| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| čtvrtek 10. dubna 2003, 18:00 SEČ | |||||||||||||||
| Petr Mareš | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Petr Mareš považuje za otřesný případ šestadvacetileté Iráčanky s nemocným synem, kterou české úřady odmítly vpustit do země.
Přepis rozhovoru Léky, potraviny a pitná voda. To jsou aktuální potřeby lidí v Iráku. Někteří obyvatelé Bagdádu prostřednictvím zahraničních médií světu vzkazují. "Potřebujeme teď mír, není k dostání jídlo, voda, vůbec nic," říká například tento obyvatel Bagdádu. Jakou humanitární pomoc nabízí Česká republika Iráku, nejen o tom bude následujících třicet minut. Vítejte při poslechu půlhodiny otázek a odpovědí. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl vicepremiér a předseda Unie Svobody-Demokratické unie Petr Mareš, vítejte v BBC hezký dobrý den. Hezké odpoledne. Vyslání sedmé polní nemocnice do Iráku, především na toto téma se soustředí veřejná diskuse týkající se humanitární pomoci České republiky Iráku. Považuje vicepremiér Petr Mareš takovou pomoc České republiky za dostatečnou? Já ji považuji za začátek a začátek, který je poněkud opožděný. Myslím si, že je škoda, že tento bod je zařazen na pořad jednání Poslanecké sněmovny až na příští týden. Měli jsme být schopni udělat to dříve, ale situace v některých poslaneckých klubech způsobila tuhle prodlevu, je to škoda... Je ona prodleva ukázkou neschopnosti vládní koalice? Já bych to tak nebral. Srovnáte-li to se situací v některých jiných našich spojeneckých zemích v Evropě, tak zjistíte, že tato vládní koalice byla schopna připravit kroky ve vztahu k Iráku již před dvěma měsíci, které teď se chystají podnikat někteří velcí spojenci. Takže neschopností bych to nenazval, ale podle mého názoru to jde všechno pomaleji, než by mělo. Jak? Kdo to způsobuje? Je to problém v některých poslaneckých klubech, víme, že... Některých? Hovoříte o poslaneckém klubu ČSSD a KDU-ČSL? Přesně tak. Ale to přeci nesouvisí s humanitární pomocí České republiky Iráku, protože vláda má jako exekutivní orgán dostatek pravomocí, aby spojovala humanitární pomoc nejen se sedmou polní nemocnicí. To je, to máte pravdu, ale my jsme chtěli především vytvořit efektivně fungující jednotku, která by mohla nabídnout něco, co nemohou nabídnout ostatní státy. Ta myšlenka je ve spojení našich chemiků, kteří jsou v Kuvajtu s polní nemocnicí. Chemici, které jsme tam posílali kvůli zbraním hromadného ničení, k jejich použití naštěstí nedošlo, ale jejich schopnosti je možné využít jinak, při identifikaci zárodků epidemií, při jejich odstraňování a také k dopravním prostředků právě při distribuci zmíněné humanitární pomoci. V tuhle chvíli se pouštíme i do plánování dalších kroků a já se ještě dneska večer sejdu s představiteli Člověka v tísni, protože bychom chtěli úzce spolupracovat z nevládními humanitárními organizacemi, které mají zkušenost v této oblasti a já doufám, že velice záhy budeme schopni přijít i s dalšími konkrétními kroky. Vicepremiér a ministr zahraničí Cyril Svoboda koncem března v rozhovoru pro BBC odmítl popsat detaily české humanitární pomoci Iráku. K humanitární pomoci České republiky Iráku Svoboda uvedl. Cyril SVOBODA, místopředseda vlády, ministr zahraničních věcí, předseda KDU-ČSL (zvuková ukázka): Tak to je otázka, kterou se také budeme zabývat. My zatím uvolňujeme část z našich čtyřiceti milionů korun na první pomoc a o tom se teď jedná mezi námi a ministerstvem obrany, ale ta konečná částka, jak budeme schopni pomoci, bude záležet na míře naší účasti, a to je otázka. V budoucnosti doufám, že ta budoucnost bude co nejdříve, abychom se zabývali humanitárními otázkami, otázkami rekonstrukce, usmíření společnosti a tak dále. Uvedl sedmadvacátého března 2003 