| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| úterý 22. dubna 2003, 18:00 SEČ | |||||||||||||||
| Cyril Svoboda | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Cyril Svoboda uvedl, že v České republice nevznikají dvě koncepce zahraniční politiky - prezidentova a vládní.
Přepis rozhovoru Citace rozhovoru v médiích Česká republika ve středu 16. dubna podepsala v Aténách přístupovou smlouvu o vstupu do Evropské unie. Prezident Václav Klaus k tomuto okamžiku uvedl: Václav KLAUS, prezident České republiky (zvuková ukázka): Česká republika ve všech svých historických metamorfózách vždy byla, je a bude účastníkem klíčových momentů, které Evropě dávají její tvář. A nepochybně dnešní akt zde je jedním z nich. Jsem přesvědčen o tom, že Česká republika jako politicky stabilní, ekonomicky, sociálně, kulturně, civilizačně zralý stát má svým partnerům v Evropské unii co nabídnout. Uvedl před týdnem v Aténách český prezident Václav Klaus. Nejen o vstupu České republiky do Evropské unie bude následujících třicet minut. Před námi je půlhodina otázek a odpovědí, od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl vicepremiér, ministr zahraničních věcí a předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda. Vítejte v BBC, dobrý den. Dobré odpoledne. Bývalý ministr zahraničí, senátor Josef Zieleniec k české zahraniční politice v úterý v deníku Mladá fronta DNES napsal, citujme doslova: "Je velkou odpovědností vlády, aby udržela kurs v rozbouřených mezinárodních poměrech. Pokud jde o hlavní orientaci, vládní koalice si vede poměrně dobře. Na druhé straně je její velkou slabinou neschopnost udržet v přijatelných mezích vystupování prezidenta." Konec citátu. Přijde vám jako Zieleniecův popis současné české zahraniční politiky, řekněme, trefný? Josef Zieleniec také byl ministrem zahraničních věcí a ví i z vlastní zkušenosti, že je velmi důležité, aby si udržela svoji pozici vláda, protože vláda formuluje zahraniční politiku, protože vláda nese odpovědnost Poslanecké sněmovně a Poslanecká sněmovna voličům. Prezident republiky, jak říká naše ústava, není z výkonu své funkce odpovědný, proto je to věcí vlády. Je důležité si udržet i tuto jasnou autoritu, že vláda formuje zahraniční politiku. Z toho, co říkáte, vám přijde popis Josefa Zieleniece jako trefný. Já myslím, že mluví i z vlastní zkušenosti. Použijeme-li Zieleniecova slova o velké slabině, kterou je neschopnost udržet v přijatelných mezích vystupování prezidenta. Je to hlavní spor, nyní hlavní spor, dvou důležitých aktérů české zahraniční politiky? Není, to není hlavní spor, není. Já hlavně nevidím žádný spor v zahraniční politice, protože to, co formuluje vláda, je zřetelné, je to jasné. A když ... A to, co formuluje prezident? Ne, já říkám to, co říká vláda. To je důležité, protože to je pro naše partnery rozhodující. Podívejte se na třeba náš postoj, je to postoj, který jsem udržel naprosto pevně, který se týká Iráku. Tak jsme země, která nemusí otáčet dnes. Ukázalo se, že to, co jsme usnesli v Poslanecké sněmovně, v Senátu, jak jsme aplikovali i naše usnesení ve vládě, je správné. Ukázalo se, že je dobré držet tento kurs zahraniční politiky, já ho budu nadále držet, otevřený a transparentní. Tedy přijde vám trefný popis Josefa Zieleniece, který se týkal velké slabiny vlády a ... Já jsem před chvílí řekl, že to nepovažuji za velkou slabinu, protože důležité je, aby se vláda sama shodla na těch principech zahraniční politiky, to vláda dělá. A jsme demokratická země, takže není nic na tom špatného, že pozice vlády je třeba komentována i jinými ústavními činiteli. Samozřejmě, že je lépe, vítal bych, kdyby došlo k podpoře těchto stanovisek vlády, to jako bych byl mnohem raději, bylo by to dobré a prospělo by to lépe obrazu České republiky v zahraničí ... Podepsal byste nyní ... ... ale respektuji to, že můžeme mít na věci rozdílné názory. Podepsal byste nyní tezi, která může být popisem současné situace v České republice, že vznikají dvě zahraniční politiky, jedna prezidenta republiky, jedna vlády? Nepodepisuji to, protože nevznikají, znovu opakuji. Za zahraniční politiku odpovídá vláda, vláda má své zástupce v jednotlivých orgánech mezinárodních organizací, naši velvyslanci jsou velvyslanci, kteří jsou sice samozřejmě jmenováni prezidentem republiky, ale kontrasignací premiéra a na návrh ministra zahraničních věcí, takže tady zase hraje důležitou roli vláda, vláda formuluje zahraniční politiku, to je jednotná politika. O čem byl tedy spor Svoboda - Klaus? Já nevím, jako v čem je v zásadě podstata toho, že by to měl být nějaký zásadní konflikt, protože znovu opakuji, z mé strany nejde o nic osobního, v žádném případě, nikdy nešlo, nejde a nepůjde o nic osobního, to já velmi dobře odděluji. Můj vztah ke svým partnerům a kolegům není definován rozdílnými názory na věci. Pro mě je důležité, že já chci, aby Česká republika vstoupila do Evropské unie, kde bude mít Česká republika šanci a schopnost se prosadit, kde bude spolurozhodovat skutečně. To je cesta, kterou budu vždycky hájit. A doporučení, které podle mě přichází nejen od pana prezidenta, ale i od pana ... teda od ODS, jak to bylo v tiskovém prohlášení, které podepsal Jan Zahradil, tak je to poněkud odlišný pohled, ten prosazuje takzvané mezivládní řešení. Ale já říkám naprosto zřetelně a srozumitelně, toto řešení povede k jediné věci, že pouze silnější státy, velké státy budou mít skutečný vliv. Premiér Vladimír Špidla před několika hodinami uvedl v rozhovoru pro BBC, že prezidentova role při formování české zahraniční politiky je rolí okrajovou. Vladimír ŠPIDLA, předseda vlády, předseda ČSSD (zvuková ukázka): Zahraniční politiku určuje vláda, prezident je z hlediska zahraniční politiky člověkem poněkud okrajovým. Uvedl v rozhovoru pro BBC premiér Vladimír Špidla. Není to přece jenom příliš volný výklad vlády, že prezidentova role v zahraniční politice země je rolí okrajovou, když navenek podle ústavy prezident přece jenom Českou republiku zastupuje? Ano, vzpomeňte na minulost, vzpomeňme, že i prezident Václav Havel prezentoval různé své projekty, vize, například dvoukomorový Evropský parlament, vzpomeňme, jak to tehdy bylo kritizováno z různých řad a od různých politiků. A vzpomeňme, že se tak dělo i kdykoliv v minulosti, že prezident republiky prezentoval nějaký svůj postoj, ale na zahraniční politice země se mnoho nezměnilo, protože, znovu opakuji, je to naprosto jednoznačně v rukou vlády. Promiňte, ale není tím ilustrativním příkladem, nazvěme to kakofonií v české zahraniční politice, například vyostřený rozhovor mezi prezidentem České republiky Václavem Klausem a americkým velvyslancem v Praze Craigem Stapletonem, na kterém Václav Klaus tlumočil své postoje k americké vojenské operaci v Iráku? Já samozřejmě o tomto rozhovoru pouze vím z doslechu a z novin. A samozřejmě byl bych mnohem raději, kdyby to, co jsem o tom četl a slyšel, svědčilo o tom, že ten