| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| pátek 25. dubna 2003, 18:00 SEČ | |||||||||||||||
| Pavel Rychetský | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Pavel Rychetský uvedl, že rozhodnutí Václava Klause nevyhlašovat u příležitosti svého zvolení do funkce amnestii za moudré. Podle Rychetského je krok Václava Klause výsledkem nedávného jednání obou politiků.
Citace rozhovoru v médiích Přepis rozhovoru Český parlament čeká projednávání novely zákona o soudech a soudcích. Sněmovna přitom nedávno novelu tohoto zákona odmítla. Opozice, především Občanská demokratická strana vicepremiérovi, ministru spravedlnosti Pavlu Rychetskému, vyčítala, že v předkládané novele rezignoval na špatný stav českého soudnictví. Hovoří poslankyně občanských demokratů Eva Dundáčková. Eva DUNDÁČKOVÁ, poslankyně PS PČR (ODS) (zvuková ukázka): My si myslíme, že je zapotřebí okamžitě zahájit diskusi o tom, jakým způsobem bude výkon soudnictví v České republice vylepšen. Jedním z řešení, o kterém se mluví, je zavedení lhůt pro délku soudních řízení. Takový nápad však zavrhuje místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová. Podle ní je třeba hledat řešení jinde. Eliška WAGNEROVÁ, místopředsedkyně Ústavního soudu (zvuková ukázka): Lhůty asi nejsou ta nejlepší cesta. Já si myslím, že jsou tu jiné nástroje, které koneckonců používá sám ten Štrasburk. Co nám chybí? Je penalizace. Penalizace, kterou Štrasburk právě ukládá za to, když shledá, že délka řízení je příliš dlouhá, že už odporuje nárokům na fér proces. Místopředsedkyně Ústavního soudu České republiky Eliška Wagnerová. Nejen o stavu české justice bude následujících třicet minut. Od pondělí do pátku pravidelně v tomto čase vysíláme Interview BBC. Nejinak je tomu i dnes. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl český vicepremiér, ministr spravedlnosti Pavel Rychetský. Dobrý den. Hezké odpoledne. V polovině července vyprší osmi z patnácti ústavních soudců jejich desetiletý mandát. Senát Parlamentu České republiky má přitom na projednání prezidentových návrhů šedesát dní. Může Pavel Rychetský jednoznačně vyloučit, že případnou nabídku prezidenta Václava Klause na post soudce Ústavního soudu odmítne? Tak těžko si dovedu představit právníka, který by jen tak jednoduše, lehko odmítl nabídku na funkci soudce Ústavního soudu. Myslím si, že to jako právníka svým způsobem, z hlediska profesionálního, je ta nejvyšší meta. Na druhé straně jsem v situaci, kdy jsem jednak místopředsedou vlády pro legislativu, jednak ministrem spravedlnosti a ta práce se rozjíždí, ta práce na reformě justice po dvou neúspěšných pokusech v minulých letech vyžaduje dost značné nasazení a moje odpověď tedy skutečně je velmi neutrální. Nemohu vyloučit, že bych to přijal, nemohu vyloučit, že bych to odmítl a otevřeně říkám, že to je věc skutečně těžkých úvah. Co v současnosti převažuje? Pokud by jste měl dát obě věci na váhu. Pavel Rychetský jako právník, možná nejvyšší postava u Ústavního soudu, nebo Pavel Rychetský, politik, ministr spravedlnosti. Kdybych věděl, co převažuje, tak by ta moje odpověď nebyla taková, jaká byla, ale já myslím, že to není správně položeno, protože já celou tu dobu po listopadu 89 se víc cítím být právníkem než politikem a nikdy jsem nedělal nic jiného než právo. Na legislativu i justici. Ta politika je spíš jakési závaží, které je nutné, nezbytné, které je s tím doprovázeno, ale rozhodně to není moje priorita. Pokud by vám Václav Klaus řekl a nabídl funkci ústavního právníka, řekl by jste: "Rozmyslím si to?" Asi by ta odpověď zněla tímto způsobem. A jste si vědom toho, že by jste mohl způsobit komplikace Vladimíru Špidlovi? Jako premiérovi, který vás považuje za jednoho z nejbližších spolupracovníků? Jsem si samozřejmě vědom toho, že by bylo nutno nebo naprosto nezbytné najít člověka, který by ve vládě byl schopen plnit ty funkce a může se ta funkce rozdělit samozřejmě. Jednoho na legislativu jako místopředsedu vlády, jednoho na justici, na spravedlnost, protože stejně to spojení je časově nesmírně náročné a bohužel ani v jedné oblasti nemůžeme říci, že máme vyhráno. Jak v té oblasti, zejména harmonizace práva, tam otevřeně říkám, nikdy ani po vstupu to neskončí. Evropská unie je nesmírně plodná, přijímá devět set směrnic ročně, které se musí implementovat do právního řádu, takže tam bude vždy hodně práce. No, a pokud se týče resortu justice, tak já myslím, že není potřeba komentářů. Všichni vědí, v jakém stavu je české soudnictví a tuším, že všichni vědí, že teď skutečně je poslední okamžik, nastal čas na radikální kroky v tomto směru. Vidíte osobnosti z řad především asi ČSSD, protože post ministra spravedlnosti, vicepremiéra, je vyhrazen ČSSD skrze vás, které by nahradily Pavla Rychetského v případě, že by kývl na nabídku stát se ústavním soudcem? Tak já si myslím, že opravdu v tuto chvíli otevíráme naprosto předčasnou diskusi. To je věc složitých i koaličních jednání. Já jenom připomínám, o čem jsem přesvědčil rezignovaného premiéra před pěti lety, Miloše Zemana. Kdy jsem ho přesvědčil, že bude dobré, aby ministrem spravedlnosti byl člověk z oboru, renomovaný odborník, uznávaný, dokonce soudce, předseda Nejvyššího soudu, který nebyl v žádné straně a myslím si, že tehdejší volba, na základě mého doporučení a nominace doktora Motejla byl dobrý krok. Co by vás lákalo na pozici ústavního soudce, tedy na postu ústavního soudce. Krom toho, že to je ten nejvyšší stupeň pro právníkovu kariéru? Tak to už jsou věci, které z části jsou naprosto osobní. Můžu být