| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| pondělí 07. dubna 2003, 18:00 SEČ | |||||||||||||||
| Petr Pithart | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Petr Pithart nevidí žádnou potřebu dalšího mandátu pro vyslání české polní nemocnice do Kuvajtu.
Přepis rozhovoru Citace rozhovoru v médiích Před týdnem nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová upozornila na to, že od začátku roku došlo ke zpomalení vyšetřování závažné hospodářské kriminality. Benešová dala zpomalení do souvislosti s reorganizací policie, konkrétně s propojením Úřadu finanční kriminality a ochrany státu s protikorupční službou. Policejní prezident Jiří Kolář takovou interpretaci zásadně odmítá. Podle Koláře naopak propojení zmiňovaných dvou úřadů přinese účinnější boj s hospodářskou kriminalitou. Jiří KOLÁŘ, policejní prezident (zvuková ukázka): To znamená jednak zvýšení ofenzívnosti, zrychlení a využití všech profesí a nástrojů, které policie má k tomu, abychom byli schopni této kriminalitě čelit. Čtvrteční slova policejního prezidenta Jiřího Koláře. Nejen o průtazích ve vyšetřování případů závažné hospodářské kriminality bude následujících třicet minut. Od pondělí do pátku pravidelně v tomto čase vysíláme Interview BBC. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl předseda Senátu Parlamentu České republiky Petr Pithart. Vítejte v BBC, hezký dobrý den. Dobrý den. Podle náměstka českého ministra obrany Jana Váni by již 18. dubna mohla odcestovat do Kuvajtu 7. polní nemocnice. Ví již předseda Senátu Petr Pithart, kdy bude o vyslání 7. polní nemocnice do oblasti Perského zálivu rozhodovat Senát? S největší pravděpodobností na pokračování schůze, kterou jsme přerušili, to znamená 17. dubna, máme už o čem rozhodovat. Od pátku ... Vy před sebou máte přímo to vládní usnesení? ... odpoledne má Senát i sněmovna návrh usnesení, to znamená žádost vlády, návrh na vyslání polní nemocnice a v rozporu s tím, co se píše v mnohých novinách, tam žádná další podmínka není. Vychází se z resoluce rady bezpečnosti 1472, která vyzývá mezinárodní společenství k poskytnutí okamžité humanitární pomoci iráckému obyvatelstvu uvnitř i vně Iráku. A v tom textu, kterým vláda doprovází ten návrh, se mimo jiné píše, že vláda uložila místopředsedovi vlády a ministru zahraničních věcí informovat sankční výbor OSN o reakci vlády k naplnění resoluce rady bezpečnosti, nikoliv tedy dotazovat se sankčního výboru nebo vyžadovat si nějaký zvláštní mandát, prostě informovat. Dovolíte-li, k tomu se vrátíme a budeme věnovat jistý čas tomu, abychom si rozebrali právě tuto problematiku. Pane předsedo, považujete za správné, aby o tom Senát jednal 17., když náměstek ministra obrany říká, že by nemocnice mohla odletět z České republiky 18. dubna, byť vláda má, řekněme, to podle norem k dispozici, šedesátidenní lhůtu, kdy může vyslat české vojáky i bez souhlasu parlamentu? Když jsme v lednu, obě komory parlamentu, se vyslovovali s žádostí vlády o rozšíření toho praporu chemické radiační a biologické obrany, tak jsme my v Senátu rozhodovali o den dřív, než sněmovna a myslím si, že tentokrát to bude obráceně, sněmovna pokračuje zítra ve schůzi a my, pokud nás vláda ještě dodatečně nevyzve, to budeme projednávat 17., a to stačí, je to samozřejmě knap, ale v této situaci je leccos knap. Vy jste tím, že máte před sebou onu žádost vlády, která byla odeslána do Senátu a byl jste premiérem požádán, aby tato žádost byla zařazena 17. dubna na pořad schůze? Ne, tady žádný časový údaj není, ale vláda dobře ví, že Senát pokračuje v jednání 17. dubna. Dovedete odhadnout, jak problematické či naopak jednoduché bude hlasování Senátu o vyslání 7. polní nemocnice? Já myslím, že by to nemělo být problematické, protože ta situace je skutečně alarmující a je tu jasné usnesení rady bezpečnosti, v tom doprovodném textu vláda mluví o potřebě odvrátit hrozící humanitární katastrofu. Vy si ostatně ... Jinak nevím, o čem ještě by bylo třeba mluvit. My si ostatně můžeme poslechnout zdůvodnění, které vyřkl premiér Vladimír Špidla po rozhodnutí vlády, kdy uvedl, že polní nemocnice by měla být vyslána pod mandátem OSN, který podle právě názoru vlády zaručuje resoluce 1472 Rady bezpečnosti OSN. Hovoří Vladimír