| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| pátek 18. dubna 2003, 18:00 SEČ | |||||||||||||||
| Pavel Štefka | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Pavel Štefka uvedl, že česká 7. polní nemocnice i její posádka má být kompletně dopravena do oblasti Perského zálivu do 4. května.
Přepis rozhovoru Citace rozhovoru v médiích V úterý obě komory českého parlamentu rozhodly o vyslání 7. polní nemocnice do Iráku. Koncem týdne přesun polní nemocnice začal. Ministr obrany Jaroslav Tvrdík v úterý v Senátu hovořil o dobrém rozhodnutí, že na území Iráku mohou vstoupit i vojáci české protichemické jednotky, kteří dosud působili v Kuvajtu. Jaroslav TVRDÍK, ministr obrany České republiky (ČSSD) (zvuková ukázka): Propojení chemiků a jejich schopností při přepravě vody, při přepravě potravin, léků či dalších schopností se zapojením do humanitárních prací jednoznačně zvýší efektivitu zapojení České republiky do pomoci trpícímu civilnímu obyvatelstvu. Úterní slova ministra obrany Jaroslava Tvrdíka. Premiér Vladimír Špidla v souvislosti s vysláním 7. polní nemocnice na jih Iráku hovořil v úterý v Senátu o špatné humanitární situaci, která v této oblasti panuje. Vladimír ŠPIDLA, předseda Vlády České republiky, předseda ČSSD (zvuková ukázka): Lékařské expedice nebo jednotlivci, kteří tam jsou, tak hovoří, že jsou tam jasné příznaky dlouhodobé podvýživy se všemi katastrofálními důsledky, které to má. Zdravotní situace obecně je děsivá. Je zaznamenána cholera, jsou zaznamenány prostě jiné a jiné choroby. Ta situace je mimo jakákoliv měřítka, na které jsme v našich zeměpisných šířkách a v civilizovaných zemích zvyklí. Český premiér Vladimír Špidla. Nejen o působení 7. polní nemocnice na jihu Iráku bude následujících třicet minut. Od pondělí do pátku pravidelně v tomto čase vysíláme Interview BBC, ne jinak je tomu i dnes. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl náčelník Generálního štábu Armády České republiky Pavel Štefka. Vítejte v BBC, hezký dobrý den. Dobrý den. Ve čtvrtek odletělo do Kuvajtu první armádní letadlo TU-154 se čtyřiceti příslušníky 7. polní nemocnice. V pátek pak odletělo z pražského letiště v Ruzyni do Kuvajtu první nákladní letadlo s vybavením 7. polní nemocnice. Pane generále, existuje už termín, kdy bude 7. polní nemocnice i její posádka kompletně dopravena do oblasti Perského zálivu? Ano, tento termín existuje. Máme naplánovaný poslední let na 4. května, takže tehdy by měla být ..., nebo veškeré osoby i materiál by měly být v Kuvajtu. Předpokládáme rozdělení na dvě kolony, abychom nečekali, až budou všechny síly v Kuvajtu. Takže první část, až bude dopravena, přesune se pravděpodobně tedy jižně od Basry, velmi blízko současné nemocnici irácké a budou společně tam působit a potom se přesune za nimi tato druhá část. A takovýmto postupným způsobem bude narůstat i úsilí zdravotnické péče. Říkáte, že poslední let je objednán na 4. května? Ano, tak to je. Jaké jsou první zprávy náčelníka Generálního štábu Armády České republiky Pavla Štefky o prvních hodinách působení zdravotníků 7. polní nemocnice v oblasti Perského zálivu? Tak zprávy jsou poměrně jednoduché, protože se doposud přesunuli do Kuvajtu. Nejsou ještě v Iráku. I když pan generál Lupuljev už prováděl s dalšími funkcionáři rekognoskaci a pohovor v Basře, takže první zásah zdravotníků předpokládáme na sobotu, což je tedy zítra v takovém provizorním prostředí, kdy tam přesunou kobku, to je pojízdná obvazovna, takové malé chirurgické pracoviště, budou pracovat ve stanech v součinnosti s lékaři, kteří jsou, jak jsem již vzpomenul, vedle v té takzvané nemocnici a začnou provádět takovéto základní ošetření, řekl bych, to, co dělá obvodní lékař. Počítá se s tím, že čeští vojenští lékaři budou sloužit i v té kamenné nemocnici, která bude, jestli se nemýlím, asi na kilometr vzdálená od působiště 7. polní nemocnice? Původní varianta taková