v rozhovoru pro BBC vicepremiér, ministr zahraničí, předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda. Jaké protiargumenty byste jako vicepremiér položil proti tezi, že Česká republika se zatím ne zcela dostatečně zaměřila i na ty další složky humanitární pomoci, to znamená vyčlenění dostatečného množství prostředků, vládních prostředků, tedy prostředků ze státního rozpočtu, které by směřovaly na nákup vody, léků, potravin pro Irák? Já bych jako hlavní argument uvedl skutečnost, že jsme až doposud nevyřešili problém financování pobytu právě našich lékařů a ostatního zdravotnického personálu, to je věc, která není laciná, a pokud jde o její financování, musíme nejprve vědět, kolik nás bude stát, kolik zaplatíme sami, kolik nám případně přispějí naši spojenci... A ta věc, nemýlím-li se, je vyřešena. Již v tuto chvíli je vyřešena, takže v tuto chvíli se už můžeme pustit do plánování dalších věcí, ale já bych skutečně chtěl zdůraznit, že podobně jako v Severoatlantické alianci se Česká republika snaží vybrat si tu svojí část působnosti, ve které je nejlepší a ve které může spojencům nabídnout něco víc, než-li ostatní, tak i v těch úvahách o pomoci Iráku jsme vycházeli z tohoto hlediska, to znamená, jistě nepodceňujeme nikterak dodávky vody, pokrývek nebo ještě v tuto chvíli patrně potřebnějšího nejrůznějšího zdravotního materiálu, ale chtěl jsem poskytnout ty, kteří něco umějí, kteří mají zkušenost ať už z Afghánistánu, nebo z Balkánu a uznávám, teď je nejvyšší čas se pustit do těch dalších otázek. Máte zhruba informace, jak velké prostředky by vláda mohla zmobilizovat na humanitární pomoc, včetně té pomoci, kterou může distribuovat sedmá polní nemocnice v Iráku, rozumějme léky a zdravotnický materiál. Já v tuhle chvíli nemám představu o té sumě, to je věc, ke které se musí vyjádřit pan kolega Sobotka. Skutečně nedokážu říct, jaká suma by to mohla být. V každém případě jako vicepremiér, který je součástí vedení vlády, tak budete trvat na tom, aby na nejbližší vládu, rozumějme v pondělí, předložil ministr financí Bohuslav Sobotka, řekněme, nějaké číslo týkající se... Já jsem si zcela jist, že to je otázka, kterou se budeme zabývat a je to otázka, kterou průběžně se budeme zabývat už předtím, to znamená zítra v průběhu zasedání Poslanecké sněmovny. Představitel Člověka v tísni Šimon Pánek naznačil, že ta první pomoc, o níž hovořil vicepremiér Cyril Svoboda, to znamená zhruba desítky milionů z té celkové částky čtyřiceti milionů, kterou měl k dispozici resort ministerstva zahraničí, je částka nedostatečná, že na Českou republiku by se mohlo uvažovat o stovkách milionů. Je reálné, že vláda zmobilizuje své rezervy a bude možné v rozpočtu najít takové peníze v řádů stamilionů? Otázka je, zda skutečně je nejefektivnější pomoc od nás, která se vyčíslí tímto způsobem, to znamená v desítkách, či stovkách milionů korun. Já se domnívám, už jsem to říkal předtím, že jsme schopni nabídnout i jiné formy pomoci, které budou pro Iráčany cennější, než-li objemy peněz, ale uznávám, že... Jaké jiné krom sedmé polní nemocnice? Já se domnívám, že máme například celou, nebo ne domnívám, vím, že máme celou řadu expertů, kteří znají situaci v Iráku, znají současný stav nejrůznějších technologických zařízení, které jsou nutně potřeba, které je nutně potřeba uvést znovu do provozu, koneckonců mnozí z nich se podíleli na jejich stavbě, a to je know how, které může ve chvíli, kdy je třeba uvést znovu ty základní podmínky pro fungování iráckého státu do provozu může být cennější, než-li desítky milionů. BBC odvysílala bezpočet vzkazů iráckého lidu, který volá po humanitární pomoci, jeden hlas za všechny. Ali žijící ve městě Safan, podle Aliho ze Safanu potřebují Iráčané léky, potraviny, pitnou vodu, na ulicích nejsou