| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| úterý 15. dubna 2003, 18:00 SEČ | |||||||||||||||
| Lubomír Zaorálek | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Podle Lubomíra Zaorálka by nová Rada pro rozhlasové a televizní vysílání měla odvolat šéfa úřadu rady, bývalého poslance ČSSD Miloslava Kučeru.
Přepis rozhovoru Citace rozhovoru v médiích Kritika na adresu předsedy Poslanecké sněmovny Lubomíra Zaorálka sílí. Opozice reprezentovaná poslanci Občanské demokratické strany a Komunistické strany Čech a Moravy v uplynulých dnech kritizovala Zaorálka v souvislosti se svoláním dvou mimořádných schůzí, které se týkaly činnosti Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Místopředseda dolní parlamentní komory Ivan Langer na adresu Lubomíra Zaorálka vznesl následující výhružku. Ivan LANGER, místopředseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky (ODS) (zvuková ukázka): Pane předsedo Zaorálku, domnívám se, že vy vaším vystupováním opakovaně prokazujete svoji nezpůsobilost řídit jednání této Poslanecké sněmovny. A sděluji, že poslanecký klub bude vážně zvažovat, zda nebude iniciovat vaše odvolání z funkce předsedy Poslanecké sněmovny. Zněla výhružka místopředsedy Poslanecké sněmovny a poslance za ODS Ivana Langera. Nejen o možném odvolání Lubomíra Zaorálka z vedení Poslanecké sněmovny bude následujících třicet minut. Vítejte při poslechu půlhodiny otázek a odpovědí. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a hostem Interview BBC je předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Lubomír Zaorálek, kterého zdravím do studia BBC v Poslanecké sněmovně, vítejte u mikrofonu, dobrý večer. Dobrý večer. Premiér Vladimír Špidla v úterý předstoupil před obě komory českého parlamentu se žádostí vlády o vyslání 7. polní nemocnice do Iráku, následující slova pronesl premiér Špidla v Senátu. Vladimír ŠPIDLA, předseda vlády, předseda ČSSD (zvuková ukázka): Předstupuji před vás s odůvodněním vládního návrhu o, na vyslání polní nemocnice do Iráku, konkrétně záměrem vlády je vyslat nemocnici do jižního Iráku, do města Basry. Tento návrh je dalším logickým krokem v celkovém přístupu Vlády České republiky a České republiky jako takové k irácké krizi. Slova premiéra Vladimíra Špidly pronesená v Senátu. Opoziční Občanská demokratická strana v Poslanecké sněmovně kritizovala vládu za to, že posílá 7. polní nemocnici do Iráku pozdě. Hovoří místopředseda ODS Petr Nečas. Petr NEČAS, místopředseda ODS (zvuková ukázka): My jsme přesvědčeni, že minimálně před týdnem tam již tato nemocnice měla být. Ano, můžeme vést sáhodlouhou diskusi o tom, zda byly připraveny transportní kapacity, ke kterému datu byly objednány. Můžeme kritizovat, že bylo možná jednáno /nesrozumitelné/ o zařazení těchto kapacit. V každém případě ale jsme přesvědčeni o tom, že do oblasti mohl být a měl být vyslán předsunutý odřad složený z lékařů, nezbytného alespoň elementárního lékařského vybavení, léků, který mohl za pomoci našeho protichemického praporu na území Kuvajtu být rozmístěn v oblasti jižního Iráku již v těchto dnech jako menší předsunutý, klidně můžeme říci, symbolický odřad polní nemocnice Armády České republiky. Prohlásil v Poslanecké sněmovně místopředseda Občanské demokratické strany Petr Nečas. Je ochoten předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek připustit, že vláda vyslání 7. polní nemocnice do Iráku prodlužovala? Já o tom nic nevím. Vím, že od té chvíle, kdy zaznělo ze strany Britů, že by bylo vhodné, kdybychom byli schopni připravit takovou polní nemocnici do oblasti Basry, tak se na tom začalo pracovat a i začala informace vůči Poslanecké sněmovně a