byla, že by to bylo v takové vzdálenosti. Podle ranního upřesnění od pana generála Lupuljeva to vypadá, že by mohli být ještě blíže. Je to celkem dobré, protože je také obava, že naši lékaři by brali práci lékařům iráckým, i když je jich tam v současné době málo a předpokládá se, že by nejdříve tito nemocní šli přes tu nemocnici iráckou a oni by potom rozdělovali prostě další, kteří by šli do naší nemocnice. Ale to je všechno ve stádiu jednání. Znamená to, že kamenná nemocnice by s největší pravděpodobností byla hlavním organizátorem zdravotní péče v oblasti Basry, do které by byla začleněná i 7. polní nemocnice z České republiky? Taková nějaká součinnost by tam mohla probíhat. Co ukázal a jaké máte informace o tom prvním, respektive několikerém průzkumu terénu generála Lupuljeva, který na místě dojednává podmínky pro působení 7. polní nemocnice? Ano, tak situace je tam velmi neutěšená. Nejvíce znovu pan generál upozorňoval, že tam není dostatek vody, s potravinami není takový velký problém, proto okamžitě včera tam odjela kolona našich cisteren naplněná vodou z Kuvajtu. Bylo to velmi potřebné. Další už je připravená a dorazí pravděpodobně zítra. Máme tam dvanáct velkých cisteren, takže to je to nejnutnější v současné době, co je potřeba. Je tam také hygienický problém. Tak, jak říkal, všude je spoustu odpadků, takže bude tam třeba provést veškeré úpravy. Máme tam proto tolik ženistů, aby upravili tyto prostory. Existuje tam také možné minové nebezpečí, takže aby ... To je hlavní bezpečnostní riziko - minové nebezpečí, nebo jsou ještě nějaká bezpečnostní rizika, nikoliv ta rizika zdravotní? Těch bezpečnostních rizik je tam obrovské množství samozřejmě. Jednak jsou to skupiny bojůvek, které se tam neustále pohybují, takže proto tam zase máme vojenskou policii, ale nejdříve se musí vyčistit terén, upravit a samozřejmě hlídat ho a potom můžeme se vší bezpečnostní zabezpečit rozvinutí polní nemocnice. Hovořil jste o problémech s vodou v místech, kde 7. polní nemocnice bude působit. Česká republika společně se 7. polní nemocnicí posílá do oblasti třicet úpraven vody. Kdy by měly začít fungovat první úpravny a na jakém principu budou fungovat? Tak já jsem rád, že už používáte správný název, že nepoužíváte čistička odpadních vod. Já jsem neřekl přímo před začátkem vysílání vám, že tam posíláme odpadních vod čističku, ale tu úpravnu jsem laicky nazýval čističkou. Samozřejmě, dá se to i takhle použít, ale je to úpravna vody 2000, což znamená, že tato úpravna je schopna upravit hodně špatnou vodu z řeky, popřípadě i kontaminovanou nějakými chemickými látkami. To 2000 znamená, že to jsou dva tisíce litrů za hodinu. Není to tedy model z roku 2000. Není to model z roku 2000, je to velmi starý model, ale velmi účinný a my už s ním nepočítáme v podstatě, protože my už zavádíme nové takzvané /nesrozumitelné/, kterou jeden kus má právě také chemický prapor, který ..., protichemický prapor, který v současné době je v Kuvajtu. Což ale asi neznamená, že byste do oblasti Perského zálivu posílali třicet téměř vyřazených úpraven vody, které by mohly být nefunkční časem. Ne, ne, ony jsou samozřejmě funkční, to bychom si nikdy nemohli dovolit. My tam pošleme dvacátého v tom jednom letu prvních šest. Ona k tomu je potřeba spoustu dalších chemických látek, aktivní uhlí a další věci, protože tak jsou tam ty filtry dávány. Musí u toho být vyškolená obsluha, proto tam je tolik ženistů a předpokládáme, že jich tam nasuneme postupně třicet a potom by to mohl být další humanitární dar pro Irák, až vyškolíme samozřejmě i jejich obsluhy. Když hovoříte o humanitárním daru, tak krom třiceti úpraven vody, které by se mohly stát humanitárním darem, hovořilo se a psalo se v českých médiích i o Tatrách, nákladních Tatrách, které v oblasti Perského zálivu působí. Počítáte s tím, že by se ony nákladní automobily už pak zpět do České republiky nepřevážely a zůstaly by v