nám data podávají. Jak často se ... Je to jeden z mých jaksi programových kroků, abych toto ne snad úplně odstranil, to není možné, ale aspoň snížil tuto hladinu nedorozumění. Jak často se sám i vy osobně přistihujete při tom, že přestáváte být srozumitelný svému okolí, jež se nezabývá statistikou, teď nemyslím, když jste mezi svými. Mohu vám říci, že se, jsem upřímný, přistihuji přitom dost často, ale cvičím, cvičím. Jaké kroky uděláte k tomu, abyste popularizoval jako předseda Českého statistického úřadu statistiku k veřejnosti, tedy k těm, kteří si vás platí? Jednak se bavme o odborné veřejnosti, tam je to série debat vysoce kvalifikovaných a odborných s jednotlivými cílovými skupinami našich uživatelů. Ty skupiny jsou velmi diferencované, odlišné. Budeme si muset najít, prostě řeknu, nějaké komunikační šachty, kterými vůči sobě půjdeme. Jiná věc je široká, nebo chcete-li laická veřejnost, já to nerad používám. Tam lze komunikovat v podstatě jediným způsobem, prostřednictvím vás takovýchto pořadů a dalších, v médiích, prostě tam nekomunikuje na ulici, tam se nekomunikuje přímo a tady právě noviny, média, televize, to je právě ten přesný mezičlánek, který musíme umět využívat a musíme se napřed domluvit s lidmi z médií, abychom mohli dobře komunikovat pro širokou veřejnost. Vrátím-li se k odborné veřejnosti, hovořil jste o šachtách, použili váš příměr. Jaké šachty jste měl na mysli, kterými budete komunikovat? Odborné debaty všeho druhu, semináře, konference, brainstormingy, ať už je to s analytiky, makroekonomickými lidmi, kteří se zabývají makroekonomickou analýzou, ale i třeba s lidmi, kteří pracují na podnikové úrovni a tak dále. Když 5. února 2003 bylo zveřejněno, že se stanete s největší pravděpodobností šéfem, novým předsedou Českého statistického úřadu, tak Česká tisková kancelář zveřejnila životopis nového předsedy Jana Fischera. Zmiňovala se o něm s trochou nadsázky, cituji doslova: "O statistickém klanu Fischerových. Otec Jana Fischera se jako vědecký pracovník věnoval matematicko-statistickým aplikacím v genetice, šlechtitelství a medicíně. Syn Jana Fischera vystudoval pak statistiku na pražské vysoké škole ekonomické." Je možné o vaší rodině hovořit jako o statistickém klanu? Když už to někdo použil, tak asi ano. Je to na místě podle vás? Je to třígenerační klan. Je to na místě, já se tomu nijak nebráním, já jsem tomu velice rád. Já jsem rád, že ne třeba jenom v muzice a v medicíně, kde o těch klanech samozřejmě víme a je jich mnoho, tak jsem velice rád, že to je i v takové branži, jako je statistika a že jsme nakonec, jak to bývá i třeba v některých špitálech, kde pracuje otec se synem, takže jsme poslední rok vlastně skončili s mým synem, coby doktorandem na jednom pracovišti, čili na vysoké škole ekonomické, na stejné fakultě. A ve statistickém úřadě, nechystá se váš syn do Českého statistického úřadu? Ne, určitě, určitě ne. Dává přednost ... Vy chcete omladit Český statistický úřad, chcete omladit, tudíž ... Omladit ano, já myslím, že je řada talentovaných lidí, které jsem poznal na škole, možná i z jiných oborů než z čisté statistiky. Český statistický úřad skutečně potřebuje mladou krev, to říkám zcela otevřeně. Proč ji dosud nemá? Má nešťastnou, já to jenom přiblížím, má trošku nešťastnou věkovou strukturu. Máme vlastně třicet procent pracovníků, pouze třicet procent, je mladších čtyřiceti let. Je to tím, že jaksi statistika je