| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| středa 09. dubna 2003, 18:00 SEČ | |||||||||||||||
| Josef Prokš | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Josef Prokš řekl, že vojenské zpravodajství budou muset opustit všichni, kdo za totalitního režimu pracovali pro tajné služby, což je několik set lidí.
Přepis rozhovoru Citace rozhovoru v médiích Ministr obrany Jaroslav Tvrdík slíbil před půlrokem reformu vojenských zpravodajských služeb. Tvrdík delší dobu dával najevo svou nespokojenost se stavem těchto služeb. Koncem ledna v rozhovoru pro BBC oznámil, že učinil první zásadní rozhodnutí. Jaroslav TVRDÍK, ministr obrany (ČSSD) (zvuková ukázka): Byly provedeny změny ve vnitřní a vnější bezpečnosti. U vojenského zpravodajství byla provedena změna režimu řízení, vnikl takzvaný zpravodajský štáb. Službu už neřídím pouze já, či náčelník generálního štábu, ale je do ní zapojen první náměstek, první zástupce náčelníka generálního štábu. Před další funkcionáře jsou nastavovány kontrolní mechanismy. Lednová slova ministra obrany Jaroslava Tvrdíka. Ministr Tvrdík v rozhovoru pro BBC rovněž uvedl, že vojenské zpravodajské služby se sloučí ve službu jednu, nejen o tom bude následujících třicet minut. Od pondělí do pátku pravidelně v tomto čase vysíláme Interview BBC, nejinak je tomu i dnes. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl náčelník Vojenské zpravodajské služby, tedy vojenské rozvědky, generál Josef Prokš. Vítejte v BBC, hezký dobrý den. Dobrý večer. Americké jednotky dostaly ve středu 9. dubna 2003 dopoledne pod kontrolu střed irácké metropole Bagdád. Iráčané vyšli do ulic, provolávají hesla proti Saddámu Husajnovi a jeho vládě a zdraví vojáky americké námořní pěchoty. Středa 9. dubna 2003 a radost v ulicích Bagdádu. Dá se podle náčelníka české vojenské rozvědky, generála Josefa Prokše říci, že nejsložitější část vojenské operace spojenců v Iráku skončila? Z hlediska vojenské operace ta nejsložitější část končí samozřejmě, ale z hlediska budoucnosti Iráku ta nejsložitější fáze je ještě čeká. Pokud bychom měli obě fáze srovnat, tedy tu vojenskou i tu, řekněme poválečnou, povojenskou, která z těch fází bude složitější? Já si myslím, že složitější bude ta fáze, která nás, respektive Irák čeká, protože ta vojenská je část, která byla provedena, je více technická a lépe, řekněme proveditelná. Nicméně ta část, která nás čeká, bude mít víc vstupů, víc zájmů, bude složitější na organizaci, složitější na koordinaci. Z hlediska ekonomických zájmů, z hlediska politických zájmů, nejenom uvnitř země, ale i vně země, to za prvé. A za druhé, nelze vyloučit, že i v této etapě, takzvaně poválečné, se budou realizovat některé bojůvky, a to, ať už zbytky armády, ale spíš bojůvky extremistické, které budou chtít tento proces narušovat. Pokud byste měl ovšem říci, jakou roli bude mít, protože jste šéfem české vojenské rozvědky, jakou funkci bude plnit armáda a v té druhé fázi, tedy v té fázi poválečné. Jaká ta funkce by to měla být? V poválečném období ta funkce armády bude stabilizační, budou tam působit jako stabilizační síly, přesně vymezení jejich kompetence, jejich místa, je samozřejmě otázkou politického jednání, do jaké míry, v jakém rozsahu bude mít mandát a možnosti. Hovoří se o počtu až sto tisíc vojáků na tuto zemi. Myslíte, že je to počet dostatečný, z pohledu vás, jako zpravodaje? Je to adekvátní počet. A je to otázka, jak dlouho vlastně ta armáda tam bude muset působit. Určitě se nebudeme bavit o měsících, ale spíš o období delším. Česká republika se neúčastnila té fáze válečné. Vy, jako vojenská rozvědka, počítáte s rolí českých vojáků v té poválečné fázi? Víte asi, kam tím směřuji. Vím, kam tím směřujete. Úloha, respektive podíl našich vojáků v té poválečné části, jestli hovoříme o nemocnici, o které se momentálně jedná, je to spíš otázka nebo rozhodnutí politické než vojenské. O tom ale ještě bude v Interview BBC řeč. Pokud byste měl zhodnotit tři neděle vojenské operace v Iráku pohledem šéfa české vojenské rozvědky, jak by vaše hodnocení znělo? Průběh operace není žádným zvláštním překvapením. Mohutnost, respektive početní mohutnost, jak lidská, tak technická, irácké armády nebyla zvýhodněna, projevila se naprostá technická především vzdušná převaha spojenců, kdy byly naprosto vytvořeny podmínky pro postup pozemních jednotek, destrukcí jednotek nebo jednotek a armády v Iráku s tím, že pravděpodobně byl silně narušen, či destruován systém velení a řízení, protože ty jednotky de facto nekladly koordinovaný odpor. Když vám budu citovat jednoho z vojenských