oblasti Perského zálivu? Tak já zatím s takovouto ..., nebo vůbec nemám takovouto informaci, že by tyto Tatry vojenské tam zůstaly, i když v průběhu dalších jednání může k tomu samozřejmě dojít. Ale dalším darem, a to se týká dar ministerstva obrany, je za dvacet milionů různých druhů léků, takže to je tam asi v současné době nejvíce potřeba. Další, protože když vidíme v televizi, samozřejmě ta situace tam není utěšená, příbytky jsou rozbité, nefunguje infrastruktura, takže tam je potřeba téměř všechno. Takže hlavně ty první života zachraňující záležitosti jsou nejdůležitější. O vyslání 7. polní nemocnice požádaly Českou republiku Velká Británie a Spojené státy americké. Obě země se zřejmě budou podílet i na financování jednotky, jejíž půlroční pobyt v oblasti přijde na téměř půl miliardy korun. Když jste byl v tomto pořadu naposledy, což bylo před měsícem, prohlásil jste, že se o financování 7. polní nemocnice vyjednává s Američany a Brity tedy o spolufinancování. Je už nyní spolufinancování dojednáno? Ano, je v podstatě dojednáno. První, co je placeno americkou stranou, je přeprava, protože přeprava je velmi náročná. Provádí se velkými dopravními letouny Ruslan, nebo popřípadě máme slíbeny i Galaxy, to jsou vojenské ze Spojených států. A tuto přepravu právě platí Spojené státy, takže to je pro nás velmi důležité, to mluvíme teď o 188 milionech. Sto osmdesát osm milionů bude stát přeprava vybavení polní nemocnice, se kterou do Iráku vyrazí a vyrazilo 270 lidí, se vejde zhruba do sto padesáti kontejnerů a na její přepravu bude zapotřebí třicet letů velkokapacitních letounů, takže kompletně těch zhruba sto devadesát milionů korun budou platit spojenci - Spojené státy americké a Velká Británie. Ano, je to tisíc čtyři sta tun, které musíme připravit, to je obrovské množství. A to je veškeré spolufinancování z americké a britské strany? Ne, není to veškeré financování. Například my dosud platíme na jednoho vojáka na jeden den dvacet šest dolarů zhruba přibližně a je v dalším jednání, že bychom neplatili toto a měli bychom také pohonné hmoty zdarma, takže potom by to bylo pro nás velmi dobré a platili bychom v podstatě platy našich vojáků, což Spojené státy neumí ufinancovat, to prostě nemohou, a základní výstroj, opravy techniky a podobně. Ministr obrany Jaroslav Tvrdík v úterý v Senátu při projednávání vyslání 7. polní nemocnice do Iráku nešetřil slovy chvály na adresu vojenských zdravotníků. Jaroslav TVRDÍK, ministr obrany České republiky (ČSSD) (zvuková ukázka): A já se vás chci zeptat, co vás překvapuje na tom, že naši lékaři pomáhají, když vojáci, lékaři byli jedni z prvních, kteří pomáhali při stejné katastrofě, to je úplně jedno, jestli byla způsobena vojenským konfliktem či zemětřesením či čímkoliv jiným. Pomáhali stejným způsobem v Turecku a byli jedni z prvních, kteří byli na místě, pomáhali v Afghánistánu, pomáhali na Balkáně. V podstatě vždy od samého začátku, kdy tato jednotka Armády České republiky jako specializovaná na poskytování zdravotnické pomoci byla zřízena, tak ji česká vláda a Česká republika nabízí v takovýchto krizích, nabízí do doby, než se stabilizuje standardní civilní správa, standardní lékařský a zdravotnický aparát a vždy jsme s ní uspěli a vždy jsme na činnost našich vojáků mohli být právem hrdí a ve světě jsme sklízeli úspěch a obdiv jako nejlepší vyslanci cestou našich vojáků naší země. Úterní slova českého ministra obrany Jaroslava Tvrdíka v Senátu. Jak již bylo řečeno, české armádní nemocnice v minulých letech působily v mnoha zemích, například v roce 1996 zdravotníci pracovali ve východní Slavonii, v roce 1999 v Albánii a poté v Turecku, 6. polní nemocnice pak působila v Afghánistánu. Můžete, pane generále, srovnat obtížnost působení irácké mise s těmi misemi předchozími? Jistě, porovnávat se to dá, ale každá mise byla jinačí. Nedá se říci, že ta irácká bude nejtěžší? No, v určitém slova smyslu