žádní policisté, městu nikdo nevládne. Říká Ali. Vy tedy jste veřejnosti, české veřejnosti schopen garantovat, že nejpozději v pondělí vláda zveřejní další kroky týkající se konkrétní pomoci nejen tedy té finanční, ale té, o níž jste hovořil. /Nesrozumitelné/ jsem schopen garantovat, že vláda takovýto program připraví a spustí v nejkratší prakticky možné době. Je to možné do pondělí? To nedokážu říct se stoprocentní jistotou... Ale vypracovat ten plán. Věřte tomu, že tam ta prodleva nebo průtah, ke kterému by mohlo dojít, nebude způsoben nečinností vlády. Aspekt české humanitární pomoci Iráku, jak již bylo řečeno, je především spojován se sedmou polní nemocnicí, o jejím vyslání do Iráku má v úterý jednat Senát Parlamentu České republiky, o dva dny později pak Poslanecká sněmovna. Podle předsedy Senátu Petra Pitharta nebude mít horní parlamentní komora s vysláním problém. Petr PITHART, předseda Senátu /KDU-ČSL/ (zvuková ukázka): Já myslím, že by to mělo být problematické, protože ta situace je skutečně alarmující a je tu jasné usnesení rady bezpečnosti, v tom doprovodném textu vláda mluví o potřebě odvrátit hrozící humanitární katastrofu. Uvedl v pondělí v rozhovoru pro BBC předseda Senátu Petr Pithart. Senátní bezpečnostní výbor v úterý rozšířil vládní usnesení umožňující vyslat do Iráku armádní polní nemocnici o možnost, aby se do humanitární pomoci zapojili i vojáci protichemického praporu v Kuvajtu. Vy jste už mnohé naznačil. Ve sněmovně zatím takový pozměňovací návrh nepadl, protože se k němu zatím žádný výbor nevyjadřoval. Myslíte, že i sněmovna rozšíří mandát české protichemické jednotky na území Iráku? Podle mých informací takový návrh padne a já mohu říct za naše poslance, to je za poslance Unie Svobody, že ho zcela jistě podpoří. Co budou dělat čeští chemici v Iráku, když se žádné zbraně chemické zatím nenašly? Já už jsem o tom hovořil, jejich schopnost detekovat nebezpečné látky není omezena pouze na bojové látky, ale i na možnosti zdrojů nejrůznějších epidemií. Oni jsou schopni dopravovat především materiál potřebný pro fungování nemocnice, je to velmi flexibilní a zkušená jednotka, kterou, myslím, budeme moci použít podle momentálních potřeb a já bych zdůraznil, že ta flexibilita v současné situaci v Iráku je jednou z klíčových vlastností každého, každé jednotky, kterou bychom tam chtěli vyslat. Rozumím tomu správně, že vicepremiér Petr Mareš považuje za nezbytné, aby i chemici působili na území Iráku a uděláte proto... Já to považuji za velice prospěšné. Já jsem tuto verzi podporoval už ve vládě a zcela jednoznačně jí budu podporovat i do budoucna. Ve vládě neprošla ale. Ve vládě bylo nakonec rozhodnuto, že dojde k tomu omezenému návrhu nebo omezení toho /nesrozumitelné/ tak, jak byl potom předložen do... Posunula se situace v Iráku natolik, že je reálné, že ve sněmovně tento návrh projde? Já myslím, že musíme položit otázku zcela jednoznačně. Existuje rychlejší způsob, jak pomoci těm lidem, kteří v Iráku v tuto chvíli trpí nebo ne? A já se domnívám, že ze strany České republiky rychlejší způsob, než použít těch, které už tam máme, kteří znají místní prostředí, kteří jsou schopni se v něm pohybovat relativně bezpečně, takže lepší způsob v tuhle chvíli k dispozici nemáme a byla by velká škoda, kdybychom pokračovali v tom, v čem mezinárodní společenství, co mezinárodní společenství produkovalo po dvanáct let, to znamená podílet se na utrpení iráckého lidu svojí nečinností. Válka v Iráku ještě z jiného pohledu, dovolte, abych vám ve stručnosti odvyprávěl jeden příběh. Šestadvacetiletá Iráčanka přiletěla před týdnem do Ruzyně s dvouletým synem, měla platné vízum a její jméno nebylo na seznamu nežádoucích osob. Do České republiky se vypravila kvůli vážné nemoci svého syna, jemuž iráčtí