| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| čtvrtek 24. dubna 2003, 18:00 SEČ | |||||||||||||||
| Eduard Janota | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Eduard Janota uvedl, že bez zásadní změny legislativy není možné sestavit rozpočet na rok 2004 s deficitem nižším než 140 miliard korun.
Přepis rozhovoru Citace rozhovoru v médiích Premiér Vladimír Špidla si podle bývalého ministra průmyslu a obchodu a bývalého poslance sociální demokracie Jiřího Rusnoka ne zcela uvědomuje problém schodků veřejných rozpočtů. Jiří Rusnok předčasem v rozhovoru pro BBC připomněl, že to byl jeden z důvodů, proč po volbách v roce 2002 odmítl být ministrem financí, kterým byl ve vládě Miloše Zemana. Jiří RUSNOK, bývalý ministr průmyslu a obchodu, bývalý poslanec ČSSD (zvuková ukázka): Já jsem prostě řekl, že já do sněmovny se s rozpočtem, který bude mít deficit 150 miliard, nepůjdu, protože já jsem věděl, že s takovým rozpočtem se tam půjde, a také jsem věděl, že pro Vladimíra Špidlu to vědomí toho problému, který máme se zadlužováním státu, prostě není vědomím, které by měl mít premiér v této situaci, v této zemi. Slova dnes již bývalého ministra a poslance ČSSD Jiřího Rusnoka v rozhovoru pro BBC. Nejen o problémech deficitů veřejných rozpočtů v České republice bude následujících třicet minut. Ani dnes nechybí v programu BBC pořad Interview. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl první náměstek ministra financí Eduard Janota. Vítejte v BBC, dobrý den. Dobrý den. Třináct státních rozpočtů České republiky, tolik zhruba sestavoval, státních rozpočtů, Eduard Janota se svými kolegy na ministerstvu financí. Velmi detailně ví, jakým způsobem se v Česku utrácejí peníze daňových poplatníků. Jak často se Eduardu Janotovi stává, že při pohledu na svoji výplatní pásku s částkou, kterou odvede na daních, na daních z příjmu, konstatuje: "Tak jsem opět část svých peněz dal na věci zcela zbytečné."? Každý by chtěl, aby zdanění jeho příjmů bylo pochopitelně co nejnižší, nicméně musíme vycházet z reality, která je. Pane náměstku, to jsou dvě roviny. Je mi jasné, že to je uklouznutí z té..., a vyklouznutí z té odpovědi na moji otázku, protože bezesporu když víte, že Česká republika vydává peníze daňových poplatníků, tak když se sám podíváte na svoji výplatní pásku, na daň z příjmu, tak předpokládám, že nejste zcela spokojen s tím, jak se vynakládají veřejné prostředky. Nejsem zcela spokojen, to za prvé, ale za druhé, vycházím z reality, která říká asi to, že Česká republika spíše inklinuje k tomu, že značnou část výdajů občanů hradí stát v rámci veřejných prostředků a na tyto veřejné prostředky potřebuje pochopitelně i příjmy, a to potom implikuje určitou sazbu zdanění, a to nejen přímých daní, ale i nepřímých daní a vůbec daňovou kvótu jako celek jako takovou. Takže já vždycky tak z legrace říkám: "Nemůžeme mít švédské výdaje, které jsou známé jako poměrně vysoké, a anglické daně, které jsou známé jako nízké," toto prostě je nemožné. Ale když se člověk podívá do Švédska na efektivitu výdajů, něco jiného je výdaje a jejich celkový objem, ale něco jiného je efektivita, kam dané výdaje směřují, na to směřovala má otázka. Zda jako daňový poplatník občas nepláčete, když víte, jak efektivně se v České republice hospodaří s veřejnými prostředky. Spíš jako člověka odpovědného za státní rozpočet mi vadí to, že ta struktura celkových našich výdajů, ať už státního rozpočtu, nebo veřejných rozpočtů jako celek je špatná. Já to řeknu velmi lapidárně, my mnoho, velkou částku z těchto výdajů, tak říkajíc, projídáme, zbývá méně na, řekněme, investiční projekty, zbývá