| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| pátek 11. dubna 2003, 18:00 SEČ | |||||||||||||||
| Mirek Topolánek | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Postoj českého prezidenta Václava Klause k válce v Iráku podle Mirka Topolánka nenaruší transatlantické vztahy.
Přepis rozhovoru Od pondělí do pátku pravidelně v tomto čase vysíláme Interview BBC, nejinak je tomu i dnes. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu usedl předseda Občanské demokratické strany a místopředseda Senátu Parlamentu České republiky Mirek Topolánek. Vítejte v BBC, hezký dobrý den. Dobrý den. Jak, pane předsedo, rozumíte sousloví "jít vládě po krku"? Já bych možná začal tím, že dnes mimořádně jsem v BBC včas. Minule jsem měl trochu problémy. "Jít vládě po krku" je velmi ostré vyjádření, které já nikdy nepoužívám. Znamená samozřejmě to, snažit se tu vládu dostat do pozice, že bude neúspěšná, snažit se její chyby vyzvedávat. "Jít vládě po krku" je takové, já bych řekl, že je to skoro bolševické heslo. Když nepoužíváte sousloví "jít vládě po krku", jaké by jste použil, které vám přijde vhodnější? Tak my máme v těch tezích, které jsem představoval na stínové vládě nebo před stínovou vládou. Máme termín, který jsem nepoužil první já, nebyl to určitě Petr Gandalovič a Martin Říma a další, a to je nulová tolerance. Což znamená nejenom to řvaní, štěkání, křičení a oponování těch vládních návrhů, ale v našem pojetí by to mělo znamenat i předkládání alternativ. Nulová tolerance s touto vládou, se všemi špatnostmi. Nulová tolerance s korupcí. Je to hlavní strategie Občanské demokratické strany jako opoziční, nejsilnější opoziční strany v zemi? Já si myslím, že ne, je to heslo, teze. Já si myslím, že hlavní strategií je zaprvé v postklausovském období ustát tu změnu. Po diskusích uvnitř vypadat směrem ven jednotně. Připravit takový program a takové koncepce, kterým veřejnost bude věřit. To co říkáme, tak i na těch úrovních, kde máme nějakou exekutivní pravomoc obcí, krajích dělat. Personálně připravit lidi, kteří budou schopni vládnout a připravit se na volby, ať už jsou kdykoliv. Já si myslím, že toho je podstatně více. Některé teze z vaší předchozí odpovědi si teď rozebereme. Kdy bude o ODS možné říci, že ustála postklausovské období? Já si myslím, že to je spíše diskuse pro politology a historiky. Já se neodvažuji soudit, jestli se nám to podařilo nebo nepodařilo. Možná to není ani ta hlavní otázka. Je to jeden z faktorů. Já jsem si dal taková nějaká svá osobní kritéria toho úspěchu nebo toho ustání nebo neustání. Bohužel k těm rozhodujícím momentům ještě nedošlo, takže to nemohu hodnotit. Které ty rozhodující momenty to budou? Pro každou stranu jsou to samozřejmě volby. Je podle vás v současnosti ODS připravena na variantu předčasných voleb? Tak, my určitě nebudeme ti, kdo předčasné volby bude vyvolávat. Ani to dost dobře a jednoduše není možné, protože náš ústavní pořádek, kromě zkráceného období sněmovny. Což je krok velmi nestandardní. Nic takového moc neumožňuje. My spíše si myslíme, že tato vláda zeroduje a vlastní implozí skončí sama. Nechceme být ti, kteří vyvolají předčasné volby, my je chceme vyhrát. V letošním roce, já jsem to řekl už mnohokrát, by to bylo velmi nešťastné. Vláda v podstatě vládne rok nebo nevládne rok. To je možná přesnější. Máme několik zahraničněpolitických důvodů proč to neudělat, a to není jenom válka v Iráku, to je referendum ke vstupu do EU. Ale ta základní otázka zněla, zda v současnosti by jste personálně byli schopni, připraveni převzít vládní odpovědnost. Já myslím, že jsme připraveni převzít vládní zodpovědnost. Já jsem se pokusil sestavit tým stínovou vládou, který by měl být schopen tu vládní zodpovědnost převzít. To, jestli se mě zeptáte, jestli máme dokonale připravené všechny koncepty