osobní? Já musím říci, že opravdu, když si uvědomíte, kolik let uběhlo od listopadu 89, že z té první skupiny politiků jsme vlastně zůstali jenom tři, Václav Klaus, já a Petr Pithart. Myslím si, že Václav Klaus si nesmírně oddychl, že se odpoutal od ODS a že vlastně získal svým způsobem nezávislou pozici, tak z tohoto hlediska musím říci, že lákavé, například je právě ta nezávislost, která se tím právě získá. Ta možnost odpoutat se právě od té politické strany jedné a být skutečně nezávislý. Chcete se odpoutat od ČSSD? Cítíte únavu? To je, rozhodně to jaksi je úvaha, která mně není vůbec vzdálená. A ještě jednou opakuji, uplynulo třináct let a už si myslím, že pomalu nazrává čas, aby ty veteráni z politiky odešli. Jste jeden z posledních? Zůstali jsme jenom tři. Vy? Klaus a Pithart. Prezident Václav Klaus krátce po svém zvolení na adresu Ústavního soudu uvedl, citujme doslova: "Jestli by se mělo něco změnit na Ústavním soudu, tak jeho relativně vysoká míra jisté jednobarevnosti. Ústavní soud musí předvádět širší spektrum názoru," konec citátu. Slova o jednobarevnosti však odmítla v rozhovoru pro BBC místopředsedkyně Ústavního soudu České republiky Eliška Wagnerová. Eliška WAGNEROVÁ, místopředsedkyně Ústavního soudu (zvuková ukázka): Já se nedomnívám, že tento Ústavní soud je jednobarevný. Já se domnívám, že tento Ústavní soud byl dostatečně pestrobarevný. Mimochodem tuto terminologii jsem začala užívat kdysi první já. No, já nevím tedy, jestli lze být ještě barevněji, ale protože tam opravdu, ať to vezmeme z hlediska profesní praxe, jsou tam zastoupeni dnes soudci, řekněme, právní teoretici, právní praktici, advokáti, někdejší podnikoví právníci a tak dál. Čili z hlediska profesního je ta pestrost zajištěna opravdu ideálně. V každém senátu jsou totiž zástupci těch kterých profesí. Konstatovala v rozhovoru pro BBC místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová. Jak by se většinově obměněný Ústavní soud po červenci letošního roku měl lišit podle názoru Pavla Rychetského od soudu stávajícího? Tak já si především nemyslím, že je na místě hovořit o jakékoliv formě diskontinuity. Ústavní soud je samozřejmě orgán, který se vyvíjí a je Ústavní soud, včetně toho našeho, aniž by se změnilo složení, dokázal změnit už jednou zaujaté stanovisko, takže já nejsem zastánce nějaké revoluce, nějakého zásadního obratu, ale přesto vidím, a proč to neříci, na jedné straně je nepochybné, že Ústavní soud sehrál v celém utváření demokratického právního systému pozitivní roli. Na druhé straně je několik nálezů, kde také sám Ústavní soud se rozštěpil a kde zůstávaly odlišné názory soudců, které skutečně lze činit předmětem polemiky. A já už jsem o tom několikrát veřejně hovořil. Hovoříte o zákonu, o politických stranách? To ani ne. Například považuji za systémově krok, který chválabohu se nestal před dlouhou dobou, ale nedávno, je zrušení stížností po porušení zákona v neprospěch obviněného. To je institut, který jediný se zasloužil o to, že se podařilo odsoudit člověka, který umučil k smrti tříletou holčičku, a kdyby tento institut nebyl, jakože dnes není, protože ho Ústavní soud zrušil, tak já si nedovedu představit, že by veřejné mínění právě s Ústavním soudem udělalo, takže je... ...jeden ze sporných, ne-li nejspornější krok... ...několik kroků, které já považuji za pochybné, a třeba právě jako místopředseda vlády pro legislativu jsem připraven znovu tento institut vložit do právního řádu a přitom respektovat nález Ústavního soudu, který vycházel z takzvané zásady proporcionality a říkal, že nevyvážené trestní řízení, že ten institut má v ruce stát proti tomu obviněnému a že to není rovnoprávné postavení, takže už vím, jak to postavení vyvážit a prostě zakotvit na druhé straně institut, ve prospěch obviněného, třeba do rukou ombudsmana, ale rozhodně náprava zjevně nezákonného rozhodnutí musí v právním řádu být. Není možné, abychom se smířili tak, jako se vlastně smířil Ústavní soud s myšlenkou, že je možné žít bez prostředků nápravy, takže... ...kdy váš návrh předložíte... ...takže já to řeknu obecně. Já si především myslím, že hlavní role Ústavního soudu je v ochraně lidských práv, to znamená v té oblasti, kde řeší individuální stížnosti. Trošku jiná věc je tam, kde chrání ústavnost v poloze abstraktní, to znamená, kde posuzuje ústavnost zákonů přijatých parlamentem. Tam si myslím, že trochu věcnosti, střízlivosti a zdrženlivosti je v každém případě na místě. Ty moci ve státě musí být vyvážené a parlament je přece jenom významná moc. Jsou to dvě komory, přímo volených skutečně nejdemokratičtěji ustavený orgán ve státě. Má v rukou tu nejvyšší pravomoc. On jediný může měnit ústavu a občas se stalo, že Ústavní soud ve svých nálezech jakoby se dopouštěl úvah, jak má parlament, jaké má přijímat zákony. Tak to tedy říkám naprosto veřejně, to vůbec Ústavní soud nepřipouští, nepřísluší, ten má chránit platný ústavní pořádek, ale aby uvažoval o tom, jak se má vyvíjet budoucnost země, tak to je opravdu výlučná kompetence parlamentu. Václav Klaus s vámi, jako s vicepremiérem a ministrem spravedlnosti, o budoucnosti Ústavního soudu již hovořil? I na toto téma jsme vedli rozhovor. Jaká doporučení jste mu dal? Dal-li jste mu nějaká? Dal jsem mu zásadně doporučení, která se asi projevila i v tom jeho veřejně stoleném názoru, v okamžiku, kdy se obsazuje devět míst na Ústavním soudě, devět soudců, tak moje představa je, že zhruba, ale to je prosím naprosto zhruba, že by to měli být, řekněme, tři zástupci akademického světa. Dovedu si představit