méně na projekty v oblasti vzdělávání a podobně. Čili my musíme změnit, za prvé, strukturu výdajů rozpočtu a za druhé, i celkový objem výdajů rozpočtu. A toto se nám v posledních létech nedaří. Příčinou toho je ona známá role mandatorních výdajů, které se zaobírají v podstatě, pokud k tomu připočteme i mzdové výdaje, skoro 80 % výdajů státního rozpočtu. A když ještě budu přeci jenom, a vím, že pro vás jako pro loajálního státního úředníka je to velmi obtížná otázka, být osobnější, když víte, co všechno se v Česku zaplatí z peněz daňových poplatníků, to se vám nestává jako daňovému poplatníkovi, že máte chuť se vzbouřit a říci: "Tak kvůli takovým výdajům daně nemám chuť platit."? Tak já myslím, že takto otázka nemůže být položená. Daně se platit musí, platí se všude a dokonce v mnoha zemích platí, že nejhorší zločin po vraždě je neplacení daní. Možná na to i sázejí ti, rozumějme politici, kteří s veřejnými prostředky hospodaří a mají ten vliv o nich rozhodovat. Rozhodovat o krácení peněz je mnohdy jednodušší pro někoho, než prostě přemýšlet o tom, jak vůbec ty prostředky získám, jak je prostě alokuji. Buďme konkrétní, daňová zátěž lidí a firem se v jednotlivých zemích měří různě. Dovolte, abych pro účely tohoto rozhovoru použil takzvaný den daňové svobody, který pomyslně rozděluje rok na dvě části. Velmi jednoduše řečeno, zatímco v první části lidé formou daní financují výdaje veřejných rozpočtů, ve druhé pak vydělávají už jen do své vlastní kapsy, pro svou vlastní potřebu. V Česku se den daňové svobody vypočítává od roku 2000 a od té doby se stále vzdaluje 1. lednu. Zatímco poprvé připadl na 5. června, další rok byl o den později a loni se "slavil" 11. června, došlo zde tedy k posunu. Nepřijde vám zneklidňující, že se takzvaný den daňové svobody v Česku vzdaluje 1. lednu? To může přijít zneklidňující, ale mě více zneklidňuje to, že i při tomto posunu dochází k prohlubující se nerovnováze státního rozpočtu a veřejných rozpočtů a prostě prohlubuje se rozpočtový deficit a my se vzdalujeme více maastrichtskému kritériu, než je prostě únosné, a to má své /přerušen/. To znamená, že tady vlastně vůbec ani není efektivita toho posunu dne daňové svobody v Čechách? Zatímco se posouvá směrem od 1. ledna, tak veřejné rozpočty se propadají do čím dál hlubší krize. Veřejné rozpočty se propadají do složitějších situací hlavně proto, že rozpočet není schopen profinancovat, jak jsem již vzpomenul, mandatorní výdaje zejména v sociální oblasti, ale i v jiných oblastech, v jiných oblastech. A toto je primární problém. Já myslím, že dneska už ho všichni vnímají, i myslím, že i politikové ho vnímají. A prostě jde o to najít konsensus, v jakém rozsahu, v jakém časovém období, jakými postupnými kroky tento problém řešit. A k tomu by měl přispět onen reformní program, který předložil můj ministr, pan ministr Sobotka. O něm bude řeč v druhé části Interview BBC. Zůstaneme-li u daní, tak podle dne daňové svobody patří Česká republika mezi země s nadprůměrnou daňovou zátěží. Pro srovnání, například ve Spojených státech amerických den daňové svobody připadá na 27. dubna, připomínám Českou republiku, 11. červen. Méně než v České republice se na stát, rozumějme na daně, pracuje v Maďarsku, Británii, Švýcarsku a ve většině zemí jižní Evropy. Nejdéle, a to do 11. července, pracují na stát Švédové, následují pak další skandinávské země, poté Francie, Rakousko a země Beneluxu. Pokud by vám politici nechali volné ruce, k jaké daňové reformě byste přistoupil? Já ještě odpovím na tu první otázku. Problém je v tom, že naše daňová kvóta, to znamená podíl daňových příjmů, samotných daňových příjmů