Špidla. Vladimír ŠPIDLA, předseda vlády, předseda ČSSD (zvuková ukázka): Vláda projednávala, dá se říci, podnět OSN, který vznikl na základě resoluce 1472, kterým OSN konstatuje, že v Iráku je humanitární katastrofa a žádá státy, aby poskytly humanitární pomoc. Hledali jsme odpovídající reakci na tuto výzvu a vláda se rozhodla předložit Parlamentu České republiky, to znamená oběma komorám Parlamentu České republiky návrh na vyslání vojenské nemocnice, která by poskytovala humanitární pomoc a lékařskou péči vně i uvnitř Iráku. Prohlásil v úterý premiér Vladimír Špidla. O dva dny později český velvyslanec při Organizaci spojených národů Hynek Kmoníček v rozhovoru pro BBC naznačil, že vyslání nemocnice na základě resoluce Rady bezpečnosti OSN 1472 je právně komplikované. Hynek KMONÍČEK, český velvyslanec při Organizaci spojených národů (zvuková ukázka): Budeme muset najít takové právní řešení, které by nám dovolilo, abychom pomoc vyslali tehdy, kdy je potřeba, tj. teď. Konstatuje český velvyslanec při OSN Hynek Kmoníček. Z toho, co vy, pane předsedo, říkáte, tak není zapotřebí dostávat nějaký dopis z Organizace spojených národů, zkrátka česká vláda, Česká republika se interpretuje tak, že nemocnice bude působit na základě resoluce Rady bezpečnosti OSN 1472 a nikde se nikoho dotazovat nebude, zda to je správná interpretace či nikoliv. Tak tomu rozumím já. A připomenu jen, že ta resoluce 1441, o které se ještě léta bude mluvit, o tom, jaký ve skutečnosti dala mandát, tato resoluce na rozdíl od té resoluce 1441 je jednomyslná a já jí rozumím jako jasné výzvě k poskytnutí okamžité humanitární pomoci a jakékoliv právní kličkování se mi tady zdá být naprosto přitažené za vlasy, protože ta pomoc bude účinná, pokud bude včasná. Občanská demokratická strana se podle svého grémia usnesla na tom, že by měla polní nemocnice odletět do Iráku co nejrychleji, a to i bez mandátu OSN. Hovoří místopředseda ODS Petr Nečas. Petr NEČAS, místopředseda ODS (zvuková ukázka): My jsme pro to, aby tato nemocnice byla vyslána neprodleně, není žádný důvod čekat na žádné usnesení jakéhokoliv orgánu s výjimkou našich ústavních orgánů. Má-li tato nemocnice smysluplně a efektivně pomáhat civilnímu obyvatelstvu a má být vyslána do oblasti jižního Iráku, čili tam, kde opravdu může pomáhat. Tam my nevidíme žádný velký smysl, aby se v České republice vedly týdenní nebo měsíční debaty, zda tu nemocnici vyslat, případně kdy a kam ji vyslat, případně, aby tam byla vyslána a byla de facto zagarážována někde na území Kuvajtu, kde opět pomoci iráckým civilistům bude bezpředmětná. Pondělní slova místopředsedy Občanské demokratické strany Petra Nečase. Přijde vám, pane předsedo, řekněme, běžné, že se ale tolik diskutuje o tom, zda by měla mít nemocnice mandát OSN či nikoliv, není to nepodstatné? Já si myslím, že to je nepodstatné, a proto jsem také řekl, že já nevidím potřebu žádného dalšího mandátu. Vždyť znovu čtu: "Vyzývá mezinárodní společenství k poskytnutí okamžité humanitární pomoci." Co ještě kdo chce? Například předseda Valného shromáždění OSN Jan Kavan, který říká, že premiér Špidla chce ještě před jednáním parlamentu o 7. polní nemocnici požádat o názor mezinárodní společenství, rozumějme OSN. Navíc Vladimír Špidla před okamžikem prohlásil, že vláda bude informovat o záměru vyslat českou polní nemocnici do Kuvajtu sankční výbor Rady bezpečnosti OSN. To jsem také slyšel o víkendu v různých publicistických pořadech, ale já opakuji, ... Není to zbytečné? ... že tu žádost vlády má Senát ve své kanceláři od pátku od šestnácté hodiny odpolední. Když jsme u těch problémů, váš stranický kolega, místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Kasal, říká v rozhovoru pro BBC a teď citujme doslova, že: "Pokud sněmovna nebude mít před hlasováním o vyslání 7. polní nemocnice stanovisko OSN, může vyslání nemocnice způsobit řadu problémů uvnitř i v ně koalice, vládní koalice." Konec citátu. Není to především český problém, vnitrostranické problémy KDU-ČSL a ČSSD, protože ČSSD přijala na svém víkendovém sjezdu usnesení právě týkající se krize kolem Iráku, není to především problém KDU-ČSL a ČSSD, že se toto děje? Tak v KDU-ČSL to není žádný velký problém. Já jsem přesvědčen, že