trošičku konzervativní disciplína, ona vyžaduje trošičku samozřejmě zkušenost. To tam drží samozřejmě starší kolegy, velmi zkušené. Mně jde o to, aby tito lidé uměli předávat zkušenosti těm mladým, dokonce já to od nich budu a moji kolegové v managementu dost tvrdě vyžadovat. A já jsem přesvědčený, že statistika se může stát prostě atraktivní disciplínou, atraktivní institucí, ne snad proto, že bychom byli konkurenceschopní, pokud jde o příjmy nebo platy, ale jistá výzva je samozřejmě činnost v mezinárodních orgánech, v organizacích Evropské unie a dalších. Vrátím-li se ke statistickému klanu rodu Fischerových, tak kdy jste sám na sobě začal pozorovat, že půjdete ve šlépějích vašeho otce a budete se zabývat statistikou? Někdy na konci střední školy. Já jsem studoval speciální tehdy Střední všeobecně vzdělávací školu v Praze na Vinohradech se zaměřením na matematiku a fyziku, takže přece už nějak mě to tam táhlo. Ale musím vám říct, že v tom posledním roce před maturitou jsem ještě koketoval mezi studiem české literatury na filozofické fakultě a něčím mnohem více matematizovaným. Pak jsem prožil muka, když jsem se rozhodoval mezi vysokou školou ekonomickou a "matfyzem", kde můj otec léta externě přednášel, pak jsem se rozhodl pro vysokou školu ekonomickou, což mi táta schválil. Kdy jste začal pozorovat statistické choutky u vašeho syna? No, velice záhy, bych řekl. Matematické velice brzo, on od čtvrté třídy chodil do specielní devítiletky a ty statistické někde na gymnáziu. Jan Fischer ve statistickém úřadu působil prakticky od konce svých studií, v roce 1990 se stal místopředsedou nejprve federálního a od roku 1993 i Českého statistického úřadu. Ke konci září 2000 byl však Jan Fischer odvolán Marií Bohatou. Důvod? Nedostatky v manažerských přístupech k práci, tak znělo tehdejší odůvodnění. Jak s odstupem necelých tří let se díváte na své odvolání? Pane redaktore, já jsem se zařekl, že prostě tento pohled na tento případ prostě nebudu komentovat, možná jednou větou. O těch manažerských nedostatcích jsem se dočetl až v tisku. Takže já nevím, co bych k tomu řekl. Nebyly tam spíš profesní rozpory v tom, jak má vypadat Český statistický úřad? Řekl jste to za mě, asi ano. Vy byste to podepsal? Určitě, možná dvakrát. Co tehdy scházelo české statistice, kdy jste se vy začal rozcházet s tím, jak byl veden Český statistický úřad? Říkám, nechci sahat příliš do té minulosti, já se nechci dopouštět žádných ostrých výroků, zejména ne prostě nějaké mediální působení. Možná, že to budu říkat trošičku z toho konce nebo o krocích, které dělám teď nebo hodlám dělat, profesionalizovat vedení statistického úřadu, doplnit ho nebo, řekl bych, způsobit, aby v něm pracovali skuteční profesionálové, dobří manažeři, dobří organizátoři a vyzrálí statistici a ekonomové, kteří rozumějí branži. Když vám bylo nabídnuto, abyste se stal novým předsedou Českého statistického úřadu, měl jste na mysli výrok, že se dvakrát nedá vstoupit do téže řeky? Za prvé jsem si té nabídky považoval, to za prvé. Za druhé jsem ji velmi rozvažoval, na to se nekýve ve vteřině, to je jedna věc. Druhá věc je, není to stejná řeka, určitě to není stejná řeka jen proto, že ta největší česká řeka Vltava vyplavila Český statistický úřad, takže materiálně se vracím do úplně jiné instituce s důsledkem takovým, že máme teď k dispozici dislokaci na deseti pracovištích v Praze. To dát Český statistický úřad opět na jedno