| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| pondělí 31. března 2003, 08:30 SEČ | |||||||||||||||
| Jan Zahradil | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Podle Jana Zahradila ODS podpoří vyslání 7. polní nemocnice do oblasti jižního Iráku, a to i bez mandátu OSN.
Přepis rozhovoru Citace rozhovoru v médiích Před českou vládou je rozhodnutí o vyslání sedmé polní nemocnice do oblasti jižního Iráku pravděpodobně do okolí města Basra. Prezident Václav Klaus se v pátek shodl s poslancem a předsedou Valného shromáždění OSN Janem Kavanem, že by česká polní nemocnice měla jet do Iráku pod hlavičkou Organizace spojených národů. Kavan uvedl v rozhovoru pro BBC, že se po jednání vlády hodlá dotázat generálního tajemníka OSN Kofiho Annana, zda v pátek schválená resoluce Rady bezpečnosti OSN umožňuje vyslání nemocnice pod hlavičkou světového společenství: Jan KAVAN, předseda Valného shromáždění OSN, poslanec PS PČR (ČSSD) (zvuková ukázka): Je třeba si ověřit oficiálně formálně, zda v rámci této již schválené humanitární operace pod hlavičkou a mandátem OSN by tam nemohla být poslána i polní nemocnice. Říká v rozhovoru pro BBC poslanec a předseda Valného shromáždění Organizace spojených národů Jan Kavan. Nejen o českém postoji k válce v Iráku bude následujících třicet minut. Vítejte při poslechu ranního vydání půl hodiny otázek a odpovědí. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl místopředseda Občanské demokratické strany Jan Zahradil. Hezké, dobré ráno, vítejte v BBC. Dobrý den. Ještě před začátkem války v Iráku přijalo grémium Občanské demokratické strany usnesení o tom, že by Česká republika prostřednictvím své vlády měla zaujmout jednoznačný postoj k válečnému konfliktu, který byl tehdy, jak se říká, na spadnutí. Prokázalo uplynulých dvanáct dní, že Česká republika má jednoznačný postoj? Pokud bychom vycházeli z toho vládního usnesení, tak my si ho vykládáme, ale to tady záměrně říkám, že my si ho vykládáme, protože ono těch výkladů existuje více, my si ho vykládáme jako sice malou, ale přece jenom podporu té alianční operaci a neměli jsme důvod tlačit na vládu, nebo po ní vyžadovat nějaké razantnější stanovisko. To, co se stalo včera na sjezdu sociální demokracie, může samozřejmě tu situaci poněkud změnit. O tom ještě bude řeč o usnesení, respektive resoluci sjezdu ČSSD k válce v Iráku. Jak jste sám řekl: "My si vykládáme usnesení vlády." Je to problém toho usnesení té vlády, že má několik výkladů, protože ta podstatná věta a můžeme si ji poslechnout, protože vláda několik hodin před vypuknutím válečného konfliktu přijala usnesení, ve kterém je právě tato klíčová věta: Vladimír ŠPIDLA, předseda vlády, předseda ČSSD (zvuková ukázka): Vláda České republiky vždy upřednostňuje mírové řešení mezinárodních konfliktů a použití síly považuje za krajní možnost. Vláda České republiky chápe koaliční operaci jako poslední prostředek vedoucí k naplnění příslušných resolucí Rady bezpečnosti OSN, avšak lituje, že se nepodařilo pro tento krok získat nový mandát OSN. Tedy ona klíčová věta, respektive souvětí, které má dvě části a ony dvě části umožňují vlastně dvě interpretace. Jedni říkají, že Česká republika je součástí koalice, druzí říkají že nikoliv, protože je tam právě lítost nad tím, že válka probíhá bez mandátu OSN. Je to problém, že to usnesení vlády je takto formulováno? Z našeho hlediska to problém není, my jsme schopni s takovýmto usnesením žít, jsme schopni ho akceptovat a vycházíme také ze zahraničních komentářů například z komentáře amerického velvyslance z minulého týdne. Tak je evidentní, že Česká republika je i ve světě považována za součást té koalice, nebo