například senátní klub, nemám o tom poslední jistotu, jsem přesvědčen, že tato žádost vlády bude vyslyšena, že to získá plnou podporu. Tady opravdu musí nebo měly by ty nuance vnitrostranické jít stranou, protože tady skutečně máme jednu z výjimečných příležitostí, jak pomoci obětem té války a neměli bychom váhat. Vy ovšem říkáte a hovoříte pouze o senátorském klubu KDU-ČSL, protože jeho jste členem, ale ukázalo se už při vyslání protichemické jednotky, kdy právě místopředseda KDU-ČSL a místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Kasal dal ve sněmovně doprovodné usnesení do toho vyslání, zatímco v Senátu prošel přímo vládní návrh bez doprovodného usnesení. Není to tedy především problém KDU-ČSL vnitřní? Víte, tady opatrnosti samozřejmě není nikdy nazbyt, ale na druhé straně všechny ty výhrady a ta opatrnost nesmí vést k tomu, že ta pomoc se bude prostě odsouvat. Nakonec to dopadlo tak, že právníci po důkladných analýzách řekli, že ta dvě usnesení obou komor jsou vlastně obsahově identická a taky se s nimi podle toho zacházelo. Takže to byly nuance, které já dovedu pochopit, ale rozhodně bych byl proti tomu, aby se tady začalo argumentovat, jaksi z právně, fundamentalistických hledisek tady jde přece o něco víc. Není ovšem chybou, že i sám Vladimír Špidla celou věc, řekněme, rozmělňuje tím, že se chce dotazovat na sankčním výboru OSN? Já tomu nerozumím, protože v pátek odpoledne jsme dostali od pana premiéra žádost, abychom souhlasili s vysláním té nemocnice a žádné podmínky tady prostě nejsou a už asi nemohou dodatečně přibýt. Za několik hodin vás osobně čeká návštěva 7. polní nemocnice. O čem především vaše návštěva 7. polní nemocnice vypovídá? V zájmu o ty lidi, kteří tam jedou. Chci znát jejich pocity, chci znát jejich rozpoložení, chci se s těmi lidmi solidarizovat, protože ti lidé jedou do těžké situace. Podle všeho budou muset mít vojenskou ochranu, protože budou působit podle všeho v blízkosti města Basra, ve kterém se stále ještě bojuje. Je to výraz zájmu a věřte tomu účasti. Prezident Václav Klaus ještě před začátkem války v Iráku prohlásil, že chce přispět k tomu, aby česká politická scéna pokud možno mluvila co nejjednotnějším hlasem o tématu irácké krize. Podařilo se podle Petra Pitharta Václavu Klausovi splnit jeho předsevzetí? No, já nevím, kolik úsilí v tom smyslu pan prezident vyvinul, jak intenzivně komunikoval s premiérem, s ministrem zahraničí určitě komunikoval, nevím, jestli do těch komunikací zahrnuli předsedy obou komor. Já jsem nebyl ... Vy jste do ní byl zahrnut? ... na žádné takové konzultaci. Já si také myslím, že to je jedním z úkolů prezidenta, on to nemůže zaručit, nemůže to zajistit, ale měl by se o to pokoušet, aby pokud možno, pokud možno ti lidé, kteří mluví, kteří jsou dotazováni, kteří jsou frekventováni v médiích, aby mluvili podobným nebo identickým jazykem alespoň o tak základních otázkách. Nezdá se vám zatím, že tomu tak nebylo při pohledu na uplynulých čtrnáct dnů? Víte, to se vám snadno řekne, ale kdybyste se podívali na to, jak vypadá politická scéna v současné Francii, Kanadě, Německu, Španělsku, tak byste zjistil, že tam také chybí jednoznačné razantní výroky "ano, ano, ne, ne". Ta situace je mimořádně komplikovaná. My jsme si ty alternativy nevybrali. A teď se po nás chce a média to chtějí, abychom neustále se jasně prohlašovali, jasné prohlášení je, že my jsme součástí toho mandátu té aliance Trvalá svoboda, a to je boj proti terorismu, který bude dlouhý a my z něj nevycouváme, a to je všechno. A já si myslím, že to je naprosto jasné plus. Nabízíme naše jednotky všude tam, kde jsou oběti té války a kde je potřeba jim pomoci. A máme na mysli irácké civilisty, možná, že půjde o irácké zajatce, o irácké vojáky, to já nevím, ale v každém případě stojíme jasně na straně obětí. Já si myslím, že to je jasné stanovisko. A co se týče role prezidenta, očekával jste tedy, že chce-li sjednocovat a přispívat k tomu, aby česká politická reprezentace mluvila co nejjednotněji, tak jste očekával, že bude jednat i s předsedy obou komor parlamentu a ve vašem případě se tomu nestalo? Zatím se tomu nestalo, ale já tím nechci říct, že prezident nevyvíjí v tomto smyslu žádnou aktivitu, to vůbec, to tím nechci