na hrubém domácím produktu je zhruba 22 %, to není velké číslo. Naším problémem je složená daňová kvóta, to znamená, platby do systému zdravotního, sociální pojištění jsou enormně vysoké a myslím si, že nepřinášejí ty efekty, které by přinést měly. To znamená, složená daňová kvóta, ano, je vysoká. Otázka /přerušen/. Promiňte, když hovoříte o složené daňové kvótě, do které se tedy započítávají i výdaje na sociální a zdravotní pojištění, tak tam se Česká republika, jak jste řekl, řadí k nejvíce zatíženým? Jsme spíše v té druhé skupině zemí v Evropě. V Evropě? Ano. Protože například z evropských zemích je podle statistik více daňově zatížena mzda v Dánsku a v Německu, srovnatelná je v Belgii, zhruba o deset procent je pak nižší v Maďarsku, v Polsku a na Slovensku je ve srovnání s Českem poloviční, budeme-li srovnávat dvě republiky bývalé federace. Podle českého deníku Mladá fronta DNES začíná lákadlo nižších daní v okolních zemích pomalu zvedat vlnu takzvané podnikové emigrace z České republiky. Máte jako první náměstek ministra financí obavy z vlny podnikové emigrace z České republiky? Já bych ještě reagoval na tu vaši poznámku ohledně Slovenska. Já si nemyslím a asi to tak není, to spíš je menší šotek, že by zdanění na Slovensku bylo poloviční, myslím zdaněním teda daňových příjmů a příjmů na plateb na sociální a zdravotní pojištění. Je fakt, že Slovensko se vydalo cestou snížení daní, ale i snížení výdajů rozpočtu, to znamená koordinovaně, to si myslím, že je správné, chtějí měnit Slováci relaci na příjmové i výdajové straně rozpočtu. To, že snížili daň z příjmu na 20 %, může implikovat určitá rizika, že někteří podnikatelé, a to nejen v příhraničí, mohou své firmy přihlásit na Slovensko a platit tam daně. Z toho, co říkáte, se může stát pro Českou republiku, zvláště pro Moravu, jižní, střední i severní, jistým rizikem ona vlna podnikové emigrace z České republiky? Já bych neřekl slovo vlna, ale vzpomeňte si, že pokud byly rozdílné ceny benzínu, tak jsme tomu říkali benzínová turistika, a teď se nabízí určité srovnání /přerušen/. Podnikové turistiky? ...podnikové turistiky, ale já myslím, že ten rozsah v dané chvíli lze těžko nějakým způsobem odhadnout, že jo. Vy tedy nemáte na ministerstvu financí odhady možných dopadů odlivu firemních daňových poplatníků na státní pokladnu, pokud se přesunou na Slovensko? Myslím si, že by to byly v tuto chvíli velmi nahodilé spekulace. Když si ještě rozklíčujeme, a poprosím vás o odpověď na tu otázku, na kterou jste neodpověděl, protože jsem vám vstoupil do řeči, v souvislosti se složenou daňovou kvótou. Tedy pokud by vám politici nechali volné ruce, k jaké daňové reformě byste přistoupil jako první náměstek? Obecně bych řešil zejména to, že bych daňový systém zjednodušil, radikálně zjednodušil, a to zejména přímé daně, protože dnešní složené..., složitost zákona o dani z příjmu vyhovuje daňovým poradcům, vyhovuje těm, kteří o těchto daních přednášejí, a nevyhovuje jak finančním úřadům, tak podnikatelům. Ta celá škála více než třiceti různých položek připočitatelných a odpočitatelných naprosto komplikuje tento daňový systém. A zkuste si jen cvičně sám vyplnit daňové přiznání a zjistíte, nebo potvrdíte mi, že to není jednoduché. Čili já bych /přerušen/. Přiznávám, mám kvůli tomu daňového poradce. Já bych osobně preferoval výraznější snížení sazeb, ale radikální omezení různých položek. Nechal bych prostě tři, čtyři připočitatelné položky k daňovému základnu a tím by to podle mého názoru skončilo. Je to reálné, že k takové změně dojde, tří, čtyř připočitatelných...? K tomu by musela být konsensuální dohoda v rámci