pražskou, brněnskou a plzeňskou fakultu, tři zástupci právní praxe, ale může to být také čtyři a dva, to není podstatné. A v každém případě, že si myslím, že by bylo správně, aby na Ústavním soudě byli i lidé, kteří mají praxi z parlamentní práce, z exekutivní práce, kteří se podíleli na té tvorbě zákonů. Mimochodem... Pokud by jste tedy vy dostal nabídku být soudcem, nedostal jste tu nabídku zatím? Já o tom opravdu nechci hovořit, ale jenom chci říci, že dnešní Ústavní soud takto vlastně složený byl. Tam byla celá řada lidí, kteří byli před tím poslanci, to byl Ševčík, Kessler, jo, kteří právě působili v té oblasti... Nepřijde vám tedy diskvalifikací toho, o čem referují média, že by se mohli ústavními soudci stát současný poslanec ČSSD Stanislav Křeček, poslankyně KDU-ČSL Vlasta Parkanová, poslankyně KSČM Zuzka Rujbrová? Já bych vám chtěl říci, pane redaktore, nezkoušejte to na mě. Nebudu s vámi mluvit o jménech, nehodí se to, je to krajně nekorektní, to je výlučná kompetence prezidenta a samozřejmě senátu, který musí působit... ...já se... ...s těmi jmény, takže já se nebudu vyjadřovat, jestli ten ano, nebo ten ne. S tím prostě nepočítejte, nenechám vás ve věci pokračovat... ...promiňte, ale vy jste mi špatně rozuměl... ...nevadilo by mi, kdyby byl soudcem Ústavního soudu někdo, kdo je dnes poslancem, tak jako dnes jsou soudci Ústavního soudu, kteří byli poslanci. Kteří ale neměli, jestli se nemýlím, tak Zdeněk Kessler nenastupoval hned z parlamentní komory k Ústavnímu soudu. Víte, o co mi jde? Aktivní... ...jestli se nemýlím, tak nastupoval hned. ...aktivní politik... ...federálnímu Ústavnímu soudu hned, stejně jako... ...takže myslíte, že tam je správné... ...stejně jako Ernest, stejně jako Vlastimil Ševčík, takže prosím tam žádná jaksi pauza přerušení nebyla. Říkáte tedy, zhruba tři lidé by mohli být lidmi, kteří... ...ale to je věc úvahy pana prezidenta. Já se vás ptám na... ...netlačte mě, já říkám, že to rozhodně není nic nemravného nebo nemožného, že to je normální, je to ve světě běžné. Posledním předsedou Ústavního soudu Francie byl bývalý ministr zahraniční vlády Roland Dumas z Mitterrandovy vlády. Je to běžné všude. Prezident Václav Klaus v pátek definitivně oznámil, že u příležitosti svého zvolení do funkce hlavy státu nevyhlásí amnestii. Citujme mluvčího prezidenta Tomáše Klvaňu: "Institut amnestie prezident považuje za důležitý a správný. V dané chvíli však nikoli za adekvátní." Je to dobré rozhodnutí? Nevyhlašovat amnesii? Byť je to výhradní. To rozhodnutí je výsledkem rozhovoru, který jsem s panem prezidentem vedl, a když se vrátím k tomu základnímu rámci, který jsme si vymezili a pan prezident v podstatě jasně řekl: "V žádném případě nechci amnestovat lidi odsouzené za závažnou, úmyslnou, ať už majetkovou nebo násilnou trestnou činnost," dále řekl: "V žádném případě ani u nedbalostních trestných činů nechci formu amnestie promíjet tresty podmíněné. Ať ti lidé ve zkušební době prokáží, že se osvědčí. Není důvod jim to promíjet. Přece ten trest má jenom symbolickou hodnotu." Dále řekl, že nechce promíjet trest obecně prospěšných prací, protože to je trest, který je užitečný pro celou společnost a proč by si to ten člověk neodpracoval, když mu byl úkol vlastně uložen. Dostali jsme se do situace, že amnestie by tedy mohla být pouze na nedbalostní trestné činy, kde nebyl usmrcen člověk a přitom ti lidé jsou ve výkonu trestu odnětí svobody. Jen pro zajímavost, ta amnestie podobná byla v roce 1993, když nastoupil Václav Havel. Když mě necháte domluvit, tak se dozvíte, proč trest není možný. Stačí to sledovat. Je to velmi jednoduché. Od toho roku 91 jsme zásadním způsobem rekvalifikovali trestní právo hmotné i procesní, zavedli jsme odklony, dekriminalizovali jsme nedbalostní oblast a u nás prostě nezavíráme už řadu let za nedbalostní trestné činy lidi do vězení. Dostávají právě ty podmíněné tresty, alternativní tresty, podmíněné zastavení, obecně prospěšné práce, peněžité tresty a podobně. Kdybychom tedy chtěli jenom na tyto lidi vztáhnout amnestii, tak mně nezbylo než sdělit panu prezidentovi, je možná, ale dotkne se osmnácti lidí. A je potřeba si uvědomit, že to pak je výsměch, to není amnestie. Z tohoto hlediska považuji rozhodnutí pana prezidenta za moudré. Jsme-li u prezidenta, vládě předkládáte návrh zákona o zabezpečení českých prezidentů poté, co jim skončí funkční období. Pro úplnost 27. února 2003 sněmovna zamítla podobný zákon. Jednoduchá otázka, jak se nový zákon, ten, který předkládáte vládě, bude lišit od toho zamítnutého? Ten zákon už je předložen. Do vlády bude v pondělí na schůzi. Liší se výrazným způsobem, především to už není novela platného zákona o platech představitelů státu, je to samostatný zákon, nese název o zabezpečení prezidenta po skončení funkce, je mnohem stručnější a v podstatě poskytuje jenom tři "požitky". Plat nebo rentu, který je o dvacet tisíc nižší,než byl v minulém návrhu, který je padesát tisíc. Druhým požitkem je paušální náhrada za nájem kanceláře, telefonu, služební cesty, plat asistenta, která je opět nižší, a to tedy ze sto tisíc na polovinu, která je opět jenom padesát tisíc. Nezakotvuji tam nárok na tu takzvanou policejní ochranu, protože si dovedu představit bývalého prezidenta, který nechce policejní ochranu, proč mu jí zákonem nutit. Takže třetí bod toho zákona, a tím ten celý zákon máme vyčerpaný, je velmi jednoduchý. Nebude-li prezidentu republiky poskytnuta ochrana podle obecných předpisů, a tu lze poskytnout komukoliv v této zemi, kde je jasné bezpečnostní