říct, nepochybně s exekutivou a s jejími představiteli komunikuje intenzivně. Další téma, stav české vládní koalice a některé problémy s tím související. Na sjezdu České strany sociálně demokratické 1. místopředseda Stanislav Gross hovořil o nutnosti inventury dosavadního vládnutí koaličního kabinetu Vladimíra Špidly. V té souvislosti Gross hovořil o nutnosti posílení vlivu ČSSD ve vládní koalici a prosazování následujících prvků z vládního programu. Stanislav GROSS, ministr vnitra, 1. místopředseda ČSSD (zvuková ukázka): Za prvé smluvní strany se zavázaly, že připraví legislativní základ pro reformu penzijního systému tak, aby došlo k oddělení důchodového fondu od státního rozpočtu při zachování průběžného systému financování starobních důchodů s ručením státu. Za další smluvní strany se zavázaly, že podpoří další rozvoj systému penzijního připojištění včetně vhodné formy připojištění zaměstnaneckého. Za další, smluvní strany se zavázaly připravit a předložit nový zákoník práce, který přispěje k zachování a tvorbě nových pracovních míst. Tento zákoník práce přitom zachová dosavadní úroveň zákonem garantované ochrany zaměstnanců a zároveň zvýší roli kolektivních smluv a kolektivního vyjednávání na podnikové i odvětvové úrovni ... Stanislav Gross, 1. místopředseda, který takto taxativně vyjmenoval asi deset bodů z programového prohlášení koaliční vlády. Místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach před týdnem pohrozil však v Interview BBC koaličním partnerům silou. Zdeněk ŠKROMACH, ministr práce a sociálních věcí, místopředseda ČSSD (zvuková ukázka): Ale to, co je důležité, tak je v rámci vlády v podstatě si ujasnit, jak to bude vlastně s vládním programem, a to opět se odvíjí od reformy financí a toho, nakolik bude nebo nebude vládní program zrealizovaný. Já věřím, že po tom našem sjezdu prostě budeme schopni ve vládě protlačit, a to třeba i silou svého zastoupení a svých hlasů věci, které prostě třeba v rámci dohody všech tří účastníků nelze. Zazněla v BBC hrozba místopředsedy sociálních demokratů Zdeňka Škromacha. Dostává se podle Petra Pitharta současná vládní koalice po sjezdu sociální demokracie, nazvěme to do křehčí éry, kdy bude docházet k ostřejším konfliktům? Jak může být ještě křehčí koalice, která má většinu jednoho hlasu? A samozřejmě v době sjezdu před a po sjezdu se vedou takové řeči a je to naprosto pochopitelné a srozumitelné, já si to dovedu představit, že bychom mluvili obdobně. No, ukáže se, jak v příštích zkouškách ta koalice vydrží. Ale já bych chtěl teď soustředit pozornost na to hlavní, čeho dosáhla. Dneska v jedněch novinách, já si teď nevzpomenu, ve kterých, kdosi napsal, že kdyby tato vláda, tato koalice neudělala nic jiného, než že se jí podařilo nakonec odvolat Radu pro televizní a rozhlasové vysílání a zarazit ten projekt dálnice D 47, tak pro zdraví této společnosti udělala tolik, že kdyby dneska skončila, tak by se o ní nemohlo říct, že po sobě nezanechala podstatné dílo. To jsou ty podstatné věci. Promiňte, tyto dva, tyto dva děje vám přijdou tak podstatné, abyste zdůvodnil existenci vládní koalice jako celku? Naprosto podstatné, to jsou pořád ještě residua opoziční smlouvy, to jsou pořád ještě nebezpečná, hnisající ložiska klientelismu, to znamená toho nepřípustného srůstání politických a ekonomických zájmů. A v tomto smyslu klobouk dolů před premiérem, který možná není bůhví jaký stratég uvnitř své strany, možná, že mu některé vlastnosti vůdce chybějí, ale v tomto dokázal splnit to podstatné, co slíbil, že udělá tato vláda, tato koalice postupně přítrž klientelismu na české politické scéně. Já si toho mimořádně vážím. Vy jste hovořil, pane předsedo, o dálnici D 47 z Lipníka nad Bečvou do Ostravy jako o jednom z příkladu, kdy došlo, pokud vás budu dobře interpretovat, k rozbourání onoho klientelismu daného opoziční smlouvou. Pětice sociálnědemokratických členů vlády ovšem včetně premiéra Vladimíra Špidly, kteří byli i v předchozím kabinetu Miloše Zemana, by podle názoru Občanské demokratické strany měla pykat za projekt dálnice D 47 do Ostravy, a to odchodem ze svých funkcí. Stanovisko ODS v pondělí přečetl místopředseda strany a středočeský hejtman Petr Bendl. Petr BENDL, místopředseda ODS, hejtman