| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| pátek 28. března 2003, 18:00 SEČ | |||||||||||||||
| Pavel Štefka | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Pavel Štefka uvedl, že česká polní nemocnice bude do oblasti jižního Iráku vyslána nejpozději do 5. dubna.
Přepis rozhovoru Citace rozhovoru v médiích Už v pondělí by se měla česká vláda zabývat návrhem ministerstva obrany vyslat do jižního Iráku, pravděpodobně do okolí města Basra, českou sedmou polní nemocnici a stovku vojáků šesté skupiny speciálních sil k její ochraně. První náměstek ministra obrany Jaroslav Škopek na adresu sedmé polní nemocnice říká. Jaroslav ŠKOPEK, 1. náměstek ministra obrany (zvuková ukázka): Pokračuje její intenzivní příprava, pokračují jednání o jejím možném zasazení. Pravděpodobně ministr bude předkládat vládě v pondělí návrh na vyslání polní nemocnice. Jak se vláda rozhodne, v případě se rozhodne, že ano, s velkou pravděpodobností by ještě v průběhu příštího týden ten materiál šel do parlamentu. Páteční slova prvního náměstka českého ministra obrany Jaroslava Škopka. Nejen o budoucnosti českého národního kontingentu v oblasti Perského zálivu bude následujících třicet minut. Před námi je půl hodina otázek a odpovědí. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl náčelník Generálního štábu Armády České republiky, generál Pavel Štefka. Vítejte po týdnu v BBC. Hezký dobrý den. Dobrý den. Ve čtvrtek jste v rozhovoru pro deník Právo naznačil svůj dojem, že Američané a Britové nevyužívají možnosti techniky a nechali si vnutit taktiku méně technicky vyspělého iráckého vojska. Můžete citovanou tezi rozvést? Já se domnívám, že způsob boje, který koaliční vojska přijaly není pro ně příliš výhodný, protože nemají možnost v tom blízkém střetu nebo v boji o jednotlivé ty osady nebo ohniska odporů využít veškeré možnosti techniky, to znamená použít prostředky, kdy mohou ničit nepřátelskou techniku na větší vzdálenosti, na dva, tři a více kilometrů a v podstatě nepřítel, Iráčané je nemůžou svým způsobem ani vyhledat, ani pozorovat a zvláště v noci. Takže, já si myslím, že mohli využít tuto technickou výhodu daleko víc. Většinou se soustředí tedy na boj nebo soustředí, taková situace vznikla, že kromě té obcházející třetí mechanizované divize, která jede pouští, tak mají spoustu sil zavázaných v bojích o jednotlivé body odporu, to byl Umm Kasr, Basra, Násiríja. Dneska jsou už velmi blízko Bagdádu. Myslím si, že těžko se tomuto dalo vyhnout. Kdyby Američané a Britové podle vašeho názoru více využívali možnosti techniky, znamená to, že by boje byly menší a byly by méně náročné pro Američany a pro Brity? Já přesně neznám jejich operační plány, protože nejsme v operaci Irák in freedom, ale myslím si, že mohli tady tu taktiku těch menších jednotek zvolit jinak, ale může se mi to z této pozice, z té války zdát, že to tak nedělají a skutečnost může být třeba i jiná. Na kterých konkrétních příkladech byste dokladoval tu vaši tezi? Právě na těch městech, která jsou na jihu Iráku, Basra, Umm Kasr? Já bych to zkusil porovnat například s operací z roku 91, kdy většinu, ale i Iráčané se z toho pravděpodobně také poučili, kdy většinu obrněné techniky tanků zničili právě využitím těchto technických možností, kdy v podstatě v nočních nebo v ranních hodinách, kdy bývalá, tedy sovětská technika, kterou vlastní Irák vidí na vzdálenost přibližně jednoho kilometru, ale