si myslím, že bude nejtěžší, i když zase jednou by to bylo zemětřesení, jednou je to poválečná obnova. Srovnávat se může, ale já bych to, já bych to nesrovnával, protože ti doktoři vždy dělají v podstatě stejnou práci. Přijde mu tam nemocný člověk a on se ho snaží vyléčit a je to jedno, jestli je to Iráčan nebo je to americký voják nebo kdokoliv jiný. Od toho mají samozřejmě svoji přísahu, že jo? Obě komory českého parlamentu v úterý rozhodly nejen o vyslání 7. polní nemocnice do Iráku, ale daly české protichemické jednotce umístěné v Kuvajtu možnost vstoupit na území Iráku. Vojenští chemici se tak stali logistickou podporou 7. polní nemocnici, což v úterý v českém Senátu uvítal ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Jaroslav TVRDÍK, ministr obrany České republiky (ČSSD) (zvuková ukázka): Propojení chemiků a jejich schopností při přepravě vody, při přepravě potravin, léků či dalších schopností se zapojením do humanitárních prací jednoznačně zvýší efektivitu zapojení České republiky do pomoci trpícímu civilnímu obyvatelstvu. Slova, úterní slova ministra obrany Jaroslava Tvrdíka. Počítá se s tím, že český protichemický prapor, který dosud působil v Kuvajtu, se kompletně přesuje do Iráku? Určitě tomu tak nebude, protože to poslání toho praporu je ta ochrana proti zbraním hromadného ničení, má ale, jak jste správně tady uvedl, svoji logistickou část, kde je zhruba třicet nákladních vozidel, dvanáct cisteren a právě tyto mohou být nejlépe využity společně s ženisty na odstraňování následků. Jednak ženisté mohou samozřejmě provádět různé úpravy. Cisterny nám budou převážet vodu a další humanitární pomoc mohou provádět právě tyto nákladní vozidla. Kolik ženistů ..., kolika ženistů se to týká? Kolik lidí celkem bude obsluhovat na území Iráku těch třicet nákladních vozidel a deset cisteren? To se netýká ženistů, to nejsou ženisté, to jsou logisté. Ženisté jsou právě v té ženijní rotě, která se odesílá v současné době jako část nemocnice, takže ty mají ženijní stroje, ty mohou odstraňovat, že jo, následky náletů a další věci, upravovat cesty. Ale tak zůstaňme u té protichemické jednotky. Ano. Kolika lidí se bude týkat přesun z Kuvajtu do oblasti Iráku, na jih Iráku k 7. polní nemocnici, co se týče české protichemické jednotky? Ano, této otázce samozřejmě rozumím, ale já bych to nehodnotil jako přesun, že se tam přesunou, protože oni se budou přesouvat, tam přivezou materiál ... Budou putovat. Ano, oni přivezou materiál pravděpodobně z přístavu, kde se přes Umm Kasr zásobuje. Převezou tuto humanitární pomoc do určitých prostor, kam bude potřeba, a zase se vrátí. Takže skutečně tam bude jenom ta nemocnice a potom to logistické zásobování, jak bude potřebné. Český protichemický prapor měl být střídán v červnu podle původního harmonogramu. Ministr obrany Jaroslav Tvrdík před časem naznačil, že by mohlo dojít k uspíšení střídání českých chemiků v oblasti Perského zálivu. Je připraven už harmonogram střídání? Já bych zatím nehovořil o harmonogramu, máme termín, že bychom chtěli k 25. květnu, to může podlehnout nějaké drobné změně, ale v podstatě přibližný termín to je. My tam máme v současné době čtyři sta osob. Protože v současné době už ohrožení použitím zbraní hromadného ničení není až tak akutní, i když samozřejmě není možné zatím ještě to nebezpečí vyloučit, tak je možné stáhnout část vojáků. Uvažujeme o dvě stě padesáti s tím, že bychom přešli na ... O stažení dvě stě padesáti? Ano, o stažení dvě stě padesáti. Uvažovali bychom o té původní variantě, to znamená rotě, kterou jsme tam měli a možná ještě o nižší variantě tak, jak to dělali Němci, to znamená nechat tam techniku, nezbytný počet personálu, zbytek odsunout do republiky a být připraveni do osmačtyřiceti hodin nasazení, kdyby nějaké ohrožení tam bylo. Takže to je i otázka ... Stažení dvě stě padesáti..., stažení dvě stě padesáti osob by se týkalo k tomu 