Středočeského kraje (zvuková ukázka): Výkonná rada Občanské demokratické strany konstatuje, že členové vlády, pánové Špidla, Gross, Tvrdík, Rychetský a Dostál, jako členové minulé a současné vlády, jsou přímo odpovědni za schválení nevýhodné smlouvy na výstavbu dálnice D 47, nesou osobní odpovědnost za zdržení stavby a za sedm set padesát milionů korun, které bude muset zaplatit Česká republika firmě Housing & Construction. Výkonná rada ODS proto vyzývá jmenované členy vlády k vyvození osobní odpovědnosti a odstoupení z funkcí. Dále výkonná rada ODS žádá poslanecký klub Občanské demokratické strany o vyvolání iniciativy ke vzniku parlamentní komise pro vyšetření okolností schválení nevýhodné smlouvy na výstavbu dálnice D 47. Místopředseda ODS, středočeský hejtman Petr Bendl. Je na místě žádat vyvození osobní odpovědnosti od lidí, kteří byli ve vládě, která, řekněme, se podílela a uzavřela smlouvu s Housing & Construction? Opozice, skutečná opozice nemůže mluvit jinak, než teď promluvil pan Bendl. Já jsem rád, že konečně takovou opozici máme. To je přesně to, co opoziční smlouva vylučovala. Ale teď jde o ten argument, který je na místě žádat ... Ano, pan místopředseda Bendl předpokládá a správně předpokládá, že se to bude vyšetřovat, začalo se to vyšetřovat, tam jsou jenom dvě možnosti. Buď to bylo naprosto nepochopitelné a nevysvětlitelné rozhodnutí, anebo za tím byly něčí zájmy, já to nevím. Musíme počítat i s tou horší možností ... U toho rozhodování bylo, promiňte, u toho rozhodování bylo pět členů současného kabinetu. Já bych se jich na to také zeptal být na vašem místě, vy se na to ptáte mě. A vy, kdybyste byl členem kabinetu Miloše Zeman, který rozhodl o podpisu té smlouvy, pak jste byl členem kabinetu, který tu smlouvu zrušil s důsledkem tři čtvrtě miliardy, zhruba tři čtvrtě miliardy korun, rezignoval byste? Já nevím, jestli ti jmenovaní věděli, znali všechny okolnosti, které postupně vyplouvají napovrch, že se ta smlouva nepřipravovala ... To je ale politické riziko, pane předsedo. ... na ministerstvu dopravy, že se připravovala na předsednictvu vlády, v okolí poradců bývalého premiéra. Já nevím, jestli to všecko všichni věděli, nevím, jak velká je jejich míra odpovědnosti. Určitá míra odpovědnosti tady samozřejmě je. Takou v případě, že byste byl v obou těch vládách, jakou míru zodpovědnosti byste vyvodil vy, je na místě odstupovat? Já si i toto dovedu představit, ale teď se ptáte, jako kdybych byl jeden z těch, kteří rozhodovali nebo ... Kteří byli ve vládě, protože rozhodnutí vlády je kolektivní rozhodnutí. Vy, když s tím nemusíte souhlasit a týká se to zakázky za bratrů sto dvacet miliard, tak můžete tu vládu opustit. Já si myslím, že ministr dopravy Šimonovský udělal velmi mnoho pro to, aby objasnil okolnosti té smlouvy. A já se obávám, že do té doby celá řada okolností, podmínek, tam objevil v té smlouvě chyby, které lze těžko vysvětlit. Já opravdu nevím, jestli toto všechno bylo zjevné ve chvíli, kdy se to schvalovalo. Je to vážná věc a ta odpovědnost tam je v každém případě. Těch, kteří byli ve vládě Miloše Zemana? Určitě. A měli by jí vyvodit? Určitě, tak měli se víc o analýzu té smlouvy zajímat. Ale trvalo to několik měsíců, než se podařilo tu smlouvu skutečně prostě rozpitvat a ukázat, jaká rizika jsou s ní spojena. Hovořil jste ještě o druhé události. Vládní koalice ve středu prosadila odvolání Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, což vyvolalo kritiku především Občanské demokratické strany a KSČM. Odvolaná rada ústy svého vedení tvrdí, že odvolání není právně v pořádku. Tady jsou páteční slova předsedy odvolané rady Martina Muchky. Martin MUCHKA, předseda odvolané Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (zvuková ukázka): Prosím vás, je pravda, že pracovnice úřadu vlády nám předložily dvě možné varianty odvolání, které nebyly doloženy tak, jak doloženy měly být, protože například jaksi doklad o usnesení sněmovny tam byla internetová sjetina. Prostě postrádalo to formální náležitosti a my jsme na tuto záležitost dost jaksi cvičeni, coby správní orgán a víme, že se to, jsme právní stát, takže trvali jsme na tom, předpokládám, že se jim podaří tyto formální nedostatky napravit. Uvedl v pátek