riziko pro něj nebo pro jeho rodinu, má nárok na auto s řidičem. Nic víc v tom zákoně není. Politickou podporu máte zajištěnou pro ten návrh zákona? A věříte, že projde tentokrát? Tak já musím říci, že osobně jsem přesvědčen, že tentokrát to parlamentem projde. Nijak jsem za ten zákon nelobboval, ale chci prostě říci, že fakt je, že důchod dnešního prezidenta je třináct tisíc korun měsíčně. Jsme jediná země, která nezabezpečuje tedy, když pominu Rakousko, jinak všechny ostatní země mají mnohem vyšší samozřejmě zabezpečení svých pilných prezidentů, váží si jejich praxe, svých hlav státu bývalých, takže já si myslím, že s ohledem na to, jak skromné polohy pro ten národ posunout, že patrně projde. Další téma. Novela zákona o soudech a soudcích. Předseda vlády a předseda ČSSD Vladimír Špidla nařkl na pátečním jednání předsednictva své strany Občanskou demokratickou stranu a Komunistickou stranu Čech a Moravy, že chtějí vyvolat předčasné volby. Premiér to ilustroval i na zamítnutí novely zákona o soudech a soudcích v Poslanecké sněmovně. Vladimír ŠPIDLA, předseda vlády, předseda ČSSD (zvuková ukázka): Hejtman Bendl vyjádřil takový názor. O hejtmanovi Bendlovi je známo, že má velkou tendenci se vyjadřovat jako první. Čili předpokládám, že to byl určitý ohlas nějakých debat uvnitř ODS a za druhé je zřejmé, že v parlamentě volí metodu obstrukce, což se dá prokázat, například na zamítnutí zákona o soudcích. Totéž je vidět při hlasování o programech a podobně. Prostě ODS a KSČM rukou společnou a nerozdílnou provozují parlamentní obstrukci na plné obrátky. Páteční slova českého premiéra předsedy ČSSD Vladimíra Špidly. Považujete, pane vicepremiére Pavle Rychetský, takovou ilustraci za vhodnou? Není možné usvědčit strany vládní koalice, že neúspěchy ve sněmovně jsou za časté způsobeny nedisciplinovaností poslanců, členů vlády, kteří poslanci jsou? Já myslím, že nemá smysl ztrácet čas. Už za chvíli končí náš pořad. Samozřejmě, že problém je na všech stranách. To, že chybí poslanci, ani nezajistí takzvané vypárování vládní koalice při důležitých hlasování o třetím čtení, je selhání vládní koalice. To, že některé opoziční strany jsou schopny zaujmout, já předpokládám, že nikoli natrvalo, stanovisko, naše podpora návrhům vládním bude navždy nulová a budeme vždy proti, je víra neodpovědnosti za stát, protože si myslím, že na půdě parlamentu se mají zákony prosazovat z hlediska jeho obsahu, jejich smyslu a... V české politice by to ale asi bylo zjevně příliš velké přání, něco takového si přát. Zvláště v poslední době ODS a KSČM se rozhodly, že budou hrát roli nekompromisní opozice. Může se vám to zdát být luxusem. Já si myslím, že to prostě je potřeba k tomu přimět poslance a musím říci, že když se ta energie naloží, tak se to podaří. Mně nebyl zamítnut zákon o soudech a soudcích, nýbrž nezískal o jeden hlas, neprošel, nebyl přijat. Já jsem jasně prohlásil, že budu... ...a scházelo zhruba... ...nechte mě domluvit... Já se omlouvám... ...že budu jednat i s opozičními stranami. Vedl jsem intenzivní jednání, vyhlásili jsme legislativní nouzi a dnes ústavně právní výbor hlasy všech poslanců přítomných, nejenom vládní koalice, ale i ODS i KSČM podpořily jednomyslně návrh Poslanecké sněmovně, aby novela o soudech a soudcích byla přijata. A jinými slovy, když se jedná s těmi partnery a hledá se věcné řešení, a dohodli jsme se na pozměňovacích návrzích, tak lze dosáhnout toho výsledku, dá to práci. Ale já jsem vám chtěl vstoupit do řeči proto, že vzpomínáte si, když jste byl před těmito mikrofony naposledy, bavili jsme se o novele ústavy a o novele zákona o soudech a soudcích, a říkal jste: "Mám pro tyto normy zajištěnu podporu." Což se... Ano, a novela ústavy prošla, což je absurdní, protože to je kvalifikovaná většina a novela zákona o soudech a soudcích o jeden hlas neprošla. Teď nevím, jestli stihneme, já vám jsem schopen samozřejmě příčiny. Nebylo jedinou příčinou neúčast některých poslanců vládní koalice, druhou příčinou bylo, že se tam přijal pozměňovací návrh, který natvrdo říká, že justiční /nesrozumitelné/ nemusí být v Kroměříži, jiný pozměňovací návrh, že musí mít Uherské Hradiště pobočku Okresního soudu v Uherském Brodě. Třetí příčinou bylo, že druhé čtení, kde se mohly uplatňovat pozměňovací návrhy se konalo v době, kdy podstatná část ústavně právního výboru, zejména poslanci ODS, byli na služební cestě v parlamentu Slovenské republiky a cítili se dotčeni, že bez nich ve třetím čtení už nemohli uplatnit pozměňovací návrhy. Takže ta kombinace těch příčin, které způsobili, že o jeden hlas ta novela neprošla, je mnohem složitější, než se může navenek jevit. Ale je možné ty příčiny rozebrat a zabránit, aby se podobné věci stávaly? Neukazuje ta křehká situace v Poslanecké sněmovně, že je nutné uvažovat o zavedení klouzavého mandátu pro členy vlády, protože tam chyběli i členové vlády mezi tou desítkou, nemýlím-li se, desítkou poslanců vládní koalice? Tak o klouzavém mandátu se hovoří léta, nikdy se nepodařilo tento princip zakotvit do ústavy. On je velmi neortodoxní, abych tak řekl, i když třeba Francie ho má. Je to model, ve kterém vlastně administrativní cestou, i když silou zákona, zrušíme vůli voličů a ten, koho zvolili, ten jeho mandát dáme někomu jinému a ještě na dočasnou dobu, kterou nikdo nezná předem. Takže je to prostě sporný institut, na Slovensku ho mají, osvědčuje se. Jaké řešení by jste viděl vy? Ano, nebo ne? Já si myslím, že zejména v podmínkách proporcionálního volebního systému, který je v České republice klouzavý