programu, všechny návrhy, tak to musím říci, že ještě nikoliv. Protože nemáme za sebou tolik úředníků. Musíme ty analytické týmy tvořit ad hoc. Nicméně ty úkoly jsme si rozdali a v letošním roce bychom měli připravit ty hlavní materiály tak, abychom byli připraveni i představit je veřejnosti. Které tři věci by se podle vás měly na české politické scéně co nejrychleji změnit? Já si myslím, že a taky to vyplývá z toho, co jsem řekl, že by samozřejmě to omšelé téma, pořád se nic neděje, že bychom se měli dostat z ekonomické pasti. Z té spirály pádu ze zvyšujícího se schodku veřejných financí. Je nutné dělat několik zásadních reforem. To je první krok, já bych řekl v takové té ekonomické době. Druhý krok bych řekl je samozřejmě změnit ten trend, demotivační trend k práci. Já jsem vyhlásil heslo "normální je pracovat", které se týká celé řady zákonů, zákoníku práce, některých dalších opatření. Kdy je vlastně celý ten sociální systém nastaven tak, aby nemotivoval k práci. A třetí? Ta třetí věc. Já si myslím, že třeba, to je konkrétně letošní úkol, říkat občanům pravdu před vstupem do EU. Představit jim všechna rizika, připravit je víceméně na to, co nás tam, postupným šokům nebo postupným stresům, čeká. To si myslím, jsou tři hlavní úkoly, které je třeba dělat. Občanská demokratická strana v pondělí ústy svého místopředsedy Petra Bendla vyzvala k odstoupení ministry vlády, kteří ve vládě předchozí, rozumějme ve vládě Miloše Zemana, hlasovali pro uzavření smlouvy o výstavbě dálnice na Ostravu se společností Housing & Construction. Petr BENDL, místopředseda ODS (zvuková ukázka): Výkonná rada Občanské demokratické strany konstatuje, že členové vlády, pánové Špidla, Gross, Tvrdík, Rychetský a Dostál, jako členové minulé a současné vlády jsou přímo odpovědni za schválení nevýhodné smlouvy na výstavbu dálnice D 47. Nesou osobní odpovědnost za zdržení stavby a za 750 milionů korun, které bude muset zaplatit Česká republika firmě Housing & Construction. Výkonná rada ODS proto vyzývá jmenované členy vlády k vyvození osobní odpovědnosti a odstoupení z funkcí. Pondělní slova místopředsedy ODS Petra Bendla. O dva dny později, místopředseda Poslanecké sněmovny, člen ODS Ivan Langer kritizoval předsedu dolní parlamentní komory Lubomíra Zaorálka, že porušuje zásadním způsobem jednací řád. Ivan LANGER, místopředseda Poslanecké sněmovny (ODS) (zvuková ukázka): Opakovaně ve dvou týdnech za sebou předseda Poslanecké sněmovny závažným způsobem porušil platný zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny tím, že nedodržel ustanovení paragrafu 51, odstavce 6, a to je ustanovení, které říká, že poslanci mají být o svolání schůze jejich programu informovaní nejméně pět dnů předem. Pane předsedo Zaorálku, domnívám se, že vy vaším vystupováním opakovaně prokazujete svoji nezpůsobilost řídit jednání této Poslanecké sněmovny. A sděluji, že Poslanecký klub bude vážně zvažovat, zda nebude iniciovat vaše odvolání z funkce předsedy Poslanecké sněmovny. Středeční slova místopředsedy Poslanecké sněmovny, poslance za ODS Ivana Langera. Považuje výzvy k odstoupení a hrozby odvoláním za účinné prvky opoziční politiky? Tak, já si myslím, že každý ten případ je trochu jiný. Ale má jednoho společného jmenovatele. Tato vláda místo, aby se zabývala koncepčními návrhy a reformami a začala vládnout, tak vytváří takovou situaci permanentní revoluce. Pořád souboje a hlasování. Tady ty schůze Poslanecké sněmovny jsou velmi exitované. Řekl bych někdy tam padají velmi neuvážená slova, viz. ministr Gross ve svém vystoupení myslím ve středu. Ten první případ a nebyl to pan Bendl, ten pouze reprodukoval usnesení výkonné rady. Mohu k tomu prvnímu případu? Když o něm hovoříte, ministr vnitra a místopředseda ČSSD Stanislav Gross vzkázal ODS na výzvu k odstoupení ministrů kvůli