poslancům, že by vláda uvažovala o takovém vyslání. A pokud vím, tak vyslání podobné nemocnice není jednoduchá věc a chápu, že to zabere určitý čas. V této chvíli já mám vlastně ujištění, že rozhodně projednávání v Poslanecké sněmovně v žádné fázi nezdrželo vyslání té nemocnice, předpokládá se, že když jednání sněmovny potvrdí úmysl vlády, tak v pátek v noci by mohla polní nemocnice být transportována. Pane předsedo, první námitka. Nemocnice samotná a její personál byl připraven na vyslání již 5. dubna. Já jsem dostal informaci, že transport nemocnice, vyjednávání o transportu vlastně probíhalo právě v posledních dnech a dohodlo se ono řešení těch velkých letadel z Ukrajiny, a to dříve nebylo možné zařídit, tak jsem o tom já informován. Ale i někteří senátoři kritizovali vládu za to, a je celkem logické, že se vlády jako předseda Poslanecké sněmovny za vládní koalici budete zastávat, ale i někteří koaliční senátoři kritizovali vládu za to, že o vyslání nemocnice nepožádala parlament dříve, byť sama vláda misi schválila už 1. dubna. Zkrátka, že byla prodleva mezi tím okamžikem, kdy obě komory parlamentu byly požádány vládou o vyslání 7. polní nemocnice. Ale já to pokládám za debaty, ve kterých mi není jasné, co je jejich účelem. Pokládám tu účast České republiky v té oblasti Iráku za poměrně velmi reprezentativní, už v této chvíli vlastně tam jsme přítomni, to není běžné u celé řady zemí. Máme tam poměrně dost vojáků a tím se vlastně ten náš kontingent zvýší na zhruba šest set. To znamená, zastoupení České republiky, její snaha pomoci těm, kteří tam trpí, je podle mě mimořádná, takže já tady tento spěch a tento tlak úplně nechápu, spíš se mi často zdá, že zatím je jakési zjednodušené vidění celé té věci a že to jsou spíš politické postoje než opravdové zvažování efektivity. Vy jste v každém případě takto vnímal hlasy opozice především Občanské demokratické strany, které zazněly i v Poslanecké sněmovně i v Senátu a které právě souvisely s tím, že podle argumentů opozice již nemocnice mohla v Basře pomáhat a mohli být ošetřeni dávno první lidé. Uvědomme si, že ty hlasy opozice vycházejí jakoby z jiného politického výkladu toho dění v té oblasti. Tam jako kdyby neustále se opakuje, že Česká republika se nedostatečně angažuje, že by ta účast měla být daleko masivnější, daleko transparentnější a opozice, teda teď mluvím hlavně o Občanské demokratické straně, úplně odmítá vzít na vědomí, že přeci konflikt v této oblasti v Iráku vůbec není v tom tak černobílou věcí. Já jsem před chvílí mluvil s ministrem obchodu Libanonu, který mi řekl, že si nesmírně cení toho diferencovaného postoje řady evropských zemí, který pravděpodobně právě tím, že byl takto diferencovaný, zabránil tomu, aby konflikt v Iráku byl vnímán jako konflikt kultur, konflikt náboženství, ale je dnes vnímán pouze jako politický konflikt, a to vytváří předpoklady proto, abychom zítra do tohoto regionu také mohli přijít a v něm pomáhat. To znamená, jako já se domnívám, my můžeme pochopit teď ten spor ve sněmovně jen tehdy, když si uvědomíme, že tady se přistupuje k té situaci z různých ideologických a filosoficko-politických předpokladů. Vy jste hovořil o argumentech pozice, čímž jste mi částečně vzal vítr z plachty, protože představitelé Občanské demokratické strany v Poslanecké sněmovně kritizovali vládu za postoje při válce v Iráku. Následující slova pronesl ve sněmovně opět místopředseda ODS Petr Nečas. Petr NEČAS, místopředseda ODS (zvuková ukázka): A znovu nezbývá vyjádřit lítost nad postupem české vlády, která se nedokázala jednoznačně rozhodnout pro otevřenou podporu protiirácké koalice. Musím říci, že tato politika