mandát pro členy vlády, samozřejmě to je možné jenom ve stavu Poslanecké sněmovny, to nejde k Senátu, by byl užitečný, a protože obě komory už ustavily komise po úvahách o změnách ústavy, tak jsem přesvědčen, že i v těchto komisích se o tom začne jednat. Když se vrátíme k novele zákona o soudech a soudcích. Který je v Poslanecké sněmovně, a řekl jste, že je zde jednoznačná podpora a že vám ve stavu takzvané legislativní nouze projde. Jaké pozměňovací návrhy v té vaší novele budou, na kterých jste se dohodli? Velmi stručně, prosím vás. Tak především jsou to pozměňovací návrhy nebo jsou to jenom pozměňovací návrhy právě opozičních stran ODS a KSČM. ODS předložila tři pozměňovací návrhy, všechny už přesahují rámec té udržovací novely, všechny už vlastně směřují k té zamýšlené reformě justice a z tohoto hlediska je považuji za přínosné, i když možná trochu kontroverzní. Jeden z nich je, že zvedají hranici pro výkon funkce soudce na třicet let. V zásadě s tím souhlasím, už delší dobu říkám, že dokonce bych byl i pro hranici čtyřicet let, ale musíme ošetřit ty, kteří soudci jsou, a abych to řekl, ještě nedorostli do tohoto věku, protože jim nemůžeme zfalšovat rodná čísla a to jsme vyřešili cestou přechodných ustanovení. Druhé ustanovení je, že dnešní institut, výjimečný institut přeložení soudce z důvodů naléhavé provozní potřeby z jednoho soudu na druhý, které dnes je možné jenom mezi sousedními okresy, se mění tak, že odpadá to slovo sousední. Vám řeknu jednoduchý problém, největší, nejproblémovější okresní soud v republice je Chomutov, ale dnes mně zákon umožňuje řešit tu personální situaci v Chomutově jenom tím, že tam dám z Mostu nebo ze Sokolova soudce, což mně nevyřeší, protože to jsou též ohrožené regiony. Já potřebuji i z jiného okresu dočasně tam přeložit soudce. Takže i to je, myslím, pozitivní pozměňovací návrh. Třetí pozměňovací návrh nově upravuje odvolávání funkcionářů soudní správy, to znamená předsedu a místopředsedu soudů, nesouhlasil branný výbor a ODS s tím modelem, který jsem navrhl já, že by to mělo být cestou kárného řízení a udělal kvalifikovaný jiný model. V každém případě vy tedy věříte, že tentokrát ve stavu legislativní nouze i právě s tím, že jste si vy říkal s poslanci opozičními budoucnost reformy justice, kterou považujete za nezbytnou, že projde? Jsem přesvědčen, že projde a současně říkám ano, součástí té dohody bylo, že kontinuálně začneme současně jednat o zásadní reformě justice. Kdy by jste jí chtěl předložit? Tak to je otázka typicky novinářská. Já se omlouvám, jsem novinář. Odpověď je jednoduchá. Až se na ní dohodneme, napříč politickým spektrem, a to já vám neumím říci, jestli to bude za měsíc nebo za půl roku. Veterán české politiky neumí odhadnout, jak dlouho bude trvat dohadování se na... ...neumím, protože to je velmi složité. Předem přece víme, že ten problém není v tom, že by měly politické strany různé stanovisko. Politické strany ve sněmovně se shodnou v zásadě, aby se vyjádřily. Ale problém je, že jsou různé postoje komor parlamentu. Tady je jistý konflikt mezi Senátem a sněmovnou a nemá smysl ho zamlčovat, jo v pohledu na soudnictví. To je problém, který ani veterán politiky tak lehko nevyřeší, ale to není jediný problém. Víme, že soudcovská unie je výrazně proti těm zamýšleným krokům, takže nebude to lehká diskuse. Říká vicepremiér, ministr spravedlnosti, a zapomněl jsem také senátor Pavel Rychetský, který byl hostem Interview BBC. Děkuji za vašich třicet minut a těším se někdy příště na dalších třicet minut, které budete věnovat BBC. Na shledanou. Hezký večer. Takové bylo Interview BBC. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích Klaus navrhl do ÚS lidovce Výborného Právo, 28. 4. 2003, titulní strana - V názorově pestrobarevnější instituci začal přeměňovat Ústavní soud prezident Václav Klaus. V souladu s jeho předvolební představou Hrad včera oznámil, že Klaus tento týden požádá Senát o souhlas s jmenováním lidoveckého místopředsedy a poslance Miloslava Výborného (51) ústavním soudcem. Klaus ho podle šéfa tiskového odboru Hradu Petra Hájka označil za "vynikajícího právníka, jehož myšlení odráží hodnoty demokratického právního řádu, a jako člověka, který vhodně spojuje schopnosti právního teoretika s postoji prakticky a v kontextu společenského dění uvažujícího právníka". Výborný, jenž byl ministrem obrany a nyní šéfuje ústavně právnímu výboru Sněmovny, si návrhu velice váží. "Ti, co mne znají, vědí, že jsem ve své politické práci vždy kladl právo na první místo," řekl včera na dotaz Práva. Prezident již dříve dal najevo, že aktivní politická dráha kandidáta není překážkou při jmenování členem Ústavního soudu. Sám Klaus ale klíčová rozhodnutí ÚS přijímaná z popudu Václava Havla, například zrušení smluvněopoziční novely volebního zákona, kritizoval jako politický pokus vytvářet třetí parlamentní komoru. Jmenování kandidáta z lidové strany, s níž vede často politické spory, Klausovi může rozvázat ruce k případnému navržení jakéhokoli dalšího straníka. Například KSČM prezident bere jako běžnou součást parlamentu, takže některý z příštích kandidátů do ÚS by mohl být spojen i s touto stranou. Prezident jmenuje ústavního soudce na deset let, ale jedině s předchozím souhlasem Senátu. Poté, co hlava státu předloží návrh, musí jej plénum horní komory projednat do šedesáti dnů. Znamená to, že o Výborného jmenování by se mohlo hlasovat už na květnové schůzi. Senátor ČSSD Milan Štěch k nominaci Výborného Právu řekl: "Nemám k tomu žádné velké výhrady. Je to právník vcelku