celého politického spektra, poněvadž zákony se schvalují nejen na úrovni vlády, ale zejména i na úrovni parlamentu. Je podle vás reálná z těch informací /přerušen/. Často se stává /přerušen/. ...informací, které máte o reformě veřejných financí, že by k takovému kroku, to znamená radikálnímu zjednodušení českého daňového systému, mohlo dojít? Myslím si, že ministerstvo financí se o to snaží. Korektně říkám, že ne v té úrovni, kterou jsem osobně já zmínil za sebe, co bych preferoval, na druhé straně musím říct, že otázka reformy veřejných financí byla zatím diskutována jen v některých oblastech. A oblast daňová a oblast prostě fiskálních deficitů, ty dvě, které jsou z mého pohledu jedny z nejdůležitějších, kromě důchodové reformy, zatím ještě diskutovány v zásadě nebyly. V každém případě byste označil za nereálné, že by byla daňová soustava České republiky zredukována, že by zůstaly pouze tři, čtyři připočitatelné položky? Myslím si, že toto není reálné. Pravděpodobnější je ten střed ze třiceti zhruba o polovinu? Pokud se i toto podaří, bude to úspěch. Slovo zázrak byste neřekl? I to je možné říct. Teď ještě k těm sazbám. Vy jste říkal, že byste radikálně snížil sazby, nebo radikálněji. Myslím si, že pokud by opravdu došlo, opravdu došlo k redukci daňového základu, tak sazba 25 %, ale i nižší by mohla být reálná, to za prvé, ale za druhé, znovu zdůrazňuji, nemůžeme se bavit jenom o snižování daní, o snižování sazeb, my se musíme bavit i o tom, co uděláme na straně výdajů rozpočtu, protože reforma, kterou ministr financí Sobotka nastolil a se kterou seznámil vládu i, řekněme, politické spektrum, předpokládá, že je třeba řešit deficit, to znamená spořit, je třeba se blížit kritériím Maastrichtu, to znamená třem procentům, my se spíše vzdalujeme, to je realita. A to reformní úsilí z naší strany je orientováno, řekněme, z 20, 25 % do oblasti příjmů a z 75 % do oblasti výdajů. V oblasti příjmů je určitá konsensuální dohoda, že daňová kvóta se nebude zvyšovat ani snižovat, to je určitý kompromis, čili tam lze úspory počítat v řádu, řekněme, dvou, tří desítek miliard proti stávajícímu stavu, pokud by zůstal stávající stav nezměněn, poněvadž stávající stav je ovlivněn, řekněme, samovolným poklesem daňové kvóty. To je zakomponováno už v konstrukci daňových zákonů. Čili to je ta menší část řešení problémů. Ta rozhodující, větší část se musí odehrát v oblasti výdajů a o tom je často spor a o tom je právě tento problém. A o tom ještě bude řeč, jak již bylo řečeno, v druhé části našeho rozhovoru. Pokud ukončíme téma daní, není z toho, co jsme výše probrali o daních, zřejmé, že Česká republika se stává pro firmy i pro zaměstnance čím dál méně zajímavým prostředím, protože jde o prostředí až příliš zdaňované a nepřehledné? Já bych souhlasil s tou nepřehledností, to ano, s tím, že není zajímavou zemí, to nikoliv. Víte, že tady je možnost investičních pobídek pro zahraniční investory, to je jedna věc, na druhé straně uznávám, že toto vytváří určité nerovnoprávné podmínky pro ty podnikatele, kteří mají investiční pobídku, a ty, kteří ji nemají. Vy sám víte, že v případě, že se objeví země, která bude s investičními pobídkami ještě lepší, tak není problém, a je to ten nejrizikovější faktor investice, přesunout celou investici. To znamená, že samozřejmě investiční pobídky, ale také se soustředit na jiné posilování, jiný rámec posilování onoho prostředí. Podnikatelé se vždycky budou chovat ekonomicky, tržně, takže výše zdanění prostě bude jedním z nejdůležitějších faktorů pro jejich rozhodování, to je pochopitelné. Další téma, stav veřejných financí a příprava státního rozpočtu