ve snaze nebát ani na koze ani na voze, nejít ani pěšky ani nejít na kole ani být oblečený ani vysvlečený, příliš našim zájmům neposlouží, protože pro ty země v rámci Evropské unie a Severoatlantické aliance, které byly proti této válečné operaci, stejně zůstaneme slovy francouzského deníku Liberation Bushovými pohunky a naopak pro ty země, které se této koaliční operace zúčastnily, bude nepochopitelné, že Česká republika dělala pouze poloviční kroky a ty pozitivní kroky, které udělala, o kterých jsem mluvil, otevření vzdušného prostotu, otevření prostoru pro transporty, vyslání protichemické jednotky, vyjádření pochopení pro tuto operaci, tak za tyto kroky se ústy vlády a svých nejvyšších ústavních představitelů skoro styděla a skoro je tajila. Slova místopředsedy ODS Petra Nečase pronesená v Poslanecké sněmovně. Z toho, co jste řekl před Nečasovými slovy, vyplývá, že naopak český postoj prospěl té situaci v oblasti Perského zálivu a v oblasti Blízkého východu. No, já bych nerad podléhal tomu, že úspěch ospravedlňuje vše, použití jakýchkoli prostředků. Dneska jsem velmi rád především tomu, že nedošlo k vyšším ztrátám na lidských životech, že nepotvrdily ty obavy, které mluvily o tom, že může být použito zbraní hromadného ničení a ty ztráty na civilním obyvatelstvu mohou jít do desítek set tisíc. Tady byly přeci velice hrozivé scénáře vývoje toho konfliktu a především jsem rád, že ty se nenaplnily, ale ty obavy snad byly na místě. A ti, kteří říkali, že se musí využít všechny prostředky, než se přikročí k použití vojenské síly, ti, si myslím, měli možná víc pravdy, než se dnes ve chvíli, kdy ta akce byla relativně úspěšná, než se dneska zdá, takže já bych ... Chcete tím říci, že prospělo průběhu vojenské operace v oblasti Perského zálivu respektive v Iráku to tlačení na mandát Rady bezpečnosti OSN? Určitě a určitě dokonce prospělo i to, že Evropa měla v řadě případů, v řadě, že řada zemí v Evropě měla jiné stanovisko a že dávala najevo, že s tím postupem takto nesouhlasí. Tím se opravdu dnes vytváří prostor pro to, aby ten arabský svět nevnímal tady proti sobě euroatlantickou civilizaci jako někdo, kdo kulturně nábožensky stojí proti nim a ukládá jim o existenci. To si myslím, že je smysl toho a bylo by dobré, kdybychom i tuto optiku si osvojili a nemluvili dneska jenom černobíle o jednom vítězi. Ze zpětného pohledu podle předsedy Poslanecké sněmovny Lubomíra Zaorálka, udělala podle něj vláda a představitelé vládní koalice chyby při prezentaci českého postoje k válce v Iráku, aby mohla tak kriticky vystupovat opozice, rozumějme ODS. Já si dovedu představit, že by reprezentanti vlády mohli vystupovat vzletněji, sugestivněji a lépe rétoricky, ale těžko si dovedu představit, že by mohli si něco, mít věcně strategii lepší, než byla ta, která byla zvolena, myslím si, že v tomhle směru neudělala vláda chybu především proto, že vlastně respektovala celou dobu to usnesení, které přijal český parlament, česká Poslanecká sněmovna, a ve kterém byly dány ty mantinely, ve kterých si poslanci přáli a na tom se shodli, aby se vláda pohybovala, to já pokládám za úspěch a já vnímám, že jsme celou tu situaci zvládli. Když se budeme bavit ještě o vyslání 7. polní nemocnice do Iráku, kterou Senát v úterý schválil, tak senátoři navíc povolili vojákům z protichemické jednotky, aby v rámci humanitární operace mohli působit nejen jako dosud v Kuvajtu, ale i v Iráku, tedy rozšíření operace Trvalá svoboda na území Iráku. Je reálné, že totéž učiní Poslanecká sněmovna? Já teda musím říct, že toto se v této chvíli ještě nestalo předmětem rozpravy v Poslanecké sněmovně, takže toto nedokáži předjímat. Nebude