lékaři nemohli pomoci. Těhotnou ženu s dítětem čekala na letišti její sestra, která žije v České republice šestnáct let. Cizinecká policie jí odmítla vpustit do země, žena pak v Sýrii potratila. O čem podle vicepremiéra Petra Mareše tento příběh vypovídá? Já nechci používat velká slova, je to příběh otřesný a zcela jednoznačně vypovídá o tom, že činnost cizinecké policie má občas velmi závažné nedostatky. Připouštíte si, že jste jako vicepremiér české vlády zodpovědný za dodržování lidských práv nebo za dodržování a stav lidských práv v České republice odpovědný za příběh šestadvacetileté Iráčanky? Připouštím si to, ale zároveň považuji za nutné zdůraznit, že právě v této oblasti, to je ve vztahu v politickým utečencům u nás, ve vztahu k přistěhovalcům, to je oblast, ve které se snažím /nesrozumitelné/, aby se situace zlepšila. Jakou zodpovědnost jste pro sebe z celého případu vyvodil? Já se přiznám, že ten případ neznám. Já jsem se vrátil včera v noci ze zahraničí a musím ho nejprve prostudovat. Ten případ je starý týden. Já vím. Já jsem se vrátil po týdnu ze zahraničí. Považujete ten příběh za, řekněme, skandální, a proto považujete za nutné se do toho případu vložit? Já tady nevidím důvod, proč bych měl používat slov jako skandální nebo neskandální. Já by jsem řekl, že je to případ otřesný a především je potřeba udělat všechno proto, aby se znovu neopakoval. Jak je možné udělat a zabránit tomu, aby podobný příběh se neopakoval? Já neznám důvod rozhodnutí cizinecké policie. Cizinecká policie..., ta se brání slovy, že její rozhodnutí bylo v souladu s předpisy, protože policie dostala podle ministerstva vnitra kvůli válečnému konfliktu v Iráku pokyn nevpouštět irácké občany na území České republiky. Tak /nesrozumitelné/ nerozumím, nevěděl jsem o něm a slyším o tom poprvé, ale ten případ je třeba pečlivě prostudovat, je třeba zjistit, kde se stal..., kde byla příčina toho jednoznačně chybného rozhodnutí a teprve z takového toho rozboru je potom možné říct, jak se dá do budoucna zajistit, aby se neopakoval. V každém případě Petr Mareš, vicepremiér zodpovědný za stav lidských práv v České republice bude garantem, že celý případ bude došetřen a budou z něho vyvozeny konkrétní důsledky. Pane redaktore, zodpovědný za stav lidských práv v této zemi je společnost, která v ní žije ani vláda... Vy byste nechtěl být garantem... ...ale já vám garantovat, že se skutečně velmi důsledně prošetří, jakým způsobem se to stalo a že udělám všechno proto, aby se to neopakovalo. Měl by být zato pochybení někdo konkrétně potrestán? Za každé pochybení by měl někdo nést zodpovědnost. Jen pro úplnost, Iráčance nabídla pomoc společnosti Člověk v tísni, zaplatí ji letenku z Damašku do Prahy. Do celé věci se také vložilo české ministerstvo zahraničí, které se snaží onu chybu napravit. Neměla by letenky zaplatit, v případě, že se prokáže pochybení cizinecké policie, právě cizinecká policie za svou přílišnou horlivost? Zaplatí-li to cizinecká policie, zaplatíme to my sami ze svých kapes jako daňový poplatníci. Já spíš vidím svojí úlohu v tom, abych umožnil fungování takových neziskových a nevládních organizací, jako je Člověk v tísni, s co nejmenšími omezeními a abych jim umožnil co největší podporu, protože tohle není jediný příklad, kdy se ukazuje, že to je tento typ organizací, který je schopen nabídnout rychleji a pružněji pomoc než jakákoli státní organizace. Promiňte, ale to přeci není řešení, aby neziskové organizace napravovaly pochybení státních orgánů. Já jsem ani v nejmenším neřekl, že by měli napravovat, já jsem řekl, že umějí pomáhat... V tomto případě ale bohužel napravují něco. Dobře, a co? Já vám říkám, že jsem rád, že napravily a že jim za to a nejen za něco, ale za celou řadu dalších pozitivních