postoj je zcela synchronní s tím, co říká vláda. Dotázal jste se prezidenta Václava Klause na tento spor? Ne, my o této otázce jsme nevedli debatu, protože podle mě to není na debatu o tom, jak probíhal nějaký rozhovor. Důležité je, že česká zahraniční politika byla v irácké krizi naprosto průhledná, konzistentní, myslím tím postoj vlády, našeho ministerstva. Je to naprosto zřetelné ... Ale když velvyslanec přijde ... přece jenom velvyslanec dodává do své země názory těch politiků, kteří reprezentují danou zemi, v níž velvyslanec působí. Ano, to tak je. Takže vás asi musel zajímat jako českého ministra zahraničí postoj Václava Klause, dočetl-li jste se v novinách a dozvěděl-li jste se, že ten rozhovor byl vyostřený. Nevedli jsme ... já jsem o tom s panem prezidentem republiky nevedl debatu, o tomto rozhovoru. To není důležité. Pro mě je důležité ... to jsou veřejná vystoupení, veřejná vystoupení jsou naprosto zřetelná, tím se formuluje naše zahraniční politika. Neviděl bych tady ... nedělal bych z toho teď nějakou velkou kauzu. Ve středu 16. dubna Česká republika reprezentovaná prezidentem Václavem Klausem, premiérem Vladimírem Špidlou a ministrem zahraničí Cyrilem Svobodou podepsala přístupovou smlouvu k Evropské unii. V průběhu slavnostního summitu Evropské unie v Aténách opět z úst nejvyšších českých politiků zazněly rozdílné názory na evropskou integraci. Zatímco zástupci vlády prosazovali na jednání společnou zahraniční politiku Evropské unie či princip rotujícího předsednictví, Václav Klaus se netajil skepsí k prohlubování evropské integrace. Právě cestou z Atén Cyril Svoboda o Václavu Klausovi v rozhovoru pro BBC uvedl, že má o současném dění v Evropské unii povrchní a neúplné informace. Následně Cyril Svoboda dodal: Cyril SVOBODA, místopředseda vlády, ministr zahraničních věcí, předseda KDU-ČSL (zvuková ukázka): Já vám mohu povědět příběh. Včera jsem byl na večeři a u stolu seděl ministr zahraničních věcí Spolkové republiky Německo Joschka Fischer, ruský ministr zahraničí Ivanov, švédská ministryně zahraničí, paní Lindhová, Jack Straw z Velké Británie a další, bylo nás tam asi šest nebo sedm. A kolem nás prošel Viktor Orbán. Viktor Orbán je znám tím, že má nekonvenční a velmi vyhraněné názory vůči Evropské unii. Prošel ve snaze, že by i s námi promluvil. A kromě toho, že u stolu se konstatovalo, že mírně pohubl, víc nevzbudil zájem, odkráčel dál. To znamená, že ne každý postoj, který je doma slyšet jako postoj principiální, jako by ten postoj, který hájí národní zájmy, je postoj, na který Evropa slyší. Protože Viktor Orbán mluví o věcech obecně a takto je vnímán. A já bych nechtěl, aby žádný z našich politiků dopadl takto, aby byl znám jenom tím, že něco říká, že to říká z čistě vlastních zájmů, nikoliv ze zájmů České republiky. Konstatoval před týdnem v rozhovoru pro BBC vicepremiér, ministr zahraničí Cyril Svoboda. I premiér Vladimír Špidla před týdnem pro BBC uvedl, že prezident Václav Klaus má o současném dění v Evropské unii povrchní a neúplné informace. Vladimír ŠPIDLA, předseda vlády, předseda ČSSD (zvuková ukázka): Evropská politika je komplikovaná, nezdá se mi, že by Václav Klaus se nějakým systematickým způsobem zabýval některými hlavními věcmi. Čili je možné, že v některých okamžicích prostě nemá dostatečný základ pro své výroky. Řekl BBC na palubě letadla cestou z aténského summitu Evropské unie premiér Vladimír Špidla. Prezident Václav Klaus a vicepremiér Cyril Svoboda si své postoje vyjasňovali v úterý na Pražském hradě. Přijde Cyrilu Svobodovi na místě interpretace novinářů, že schůzka Klause se Svobodou jejich roztržku ohledně Evropské unie neurovnala? Tato schůzka má v sobě jedno pozitivum, totiž ... nebo tu pozitivní stránku, totiž to je to, že dává šanci do budoucna na vzájemnou, říkám vzájemnou, lepší komunikaci ... Dohodli jste se, že se budete scházet častěji? Já jsem připraven se sejít s panem prezidentem kdykoliv, bude-li to zapotřebí, protože pan prezident republiky má právo si povolat kteréhokoliv ministra kdykoliv a konzultovat s ním otázku, která náleží do působnosti toho kterého ministra. Takže toto právo má a já si myslím, že je to správně, že se tak má dít. To jste označil za pozitivní stránku. Jaké negativní stránky ... Jinak ... ne negativní, jinak chci říct, že ta schůzka spíše konstatovala stav věci. Doufám, že to je milník, který jsme překročili navzájem. Jak říkal Vasil Bilak, on měl "milníky mého života". Vy byste zařadil tu schůzku do milníků vašeho života? Ne, to není milník mého života, to ne. Je pravda, že si prezident Václav Klaus přál, abyste podepsali společné prohlášení? Na té schůzce pan prezident republiky Václav Klaus měl připraveno prohlášení, než jsem přišel, to mi četl, to prohlášení, ale ... Proč jste je nepodepsali? Můj návrh byl, že to není text, který bych já mohl vzít jako společné prohlášení, proto konstatuji tu pozitivní stránku, že to naše setkání povede, doufám, že to skutečně povede k vzájemné lepší komunikaci. Co vám v tom prohlášení vadilo? Protože vám muselo být jasné, když dva politici nepodepíší ... Já ho nebudu komentovat, protože jsme ho nepodepsali. Není žádné společné prohlášení, tak ho nekomentuji. Tiskový mluvčí prezidenta republiky Tomáš Klvaňa předstoupil před novináře tedy s prohlášením, které vydal za prezidenta Václava Klause. Tomáš Klvaňa kromě jiného řekl: Tomáš KLVAŇA, mluvčí prezidenta republiky (zvuková ukázka): Tak především ta schůzka nebyla o zahraniční politice České republiky, nebyla ani o budoucnosti Evropské unie, pan prezident se setkal s panem ministrem zahraničí, aby si vyjasnili některé osobní útoky. A tato dnešní schůzka má za cíl, aby se ta diskuse o zahraniční politice dostala pryč z té osobní roviny a dostala se do té věcné roviny. A pan prezident věří, že ta dnešní schůzka právě k tomuto výsledku povede. Uvedl po úterní schůzce Klaus - Svoboda mluvčí prezidenta republiky Tomáš Klvaňa. Prezident Klaus vám podle mluvčího Klvani také připomněl, že pro vás on sám není opozičním politikem, ale partnerem při formulování i provádění zahraniční politiky země. To byla ta věta, kterou jste nechtěl podepsat v tom prohlášení? Já znovu opakuji, to prohlášení já nekomentuji, ale ve snu by mě nenapadlo, že bych považoval prezidenta republiky za opozičního politika, to v žádném případě. Ale Václav Klaus si asi myslí, že tak vystupujete. Ne. Znovu opakuji, z mé strany nejde o nic osobního. Myslím si, že občané České republiky to jasně rozlišují. Já bych to nechal na soud veřejnosti. A vyznělo to tak, ta schůzka, že nejde o nic osobního z obou stran? Když jste se nebavili o zahraniční politice, jak říká Tomáš Klvaňa. Z mé strany ... ale já jsem panu prezidentovi ... v tom rozhovoru jsem uvedl tu základní orientaci při vstupu do Evropské unie, takže pan Klvaňa nebyl u toho rozhovoru, takže nemůže říct, co se všechno ... o čem se všem mluvilo ... Takže mluvil jste o zahraniční politice. Já