ale mít v případě, že Poslanecká sněmovna nepřijme usnesení jako Senát, nebude s tím Česká republika mít problém, protože jedna komora, rozumějme horní parlamentní komora - Senát, rozšíří humanitární operaci české protichemické jednotky i na Irák a sněmovna nikoli? Já nedokáži říci, pokusíme se večer dnes, kdy o tom budeme jednat, najít řešení, ale věřím, že se shodneme na nějaké podobě toho mandátu, který především bude pro vládu stejně jasný, jako byl ten, který jsme dali v tom usnesení předešlém sněmovny. Tedy mandát, který by byl podobný jako Senát, budete pravděpodobně vycházet z toho senátního. No, jde o to, aby ten rámec byl jasně vymezen a aby nebyla diskuse o tom, co vlastně má vláda dělat, to si myslím, že ... To znamená, aby z každé komory přišlo jiné usnesení. Ano, to by asi nebylo dobré. Svádíte následující minuty, ve chvíli, kdy živě vysíláme tento rozhovor, budou slaďováním postojů obou komor českého parlamentu. Ano. Ano, správně to chápete. Pane předsedo, hovoříme-li o situaci kolem Iráku, je nezbytné zmínit se i o postoji českého prezidenta. Myslíte si, že utrpěla euroatlantická vazba, tedy vztahy České republiky a Spojených států amerických kvůli postoji Václava Klause a kvůli situaci a jednání s americkým velvyslancem, jak o něm referovala česká média? Já jsem přesvědčen, že euroatlantická vazba, když mluvím teďka o České republice, mluvím o České republice ... A vztahům ke Spojeným státům americkým, abych to upřesnil. ... tak jsem přesvědčen, že ty vztahy jsou v současné době velice dobré, já jsem měl možnost jednat s našimi partnery, s americkým velvyslancem vlastně opakovaně i v průběhu této krize v Iráku a mám za to, že daleko víc než rétorická vyjádření se cení ty konkrétní kroky, a to chování té země. A to si myslím, že v tom my jsme dávávali jasná stanoviska, protože ze strany Spojených států také zaznívalo, že co je především třeba, aby Česká republika jasně formulovala, co je a co není schopna poskytnout, jaká je její pozice, kam je ochotna zajít. A to si myslím, že jsme byli schopni a že jsme byli schopni pomoci tam, kde jsme cítili, že je třeba té pomoci. Jednal jste s americkým velvyslancem poté, co média zveřejnila údajná konflikt prezidenta Václava Klause a amerického velvyslance na Pražském hradě z konce března? To se přiznám, že ne, ale rád bych tady v tomto nějak přeceňoval, protože si myslím, že jedno setkání není něco, co by ovlivnilo americko-české vztahy, protože ty si myslím, to je věc určité kontinuity české zahraniční politiky a mám dojem, že česká exekutiva jako celek dělá politiku, ve kterých bere jasně najevo nebo jasně bere v potaz to, že Spojené státy jsou významným spojencem České republiky a ta politiku tomu samozřejmě přizpůsobuje. V každém případě podle vašeho názoru i kdyby k nějaké hádce došlo, tak jedno vyjádření prezidenta Václava Klause nemůže způsobit trhliny v česko-amerických vztazích. Pokud je mi známo, tak český premiér Vladimír Špidla obdržel pozvání od amerického prezidenta na Den nezávislosti, což se mi zdá, že není úplně obvyklé a je to vyjádření pravděpodobně těch vztahů, které dneska jsou mezi Českou republikou a Spojenými státy. Myslíte, že je to právě krize v Iráku a válka v Iráku, která upevnila vztahy mezi Českou republikou a Spojenými státy? Nevím, jestli upevnila, ale domnívám se, že my dnes jsme vnímání jako někdo, kdo je schopen říct jasné slovo a pak ho dodržet. A to dokážeme říct i tehdy, když plně nesouhlasíme s naším partnerem a já jsem při těch rozhovorech zaznamenal to, že od nás se prostě nechce, abychom akceptovali cokoli, ale abychom jasně řekli, že kde je naše pozice a v čem se na nás dá