v rozhovoru pro BBC předseda odvolané Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Martin Muchka. Považujete za normální, co se děje kolem odvolaného regulačního orgánu, tedy, že rada zpochybňuje své odvolání, ještě se bude v úterý scházet na zasedání a bude zvažovat, co dál? Já nic jiného jsem od nich nečekal a samozřejmě, že ... Promiňte, jak to myslíte? ... bazírujete na formálních vadách, já jsem ty papíry neviděl, nevím, do jaké míry mají pravdu. Já bazíruji, vy jste říkal? Ne, vy ne, oni bazírují ... Vy jste řekl, že bazírujete na ... ... na formálních pochybnostech. Rozhodující byla ta politická vůle s tímto způsobem rozhodování o tak choulostivých věcech, jako jsou licence, prostě skoncovat. Ta arbitráž to jasně řekla a nedělejme si naděje. Já si myslím, že ten soud ve Stockholmu a tentokrát je to soud, nikoliv arbitráž, ten bude posuzovat jenom formální stránku toho rozhodování, meritorně už bylo rozhodnuto dvakrát. Nesouhlasíte tedy s argumentem ODS a s argumentem radních, že dala odvolání ... Ne, absolutně ne. Že jsme tím přiznali vinu. Tou faktickou stránkou se už ten stockholmský soud zabývat nebude, to je rozhodnuto, a to dokonce dvěma arbitrážemi po sobě, ta druhá navíc vyřkla to osudové číslo 10,4 miliardy, jestli se nemýlím. A přijdou ještě jiné ... Co řekněte daňovým poplatníkům, že tuto částku budou muset zaplatit z daní? Neměl by se promítnout, neměla by se promítnout do zákona celá věc tak, že by členové rady v budoucnu měli mít i hmotnou zodpovědnost za svá rozhodnutí, že by měli ručit svým majetkem, majetkem rodin? To jistě by tak mělo mít a já si myslím, že to tak napříště bude. Ale vy sám dobře víte, že pokud ti lidé nejsou milionáři, a to asi nejsou, tak samozřejmě by to nic neměnilo na tom, že to gró té částky budeme muset vzít z rozpočtu a rozpočet rovná se to, co se vybere od daňových poplatníků. Náměstek ústeckého primátora Tomáš Jelínek přišel se zajímavým řešením, on vyzval k bojkotu televize Nova občany Ústí nad Labem, Lovosic, Děčína, Teplic a Mostu a protože se mu nelíbí, že daňový poplatníci budou zřejmě muset kvůli Nově zaplatit CME přes deset miliard korun. Je to podle vás nejvhodnější protest bojkotovat Novu? Je to jeden z možných protestů. Já znám řadu lidí, kteří se na Novu prostě ze zásadních důvodů nedívají. Ale připouštím, že ... A vy se díváte? Ne, já se nedívám, zcela výjimečně. Tak patříte mezi bojkotáře? Ne, já jsem se na ni nedíval už předtím. V úvodu jsem avizoval také to, že bychom se měli zmínit o, řekněme, pochybnostech nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešové, která upozornila na to, že od začátku roku došlo ke zpomalení vyšetřování závažné hospodářské kriminality. Je pravdivá informace, že se hodláte kvůli pochybnostem Marie Benešové sejít s nejvyšší státní zástupkyní? Ano, já se s ní sejdu ve středu, bude to letos už podruhé, tuším, potřetí. Já vím o problémech, které v celé té sféře orgánů působících v trestním řízení existují. Jsem přesvědčen, že státní zastupitelství patří mezi tu část, která je pevná, konsolidovaná a funkční. A paní nejvyšší státní zástupkyně má plné právo stěžovat si na ty dvě zbylé, na policii, na vyšetřovatele a na soudy. Jsou podle vašich informací ty stížnosti zatím na místě? No, já s ní o tom chci velmi podrobně mluvit, ale z toho, co já vím, obávám se, že jsou na místě. Myslíte, že v tom hrají roli i politici? Víte, někteří policisté to dokonce řekli, řekli: "No, tak jo, teď, když víme, že politici jsou za námi, tak se do toho pustíme." Z toho jasně plyne, že pokud měli pocit ať už pravdivý, nebo nepravdivý, že politici za nimi nestáli, tak po těch případech nešli. Ale takto já si policii nepředstavuji, ta musí jít potom prostě za všech okolností, od toho je policista policistou, a to je jeho čest, že není prostě, že nečeká na to, jak politici kývou nebo nekývou. Předseda Senátu Petr Pithart. Díky za váš čas, na shledanou. Na shledanou. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích Lidovci s vysláním váhají Právo, 8. 4. 