technika spojenců vidí na větší vzdálenosti. Takže oni se v podstatě postavili, já to přeženu, na palebnou čáru. A jeden tank po druhém tam zlikvidovali, protože oni vůbec ani nevěděli, že tam jsou. Když jsme u srovnání s poslední válkou v oblasti Perského zálivu, tedy se začátkem devadesátých let, tak tam ty strategie byly také poněkud jiné. Nejdříve delší dobu probíhalo bombardování a nálety letecké a teprve zhruba po pěti týdnech vstoupila pěchota do této oblasti. Proč změna taktiky v této válce? Já už jsem to říkal, že i pro mě to bylo překvapivé, že s těmi silami, pozemními silami, které tam spojenci mají, bez nějaké velké letecké přípravy, zahájili operaci, ale svým způsobem to bylo určitě překvapení i pro Irák, ale hlavní rozdíl je také ten, že zvolili metodu těch chirurgických nebo tu chirurgickou operaci vybírání cílů, protože na rozdíl od devadesátých let, kdy měli asi dvacet procent přesné munice, dneska jich mají osmdesát procent, ale soustředili se hlavně na cíle v Bagdádu. Co se týká letectva, těch severních částí Mosul a Kirkúk a tam v té spodní části zahájili pozemní operaci. Já si myslím, že takový problém samozřejmě nastal tím, že nebyla otevřena druhá fronta, ta severní přes Turecko. V současné době již, jak víte, je tam sto sedmdesátá třetí vzdušně výsadková brigáda a připravuje pozice pro další rozšíření asi o dalších šest tisíc vojáků, to znamená, že pak by mohla být otevřena ta severní fronta, mohlo by být ulehčeno těm vojskům z fronty jižní, protože veškeré zálohy může v současné době Irák použít právě proti těm vojskům na jižní frontě. Z toho, jak rozebíráme aktuální situaci se nabízí otázka, jako náčelník Generálního štábu Armády České republiky, byť Česká republika není součástí operace Svobodný Irák, rozebíráte pravidelně s vojenskými zpravodajskými službami válečnou situaci v oblasti Perského zálivu. Jak byste zhodnotil dosavadní průběh té, více než týden trvající války? Já si myslím, že je možné hodnotit tu operaci celkově úspěšně. Počet ztrát na straně koaličních vojsk je poměrně malý. Svým způsobem ten postup byl z mého hlediska hodně rychlý, protože za sedm dní vlastně urazili od kuvajtských hranici, už dnes zhruba asi pět set kilometrů, to je obrovské tempo, ale tím se právě stalo to, že týly se odtrhly od těch čelních vojsk a v současné době mají trochu problém se zásobováním a nejsou tam druhé sledy, což v současné době, jestliže chtějí obklíčit Bagdád, což musí udělat, aby neměli ústupové cesty, dále na Sever, takže musí počkat na přísun dalších záloh, aby mohli zaútočit, protože v Bagdádu jsou přece jenom tři divize Republikánské gardy, nejlépe vyzbrojené s nejlepším morálkou a nejsem přesvědčen o tom, že ta vojska, která dnes tam koalice má, že je schopna Bagdád dobýt. Možná, kdyby vzniklo uvnitř Bagdádu povstání, tak potom by byla situace trochu jiná. Vy jste použil slovo úspěšná při hodnocení dosavadního průběhu války v Iráku. Ovšem je úspěšná, když jste byl před těmito mikrofony naposledy, tak podle těch prvotních odhadů se zdálo, že by někdy v úterý, ve středu mohlo dojít k ofenzívě Bagdádu ze strany spojenců? K té nedošlo. To znamená, není tady přeci jenom delší postup, než se původně počítalo? Já si myslím, že to není v délce operace, ale v tom, jestli se daří plnit postupně jednotlivé etapy operace. Pokud bude postup takový, jak jsem pochopil, že zřejmě plány existují, tedy dostat se k Bagdádu a v