spolehnout, a to jsme byli schopni dodržet. Vy jste se dlouhou dobu zabýval už jako opoziční politik především zahraniční politikou České republice. Z pohledu Iráku, přijde vám pomoc České republiky Iráku, rozumějme humanitární pomoc, jako dostatečná a je možné spoléhat pouze na vyslání 7. polní nemocnice? Já se domnívám, no, víte, ono, co je to celá česká pomoc. To pravděpodobně není jenom to, co doposud vyslali třeba do oblasti Kuvajtu, to není jenom polní nemocnice, mně připadá stejně významné to, že v Iráku bude působit také organizace Člověk v tísni, která vím, že už teď dělá kroky pro to, aby co nejdříve tam začala pracovat ... Bavme se pouze o pomoci ze strany státu, nikoli z neziskového prostoru. No, ale upozorňuji na to, že i stát je partnerem pro tuto organizaci a také stát se snaží být, spolupracovat s ní, a to není, myslím, úplně nevýznamné, to platí jak pro ministerstvo zahraničí, pro ministerstvo vnitra, pro ministerstvo obrany, ti všichni komunikují s touto organizací, která dneska je určitě ne neznámou i ve světovém měřítku, není sice tak slavná jako Lékaři bez hranic francouzští, ale já věřím, že už dneska má své postavení a své jméno. A pokud je mi známo, tak tato organizace na svých vozidlech používá nápis Czech humanitarian /nesrozumitelné/ a českou vlajku, takže i to je součást toho, co Češi dělají v Iráku. Takže já jsem přesvědčen, že když spočítáme všechno a také jsou i jiné formy nejenom ty, které se dějí skrz vládní, skrz exekutivu, kterými se mi podílíme a budeme podílet na řešení situace v Iráku. A já jsem přesvědčen, že ta pomoc je přiměřená a kdybych to srovnal s jinými zeměmi, tak si myslím, že je spíš větší než menší a že jsme spíš nad průměrem. Rada pro rozhlasové a televizní vysílá a výstavba dálnice D 47 na Ostravu - především tato dvě témata vyhrotila v uplynulých dnech situaci mezi vládní koalicí a opozicí v Poslanecké sněmovně. Místopředseda sněmovny, poslanec občanských demokratů Ivan Langer před týdnem prohlásil, že poslanecký klub ODS zváží v souvislosti se svoláním dvou mimořádných schůzí sněmovny k Radě pro rozhlasové a televizní vysílání odvolání Lubomíra Zaorálka z čela sněmovny. Ivan LANGER, místopředseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky (ODS) (zvuková ukázka): Opakovaně ve dvou týdnech za sebou předseda Poslanecké sněmovny závažným způsobem porušil platný zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny tím, že nedodržel ustanovení paragrafu padesát jedna odstavce šest, a to je ustanovení, které říká, že poslanci mají být o svolání schůze a jejím programu informování nejméně pět dnů předem. Pane předsedo Zaorálku, domnívám, že vy vašim vystupováním opakovaně prokazujete svoji nezpůsobilost řídit jednání této Poslanecké sněmovny. A sděluji, že poslanecký klub bude vážně zvažovat, zda nebude iniciovat vaše odvolání z funkce předsedy Poslanecké sněmovny. Prohlásil 9. dubna v Poslanecké sněmovně místopředseda sněmovny, poslanec ODS Ivan Langer. Jste Lubomíre Zaorálku připraven na možný návrh ODS na odvolání z vedení Poslanecké sněmovny? To určitě ano, ale v této chvíli je to pouze návrh jednoho klubu, tedy speciálně Občanské demokratické strany ... Už takový návrh je? Ne, ještě nebyl, jak bylo řečeno, stále se zvažuje a já to vnímám jako spíš projev onoho politického zápasu, který se ve sněmovně děje a pravděpodobně i projev toho, že ODS neuspěla v té snaze obhájit současnou velkou Radu rozhlasového a televizního vysílání a ta nakonec byla odvolána. Já chápu, že opozice má všechny, má, je legitimní použití všech prostředků na to, aby se bránila nebo aby hájila svou pozici, takže to asi patří k tomu arsenálu, jenom