| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| úterý 01. dubna 2003, 18:00 SEČ | |||||||||||||||
| Jan Váňa | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Jan Váňa uvedl, že o konkrétním místu působení českých zdravotníků v Iráku bude rozhodnuto až na základě vývoje na frontě.
Přepis rozhovoru Citace rozhovoru v médiích Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl náměstek ministra obrany Jan Váňa. Vítejte v BBC. Hezký dobrý den. Dobré odpoledne. Česká vláda rozhodla o vyslání sedmé polní nemocnice do oblasti Perského zálivu, konkrétně do oblasti kolem Iráku i do Iráku, ministerstvo obrany spočítalo, že náklady na půlroční působení nemocnice v oblasti Perského zálivu dosáhnou asi čtyř set sedmdesáti tří a půl milionů korun. Máte, pane náměstku, již konkrétně spočítáno, jak velkou částku uhradí spojenci a kolik bude nutné zaplatit z rozpočtu českého ministerstva obrany? Samozřejmě, že máme představu. Celá ta struktura nákladů je známa nám v návrhu, a jednání se spojenci probíhají. My samozřejmě nechceme, abychom byli vnímáni jako stát, jako resort, který implicitně něco chce vyslat a neví, jak to zaplatit, takže náklady, které souvisí s vlastním vysláním lidí, které bychom tady platili tak jako tak, tak předpokládáme, že budou hrazeny z resortu ministerstva obrany. Předpokládáte tedy, rozumím-li tomu správně, že náklady na lidi, to znamená výplaty, a to, co souvisí zkrátka s personálními věcmi lékařů i toho doprovodného personálu, zaplatí česká strana? Ano, další velkou položkou jsou náklady na přepravu. O výši nákladů se jedná a zrovna tak probíhají v podstatě jednání s řadou firem, které jsou schopné tu přepravu také zabezpečit, je to mechanismus, který resort používá při jakémkoli vysílání do jakékoli zahraniční mise, protože jak dobře víte, nemáme svoje vlastní kapacity, abychom mohli vysílat vojáky sami o sobě. Proto se třeba i po reformě snažíme, abychom měli třeba letouny AN-70, které by nám tuto kapacitu mohly poskytnout. Tato jednání, jestliže mluvíme dnes, prvního dubna, tak probíhají neustále. Jejich výsledek může být znám v řádu hodin a může být znám také v řádu dní. Co je pravděpodobnější? Řád hodin nebo řád dní? Já bych tipoval na ten řád dní. Hovoříte-li o tom, že česká strana, nebo že předpokládá české ministerstvo obrany, že česká strana zaplatí lidi a bude financovat hrazení nákladů lidí, to znamená jejich výplaty a diety a další věci, jak velký je to procentuálně podíl financování na celou sedmou polní nemocnici? No, samozřejmě se trošku jinak financují lidi, kteří jsou v České republice, a trošku jinak se financují lidi, kteří jsou v zahraničí. Tam jim náleží další náhrady a jak jsem říkal, předpokládáme, že tyto personální náklady z větší části bude hradit česká strana, o těch vícenákladech, které nám vzniknou tím, že budou v tom místě operace, jednáme také s těmi zahraničními partnery. Náklady v místě operace, to je co? Náklady v místě operace, to je to, že prostě nejsou v České republice ti vojáci. Takže to je částka, která se liší v podstatě operace od operace podle její náročnosti, podle podmínek, kde jsou, podle země, kde jsou umístěni, a jak říkám, to se určuje v podstatě operace od operace. Tak. Další velká položka jsou ty přepravní náklady a další položka jsou náklady na logistiku a související se zvláštním operačním nasazením nebo zvláštním operačním použitím té jednotky. Takže o komplexu těch nákladů jednáme, s tím, že předpokládáme, že