za někoho, kdo ji podporuje už jenom tím, že tam má připravenou protichemickou jednotku, která v případě potřeby může zasáhnout. Byť oficiální představitelé státu tvrdí, že není Česká republika součástí koalice? Já myslím, že to už jsou takové ty sémantické drobnůstky, na kterých zase nám zas až tak nesejde. To, že se neúčastníme té válečné operace, to, že naše jednotky nejsou přímo zapojeny do té invaze, nebo do toho boje na frontě, tak to je jedna věc. Na druhé straně já prostě musím opakovat, že to usnesení vlády chápeme sice jako mírnou, minimální, my bychom samozřejmě uvítali jasnější vyjádření, ale přece jenom to chápeme jako v zásadě podporu té alianční operace. Proč Občanská demokratická strana nepožádala prezidenta republiky Václava Klause, jejího dlouholetého předsedu, aby zjemnil on své postoje jako prezident, který má sjednocovat a který tvrdil, že bude sjednocovat politickou reprezentaci, tak postoj Václava Klause k válce v Iráku je řekněme nejvíce krajní v tom, že tu válku odsuzuje. Za prvé bych zdůraznil, že Václav Klaus není žádným velvyslancem ODS na Pražském hradě a ... To jsem neřekl. A představa, že ODS bude nějakým krátkým spojením, nebo standardními vztahy ovlivňovat jeho postoje a stanoviska, nebo ho o něco žádat, je podle mého názoru mylná. Václav Klaus je v tuto chvíli prezidentem republiky, bude svá stanoviska formulovat autonomně a my nemáme ani úmysl, ani touhu jakkoliv do jeho stanovisek vstupovat. Promiňte, kdyby byl na Hradě, a tady bych se dovedl vsadit o cokoliv, kdyby byl na Hradě Václav Havel a měl podobný postoj, který by byl diametrálně odlišný od Občanské demokratické strany, tak byste se asi trochu ostře ohradili proti postoji Václava Havla. Je to možné, to připouštím. Na druhé straně mnozí představitelé ODS včetně mne se vyjádřili pochvalně a kladně o postoji bývalého prezidenta Václava Havla vůči tomu tehdy ještě teprve předpokládanému konfliktu v Iráku. Pokud jde o pana prezidenta Klause, jeho stanoviska k intervencím tohoto typu jsou obecně známá. Myslím si, že jsou konsistentní, a myslím si, že nejsou projevem nějakého podbízení se veřejným náladám nebo jakéhosi lidového populismu. Já, jak ho znám, tak jsem přesvědčen, že vychází skutečně ze svých autentických názorů. Neměl by ovšem prezident více politickou scénu sjednocovat, jak sám říkal? Vám nevadí ten ostrý postoj? Václav Klaus i v rozhovoru pro BBC zhruba před čtrnácti dny naznačil, že ona válka je v rozporu s mezinárodním právem, což vlastně do neděle to byl nejzřetelnější protiválečný postoj na politické scéně. Pravdou je, že v neděli přijal podobné usnesení sjezd ČSSD. Já mohu znovu zopakovat pouze to, co jsem již řekl. Václav Klaus není velvyslancem ODS na Pražském hradě, je sám ústavní institucí, která v tuto chvíli formuluje své názory nezávisle a autonomně na ostatních politických institucích nebo ústavních orgánech. Na základě vývoje v uplynulých dvou týdnech je podle místopředsedy ODS Jana Zahradila nutné, aby se o válce v Iráku a postoj České republiky diskutovalo v Poslanecké sněmovně, protože v úterý začíná jednání Poslanecké sněmovny. Nepředpokládám, že bychom zahajovali ve sněmovně nějakou obecnou diskusi o postoji České republiky k válce v Iráku. Co nás určitě čeká, je diskuse k případnému posílení našeho angažmá v té oblasti. Mám tím namysli vyslání polní nemocnice. Jak již bylo řečeno, válka v Iráku dominovala i sjezdu České strany sociálně demokratické. Sociální demokraté přijali resoluci, která odsuzuje válku v Iráku. Resoluci předložil sjezdu senátor Richard Falbr a na její formulaci se podílelo také několik poslanců kromě jiného i předseda Valného shromáždění OSN