dálnici D 47. Cituji doslova: "Ať si ODS trhne nohou.". Ministryně školství Petra Buzková prohlásila, a teď opět cituji doslova: "Já se ODS nedivým, že něco podobného říká, protože ona se vyhranila jako strana jasně opoziční. Odmítá přijímat jakékoliv, byť formální pozitivní návrhy vládních stran," konec citátu. Když jste v pondělí jako grémium zveřejnili toto prohlášení, očekávali jste takovou reakci? Já si myslím, že ta diskuse kolem dálnice D 47 a kolem chování obou vlád, protože to samozřejmě je propojeno i personálně. To jednání bylo velmi korektní a my jsme museli dát nějaký signál, že se nám to nelíbí. Protože jsme nikdy s tím neměli co dočinění a nikdy jsme nebyli schopni to ovlivnit. Což je na jedné straně dobře, když jsme opoziční strana nebo v té první fázi smluvně opoziční. Nicméně ukazuje to, že na takových tématech, která podle mě patří do exekutivních rozhodnutí, která mají probíhat standardním způsobem, se zdržuje jednání Sněmovny a neřeší se důležitější věci. Já k té dálnici řeknu jenom tolik, že vzhledem k tomu, že jsem z Ostravy, tak je pro mě velmi tristní sledovat, jak posledních dvanáct let a my jsme v té první fázi přiznávám na tom měli také svůj podíl, se opravdu tento region poškozuje. Takže mě nepotěšilo nebo nemůže být dostatečným důvodem to, že se ta smlouva zruší. Všichni se budeme radovat, že jsme ušetřili 40 miliard. Mě netěší to, že nám unikají peníze tím, že se do tohoto regionu neinvestuje, že nemá dobudovanou infrastrukturu a že je tím trvale poškozován. Jaká by byla vaše alternativa? Já se přiznám, že tady samozřejmě každá rada drahá. Teď musí proběhnout poměrně rychle, ale standardně výběrové řízení a musí se začít stavět. Já si myslím, že jiná alternativa neexistuje. Zopakuje ODS tu výzvu k odstoupení pěti ministrů, až přijde s jistými výsledky vyšetřovací komise, o níž se bude hlasovat s největší pravděpodobností v řádu několika dnů v Poslanecké sněmovně? Já si myslím, že pokud se ukáže a potvrdí některá podezření, tak je třeba spíše dát podnět orgánům činným v trestním řízení. My ty výzvy můžeme dávat, oni nám mohou říkat, ať si trhneme nohou nebo jak to podobně řekl ministr Gross. Mně jde spíše o to, že se tady vytváří dojem, že tahle vláda je ta vláda čistých a spravedlivých. Nicméně to rozhodnutí definitivně podepsat tu smlouvu s Housing & Construction padlo po volbách, padlo v situaci, kdy byl Vladimír Špidla předpokládaným předsedou vlády, sestavoval novou vládu, a proto to, že hlasoval proti, ho absolutně z té věci nevyviňuje. Takže já si myslím, že ta kontinuita... Jestli se prokáže podle vás, jestli se prokáží ona podezření, o nichž jste hovořil, tak to ukáže i na Vladimíra Špidlu? Já si myslím, že po tom by každý slušný politik měl, ale přinutit ho k tomu nijak nemůžeme. Ten druhý případ... A tady ten druhý případ, to je požadavek, jak ho naznačil Ivan Langer. Blíží se okamžik, kdy ODS navrhne sněmovně odvolání Lubomíra Zaorálka z čela horní parlamentní komory? Poslanecký klub je v tomto směru autonomní těleso, my jsme to, řekl bych tím poslaneckým termínem meritorně, ještě na nejvyšším vedení neřešili. Já si myslím... Přikláníte se k tomu kroku? Já, je to takové trochu gesto. Já tomu rozumím, nicméně Lubomír Zaorálek několikrát vážně porušil jednací řád a sami sociální demokraté by měli zvažovat to, jestli tu funkci je schopen zvládat nebo není. Mně jde spíše o jinou věc. Mně jde o to, že celé to jednání kolem rady a možná se k tomu dnes dostaneme, je překotné, je tam spousta právních chyb. Já se nechci dočkat situace, že v příštím roce výnosem Ústavního soudu budeme mít najednou dvacet nebo dvacet tři radních. Je to neprávní stav. Já prostě, když už takovou věc někdo chce udělat, ať to dělá proboha alespoň podle zákona. Ať se nedopouští takových banálních chyb, jako se dopouští