jsem o tom mluvil, pan prezident mluvil více o těch věcech, které se týkají ... Osobní stránky? ... osobní stránky. Nicméně pan prezident také mluvil o tom, že svolává schůzku o zahraniční politice, kam pozve také předsedy komor, předsedy zahraničních výborů, takže vidíte, že i tím, mluvil o tom svolání schůzky, takže mluvil také o tom, že zahraniční politika ... tam byla tématem. Takže to je důkazem toho, to, co říkám, že se ta otázka také zmínila. Pan prezident samozřejmě to pozvání tam sdělil, že tuto schůzku zorganizuje. Hovoříte tedy o schůzce, o níž hovořil mluvčí prezidenta republiky Tomáš Klvaňa, který uvedl, že prezident Václav Klaus hodlá v nejbližších dnech zahájit diskusi, která by pomohla sjednotit názory nejvyšších ústavních činitelů České republiky. Tomáš KLVAŇA, mluvčí prezidenta republiky (zvuková ukázka): Není to soukromá prezidentská iniciativa, je to iniciativa prezidenta republiky. Prezident republiky má zájem na tom, aby Česká republika mluvila jedním hlasem, ale zároveň má také zájem na tom, aby u nás skutečně proběhla široká a komplexní diskuse o těchto otázkách, to znamená nejen mezi ústavními činiteli, ale také mezi občany. A on si také myslí, že by politici měli naslouchat tomu názoru občanů. Občané by se přece měli vyjadřovat k tomu, jakou si přejí Evropskou unii. Úterní slova mluvčího prezidenta republiky Tomáše Klvani. Vy už jste naznačil ... Ne, podívejte se ... To znamená, že vítáte iniciativu Václava Klause? Je potřeba k tomu říct dvě věci. Za prvé, debata s občany probíhá. Já sám jezdím mezi občany a setkáváme se v mnoha městech. Nabízím, nabídl jsem to i v Poslanecké sněmovně Janu Zahradilovi, poslancům za KSČM, nabízím to komukoliv, může samozřejmě i pan prezident republiky, kdokoliv se může i této debaty zúčastnit, ta probíhá, takže není nějaká nová debata s občany, to za prvé. Za druhé, pokud jde o debatu na politické úrovni, tak prosím, v květnu 2001 ministerstvo zahraničních věcí vyzvalo k té debatě, na to především slyšel Senát. Bylo i památné sezení v Senátu, veřejné slyšení, v listopadu 2001, kterého se zúčastnil tehdy prezident republiky Václav Havel, předseda Pithart a předsedové výborů. Bohužel chyběl tehdejší předseda vlády i předseda Poslanecké sněmovny na té debatě ... Miloš Zeman a Václav Klaus. Ale já to neříkám jako ... já jenom tím chci říct, že ta debata už probíhá dlouho. Ale Václav Klaus-prezident cítí zapotřebí svolat nějakou schůzku, kde by se sjednocovaly postoje českých politiků. Já dokončím ještě tu úvahu. A zároveň ten Senát zorganizoval ještě asi osmnáct dalších slyšení, vláda projednala materiál, který se týká naší pozice ke Konventu. Já jsem sám pozval naše zástupce v Konventu na večeři, setkáváme se spolu a jsme v kontaktu, ba dokonce jsem zorganizoval i schůzky s bývalými ministry zahraničních věcí. Tím chci říct, že ta debata o budoucnosti Evropy se na mnoha úrovních vede už dlouho. A končí Konvent, to je to shromáždění v Evropské unii, které má formulovat závěry, to končí v červnu, takže kdybychom teď zahájili debatu, tak ji zahajujeme za minutu dvanáct, protože v červnu ten Konvent končí ... Václav Klaus tedy ... ... a už probíhá rok. ... zahajuje debatu ... Nezahajuje. Já chci říct, že ... Tak já se vás zeptám ... ... chci říct, že ... beru to jako dobrý podnět, jako připojení se k debatě, která probíhá. Tím chci říct, že ta debata probíhá již velmi dlouho. Vláda tedy neměla zapotřebí svolávat debatu nejvyšších ústavních činitelů? Já si myslím, že vláda mohla udělat i tuto debatu, svolat ústavní činitele k tomu, aby se ještě setkali znovu, aby se o té věci debatovalo znovu a znovu. Nicméně já tím chci říct, že se nezahajuje nová debata, o to mi jde, žádná nová se nezahajuje, tady ... Asi se zahajuje, když Václav Klaus chce sjednotit postoje nejvyšších ústavních činitelů k Evropské unii. Vždyť to, co máme k Evropské unii, vláda schválila. Takže vláda již o tom rozhodla a věci schválila, takže tam ... Tak co podle vás se bude probírat na té debatě? Já nevím, já nejsem organizátor té debaty. Ale pozvání přijmete. Přijmu samozřejmě. A byl jste pozván? Ano, dneska jsme o tom mluvili, že jsem pozván. A znovu opakuji i pro naše občany, vláda se těmi věcmi zabývá velmi důkladně a probíhá široká komunikace s našimi občany, mohou se zúčastňovat za prvé našich schůzek, když my vyjíždíme ven, za druhé máme možnost komunikace přes Internet, máme Eurolinku přes telefon, máme mnoho nástrojů, kde se ta komunikace vede. Jsou tam stovky a tisíce dotazů a odpovědí. Tato debata vede se už dlouho. Ke sporu mezi vámi a prezidentem republiky se vyjádřil i první místopředseda ODS, stínový ministr zahraničí Jan Zahradil, citujme z jeho prohlášení: "Konstatuji, že není nadále udržitelné, aby vláda formulovala svou evropskou politiku pouze na bázi nejtěsnější vládní většiny a vycházela přitom pouze z jednorozměrných federalistických představ. Vyzývám vládu a ministra zahraničí, aby zahájili kroky, které povedou k vytvoření širokého konsensu všech ústavních institucí a všech demokratických politických sil při formulaci české národní pozice ohledně Evropské unie." Konec citátu. Tudíž ta shoda zde zjevně není, jestliže stínový ministr ... Ale podívejte se, když o tom mluví Jan Zahradil, takže my máme tři zástupce v evropském Konventu, Jana Kohouta, Jana Zahradila a Josefa Zieleniece. Vím bezpečně, že se v plénu ještě, pokud se nestalo tak v posledním týdnu, že Jan Zahradil nevystoupil ještě. To znamená, že aktivní účast v té debatě tam v Evropě nese především Jan Kohout z ministerstva zahraničních věcí ... Chcete tím říci, že Jan Zahradil v Konventu nediskutuje a ... Já nevím, kde diskutuje. Nediskutuje v plénu, možná, že diskutuje někde jinde, ale nediskutuje v plénu. To zase máme přehled, protože samozřejmě víme, známe výstupy z pléna, takže víme, kdo v tom plénu vystupuje, kdo tam jak diskutuje. To nechť si odpovídá Jan Zahradil, mě to netrápí, protože to je věcí Poslanecké sněmovny, to není naše věc. Ale mnohokrát a mnoha způsoby jsem žádal, aby výbor, jako výbor zahraniční nebo integrací, vedl tu debatu a aby si pozval ty naše zástupce v Konventu, aby ta debata také se vedla na půdě Poslanecké sněmovny nebo v Senátu. V Senátu se vede, ale nevede se v Poslanecké sněmovně, ani ... A za to ... Ani jednou nebylo svoláno plénum Poslanecké sněmovny nebo Senátu, které by se zabývalo otázkou postoje k budoucímu uspořádání Evropy, tam se to nikdy neotevřelo. Takže nechápu, proč se má kritizovat vláda, která je aktivní, zná svoji pozici, její zástupce vyjednává, jezdí do Konventu, je tam aktivní ... Podle vás je to špatně mířená kritika Jana Zahradila. Je ... samozřejmě, že to je špatně míněné, protože především by měl Jan Zahradil se ptát, proč jsme to nevedli, tu debatu, v Poslanecké sněmovně, proč nebyl jejím iniciátorem, proč se tam nevedla ta debata. A stejně tak by si měl klást otázky, proč nevystoupil na plénu v Konventu třeba. To