renomovaný. Má dlouholeté zkušenosti z práce ve Sněmovně." Dagmar Lastovecká (ODS), šéfka senátního ústavně právního výboru, který hraje v projednání klíčovou roli, reagovala slovy: "Je především věcí pana prezidenta, jakým způsobem se rozhodne. Pan doktor Výborný má veškeré předpoklady." Lastovecká sice míní, že by Ústavní soud neměl být složen pouze z někdejších členů parlamentu, "ale na druhé straně není vyloučeno, aby tam někdo z politiků byl. Nakonec i v tom předchozím období to tak bylo". Také o Lastovecké, která je dcerou bývalého šéfa ÚS Zdeňka Kesslera, se hovořilo jako o možné kandidátce na ústavní soudkyni. Lastovecká označila svou nominaci za předčasnou: "Je to věcí prezidenta." Klaus minulý týden podle Petra Hájka dal najevo svůj názor, když řekl, že "být politikem není diskvalifikace pro jakoukoli jinou činnost". To podle něj platí i u lidoveckého předsedy Senátu Petra Pitharta, jenž nevyloučil zájem stát se členem ÚS. Pithart byl ale zdrženlivější, pokud jde o stranický profil kandidátů: "I kdyby všechny strany daly své tipy a prezident je jmenoval, to není to, co udělá na Senát velký dojem. Senát je přece jenom jinak strukturován a stranictví je tam přitlumenější." V souvislosti s obsazením ÚS se také hovoří o dalších poslancích, jako jsou Stanislav Křeček (ČSSD), Vlasta Parkanová (KDU-ČSL) či Zuzka Rujbrová (KSČM). Zájem o ÚS opakovaně připustil vicepremiér a ministr spravedlnosti Pavel Rychetský. Jak řekl v pátek v BBC, na roli ústavního soudce ho láká i nezávislost a možnost odpoutat se od jedné politické strany. Návrhem jmenovat Výborného prezident chce přispět k tomu, aby uprázdněné místo po odstoupivším Zdeňku Kesslerovi bylo zaplněno dříve, než se bude rozhodovat o nahrazení dalších osmi soudců, kterým končí funkční období v polovině července, uvedl včera Hájek. Kessler byl předsedou ÚS a na jeho místo Klaus v polovině března jmenoval Miloše Holečka. Rychetský podle svých slov doporučil Klausovi, aby mezi novými adepty byli tři zástupci akademického světa, tři zástupci z právní praxe a také lidé, kteří se podíleli na tvorbě zákonů v exekutivě i v parlamentu. Ve světě je běžné, že se členem Ústavního soudu stane politik, dodal. Stejný názor jako on sdílí také někteří členové Klausova zatím patnáctihlavého poradního právního týmu, který by měl prezidentovi kandidáty do ÚS doporučit. Mezi těmi, podle jejichž názoru není působení v politice na překážku, je i Rychetského náměstek pro legislativu a bývalý Klausův soupeř o Hrad Jaroslav Bureš, dále místopředseda ústavněprávního výboru Sněmovny a stínový ministr spravedlnosti ODS Jiří Pospíšil i vedoucí katedry ústavního práva Právnické fakulty UK Václav Pavlíček. Opačný názor než oni vyjádřil pro Právo jen předseda pražského městského soudu Jan Sváček. Severa, nebo Vokáč? V případě, že by Výborný ze Sněmovny odešel, dostal by se na kandidátce do Sněmovny na řadu lidovecký náměstek ministra obrany Pavel Severa, který má na starosti například zbrojní zakázky. Ten včera Právu řekl, že o změně zatím neuvažoval, nerozhodl se stoprocentně, ale kloní se k tomu zůstat náměstkem, aby dokončil to, co na obraně začal. Po Severovi následuje na původní čtyřkoaliční listině starosta Hlinska Robert Vokáč. Prezident navrhl lidovce Výborného do Ústavního soudu Hospodářské noviny, 28. 4. 2003, strana 2 - Prezident Václav Klaus navrhl lidoveckého poslance Miloslava Výborného na místo soudce Ústavního soudu. Výborný je prvním konkrétním jménem, které při doplňování Ústavního soudu padlo. Kromě něj se spekuluje o kandidatuře předsedy senátu Petra Pitharta či místopředsedy vlády Pavla Rychetského. V červnu musí být nahrazeno osm z patnácti ústavních soudců, jimž končí desetiletý mandát. Petr Pithart nevyloučil, že by post u Ústavního soudu přijal. "Pro právníka je možnost být soudcem Ústavního soudu vrcholná," řekl. Podobně jako Pithart se pro BBC vyjádřil i vicepremiér a ministr spravedlnosti Pavel Rychetský. Jmenování soudců Petr Pithart s prezidentem projednával koncem minulého týdne. S obsazením Ústavního soudu musí souhlasit horní komora. Jmenování soudců je pak výlučně v pravomoci prezidenta. Na veřejnosti se v této souvislosti objevila i jména senátorky Dagmar Lastovecké (ODS) či poslanců Stanislava Křečka (ČSSD), Vlasty Parkanové (KDU-ČSL) a Zuzky Rujbrové (KSČM). Klaus navrhne lidovce Výborného na funkci ústavního soudce PRAHA 27. dubna (ČTK) - Prezident republiky Václav Klaus chce v nejbližších dnech navrhnout lidoveckého poslance Miloslava Výborného na funkci ústavního soudce. Výborný by měl obsadit uvolněné místo po Zdeňku Kesslerovi, který počátkem února ze zdravotních důvodů rezignoval. ČTK o tom informoval ředitel tiskového odboru prezidenta Petr Hájek. Výborný by se v případě přijetí funkce ústavního soudce musel vzdát poslaneckého mandátu. Mluvčí KDU-ČSL Ondřej Jakob ČTK řekl, že Výborného by ve sněmovně měl nahradit bývalý poslanec Pavel Severa, který je nyní náměstek ministra obrany pro vyzbrojování. Severa se do Poslanecké sněmovny v loňských červnových volbách nedostal. Skončil až třetí právě za Výborným a unionistickým poslancem Vladimírem Mlynářem. Reakci Výborného ani Severy se ČTK zatím nepodařilo získat. Žádost o vyslovení souhlasu se jmenováním Výborného ústavním soudcem chce prezident předložit horní parlamentní komoře v nadcházejícím týdnu. "Prezident republiky chce přispět k tomu, aby uprázdněné místo po odstoupivším Zdeňku Kesslerovi bylo zaplněno dříve, než se bude rozhodovat o nahrazení dalších osmi soudců, kterým končí funkční období v polovině