místo, je to také jeden z hlavních úkolů Jana Fischera? Určitě, i když tady doufám, že se mohu spolehnout na veškeré termíny výstavby nové budovy, jejíž výstavbu vláda rozhodla financovat, staví se v Praze ve Strašnicích, doufejme, že termíny budou dodrženy tak, že statistický národ pražský se tam bude moci nastěhovat za, řekněme, třičtvrtě roku. Která úskalí měla nabídka, kterou jste dostal, které jste si považoval a nakonec jste ji i přijal? Úskalí? Každou nabídku musíte měřit prostě, řekl bych, svými schopnostmi, svou odvahou, mírou rizik, mírou toho, jestli to chcete po dvou letech, když jste tam nebyl, ještě zkusit, jestli na to máte. Já si myslím, že prostě toto člověk musí řešit v sobě primérně a až jsem si toto všecko zvážil, tak jsem si nakonec řekl "ano". K výměně ve vedení Českého statistického úřadu došlo na začátku února, koncem ledna došlo k zásadní revizi dat o zahraničním obchodu, která zpochybnila důvěryhodnost Českého statistického úřadu. Marie Bohatá zprvu odmítala odstoupit s tvrzením: Marie BOHATÁ, předsedkyně Českého statistického úřadu (zvuková ukázka): Důvěra v náš úřad není otřesena, naši kolegové oceňují nejen to, jakým způsobem jsme se vyrovnali s povodněmi, jak jsme obnovili naši činnost ve velmi těžkých podmínkách. Dvaadvacátý leden a slova tehdejší předsedkyně Českého statistického úřadu Marie Bohaté. K rezignaci však Marii Bohatou v té době několikrát vyzval premiér Vladimír Špidla. Vladimír ŠPIDLA, předseda vlády, předseda ČSSD (zvuková ukázka): Požádal jsem ji o rezignaci, protože jsem si myslel a jsem přesvědčen o tom, že má-li se obnovit důvěryhodnost statistického úřadu, je třeba, aby ji vedl jiný člověk. Ale to naprosto nic neznamená o mém hodnocení Marie Bohaté. Prostě nastala situace, že instituce je v situaci, kdy vypadá nedůvěryhodně a je to instituce mimořádně významná. Neznamená to, znovu říkám, můj návrh na rezignaci nebo žádost o rezignaci nebyl motivován nějakým hodnocením osobnosti paní Marie Bohaté, pouze snahou o snadné vyřešení situace nebo snazší vyřešení. Uvedl v rozhovoru pro BBC 20. ledna český premiér Vladimír Špidla. Marie Bohatá nakonec odstoupila. Považuje nový předseda Českého statistického úřadu Jan Fischer aféru týkající se lednové revize dat o zahraničním obchodu za vyřešenou se všemi důsledky? To je dobrá otázka, pane redaktore, není na ni úplně jednoduchá odpověď, protože záleží na úhlu pohledu. Samozřejmě ta kauza je za námi, já jsem hluboce přesvědčen, že dneska jsme schopni nastavit kontrolní mechanismy a mechanismy komunikace s Generálním ředitelstvím cel tak, aby byla neopakovatelná. V případě, že by se opakovala, tak byste postupoval jinak než Marie Bohatá a okamžitě byste rezignoval? Určitě ano, to je první věc. A druhá věc je možná ještě před tou rezignací bych asi tu chybu komunikoval jiným způsobem, než se tehdy stalo. Jakým? Tiskovka, urychlené jednání s ministrem financí, s Generálním ředitelstvím cel, dohoda na společném postupu. A pak okamžitě byste složil funkci? A potom podle situace, podle situace, já nevím, o jakou chybu by se jednalo, já teď o tom nechci samozřejmě prostě spekulovat, o tom nikdo nespekuluje samozřejmě rád, ale když by nezbylo jiného kroku, tak ano. Ale já bych ještě řekl k tomu, já jsem nedokončil tu odpověď. Na jedné straně ta kauza nebo ten případ jaksi je za námi v tom smyslu, o kterém jsem mluvil, ale jaksi důvěra v činnost státní statistiky jaksi