odborníků, který konstatuje, že Husajnova taktika spočívající na pokusu vlákat spojenecké jednotky do Bagdádu a zničit je partyzánským bojem v ulicích města selhala, je to trefné zhodnocení? Já si myslím, že s touto taktikou počítali. A s touto taktikou nebo tuto taktiku očekávali i spojenci, respektive Spojené státy. Takže se snažili ty možnosti eliminovat. Víme, že před příchodem jednotek, peších jednotek, mechanizovaných jednotek, jdou-li z Bagdádu, byla provedena silná letecká příprava, bombardování rozhodujících uzlů a byla provedena silná dělostřelecká příprava, to znamená, ty možnosti byly minimalizovány. A my se setkáváme už s malými uzly odporu nebo skupinami odporu, tedy koordinovaný odpor, čili tento způsob vedení boje byl eliminován. Který okamžik by generál Josef Prokš označil za zásadní z pohledu toho, že se rozpadlo vedení irácké armády a velení? Určitě to nebyla první část operace, kdy ještě to velení bylo, můžeme říct konsolidované, ale rozpad velení nastal určitě při bombardování a rozbití uzlů velení a míst velení. To bylo zhruba kdy, pokud bychom měli se pohybovat v koridoru těch tří týdnů? To je těžko odhadnout na dny. Já neznám plán ničení cílů. Které děje té druhé války v oblasti Perského zálivu by náčelník české vojenské rozvědky, generál Josef Prokš označil slovem překvapení, bylo-li nějaké takové? Překvapení, tak, ony byly různé scénáře, jak to bude moct být provedené. Trošku bylo překvapení, ta rychlost první části operace, kdy ten postup jednotek do vnitrozemí a vnitrozemí Iráku byl velmi rychlý a kde vlastně došlo k určitému utržení nebo k určitému oddálení se prvních sledů jednotek od zásobovacích jednotek a od týlů, kdy potom musela být trošku ta operace pozdržena, povolněna, aby to zásobování se doplnilo, aby se konsolidovalo na jedné straně. A na druhé straně, aby se tyto zásobovací cesty nestaly slabinou prvosledových jednotek, kterou jsou napadnutelné. Američtí velitelé a političtí vůdci si ovšem i přes poslední události v Bagdádu zachovávají opatrnost. "Jsme uprostřed bojů," vzkázal Bílý dům. Americký viceprezident Dick Cheney připomněl, že irácký režim dosud ovládá severní části Iráku. Dick CHENEY, viceprezident (zvuková ukázka): Operace pokračují v celém Iráku tak, aby byla zajištěna všechna města, byť v samotném Bagdádu. Jak jsem řekl, jsme svědky kolapsu centrální moci. Prohlásil doslova americký viceprezident Dich Cheney. Vy už jste to, pane generále, naznačil, které nástrahy a úskalí nyní očekáváte? Jsou to pouze ty, jak vy to nazýváte, teroristické, možnost teroristických útoků jednotlivých skupin, než nějaká...? Tak předně je potřeba si uvědomit, že na severu Iráku tím, že nebyla otevřena severní fronta, zůstává celý jeden armádní sbor, který nebyl ve větší míře zavázán do boje, a tudíž není obojí schopnost víceméně eliminována. Druhá část nebo druhé nebezpečí může tkvět v zůstatcích nebo ve zbytcích armády nebo spíš drobných jednotek, ale především v některých extremistických skupinách, které nemusí pocházet pouze z Iráku, ale i které přijely i z různých okolních zemí a které mohou v budoucnosti velmi nepříjemným a citelným způsobem narušovat proces obnovy Iráku. Česká vojenská rozvědka má k dispozici informace o tom, že v Iráku je možné prokázat působení extremistických skupin, cizích extremistických skupin, které, řekněme, zastřešil režim prezidenta Saddáma Husajna? Tato vazba tady není prokázána, zatím. Nicméně, činnost těchto skupin se ukazuje. Máme tady sebevražedné útoky, máme tady útoky na jednotky, to znamená, že ty skupiny tady působí. Znamená to, že je možné se, že se setkají vojáci, možná i čeští vojáci, kteří, pokud politická elita rozhodne, tak pojedou do oblasti Iráku, že se setkají s těmi sebevražednými útoky, kterých jsme byli svědky v uplynulém období? Já bych se nedomníval, že nemocnice jako humanitární prvek bude prvotním cílem těchto skupin. Nicméně stoprocentně to nelze vyloučit. Tím se dostáváme k tématu, které jsem naznačil v úvodu. Do oblasti s největší pravděpodobností vyjede sedmá polní nemocnice s ostrahou. Senát o vyslání nemocnice bude hlasovat 15. dubna, sněmovna o dva dny později. Předseda českého Senátu Petr Pithart již v pondělí uvedl v rozhovoru pro BBC, že by s vysláním nemocnice do oblasti Perského zálivu neměl být problém. Petr PITHART, předseda Senátu (KDU-ČSL) (zvuková ukázka): Já myslím, že by to nemělo být problematické, protože ta situace je skutečně alarmující a je tu jasné usnesení rady bezpečnosti. V tom doprovodném textu vláda mluví o potřebě odvrátit hrozící humanitární katastrofu. Pondělní slova předsedy