Jan Kavan, který své vystoupení na sjezdu zakončil citátem: Jan KAVAN, předseda Valného shromáždění OSN, poslanec PS PČR (ČSSD) (zvuková ukázka): Známý Angličan Stanley Kubrick v šedesátých letech poukázal na to, že, cituji: "Velké národy vždy jednají jako gangsteři a malé národy jako prostitutky." Velmi se mi chce věřit, že zkušenost tohoto konfliktu potvrdí, že Kubrickův poznatek neplatí vždy a všude. Předseda Valného shromáždění OSN, poslanec ČSSD Jan Kavan. Diskusi sociálních demokratů k válce v Iráku provázely emoce. Stalo se tak například ve chvíli, kdy si vzal slovo kladenský delegát Ján Trgiňa, který se postavil za americké tažení v Iráku. Ján TRGIŇA, místopředseda středočeské organizace ČSSD (zvuková ukázka): Špatný mír je horší než preventivní válka. Naopak já jsem toho názoru, že to, co Američané, Australané, Britové a Poláci dělají, je nezbytné, co bylo třeba udělat. Dále si myslím, přátelé, že my něco Američanům dlužíme. Byly to Spojené státy, bez kterých by nebyla obnovena Československá republika. Vzpomeňte si na Wilsonovy body, bez Spojených států by nebyla obnovena Československá republika po druhé světové válce a pádu komunismu by bez Američanů určitě nebylo. My těm Američanům hodně dlužíme a málo jsme jim dávali, proto říkám, jasně říkám, že roušková resoluce je minimum, co Američanům dlužíme. Vyslovuji obdiv Američanům za to, že do toho šli a kdyby tady byl starý Žižka, tak by se vás zeptal: "Proč už neválčíme?" Vystoupení kladenského delegáta na sjezdu ČSSD Jána Trgini bylo výjimečné, ve všech dalších projevech zaznívala ostrá slova proti válce v Iráku, jeden hlas za všechny. Předseda sociálních demokratů Ústeckého kraje Jaroslav Foldyna: Jaroslav FOLDYNA, člen ÚVV ČSSD (zvuková ukázka): Chovejme se jednoznačně a odsuďme to, co je zločinem, odsuďme to, co je mimo zákon a zabíjení a bombardování bez usnesení Rady bezpečnosti OSN je agresí a my k tomu máme jednoznačný postoj. Předseda sociálních demokratů Ústeckého kraje Jaroslav Foldyna. Resoluce ze sjezdu ČSSD konstatuje, že válka v Iráku je v rozporu s mezinárodním právem. Považuje místopředseda Občanské demokratické strany Jan Zahradil onu resoluci ze sjezdu ČSSD za problém? Co přijmou sociální demokraté nebo nepřijmou za resoluci, je samozřejmě především jejich věc a vypovídá to něco o nich samotných. Na druhé straně ten text resoluce podle mého názoru jde proti textu onoho usnesení, které přijala vláda, o kterém jsme tady před chvílí hovořili, a to vláda, jejíž rozhodující složkou je právě sociální demokracie. Takže moje interpretace celého toho usnesení je mimo jiné taková, že to je možná další pokračování takových těch vnitrostranických sporů v sociální demokracii, kdy se na půdorysu války v Iráku zase určité křídlo v sociální demokracii rozhodlo lidově řečeno této vládě a premiéru Špidlovi mydlit schody, a myslím si, že do budoucna to nevěští nic dobrého o stabilitě této vlády. Když říkáte, že usnesení ČSSD ze sjezdu jde proti vládnímu usnesení, mohu z toho vyvodit, že vládní usnesení je usnesením ČSSD zpochybněno, když je ČSSD nejsilnější vládní stranou? Já bych to skoro takto viděl, protože v tom vládním usnesení se praví, že vláda sice lituje, že nebylo dosaženo mandátu Rady bezpečnosti OSN, ale zároveň, že tu koaliční operaci chápe jako a tak dále, nejzazší prostředek. Ty formulace známe. Kdežto v resoluci ze sjezdu ČSSD se otevřeně říká, že jde o porušení mezinárodního práva, což je vážné obvinění. O tom ve vládním usnesení není ani slovo a já obdivuji každého, kdo dokáže takto jednoznačně formulovat závěr, že jde o porušení mezinárodního práva, protože ty interpretace, zda to je nebo není porušení