větší část těch personálních nákladů ten resort bude hradit sám. Z jakých peněz? Z peněz, s kterými resort také počítal, že ve své kapitole rozpočtové vynaloží na použití armád, neboť jsme pochopitelně věděli a počítali s tím, že armáda je od toho, aby byla někde nasazená. Teď to nasazení už trošku převyšuje ten původní předpoklad, ale není ještě neřešitelný. A právě to, aby se to nestalo neřešitelné, nás vede k tomu, že vedeme jednání se zahraničním partnerem. Když budeme konkrétní, tak například u české protichemické jednotky, která v současnosti působí v Kuvajtu, hradí spojenci především Spojené státy americké, zhruba polovinu nákladů. Dá se předpokládat, že stejně tak to bude i u polní nemocnice, že to bude padesát na padesát? Padesát spojenci, padesát Česká republika. Magická formule není, ale hodně se to blíží těm padesát na padesát, jak jste naznačil. Bude podobně jako u hrazení nákladů na chemiky sestavena s tím potenciálním partnerem technická dohoda, která stanoví přesněji podmínky toho financování, co se bude hradit a co se případně bude kompenzovat jiným způsobem. V případě sedmé polní nemocnice by to představovalo, počítáme-li zhruba padesát procent nákladů že by hradila česká strana, dvě stě třicet milionů korun. Ty peníze jste měli, to znamená, když jste naznačoval, že stejně by se v rozpočtu ministerstva obrany počítalo s financováním vyslání českých vojáků, i když asi ne v takové míře, v jaké v současnosti budou působit v oblasti Perského zálivu, kolik musíte, řečeno slovy úředníků, zmobilizovat prostředků do těch dvou set třiceti milionů korun? My jsme počítali asi tak s jednou miliardou korun na rok 2003. V současnosti samozřejmě jsme pod tou jednou miliardou, protože jsme na začátku dubna, a my budeme muset zvážit své působení třeba v dalších misích do konce roku, v návaznosti právě na to, jak v současnosti jsme zapojeni do operací. Těch misí je několik. Podíváme-li se na mapu světa, čeští vojáci působí na Balkáně, působí v Afghánistánu a působí v oblasti Perského zálivu. To jsou tři hlavní oblasti, kde aktuálně čeští vojáci působí. Znamená to, že máte plány a uvažujete o tom, že by například z oblasti Balkánu, z misí, které jsou na Balkáně a v Afghánistánu, byli čeští vojáci staženi právě na úkor Kuvajtu a Iráku? My nikde nepůsobíme jako Češi sami a bylo by nekorektní, abychom uvažovali, anebo chtěli udělat jednostranné rozhodnutí bez konzultací s dalšími partnery, s kterými v těchto operacích působíme. Ano, řekl jste správně, jsme v Afghánistánu, tam jsme poměrně dneska už malým zastoupením, několika lékaři specialisty, jsme v KFOR, jsme v SFOR a odnikud nemůžeme odejít tak, že se rozhodneme ze dne na den, že odejdeme. Vždycky to bude muset ... Ale naznačil jste, že přehodnocujete na ministerstvu obrany působení českých vojáků v zahraničí. Tak v jakém slova smyslu? Byli bychom určitě špatnými stratégy a špatnými plánovači, abychom se nedívali do horizontu druhé půlky tohoto roku a třeba příští rok. Ale jak jsem řekl ... Jaká je teda představa resortu obrany, že vstupuji do vaší řeči, ve druhé polovině roku 2003 a působení českých vojáků v zahraničí? Představa je taková, že zřejmě v operaci ISAF se dá předpokládat, že bychom ukončili svoje působení a v operaci KFOR a SFOR opravdu budeme muset jednat s našimi koaličními partnery nebo s celou tou strukturou, co by znamenala případná redukce naší účasti tam pro celou sestavu sil. Jen pro úplnost, operace ISAF je jaká operace a