současné době už jsou jednotky u Al-Kutu. A jestliže i tento bod odporu získají, tak potom už k Bagdádu není žádný problém v přístupu, je potom potřeba dolikvidovat malá ohniska odporu, která ještě zůstala v Násiríji a Basře a může nastat vlastně čtvrtá část operace, to je ta humanitární, protože asi... Tu odhadujete na jak, kdy začne podle vašeho odhadu ta čtvrtá část, ona humanitární, protože to souvisí s Českou republikou a s budoucím zapojením? Operace už začala, protože osvobozením přístavu Umm Kasru, dnes, již tam je britská loď, kde se první humanitární pomoc vykládá... To znamená čtvrtá fáze už začala? Z mého pohledu zřejmě začala, i když to není oficiálně od OSN, například vyhlášeno, ale, tak jak jsou informace v Basře a v těchto jižních městech, je problém s vodou, jsou tam zničené prostě zásoby vody a pokud ta pomoc rychle nepřijde a bude se čekat až padne celý režim, tak to by mohlo skončit také obrovskou humanitární katastrofou. Když hodnotíte se zpravodajskými službami situaci ve válečné oblasti, máte po více než týdnu od zahájení války v Iráku informace, že se zvýšilo, či naopak snížilo riziko použití chemických zbraní ze strany irácké armády? Ta situace je podle mě pořád stejná. Jedna strana tvrdí, že může použít zbraně. Druhá strana tvrdí, že zbraně nemá. Zatím žádné zbraně tohoto typu nebyly použity. Včera například naši chemici po úderu jedné rakety nad Kuvajt vyjížděly, protože tři senzory ukázaly možnost biologických zbraní, nakonec se ukázalo, že blízká čistička vod vlivem povětrnostních podmínek, tam bylo víc bakterií a tyto sondy jsou tak citlivé, že to zachytily. Takže, zatím nebyly použity a je to všechno, jestli ano nebo ne. Hovořil jste o české a slovenské protichemické jednotce. Do ostrahy základny česko-slovenského protichemického praporu v Kuvajtu se ve čtvrtek ihned po příletu zapojilo šestnáct příslušníků šesté skupiny speciálních sil z Prostějova a čtyři slovenští vojáci. Dopoledne o tom hovořil z Kuvajtu velitel praporu Dušan Lupuljev. Dušan LUPULJEV, velitel česko-slovenského protichemického praporu (zvuková ukázka): Ti vojáci, kteří sem přijeli, samozřejmě nám výrazně pomohou v ochraně a obraně celého prostoru, kde se současně nacházíme, protože ten prostor není jednoduchý zabezpečovat a současně by se výrazným podílem zabezpečování podíleli i na zabezpečení ochrany při přesunech, které bychom prováděli. Uvedl před několika hodinami z Kuvajtu velitel česko-slovenského protichemického praporu Dušan Lupuljev. Vy jste ještě před vysláním mluvil až o třiceti příslušnících elitní vojenské čety z Prostějova. Proč jste nakonec usoudil, že šestnáct těchto příslušníků postačí a poslal jste pouze šestnáct? Tak, já nevím, za prvé, jestli jsme se dobře pochopili. Jedna část již tam odjela s protichemickým praporem, ta již tam byla původně. Ale ten zbytek, který jsme poslali, teda šestnáct našich a čtyři Slováci, tedy dohromady dvacet těchto speciálů je proto, protože máme limit stanových čtyři sta a my jsme, nemůžeme jej překročit, ale pokud... Promiňte, ale pokud by ten limit byl vyšší, tak bylo by lepší pro tu českou protichemickou jednotku, aby tam bylo více těch, řekněme příslušníků elitní vojenské čety? Je to samozřejmě vždycky lepší pokud má velitel víc lidí k dispozici, ale z našeho hlediska, z vyhodnocení situace to nebylo potřebné již více posílat. Jednak tito lidé jsou nebo dají za více než jednoho vojáka. Já