25. květnu? Ano, tak začátkem ..., květen, začátkem června. Kdo bude, teď se nabízí otázka, kdo bude velet českému kontingentu v oblasti Perského zálivu a bude vystřídán dosavadní velitel Dušan Lupuljev? Zatím tam zůstává. Samozřejmě, že vystřídán bude tak, jako všichni ostatní. K tomu konci května či začátku června? Ano. Jednak tam je dlouho, protože už tam byl s předešlým kontingentem, teď znovu. Ale protože změnila se operace, začíná být humanitární a lékařská, proto uvažujeme, že by byl velitelem pravděpodobně pan plukovník Blanař, zástupce generála Kleina a ... Plukovník Blanař... To je jen návrh zatím. Plukovník Blanař je lékař? Ano, je lékař. To znamená, že už se přesune de facto i ta velitelská odpovědnost, která byla u člověka, který vlastně v současnosti bude sice velet i zdravotníkům, ale pak po květnu, respektive začátkem června to bude lékař, který... Ano, bude to velitel kontingentu, který bude mít na starosti jak část zdravotní, tak tu část ochrany proti zbraním hromadného ničení, která bude ovšem čím dál tím menší. Ale tam bude zase velitel jednotky, odborník, který bude jeho poradcem na tuto příslušnou oblast. Další téma - stav profesionalizace české armády. Součástí tohoto procesu je budoucnost českého nadzvukového letectva. Polsko v pátek podepsalo smlouvu na nákup čtyřiceti osmi bojových stíhaček F-16, jejichž výrobcem je britská společnost Lockheed Martin. Česká republika zatím nadzvukové letouny, nové nadzvukové letouny, které by nahradily dosluhující, nemá. Závidíte Polákům? Určitě. Já si myslím, že Poláci jsou trochu pružnější v těch záležitostech, ale je to způsobeno taky systémem. U nich rozhoduje prezident, jakým způsobem co se koupí na základě návrhu vlády, u nás je to samozřejmě trochu složitější, protože musí projít tyto návrhy přes obě komory parlamentu. Na jaké varianty je připravena Armády České republiky? Jak bude v budoucnu střežen český vzdušný prostor? Tak myslím si, že jednoznačně bychom měli si střežit svůj vzdušný prostor vlastní armádou, vlastním letectvem. Nelíbí se vám tedy varianta, o níž v tomto pořadu 1. dubna hovořil náměstek ministra obrany České republiky Jan Váňa jako o jedné možné variantě, to znamená, že by český vzdušný prostor střežili buď Britové, anebo Spojené státy americké? Tak variant je samozřejmě několik, mohli bychom vymyslet i další. Ale já si myslím, že by skutečně jsme měli být suverénní. Já neříkám, že ne ve spolupráci s ostatními zeměmi a zřejmě takovýto trend bude existovat i v pozemním vojsku. Dovedu si představit různé varianty, ale měli bychom mít svoje ... Nebyla škoda, že například Česká republika i z toho armádního pohledu, protože je zřejmé, že vy musíte pracovat s politickým zadáním. A v případě, že politická reprezentace České republiky zváží jakékoliv rozhodnutí, které bude souviset s ochranou českého vzdušného prostoru, tak vy jej budete muset nějakým způsobem zpracovat. Ano. Není z toho armádního pohledu, řekněme, nevýhodné, že jiná letadla mohou mít Poláci, jiná letadla mohou mít Češi, jiná letadla mohou mít Slováci? Nebyla by lepší armádní kooperace v tomto? Tak každý stát je suverénní, může samozřejmě mít svůj pohled na věc. Maďaři se rozhodli pro gripeny, Slováci mají MiG-29, Poláci se rozhodli pro F-16. Slyšel jste o variantě, že Česká republika může mít britské letouny, o nichž se hovořilo v tomto týdnu? Samozřejmě, že jsem o tom slyšel. Je to ..., říkám, těch variant je spoustu, a to je jedna z možných variant. Kdyby to překlenulo ten náš problém, kdy v roce 2007 končí MiG-21 a potom nemáme nic. Do té doby, pokud nenakoupíme novou techniku, tak takový způsob řešení si myslím, že je také dobrý. Není to jenom otázka ochrany vzdušného prostoru, ale to je samozřejmě ten hlavní cíl, ale je to otázka taky ztráty celé generace pilotů, zkušeností a podobných věcí. Samozřejmě může někdo říci: "Tak vám to vycvičí někdo jiný." Vy jste byl, vy jste byl od