českého Senátu Petra Pitharta v rozhovoru pro BBC. Vy jste to už, pane generále, naznačil, bude muset tím, že bude v oblasti s největší pravděpodobností česká polní nemocnice, bude to pro vás, jako pro českou vojenskou rozvědku znamenat větší práci s informacemi, protože se budete podílet na bezpečnostních otázkách souvisejících s vysláním nemocnice? Tak, určitě budeme chtít zpravodajsky zabezpečit vyslání této nemocnice, to znamená, býti lékaři, aby to vedení nemocnice vědělo do jaké situace jdou, nejenom vojenské situace, ale i jaká je situace biologická, jaké jsou tam nemoci, jaká je tam situace se zásobováním, léky, vodou, potravinami a tak dále. Podílíte se už nyní na zajišťovaní situace s vysláním polní nemocnice a jak? Ano, podílíme se, jednou, jedna část je, jsou ty informace, o kterých jsem hovořil. Připravujeme příslušníky kontingentu nebo části kontingentu, který tam má být vyslán, máme u nich určité přednášky, kde je seznamujeme se situací, a to nejenom se situací vojenskou, ale se situací zvyklostí, jaké tam jsou, na co můžou narazit, jaké tam budou zvláštnosti, tedy zvláštnosti arabského světa, to za prvé. A za druhé, od vojenské zpravodajské služby tam bude část speciálních systémů, které ty strany budou zabezpečovat. Znamená to, že součástí toho kontingentu a vyslání sedmé polní nemocnice jsou i zpravodajové? V každém kontingentu je nějaký důstojník zpravodajský, který tomu velí, který předkládá informace, které potřebuje. Vy jste naznačil, jaká bezpečnostní rizika jsou zde pro sedmou polní nemocnici, která bude do oblasti vyslána, jsou to pouze rizika možného sebevražedného útoku nebo takového činu? Samozřejmě, že ne. Já bych toto riziko nějakého sebevražedného útoku na nemocnici považoval za velmi nízké. Já bych spíš považoval za vyšší riziko problém počasí, či podnebí, které tam teď je. Já jsem tam shodou okolností byl loni jako velitel kontingentu. Takže můžu potvrdit, že ty podmínky jsou velmi nepříjemné, ať už je to teplo, písek, prašnost na jedné straně. Na druhé straně s teplotou ožívají různí pouštní živočichové, štíři, hadi. Za další, jsou v této nebo mohou v této oblasti být nemoci, na které my zvyklí nejsme, na kterou jsou ti lidé, kteří tam jedou očkováni. A za další tam můžou být nástrahy, mohou být nástrahy, ať už jsou to zbytky min, zbytky nástrah, na které tito lidé mohou narazit, což budou považovat za větší nebezpeč, než vlastně nějaký teroristický útok. Považujete jako šéf české vojenské rozvědky za dostatečné ono vyslání zhruba stočlenné ostrahy, která má být k dispozici pro českou vojenskou nemocnici? Já si myslím, že pro tento účel, který tam jsou vysláni, je tento počet adekvátní. A ještě jedna otázka, která souvisí s tím, jak bude nemocnice konkrétně v oné oblasti působit, počítá se s tím, že by čeští zdravotníci působili v iráckých nemocnicích nebo by byli čistě součástí té české polní mobilní nemocnice? Tak, já netvořím mandát této jednotce ani směrnici pro jejich činnost. Takže nemůžu na tuto otázku konkrétně a přesně odpovědět. A vy nejste seznámen s tím, jaká by byla rizika, pokud by čeští zdravotníci šli a působili v iráckých nemocnicích? Samozřejmě ta rizika tam jsou, ale to jsou spíš rizika, ne ohrožení nemocnice jako celku, ale může to být ohrožení jednotlivce, ať už je to konfliktem, že se vymkne pravidlům, které tam jsou, to je spíš problém osobní ochrany jednotlivce než ochrany jednotek jako takových. Hostem u mikrofonu BBC je náčelník vojenské zpravodajské služby, tedy vojenské rozvědky, generál Josef Prokš, který podle sdělení ministra obrany Jaroslava Tvrdíka povýší, protože ministr obrany Jaroslav Tvrdík prohlásil, že velké změny čekají vojenské tajné služby od 1. května. Tento den bude několik stávajících služeb sloučeno do jedné, kterou povede Josef Prokš. Kdy vám ministr obrany Jaroslav Tvrdík tu nabídku dal? O této problematice jsme hovořili včera do noci. A vy jste na to kývl? Náš názor na řešení situace je shodný a já jsem s touto nabídkou souhlasil. Je to nabídka, ke které je možné blahopřát nebo spíše obrazně řečeno kondolovat? No, že by to bylo nějaké zvláštní štěstí řešit takovou situaci, to potvrdit nemohu. Nicméně práce je to velmi zajímavá. A myslím si, že stavět zpravodajské služby a připravovat pro potřeby vedení této země tyto služby tak, aby mohly dávat informace, které pro rozhodování potřebuje, práce je velice zajímavá a myslím si, že to bude dobrá budoucnost. Která proti jste viděl, když jste s ministrem až do noci zvažoval, zda jeho nabídku od 1. května řídit vojenské tajné služby přijmete, která proti jste