jsem dneska řekl, že vydají za deset, tak to je samozřejmě taková říčka slovní, ale nejsme tam sami. My máme dohodu s Američany, je tam v současné době s námi jedna pěší rota o síle sedmdesáti amerických vojáků, takže to je plus další ochrany. Takže já si myslím, že je to postačující. Uvažujete ale o tom, že by, protože bude muset s největší pravděpodobností ministr obrany předstoupit před obě komory parlamentu, půjde-li, o čemž budeme hovořit za chvíli, do oblasti Perského zálivu sedmá polní nemocnice. Předpokládáte, že by se navýšil ten počet natolik, abyste mohli poslat další příslušníky této elitní jednotky z Prostějova na ostrahu? Určitě, pan ministr musí předstoupit. V pondělí to bude projednáváno ve vládě, potom legislativní proces, ten parlamentní jasně stanovený, takže musí. Já si myslím, že v humanitární operaci nebude žádný problém, že by nebyla tato jednotka vyslána. Dnes jsem slyšel informaci, že i pan prezident říká, že je potřeba ovšem mandát OSN... Je to nutné, podle vašeho názoru? Já vím, že vy na to odpovíte klasicky, že to je věc politiků, ale ministr obrany říkal společně s ministrem zahraničních věcí, který byl v tomto pořadu včera, že to není nutné, ten mandát OSN. Z vašeho pohledu je to nutné? To není, ale vždycky je to lepší, když je to pod organizací OSN, to je můj názor. To znamená, ale pokud by to bylo nutné pro zabezpečení základních životních podmínek, tak je lepší zabezpečit ty základní životní podmínky i bez mandátu OSN? Ano, tak si to myslím také. Tedy spíše je vám bližší názor ministra obrany a ministra zahraničí, než prezidenta Václava Klause? To už to tak bereme, tak je to možné. Vy jste k tomu vyslání šestnácti příslušníků šesté skupiny speciálních sil z Prostějova ještě uvedl a teď cituji doslova: "Armáda chce mít jistotu, že je jednotka chráněna, například před iráckými záškodníky." Takové riziko hrozí? Ano, to je právě ta podstata toho problému, proč jsme jednotku i současnou zesilovali těmito vojáky ze skupiny speciálních sil, protože oni jsou Iráčané zákeřní. Jednak, když vidí, že již se neubrání, tak ustoupí, odejdou do města, tam se převléknou do civilu a infiltrují se mezi civilní obyvatelstvo nebo se vzdávají a když se přiblíží vojáci k nim, tak začnou střílet. Takže, i ty zajatci američtí a britští, kteří byli, tak byli právě z té logistiky, z toho týlu, kteří nebyli při přesunech dostatečně chráněni a takhle byli potom zajati. Takže si myslím, že je to správné rozhodnutí, tak jsme rozhodli. Takové náznaky byly, že by takové nebezpečí hrozilo přímo českým chemikům? Nejen českým chemiků, to tam prostě, ten problém, to tam je pro všechny vojska. Nerozhodovali jsme, jestli je problém u Američanů, Britů, prostě pro každého, který se tam bude přesunovat. Další téma, budoucnost českého kontingentu v oblasti Perského zálivu. Ministr zahraničí Cyril Svoboda ve čtvrtek v Interview BBC oznámil, že sedmá česká polní nemocnice, která by měla odjet do oblasti Perského zálivu v nejbližší době, bude s největší pravděpodobností působit na jihu Iráku, v okolí města Basra. Cyril SVOBODA, místopředseda vlády, ministr zahraničních věcí, předseda KDU-ČSL (zvuková ukázka): A my jsme se rozhodli, že pošleme vojenskou nemocnici do místa, zřejmě do Basry, to znamená, že ta nemocnice tam bude dopravena v řádu dnů, to je velice rychlé, to jsou nákladné věci. Já jsem zastáncem toho, abychom skutečně to učinili velice