na rok 2004. Bývalý ministr průmyslu a obchodu a dnes už také bývalý poslanec ČSSD Jiří Rusnok řekl předčasem v rozhovoru pro BBC, že si premiér Vladimír Špidla ne zcela uvědomuje vážnost problémů schodku veřejných rozpočtů. Jiří Rusnok připomněl, že to byl jeden z důvodů, proč se po volbách v roce 2002 odmítl stát ministrem financí, kterým byl ve vládě Miloše Zemana. Jiří RUSNOK, bývalý ministr průmyslu a obchodu, bývalý poslanec ČSSD (zvuková ukázka): Já jsem prostě řekl, že já do sněmovny se s rozpočtem, který bude mít deficit 150 miliard, nepůjdu, protože jsem věděl, že s takovým rozpočtem se tam půjde, a také jsem věděl, že pro Vladimíra Špidlu to vědomí toho problému, který máme se zadlužováním státu, prostě není vědomím, které by měl mít premiér v této situaci, v této zemi. Slova bývalého ministra průmyslu a obchodu a bývalého poslance sociální demokracie Jiřího Rusnoka. Veřejnost se ve středu dozvěděla, že premiér Vladimír Špidla odložil pravidelné čtvrteční jednání expertů vládní koalice o reformě veřejných financí. Důvodem byla účast premiéra v pořadu televize Nova Kotel. Není první náměstek ministra financí Eduard Janota poněkud nervózní z toho, jakým způsobem probíhá ve vládě diskuse o reformě veřejných financí? A ptám se na vaši nervozitu, protože to budete vy, kdo bude sestavovat státní rozpočet. Korektně přiznám, že jsme předpokládali, že ten průběh jednání o reformě bude rychlejší, svižnější a že budeme mít, řekněme, zadání rozpočtu v této době, to znamená dneska, už jakoby na stole. Znamená to, že se dostáváte do skluzu jako člověk, který bude připravovat rozpočet na rok 2004? Nelze hovořit ještě o skluzu, nicméně bylo by naprosto potřebné a nutné, abychom někdy v polovině června znali definitivně zadání rozpočtu, ale to definitivní zadání, to znamená i v té, řekněme, numerické oblasti. My v rámci reformy veřejných financí chceme přejít na určitý nový systém projednávání a sestavování rozpočtu, a to jak z legislativních, tak i rozpočtových hledisek. My chceme se závazněji orientovat na určitý střednědobý systém rozpočtování a my potřebujeme znát, a toto je to zásadní, co čekáme od politiků, zadání, jaký deficit veřejných financí je pro ně schůdný, únosný v roce 2006, abychom mohli sestavit určitý střednědobý rámec ozdravování českých veřejných financí. Ministr financí Bohuslav Sobotka ve čtvrtek prohlásil, že cíle reformy veřejných financí předloží vládě do konce května. Bohuslav SOBOTKA, ministr financí (ČSSD) (zvuková ukázka): Mým cílem je, aby vláda schválila tento koncept nejpozději v polovině letošního roku. To znamená, že do konce května ministerstvo financí předloží do vlády aktualizovanou koncepci reformy veřejných rozpočtů, která již bude konkretizována, a bude zde navržena pouze jedna trajektorie snižování deficitu veřejných rozpočtů v České republice v příštích třech letech a vláda bude tedy stát před otázkou, zda tuto koncepci schválí, či zda tuto koncepci odmítne. Já věřím, že vláda tuto koncepci schválí a že nás čeká daleko složitější období, a to je prosazování příslušných změn na úrovni legislativy, to znamená Poslanecké sněmovny a Senátu. Čtvrteční slova českého ministra financí Bohuslava Sobotky. Vy jste to už částečně naznačil, nicméně abychom si zcela rozuměli, není z pohledu přípravy státního rozpočtu na příští rok poněkud pozdě, stejně i ta polovina června, kdy možná dostanete politické zadání ve formě návrhu reformy veřejných financí? Já bych to rozdělil. Pozdě není k sestavení samotného státního rozpočtu, ale pozdě je k tomu, že my jsme předpokládali, že v průběhu prvního pololetí letošního roku dojde k určitým