kolik má lidí? Operace ISAF je operace, která, pro jednoduchost, v současnosti probíhá v Afghánistánu, v podstatě Kábulu a okolí, dneska tu operaci řídí společně Holanďani a Němci, jsou ve velení té operace a je to vlastně návaznost ještě pořád na útok z jedenáctého září a probíhá to v rámci antiteroristických operací po celém světě. Kolik Čechů v této operaci působí? Je to několik lékařských specialistů poté, co jsme odsud právě stáhli v uplynulém roce celou šestou polní nemocnici, kterou teď připravujeme jako sedmou polní nemocnici k vyslání. Kolik by se ušetřilo při tom poměrně malém množství lidí, jak naznačujete, když jde o několik, dá se říci desítka až nad deset lidí? Není to zase až tak významná částka, na které by se dalo až tak významně ušetřit. To znamená, spíše mise KFOR a SFOR budou ty, kde bude nutné se dohodnout se spojenci, že by Česká republika vzhledem k silnějšímu působení v oblasti Perského zálivu ve druhé polovině roku nebo v roce příštím, stáhla své vojáky? Ano, tak to taky můžeme uvažovat, ale pochopitelně to možné vyslání polní nemocnice do oblasti Perského zálivu je třeba vidět tak, že v současnosti tam posíláme trošku silnější kontingent, pokud budu mluvit o polní nemocnici a tom dalším posílení, protože přece jenom ta bezpečnostní situace tam není tak stabilizovaná a v případě, že se ta situace bude vyvíjet příznivěji, a teď bych asi luštil z křišťálové koule, jestli bych říkal, jestli je to řád dnů, týdnů, nebo měsíců, tak potom ta část toho kontingentu, která je tam kvůli bezpečnosti, tak se může vrátit. To není řečeno, že tam všichni musí být do konce roku 2003, jak dneska žádáme mandát po parlamentu a sněmovně. Vraťme se k sedmé polní nemocnici. Vy jste naznačil, že se stále aktuálně jedná o financování vyslání polní nemocnice do oblasti Perského zálivu a čekáte na rozhodnutí v několika dnech, co se týče spolufinancování, i co se týče zajištění, pochopil jsem správně, leteckého mostu Praha - Kuvajt, protože přeprava oné polní nemocnice do oblasti má být provedena zhruba jedenadvaceti lety obřími letouny AN-124 Ruslan a vyjde přibližně na sto osmnáct milionů korun. O té ceně, to je právě jedna z věcí, o které se jedná. Když byla přepravována nemocnice do Afghánistánu, tak ta cena za ten let se pohybovala někde mezi sto dvaceti až sto čtyřiceti tisíci dolarů za let. Dneska z těch prvních jednání nám ti potenciální dodavatelé služby indikovali, že zvýšili ceny někde na dvě stě tisíc dolarů, takže to je právě to, o čem teď jednáme, protože samozřejmě těch dvě stě tisíc dolarů násobeno jednadvaceti je někde úplně jinde, než to bylo před půlrokem. Z kolika firmami jednáte? Z pěti nebo se ten okruh zúžil? Jednáme s několika firmami. Kdy předpokládáte, že bude ona aktivita dojednána v rámci dnů? To platí stejně, jako u spolufinancování? Ano, přesně tak. Zatím nemáte připravený harmonogram přepravy, kdy by měla přeprava sedmé polní nemocnice do oblasti Perského zálivu začít? Harmonogram připraven je, ale přeprava velmi těžko by mohla začít předtím, než bude politické rozhodnutí o vyslání polní nemocnice. Promiňte, pokud jsem dobře rozuměl slovům ministra obrany Jaroslava Tvrdíka, je tomu, o čem hovořil Pavel Štefka, náčelník Generálního štábu Armády České republiky před těmito mikrofony, tak by to mělo jít souběžně, protože ona přeprava trvá několik dní a v případě, že by se čekalo na mandát Parlamentu České republiky, který o věci bude hlasovat pravděpodobně v dubnu, tak