kroků, které udělaly, budu i nadále pomáhat a jiná věc je toho času, o čem jsme mluvili předtím, to je, že z té chyby, která se stala a v souvislosti s tím, k čemu vedla, je to bez nadsázky chyba tragická, je třeba vyvodit důsledky. Další téma vztahy České republiky se sousedy, především s Německem a Rakouskem. Psal se čtrnáctý březen 2003, když nový český prezident Václav Klaus vystoupil na první tiskové konferenci. Začal s následujícím prohlášením. Václav KLAUS, prezident České republiky (zvuková ukázka): Patnáctého března 1939 naše země ztratila samostatnost a na mnoho let v ní zavládl nacistický teror. Ten tragickým způsobem zasáhl životy obyvatel tehdejšího Československa, a to bez ohledu na jejich individuální činy, názory, postoje, či eventuální viny. Zasáhl nejprve osudy Čechů a dalších národností žijících v naší zemi a nakonec v podobě poválečného odsunu i českých Němců. Tyto události plné násilí a lidských tragédií poznamenaly celé generace a pocity křivd v myslích řady lidí přežívají dodnes. V České republice i v Německu bychom si měli umět říci toto. Toto se stalo, dnes už minulost nezměníme. Z dnešního hlediska šlo o činy nepřijatelné. Obracejme se do budoucnosti a podpořme kroky, které nastolují vzájemnou spolupráci, přátelství a porozumění. Čtrnáctý březen 2003 a slova nového českého prezidenta Václava Klause. Citované prohlášení při čtvrteční Klausově návštěvě Německa výslovně uvítal německý kancléř Gerhard Schröder. Konzultoval prezident Václav Klaus s vládou svůj postoj, který zveřejnil čtrnáctého března? Podle mých informací ho nekonzultoval, nicméně musím se přiznat, že v této souvislosti mě to tolik nevadí, neboť jsem za tak výraznou změnu postoje dnešního pana prezidenta ve srovnání s předsedou Poslanecké sněmovny Klausem velice rád. Jeho slova vám konvenovala? Ano, u nás jsou to slova, která jsou potvrzením českoněmecké deklarace a já pevně věřím, že to je dokument, který stále ještě platí a ke kterému se hlásíme. Vy jste naznačil, že by česká vláda měla najít čas i trochu odvahy, budu-li vás citovat doslova, učinit smířlivé gesto politování nad násilím a bezprávím, které doprovázelo poválečný odsun sudetských Němců z českého pohraničí. Konzultoval jste svůj postoj s ostatními předsedy koaličních stran? Já jsem takto odpověděl na otázku novináře. Já jsem zvyklý odpovídat otevřeně a uvedl jsem ji tím, že tento můj postoj je známý už dávno z doby, kdy jsem nebyl v politice a že jsem neměl důvod ho změnit. Asi byl ve vládě dostatek času, abyste tento svůj názor konzultoval... Myslíte mezi tím, jak mi byla položena otázka a než jsem odpověděl. To se stíhalo velmi obtížně, ale... Ale vy jste, nemýlím-li se, tak podobně jste hovořil v cizině, ze které jste se vrátil. Tudíž předpokládám, že jste konzultoval svůj postoj... Můj postoj je naším koaličním partnerům znám a na toto téma jsme několikrát hovořili. Protože premiér a předseda ČSSD Vladimír Špidla říká, že o takové věci koaliční partneři ani jeho vláda nejednali, zatím o ní ani neslyšel. Nedá se to tedy to vaše stanovisko vyložit tak, že jste jednal, obrazně řečeno, na svou vlastní pěst? Dělal jsem jedno na svou vlastní pěst. Já jsem vystupoval dnes na tiskové konferenci jako předseda Unie svobody a jako předseda Unie svobody vystupuji vždy na vlastní pěst, respektive na pěst Unie svobody. Vláda o tom nejednala a teď cituji doslova premiéra a předsedu ČSSD Vladimíra Špidlu: "Nic nepřipravuje, základem je českoněmecká deklarace." Těmi slovy, které jste nejdříve zveřejnil na tiskové konferenci, kde jste odpovídal na otázku novináře, kterou jste bezesporu mohl čekat po své návštěvě v Evropském parlamentu. Nezabouchl jste si dveře dříve k tomu zmiňovanému gestu politování nad odsunem sudetských Němců po druhé světové válce, než