navrhovatelé, případně předseda Poslanecké sněmovny. Pochopil jsem vaše slova správně, že mají podporu odvolaní radní, kteří se chtějí obrátit na Ústavní soud, vaši podporu? To jste pochopil špatně. Já s nimi nekomunikuji, já to pokládám za jejich právo a pokud to udělají, bude to jejich věc. Tady se vytvořila jakási fiktivní situace nebo nějaká představa, že tito lidé byli řízeni ODS. My jsme tam měli nominovaných pět radních, nebyla to ta většina, o které se pořád hovoří. To znamená, je to jejich svaté právo, pokud to udělají, bude to jejich problém. My jsme se o tom nebavili. Ještě jednou, vy, když přijde za vámi poslanecký klub ODS, že chce odvolat nebo, že chce podat návrh Lubomíra Zaorálka, bude mít vaši podporu jako předsedy strany? Tak pokud ty argumenty nebudou jenom ty, které byly v exitované podobě, tak já si myslím, že budu pro. Nemělo by to být jenom gesto, mělo by to být tak, aby s tím souhlasila i vládní koalice, protože jinako to samozřejmě nejsme schopni prosadit. Znamená to tedy konzultaci s vládní koalicí, zda Lubomír Zaorálek vykonává funkci předsedy dostatečně zodpovědně a uvážlivě? I Ivan Langer řekl, že poslanecký klub to zvažuje. Já na poslanecký klub samozřejmě chodím, protože nejsem členem Poslanecké sněmovny. Je to určitý handicap a zatím se na poslaneckém klubu takhle vážně o tom nemluvilo a ta diskuse proběhne nejdříve příští týden nebo v některém z následujících týdnů. Sjezd ČSSD naznačil, že politici sociální demokracie chtějí posílit vliv své strany na vládní koalici. Místopředseda ČSSD Stanislav Gross oznámil, že vláda musí provést inventuru svého programového prohlášení. Premiér Vladimír Špidla v následné reakci pro BBC koncem března uvedl: Vladimír ŠPIDLA, předseda vlády, předseda ČSSD (zvuková ukázka): Připravuje se v současné době, už se na tom začalo pracovat. Plnění programového prohlášení, které bude v červnu předloženo do parlamentu. To je rámec, ve kterém ta debata probíhá a proběhne. Debata nebude probíhat jeden jediný den. Debata probíhá a jejím cílem je, jak už jsem řekl, předložit Parlamentu zprávu o plnění programového prohlášení vlády. To je základní věc a bude to zpracováno zodpovědně, intenzivně a opravdu důsledně. Třicátý březen a slova premiéra Vladimíra Špidly. Mirek Topolánek již mnohé naznačil, že rok 2003 by neměl být rokem nestability a pádu vlády kvůli vnitropolitickým i mezinárodněpolitickým souvislostem takového kroku. Tedy nepovažujete za vhodné, aby ODS při první zprávě vlády premiéra Vladimíra Špidly o činnosti, která bude předložena v Poslanecké sněmovně pravděpodobně po referendu o vstupu země do EU, že by vláda, respektive, že by ODS navrhla, aby vládě byla vyslovena nedůvěra na základě té zprávy? Určitě pro to nebudeme hlasovat, protože si nemyslíme, že ta vláda vládne dobře. Promiňte, já jsem hovořil o vyslovení nedůvěry. Já se k tomu dostanu. Každé vyslovení důvěry nebo nedůvěry buď je plácnutím do vody, nebo je schopnost tu záležitost prohlasovat. Já se chci vrátit k tomu, sociální demokracie vyhrála loni v červnu volby na základě velkých slibů a velkých populistických témat. Potom sepsala programové prohlášení, které evidentně bylo nerealizovatelné. A ta země není v situaci, aby mohla realizovat některé kroky, které sociální demokraté chtěli prosazovat. Protože ekonomicky na to mít nebude a oni jsou nuceni a jestli to nebudou dělat, tak ta země samozřejmě bude mít velké problémy. Oni jsou nuceni dělat některé kroky, které nejsou v jejich programovém prohlášení. Jako například? Tak samozřejmě, pokud chtějí vůbec umožnit lidem v této zemi, aby se dostali do roku 2009, 10 k té možnosti využívat euro, tak budou muset nutně plnit /nesrozumitelné/ kritéria Maastrichtská. Budou muset nejenom proto a nejenom na výzvu OECD a Mezinárodního měnového fondu a centrální banky