viděl? Tak doba, po kterou jsme jednali, není dána množstvím proti, ale složitostí té situace a komplexností té situace. Proti je rozsah těchto změn a hloubka těchto změn, protože my chceme, aby výkonnost těch služeb nebyla během těchto změn nějakým výrazným způsobem snížena, tedy, aby ten výkon zůstal a zároveň, aby se strukturálně tyto služby změnily, což organizačně je velmi náročné. Pojďme si jednotlivé věci rozebrat podrobněji. Ministr obrany Jaroslav Tvrdík před týdnem v rozhovoru pro deník Právo obvinil lidi z vojenské zpravodajské služby, které šéfujete, že o něm šíří pomluvy, citujme Jaroslava Tvrdíka doslova: "Jsou to diskreditující informace, že beru úplatky, že jsem si nechal zaplatit dovolenou, že spím se sekretářkou a tak dále," konec citátu. Má generál Josef Prokš pod kontrolou, co se děje ve vojenské zpravodajské službě? Samozřejmě pod kontrolou, co se děje ve službě, mám. Nicméně aktivitu jednotlivce, který si vyvíjí nějakou takovouto činnost, nemohu eliminovat. Jak jste rozuměl těm ministrovým slovům, že vstupuji do vaší řeči, který obvinil lidi z vojenské zpravodajské služby, že o něm šíří dezinformace? Že tyto dezinformace šíří, prostě vytváří je za nějakým účelem, může je šířit po Internetu, SMS, prostě různým způsobem. To nelze vyloučit, že některý člověk z jakéhokoliv důvodu se k tomuto uchýlí. Nicméně tito lidé tímto jednáním se hlásí k tomu, že v budoucí službě nechtějí pracovat. Vy tedy dáváte, rozumím-li tomu správně, zmiňované dezinformace do souvislosti s reformou, které ti lidi nepřejí? To bych tak neřekl, že to je přímo v té souvislosti s tou reformou, ale pokud se z jakéhokoliv důvodu tito lidé uchýlili k takovéto činnosti, služba je službou, kde naprostá důvěra lidí je základem pro práci. A přece lidé, kteří sbírají informace na vedení služby, či na politické vedení resortu nejsou těmi lidmi, o které by se vedení mohlo opřít. Probíhá už nějaké vyšetřování, jestliže ministr mluví o dezinformacích, které vypouštějí lidé z vojenské rozvědky? Probíhá vyšetřování a už jste tyto lidi odhalili a opustili vaši rozvědku? Samozřejmě vyšetřování probíhá. Vojenská zpravodajská služba může dělat určité analýzy, ze kterých se odvíjí tyto zdroje nebo původci těchto pomluv. Nicméně, my nemůže dělat šetření dovnitř republiky, to ze zákona nelze, ale šetření probíhá, závěry máme, už se objevují i jména a budou z toho vyvozeny patřičné závěry. Kolik lidí se podařilo odhalit, kolik lidí bude muset vojenskou rozvědku opustit kvůli těmto dezinformacím? Protože šetření ještě probíhá, já bych se nerad zmiňoval ani o jeho jménech, ani o počtech. Jak ale máte, když nemůžete šetřit na území České republiky, jak máte informace a z jakých zdrojů čerpáte, že posílají ti lidé ony dezinformace prostřednictvím SMS, poštou, e-mailem a podobně? K tomu jsou jiné orgány, které v této republice jsou oprávněny působit. Které orgány to jsou? Orgány, kterou jsou oprávněny působit, tedy policie, vojenská policie, Bezpečnostní informační služba, Vojenské obranné zpravodajství a další. Takže všechny tyto složky se podílejí na tom vyšetřování? Rozumím tomu správně? Mohou se podílet. Mohou se podílet nebo se podílejí? Mohou se podílet. Ministr obrany Jaroslav Tvrdík koncem ledna v rozhovoru pro BBC popsal změny, které v oblasti vojenských zpravodajských služeb začal zavádět. Jaroslav TVRDÍK, ministr obrany /ČSSD/ (zvuková ukázka): Byly provedeny změny ve vnitřní a vnější bezpečnosti. U vojenského zpravodajství byla provedena změna režimu řízení, vnikl takzvaný zpravodajský štáb. Službu už neřídím pouze já, či náčelník generálního štábu, ale je do ní zapojen první náměstek, první zástupce náčelníka generálního štábu. Před další funkcionáře jsou nastavovány kontrolní mechanismy. Tolik lednová slova v rozhovoru pro BBC ministra obrany Jaroslava Tvrdíka. Vojenská zpravodajská služba v uplynulých týdnech a dnech se dostala na první stránky novin, a to nejen v souvislosti s dezinformační kampaní, o níž hovořil ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Naposledy v úterý Lidové noviny psaly o nepovolených akcích členů rozvědky na území České republiky. Nechal jste si pověřit citované informace Lidových novin a můžete je potvrdit, či vyvrátit? Jaké máte konkrétně namysli akce? O nichž psaly Lidové noviny. Četl jste, předpokládám v úterý Lidové noviny? Já jsem byl minulý týden mimo území republiky, takže bych žádal přiblížit. Tento týden? Aha, už vím, o co se jedná, už vím, o co se jedná. Četl jsem samozřejmě tyto Lidové noviny. Je to vyjádření jednoho redaktora, který na základě nějakých