legislativním změnám zákonů, které přímo bezprostředně ovlivňují mandatorní výdaje a tudíž které přímo a bezprostředně ovlivní sestavení státního rozpočtu na příští rok. A situace je taková, že ty nejzákladnější, nejproblémovější výdajové položky, tam ke změně zákonů nedošlo a tudíž logicky se z toho rýsuje situace, že sestavení státního rozpočtu podle mého názoru se nebude příliš lišit od přístupu v minulých letech, bohužel. Říkám, bohužel. A tím naznačujete to, že jste sám..., přiznal jste, že z vašeho pohledu zde došlo ke skluzu reformních kroků tak, jak jste je předpokládal ještě v loňském srpnu, když jsme spolu hovořili naposledy. Já bych to asi definoval takto. Pan ministr Sobotka předložil k diskusi materiál někdy v prosinci minulého roku a od té doby probíhají určitá jednání o různých sférách veřejných rozpočtů. A znovu zdůrazňuji, zatím se řešily ty menší problémy, ty rozhodující problémy, ty velké problémy, to znamená oblast daní, oblast důchodové reformy, oblast mandatorních výdajů, je stále před námi, což nepadlo ještě definitivní stanovisko. A ministr Bohuslav Sobotka ve čtvrtek samozřejmě naznačil, že pokud reforma bude navržena a bude schválena, tak to bude na delší dobu. A sám jste vlastně přiznal, že už je zřejmé, že z hlediska korekce výdajů, především výdajů, které jsou nejzásadnější pro tvorbu státního rozpočtu na rok 2004, nebude rok 2004 nijak zásadní, protože ke korekcím nedojde. Tuto věc už můžeme dnes konstatovat. Máte nějaký první, řekněme, nástřel základního rámce rozpočtu na rok 2004, protože v rámci mandatorních výdajů ke korekcím nedojde? Pochopitelně že určité představy jsou, ty představy jsou ovlivněny nejen tím, že nedošlo k nějakým změnám, naopak. V určitých oblastech legislativy a dopadu do rozpočtu státního, veřejných rozpočtů hrozí ještě zkomplikování situace. Jsou tady /přerušen/. Co máte na mysli především? Mám na mysli určité mzdové nároky v oblasti státní správy. Znamená to šestnáctitřídní tarify pro státní zaměstnance, což slíbil Vladimír Špidla. ...pro státní zaměstnance, zvýšení tarifů pro bezpečnostní složky, na stole je zatím odložena o rok novela zákona, služební zákon, který rovněž implikuje určité rozpočtové dopady. Čili to jsou věci, které naopak nám tu rozpočtovou situaci budou stěžovat, než by řešily problém, který my chceme, a to prostě ušetřit. Podíváme-li se na rozpočet na rok letošní, sněmovna schválila rozpočet s rekordním schodkem 111,3 miliardy korun. V jakém koridoru s těmi informacemi, které máte k dispozici, protože je zjevné, jaké zákony projdou, které neprojdou a které budou předloženy, můžeme se sice bavit o středečním rozhodnutí vlády, že hodlá znovu předložit návrh vyšší daně z cigaret a lihu, ale což přinese, není-liž pravda, v příštím roce do státní pokladny 3,5 miliardy korun. Z toho pohledu, o jakých číslech vy hovoříte, tak jsou to asi pravděpodobně drobné. Tedy nastiňte, prosím pěkně, koridor se současnými informacemi, které máte k dispozici, jaká je zhruba ta struktura deficitu na rok 2004? Ta relace je bohužel v řádu 30 až 40 miliard horší. To znamená, že by se ten schodek zrekordnil na zhruba 150 miliard korun? Pokud nenastane nic mimořádného a pokud prostě legislativa nebude nějakým způsobem zásadně změněna, tak myslím si, že nižší deficit státního rozpočtu se nedá reálně sestavit. Nejsou toto smutné okamžiky daňového poplatníka Eduarda Janoty? To není veselé povídání, ale na druhé straně je to realita, která neumožňuje to, o čem jsme hovořili na začátku, že bychom si mohli dovolit nějaké výraznější snižování daní. My prostě musíme vycházet z reality jak na straně daňové