nastartovat reformu, reformu veřejných financí. A oni to nedělají. Tady se nabízí otázka pro vás jako pro předsedu nejsilnější opoziční strany v zemi. Počítáte s tím, že Občanská demokratická strana přijde s alternativním návrhem k reformě veřejných financí? Ano nebo ne? Tak, my ty základní teze a celý rámec té reformy máme zpracovaný a mnohokrát jsme se pokoušeli už ho vysvětlovat. My samozřejmě asi detailně zpracovat sociální důchodovou reformu nebudeme mít síly. Ale rámcově ty věci diskutujeme a rámcově to zcela jistě bude připraveno. Ty hlavní teze známe už teď. Jako například? Tak v první fázi nejde ani tak o obrácení trendu ve všech těch ukazatelích, které se týkají veřejných financí, ale jde o zastavení toho stavu, zastavení toho pádu. A tady je několik mechanizmů, na kterých se musíme s tou vládní koalicí shodnout. Já si myslím, že i oni by přiznali, že je nutné to provést. To znamená opravdu konsolidovaný pohled na všechny rozpočty, nejenom na ten státní rozpočet, ale na Fond národního majetku, konsolidační agenturu, všechny ty mimorozpočtové fondy. Rozpočty měst a obcí a stanovení si jednoznačně té hranice, na které se to má zastavit. Chystá se Mirek Topolánek oslovit premiéra a předsedu vlády, že na těchto zásadních tématech by s ním o tom chtěl diskutovat? Chystáte se oslovit Vladimíra Špidlu? Nemusím ho oslovovat, už jsem to dávno udělal. To znamená nejenom s ním, ale s celou řadou dalších vládních politiků jsem během těch prvních třech měsíců, kdy jsem jednal o prezidentské volbě a dalších tématech, měl možnost tato témata s nimi diskutovat a nabízel jsem v podstatě diskusi tak, abychom se shodli na těch základních parametrech té reformy veřejných financí. A je reálné, že taková dohoda bude uzavřena napříč politickými stranami, rozumějme především mezi stranami vládní koalice a ODS? Já se obávám, a to poslední prohlášení z třicátého března, které jste tady citovali, nebo nechali zaznít, ukazuje spíše, že Vladimír Špidla rezignoval na tyto razantní kroky. Bude prodlužovat ten stav nicnedělání v těchto zásadních krocích a bude čekat a ty ekonomické analýzy to ukazují, že souběh těch negativních vlivů, jak schodku veřejných financí, tak důchodového schodku přijde někdy v roce 2007 a nebude to řešit. Měl by se podle vás do takové situace vložit prezident republiky? A je to téma pro prezidenta, aby svolal schůzku předsedů politických parlamentních stran? Já si to nemyslím a myslím si, že si to nemyslí ani Václav Klaus. Ministr financí Bohuslav Sobotka prosazuje reformní kroky, které mají stlačit deficit veřejných financí z letošních 6,3 % HDP na 3,7 % v roce 2006. Je tento rámec pro ODS dostatečný nebo máte svůj vlastní rámec? Tak zaprvé velmi pochybuji o tom, že to je reálné provést na základě těch kroků, které jsou mi známy a které zatím ministr Sobotka předkládá. A není to jenom můj názor, je to názor i odborníků, kteří zatím z toho Sobotkova týmu odešli. Ale teď rámec ODS... I ta takzvaná razantní reforma, která byla předkládána, která zmizela v propadlišti dějin, byla nedostatečná. A všichni to ví. Rámec ODS je, že se to samozřejmě musí rozložit v čase, že ty kroky nelze dělat překotně, protože jsme v nějaké ekonomické a v nějaké sociální situaci. Nicméně my jsme pro to, aby vládní koalice předložila opravdu časování celé té reformy. Jak v té fázi, kterou jsem nazval Zastavení schodku veřejných financí, tak v té fázi jednotlivých reforem. Ať je to reforma sociální, zdravotní, důchodová, administrativní, daňová a některé další kroky, které je třeba provést. Ten základní rámec tady ale, pane předsedo, je. A vyhnul jste se odpovědi na otázku. Roku 2006 snížení deficitu veřejných financí z letošních 6,3 na 3,7, jaký rámec je ODS? Já musím říci, že se neodvažuji na základě těch analýz, které máme udělány a na základě