informací, myšlenek, nevím, vyjadřuje svoje domněnky. Vy jste nezachytil žádné nepovolené akce některých členů rozvědky v České republice, kopírování disket a dokumentů s utajovanými informacemi? Máte-li namysli právě toto, není to nic nového, to je otázka, která se udává před osmi měsíci, před rokem, která je součástí toho šetření, které bylo aktivováno kauzou Srba, to není žádná nová informace. K tomu docházelo a my jsme přijali řadu opatření, abychom toto eliminovali. A ta starší informace, že by vojenská rozvědka měla ilegálně vybudovanou síť tajných spolupracovníků na území České republiky, což by bylo protizákonné? To není protizákonné, to je podle zákona 153 možné. A formy a metody práce vojenské zpravodajské služby, jako i zpravodajských služeb, jsou předmětem utajovaných skutečností podle zákona 153. Takže taková síť existuje? Může existovat. A existuje, když může existovat? Formy a metody jsou předmětem utajovaných skutečností. Ministr obrany Jaroslav Tvrdík předčasem oznámil, že by vojenskou rozvědku měla opustit zhruba stovka zaměstnanců a Vojenské zpravodajské služby pak další desítky až stovky lidí. Důvod? Když se budeme zabývat pouze vojenskou rozvědkou, tak zhruba stovka zpravodajů vojenské rozvědky měla spolupracovat s komunistickou vojenskou kontrarozvědkou. Začala vlna propouštění těch lidí, kteří pracovali pro komunistickou vojenskou kontrarozvědku? Já bych nerad hovořil o číslech, protože já nemám žádná směrná čísla, kolik lidí by mělo opustit službu. Opustí všichni, kteří pracovali s komunistickou kontrarozvědkou? Nepočítám s nimi do nové služby. Tedy opustí. Pokud bych se měl ještě vrátit k té kampani, o které jste hovořil a o které hovořil i ministr obrany. Vy máte informace, že i vy jste součástí té dezinformační kampaně vašich podřízených? Nikdo se už tím obtěžoval nebo těšil, já nevím. Na podzim loňského roku vyšla taková informace, že jsem starý kontráš. Je to ta informace, přede mnou je článek ze 16. září 2002 z týdeníku Respekt, kde se doslova píše: "Respekt má k dispozici informace, že pro StB pracoval i šéf vojenské rozvědky Josef Prokš. V osmdesátých letech velel čtyřicáté třetí rotě průzkumného praporu, takzvané rotě vojenské kontrarozvědky podléhající třetí správě StB." To je součást dezinformace? To je takzvaná šedá informace, která se zakládá z části na pravdě a zbytek je na tom nabalená dezinformace. Já jsem té čtyřicáté třetí rotě skutečně velel v Prostějově. Nicméně to ostatní, že ta rota patřila VKR třetí správy, je samozřejmě nesmysl. Takže popíráte, že byste pracoval pro StB... Samozřejmě. ...a to je součást oné dezinformační kampaně? Na to je poměrně jednoduchá odpověď. Já mám bezpečnostní prověrku Národního bezpečnostního úřadu pro nejvyšší stupeň přísně tajné. A při této prověrce se prochází samozřejmě všechny zdroje a já se nedomnívám, že by takováto informace byla opomenuta, či přehlédnuta. Pokud by ta informace byla pravdivá, tak byste zkrátka nemohl v armádě pracovat. Samozřejmě, že ne. Nakolik jako šéf vojenské rozvědky máte informace ze zahraničí, se kterým především spolupracujete, jako vojenská rozvědka, že informace, které se objevují na předních stránkách novin, poškozují české vojenské tajné služby? Tak, my samozřejmě spolupracujeme se službami zahraničními, především zemí NATO. A oni to vnímají poměrně rezervovaně, protože v životě v každé službě se vyvíjí nějaký incident nebo průšvih stane a říkají, že to je naše interní záležitost, se kterou se musíme vyrovnat. Ale česká média nazývají tu situaci jako Augiášův chlév a podobně. To, že se někde něco stane ve zpravodajských službách, je pravděpodobně běžné i v zahraničí, ale stav českých vojenských tajných služeb jako takových? Silné slova, které používají sdělovací prostředky, nemusí být založeny na přesné znalosti té situace nebo té skutečnosti. Takže já bych to viděl spíš racionálně... Když ne Augiášův chlév, tak jakým souslovím byste popsal stav služeb, které budete muset reformovat a v jejichž čele stanete? Jsou tam některé nepořádky a některé profesionální pochybení. A ještě víc metaforicky? No, určitě bych nepoužil ten obrat v Augiášův chlév, to je trošku přehnané. Ministr obrany Jaroslav Tvrdík koncem ledna v rozhovoru pro BBC uvedl, že zásadní reforma vojenských zpravodajských služeb vyústí v redukci tajných služeb, bude existovat pouze jedna služba. Jaroslav TVRDÍK, ministr obrany (ČSSD) (zvuková ukázka): Já myslím, že je potřeba říct, že v tuto chvíli vzniká zcela nová představa podobně jako u reformované Armády České republiky, vzniká zcela nová představa reformované, u reformovaného