mezinárodního práva, jsou tady minimálně dvě a pochybuji, že na české politické scéně by se našel nějaký arbitr, který by dokázal zodpovědně jednu nebo druhou vyargumentovat. Jako opoziční strana bude Občanská demokratická strana požadovat po vládě, aby buď zjemnila své vládní usnesení ve prospěch resoluce sjezdu ČSSD, nebo aby ne odsoudila, ale aby řekla, že se to usnesení sjezdu ČSSD vládního vůbec netýká a ... ? My nebudeme v tomto směru chtít jedno ani druhé. Považujeme to za vnitřní problém sociální demokracie a za něco, co vypovídá o hlubokém rozkolu v sociální demokracii. Promiňte, vy asi ... Je tady vládní usnesení a jestliže jste řekl, že resoluce sjezdu ČSSD zpochybnila vládní usnesení, tak vám to asi nemůže být jedno a není to pouze vnitrostranický boj, souvisí to i s vládou. Vnitrostranický boj ČSSD to podle mého názoru je a pokud jde o to, co je pro nás rozhodující, tak pro nás je samozřejmě rozhodující usnesení Vlády České republiky a nikoliv usnesení sjezdu sociální demokracie. Ale řekl jste, že je zpochybněno. Ten bereme jako určitou ilustraci toho, jak dnes poměry uvnitř sociální demokracie vypadají. Ale řekl jste, že vládní usnesení je zpochybněno. To je bezesporu pravda, ale stále ještě to vládní usnesení platí, nebylo revokováno, já doufám, že ani nebude revokováno. Pokud by tedy vláda chtěla přistoupit k jeho revokaci, tak by to samozřejmě znamenalo i pro nás novou situaci a pak bychom se museli k tomu vyjádřit zřejmě i na půdě sněmovny. Českou vládu čeká rozhodování o vyslání sedmé polní nemocnice na jih Iráku. Občanská demokratická strana dala už najevo, že návrh podpoří. Je pro ODS důležité, zda polní nemocnice bude či nebude pod hlavičkou Organizace spojených národů vyslána do oblasti jižního Iráku? Není to pro nás ten klíčový problém a jsme připraveni hlasovat pro vyslání té nemocnice i v případě, že by ten mandát OSN tady nebyl, nebo že by nebyl tak jasný. Mám tím na mysli tu interpretaci předsedy Valného shromáždění OSN, že se zeptá generálního tajemníka, zda jaksi v tuto chvíli ten mandát již existuje nebo ne. Podle vás není důležité ptát se generálního tajemníka Organizace spojených národů Kofiho Annana, zda páteční resoluce Organizace spojených národů, která byla schválena, umožní vyslání polní nemocnice, která by byla pod hlavičkou OSN? Je to asi důležité pro sociální demokracii, je to možná důležité pro vládu. My jsme ochotni hlasovat pro vyslání té nemocnice i bez mandátu OSN. Jste ochotni hlasovat pro vyslání nemocnice ve chvíli, kdyby se ukázalo, že na ni nejsou peníze ve státním rozpočtu, rozumějme v rozpočtu ministerstva obrany? To je velká spekulace a já jsem přesvědčen, že ty zdroje, bude-li tady dobrá vůle, lze vždycky najít. Už jsme se o těchto věcech několikrát bavili, několikrát jsme se s tím setkali a myslím, že vláda si nakonec vždycky dokázala poradit. Myslím, že ten humanitární aspekt celé té záležitosti je natolik silný, že ta nemocnice by v případě potřeby neměla čekat na mandát OSN. Přijde vám jako opozičnímu politikovi zatím překvapující nebo normální, jak česká vláda diskutuje o humanitární pomoci Iráku? Rozumějme, že zatím se rozhodla vyčlenit v první fázi čtyřicet milionů korun pro humanitární pomoc, což neziskové organizace jako Člověk v tísni považují zatím za nedostatečné. Vláda bohužel nejenom v tomto případě, ale i v případě obecného finančního rámce pro rozvojovou pomoc jako takovou, tedy pomoc zemím třetího světa, tuto stránku poněkud podceňuje. Dokonce při přípravě rozpočtu na letošní rok musel zahraniční výbor Poslanecké sněmovny v loňském roce přijmout usnesení, které vládě doporučuje, aby zvýšila částky alokované na rozvojovou