vedení ministerstva obrany informován, že jako nejvhodnější varianta, na které se nejvíce v současnosti pracuje, je případné pořízení čtrnácti letounů nikoliv nových, ale použitých britských Tornádo F3? Já o tom samozřejmě vím, že nějaká jednání s britskou stranou byla prováděna. Ale to jsou konzultace, které mohou být za chvíli prováděny s někým dalším, takže ... V každém případě se ale jeví jako nereálné, že česká armáda bude mít úplně nové nadzvukové letouny? V současné době pravděpodobně tomu tak je, protože stát na to nemá a v armádním rozpočtu taky ne. Takže proto hledá ministerstvo obrany i takovýto způsob řešení. Ale pan ministr Tvrdík připravuje samozřejmě a předloží do vlády do poloviny tohoto roku tak, jak řekl, způsob, jakým předpokládáme střežení našeho vzdušného prostoru, takže ... Z toho, co jste dosud řekl, je ale z toho armádního pohledu nejlepší varianta pro Českou republiku nákup nějakých použitých starších funkčních typů nadzvukových strojů, které by překlenuly onu dobu, než Česká republika na tom bude tak finančně, aby si mohla pořídit zcela nové? Ano a potom koupit nové. To je ta nejpravděpodobnější varianta? Já neříkám ... Z toho armádního pohledu. Já neříkám, že to je nejpravděpodobnější, ale vzhledem k finanční situaci pravděpodobně by to skutečně tak asi mohlo být, takže máte asi pravdu. Když se bavíme o reformě armády, tak uplynulý týden přinesl ještě jedno zásadní rozhodnutí. Ministr obrany Jaroslav Tvrdík slíbil, že do 15. května předloží vládě návrh, aby základní vojenská služba skončila už k 31. prosinci 2004. Rozpracováváte takový návrh v armádě? Ano, velmi intenzivně na něm pracujeme, protože původně měla vojenská základní služba být ukončena v roce 2006, kdy máme dosáhnout počátečních operačních schopností v rámci reformy. Potom samozřejmě přišly dva návrhy. Jeden na zkrácení na devět měsíců, jeden na zkrácení na šest měsíců. Mezi tím se také uvažovalo kombinaci, nejdříve na devět, potom na šest. Toto přináší obrovské problémy, zásahy do všech oblastí v armádě a na jednoduchém příkladu vám uvedu, že to není dobré. Šestiměsíční služba znamená tři měsíce základního výcviku. Kdybychom chtěli tak jako dnes mít specialisty, to je řidič bojového vozidla, střelec, operátor a podobně, tak ho vycvičíme, pošleme ho na dovolenou a pustíme ho domů, takže vůbec nedojde v podstatě ani k útvaru, takže to je zbytečné. S devítiměsíční je to o trochu lepší, že by tam byl třeba dva měsíce. Takže jinak při šestiměsíční bychom vychovávali jinak úplně skutečně vojáka se základním výcvikem, který by mohl chodit dejme tomu do stráže, a to ... Můžete mi uvést ale ... ... nemá smysl. ... úplně jednoduchý příklad, kolik v současnosti stojí voják základní vojenské služby a kolik stojí voják profesionální v průměru? Ano. Profesionální armáda je samozřejmě dražší, ale na takovém čísle to není možné přímo dokumentovat. Zhruba říkáme padesát, šedesát tisíc stojí voják základní služby. Ten profesionál je mnohokrát, minimálně osmkrát dražší. S tím, že se asi nepočítá ale u toho vojáka základní služby, kolik stojí v případě, že je výdělečně činný před tím, než na vojnu nastoupí, kolik odváděl na daních a podobně. Ty druhořadé náklady na vojáka základní služby asi nejsou v té částce šedesáti tisíc. To už takto samozřejmě není kalkulováno. Ale neustálým cvičením vojáka základní služby narůstá samozřejmě nákladovost. Toho profesionála vycvičím jednou na začátku a potom ho udržuji v té připravenosti, takže tam se potom zase už ty ceny trochu vyrovnávají nebo blíží, ale přesto samozřejmě profesionál je vždycky dražší, ale lepší. Jak s těmi vojáky, respektive se zkrácením základní vojenské služby už, respektive se zánikem k 31. prosinci 2004, co s tím ..., s tímto faktem, jak bude akcentován v reformě Armády České republiky? Tak my provádíme v současné době kalkulace. Do toho 15. května by mělo být všechno spočítáno a vyřešeno tedy, co