tím obnovena automaticky není, to její obnovování trvá nesmírně dlouho, ztrácí se rychle, nabývá se měsíce, možná i léta. Takže ten důsledek tady je. Podle vás napravování důvěryhodnosti, která byla zpochybněna aférou týkajících se dat o zahraničním obchodu, bude trvat léta? Léta bych neřekl, já doufám, že o létech nemluvíme po tomto případu. Ale možná, že na měsíce budeme muset to rozložit, protože možná i lépe přesvědčíte uživatele statistik, že už je to dobré, že zkrátka jsme schopni podávat data v této oblasti, v zahraničním obchodě, určitě, která sedí, to je prostě jinak kvalitní statistika, ale budeme je muset přesvědčovat i třeba o jiných oblastech, hrubý domácí produkt a tak dál, že věci jsou prostě v pořádku, zveřejňovat naše metodiky a podobně, to je jedna věc. Ale ta hůl má i druhý konec, a to jsou ti, kteří nám data poskytují, podniky, instituce, občané, české domácnosti a ... Jak si zajistíte druhý konec holi, abyste nebyli oběma konci hole mláceni? No, to je hezké, hezké přirovnání těmi oběma konci, protože ... Začal jste si s holí, tak ... ... když na tom jednom konci to nefunguje, to znamená máte špatná, neúplná data a do té míry špatná, že už vám nepomůžou ani nějaké dopočtové metody statistické, které jaksi umíme nasadit, tak když už ta míra návratnosti je těch dotazníků a podobně, odpovědí je tak nízká, že už potom máte na hraně tu kvalitu toho druhého konce, čili zveřejňování metodiky, přesvědčování, řekl bych, i publicisticky, popularizačně, že stojí za to prostě statistická data podávat, že za to jsme schopni dát dobré výsledky a že se také nikdo nemusí obávat, že data budou zneužita k něčemu ošklivému. Vaše někdejší předchůdkyně Marie Bohatá 7. dubna na semináři Centra pro ekonomiku a politiku konstatovala, že jedním z problémů české statistiky je přetěžování respondentů. Je to ten konec hole u těch, kteří vám poskytují data, o kterém jste hovořil, přetěžování respondentů jako zásadní problém? Já jsem byl dalším z panelistů na této zmiňované přednášce, v tomto není důvod se neztotožnit s paní docentkou Bohatou, skutečně zátěž respondentů je velkým tématem nejen české, ale i světové statistiky. Statistika všude ve světě hledá alternativní způsoby, jak sbírat data, aby neunavovala, aby ta informační daň nebyla příliš vysoká. Hovoříme někdy o takzvané sekundární statistice, to znamená, že statistická instituce využije data, která jsou uložena v těch seznamech, registrech, v administrativních bázích. Musí ovšem pro to být vytvořeny adekvátní přiměřené legislativní podmínky, technické předpoklady a koneckonců vyžaduje to brilantní komunikaci statistiků s těmi, kteří za ty registry odpovídají. Je to největší problém české statistiky, přetěžování respondentů nebo popište jiní, jsou-li jiné. Rozhodně je to jeden z velkých problémů, protože se tam hraje o ten jeden konec té hole velice vážný, nakonec i osudový, to je statistika bez dat, to je skutečně problém, to si dovedeme jistě představit. Těch problémů samozřejmě je celá řada, já bych se teď nerad uchýlil k nějakému plochému výčtu, ale i světová statistika hledá, říkám sama sebe, jak lépe zobrazit takové procesy, které ve světě probíhají, jako je proces globalizace, je to hodně o statistice malých a středních podniků, je to hodně o sociální statistice, je to o statistice informační společnosti a tak dál. Čili i tématicky se statistika musí odebrat někam jinam, než dosud je. Vrátím-li se