pomoc. Takže já bych samozřejmě byl rád, aby ty částky byly vyšší. Zatím to považujete za nedostatečné? Myslím si, že je to málo, ale respektuji, že vláda je v takové situaci, do jaké se sama dostala při konstrukci rozpočtu a že nějaké další prostředky bude asi velmi obtížně hledat. Co kdyby ODS jako konstruktivní opozice pomohla a přišla s nějakým řešením, kde se dá ušetřit a ony peníze se dají využít na humanitární pomoc ve prospěch Iráku? Tak teď žijeme v rámci schváleného rozpočtu, pro který ODS nehlasovala. V tom rozpočtu jsou přesuny možné pouze ve velmi omezených částkách a omezeným způsobem, anebo způsobem, který vyžaduje dodatečné schválení sněmovnou. A já jsem přesvědčen, že vláda bude-li chtít, tak své odpovědnosti jistě dostojí. O válce v Iráku se diskutuje i na internetových stránkách www.bbc.cz. Tak například Jiří Soška píše: "S válkou souhlasím, protože tato válka je menší zlo než to, které by vzniklo, kdybychom dovolili, aby se z Husajnova Iráku stala vojenská velmoc, který by se perspektivně připojila k sousedním arabským státům a vznikl tak velký konflikt na Arabském poloostrově." Jirka zase píše, že Američané tuto válku nemůžou vyhrát, a to z jednoho prostého důvodu, žoldáci nebudou bojovat proti dětem a ženám, kteří po nich budou střílet. To jsou vaše názory, pište na www.bbc.cz. Internetové stránky BBC jsou vám k dispozici. Teď stručný přehled aktuálního dění v oblasti Perského zálivu. Jak pokračuje válka v Iráku? Tisícové posily koaličních jednotek směřují do oblasti jihoiráckého města Násiríja, kde Iráčané nadále ohrožují zásobovací jednotky americké armády. Obyvatelé Bagdádu prožili další noc bombardování a leteckých poplachů. Útoky mířily na několik oblastí hlavního města. Americké rakety se soustředily na budovu iráckého ministerstva informací, kde pokračuje rozsáhlý požár. Americký ministr zahraničí Colin Powell znovu ostře varoval Sýrii a Írán před podporou teroristických skupin. Powell vyzval Damašek, aby ukončil podporu terorismu a iráckého prezidenta Saddáma Husajna, jinak bude Sýrie čelit vážným důsledkům. Britští vojáci, kteří byli v obrněném voze zraněni palbou amerického letectva, kritizovali v tisku postup amerického pilota, který je zodpovědný za smrt jejich kolegy. Hostem ranního vydání Interview BBC je místopředseda Občanské demokratické strany Jan Zahradil. V úterý otevřelo Sudetoněmecké krajanské sdružení na pražské Malé Straně svou kancelář. Podle předsedy Sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernda Posselta má kancelář sloužit k posílení dialogu a navázání kontaktu s českou občanskou společností. Posselt, který patří k nejhorlivějším kritikům takzvaných poválečných dekretů prezidenta Beneše, v rozhovoru pro BBC říká, že cesta ke smíření vede přes dialog. Chceme tady vyvíjet kontakty, které by pomohly ke smíření obou národů. Neschopnost domluvit se vede k nacionalismu, nenávisti, k útlaku a také k vyhnání, říká v rozhovoru pro BBC předseda Sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernd Posselt. Vy jste, pane místopředsedo, již prohlásil, že otevření kanceláře nepřispěje ke smíření obou národů, naopak naznačil jste, že by mohl být posílen řekněme odpor těch, kteří jsou proti vstupu České republiky do Evropské unie. Oč opíráte svůj názor? Především ten termín smíření je něco, co já nemohu příliš akceptovat. Já myslím, že český národ a koneckonců ani německý národ se necítí spolu nesmířeni. Možná se nesmířená cítí poměrně malá a marginální skupinka uvnitř Německa. Koneckonců to i řekl během víkendu komisař Verheugen, kdy sdělil, že toto už je bilaterální problém mezi Českou republikou a jistou skupinou německých