vojenského zpravodajství. Nebudeme mít dvě služby, budeme mít pouze jednu. Dojde k přehodnocení celého stavu a tady se dá hovořit o tom, že nezůstane v zásadě kámen na kameni. Již v tuto chvíli jsou přijímaný opatření, které můžu dělat v rámci současné legislativy. A já se pokusím potom přesvědčit o správnosti navrhovaného řešení i Parlament České republiky, v jehož kompetenci bude návrh o zřízení jedné zpravodajské služby nebo vojenské zpravodajské služby včetně příslušných kontrolních mechanismů, jemuž přísluší potom rozhodnout. Uvedl koncem ledna v rozhovoru pro BBC ministr obrany Jaroslav Tvrdík. V jaké fázi jsou přípravy na onu zákonodárnou iniciativu, tedy, kdy dojde a předložíte společně s ministrem, protože pravděpodobně se budete podílet na tvorbě zákona, na jehož základě by měla vzniknout jedna zpravodajská vojenská služba? My samozřejmě se podílíme na přípravě návrhu tohoto zákona a je to otázka týdnů až měsíců, kdy to bude předloženo. Nicméně v rámci současného zákona možnosti tohoto zákona velmi intenzivně pracujeme na tom, aby Vojenské obranné zpravodajství a Vojenská zpravodajská služba byly pod jedním vedením, účinným vedením tak, jak nám to zákon umožňuje a ukládá... A to bude od 1. května? Ano, už od 1. května. Bude do té doby služba, řekněme to opět obrazně lidově, vyčištěna od, ať už od těch komunistických agentur i od těch, kteří šíří dezinformační kampaně? Tento proces je postupnější. Není to, že zítra tito lidé odejdou, opustí, protože... Neřekl jsem zítra, řekl jsme do 1. května? Já to říkám obrazně, zítra. Máme tady některé zákonné lhůty. Ale čím dříve, tím lépe? Takže je to otázka měsíců, pouze? Ano. Vy budete jmenován, respektive návrh na vaše jmenování chce ministr Tvrdík přinést na vládu do deseti dnů. Vy si budete moci vybrat své přímé podřízené. Je pravda, že jedním z nich bude Miroslav Krejčík, dosavadní bezpečnostní ředitel vojenského zpravodajství? Ano. Jaké další lidi si chcete vybrat? Chtěl bych si vybrat svého dosavadního zástupce, to je plukovník Trněný. Ostatní lidé jsou v podstatě zatím rozjednáni a v návrzích, není to definitivní řešení. Proto, já bych to nerad řešil přes sdělovací prostředky. Takže tito dva, kterého, jednoho jsem já jmenoval, Miroslava Krejčíka, toho druhého, tak ti jsou jistí? Ano. Tolik Interview BBC. Děkuji za rozhovor náčelníkovi Vojenské zpravodajské služby, vojenské rozvědky, generálu Josefu Prokšovi. Věřím, že se v tomto pořadu někdy uvidíme i uslyšíme. Díky a na shledanou. Na shledanou. Takové bylo Interview BBC. Od mikrofonu se loučí Václav Moravec. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích Vojenským službám má velet Prokš Právo, 10. 4. 2003, strana 3: Brigádní generál Josef Prokš, který nyní řídí vojenskou rozvědku, by měl od května velet nově vzniklé Vojenské zpravodajské službě. Pod palcem by tak měl už nejen rozvědčíky, ale ivojenskou kontrašpionáž, které nyní šéfuje generálmajor Jiří Giesl. Právu to potvrdil ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Od prvního května chce totiž podle svých slov rozjet reorganizaci armádních tajných služeb. Ta spočívá ve sloučení dnešních dvou služeb v jednu, v jejímž čele by stanul právě Prokš. Ten včera v BBC uvedl, že si je vědom, že šéfovat nově vznikající službě nebude lehké. "Nicméně práce je to velmi zajímavá," uvedl Prokš. Dodal, že Tvrdíkovu nabídku přijal. Nyní vedle sebe stojí Vojenské zpravodajství (rozvědka) a Vojenské obranné zpravodajství (kontrarozvědka). Práci služeb koordinuje Giesl. Podle nového modelu vznikne jediná služba, která se vnitřně rozčlení na rozvědnou a kontrarozvědnou část. Řídit službu bude už existující tzv. zpravodajský štáb. Sedí v něm Tvrdíkův první náměstek Jaroslav Škopek, dále vrchní ředitel sekce strategického plánování, první zástupce náčelníka generálního štábu a nově přibude Giesl, který zde bude Škopkovým zástupcem. "Sloučení vojenských zpravodajských služeb lze provést bez změny zákona," upozornil Tvrdík. Přesto bude ale muset před poslance předstoupit, protože chce zároveň zavést parlamentní kontrolu vojenských služeb, podobně jako už dnes poslanci dohlížejí na BIS (civilní kontrarozvědku). "Do 1. září 2002 nebyla služba de facto pod kontrolou. Poslanci si mysleli, že ji hlídá obrana, ta si myslela, že ji kontroluje generální štáb a ten nekontroloval," kritizoval Tvrdík systém. "Budu prosazovat, aby existovala parlamentní kontrola, čímž by se zamezilo pochybnostem o činnosti služby," dodal. Ministr odmítl spekulace médií, že náčelníkem nové zpravodajské služby bude bezpečnostní ředitel kontrarozvědky plukovník Miroslav