k aféře, tedy k oné revizi dat o zahraničním obchodu ze začátku roku, tak již 6. února jste prohlásil, že vaším hlavním úkolem pro nejbližší týdny a měsíce je právě obnovení důvěry v Český statistický úřad, což znamená, cituji doslova: "I obnovení sebedůvěry samotných statistiků v České republice." Slíbil jste, že po jmenování prezidentem do funkce předsedy ČSÚ představíte sérii plánovaných kroků, které by měly vést k obnovení důvěry v Český statistický úřad. Můžete taxativně tu sérii kroků vyjmenovat? Tak nevím, jestli to bude taxativní výčet kroků, protože zase od toho jmenování taková doba neuplynula, ale tím se nechci samozřejmě vymlouvat. Co jste slíbil 6. února, musíte splnit. Dobře, dostal jste mě. Takže série kroků, i když to možná nebude úplný taxativní výčet, samozřejmě co nejdříve komunikace s jednotlivými cílovými skupinami, s odborníky z univerzit, s kterými otevřeme prostě, řekl bych, své metodické sklípky. Druhá věc je provedení vnitřního takzvaného metodického auditu, hlavní charakteristiky, jako je hrubý domácí produkt, ale i třeba index průmyslové produkce a jiné. Musí být podrobeny systematické analýze, všech těch algoritmů, procedur, definic, metodik, jejich dodržování, kompatibility se standarty. Samozřejmě nejen interně, ale i s přizváním odborníků, odborníků z exteriéru. Podotázka, kdy k tomu auditu dojde? Na hrubý domácí produkt se chystáme, řekl bych, v nejbližším období tak, abychom už jaksi při tom publikování dat za první čtvrtletí svým číslům mohli dost dobře věřit a samozřejmě pak budeme protáčet jednotlivé oblasti statistiky. Totiž veliké téma světové statistiky, evropské statistiky je kvalita dat a metody, jak jí dosahovat, jak ji měřit a podobně. A to do toho tématu patří. Zkrátka kultivovaná statistická instituce, řekněme, v členských zemích Evropské unie, prochází pravidelně, pravidelně procedurou takovýchto metodických auditů, že jednotlivé charakteristiky, část, kus po kuse jsou podrobovány takovýmto prostě kontrolám, jejich výsledky jsou veřejně přístupné a podobně. Na to si budeme muset zvykat. V nejbližších dnech zkrátka začnou takové audity, začnete u hrubého domácího produktu, a pak se nedá říct, že by to byl uzavřený audit stávající se z dílčích auditů, ale že to bude kontinuální proces, mám-li použít odbornější slovo. Ano, to je kontinuální a proces, a dokonce k těm některým charakteristikám se cyklicky prostě budeme vracet, to patří, řekl bych, to, čemu se někdy nazývá statistická kultura. To byl druhý krok Fischerovy série. Krok třetí? Sebedůvěra pracovníků. Chtěl bych ji posílit dobrou komunikací prostě v úřadě, trochu nám chybí nebo trochu se nám poztrácela. Řízení, moderní řízení záleží na horizontální komunikaci. Státní služba všeobecně, statistiku nevyjímaje, je hodně vertikalizovaná. Zkrátka je tam hodně funkcionářů v nějaké hierarchii, to nevyhovuje. To je jeden z problémů, proč jste zredukoval počet místopředsedů Českého statistického úřadu, byl to ten krok, ke kterému jste sáhl, byl to jeden z důvodů? Možná, že to byl jeden z důvodů, jinak samozřejmě ten důvod, redukce počtu místopředsedů byl za prvé všeobecně racionalizační, já jsem hluboce přesvědčen, že skutečně dva místopředsedové stačí. Výspa evropské statistiky, holandský statistický úřad v zemi, která má o zhruba pět milionů více obyvatel než Česká republika, si léta letoucí, co si pamatuji, si statistický úřad vystačil s jedním místopředsedou. Takže