rychle, protože dynamický vývoj v Iráku je samozřejmě také očividný a je potřeba rychle jednat. A tato humanitární pomoc, pomoc lékařů, zdravotních sester je pomoc, kterou potřebují lidé, kteří trpí, proto čím dříve, tím lépe. A bude-li to v řádu dnů, tak jenom lépe. Já dokonce si myslím, že na to není třeba extra svolávat vládu, já s tím souhlasím hned. To si myslím, že tady nemáme váhat. Říká český vicepremiér, ministr zahraniční Cyril Svoboda v rozhovoru pro BBC. Pane generále, celkem logicky se nabízí otázka. Vy jste, když jste byl naposledy v tomto pořadu, říkal, že nemocnice bude připravena k začátku dubna. Hovořil jste doslova o 1. dubnu. Ovšem ministr obrany Jaroslav Tvrdík vám dal rozkaz, abyste urychlil přípravu vyslání sedmé polní nemocnice. Znamená to, že už v těchto hodinách by mohla být vyslána? Původní termín skutečně jsem uváděl 1. dubna a ta nemocnice 1. dubna bude připravena. Ale ještě před touto situací, před vysláním jsme hovořili, že ještě bude mít čas, že je potřeba doplnit materiál a někdy tak do 20. dubna. Mezitím přišla tato situace, proto pan ministr Tvrdík říkal, abychom to urychlili. Protože tam je ještě třeba nakoupit léky a další takovéto vybavení, takže může být vyslána velmi rychle... Velmi rychle znamená? Pátého naprosto se vším všudy. Mohlo by to být i dříve, aby to bylo částečné? Ano, mohlo by to být i dříve. My jsme o tom uvažovali, protože může být poslána a bude stejně poslána v různých serverech, protože je tam třeba je dopravit letecky. V současné době se řeší také nasmlouvání dopravy a je ještě další problém. V Basře se neustále bojuje, takže poslat tam v současné době do tohoto stavu humanitární operaci, jako nemocnici není nejlepší řešení, ale budeme připraveni... Po víkendu, to znamená v pondělí by de facto už mohla první část oné nemocnice, nebude-li se v Basře bojovat, odletět? Ano, mohla by, ale dali jsme, říkám, máme stanovený termín do pátého. Půlroční náklady na vyslání vojenského zdravotnického zařízení, které má mít, nemýlím-li se sto padesát členů, je spočítáno na čtyři sta sedmdesát tři miliony korun, tedy bezmála půl miliardy. Jaroslav Škopek, první náměstek ministra obrany v tomto pořadu uvedl, že zatím to funguje především u česko-slovenského protichemického praporu tak, že polovinu platí česká strana a polovinu platí spojenci. Počítáte vy, jako náčelní generálního štábu s tím, že i u sedmé polní nemocnice to bude půl na půl ve financování? Já přesně nevím, jestli to bude půl na půl, ale probíhají v současné době jednání, jak s americkou, tak britskou stranou, a to je právě otázka, kterou řeší pan náměstek Škopek a pan náměstek Váňa. Takže uvidíme, jak tady toto dopadne. Předpokládám, že částečné hrazení tady samozřejmě bude, ale chtěl bych jenom upřesnit, že těch čtyři sta sedmdesát milionů není jenom na nemocnici, ale je to na daleko větší počet, na dvě stě šedesát osob, protože tam chceme skutečně zabezpečit maximální ochranu této nemocnice, protože, tak jak jsem vám říkal, že nevíte, když jsou všichni v civilu, kdo může zaútočit, takže nechceme riskovat vůbec nic. Znamená to, že kromě těch zhruba sto padesáti členů samotné sedmé polní nemocnice pojede i zhruba stovka vojáků šesté skupiny speciálních sil, která má zajistit ochranu, to znamená zhruba dvě stě padesát, dvě stě šedesát? Ano, ano, takový počet plánujeme. Na jaký počet byste chtěli, ale mandát Poslanecké sněmovny, když jste říkal, že