jste celou věc projednal? Já doufám, že ne. Já doufám, že ne a nemyslím si, že takováto reakce ze strany našich koaličních spojenců byl adekvátní. Přece tato otázka neleží na stole pouze ode dneška ani od včerejška, ta zde leží na stole po dobu dvanáct let, od chvíle, kdy jsme si začali o svých postojích znovu rozhodovat sami a říkám-li, že je ten správný čas k tomu, abychom ji už definitivně zodpověděli, pak nedělám nic, co by mohlo poškodit tuto vládu. Které kroky jste ale učinil nejdříve v rámci vládní koalice a v rámci jednání se svými partnery ve vládě, rozumějme především s vicepremiérem Cyrilem Svobodou, ministrem zahraničí a premiérem Vladimírem Špidlou? O této otázce jsme několikrát jednali. Můj postoj je znám jak panu kolegovi Svobodovi, tak panu premiérovi a nedomnívám se tedy, že bych je nějakým způsobem zaskočil. Jak ta jednání, dosavadní jednání ohledně možného gesta dopadla ve vládní koalici? Ukázalo se, že ať už premiér a předseda ČSSD Vladimír Špidla i Cyril Svoboda jako předseda KDU-ČSL a vicepremiér zodpovědný za resort zahraničních věcí váš návrh jako chápou a gesto může být učiněno? Vy jste, pane redaktore, před malou chviličkou vyslovil obavu, zda jsem odpovědí na otázku nezabouchl dveře a teď mě tlačíte do odpovědi na vaši otázku, kterou bych mohl těmi dveřmi bouchnout, až by vypadly z pantů. Já vám proto na ní neodpovím. Tu otázku jsem položil proto, že jste až teprve poté otázce odpověděl, že jste ve vládní koalici o tom jednali. Ano, a to je konečná informace, kterou mohu v tuto chvíli poskytnout. Dobrá, musím respektovat. Vy soudíte, že důležité vedle obsahu je i načasování onoho gesta, onoho prohlášení, pokud nějaké bude, tak zřejmě až po červnovém referendu o vstupu země do Evropské unie, říkáte doslova. Pochopil jsem správně, že máte obavy, že by ono gesto mohlo poškodit výsledek referenda o vstupu České republiky do Evropské unie? Nikoli. To, čemu já bych se chtěl vyhnout je podezření, že takovýto krok činíme na základě objednávky ze zahraničí a poté, jak hlasovali včera někteří poslanci CSÚ a CDÚ, pak si myslím, že příliš brzké gesto tohoto typu by vypadalo jako reakce na tento jejich postoj a já se domnívám, že vyjadřovat se k naší vlastní historii, k našemu postupu v minulosti musíme dělat na základě vlastního rozhodnutí a k tomu potřebujeme nějaký čas. Ten odstup je nutný od..., zmínil jste situaci středy. Evropský parlament jen pro úplnost chválil přijetí deseti kandidátských zemí do Evropské unie. Pro všechny kandidáty s výjimkou České republiky se vyslovilo přes pět set poslanců z celkových šesti set dvaceti čtyř, pro Českou republiku hlasovalo "pouze" čtyři sta osmdesát devět poslanců, proti přijetí, jak jste řekl, hlasovaly dvě desítky především pravicových německých poslanců a učinily tak kvůli tomu, že česká vláda a parlament podle nich neodpověděly na výzvu Evropského parlamentu a neučinily gesto politování ohledně excesů při odsunu sudetských Němců po druhé světové válce. Nedá se ale ten jejich postoj chápat a nebylo chybou české strany, že neodpověděla na stanovisko Evropského parlamentu? Jejich postoj se dá chápat. Já jsem v tomhle smyslu k nim taky hovořil. Já jsem měl možnost vystoupit na klubu poslanců EPP a tam jsem jim řekl, že je chápu, nicméně, že jejich rozhodnutí považuji za hrubou chybu. Na tu druhou část vaší otázky. Myslím si, že ta chyba nebyla v tom, že jsme neodpověděli na výzvu Evropského parlamentu, ale v tom, že jsme takovýto krok neudělali už předtím, než byla taková výzva vydána. Hovoříte o předchozích dvanácti letech? Hovořím třeba o několika týdnech před zasedáním Evropského parlamentu, o kterém jsme věděli, že bude takovouto otázku projednávat. V každém případě, mohu-li se ještě vrátit k otázce, na kterou jste nechtěl odpovědět