by nemocnice mohla být přepravena až někdy v polovině května. To nebude souběžná věc, že česká Poslanecká sněmovna a český Senát bude jednat o přepravě a souběžně s tím, ne o přepravě, spíš o vyslání sedmé polní nemocnice do oblasti Perského zálivu, a souběžně s tím bude probíhat přeprava? Jednání o zabezpečení přepravy samozřejmě probíhají, ale to jsou vždycky jednání, která jsou vázána vždycky k určitému datu. A ten mechanismus funguje tak, že to konečné potvrzení o té přepravě přijde až opravdu v okamžiku, kdy už je rozhodnuto, kdy opravdu letoun poletí. Přeprava tedy nezačne dříve, než věc schválí český parlament? To je těžko představitelné. Český styčný důstojník na velitelství Američany vedených sil v Kataru generál Petr Pavel uvedl před několika okamžiky v rozhovoru pro BBC, že se v posledních dnech intenzivně zabývá právě přípravou budoucího fungování české polní nemocnice v oblasti Perského zálivu. Petr PAVEL (zvuková ukázka): Jedním ze základních kritérií případného vyslání naší nemocnice je vyslání do prostoru, který je alespoň už minimálně zajištěn, to znamená, že zabezpečí podmínky pro práci nemocnice. Hlavním cílem nemocnice je poskytnout humanitární asistenci jak civilnímu obyvatelstvu, tak válečným zajatcům a samozřejmě i v případě potřeby i vojákům, zraněným při bojové činnosti a z toho důvodu by bylo vhodné, aby byla umístěna v prostoru, který všechny tyto podmínky naplňuje. V tuto chvíli se jako jeden z nejvýhodnějších prostorů jeví místo u přístavu Umm Kasr. Tolik tedy český styčný důstojník na velitelství Američany vedených sil v Kataru generál Petr Pavel v rozhovoru pro BBC. Hovořil o přístavu Umm Kasr jako o lokalitě, kde bude působit sedmá polní nemocnice, původně však mluvil o okolí města Basra, které je vzdálené od Umm Kasru asi padesát kilometrů. Proč došlo ke změně lokality, jak naznačil generál Pavel? Především nedošlo k žádnému rozhodnutí o rozmístění v konkrétní lokalitě. My samozřejmě vyhodnocujeme celou situaci. My máme informace nejenom od partnera, generála Petra Pavla, máme informace i třeba od našeho velvyslanectví, zastupitelského úřadu v Kuvajtu, od pana generála Lupuljeva, od zastupitelských úřadů ve Velké Británii, ve Spojených státech, a to konečné rozhodnutí se odehraje ve dvou fázích. Představa je, že nemocnice v té úplně první fázi, po schválení v České republice, bude přesunutá do Kuvajtu. V Kuvajtu bude do okamžiku, než bude právě jasno, kde bude ten cílový prostor působení. Zatím tedy není jistá ani Basra, ani Umm Kasr. Není jistá ani Basra, ani Umm Kasr v tomto okamžiku. Ani nic není pravděpodobnější, ani Umm Kasr, ani Basra? Budeme se bavit v okamžiku, kdy ta nemocnice tam vjede a samozřejmě podle toho, kde bude požadavek, aby Česká republika vyslala svou nemocnici v tom daném okamžiku. A těžko dneska predikovat, kde ta humanitární situace bude horší, a kde naopak požadavek ze strany OSN nebo kohokoli jiného bude urgentnější. My jsme připraveni z odborného hlediska ji z principu poslat jak do Basry, tak do Umm Kasru, z hlediska vzdálenosti to není nějaký velký problém. Do Basry je to z Kuvajtu zhruba sto třicet kilometrů, do Umm Kasru je to zhruba sedmdesát. Nemocnice má vlastní přepravní kapacity, může se pohnout z Kuvajtu, z Campu Doha, do jednoho nebo do druhého místa v řádu několika hodin. Český premiér Vladimír Špidla po rozhodnutí vlády o vyslání sedmé polní nemocnice do oblasti Perského zálivu k mandátu vyslání nemocnice uvedl: Vladimír