občanů za prvé. Za druhé si myslím, že je skutečně třeba poukázat na některé programové teze Sudetoněmeckého Landsmanschaftu, kterých se toto sdružení nikdy nevzdalo a které zpochybňují založení Československa v roce 1918, zpochybňují demokratický charakter předválečného Československa a zpochybňují právní kontinuitu i dnešní České republiky. Potom se táži, zda i tyto teze bude ta kancelář Sudetoněmeckého krajanského sdružení propagovat v České republice nebo nebude. Vy cítíte, promiňte, že opět vstupuji do vaší řečí, že by ty teze byly uplatňovány v předchozích měsících a letech ze strany Sudetoněmeckého krajanského sdružení vůči České republice? Ten pocit bohužel mám. Samozřejmě Sudetoněmecké krajanské sdružení se skládá z celé řady suborganizací, to je vlastně střešní organizace různých dalších organizací. Máte pocit nebo důkazy? Důkazy samozřejmě není těžké obstarat, když si projedete projevy, a teď neříkám všech představitelů Sudetoněmeckého krajanského sdružení, ale některých těch militantnějších, kteří skutečně se tímto způsobem vyjadřují a kteří žádají majetkové restituce v plném rozsahu nebo vyplácení finančních náhrad a podobně. Ale poslední věc, kterou jsem chtěl říci, já už jsem si všiml, že na zítřek někdy na dopoledne je k té kanceláři svolána nějaká první protestní demonstrace a já se skutečně obávám, že ta kancelář se stane místem nějakých takových protestů, místem, které bude ty česko-německé vztahy spíše otravovat, než že by k nim přispívalo a musím to ze strany pana Posselta považovat za opravdu velmi zbytečnou až bych řekl provokaci. Vy jste zmínil komisaře pro rozšíření Evropské unie Güntera Verheugena, který byl o víkendu na sjezdu ČSSD. Jeho postoj vám konvenuje, že Sudetoněmecký problém je pro Evropskou unii uzavřenou záležitostí. No, když ponechám tuto skutečnost, že komisař Verheugen jakožto neutrální evropský úředník se zúčastnil stranického sjezdu, což mi tedy nekonvenuje, tak ano ... Promiňte, on je politik. No, já myslím, že evropský komisař je spíše úředník než politik, ale to nechejme být. Jeho vyjádření k tomu, že ta záležitost je pro Evropskou unii uzavřená, ta myslím, že odpovídá realitě. A to, že to je bilaterální věc mezi Českou republikou a jistými občany Německa? To nevím, jestli tak úplně je. V každém případě to není bilaterální problém mezi Českou republikou a Německem a nebo českou vládou a německou vládou. Mohla by to být záležitost dialogu mezi sobě navzájem odpovídajícími nevládními organizacemi. Tady bych připomněl, že třeba na české straně působí organizace, která se jmenuje Kruh občanů vyhnaných v roce 1938 z pohraničí. Tato organizace se pokusila mnohokrát kontaktovat Sudetoněmecký Landsmanschaft s nabídkou k dialogu a k nějakým vzájemným kulatým stolům a pokud já mám informace z této organizace, tak sudetští Němci na to nikdy nezareagovali. Takže se nakonec ptám, kde je ten slibovaný dialog? Neukazuje se ale, že sudetoněmecká otázka je problémem i pro Českou republiku, když otevření "nějaké" kanceláře může z české strany vzbudit takový rozruch? Já myslím, že na české straně to není problém nějakého rozděleného veřejného mínění. Když se podíváte na průzkumy veřejného mínění, tak zjistíte, že česká veřejnost je v této věci vzácně jednotná a já se nedivím, že většinový, podle mého názoru většinový postoj české veřejnosti bude minimálně takový, že se otevřením té kanceláře bude cítit buď dotčena, nebo přímo pobouřena. To ale může ukazovat na to, že část české populace má problém se sudetoněmeckou otázkou. Já myslím, že problém na české straně není. My ten problém považujeme za vyřešený, uzavřený a domníváme se ... Promiňte, proč pak někomu