je vlastně výhodnější. Ne vždy výhodnější ekonomicky, ale i jsou to další kroky samozřejmě nebo další význam, o kterém jsem před chvílí hovořil. My připravujeme kromě profesionalizace tak, jak je stanovena podle reformy, 3300 osob, je to rekultivační cíl 2003, v roce 2004 4800 a kromě toho ... Musel by se tento rekultivační cíl zvýšit? O kolik? Musel by se nahradit nejpotřebnější funkce vojáků základních služeb profesionály. Hovoříme zhruba o dvou a půl tisících, ale myslíme si, že to může být ještě nižší počet, aby v tom určitém období ty útvary jenom přežily a potom, jak bude narůstat ta plánovaná profesionalizace, na které jsou peníze, což je to podstatné, by samozřejmě začaly už plnit úlohy tak, jak předpokládáme. Takže my chceme vytvořit takzvaný bazén, to je krásný slovo ... Bazén? Ano. Je to v několika útvarech, pravděpodobně Český Krumlov, Mikulov, popřípadě další, kde v současné době shromáždíme vojáky, kteří mají zájem o vojenskou službu, tedy profesionály, vycvičíme je, dáme jim speciální přípravu, kurzy. A abychom nezasahovali do všeho, do střednědobého plánu, do tabulek a podobně a odsud je budeme tedy posílat tak, jak postupně jsme chtěli profesionalizovat do jednotlivých útvarů, nebo je používat na takové věci jako posílení policie, do misí a podobně. Převezmu-li vaši terminologii, kolik lidí bude v bazénu? Tak může to být tisíc pět set pravděpodobně. Říká náčelník Generálního štábu Armády České republiky, generál Pavel Štefka. Děkuji za vašich třicet minut, které jste věnoval rozhlasové stanici BBC a někdy v dohledné době opět na shledanou. Na shledanou. Těším se. Takové bylo Interview BBC. Od mikrofonu se loučí Václav Moravec. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích České lékaře v Iráku brzdí komplikace: bažina Hospodářské noviny, 22. 4. 2003, strana 4 - Jeden obří letoun za druhým dopravují z Prahy do Perského zálivu lékaře a vybavení polní nemocnice. Místo, kde měla stát, se však ukázalo jako nevyhovující. Přesun 7. polní nemocnice do Iráku přes Kuvajt pokračuje. Během velikonočního víkendu odletěl ze starého ruzyňského letiště do Kuvajt City letoun s již pátou částí zdravotnického vybavení a další techniky. Po zemi bude celý lazaret přepraven do jihoirácké Basry. "Letoun An-124 Ruslan měl na palubě dvanáct osob a náklad vážící dvaaosmdesát tun, tedy osm kusů techniky a šest kontejnerů," informoval ČTK Vítězslav Bureš z Ministerstva obrany. Doprava nemocnice zatím běží podle velitele lazaretu Mojmíra Mrvy, který odletí do Perského zálivu dnes, přesně podle plánu. "Všechny lety proběhly, jak mají, a všichni příslušníci polní nemocnice dorazili v pořádku," ujistil včera. Poslední let mezi Prahou a Kuvajtem se má uskutečnit 4. května, uvedl v rozhovoru pro BBC náčelník generálního štábu Pavel Štefka. Celkem bude přeprava stát 188 miliónů korun, zaplatí ji Spojené státy. "Budou se podílet také na financování pobytu našich vojáků v Iráku," podotkl Štefka. Přímo na místě, v Basře, ale už čekaly na zdravotníky první větší komplikace. Místo pro českou vojenskou nemocnici totiž nebylo stále zvoleno, protože dosud zvažovaná lokalita poblíž městské nemocnice se ukázala jako nevhodná. Vojáci proto ve spolupráci s britskými ženisty hledají jiné stanoviště. "Nemám zatím informaci, že by bylo nalezeno nějaké vhodnější místo. Nyní se zkoumá terén, rozhodne se to, doufám, nejpozději dnes," uvedl k tomu Mrva. Lazaret měl původně stát na vysušené bažině, kde je však stále příliš promáčená půda. "Basra je postavena na nízkých naplaveninách, takže je podmáčená téměř všude. Někde je z tohoto hlediska situace horší, jinde lepší, ale nikde ideální," prohlásila velvyslankyně Česka v Kuvajtu Jana Hybášková. Mrva dodal, že nadále se zvažuje také možnost, že by personál lazaretu i s potřebným vybavením působil přímo v opuštěné městské nemocnici. "Bude to záležet na tom, do jaké míry k nám budou místní lidé