Krejčík. Ten by měl údajně velet kontrarozvědné části. Kdo bude mít na starosti rozvědné oddělení, je zatím tajné. Tvrdík k tomu jen poznamenal, že mu Prokš předložil k výběru seznam jmen. "Nejsou mezi nimi žádná veřejně známá jména. Jde o lidi, kteří mají za sebou zahraniční mise, jsou jazykově dobře vybaveni a mají prověrku na nejvyšší bezpečnostní stupeň přísně tajné od Národního bezpečnostního úřadu," dodal Tvrdík. Od května budou mít vojenské tajné služby novou strukturu PRAHA 9. dubna (ČTK) - Velké změny čekají vojenské tajné služby od 1. května. Tento den bude několik stávajících služeb sloučeno do jedné, kterou povede Josef Prokš, vystřídá tedy dosavadního šéfa zpravodajství Jiřího Giesela. Ve stejný den začne oficiálně pracovat Výbor pro zpravodajskou činnost ministerstva obrany, který bude práci vojenských zpravodajců řídit, řekl ČTK ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Vojenské zpravodajství budou také muset opustit všichni, kdo pro armádní tajné služby pracovali za totalitního režimu - několik set lidí. "Naším zájmem je začít od shora, to znamená dosáhnout co nejdřív změny zákona o kontrole vojenských zpravodajských služeb a umožnit poslancům kontrolu," uvedl ministr. Tvrdíkovi lidé si představují, že po reformách bude existovat jen jedna vojenská tajná služba - Vojenské zpravodajství, které bude mít rozvědnou, kontrarozvědnou část a oddělení bezpečnostního ředitele. Počet lidí se výrazně sníží, budování nové struktury bude trvat dva až pět let. Josef Prokš dnes v BBC prohlásil, že jej Tvrdík se svým záměrem oslovil v úterý večer a než s tím souhlasil, dlouho o reformě zpravodajství hovořili. Návrh na Prokšovo jmenování chce Tvrdík přinést na vládu do deseti dnů. Prokš si bude moci vybrat své přímé podřízené, jedním z nich nejspíš bude Miroslav Krejčík, dosavadní bezpečnostní ředitel vojenského zpravodajství. Prokš v BBC uvedl, že dalším členem nového vedení bude jeho dosavadní zástupce Vladimír Trněný, další jména prý nejsou určena. Do vedení se ale zřejmě dostane více vojáků než dosud. Ve Výboru pro zpravodajskou činnost, který vede první náměstek ministra obrany Jaroslav Škopek, budou civilisté z ministerstva obrany i vojáci z generálního štábu, lidé ze zpravodajských služeb a oslovena byla i Kancelář prezidenta republiky. Ve výboru, jako Škopkův náměstek, zasedne i odcházející ředitel Giesel, který podle Tvrdíka neopouští svou dosavadní funkci kvůli chybám. "Naopak, rád bych ocenil jeho práci za dobu, co jsem ministrem obrany," řekl ministr. Giesel v uniformě sloužil přes 30 let, týkal by se ho tedy zřejmě záměr armády propustit ty zpravodajce, kteří pro vojáky pracovali už před rokem 1989. To by mělo vyplynout z dokumentu nazvaného "Personální a bezpečnostní profil vojenského zpravodajce", který zakazuje angažmá v tajné službě za totality. "Nepočítám s nimi do nové služby," prohlásil Prokš. Problémy ve vojenských zpravodajských službách vyšly najevo v souvislosti s kauzou agenta a sekretáře ministra zahraničních věcí Karla Srby, Tvrdík dnes připustil, že změny měly přijít už na počátku 90. let. "Je pravděpodobné, že kdyby ta rozhodnutí o zákonné kontrole, exekutivním řízení i bezpečnostním profilu padla na začátku 90. let, tak bychom ten problém nemuseli daleko komplikovaněji řešit na začátku třetího tisíciletí," uzavřel. Američané zaplatí nemocnici Právo, 10. 4. 2003, strana: 3 - Pentagon v úterý souhlasil s tím, že ponese část nákladů na vyslání české 7. polní nemocnice do Iráku. Novinářům to včera řekl náměstek ministra obrany Jan Váňa. Přesná výše amerického podílu se ještě musí dojednat, ČR ale ve svém návrhu kalkuluje s deseti milióny dolarů (300 miliónů korun). Celkové náklady na půlroční pobyt nemocnice činí 500 miliónů. Podle Váni by Američané hradili především přepravu nemocnice a podíleli by se na jejím zásobování například pohonnými hmotami. Jen na přepravu je počítáno se 188 milióny korun, potřeba je totiž 21 letů obřích An-124 Ruslan. "Náměstek ministra obrany USA pan Paul Wolfowitz podepsal za americkou stranu souhlas s tím, že se USA budou podílet na spolufinancování," řekl Váňa. Senát bude o vyslání polní nemocnice rozhodovat už příští týden v úterý, tedy 15. dubna. Rozhodl o tom včera na mimořádném jednání senátní organizační výbor. Podle všeho v Senátu návrh projde hladce, zatímco ve Sněmovně jsou někteří lidovci a soc. dem. proti. Sněmovna má nemocnici na programu příští čtvrtek. Ministr obrany Jaroslav Tvrdík včera Právu řekl, že pokud misi parlament schválí, do Iráku odletí i humanitární materiál. "Ministerstvo zahraničí vyčlenilo 