ŠPIDLA (zvuková ukázka): Vláda projednávala, dá se říci, podnět OSN, který vznikl na základě rezoluce 1472, kterým OSN konstatuje, že v Iráku je humanitární katastrofa, a žádá státy, aby poskytly humanitární pomoc. Hledali jsme odpovídající reakci na tuto výzvu a vláda se rozhodla předložit Parlamentu České republiky, to znamená oběma komorám Parlamentu České republiky, návrh na vyslání vojenské nemocnice, která by poskytovala humanitární pomoc a lékařskou péči vně i uvnitř Iráku. Premiér Vladimír Špidla. Ministr obrany Jaroslav Tvrdík zdůraznil, že vyslání nemocnice není zapojením České republiky do operace Svoboda pro Irák. Jaroslav TVRDÍK (zvuková ukázka): Chci opakovat, že nás to nezapojuje jako Českou republiku do operace Svoboda pro Irák ani politicky, ani vojensky, a celé naše úsilí je koncentrováno na poskytování pomoci civilnímu obyvatelstvu, či dokonce iráckým zajatcům, či zraněným iráckým vojákům. Pane náměstku, vy jste naznačil, že se počítá s dvojím vysláním, respektive s dvěma fázemi vyslání sedmé polní nemocnice. Nejprve Kuvajt a poté oblast Iráku. Znamená to, že v té první fázi by čeští lékaři společně s onou ochranou, která má čítat až sto lidí, byli v rámci operace Trvalá svoboda a teprve po přesunu na území Iráku by působili v rámci rezoluce 1472, kterou v pátek schválila Rada bezpečnosti OSN? Oni budou v principu působit na začátku, jak jste řekl, v rámci operace Trvalá svoboda, a budeme velmi pečlivě vyhodnocovat vývoj v OSN. Rezoluce 1472, která vyzývá k humanitární pomoci vně i uvnitř Iráku, je dostatečným signálem pro to, aby humanitární pomoc mohla být poskytnuta. V současnosti se konstituují ty orgány, které budou zodpovědné za poskytování humanitární péče. Jestli to bude v té fázi, kdy ta nemocnice bude už pod OSN, anebo pod třeba Operation Center, které dneska v Kuvajtu vzniká jako střechová organizace pro zabezpečení humanitární pomoci, to je opravdu záležitost zřejmě několika dnů, aby se to vyjasnilo. Když se bavíme o tom, zda má šanci celá věc projít v Poslanecké sněmovně a potom v Senátu, Občanská demokratická strana podle předsedy branně bezpečnostního výboru Jana Vidíma podpoří vyslání sedmé polní nemocnice, ale Vidím řekl v rozhovoru pro BBC, že ODS bude zajímat, jak bude zajištěna bezpečnosti personálu sedmé polní nemocnice. Považujete tu stovku lidí, což má být, nemýlím-li se, doprovodný personál, který má zajistit ochranu české sedmé polní nemocnice, jako dostatečný počet lidí? Určitě nemáme na to, abychom jako Česká republika kompletně zabezpečili bezpečnost a ochranu naší polní nemocnice kdekoli a kdykoli. To znamená, že s tou stovkou se počítá s tím, že tam budou participovat i bezpečnostní složky a jejich příslušníci jiných států, jako například spojenců, Spojených států amerických, Británie nebo ... Nemocnice tam nebude ve vakuu, a nemůže být ve vakuu, tak by žádná operace v žádné fázi, ani ve fázi humanitární pomoci, nikdy nemohla fungovat. Ty struktury, jak jsem říkal, se konstituují, v současnosti v podstatě vše, co se děje v Iráku, je pod velením amerického velitelství Centcom v Tampě, které má prostě oblast Iráku ve své zodpovědnosti, a my jednáme samozřejmě se všemi partnery o tom, aby maximálně byla zabezpečená bezpečnost našich lidí, ale současně sledujeme ten vývoj situace. Proto teď v té fázi tam posíláme to nejlepší, co máme, z hlediska ochrany, a těch sto lidí nejsou všichni opravdu jenom speciální síly, strážní a tak dále, je to i silné