znamená, že nepovažujete jeho účast za tak aktivní jako například zástupce ministerstva zahraničí? On volí svojí formu, tak jak chce vystupovat, já to plně respektuji. To není slovo kritiky, já jenom říkám, že jeho vystupování v tom plénu není a že by debata ve sněmovně klidně na toto téma mohla být, už mohla být dávno. Ale nemá smysl teď vytýkat vládě, že nevede debatu. Jako jestli někdo je aktivní v komunikaci s veřejností a s občany, tak je to vláda a její zástupci. Otáčíme list, další téma, situace v oblasti Perského zálivu. "Iráčané jsou schopni vládnout si sami, mají na to vzdělání i schopnosti, úkolem americké správy je jim to usnadnit." Motto, se kterým v pondělí přijel poprvé do Bagdádu Jay Garner, penzionovaný generál, kterého sem Američané poslali jako prozatímního správce země. V tomto smyslu také ohraničil svůj pobyt v Iráku. "Ne, že bych teď šel a napsal na tabuli, že půjde třeba o devadesát dní. Budeme tu tak dlouho, jak bude zapotřebí, ale odejdeme poměrně rychle," uvedl v pondělí po příletu do Bagdádu Jay Garner. Proč Česká republika stále ještě neposlala žádného člověka, žádného styčného důstojníka, o kterého Spojené státy Českou republiku požádaly? Vzhledem k dlouhodobé a naprosto pevné pozici našeho ministerstva a mojí pozici k vývoji v Iráku máme právo na tu spoluúčast na tom úřadu, který se zabývá obnovou humanitární a ekonomické obnovy Iráku. To je ten úřad, o kterém teď vedeme debatu. Já navrhuji vládě předložit materiál, zítra ho dáme ministrům, protože jde o velmi naléhavou věc, a požádám pana předsedu vlády, aby to bylo zařazeno v pondělí na jednání vlády. Tam žádáme, navrhujeme, aby bylo uvolněno dvacet milionů korun a abychom vyslali dvacet lidí do Iráku. Vyzveme jednotlivá ministerstva, aby navrhla způsobilé lidi, protože to musí být lidé, kteří mluví plynně anglicky, orientují se v prostředí, jsou schopní pracovat v Iráku, jsou schopní pracovat v napjatém prostředí a ve stresových situacích a podobně. Jejich úkolem je pomoci samozřejmě i našim podnikům, našim podnikatelům dostat šanci spoluúčasti na té obnově v Iráku. My tam máme dlouhodobou tradici, takže to je věc, kterou chceme využít. Tedy dvacet lidí, bude se o tom rozhodovat v pondělí ve vládě, doufám. Příští týden. To znamená, že ve středu pouze předkládáte materiál a v pondělí ... Ano. Ministři nemohou takový materiál dostat na stůl s tím, že by neměli šanci ho pořádně prostudovat, takže stačí v pondělí rozhodnutí, doufám, že rozhodnutí bude kladné. Říkáte dvacet lidí. To znamená, že nebylo zapotřebí vyslat zatím nějakého toho styčného důstojníka, jak o něj Spojené státy požádaly ještě v průběhu války v Iráku? No, my jsme už měli kandidáta, který by tam byl tím prvním. Bohužel on ze zdravotních důvodů nám to dneska odmítl. Kdo to byl? To vám ... právě proto vám to neřeknu, protože i jeho nominace i to, že ze zdravotních důvodů nemůže, tak to je důvod, proč vám to jméno neřeknu. A najdete náhradníka? A je ten jeden člověk ... Už dneska jsme na našem ministerstvu vytipovali další potencionální kandidáty, protože to bude nesmírně náročná práce, musí to být zkušený diplomat, člověk, který umí, opakuji, dobře jazyk, zná prostředí a tak dále, je to rizikové území. Také to je úřad, kde nemůžete jet s rodinnými příslušníky, takže musíte taky mít toleranci doma a tak dále. A to bude člověk, který bude koordinovat těch dvacet lidí, které do Iráku Česká republika chce poslat? Ano, ten by tam měl tuto roli sehrát. A budeme toho člověka hledat velice rychle, já myslím, že v našich řadách, v řadách naší zahraniční služby je velmi mnoho kvalitních lidí, kteří jsou schopni tuto roli sehrát. Znamená to, že do pátku oznámíte jméno českého styčného důstojníka? Ne, já jsem neřekl do pátku ... Říkal jste velmi rychle, tak to je příliš krátká dodací lhůta, do pátku? Tak já nevím, jestli to bude do pátku, ale bude to v řádu dnů, abychom třeba mohli pracovat i v sobotu. A dvacet milionů korun, o nichž jste hovořil, tak ty půjdou na co? To zastoupení stojí peníze, protože my tam ty lidi vysíláme, musí se zaplatit jejich doprava a pobyt a tak dále, to si platíme všechno sami, to si platí každý stát sám, takže to stojí zhruba ... je náklad si jeden milion korun na osobu. Bylo by to do konce tohoto roku. Spojenci požádali Českou republiku po akci na Balkáně o například české policisty, aby pomáhali při udržování pořádku na Balkáně. Čeští policisté na Balkáně působili. Přijde taková nabídka, očekáváte, že přijde taková nabídka, i co se týče Iráku? O vyslání českých úředníků, policistů či podobně? To nevím. Ale jaká bude situace. Byl bych samozřejmě mnohem raději, kdyby se věci dostaly do rukou Iráčanů, čím dříve, tím lépe, protože každé importované řešení, tedy dovezené řešení, je řešení, které nemusí se setkávat jenom s pochopením na straně Iráčanů. Takže čím dříve se dá moc do rukou Iráčanů, tím lépe. Předkládáte v tom materiálu, který dostanou ministři, řekněme, konkrétní možnosti, kde by se mohla uplatnit Česká republika jako subdodavatel? To je tak, že ti experti, o kterých jsme teď mluvili, které dáme dohromady, a ten termín na jejich nominaci do 15. května, tak tito experti budou mít za úkol vytipovat pro Českou republiku to, kde my můžeme konkrétně pomoci. Tam chceme uvolnit peníze ze všeobecné pokladní správy, může to být třeba obnova nemocnice nebo něco podobného. Zkrátka politicky chci, aby to bylo něco, co pomůže, co má konkrétní výsledek a co není dlouhodobý projekt, který by vyžadoval další a další náklady v příštích letech. To je otázka potom dalších rozhodnutí. Takže bude to nějaké řešení, které pomůže teď hned. Prezident republiky Václav Klaus se chystá ve středu do Rakouska, víte, jaké postoje, české postoje, bude v Rakousku český prezident hájit? Vztahy s Rakouskem jsou mimořádně dobré, myslím, že tam není nic, do by tyto vztahy kalilo ... Narážím na požadavek sudetských Němců na gesto omluvy. Tady mohu pouze zopakovat to, co už také říkám velmi dlouhodobě, že zda, kdy a co učiní Česká republika, je v rukou vlády. Chystá se vláda k takovému kroku? Vicepremiér Petr Mareš 10. dubna naznačil, že po referendu ... To byla reakce Petra Mareše, jinak já tady naprosto odpovědně říkám, ministerstvo zahraničních věcí, ani vláda, ani úřad vlády nepřipravuje teď žádný text nebo nějaké gesto, nic takového nepřipravuje. Podle vás do konce roku je to nereálné? Já vám říkám, že nic nepřipravujeme, protože samozřejmě by se to hned vědělo v českých poměrech, ale ... A proč nepřipravujete? Protože nepřipravujeme. A proč? Nejsou lidi nebo ... Lidi jsou a jsou dobří a kvalitní na našem ministerstvu, ale na vaši otázku, zda připravujeme, opakuji, nepřipravujeme. Ale já jsem se ptal proč, to mi neodpovíte už. Toť vše. Cyril Svoboda, vicepremiér, ministr zahraničí, předseda KDU-ČSL. Děkuji za vašich třicet minut, které jste věnoval rozhlasové stanici BBC. Někdy příště na shledanou. S potěšením. Na shledanou. Takové bylo Interview BBC, od mikrofonu se loučí Václav Moravec. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích Klaus a Svoboda se neusmířili Právo, 23. 4. 2003, titulní strana - Spor mezi prezidentem Václavem Klausem a ministrem zahraničí Cyrilem Svobodou kvůli Evropské unii neutichl ani po úterní schůzce obou ústavních činitelů na Pražském hradě. Sem si Klaus šéfa diplomacie pozval kvůli "urážlivým výrokům". Politici se neshodli na vymezení role vlády a prezidenta v zahraniční politice a vzájemné útoky zpět nevzali. "Já na svých výrocích neměním nic," řekl po setkání s Klausem novinářům Svoboda. Na dotaz, zda platí jeho slova vyřčená minulý týden po návratu z aténského summitu, že prezidentovy informace o EU jsou povrchní a neúplně, Svoboda řekl: "Znovu opakuji, že to, co zaznělo, zaznělo. To je všechno, co vám teď k tomu mohu říci." Později šéf diplomacie dodal: "Jenom říkám, že tady nedošlo k debatě, že bychom navzájem brali nějaké výroky zpátky." Hrad trvá na tom, že si vyjasňovali osobní vztahy a neprobírali politická témata. Svoboda poznamenal, že se Klaus chtěl na schůzce "spíše věnovat komentářům, které byly publikovány v tisku, a zhruba takto proběhla debata mezi námi". Ministr také odmítl, že by se na Hradě cítil jako na koberečku: "Ne, já jsem seděl v klidu, pil jsem minerálku..." Vůči výrokům o "Klausově koberečku" se včera ohradil také premiér Vladimír Špidla: "To totiž mohu udělat jen já, neboť Svoboda podléhá mně. Prezident má ovšem právo vyžádat si debatu a tomu se nebráníme. Je to zvyklost, slušnost, ne však povinnost," řekl Právu v Prostějově. Zjevně přetrvává jádro sporu o budoucí EU a postavení Česka v ní. "Musíme jasně sdělit, že chceme takovou Evropu, ve které země, jako je ČR, bude mít silnou pozici. A to je v takovém případě, kdy nebudeme podporovat tzv. mezivládní řešení evropské integrace, protože mezivládní znamená, že budou mít vliv velké státy," uvedl Svoboda. Dodal, že toto je "potřeba sdělovat občanům a není možné zpochybňovat tuto otázku, protože na té se dohodla vláda". Klaus se naopak dlouhodobě netají svou skepsí k vládou prosazovanému uspořádání Evropy a žádá ponechání co největšího množství pravomocí národním státům. Na dotaz, zda prezident příliš zasahuje do zahraniční politiky, Svoboda odpověděl:"Není nejmenších pochyb, že vláda formuluje zahraniční politiku, protože vláda má zodpovědnost vůči Sněmovně a ta nese odpovědnost vůči občanům ČR. To neznamená, že demokraté mají na některé skutečnosti odlišný názor. To je v demokratických státech běžné a normální. Ale to, co reprezentuje postoj ČR, je to, co schválila vláda." Svobodova slova však zpochybnil prezidentův mluvčí Tomáš Klvaňa: "Prezident má ústavně danou povinnost z oblasti zahraniční politiky a na tom se samozřejmě nic nemění." Podle ústavy reprezentuje stát navenek prezident a za mezinárodní politiku též odpovídá vláda. Klaus podle mluvčího věří, že schůzka do budoucna povede k vyloučení osobních útoků. "Byla spíš o tom, co se odehrálo v posledních dnech, že prezident vnímá některé názory ministra zahraniční ne jako věcné, ale jako osobní útoky. Věří, že nebude docházet ke karikování názorů účastníků diskuse." Svobodovi připomněl, že coby hlava státu není opozičním politikem, ale partnerem. Klausův tajemník Ladislav Jakl očekává, že prezident bude běžně na zahraničních cestách mluvit jinak vláda. "Tak je to všude, že každý mluví trochu jiným jazykem. Je otázka, do jaké míry jiným," řekl Frekvenci 1. Klvaňa zopakoval, že Klaus bude chtít pokračovat v debatě o EU. Přeje si, aby ČR mluvila jedním hlasem, "ale zároveň má také zájem na tom, aby u nás proběhla široká diskuse. To znamená nejen mezi ústavními činiteli, ale také mezi občany. Také si myslí, že by politici měli naslouchat názoru občanů". Proti tomu se Svoboda ohradil v BBC. "Zdůrazňuji, nezahajuje se nová debata, ta už velmi dlouho probíhá." Do Iráku má vyjet 20 českých expertů, hledá se jejich koordinátor PRAHA 22. dubna (ČTK) - Česká republika hodlá do Iráku vyslat dvacítku poradců. Experti budou pomáhat místním úřadům a obyvatelům i radit českým podnikům, které mají zájem podílet se na poválečné obnově země. Ministerstvo zahraničí hodlá v nejbližších dnech vybrat "styčného důstojníka", který do Bagdádu vyrazí jako první. Šéf české diplomacie Cyril Svoboda (KDU-ČSL) v rozhovoru pro BBC řekl, že původně vybraný diplomat dnes musel ze zdravotních důvodů misi do Iráku odřeknout. Jeho náhradník má být znám v nejbližších dnech, dodal ministr. Koordinátor má působit v Úřadu pro rekonstrukci a humanitární pomoc a připravit vše na příjezd ostatních Čechů. Všichni vybraní poradci musejí splnit dost náročné předpoklady - perfektně ovládat cizí jazyky, být schopni žít a pracovat ve stresových situacích a rizikovém prostředí a mít zkušenosti s působením v regionu. Jednotlivá ministerstva mají do poloviny května vytypovat kandidáty, kteří by do Iráku mohli odjet. Česká republika podle dnešních Lidových novin nabídne například odborníky na vzdělávání, zemědělství nebo zavlažování. Svoboda chce materiál o české účasti na poválečné obnově Iráku předložit vládě v pondělí, tuto středu předá svým kolegům podkladové materiály. Na působení České republiky v poválečném Iráku navrhuje ministerstvo zahraničí vyčlenit ze Všeobecní pokladní správy dvacet milionů korun. Tato částka by pokryla dopravu a pobyt expertů do konce roku - na každou osobu tedy připadá asi jeden milion korun, řekl Svoboda. Bude prosazovat, aby se Češi v Iráku zaměřili na konkrétní a rychlou pomoc, která si nevyžádá další náklady v budoucnu. "Budu prosazovat řešení, které pomůže teď hned," řekl BBC ministr. Na rekonstrukci Iráku se chce podílet také asi 30 českých podniků. Jde hlavně o firmy, zabývající se rekonstrukcí petrochemických zařízení a řešením ekologických zátěží. Česká republika chce v Iráku navázat na intenzivní obchodní vztahy mezi oběma státy z nedávné minulosti. Zahradil obvinil Svobodu ze lži Právo, 24. 4. 