na margu bych řekl jedinou věc k téhle, tohohle tvrzení pana Langera, já jsem přesvědčen, že jednací řád porušen nebyl a že tedy, a já jako řídící schůze jsem sice využil těch možností, které mi jednací řád dává, ale v žádném případě jsem jich nezneužil ani jsem Poslaneckou sněmovnu nemanipuloval, v tom tvrdím teda, že to co říká, je nepřesné, ale jinak chápu, že, jak říkám, opozice má tu možnost užít všechny prostředky, jak hájit svou, své zájmy, své pozice v tom politickém zápase, který se ve sněmovně děje. Označil byste své možné odvolání za nepravděpodobné? To v této chvíli si myslím, že by musel pravděpodobně být také další politický klub, který by se k ODS připojil, a to mi ještě známo není. Největší střet vládní koalice a opozice se v Poslanecké sněmovně, jak již bylo řečeno, odehrál v uplynulých dnech o Radu pro rozhlasové a televizní vysílání, již se ví, kdo do rady kandiduje, strany vládní koalice nominovali do rady pro vysílání celkem devět lidí - pět sociální demokraté a po dvou lidovci a unionisté. Opozice, která má ve sněmovně téměř polovinu hlasů, žádá poměrné zastoupení a hovoří o tom, že vládní koalice se nyní snaží ovládnout média právě i skrze Radu pro rozhlasové a televizní vysílání. Nejdříve stručná otázka, mělo by být respektováno poměrné zastoupení do nezávislého regulačního orgánu? Tak, pravděpodobně nějakým způsobem se bere v potaz to, že by tu mělo existovat jakési zastoupení, na druhé straně stejně tak zaznívá i to, že vlastně by se nemělo brát ohled na to, jestli někoho deleguje ta či ona politická strana a mělo by jít o to, jestli jsou to osobnosti, které dávají záruku, že budou nezkorumpovatelné a že budou schopny posuzovat to, co v této radě mají ... Pane předsedo, prosím pěkně, buďte konkrétní. Vy osobně jako poslanec a jako předseda sněmovny jste pro první model nebo pro druhý, to znamená ... Já bych byl proto, já bych byl ochoten volit i ty nezávislé osobnosti navržené Občanskou demokratickou stranou, pokud by byla schopna takové osobnosti navrhnout, což v této chvíli rozhodně nevypadá, takže já jsem připraven volit kohokoliv ať je to nominace kohokoliv, pokud to bude opravdu osobnost, která bude tu garanci poskytovat a věřím, že v tom nejsem sám. Jde o to, která strana je schopna tyto osobnosti dodat. Když hovoříte o Občanské demokratické straně a tím, že nedodala nezávislé kandidáty, tak máte především na mysli dva členy odvolané rady Alenu Mackovou a Petra Žantovského ... To je i pro mě jisté zklamání, že Občanská demokratická strana reprodukovala tyto nominace a že vlastně naprosto nepřijímá tu kritiku, která ve sněmovně zazněla a která byla důvodem odvolání velké rady. Není ovšem na druhou stranu problém v tom případě, že se do rady nedostane nikdo, kdo byl v radě předchozí, protože nemýlím-li se, jak se dívám na ta jména, která navrhla Česká strana sociálně demokratická, tak tam není nikdo, kdo by byl v té odvolané mediální radě, není tady pak problém v kontinuitě toho regulačního orgánu a v možné nezkušenosti členů regulačního orgánu, kteří přijdou jako noví kompletně? Nemyslím, že by to tak úplně platilo, že to, že někdo nezasedal v té velké radě, tak nemůže být kompetentní a znalí problematiky legislativy a podobně. Jako příklad bych uvedl pana Václava Žáka, jehož několik textů jsem četl z této oblasti a myslím si, že je kompetentní dnes již navzdory tomu, že v té předešlé radě nebyl. Takže já si myslím, že v tom problém být nemusí. A když se zaměříme na dění kolem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, rada byla delší dobu kritizována, ale novináři a komentátoři uvádí, že to byla opoziční smlouva, která neumožnila již