a ta souvisela s tím, v jaké fázi je ve vládní koalici ono jednání o možném gestu usmíření. Je ta situace ale tak příznivá, že k tomu gestu podle vašeho názoru má šanci dojít například do léta, rozumějme do konce léta, tedy po referendu o vstupu země do Evropské unie? Tady je důležité si říci, že takové jednání nemůže být omezeno jenom na jednání uvnitř vládní koalice, uvnitř vlády samotné. To je krok, který je považován za velice důležitý nejen celou českou politikou, ale i širokou veřejností, to znamená, ta vaše otázka je otázkou potom, jaký je současný stav české politiky ve vztahu k tomuto problému a já se domnívám, že po prohlášení prezidenta, které bylo zcela jednoznačnou demonstrací posunu jeho dosavadních postojů, je šance na to, že tato situace se zlepšila, zlepšila ve srovnání s minulostí, a proto bych byl optimistou. Ještě předtím tedy, než, pochopil jsem správně, ještě předtím, než vláda přijme v budoucnu nějaké gesto onoho usmíření, které bude, ale jak vy dodáváte, a to je asi nutné dodat, v rámci českoněmecké deklarace, v rámci toho koridoru, ve kterém se českoněmecká deklarace pohybuje... Je to zcela jednoznačné. Ano. Tak je nutná veřejná, širší veřejná diskuse? Je přinejmenším nutná diskuse uvnitř jednotlivých politických stran. Veřejná diskuse se v zásadě vede. To je jeden z pozitivních výsledků předcházejících let. Já myslím, že vyšla už celá řada publikací, na základě kterých tuto diskusi můžeme vést. Moje zkušenost ze setkání se studenty na nejrůznějších úrovních škol nebo se studenty a se žáky ukazuje, že i oni jsou mnohem lépe informováni, než-li byli jejich předchůdci před deseti lety. Tedy ta situace ve společnosti podle mého názoru tomu příznivá je a ta otázka je v tuto chvíli spíš, zda je tomu příznivá situace v české politice. Je jednoznačné, jak se k tomu postaví jedna z našich politických stran, to je komunistická strana. Ta nás zcela jistě nepřekvapí, to bude stejně konzistentní postup, jako byl po předcházejících let, a pokud jde o ty ostatní, tam říkám, jsem optimistou, ale definitivní závěry si uděláme až za nějaký čas. Evropský parlament už schválil přijetí deseti kandidátských zemí do Evropské unie. Teď je to na národních parlamentech, včetně referenda České republiky týkající se vstupu země do Evropské unie. Termín referenda sněmovna se rozhodla posunouti na třináctý a čtrnáctý červen roku 2003. V pátek třináctého se bude rozhodovat. Považujete to za smolný datum? Já nejsem pověrčivý. Náš pan farář nám vždycky říkal, že to je hřích a doufám, že tohle bude šťastná třináctka. Co je hřích, být pověrčivý nebo pátek třináctého? Pověrčivost. Poslední otázka, myslíte si, že vláda zatím nemá dluh vůči veřejnosti, co se týká informací, které poskytuje o vstupu a výhodách a nevýhodách vstupu země do Evropské unie? Já jsem velmi pečlivě porovnával tuto situaci s ostatními kandidátskými zeměmi a v žádném případě si nemyslím, že bychom byli v tomto směru pozadu. My jsme nesporně byli pozadu ještě před rokem, ale v poslední době jsem si zcela jist, že se ta situace zlepšuje. Na základě jakých argumentů, když veřejné agendě vévodí a vévodila v uplynulých měsících úplně jiná témata jako prezidentské volby, jako téma povodní, pak a bude pravděpodobně dominovat i téma reformy veřejných financí a Evropská unie jakoby zapadla? Pane redaktore, není tomu náhodou tak, že ta témata nastolujeme společně, vy a my a nejen ta otázka, tudíž také otázka na vás. Na otázky v tomto pořadu odpovídá host, tím byl vicepremiér Petr Mareš. Já děkuji za vašich třicet minut. Někdy příště na shledanou. Děkuji a na slyšenou. Takové bylo Interview BBC. Od mikrofonu se loučí Václav Moravec. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:09 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