toho, že chtěla tato vláda predikovat toto datum. Pan ministr Sobotka nám tím říká, že nejbližší datum, kdy budeme moci převzít nebo nejenom vstoupit do měnové unie, ale mít možnost platit eurem někde, v horizontu dva devět, dva deset. To nám tím říká. A vy chcete nebo ODS chce rychleji? Já to vysvětlím. My jsme vždycky polemizovali s tím názorem rychlého přijetí eura hlavně proto, že se mluvilo o překotném přijímání eura někde v horizontu dva roky po vstupu a říkali jsme: "Mělo by to být naše rozhodnutí. My bychom se měli rozhodnout, kdy to bude nejvýhodnější. Jestli jsme v optimální měnové unii, jestli je taková pružnost pracovního trhu, jestli je taková výměna kapitálu, jestli prostě už to pro nás je výhodné, jako pro Českou republiku.". Nicméně my jsme v situaci, kdy o tom nebudeme rozhodovat my. Dostáváme se k dalšímu tématu, a to k zahraniční politice České republiky. Stínový kabinet ODS se na svém prvním jednání koncem března dohodl na tom, že do poloviny května, kdy se uskuteční lidová konference ODS ke vstupu země do EU, zobrazuje poziční dokument k chystané integraci. Dá se od zmiňovaného dokumentu očekávat nějaké zásadní nové stanovisko, nějaký nový zásadní postoj ODS k jakémukoliv aspektu integraci České republiky do EU? Ten materiál je prvoplánově nebo v prvním plánu interní. To znamená, měl by to být argumentář pro tu diskusi na lidové konferenci. Měl by to být souhrn známých faktů. Ta struktura toho materiálu by měla být dosud preferované postoje ODS v té věci. Měla by to být určitá analýza přístupových dokumentů, měla by tam být naše pozice před vstupem, a to, co bychom chtěli v těchto jednotlivých resortech prosazovat po vstupu. To znamená, víceméně je tam i ta část programová minimálně v těch omezených tématech, které se týkají vstupu do EU. Měl by to být materiál, který budeme potom diskutovat s občany, který budeme ne materiál předkládat, ale spíše témata, tak abychom je připravili na určité těžkosti. Není to pozdě polovina května, to znamená měsíc před referendem o vstupu země do EU? My si myslíme, že to není pozdě. Já bych řekl, že preference před referendem ukazují, že naši voliči zatím zodpovědně i v těch průzkumech říkají, že budou volit. I když spíše rozumem než srdcem. A my samozřejmě ty diskuse provádíme už teď. Já jsem absolvoval nejméně osm přednášek na vysoké škole, na středních školách. Takže všichni samozřejmě individuelně provádíme určitou osvětu v tomto směru. Ta lidová konference by měla být odpíchnutím k nějaké, neříkáme kampani, ale spíše k tomu vysvětlování intenzivnějšímu mezi tím měsícem květnem a červnem. To znamená ten měsíc před referendem. Ve kterém ODS řekne ano. Já se domnívám, že dnes už ani tak nejde. My samozřejmě budeme přinuceni říci a řekneme to... Ano. Naše stanovisko, řekneme ano. Řekneme naše stanovisko, nicméně myslím si, že ten měsíc budeme spíše věnovat tomu, abychom vysvětlili veškeré příležitosti a hrozby, které z toho vstupu vyplývají. Protože já myslím, že už jsme dál, že už se nejedná o referendum, ale že se jedná o to, pokud vstoupíme, jestli uspějeme. Evropský parlament ve středu schválil přijetí deseti kandidátských zemí do EU. Pro všechny kandidáty s výjimkou České republiky se vyslovilo přes 500 poslanců z celkových 624. Pro Českou republiku hlasovalo 489 poslanců, což bylo nejméně z kandidátských zemí. Proti přijetí České republiky do EU hlasovali dvě desítky pravicových německých poslanců. A ti tak učinili kvůli tomu, že česká vláda a parlament podle nich neodpověděly na výzvu Evropského parlamentu ke gestu politování ohledně excesů při odsunu sudetských Němců po druhé světové válce. Jak dlouho podle Mirka Topolánka bude tato otázka zatěžovat vztahy České republiky se sousedy? Především s Německem a Rakouskem? Tak možná nejdříve k těm počtům. Vzhledem k tomu, že