je možné navýšit ještě počet té elitní jednotky pro ochranu chemiků, tam bude mandát zhruba na tři sta lidí. Ano, my budeme požadovat mandát na tři sta lidí. A tam ještě potom je další problém, protože až začne obnova, my jsme nabídly Simík, to je centra pro spolupráci s veřejností, takže chceme tam poslat další vojáky. Takže abychom nemuseli neustále žádat o zvýšení počtu, tak tam chceme mít určitou rezervu, to neznamená, že to bude naplněno, samozřejmě. Rezerva, tři sta? Ano, tři sta. Když jsme ale hovořili o nákladech, tady první náměstek ministra obrany naznačil, že to pravděpodobně bude, podaří-li se dobře dojednat podmínky se spojenci půl na půl. Pokud dobře počítám, vám jako náčelníkovi Generálního štábu Armády České republiky nezbude nic jiného, než hledat zhruba, počítám-li dobře, dvě stě čtyřicet milionů korun, abyste zajistil financování této šesté polní nemocnice a její ochrany. Kde vezmete dvě stě čtyřicet milionů korun? Budeme muset najít nějakou rezervu. V současné době budeme se muset podívat na to, jestli všechny programy investiční nám běží tak, jak chceme nebo jestli už je teď předpoklad, že něco se nám nepodaří do konce roku třeba zrealizovat, tak takovýmhle způsobem budeme někde muset ty peníze najít. Najdete zhruba dvě stě čtyřicet milionů? Myslím, že nemáme jiné východisko. Které programy už zatím jsou prověřeny, že je možné, že by se staly rezervou právě pro financování sedmé polní nemocnice? Tak to nejsem schopen v současné době odpovědět, protože je to v současné době všechno analyzováno, takže teď vám to skutečně nemůžu povědět, protože to nevím. V každém případě nebudete žádat Poslaneckou sněmovnu o navyšování prostředků nebo vypsání nějakých dluhopisů, či zvýšení dluhu státního rozpočtu? Já předpokládám, že tak tomu nebude. A jestli se pan ministr rozhodne, že bude žádat, je to možné. Vy byste mu to doporučil? Čím víc peněz pro vás, tím lépe. Samozřejmě je to otázka, jak říkám, musíme to všechno spočítat, protože my dobře víme, že celkově v státní kase toho asi moc nazbyt není. Pane generále, tam je dokonce dluh a poměrně velký. Když se zaměříme na to, v rámci jaké operace ta nemocnice bude působit? Nebude to jeden ze zásadních problémů, možná si posluchači vzpomenou na to, jak česká politická elita diskutovala a stále ještě diskutuje o tom, v rámci jaké operace působí čeští vojáci v oblasti Perského zálivu, takže je to operace Trvalá svoboda, nikoli Svobodný Irák. Ona polní nemocnice by měla být v jaké operaci, v rámci jaké operace? Trvalá svoboda? Je to právě ta věc, která ještě není dořešena, ale v každém případě by neměla být v operaci Irák in Freedom nebo Svobodný Irák, může to být nová, a tak jak sleduji to, co probíhá v OSN může to být nová celkově humanitární operace, úplně jiná, které by se mohla tato nemocnice zúčastnit. V případě, tudíž tady jsou dvě základní varianty? Nová operace, součást nové operace, kterou schválí Rada bezpečnosti OSN nebo v případě, že se do té doby nestane, tak to bude v rámci Trvalé svobody? Mohlo by to tak být. Teď ještě informace, které se týkají České republiky a řekněme těch bezpečnostních opatření a průběhu války z českého pohledu. Vždy, když jste tady byl, tak jste hovořil o přeletech a transportech vojsk, spojeneckých vojsk přes české území. Začátkem týdne se do českého vzdušného koridoru dostaly letouny B-52. Probíhají nadále přelety těchto letounů přes české