dříve odvolání Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, stejně tak ministr kultury Pavel Dostál kritizoval skutečnost, že bývalý poslanec ČSSD Miloslav Kučera, tvůrce mediálního zákona se stal poté, co neuspěl v primárkách v ČSSD, tak se stal šéfem úřadu Rady pro rozhlasové vysílání, očekáváte vy osobně, že by nová Rada pro rozhlasové vysílání měla učinit personální změnu na místě nejvyšším v úřadu rady, tedy odvolat Miloslava Kučeru? Já to pokládám za pravděpodobné, protože mně připadá, že to, co je, tedy ta míra pochybnosti, která je spojena s fungováním velké rady, je, dokonce ty následky, které jsou v těch arbitrážích, které se vedou a budou vést, tak to si myslím, že je tak vážná situace, že to vyžaduje kompletní obměna i včetně toho místa, o kterém vy mluvíte. Byť Miloslav Kučera nastoupil na to místo, nemýlím-li se, tak někdy začátkem října loňského roku a s arbitrážemi asi neměl mnoho společného. Já si myslím, že ta velká rada měla možnost v té věci konat i ještě ... Za Miloslava Kučeru. ... odvoláním a rozhodně měla prostor pro to, aby podnikla nějaké kroky, neudělala nic, takže tam si myslím, že ta vina není o moc menší. Poslanecká sněmovna má v nejbližších dnech rozhodovat o tom, zda bude utvořena vyšetřovací komise k prošetření okolností arbitráže o Novu, zvedne předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek pro tu komisi ruku? Ano, já si myslím, že vyšetřovací komise tam má trochu jiný účel než to, co děláme nyní, když odvoláme a volíme velkou radu, ale protože její výsledky budou známy až za delší dobu, jo, vyšetřovací komise pracuje způsobem, který nám to nedovolí, aby ty výsledky nebyly dřív než za několik měsíců, půl roku a podobně, ale tady je třeba, ta kauza je tak vážná, že je třeba se snažit i vyvodit závěry obecnější, které platí pro legislativu, možná pro způsob fungování tohoto orgánu, takže domnívám se, že ta komise je důležitá, aby takto dlouhodobě posoudila celou tuto kauzu a vyvodila z toho nějaké závěry. A co kdyby ta komise ukázala, že hlavní vinu na prohrané arbitráži nese Poslanecká sněmovna jako zákonodárný sbor a potažmo Senát, obě komory parlamentu, které vytvářely mediální, rozumějme právní rámec pro celou situaci. Určitě pokládám za důležité, aby ta komise se zabývala také tou rolí poslanců, Poslanecké sněmovny, legislativy, ale myslím si, že to, co říkáte, je už příliš velká relativizace. Potom, co nyní víme, a vezměte si třeba jenom ten text té arbitráže, kterou jsme obdrželi z Londýna, je zřejmé, že z toho, a mnohokrát to bylo opakováno, že klíčovou roli zde sehrála velká rada a nechci se pouštět do detailů. Takže v tom si myslím, že těžko můžeme asi názor tak zásadně změnit, to je příliš velká relativizace toho, kdo nese rozhodující podíl viny. Máte pravděpodobně jiný názor než generální ředitel televize Nova Vladimír Železný a také senátor, on uvítal v sobotním Volejte ředitele možnost vytvoření sněmovní vyšetřovací komise, podpořil vznik takové komise v sobotním pořadu a ještě dodal. Vladimír ŽELEZNÝ, generální ředitel televize Nova, senátor (zvuková ukázka): Víte, šlo o arbitráž, kterou nebylo možné prohrát. To nešlo prohrát téměř, to nešlo prohrát, přesto jsme ji prohráli a měli bychom se velmi zajímat o to, proč. Proč jsme vyhráli londýnskou arbitráž, proč teď mimochodem neříkáme, že ta byla nespravedlivá vůči Lauderovi, když Lauder tam prohrál a proč jsme prohráli tu stockholmskou, zkusme se nad tím zamyslet. Víte, zajímalo by mne, kolik vyšších a vysokých úředníků českého státu oslavovalo prohru České republiky ze dvou důvodů. Za prvé proto, že se spolupráce s Lauderovou skupinou proti zájmům České republiky