se očekávalo více negativních hlasů, skoro 90, tak ten výsledek mi připadá, že je očekávatelný a očekávaný. Kromě některých poslanců za Stranu svobodných, tak jsou to samozřejmě poslanci CSU kolem pana Posselta. Jsou to někteří poslanci různých nacionalistických, řeckých a dalších stran nebo zemí. To znamená, ten výsledek mě nepřekvapil, ani mě nepřekvapilo to, které skupiny hlasují proti našemu vstupu. A jak dlouho ty věci budou zatěžovat naše vztahy? Já si myslím, pokud bychom řádně realizovali tu Česko-německou deklaraci, pokusili se spíše dívat do budoucnosti než do minulosti a pokusili se, já bych řekl, v čase nezatěžovat ty společné diskuse těmito vztahy... V čem se ne zcela dodržuje Česko-německá deklarace? Já si myslím, že kdybych teď měl reagovat konkrétně, tak otevření kanceláře v Praze poměrně pochybným způsobem právě panem Posseltem. A jednou z částí, protože já nechci generalizovat v tomto směru, v jedné části Sudetoněmeckého landsmanschaftu je přesně krok, který jde proti duchu té deklarace. Je to, když neřeknu provokace, tak to je krok velmi diskutabilní. Myslím, si, že neprospěje těm vztahům, ale zase si na druhé straně nemyslím, že by oficiální stanoviska a hlavní proud německé politiky tyto otázky chtěl vytahovat a chtěl jimi zatěžovat naše vztahy. Vicepremiér a předseda US-DEU Petr Mareš míní, že česká vláda by měla najít čas i trochu odvahy a učinit smířlivé gesto politováním nad násilným a také bezprávným stavem, které bylo doprovázeno při poválečném odsunu sudetských Němců z českého pohraničí. Je pro vás taková představa přijatelná? Já si myslím, že to je v této chvíli po těch všech gestech, které jsme už udělali, gesto zbytečné nebo nadbytečné. Vzhledem k tomu, že toto bylo dohodnuto víceméně na fotbalovém zápase České republiky s Rakouskem, kde naši fotbalisti vyhrály 4:0, tak si myslím, že naši politici při té diskusi u fotbalu prohráli. Já mám spoustu dotazů od občanů tak, jak jezdím po regionech. Jestli si nemyslím, že hrozí, že můžou být vznášeny majetkové nároky. Takové gesto by podle vás... Neřeší. A otevřelo by diskusi o majetkových nárocích? Já si myslím, že ta hrozba tady je s gestem i bez gesta a že ty soudní spory můžeme ve Štrasburku a Haagu prohrávat a mám z toho obavu, nejsem myslím sám. Poslední téma k zahraničněpolitické části tohoto rozhovoru. Občanská demokratická strana si předsevzala po té vládě Miloše Zemana, že se pokusí napravit transatlantickou vazbu, tedy vztahy České republiky se Spojenými státy americkými. Myslíte si, pane předsedo, že bývalý předseda ODS Václav Klaus, nyní prezident Václav Klaus není tím člověkem, který narušuje transatlantickou vazbu právě v souvislosti se svým postojem k Iráku? Já si to nemyslím, zaprvé. A za druhé se ho musíte zeptat sami. Já se ptám na váš názor. Dnes já si myslím, že ODS, a to nejenom vedení, ale široká členská základna sdílí názor, který prezentujeme v médiích a který můžeme vysvětlovat i veřejnosti. Já si... Podle vás Václav Klaus... Já si myslím, že nejde. Tato prohlášení Václava Klause se týkají spíše vztahů se Spojenými státy americkými nebo spíše s některými kroky Spojených států amerických. Je to plné jeho právo, já jeho názory znám dlouho. Já jeho názor nesdílím a myslím si, že právě posilování té transatlantické vazby může znamenat větší bezpečnost a větší ochranu i toho evropského prostoru. Jednoznačně podle vás Václav Klaus neohrožuje. To takhle, když se mě zeptáte, si myslím, že neohrožuje. To, že bude mít problémy některé své výroky vysvětlovat a bude muset v čase navázat vztahy i s americkou administrativou a americkým prezidentem je evidentní. Tomu se nevyhne a je to jeho problém. Mirek Topolánek, díky za váš čas. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:09 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