to si myslím, že takto je to rozumné. A počet zaměstnanců Českého statistického úřadu je dostatečný nebo by se mělo propouštět? Ne, neuvažuji, teďko neuvažuji o propouštění, ty počty byly redukovány zejména na regionální úrovni. Jiný problém, než jaksi nějaká redukce masivní nebo propouštění lidí a podobně, dobrá alokace, dobrá kvalita pracovníků, dobrý trénink, dobrý výběr, omlazení. A tím jsem opět vstoupil do série vašich kroků. Jsou další krom komunikace vevnitř? Tak už jsem něco řekl samozřejmě o personální oblasti, protože důvěryhodnost statistické instituce samozřejmě narůstá jaksi s důvěrou v její za prvé reprezentanty, v jejich chování, jejich postoje, jejich schopnost komunikace, ale samozřejmě nejde o ty špičky, tam jde o kvalitu skutečně každého pracovníka a můj jaksi pocit je, že už to nebude jenom ten tuzemský český statistik, to musí být prostě eurostatistik nejen se statistickou kulturou, která je v Evropě obvyklá, ale se všeobecnou kulturou a schopností úřadovat, abych tak řekl poevropsku, to nám zatím není běžné. Český statistický úřad u části uživatelů dat rozhodně důvěry nepožívá. Například ekonom Karel Kříž koncem ledna o českých staticích hovořil následovně: Karel KŘÍŽ, ekonom (zvuková ukázka): No, Český statistický úřad bohužel je příšerná instituce v tom, jakým způsobem a jak rychle Český statistický úřad zveřejňuje svá data. Je nesrovnatelný nejenom se západní Evropou nebo se Spojenými státy, kde je skoro tři sta milionů obyvatel, ale například i se Slovenskem. Ekonom Karel Kříž svůj názor v rozhovoru pro BBC ještě rozvedl. Karel KŘÍŽ, ekonom (zvuková ukázka): Problém je v tom, že obecně ty čísla jsou známa vždy tak pozdě, že úřady, které provádějí hospodářskou politiku v České republice, to znamená vláda a zejména centrální banka, a měnovou politiku, tak reagují se strašným zpožděním na vývoj situace v ekonomice. To znamená dojde k nějakému vývoji, trvá dlouhý čas zpracování z důvodů právě špatné funkce statistického úřadu, trvá to tři až čtyři měsíce. Potom musí nějak například centrální banka rozhodnout, to trvá zase tři týdny, měsíc, a potom teprve dochází k praktické aplikaci. Konec ledna a slova ekonoma Karla Kříže. Jak chcete získat například důvěru Karla Kříže, který kritizoval pomalost Českého statistického úřadu při zpracování a zveřejňování dat, a to, co jsme neslyšeli, on srovnával tu situaci s Německem nebo i se Spojenými státy americkými, říkal, že i Slovenský statistický úřad je daleko pružnější ve zveřejňování dat a jeho data jsou aktuálnější než data ČSÚ. Ach, to byla krutá slova. Já si Karla Kříže jako makroekonoma nesmírně vážím, to je právě možná o tom, že by bylo dobré se sejít a trošku o tom hovořit. Vy jste použil slovo data, mluvilo se v množném čísle, ale přitom pan Kříž hovořil o jedné charakteristice, to je hrubý domácí produkt, který jsme schopni publikovat sedmdesátý, osmdesátý den po referenčním čtvrtletí, to není dobré. Já samozřejmě s tímto tempem nejsem spokojen a česká statistika za něj není chválena a nesvědčí jí. Kdy budete zveřejňovat, jak zkrátíte tu lhůtu? Hledáme cesty, jak ji zkrátit, ale já bych předsunul problém přece jenom mapování kvality toho údaje i v těch termínech, kterým ho publikujeme. Rozvíjíme metody, jak publikovat údaje, odhady předběžné, případně bleskové odhady a podobně. Nechci slibovat, nechci se ukvapit, musejí mít potřebnou kvalitu, to je jedna věc. A další věc je, možná k panu Křížovi ... Promiňte, kdyby k té změně mohlo dojít, dá se to slíbit třeba do půl roku, že se ty lhůty posunou? Nebudu tady slibovat, nebudu tady slibovat, termíny publikování na letošní rok jsou koneckonců zveřejněny, HDP, s těmi nelze hnout. S těmi nejde hnout? Ne, ty jsou nastaveny pevným kalendářem a bylo by naprosto porušením prostě všech pravidel statistické etiky, kdybychom je měnili, to je jedna věc. Zásadní změna tedy v roce 2004? 