politiky, tak z reality na straně výdajové. To znamená, že není reálný předpoklad, a to se vracím k tomu našemu počátečnímu rozhovoru, není reálné očekávat nějaké výrazné snížení daňové zátěže jako celku. Z toho, co říkáte, se ten koridor bude tedy pohybovat mezi 140 až 150 miliardami korun. Nezhorší ještě sestavování rozpočtu na příští rok to, o čem hovoří Česká národní banka, která výrazně zvýšila v nové makroekonomické prognóze odhad budoucího vývoje inflace, a to především kvůli očekávanému růstu spotřebních daní, a pak také zároveň snížila odhad růstu hrubého domácího produktu pro rok příští? Inflace z hlediska rozpočtu se projevuje na příjmové straně pozitivně, inkasujeme vyšší daně, na straně výdajové pochopitelně komplikuje situaci, a to tím, že za stejnou hodnotu musím utratit více peněz, to za prvé, a za druhé se pak bude promítat do různých valorizačních mechanismů v oblasti důchodů, v oblasti sociálních dávek a podobně. Čili tam se projeví výrazněji a je to pochopitelně zpráva méně příznivá. Vy jste zatím nekorigovali jako ministerstvo financí svoji prognózu. Není z vašeho pohledu prognóza České národní banky příliš pesimistická? Já si myslím, že ano, protože zatím ten vývoj tomu nijak nenaznačuje. Nevím, z jakých odhadů Česká národní banka při formulaci tohoto odhadu inflace pro letošní rok vycházela. Ministr financí Bohuslav Sobotka také ve čtvrtek nastínil, jaké představy má o opatřeních návrhu reformy veřejných financí na výdajové stránce státního rozpočtu. Bohuslav SOBOTKA, ministr financí (ČSSD) (zvuková ukázka): Je zřejmé, že opatření na výdajové straně budou znamenat zásahy do systému sociální politiky, že budou znamenat zásahy do oblasti penzijního systému, budou znamenat zásahy do systému nemocenské a v konečném důsledku i do systému poskytování zdravotní péče tak, jak ho známe v České republice dnes. Tam všude v tuto chvíli existují zárodky koncepcí reforem a já předpokládám, že v rámci schválení koncepce reformy veřejných rozpočtů už budou také schváleny základní teze penzijní reformy a základní teze reformy nemocenského systému v České republice. První náměstek ministra financí Eduard Janota už naznačil, že zde je s největší pravděpodobností téměř jisté, že v roce 2004 už nedojde k žádným zásadním změnám, ještě navíc ministr financí hovořil stále o zárodcích takových koncepcí. Pokud by prošly ty nejradikálnější verze, kolik peněz by bylo ušetřeno na výdajové stránce státního rozpočtu? Já myslím, že ministr Sobotka mínil, že zákony, problémy v oblasti sociální, v oblasti důchodového zabezpečení je nutno řešit v určitých etapách. Nelze, nelze počítat s tím, že případná reforma důchodového systému přinese bezprostřední úspory v příštím roce. Myslím, že měl na mysli to, že určitá opatření, opatření, která zamezí plýtvání prostředků v oblasti nemocenských dávek, v oblasti státní podpory, v oblasti dávek státní sociální péče, kde se zabrání prostě mrhání prostředků, že ta by měla přinést již úspory v příštím roce, ale ta základní důchodová reforma, to je proces prostě na dlouhou trať, to je běh na dlouhou trať. Tam jde o to vůbec, jaký druh prostě důchodové reformy bude schválen. A zamezení plýtvání by přineslo jak velké prostředky z těch propočtů, které máte k dispozici? Bavíme se v částkách do řádu čtyř, pěti miliard celkového rozsahu všech výdajů. Což jsou věci drobné v tom koridoru, o němž jste hovořil, 140 až 150 miliard deficitu na rok 2004? Tak to nemůžu říct. Bohužel? Bohužel. Vláda schválila v polovině března audity ministerstev. Asi to budou z pohledu úspor zase drobné. Máte už nějaké první nástřely z ministerstev? Ty podklady z ministerstev budeme dostávat, myslím, příští týden, takže konkrétní čísla vám neřeknu pochopitelně. Záměrem každého ministerstva je, aby ty výdaje, které má, si udržel. Takže nakonec podle mého názoru stejně to skončí tak, že jediný tlak je tlak ekonomický, takže pokud resorty nepřiznají nic, stejně budeme-li chtít šetřit, musíme to rozhodovat prostě direktivně. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích Janota pro BBC: Příští rozpočet bude zřejmě opět vysoce schodkový PRAHA 24. dubna (ČTK) - Pokud se nestane nic mimořádného a nezmění se zásadně legislativa, není možné sestavit rozpočet na rok 2004 s deficitem nižším než 140 miliard korun. V rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC to dnes uvedl náměstek ministra financí Eduard Janota s tím, že vychází z informací, které má v současné době k dispozici o chystané reformě veřejných financí. "Relace (rozpočtu 2004) je bohužel v řádu 30-40 miliard horší než v letošním roce," řekl. Změna nejproblémovějších zákonů se zatím neuskutečnila a řeší se podle Janoty pouze menší problémy. "Rozhodující oblast daní, důchodové reformy a oblast mandatorních výdajů je stále před námi," sdělil BBC. V určitých oblastech rozpočtu hrozí dokonce zkomplikování situace, a to především kvůli rostoucím mzdovým nárokům ve státní správě, doplnil. Sněmovna schválila na letošní rok rozpočet s rekordním schodkem 111,3 miliardy korun při příjmech 684,1 miliardy a výdajích 795,4 miliardy korun. Včetně dodatečně schváleného úvěru od Evropské investiční banky na krytí povodňových škod z loňského srpna by měl letošní deficit činit 118,8 miliardy. Janota si výrazné úspory neslibuje ani od auditů jednotlivých ministerstev. Jestliže resorty nepřiznají žádné možnosti úspor, budou se muset omezení řešit direktivně, upozornil. Dnes zveřejněná prognóza České národní banky k růstu inflace je podle Janoty příliš pesimistická. Pokud by se potvrdila, ovlivní hlavně výdaje, které se musejí valorizovat. Rázná slova do větru Lidové noviny, 28. 4. 2003, názory, autor: Miloš Čermák, strana 12 - Jednal výbor US-DEU. S nereálnými závěry Důrazně požadujeme, aby Česká republika zvítězila na právě probíhajícím mistrovství světa v hokeji. I tento bod mohli šéfové Unie svobody klidně zařadit do svého usnesení, které přijali na závěr sobotního zasedání republikového výboru US-DEU v Roudnici nad Labem. Nikoho by to nepřekvapilo, protože přesně v tomto duchu celý dokument je. Vítězství českých hokejistů je však mnohem pravděpodobnější než to, o čem sní naši pravicoví disidenti v levicové vládě. Snížení daně z příjmu na dvacet procent, odmítnutí návrhu na zavedení tzv. milionářské daně, schválení státního rozpočtu na příští rok se schodkem nižším než 100 miliard korun. Představy unionistů o reformě veřejných financí jsou příliš krásné na to, aby mohly být pravdivé. A za své vezmou co nevidět. Náměstek ministra financí Eduard Janota minulý týden v BBC bez okolků řekl, že pokud se nestane nic mimořádného, vyšplhá se schodek rozpočtu na příští rok k rekordním 140, nebo dokonce 150 miliardám korun. "Není reálné ani očekávat nějaké výrazné snižování daňové zátěže," dodal. Kdyby prosazením aspoň některých požadavků US-DEU jasně a nevyhýbavě podmínila své setrvání ve vládě, mohli bychom její usnesení brát vážně. Takto si z něj straničtí vyjednavači mohou na příštím jednání koalice o veřejných financích maximálně dělat vlaštovky. Pokud se ovšem bude konat a premiér Špidla jej - tak jako minulý týden - nezruší kvůli pozvání do TV Nova. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:13 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