15 miliónů korun a obrana též 15 miliónů k nákupu jiného než zdravotnického materiálu. Bude připraven společně s polní nemocnicí," prohlásil Tvrdík. ODS navrhne, aby do Iráku mohla jet s lazaretem i česká protichemická jednotka z Kuvajtu. Považuje za logické, aby jednotka nemocnici pomohla zajistit logistickou podporu. Chemici podle mandátu mohou do Iráku pouze v případě, že by Irák použil zbraně hromadného ničení. Zástupci vládních stran se k návrhu staví velmi opatrně. Šéf lidoveckých poslanců Jaromír Talíř se obává, že nemocnice posílená o chemiky by mohla být vnímána nikoli jako humanitární pomoc, ale jako vojenská jednotka v akci. "To by nás mohli vnímat jako součást útočící koalice. Je to teď těžké hodnotit, musíme to projednat a domyslet všechny důsledky," řekl Talíř. Sto padesát zdravotníků má podle plánu chránit speciální jednotka z Prostějova spadající pod vojenskou rozvědku. Ta nyní podle svého šéfa Josefa Prokše lékaře školí, aby věděli, co je může v jižním Iráku potkat. "Seznamujeme je se situací a to nejen vojenskou, ale i se zvyklostmi, na co mohou narazit, jaké tam budou zvláštnosti arabského světa," dodal Prokš v BBC. Prokš míří z rozvědky do čela sloučené vojenské tajné služby PRAHA 29. dubna (ČTK) - Dosavadní šéf Vojenské zpravodajské služby Josef Prokš se podle pondělního rozhodnutí vlády stane hlavou Vojenského zpravodajství. Jeho výběr není překvapením, třiačtyřicetiletý Prokš byl jediným vážným kandidátem na novou funkci. O jeho jmenování hovořil ministr obrany Jaroslav Tvrdík už začátkem dubna. Brigádní generál Josef Prokš - bývalý průzkumník, výsadkář, velitel protichemické jednotky v Kuvajtu - má za sebou osm měsíců v čele vojenské rozvědky, během kterých zahájil rozsáhlé obměnu této instituce. Jak řekl v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes, katalyzátorem ke změnám ve vojenském zpravodajství byla i kauza někdejšího spolupracovníka rozvědky Karla Srby z ministerstva zahraničí. Tento případ byl podle médií i jedním z důvodů odvolání Prokšova předchůdce Andora Šándora; premiér Vladimír Špidla ale podobné spekulace odmítl. Do rodícího se jednotného Vojenského zpravodajství mít mají zavřené dveře příslušníci předlistopadových zpravodajských služeb i lidé, kteří v minulých letech zneužívali svého postavení v rozvědce. Rozvědka jako taková má být podle Prokše silnou institucí. "Jestliže chceme mít malou armádu, musíme mít silnou službu, abychom věděli, co nám hrozí, a podle toho mohli reagovat," uvedl před časem Prokš. Rozvědka pod Prokšovým velením se bude věnovat i boji se šířením zbraní hromadného ničení a terorismem. Už dříve se na veřejnosti objevila jména budoucích Prokšových spolupracovníků. Jedním z nich nejspíš bude Miroslav Krejčík, dosavadní bezpečnostní ředitel vojenského zpravodajství. V rozhlasové stanici BBC Prokš také jmenoval svého dosavadního zástupce ve Vojenské zpravodajské službě Vladimíra Trněného. Obecně se má ale ve vedení objevit více vojáků. Prokš patří mezi armádní kádry, kromě studia na domácích vojenských školách (absolvoval vojenskou střední školu a Vysokou vojenskou školu pozemního vojska ve Vyškově a postgraduální studium na Vojenské akademii v Brně) má za sebou rovněž studium na americké Army War College. Prošel i řadou zahraničních misí, už před sedmi lety lety velel devět měsíců českému praporu mnohonárodních sil IFOR v Bosně. V první polovině roku 1996 také sloužil jako zástupce velitele styčného týmu severozápadní divize IFOR. Na svou balkánskou misi odcházel z funkce velitele chrudimského výsadkového mechanizovaného praporu. Jako velitel 6. mechanizovaného praporu české armády pokračoval na Balkáně i po lednu 1997, kdy byl český kontingent v Bosně zařazen do následné mise SFOR. Výkon českých vojáků v balkánských mírových misích se dočkal uznání i ze strany spojenců v NATO. Prokš, jenž má podle tisku pověst tvrdého muže, po návratu z balkánské mise působil jako náčelník štábu 4. brigády rychlého nasazení v Havlíčkově Brodě. Od loňského března do srpna byl stal velitelem české vojenské chemické jednotky v Kuvajtu. Prokš se předtím podílel i na přípravě mise jako styčný důstojník České republiky na velitelství operace Trvalá svoboda ve floridské Tampě. Od roku 2000 do jmenování do čela rozvědky byl také velitelem Vojenské akademie ve Vyškově. Loni v říjnu jej prezident povýšil z hodnosti plukovníka na brigádního generála. Josef Prokš se narodil 3. října 1959 v Ivančicích na Brněnsku. Je ženatý a má dvě dcery. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:09 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