července," napsal Hájek. Zdeněk Kessler zastával funkci předsedy Ústavního soudu. Na jeho místo Klaus v polovině března jmenoval Miloše Holečka, který byl místopředsedou. Zatímco předsedu a místopředsedy Ústavního soudu z jejich členů vybírá sám prezident, ke jmenování ústavních soudců je nutný souhlas Senátu. Klaus po svém zvolení na adresu Ústavního soudu poznamenal, že by chtěl, aby reprezentoval širší spektrum názorů. Neměl by prý být jednobarevný jako dosud. Přijetí funkce ústavního soudce by zvažoval také místopředseda vlády a ministr spravedlnosti Pavel Rychetský. V pátek BBC řekl, že pokud by mu takový návrh prezident republiky Václav Klaus předložil, velmi by ho zvažoval. V polovině července vyprší osmi z 15 ústavních soudců jejich desetiletý mandát a jejich nástupce má navrhnout prezident. Obsazení soudcovských míst musí prezidentovi schválit Senát. Horní komora Parlamentu má přitom na projednání prezidentových návrhů 60 dní. Klaus žádnou amnestii nevyhlásí Právo, 26. 4. 2003, titulní strana - Poslední naděje odsouzených či trestně stíhaných na plošnou amnestii včera vzala za své. Prezident Václav Klaus se rozhodl svého práva nevyužít, a to nejméně na rok. Hlava státu tak učinila ve snaze odlišit se od svého předchůdce Václava Havla. "Pan prezident se rozhodl, že svého ústavního práva v tuto chvíli nevyužije. Nevyhlásí amnestii u příležitosti svého nástupu do funkce," řekl včera Právu mluvčí prezidenta Tomáš Klvaňa. Amnestie podle něj rozhodně nebude vyhlášena tento rok. Jak mluvčí dále řekl, Klaus považuje tento nástroj za cenný a důležitý, proto se nezříká možnosti někdy o něm uvažovat. "Jeho předchůdce při každém nástupu do funkce udělil amnestii. Některé z nich, jako ta v lednu 1990, byly velice rozsáhlé. Vznikl dojem jakéhosi pravidla. Václav Klaus nechce, aby se amnestie braly jako jakýsi pravidelný institut, aby byly brány jako korektiv nebo komentář našeho trestního řádu," vysvětlil Klvaňa. Pokud podle něj Klaus bude o amnestii v budoucnu uvažovat, pak bude chtít, aby jí nebylo ubráno na výlučnosti. Vicepremiér a ministr spravedlnosti Pavel Rychetský včera na BBC uvedl, že toto Klausovo rozhodnutí je výsledkem rozhovorů, které s prezidentem na toto téma vedl. Podle ústavy totiž potřebuje prezident k vyhlášení amnestie souhlas premiéra nebo jím pověřeného člena vlády. Podle Rychetského prezident jasně řekl, že nechce amnestovat lidi odsouzené za závažné úmyslné trestné činy a nechce promíjet ani podmíněné tresty, ani trest obecně prospěšných prací. Amnestie by se tedy mohla vztahovat na nedbalostní trestné činy, kdy nebyl usmrcen člověk a tito lidé jsou ve výkonu trestu odnětí svobody. Klausem vymezení adresáti možné amnestie ale podle Rychetského u nás již řadu let nejdou do vězení, ale dostávají právě různé alternativní tresty. "Takto omezená amnestie by se proto dotkla osmnácti lidí, a to by byl výsměch, ne amnestie. Z tohoto hlediska považuji rozhodnutí prezidenta za moudré," uvedl Rychetský. V souvislosti s prezidentovým rozhodnutím by podle názoru tiskové mluvčí Vězeňské služby Jany Jodlové neměly následovat žádné nepokoje v celách. "Názor pana prezidenta na amnestii vězni znají od té doby, co byl zvolen, takže si myslím, že s jeho konečným rozhodnutím více méně počítali," řekla Jodlová Právu. Na amnestii od Klause nespoléhal podle slov pražského advokáta Kolji Kubíčka ani žádný z jeho klientů. "Sám jsem je upozorňoval, že amnestie zřejmě s největší pravděpodobností nebude," uvedl. Klausovo rozhodnutí uvítal předseda Obvodního soudu pro Prahu 1 Libor Vávra. V naději na amnestii se totiž někteří z obžalovaných snažili soudní jednání protahovat. "V poslední době sice už tento jev nebyl tak patrný, protože bylo jasné, že pokud vůbec, tak bude amnestie velmi úzká, ale na přelomu roku byl tento jev citelný," řekl Vávra Právu. Krátce Právo, 26. 4. 2003, strana 2: Pavel Rychetský, vicepremiér a ministr spravedlnosti, včera pro BBC nevyloučil, že by přijal nominaci na funkci ústavního soudce. "Těžko si lze představit právníka, který by jen tak jednoduše, lehko odmítl takovou nabídku," řekl s tím, že celou dobu po listopadu 89 se cítí být víc právníkem než politikem. Rychetský by post ústavního soudce jednoznačně neodmítl PRAHA 25. dubna (ČTK) - Místopředseda vlády a ministr spravedlnosti Pavel Rychetský (ČSSD) by jednoznačně neodmítl případnou nabídku na funkci ústavního soudce. Pokud by mu takový návrh prezident republiky Václav Klaus předložil, velmi by ho zvažoval. Rychetský to dnes připustil v pořadu rozhlasové stanice BBC. Jednoznačnou odpověď ale nedal. "Má odpověď je velmi neutrální. Nemohu vyloučit, že bych to přijal, nemohu říci, že bych to odmítl a otevřeně říkám, že je to věc skutečně těžkých úvah," prohlásil Rychetský. Těžko si umí představit právníka, který by jednoduše odmítl nabídku, která je z profesionálního hlediska nejvyšší metou. Současně cítí jako místopředseda vlády pro legislativu a ministr spravedlnosti odpovědnost za reformu justice, která se po dvou neúspěšných pokusech v minulých letech znovu rozjíždí. Vicepremier otevřeně řekl, že se od roku 1989 cítí být více právníkem než politikem. Na postu ústavního soudce ho dost láká i šance odpoutat se od politické strany a získat nezávislost. Soudí, že si i Václav Klaus po zvolení prezidentem velmi oddechl, že se odpoutal od ODS a získal svým způsobem nezávislou pozici. Rychetský upozornil na fakt, že patří spolu s prezidentem Klausem a předsedou Senátu Petrem Pithartem mezi tři poslední polistopadové politické veterány. "Uplynulo třináct let a myslím si, že pomalu nazrává čas, aby veteráni z politiky odešli," dodal. V polovině července vyprší osmi z 15 ústavních soudců jejich desetiletý mandát a jejich nástupce má navrhnout prezident. Obsazení soudcovských míst musí prezidentovi schválit Senát. Horní komora Parlamentu má přitom na projednání prezidentových návrhů 60 dní. Klaus má jmenovat ještě devátého soudce. Jedno křeslo v Ústavním soudu se totiž uvolnilo po rezignaci jeho předsedy Zdeňka Kesslera. Rychetský by vyměnil vládu za šéfa ÚS Právo, 15. 