2003, strana 3: Slovní přestřelka mezi ministrem zahraničí Cyrilem Svobodou a ODS pokračuje. Po prezidentu Václavu Klausovi se do sporu s šéfem diplomacie dostal místopředseda ODS Jan Zahradil a Svobodu obvinil ze lži. Svoboda prohlásil, že Zahradil ještě ani jednou nevystoupil na plénu Konventu, kde se jedná o budoucnosti Evropské unie. To se stínového ministra zahraničí za ODS dotklo. "Ministr je buď o práci Konventu mylně informován svým úřadem…, nebo záměrně lže a opět - již podruhé v krátké době - volí cestu osobních útoků a výpadů místo hledání konsenzu v zahraniční politice," prohlásil včera Zahradil na mimořádné tiskové konferenci. Svobodovo chování označil za politováníhodné. Podle Zahradila to svědčí o tom, že ministr funkci nezvládá. Svoboda v úterý v BBC Zahradila nepřímo osočil z lenosti: "Máme tři zástupce v evropském Konventu, Jana Kohouta, Jana Zahradila a Josefa Zielence. Vím bezpečně, že v plénu, pokud se tak nestalo v posledním týdnu, Jan Zahradil ještě nevystoupil." Zahradil se zastal Klause. K ministrovým slovům z minulého týdne, že má např. hlava státu povrchní znalosti evropské problematiky, Zahradil poznamenal: "Svoboda si výroky na Klausovu adresu dovolit nemůže, a to nikoli proto, že by mu to snad velela ústava, ale spíš proto, že by mu to měly velet minimálně dobré mravy." Jak dále řekl Zahradil Právu, doufá, že se do diskuse o budoucí EU a roli Česka Klaus vloží razantněji "a že skutečně začne iniciovat nějakou celonárodní diskusi". Naopak ke spolupráci se Svobodou je jeho stínový protějšek skeptický. "Umím komunikovat s mnoha lidmi na ministerstvu zahraničí. Bohužel, řekl bych, že problém je v osobě pana ministra Svobody, který se prostě takzvaně zasekl a jedná už poněkud umanutě. Mám pocit, že ten zrovna k žádným kompromisům příliš ochoten není," soudí Zahradil. Svobodovo stanovisko tlumočil Právu mluvčí ministerstva Vít Kolář slovy: "Ministr vítá oznámenou aktivitu Jana Zahradila, kterou doplní práci ostatních českých zástupců v Konventu." Svoboda se podle něj při svých výrocích o Zahradilově nečinnosti opíral o informace zástupce resortu v Konventu - náměstka ministra Kohouta - a dále z přepisů diskuse na plénu. Zahradil se na tiskové konferenci omezil na sdělení, že jsou Svobodovy výroky nepravdivé. Svá vystoupení ale nijak nedoložil. Předseda ODS Mirek Topolánek o sporu Svobody s Klausem na dotaz Práva konstatoval: "Byl bych rád, aby se dohodli na nějakém společném postupu, aby Cyril Svoboda nebyl tak agresívní a Václav Klaus aby případně při oficiálních vystoupeních možná více konzultoval své názory s vládou tak, jak se od prezidenta očekává. On má ale pravomoc takto vystupovat a nikdo mu v tom nemůže zabránit." Zabrzděte Svobodu! Lidové noviny, 24. 4. 2003, názory, autor: Miloš Čermák, strana: 12 - Blížící se červnové referendum je fakticky formální záležitostí: nebudeme v něm rozhodovat, zda do unie vstoupíme, ale pouze kdy se tak stane a kolik nás to bude stát. Možná právě proto panuje takový nezájem o debatu na téma evropské integrace. Široký konsenzus může vyvolávat umělý euroskepticismus: kdo chce být zajímavý, vyslovuje se k integraci kriticky, aby se odlišil od ostatních. Maďarská zkušenost s referendem naznačila, že největším problémem bude zřejmě i u nás účast. Volič individualista si řekne: tuhle fušku ať za mě udělá stádo. Já přijdu hlasovat, až bude skutečně na výběr. Valnou pomoc nepředstavuje ani státem zaplacená informační kampaň. A to bez ohledu na to, zda je udělaná dobře, či nikoliv. Paradoxně platí, že čím více o Evropské unii a jejích úřednických strukturách víme, tím víc máme důvodů být k této instituci skeptičtí. Z politického hlediska je pak nešťastné, že se mužem symbolizujícím pro veřejnost vstup do EU stal ministr Svoboda, který je více či méně v opozici s každým včetně vládní ČSSD. Svoboda se nepohádal jen s Klausem, v úterý v rozhovoru pro BBC vypeskoval rovnou celou Poslaneckou sněmovnu. Snažit se v tomto momentě získávat politické body je stejně laciné jako mlátit se do prsou před kontumačně vyhraným zápasem. Politici bez ohledu na svou stranickou příslušnost a míru výhrad k evropské integraci by teď měli říct: Pojďme do Evropy důstojně vstoupit a pak můžeme svést boj o to, kdo bude naše zájmy zastupovat - a jaké tyto zájmy vlastně jsou. Svoboda se omluvil Zahradilovi za výrok o jeho práci v Konventu Lidové noviny, 28. 4. 2003, strana 2 - Ministr zahraničí Cyril Svoboda se včera v TV Nova omluvil poslanci ODS Janu Zahradilovi za svůj výrok o jeho činnosti v Konventu EU. Svoboda v úterý v BBC řekl, že Zahradil jako jeden ze tří českých zástupců v Konventu o budoucnosti EU ani jednou nevystoupil. Poté se ukázalo, že Zahradil na plénu mluvil nejméně jednou. "Omlouvám se panu Zahradilovi. Protože... i on jednou promluvil, takže já se mu tady veřejně omlouvám. Má informace nebyla přesná," uvedl Svoboda. Svoboda se omluvil Zahradilovi za slova o jeho práci v Konventu PRAHA 27. dubna (ČTK) - Ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) se dnes v televizi Nova omluvil poslanci ODS Janu Zahradilovi za svůj výrok o jeho činnosti v Konventu EU. Svoboda v úterý v BBC prohlásil, že Zahradil jako jeden ze tří českých zástupců v Konventu o budoucnosti EU ještě ani jednou nevystoupil. Posléze se ukázalo, že Zahradil na plénu mluvil nejméně jednou. "Omlouvám se panu Zahradilovi. Protože... i on jednou promluvil, takže já se mu tady veřejně omlouvám. Ta (má) informace nebyla přesná," uvedl Svoboda. Ministr mimo jiné řekl, že nejaktivnější je v Konventu vládní zástupce, jeho náměstek Jan Kohout. Vedle Zahradila, který zastupuje sněmovnu, a Kohouta předkládá své názory v Konventu také zástupce Senátu Josef Zieleniec (za Unii svobody-DEU). Zahradil Svobodu obvinil z toho, že buď je o práci Konventu mylně informován nebo záměrně lže. "A opět, již podruhé v krátké době, volí cestu osobních útoků a výpadů místo hledání konsenzu v zahraniční politice," uvedl i ve zjevné narážce na roztržku mezi prezidentem Václavem Klausem a Svobodou. Ta vznikla po summitu EU v Aténách, kdy Svoboda řekl, že Klaus je o EU povrchně informován. Vláda v Konventu prosazuje hlubší integraci, mimo jiné chce zachovat rotující předsednictví v EU a zachování počtu komisařů. Zahradil větší prohlubování integrace odmítá. Roztržka mezi ministrem zahraničí a prezidentem TV Nova, 27. 4. 2003, 12:00 Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka: "Ministr Svoboda není chytrý, moudrý, ani prozíravý a postrádá elementární diplomatické návyky. Je středoevropským provincialistou se silnou vazbou na německé a rakouské katolické kruhy." Tak v tisku zhodnotil šéfa diplomacie stínový ministr zahraničí ODS Zahradil. Stalo se tak poté, co ministr zahraničí Svoboda vyvolal další ostrou hádku. Lucie ALEXOVÁ, redaktorka: Kvůli Evropské unii si dnes ministr zahraničí Svoboda vzal na mušku dalšího politika, tentokrát stínového ministra zahraničí ODS Jana Zahradila. Zahradil je jedním ze tří našich zástupců v Konventu, který jedná o budoucnosti Evropské unie. Svoboda ale tvrdí, že nezastupuje Českou republiku tak, jak by měl. Cyril SVOBODA, místopředseda vlády, ministr zahraničních věcí, předseda KDU-ČSL v rozhovoru pro BBC: Vím bezpečně, že se v plénu ještě, pokud se nestalo tak v posledním týdnu, že Jan Zahradil nevystoupil ještě. Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda ODS, člen Konventu o budoucnosti Evropské unie: Pan ministr záměrně lže a opět, a to již podruhé ve velmi krátké době, volí cestu osobních útoků a výpadů. Lucie ALEXOVÁ, redaktorka: I předseda sněmovního výboru pro evropskou integraci tvrdí, že Zahradil alespoň jednou na plénu vystoupil. Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda ODS, člen Konventu o budoucnosti Evropské unie: V každém případě je podle mého názoru toto chování pana ministra Svobody politováníhodné a svědčí o tom, že svou funkci nezvládá. Cyril SVOBODA, místopředseda vlády, ministr zahraničních věcí, předseda KDU-ČSL: Nemá smysl úplně všechno komentovat. Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka: Zajímalo nás, jak často vystupují reprezentanti České republiky v evropském Konventu. Na ministerstvu zahraničí, které je, jak jsme slyšeli, garantem zahraniční politiky naší země, jsme se dozvěděli zajímavé věci. Poslouchejte. Pracovník ministerstva zahraničních věcí: Politická dohoda při zřízení Konventu byla taková uvnitř jako České republiky, že vláda vyšle svého zástupce a ty dva parlamentní, o ty se podělí Poslanecká sněmovna a Senát. Protože se ani nevytvářejí společné pozice, takže i ty informace jsou takto vlastně roztříštěné. redaktorka: To znamená, ministerstvo zahraničních věcí má k dispozici vlastně jenom vystoupení vládního zástupce? pracovník ministerstva zahraničních věcí: Ano, přesně tak. Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka: Takže, prosím, pane ministře. Cyril SVOBODA, místopředseda vlády, ministr zahraničních věcí, předseda KDU-ČSL: Takže pokud jde o ten Konvent, to bylo trochu vytrženo z kontextu v tom BBC. Mně byla položena otázka, jak vláda hájí zájmy České republiky a já vysoce oceňuji práci vládního zmocněnce, vystupuje na všech plénech, v Konventu je velmi aktivní. Tady se omlouvám panu Zahradilovi, protože i pan Zahradil říká, potvrzuje to, že jednou promluvil, ano jednou promluvil, takže já se mu tady teď veřejně omlouvám. Ta informace nebyla přesná, takže tím bych to viděl jako uzavřené. Na druhé straně důkazem toho, že nejsem žádným hádavým typem, je právě ten rozhovor, který má pan Zahradil v Lidových novinách, doporučuji čtenářům a divákům si ten článek přečíst. Já bych mohl být uražen kvůli každému druhému odstavci, který tam je. A pokud jde o to, jak zvládám funkci. Takže summit NATO, jednání irácké pozice, vstup do Evropské unie, česko-rakouské a česko-německé vztahy, všude je zaznamenán jasný pokrok a jasná linie zahraniční politiky. Já jsem přesvědčen, že budou dávat i voliči nakonec soud. To znamená, že nějaký spor není otázkou způsobilosti řízení ministerstva. A, znovu opakuji, na tyto věci já se dívám s nadhledem, protože když ten článek čtu, tak bych se mohl urazit, znovu opakuji, nad každým druhým odstavcem. Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka: Pane ministře, teď jste se omluvil, dokonce jste se i pochválil za svou práci, nicméně mě by ..., já vím, nikdo jiný to neudělá, to tak v životě bývá. Cyril SVOBODA, místopředseda vlády, ministr zahraničních věcí, předseda KDU-ČSL: Se omluvit? Ne, to je čestné. Proč se neomluvit, to je v pořádku. Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka: Mě by zajímala jedna věc. V tom rozhovoru s pracovníkem vašeho ministerstva zaznělo, že se nevytvářejí v Konventu společné pozice. Mě by zajímalo, jestli můžete říci, jakou politiku tedy Česká republika v Konventu, který v současné době rozhoduje o tom, jak bude Evropa v budoucnosti vypadat, jakou politiku tam Česká republika zastává? Cyril SVOBODA, místopředseda vlády, ministr zahraničních věcí, předseda KDU-ČSL: Tak já jsem několikrát se setkal se zástupci do Konventu na našem ministerstvu a je zřetelné, že tady ke shodě nedochází, protože každý ten reprezentant je úplně z jiného politického proudu. Jan Zahradil hájí zájmy podle mě extrémní, je to můj pohled na věc, protože říká, že Evropská unie se má vlastně rozvolnit, a potom by tam hrály důležitou roli jenom silné státy. Moje pozice, pozice, kterou držíme ve vládě, je, že máme posilovat ty orgány, kde máme rovné postavení, kde jeden hlas má Česká republika, jeden hlas má Velká Británie, jeden hlas má Německo. Posílit tuto roli Evropské unie a posílení těchto orgánů a jít touto cestou. Josef Zieleniec také reprezentuje postoj Senátu. V Senátu se o tom vede velká debata, to jistě pan předseda dobře ví. Takže jsou to tři proudy a ta budoucnost Evropské unie je založena na široké diskusi, ze které vzejde potom nějaký závěr. A ten závěr schválí mezivládní konference a tam bude mít klíčovou roli vláda. Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka: Ano. Já vám dám slovo, pane senátore, ještě poslední dotaz na pana ministra. Pane ministře, vy jste několikrát zdůraznil, že jste zodpovědný za zahraniční politiku. Mě by zajímalo, zda tu iniciativu o tom, jak se bude formulovat společná pozice České republiky, přenecháte nyní prezidentu Klausovi, který, jak známo, si pozval předsedy politických stran a předsedy parlamentních komor právě k této diskusi, anebo jestli nějakým způsobem se budete jako garant té zahraniční politiky snažit zformulovat společný postoj, anebo jestli se spokojíte s tím, jsou zde tři proudy, ať si tam každý prosazuje, "co chce nebo co se mu líbí"? Cyril SVOBODA, místopředseda vlády, ministr zahraničních věcí, předseda KDU-ČSL: Ne, tak vláda definuje zahraniční politiku. Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka: Ano, ale sám jste přiznal, že v tom Konventu jsou lidé se třemi různými názory. Cyril SVOBODA, místopředseda vlády, ministr zahraničních věcí, předseda KDU-ČSL: Ano. Je pravda, že pan prezident pozval, tady mám ten dopis, pozval také mimo jiné komunisty k debatě o budoucnosti. Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka: Ano, já říkám všechny parlamentní strany a předsedy. Cyril SVOBODA, místopředseda vlády, ministr zahraničních věcí, předseda KDU-ČSL: Tady si jenom dovolím komentovat, protože nad tím samozřejmě já budu uvažovat i v naší politické straně, protože komunisté říkají ne Evropské unii, jsou proti této integraci a já nevím, na čem se mám dohodnout s komunisty. To mi jako zůstává trošku rozum stát. Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka: To znamená, že vy váháte nad tím, zda se té schůzky zúčastnit, nebo ne? Cyril SVOBODA, místopředseda vlády, ministr zahraničních věcí, předseda KDU-ČSL: Ne, to jsem neřekl, to jsem neřekl. Já jenom říkám, že si kladu otázku, nad čím a o čem se mám dohodnout s komunisty o budoucnosti evropské integrace, když oni jsou proti té integraci. Já jsem o neúčasti neřekl ani slovo, ani slovo. Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka: Já vím, ale můžete mi ... Cyril SVOBODA, místopředseda vlády, ministr zahraničních věcí, předseda KDU-ČSL: Říkám, to je pouze můj otazník, proč se mám bavit s komunisty, protože nevím, o čem se s nimi mám dohodnout. Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka: Ano, ale můžete mi tedy odpovědět na tu otázku, zda tedy ponecháte nadále, řekněme, v tom Konventu ten tříproudý názor, nebo zda se ho budete snažit nějakým způsobem zformulovat do jasné pevné pozice České republiky? Cyril SVOBODA, místopředseda vlády, ministr zahraničních věcí, předseda KDU-ČSL: Protože tu pozici definuje vláda, tak tady není žádná dvoukolejnost. V Evropském parlamentu existují také politické proudy, jednotlivé frakce, které také hrají jistou roli. Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka: Ale sám jste říkal, že tam každý říká něco jiného z těch zástupců a prosazuje svůj pohled na Evropskou unii. Cyril SVOBODA, místopředseda vlády, ministr zahraničních věcí, předseda KDU-ČSL: Ano, jenže toto je jev, který platí o všech kandidátských a členských státech, protože tam jsou zástupci jednotlivých politických proudů. Jsme demokratická země, jsme v demokratické Evropě a nikdo nemůže nařídit Janu Zahradilovi, aby striktně a jednoznačně respektoval vůli vlády, byť by to bylo dobré. Stejně tak nemůžeme nařídit Janu Kohoutovi, vládnímu zmocněnci, aby říkal totéž, co Jan Zahradil. Ta debata povede k závěrům, které nakonec se schválí na mezivládní konferenci, a tam budou hrát důležitou roli vlády a definitivní závěr bude na té mezivládní konferenci a to schválí vlády. Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka: Jenom ještě poslední věc. Mě by zajímalo, pane ministře, vy chcete Evropskou unii, kde bude mít Česká republika vliv. Jak chcete toho vlivu dosáhnout, jestliže v tom Konventu, kde se nyní hovoří o budoucnosti České republiky, nemá Česká republika jeden jasně zformulovaný názor? Cyril SVOBODA, místopředseda vlády, ministr zahraničních věcí, předseda KDU-ČSL: Tak to je velmi jednoduchá odpověď na tu otázku. Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka: Prosím. Cyril SVOBODA, místopředseda vlády, ministr zahraničních věcí, předseda KDU-ČSL: Mimořádně jednoduchá, protože je to osmnáct zemí členských a kandidátských, které formulují podobnou pozici a ten příklad, říkám, chceme vyváženost orgánů Evropské unie, teď nechci jít do velkých detailů, protože nevím, jestli jsou diváci úplně obeznámeni s jednotlivou strukturou Evropské unie, ale jde nám o posílení například Evropské komise, kde každá země má jednoho komisaře, takže chceme, abychom tam měli rovný hlas. Potom chceme, aby to předsednictví Evropské unie bylo tzv. rotující, to znamená, abychom i my jako Česká republiky byli jednou předsednickou zemí Evropské unie. Protože kdybychom zvolili stálého předsedu Evropské unie, znamená to, že ho budou mít v ruce jenom velké státy, protože nás přehlasují v parlamentu. Takže tady říkám dva konkrétní příklady, kdy chceme posílit roli země velikosti České republiky a je to naprosto konkrétní, kde máme rovný hlas s ostatními. Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka: Dáme nyní slovo panu senátorovi. Vy jste dlouho mlčel. Prosím, vyjádřete se. Přemysl SOBOTKA, místopředseda Senátu /ODS/: Já bych se malinko vrátil k tomu Konventu. Máme tam tři zástupce, jsou delegováni. Senátor Zieleniec je za původní čtyřkoalici, je v podstatě v souzvuku s vámi a jeho názory, tak, jak jsme diskutovali v Senátu, jsou jasné. Federální Evropa, to je jeho téma, které on tam prosazuje. A jiný názor, který jste před chvílí označil jako extrémní, to znamená názor kolegy Zahradila, jako to je pro mě zase někam střelba, protože extrémní názor ..., před chvilkou mluvíte o extrémním názoru komunistů, že ne. Myslím si, že ODS, ani kolega Zahradil nikdy neřekl, že ne do Evropské unie. Tam my přece jsme jednou z mála voličských stran, která má velkou podporu vstupu do Evropské unie. Vy jeho názor označujete za extrémní, zpátky tři minuty. A otázka toho, malé - velké státy, vzpomeňte si, s čím přišel předseda tohoto Konventu, pan Giscard d'Estaing, který znovu přináší prvek prezidenta, ústavy a tak dále. Tento Konvent během léta ukončí svoji činnost a vy tady hovoříte o mezivládní konferenci, která to bude schvalovat, ale do dneška nikdo neřekl, že to bude pouze patnáct zemí. To je přece pravda, která je v této chvíli, patnáct současných zemí Evropské unie bude schvalovat tuto ústavu. O statutu kandidujících deseti zemí se diskutuje, ale bude to před vstupem České republiky do Evropské unie, což je datum květnové, a tato konference má být někdy v březnu. Cyril SVOBODA, místopředseda vlády, ministr zahraničních věcí, předseda KDU-ČSL: Já jsem rád, že to říkáte, protože mimo jiné i těch osmnáct zemí velmi výrazně tlačí na to, aby ta mezivládní konference skončila až po našem vstupu, abychom mohli hlasovat. To také hájím celou dobu a na každém setkání potvrzuji, my chceme, abychom skutečně hlasovali o budoucnosti Evropy, až budeme členy a možná, že se tak stane, budeme o to usilovat. Ale já jsem neřekl, prosím, že Jan Zahradil nechce do Evropské unie. Nikdy jsem neřekl ... Přemysl SOBOTKA, místopředseda Senátu /ODS/: Ale řekl jste, že má extrémní názory. To jste řekl a já si myslím, že ... Cyril SVOBODA, místopředseda vlády, ministr zahraničních věcí, předseda KDU-ČSL: Prosím, abychom si neskákali do řeči. Přemysl SOBOTKA, místopředseda Senátu /ODS/: Já se omlouvám, pane ministře. Cyril SVOBODA, místopředseda vlády, ministr zahraničních věcí, předseda KDU-ČSL: Prosím, rádo se stalo. Ale také jsem řekl, že Jan Zahradil, neřekl jsem o něm, že by nezvládal svoji funkci, nebo že lže, nebo něco podobného, nebo že patří k nějakému uskupení někde v Evropě, nebo něco podobného. Já respektuji jeho názory, protože názor, který podle mého názoru, který reprezentuje názor, který povede k rozvolnění Evropské unie, a povede k tomu, že budou nám vládnout velké státy. Jsem o tom hluboce přesvědčen. Přemysl SOBOTKA, místopředseda Senátu /ODS/: Pane ministře, ale on se svým názorem tam vůbec není ojedinělý. Sám se stýkáte ... Cyril SVOBODA, místopředseda vlády, ministr zahraničních věcí, předseda KDU-ČSL: No, většinový není tedy zdaleka. Přemysl SOBOTKA, místopředseda Senátu /ODS/: ... s mnoha zahraničními ministry a já si myslím, že mnohé země, menší země mají podobný názor. Také nechtějí tento megastát se svým prezidentem. Já si myslím, že ta debata se vede a znovu jako slovo extrémní, které dáváme jako nálepku na Jana Zahradila, já si myslím, že opět to patří do kategorie slov, která nejsou v rámci diplomacie dobrá. Cyril SVOBODA, místopředseda vlády, ministr zahraničních věcí, předseda KDU-ČSL: Tak já trvám na tom, že Česká republika hájí zájem České republiky, a to vládním postojem. Ten je naprosto jasný a vede směrem k větší integraci, samozřejmě, ale nestrašme se navzájem těmi pojmy, kterým stejně nikdo nerozumí, co to je superstát a podobně. Nikdo nic takového nechce. Já nechci žádný superstát a nikdo ho nechce. Takže to jsou nálepky, které ničemu neprospívají. Já garantuji to, že Česká republika je reprezentovaná vládou a vláda dobře hájí zájmy České republiky. Přemysl SOBOTKA, místopředseda Senátu /ODS/: Já s vámi mohu souhlasit, mohu souhlasit s vaším postojem, ale vycházejme také z toho, že tam máme několik proudů v celém Konventu a Konvent bude hlasovat o tom závěrečném svém usnesení, které bude předkládáno. Cyril SVOBODA, místopředseda vlády, ministr zahraničních věcí, předseda KDU-ČSL: Víte, ale bude to schvalovat ta mezivládní konference. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:24 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