2003, strana 2 - Ačkoliv premiér věří, že vláda najde ve Sněmovně podporu pro vyslání nemocnice, část lidové strany i soc. demokratů zatím váhá. Proti jsou komunisté, zatímco Unie svobody a ODS řekli už své ano. "Někteří říkají, že budou chtít minimálně vyjádření sankčního výboru OSN k tomu, aby se mohli rozhodnout," uvedl včera na dotaz Práva šéf klubu lidovců Jaromír Talíř. Některým jeho spolustraníkům bude podle něj stačit, když to výbor nezakáže, jiní ale dají vyslání hlas pouze tehdy, pokud to výbor výslovně odsouhlasí. Například místopředseda Jan Kasal řekl, že vojenských nemocnic mají Američané i Britové dost, a že "jde o to, jak nás zatáhnout do války". "To musí být na základě rezoluce a OSN k tomu musí dát souhlas," uvedl včera pro Právo místopředseda KSČM Miloslav Ransdorf. Za špatné označil, že vláda pouze informuje OSN a nežádá vysloveně souhlas, že uznává polní nemocnici jako součást humanitární pomoci. Ani v ČSSD není situace jednoduchá. "Musí být nová rezoluce RB OSN, případně humanitární akce pod OSN nebo Červeným křížem," řekl Právu šéf poslanců soc. dem. Petr Ibl. Poslanci nejsilnější vládní strany ovšem podle něj nebudou mít nic proti, pokud nemocnice zatím odcestuje do Kuvajtu. Vyslání nemocnice do oblasti Perského zálivu podporuje ODS, jejíž výkonná rada v pondělí doporučila poslancům hlasovat pro vládní návrh. Novináře o tom informoval předseda Mirek Topolánek. Občanští demokraté ale podle svého vedení podmiňují souhlas několika podmínkami. První z nich je, aby nemocnice byla nasazena tam, kde může skutečně účinně pomáhat civilnímu obyvatelstvu, další je, že bude zajištěna její účinná ochrana vlastními silami, a třetí podmínkou je, že vláda musí doložit efektivní model financování celé operace. "Jsme pro to, aby nemocnice byla vyslána neprodleně, není žádný důvod čekat na žádné usnesení s výjimkou našich ústavních orgánů, má-li tato nemocnice smysluplně pomáhat civilnímu obyvatelstvu," prohlásil místopředseda ODS Petr Nečas v narážce na váhání vlády, která se obrátila dopisem na sankční výbor OSN. Na Senát se vláda obrátila už v pátek. "Nevidím potřebu žádného dalšího mandátu. Vždyť znovu čtu: (OSN) vyzývá mezinárodní společenství k poskytnutí okamžité humanitární pomoci. Co ještě kdo chce?" komentoval debaty v BBC předseda Senátu Petr Pithart. O nemocnici Senát rozhodne v dubnu Deník Metro, 7. 4. 2003, strana: 2 - Senát rozhodne o vyslání české polní nemocnice do Kuvajtu podle svého předsedy Petra Pitharta (KDU-ČSL) zřejmě 17. dubna, kdy bude pokračovat přerušená schůze horní parlamentní komory. Senát i sněmovna mají návrh na vyslání nemocnice od pátku, řekl včera Pithart v BBC. Žádost kabinetu vychází z rezoluce Rady bezpečnosti OSN, která vyzývá mezinárodní společenství k poskytnutí okamžité humanitární pomoci iráckému obyvatelstvu. Pithart: Senát rozhodne o vyslání nemocnice asi 17. dubna PRAHA 7. dubna (ČTK) - Senát rozhodne o vyslání české polní nemocnice do Kuvajtu podle svého předsedy Petra Pitharta (KDU-ČSL) zřejmě 17. dubna, kdy bude pokračovat přerušená schůze horní parlamentní komory. Senát, stejně jako sněmovna, má žádost vlády, tedy návrh na vyslání nemocnice, od pátečního odpoledne, řekl dnes Pithart rozhlasové stanici BBC. Žádost kabinetu vychází z rezoluce Rady bezpečnosti OSN číslo 1472, která vyzývá mezinárodní společenství k poskytnutí okamžité humanitární pomoci iráckému obyvatelstvu, uvedl předseda Senátu. Žádnou podmínku žádost podle něj neobsahuje. Píše se v ní prý pouze, že ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) má informovat sankční výbor Rady bezpečnosti OSN o vládní reakci na rezoluci. Nemá se dotazovat nebo vyžadovat zvláštní mandát, řekl Pithart. Sám zastává názor, že rezoluce Rady bezpečnosti OSN je jednoznačná a že žádný další mandát pro vyslání polní nemocnice není potřeba. Česká polní nemocnice by mohla podle armády odjet do Kuvajtu už 18. dubna, pokud to však schválí parlament. Konečným cílem zdravotníků by měl být Irák. Pithart soudí, že Senát vládní žádost o vyslání polní nemocnice schválí. "Nemělo by to být problematické, ta situace je skutečně alarmující," uvedl. To řešme, po tom pátrejme Lidové noviny, 9. 4. 