posílení logistiky, abychom byli schopni zabezpečit tu přepravu a právě posílit ten prvek humanitární pomoci. Počítá se tedy i s americkými vojáky, že by zajistili bezpečnost společně s odborníky z Prostějova, se speciálními silami s Prostějova, pro českou polní nemocnici? Zase záleží na tom konkrétním umístění. Jestliže nevíme to konkrétní umístění, tak těžko konkrétně mluvit, kdo to bude, jestli to bude americký voják, britský voják. V každém případě nějaký spojenecký voják a spojenecké síly budou pomáhat s ostrahou sedmé polní nemocnice? Velmi těžko lze si představit, že by tam ta nemocnice byla sama o sobě v situaci, která tam je, anebo která bude ještě v řádu několika týdnů. Před čtrnácti dny jste byl na návštěvě ve Velké Británii. Česká tisková kancelář následně referovala, že jste v Londýně jednal i o možnosti spolupráce při ochraně českého vzdušného prostoru. V jaké fázi jsou v současnosti jednání České republiky s partnery v Severoatlantické alianci o možnosti budoucí ochrany českého vzdušného prostoru? Resort ministerstva obrany dělá všechno pro to, aby mohl splnit svoji povinnost danou kompetenčním zákonem, to znamená zabezpečit nedotknutelnost prostoru České republiky, a víte, že v roce 2005 nám prostě Mig 21 dosluhuje. Takže jednáme na několika frontách. Jednáme v NATO o možné revizi konceptu Renegát, což by bylo v podstatě zabezpečení vzdušného prostoru České republiky jaksi cestou NATO a jednáme současně taky bilaterálně, proto, abychom mohli vládě a parlamentu v koncepci vzdušného prostoru, který zpracovává resort ministerstva obrany, předložit několik možností. Jedna z možností je právě ta NATO cesta, druhá je možností akvizice nadzvukového letounu způsobem, který jste viděli probíhat do minulých voleb. To znamená vypsání výběrového řízení o nákupu nových nadzvukových letounů? Třeba. Určitě nám nikdo, nebo s největší pravděpodobností nám nikdo do roku 2005 nové nadzvukové letouny nedodá. To znamená? To znamená, že ... Že se celá věc zredukuje na dvě verze. Buď zajištění, nebo na tři. Zajištění tou NATO cestou, to znamená Severoatlantická aliance jako celek v rámci svých možností by zajistila vzdušný prostor České republiky, bilaterálně, jako například Britové, že by zajišťovali vzdušný prostor České republiky nebo nákup již nějakých funkčních, ne nových, ale letounů v rámci výběrového řízení. To znamená nákup použitých stíhaček. Nákup nebo leasing. Třeba to nemusí být nutně nákup, to je záměrně jsem říkal akvizice, to znamená pořízení těch nadzvukových letounů. Samozřejmě já nechci zneužívat toho, že je prvního apríla. Ještě je několik dalších možností, a to je i to, že bychom neměli střežený vzdušný prostor vůbec. A to je apríl ale. Spíš je to ten apríl. Ale i to je teoretická možnost, pokud se bavíme o teoretických možnostech. A další z možností je, že by nám to komplet někdo poskytnul jako službu na klíč a my bychom si jenom za to platili. To je asi také apríl v souvislosti s tím, jak vypadá státní rozpočet České republiky. To je skoro apríl. Skoro. Tak to první je totální apríl, to druhé je skoro apríl. Když budeme ale konkrétní, která varianta je pravděpodobnější? Platí to a neoddálí řekněme to, co vás aktuálně jako ministerstvo obrany zaměstnává nejvíc, to znamená válka v Iráku, vyslání českých vojáků v rámci operace Trvalá svoboda a v rámci Organizace spojených národů pod rezolucí Rady bezpečnosti OSN, neoddálí tyto problémy, aktuální problémy resortu ministerstva