si udělali velmi dobrou živnost a za druhé proto, že ta prohra navíc ještě dává možnost vypořádat si to, vyřídit si to konečně s tou nenáviděnou Novou, s tím Železným, nakonec se Zazou. Slova generálního ředitele televize Nova Vladimíra Železného. Vladimír Železný naznačuje, že ta vyšetřovací komise může ukázat, že tu arbitráž, jak on doslova říká, nebylo možné prohrát, ale jistou roli mohli sehrát neloajální úředníci státu. Já mám pocit, že to všechno velice zamlžuje podstatu věci a víte, ani tak nejde o to, že nám to říká zahraničí, tohle je pořádek, který jsme si měli udělat doma my sami jako to, že nám to až muselo být řečeno zvenku, jako to si myslím, že je neštěstí. Podstatné je, že velká rada měla za úkol jít nad tím, aby bylo chráněno pluralita vysílání v české televizi, nedocházelo k propojování vlastníků. Velká rada strpěla to, že vlastně ani nebyla schopna ... V české televizi tedy hovoříte, v české televizi s malým č. Ano. Velká rada nebyla schopna ani říci, kdo je vlastníkem CET 21, kdo je vlastníkem té vysílací licence a přesto dovolila pohyby navýšení základního jmění, přesuny obchodních podílů a podobně. Nikoli tedy podplacení úředníci státní. Ne, to znamená, byla to, přesně tak, byla to prostě velká rada, která činila kroky v situaci, kdy vlastně ani nebyla schopna říci, kdo je vlastníkem, které jsou, kde naprosto selhala jako orgán, který měl bdít nad pluralitou, transparentnostní vlastnických struktur v celoplošném televizním vysílání v České republice, to znamená, to je nepořádek, který jsme měli mít schopnost řešit my sami, že nám to dokonce muselo být řečeno ze zahraničí, to je něco, nad čím se musíme zamyslet a co by bylo třeba změnit. To je podstatou věci, v tom je vina velké rady, a v tom jakkoliv zákony vždycky mohou být lepší a soudy by mohly také lépe fungovat, je jisté, že ona nese rozhodující podíl viny. Říká předseda Poslanecké sněmovny, host Interview BBC Lubomír Zaorálek. Já děkuji do sněmovny. Také děkuji. Do studia BBC a věřím, že se buď v centru Prahy ve studiu BBC nebo opět v Poslanecké sněmovně setkáme, díky za váš čas. Na shledanou. Také se těším, na shledanou. Takové bylo Interview BBC. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích STRUČNĚ Právo, 16. 4. 2003, strana 3: Americký prezident George Bush pozval premiéra Vladimíra Špidlu na letošní oslavy Dne nezávislosti 4. července. BBC to včera řekl předseda Sněmovny Lubomír Zaorálek. Podle něj jde o neobvyklý krok, který má být vyjádřením současných vztahů mezi ČR a USA. Zaorálek: Špidla obdržel pozvání na oslavy Dne nezávislosti PRAHA 15. dubna (ČTK) - Americký prezident George Bush pozval českého premiéra Vladimíra Špidlu na letošní oslavy Dne nezávislosti 4. července. Rozhlasové stanici BBC to dnes řekl předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek. Podle něj jde o neobvyklý krok, který má být vyjádřením současných vztahů mezi Českou republikou a Spojenými státy. USA vnímají Česko jako součást "koalice svolných" v současné válce proti terorismu. Praha se sice přímo nepodílí na válce proti Iráku, má však v oblasti protichemickou jednotku a v nejbližších dnech vyšle do Perského zálivu svou polní nemocnici. Zaorálek se domnívá, že Spojené státy vnímají Česko jako stát, který je schopen říct jasné slovo a pak jej dodržet. Den nezávislosti je pro Američany nejvýznamnějším státním svátkem, jímž si připomínají výročí přijetí Deklarace nezávislosti. V tento den se koná řada akcí, které provází veselí na ulicích a ohňostroje. Loni se v USA konalo téměř 2100 akcí. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:13 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