2003, názory, autor: Petr Fischer, strana 8: Vláda je kolektivní orgán, rozhoduje ve sboru, říkají politici ve chvílích, kdy se jich novináři ptají, jak hlasovali a zda vyvodí osobní odpovědnost z toho, co vláda schválila. Není to alibismus neznámý. Tímtéž způsobem se omlouvali šéfové státních bank, když měli říct, proč se z banky ztrácely peníze po miliardách a zda se za "špatný podnikatelský záměr" cítí odpovědni. "Odmítání odpovědnosti" je nemoc, z níž se Česká republika ještě nevyléčila a která se nepřestává šířit ani třináct let po rozpadu starého režimu. Poslední dva případy: prohraná arbitráž se CME a zrušení nevýhodné smlouvy o výstavbě dálnice D 47. Škodu za arbitráž s americkým investorem, který byl vyštípán z TV Nova za asistence státu, uznávají všichni. Dokonce i místopředseda sněmovny Ivan Langer, který ve sněmovní debatě o odvolání Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) vytvářel dojem, že jde o zradu národních zájmů, v pondělní diskusi na ČT 2 přikyvoval tomu, že k pochybení došlo. Ale otázka zní, kdo a jak je vinen, dodal Langer, aniž by během pořadu tuto otázku nasměroval i na sebe a pokusil se na ni odpovědět. Ani ostatní diskutéři - poslankyně Marvanová, ministr Dostál a bývalý místopředseda RRTV Muchka - se o svém podílu na škodě nezmínili. K druhým byli kritičtější. Proč kupříkladu Pavel Dostál nemluvil o opoziční smlouvě svého přítele Miloše Zemana, která posvětila dělení mediálního trhu podle potřeb kapitálu stojícího za Železným? Proč toutéž amnézií trpí i Ivan Langer? A proč si Hana Marvanová nevzpomněla na svůj (jistě, hlasovali i jiní) nešťastný zásah do mediálního zákona a panu Muchkovi se vytratilo z hlavy, jak on a jeho kolegové šli potřebám Železného a spol. na ruku? Je to jednoduché. Čím více se mluví o vině druhých, tím větší je šance, že na mne nakonec nedojde, že se ze všeho dostanu jako čistý. Politici toto kličkování zdokonalili ještě o jeden trik: Dokud nás nechytnete za ruku, jsme nevinní. Dokažte nám naši perfidnost, pak sklopíme hlavu a odejdeme. Je to šikovná klička, ale v politicky vyspělé společnosti nemůže mít šanci. Voliči, kterým se politici zodpovídají, nejsou vyšetřovatelé. Jsou spíše velmi zaujatí pozorovatelé, kteří shromažďují faktická podezření, důkazy neviny vyžadují od jiných. Důkazní povinnost je na politicích, což bohužel česká reprezentace dosud nepochopila a místo toho hraje směšnou mediální hru na schovávanou - "mlha přede mnou, mlha za mnou". Jedinou zbraní proti této politické mlze je nekonečné připomínání souvislostí, bez ohledu na to, co s nimi politici vyvádějí. V případě arbitráže se CME se to děje už několik let, takže ve věci je pomalu jasno. U nedávno zrušené smlouvy na výstavbu dálnice D 47 na podobnou připomínku zatím nebyl čas. Je třeba ho najít. Předražená smlouva s firmou Housing and Construction (H&C) byla práce lidí kolem premiéra Zemana, který se za každou cenu chtěl zapsat do dějin severní Moravy. Nápad se ovšem hodil celé ČSSD, v té době už vedené Vladimírem Špidlou, která před volbami potřebovala hlasy. Dohodu s H&C vláda schválila pátého června 2002, pár dní před volbami, přestože ministr dopravy Schling v dubnu Zemanovi píše, že se pečlivá příprava dokumentu nedá stihnout. Dohodu s H&C podepsal Schling o dvacet dní později, tedy v době, kdy vítěz voleb Vladimír Špidla intenzivně jednal o sestavení vládní koalice. Špidla, tehdy vicepremiér, nevznesl veřejně žádnou námitku, natož aby navrhl, že smlouvu podepíše až jeho vláda, která bude mít čas ještě jednou vše probrat. Nic. Ani jeden pokus zastavit uspěchanou podivnou zakázku... Když nyní předseda Senátu Petr Pithart v BBC vyzdvihuje roli Špidly ("není velký stratég, ale jinak...") a jeho týmu v boji proti klientelismu mimo jiné zrušením smlouvy s H&C, zní to jako špatný vtip. Za co teď máme Špidlovi děkovat, za to, že mlčel, podřídil se Zemanovi a pak svou chybu za 750 milionů korun laskavě opravil? To už není jen amnézie a alibismus, nýbrž i pochybné morální vyvyšování jednoho zla nad druhé. Advokáta Pitharta, který vždy složitě váží mezi "dobry" a "zly", by bylo možné chápat (lepší něco než nic). Ale jedině tehdy, kdyby Špidla a Gross, Tvrdík, Dostál, Rychetský (Rusnok), kteří byli také u toho dávno přiznali chybu a sypali si popel na hlavu. Obhajoba mlčících sfing, které chtějí zapomenout a necítí potřebu cokoliv řešit, je ale vpravdě ďábelské dílo. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:14 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