vstřícní. Uvidíme," konstatoval. Zatím se nepředpokládá, že by čeští zdravotníci působili na nějakém jiném místě v Iráku. "Jsme mobilní jednotka, takže můžeme pomáhat prakticky kdekoliv. Nicméně základnu, chcete-li hlavní stan budeme mít v Basře. O jiném místě nevím," dodal Mrva. V Basře, kde bude nemocnice umístěna, je nedostatek pitné vody, ale hlavně léků a lékařských pomůcek. Ministerstvo obrany hodlá Iráčanům věnovat léky za 23 miliónů korun. Čeští vojáci vedle léků vezou i třicet úpraven vody. Každá dokáže změnit dva tisíce litrů i silně znečištěné vody za hodinu v pitnou. Základem polní nemocnice je 49 zdravotníků - lékařů, sester, farmaceutů a laborantů. Mezi lékaři jsou chirurgové, internisté, anesteziologové, všeobecní lékaři, stomatolog, rentgenolog, mikrobiolog, epidemiolog a veterinář. V lazaretu je i dalších 68 lidí, kteří zajišťují logistiku nebo obsluhují technická zařízení. Do Perského zálivu nyní odjíždí celkem 270 osob. Tři týmy chirurgů zvládnou denně deset velkých operací a 20 až 30 resuscitací. Nemocnice má 50 lůžek a zásobu 70 jednotek krve, kterou lze doplňovat. Nemocnice je zcela samostatná a mobilní. Může se rozvinout kdekoli na vhodném prostoru o velikosti asi 200 krát 300 metrů. Menší týmy mohou vyjíždět a pomáhat až několik stovek kilometrů od základny. Za půl roku loňského působení v Afghánistánu ošetřil personál někdejší 6. polní nemocnice, kterou tvořilo na 120 zdravotníků, 13 tisíc lidí. Z Prahy odletělo první letadlo s vybavením polní nemocnice PRAHA 18. dubna (ČTK) - Z pražského letiště v Ruzyni dnes do Kuvajtu odletělo první nákladní letadlo s vybavením 7. polní nemocnice, která bude v brzké době působit v jihoirácké Basře. Do obřího letadla An-124 Ruslan se vešlo několik terénních landroverů, jedna pancéřovaná civilní toyota, ambulance, nákladní tatra s přívěsem, kontejner s materiálem, balíky s humanitární pomocí, 14 vojenských policistů a jedna policistka. "Samozřejmě mám strach, ale na druhou stranu se těším. Neměla jsem čas příliš přemýšlet o riziku, které mne tam čeká," řekla ČTK sympatická dvaadvacetiletá Hana Marýšková ze Stříbra. Do zahraniční mise vyjíždí poprvé. Už ve čtvrtek odletělo do Kuvajtu první armádní letadlo Tu-154 se 40 příslušníky nemocnice. Celkem má jednotka přes 270 lidí. Poslední let se má uskutečnit 4. května, uvedl v dnešním Interview rozhlasové stanice BBC náčelník generálního štábu Pavel Štefka. Celkem bude podle něj přeprava stát 188 milionů korun, zaplatí ji USA. Budou se podílet také na financování pobytu českých vojáků v Iráku, podotkl. Nemocnice bude u Basry necelý kilometr od irácké nemocnice, uvedl Štefka. Podle něj tam od soboty bude působit pojízdná obvazovna, její členové budou poskytovat zdravotnickou pomoc na úrovni obvodních lékařů. V Basře, kde bude nemocnice umístěna, je nedostatek pitné vody, ale hlavně léků a lékařských pomůcek. Ministerstvo obrany hodlá Iráčanům věnovat léky za 20 milionů korun, řekl Štefka. Čeští vojáci vedle léků vezou i 30 úpraven vody. Zdravotníkům budou pomáhat i čeští chemici, jichž je v Kuvajtu nyní 400. První z nich by se měli vrátit domů na přelomu května a června, kdy by měl být vystřídán i jejich velitel Dušan Lupuljev. "Uvažujeme o tom, že by měl být velitelem pravděpodobně plukovník (Roman) Blanař," uvedl Štefka. Blanař je zástupcem velitele armádní zdravotnické služby. Na plochu ruzyňského letiště se dnes s vojáky přišel rozloučit i předseda Senátu Petr Pithart. "Myslím si, že jsme nikdy neposílali vojenskou jednotku k plnění tak těžkého úkolu," řekl ČTK poté, co vojákům popřál hodně štěstí. S ukrajinskou společností Volga-Dněpr, která vlastní velkokapacitní ruslany, je zatím dohodnuto šest letů, o dalších se jedná. Není vyloučeno, že část nemocnice přepraví do Perského zálivu americká vojenská dopravní letadla. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:13 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