vadí, když se otevře nějaká jedna kancelář? V rámci Evropské unie si tady bude moci otevřít kancelář, nechci říci kdokoliv, ale ... Já tomu argumentu rozumím. Já také, pokud je to možné uvést tady a teď, jsem se dotazoval vlády, zda zákonný rámec působení té kanceláře odpovídá českým zákonům a zda za druhé tady hrozí nějaké nebezpečí, že bude nebo nebude docházet k porušování českých zákonů. To jsou dvě věci, které mě zajímají a které jsou relevantní v této záležitosti. Dostali jste odpověď již? Ještě ne, ale to, že si tady může kdokoliv otevřít cokoliv a po našem vstupu do Evropské unie bezesporu to bude platit ještě více, to je pravda. Na druhé straně rozhodně kdokoliv nemůže hlásat jakékoliv myšlenky. Jistě se shodneme na tom, že myšlenky rasismu, xenofobie nebo nějakého krajního nacionalismu jsou zakázány i v demokratickém státě a jistě se shodneme na tom ... Co z toho šíří podle vás Sudetoněmecké krajanské sdružení? Já jsem neřekl, že to šíří Sudetoněmecký Landsmanschaft, já jsem to uvedl jako příklad. Ale jistě se shodneme na tom, že existují určité teze, a mám tím na mysli znovu zpochybňování české státnosti, útoky na právní kontinuitu českého státu, které by mohly, a schválně používám kondicionálu, by mohly za určitých podmínek být v rozporu s českými zákony, a já chci vědět, jak vláda by v takovém případě postupovala. Vy jste řekl, že vám ještě vláda neodpověděla, nicméně vicepremiér a ministr zahraničí Cyril Svoboda odpovídal na vaše námitky, na vaše otázky v Interview BBC minulý čtvrtek. Cyril SVOBODA, místopředseda vlády, ministr zahraničních věcí, předseda KDU-ČSL (zvuková ukázka): Ten problém má tři roviny. Za prvé, aby to byla oficiální nějaké zastoupení, muselo by to být registrováno na vnitru, což není. Za druhé bude-li kdokoliv včetně tato kancelář by vyvíjela něco, co je v rozporu s právním řádem, tak samozřejmě se musí zakročit kompetentněji orgány, ať už orgány justice, nebo policie. To je zřetelné, ale nevyvíjí žádnou protistátní činnost. A za třetí v tom souhlasím s panem Zahradilem, že otevření té kanceláře podle mě je zbytečné a může to vést k tomu, že zůstane zájem těch, kteří budou proti nebo jsou proti vstupu do Evropské unie a budou to používat jako argument. Podle mě ten krok není šťastný, ale zase znovu říkám, nepřeceňuji roli té kanceláře na česko-německé vztahy. Uvedl v rozhovoru pro BBC ministr zahraničí Cyril Svoboda. Stanislav Gross, ministr vnitra na sjezdu ČSSD zase oznámil, že Sudetoněmecké krajanské sdružení obešlo podle jeho názoru české zákony, když své centrum zřídilo jako soukromou firmu. Tedy odpovědi se vám dostalo jedné zvukové a jedné té, kterou řekl Stanislav Gross na sjezdu ČSSD. Spokojen? Tak, jak je vidět, i uvnitř vlády existují názory různé. Pan svoboda říká, že zákony nebyly obejety, pan Gross říká, že zákony ... Nebyly porušeny. Nebyly porušeny. Ale Stanislav Gross ... Obejít a porušit je něco jiného. Já bych ale byl docela rád, kdyby tady existovalo nějaké jednotné a vnitřně koherentní stanovisko celé vlády, ne stanoviska jednotlivých ministrů a spíše tedy jejich osobní názory, mám-li to tak říci. Vy tedy očekáváte, že dostanete vládou schválený nějaký dopis jako vcelku? Já doufám, že vláda na to má nebo proboha bude mít nějaký názor a pokud zatím ne, tak se velmi rád postarám formou interpelace, aby si na to vláda jednotný názor vytvořila. Říká stínový ministr zahraničí Občanské demokratické strany, místopředseda této strany Jan Zahradil. Já děkuji za vašich ranních třicet minut věnovaných BBC. Někdy příště na shledanou. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:24 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