5. 2003, titulní strana - Špidlova vláda může být vbrzku citelně oslabena. Pokud si totiž jejího místopředsedu a ministra spravedlnosti Pavla Rychetského vybere prezident Václav Klaus za ústavního soudce, přijde o jednu z klíčových figur. Sám Rychetský při neformálním rozhovoru Právu přiznal, že tuto ambici by měl pouze v případě jmenování předsedou ÚS. Rychetského významnou roli ve vládním týmu připustil pro Právo i premiér Vladimír Špidla: "Pavel Rychetský je opravdu skvělá politická osobnost." S případným odchodem vicepremiéra a senátora do Brna se však v řadách soc. dem. možná už kalkuluje. "Kdyby se stal soudcem ÚS, pak by to byl člověk na svém místě. Prozatím je ta věc pro mne sice zcela otevřená, ale předseda vlády musí být připraven na všechny varianty. Pokud by k tomu došlo, určitě najdeme odpovídající řešení," řekl Špidla. Místopředseda ústavněprávního výboru Sněmovny Zdeněk Koudelka ze soc. dem. na otázku, zda je v řadách ČSSD osobnost, která by mohla v době očekávané justiční reformy Rychetského nahradit, reagoval slovy: "Nejsilnější strana je určitě schopna obsadit každé ministerstvo." Na dotaz, zda by připadalo v úvahu i jeho jméno, Koudelka odmítl odpovědět: "To je otázka pro premiéra." Kdyby se bývalý advokát Rychetský stal soudcem, musel by odejít ze Senátu, kde zastupuje Strakonicko a Písecko. Soc. dem. by přišla o každoroční dotaci 900 tisíc korun za jeho mandát. V tomto obvodu by se pak konaly mimořádné volby. Podle dobře informovaných zdrojů je Rychetský jedním z těch soc. dem. ministrů, kteří příliš nevěří, že Špidlův kabinet v současné podobě přežije podzimní rozpočtový souboj. Důstojný odchod na místo předsedy ÚS by šedesátiletému vicepremiérovi, který se ve vrcholové politice pohybuje už od listopadu 1989 a sám se označuje za veterána, zjevně vyhovoval. Dokládají to i Rychetského slova v BBC: "Právě nezávislost, která se tím získá, je lákavá, ta možnost odpoutat se od jedné politické strany a být skutečně nezávislý." K zahození by nebylo ani finanční přilepšení. Jako místopředseda vlády Rychetský pobírá základní plat 107 tisíc korun a náhrady ve výši 15 400 korun. Mzda předsedy ÚS činí 134 900 a náhrady dalších 17 300 korun. Pro variantu Rychetského zájmu o soudcovský post hovoří i to, jak se vyjadřoval ke Klausově osobnosti po jeho zvolení prezidentem. V rozhovoru pro Právo například uvedl, že "dominantní rys Václava Klause je odpovědnost za stát, a to za celou dobu jeho působení na politické scéně". O jeho počínajícím prezidentském období prohlásil: "Jsem přesvědčen, že může být érou, v níž Česká republika může dojít k vyššímu stupni prosperity i lepšímu mezinárodnímu zvuku." Dřívější ostré půtky mezi dlouholetými politickými souputníky a zároveň rivaly jako by byly zapomenuty. Také pro Klause je představa bývalého aktivního politika mezi ústavními soudci přijatelná. V Právu 19. dubna k tomu řekl: "Myslím, že politik není diskreditován vůči zbytku České republiky. Naopak politická zkušenost osvědčená politickou praxí a uvedená v život důvěrou veřejnosti v daného člověka ve svobodných volbách je spíše pozitivní než negativní charakteristikou." Navržením lidoveckého poslance Miloslava Výborného za člena ÚS tuto tezi už v praxi uplatnil. Jmenováním Rychetského předsedou ÚS by Klaus navíc mohl zabít dvě mouchy jednou ranou. Ukázal by, že "jako prezident všech" není předpojatý vůči osobnostem z levicového politického spektra. Zároveň by vytáhl ze Špidlovy vládní mozaiky jeden z nosných kamenů. Tento výklad ale premiér odmítá: "Z žádného rozložení týmu nemám obavy a takovéto záměry panu prezidentovi rozhodně ani nepodsouvám." Tři veteráni Lidové noviny, 22. 5. 2003, titulní strana, sloupek, autor: Pavel Máša - Vicepremiér Pavel Rychetský přijme nabídku Václava Klause na post v Ústavním soudu. Mimo jiné prý i proto, aby prezidenta případným odmítnutím neurazil. Slova o těžkém dilematu mezi vládními povinnostmi a nabídkou, co se neodmítá, si Rychetský mohl odpustit. Je nabíledni, že by ho Petr Pithart na "nejvyšší metu" nedoporučil a Klaus nenavrhl, pokud by si o to sám neřekl. Poslanci ČSSD se bojí, že po odchodu zkušeného vicepremiéra utrpí funkčnost vlády v citlivé oblasti tvorby zákonů. Premiér Špidla si ale již rychle našel náhradníka. Až to vypadá, že mu nejde ani tak o zalátání děr Titaniku, jako o to, aby se na něm cítil komfortněji - což se mu bez šťouravého Rychetského jistě bude dařit. Tři poslední sametoví veteráni, ke kterým krom sebe Rychetský v rozhovoru pro BBC přiřadil právě Klause a Pitharta, dávají najevo, že si užívají nejlepší chvíle života. Radostně se svěřují, jaké to je octnout se po všech politických půtkách v prostředí "přitlumeného" stranictví či "odpoutanosti" od něj. Bylo by jen dobře, pokud by svá slova mysleli upřímně. Ústavní soud, který nyní spoluvytvářejí, bude totiž formovat charakter práva a spravedlnosti v této zemi po celou další dekádu. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 06:12 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