obrany, definitivní rozhodnutí vlády, které má přijít do konce června, jak bude zajištěn v budoucnu český vzdušný prostor? Bohužel nikdo neoddálí ty hodiny, které tikají směrem k roku 2005. A o tom dneska mluvíme. Jestli rozhodnutí přijde třicátého června, nebo třicátého července, tak to pořád bude rozhodnutí o první čtvrtině roku 2005, kdy nám Mig 21 doslouží. Takže se nám jenom zmenšuje manévrovací prostor pro to rozhodnutí. A manévrovací prostor pro to, v tom zbývajícím čase něco udělat. Hovořil jste o třech asi nejpravděpodobnějších variantách, mezi kterými se v současnosti rozhoduje. Která varianta, podle vás, je nejrealističtější a nejvíc na ní pracujete v současnosti? Nejrealističtější jsou ta druhá a třetí varianta, to znamená ta akvizice, anebo to bilaterální řešení. V tom bilaterálním řešení, když jste jednal zhruba před deseti až čtrnácti dny ve Velké Británii, je právě Velká Británie tím státem, kde by se mohlo uvažovat o bilaterální spolupráci, tedy o střežení českého vzdušného prostoru leteckými silami Velké Británie? Ano. Je to pravděpodobná možnost, ale my samozřejmě v současnosti čekáme na reakci britské strany, jak se vyjádří k tomu našemu návrhu vůbec o tom začít uvažovat a velmi oceníme, pokud nám hned na začátku řeknou, že to nevidí jako životaschopnou variantu. Zatím jste takovou zprávu nedostali a dokdy ji očekáváte? Očekáváme ji velmi rychle právě proto, abychom eventuálně mohli zahájit další jednání, protože nechceme být v situaci, kdy by vláda, parlament, rozhodla na politické úrovni, že právě to bilaterální řešení je to nejlepší a my bychom potom za měsíc museli přijít s tím, že nemáme žádný návrh bilaterálního řešení. Zatím nejvíc jednáte s Velkou Británií. Kdo by byl pak na řadě? Když se podíváme okolo, tak těch možností není zas až tolik. Německo, napadá mě. My jsme jednali s několika zeměmi v různých fázích a nejpravděpodobnější asi přichází zase v úvahu podobné řešení, které bylo použito při summitu NATO v Praze. To bylo Německo? Ne, to byly Spojené státy. Spojené státy americké by střežily dlouhodoběji český vzdušný prostor? Byla by možnost hledat bilaterální řešení. To není o tom, že by probíhalo střežení americkými piloty. To by byla možnost najít to bilaterální řešení s americkou stranou. Říká náměstek ministra obrany Jan Váňa. Já děkuji za vašich třicet minut věnovaných BBC. Někdy příště na shledanou. Na shledanou. Takové bylo Interview BBC, od mikrofonu se loučí Václav Moravec. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích Armáda zvažuje dohodu s USA o ochraně nebe Právo, 02. 04. 2003 - Jednou z možností, jak v budoucnu ochránit vzdušný prostor České republiky, je dohoda s Američany podobně jako tomu bylo při loňském summitu NATO v Praze. Jak včera v BBC řekl náměstek ministra obrany Jan Váňa, variantou je nákup vlastních stíhaček, zajištění v rámci NATO nebo dvoustranná dohoda. V současnosti česká strana čeká na vyjádření Velké Británie k návrhu na spolupráci vzdušných sil obou států. Pokud plán nevyjde, podle náměstka Česko nejspíš osloví USA. "Nejpravděpodobněji přichází v úvahu podobné řešení, které bylo použito při summitu NATO v Praze," uvedl Váňa. "To není o tom, že by probíhalo střežení americkými piloty. To by byla možnost najít bilaterální řešení s americkou stranou," dodal náměstek. Vláda se ochranou nebe má zabývat tento měsíc. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:13 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