2004 budeme uvažovat o přece jenom nějakém zkrácení nebo o předběžných odhadech. Další věc ale, mluvili jsme o datech v množných číslech, ale konkrétně jenom o HDP, pokud jde o míru inflace, index průmyslové produkce. Jsou publikovány v termínech, které jsou zcela kompatibilní s praxí Evropské unie například. A když si půjčím ten onen nešťastný zahraniční obchod, tak zase z druhé strany údaje o zahraničním obchodě je česká statistika schopna publikovat jaksi v klubu těch nejrychlejších států na světě, pokud jde o termín, takže buďme solidní. A ještě jedno z vašich předsevzetí také bylo sladit, dá se říci, docela nebo zcela českou statistiku se statistikou Evropské unie. Co k tomu schází? Velmi stručně. Někdy, v některých oblastech máme ještě nějaké menší deficity, ale nedramatizoval bych je, ale někdy nám schází dynamický pohled na ten svět té evropské statistiky, ona se totiž mění také, čili je to takové, řekl bych, střílení na pohyblivý cíl. Takže v tom je asi někdy problém uvědomit si, že ta harmonizace je v podstatě nekončící proces, už to není třeba transformace, ale ta harmonizace běží pořád v celé Evropě. Víte, co mě překvapilo? Že šéf Českého statistického úřadu musí mít bezpečnostní prověrku. Je pravda, že na ni stále ještě čekáte? Ne, nikoliv, to bych tady s vámi neseděl, pane redaktore. Já už mám osvědčení samozřejmě a na základě tohoto osvědčení mě pan prezident do té funkce jmenoval. Proto se čekalo? A proto se čekalo. Naším šéfem, naším šéfem ne, ale naším hostem byl předseda Českého statistického úřadu Jan Fischer. Já vám děkuji za třicet minut, které jste věnoval rozhlasové stanici BBC a někdy na shledanou. Na shledanou. Takové bylo Interview BBC. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích Fischer: ČSÚ letos nebude měnit termíny zveřejňování dat PRAHA 29. dubna (ČTK) - Český statistický úřad pod vedením jeho nového šéfa Jana Fischera nebude v letošním roce měnit termíny publikování svých dat. Fischer to dnes uvedl v rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC v reakci na volání po rychlejším zveřejňování statistických dat, zejména čtvrtletních údajů o růstu domácí ekonomiky. "Termíny publikování na letošní rok jsou zveřejněny, ty jsou nastaveny pevným kalendářem a bylo by porušením všech pravidel statistické etiky, kdybychom je měnili," řekl Fischer. ČSÚ o možnosti zkrácení termínů publikace údajů, včetně možnosti předběžných či tzv. bleskových odhadů HDP, bude podle Fischera uvažovat až od příštího roku. Nový předseda ČSÚ, který se funkce ujal v pátek, zopakoval, že jeho prioritou je obnovení důvěryhodnosti ČSÚ, která utrpěla nedávnou aférou kolem statistiky zahraničního obchodu. Statistický úřad by měl být pod jeho vedením také otevřenější a měl by lépe komunikovat s uživateli. Dalším úkolem je dokončení harmonizace tuzemské statistiky s evropskou. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:09 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