území? Ano, probíhají. Ty přelety jsou tak v počtech kolem čtyřiceti, ale jsou to dopravní, těch bojových, například za minulý den jich bylo deset. Bavíme-li se o účasti českých vojáků z toho, kolik lidí bude působit v oblasti Perského zálivu je zjevné, že bude muset, vy budete muset, jako náčelník generální štábu řešit asi i změnu organizační struktury, protože má-li přibýt sedmá polní nemocnice, jsou tam čeští chemici, je tam elitní, část elitního komanda z Prostějova. Znamená to, že se změní organizační struktura celého českého kontingentu v oblasti Perského zálivu a jak? Tak, chtěl bych říct, že tam bude všechno pod hlavičkou jednoho jediného kontingentu, kterému bude velet generál Lupuljev, takže nebudou žádné tři. A ta jednotka speciálních sil, to je součást těch dvou jednotek, to není zvlášť jednotka, ale je to už hodně vojsk, které máme v různých operacích, protože nesmíme zapomenout, že jsme ještě na Balkáně. A počítáme s nemocnicí, pokud tam jede, že budeme dělat její rotaci, ale to už je, říkám, víc než jsou naše ambice, které předpokládáme v reformě o hodně víc. Zatím se nepočítá s rotací oné polní nemocnice, sedmé polní nemocnice, bude-li vyslána? Teď jsem to říkal, počítá. Počítá. Když jste dále hovořil o Balkáně, uvažuje česká armáda o tom, že by kvůli poměrně velkému zapojení v oblasti Perského zálivu požádala spojence, aby nahradili české vojáky na Balkáně. Je toto varianta o níž uvažujete? Ne, neuvažujeme o tom, protože z Balkánu odešla už spousta vojsk i britských i dalších. Myslím, že by to nebylo dobré řešení, určitě ne, zatím o tom neuvažujeme. Zatím jsme schopni všechno plnit. Abychom se dostali k tomu samotnému řízení té, toho kontingentu, té, budoucí uspořádání české jednotky, českého kontingentu v oblasti Perského zálivu. Tudíž současný šéf první česko-slovenské protichemické jednotky praporu Dušan Lupuljev bude řídit celý kontingent. Kdo nastoupí na jeho místo a kdo bude šéfovat chemikům? On je i teď zároveň velitel kontingentu, bude pokračovat na stejné funkci a bude zároveň zastřešovat, jako hlavní velitel, protože je tam ta červená karta, že jo, naše pořád. Takže ona bude pořád působit takovýmto způsobem. A tam ten velitel polní nemocnice, oni jsou svým způsobem samostatní, to je takový, jakoby nadřízený velitel. Protože česká tisková kancelář referovala, že velení chemiků nejspíš převezme Jiří Gajdoš, to znamená, že tato informace není pravdivá? Já nevím, odkud je tady tato informace. Pan Gajdoš, jestli to nebylo myšleno mírově v Liberci, potom, v Liberci ano, převezme určitě. Ale pokud, nevím, říkám znovu, nevím, kdo takovouhle informace dal. I toto je možná varianta, že by generál Lupuljev byl zvlášť a potom podplukovník Gajdoš by byl velitel praporu, ale říkám... Je té méně pravděpodobná varianta z toho, jak vy rozhodnete, protože to bude na základě vašeho rozhodnutí? Já bych to ponechal tak, jak to je v současné době. Červená karta, to je, řekněme, vysvětleme to posluchačům, kteří se nezcela orientují v této problematice, to je řekněme právo veta generála Lupuljeva při zapojení se do nějakých spojeneckých operací. Využil v posledních hodinách generál Lupuljev tuto červenou kartu? Jestli jste informováni, nevím, ale skutečně využil, měl, byl požadavek z americké strany, aby naše jednotka šla cvičit, protože tam je poměrně klid. K irácké hranici prostě nepotřebuje cvičit, protože je secvičená. Spíš bychom uvítali součinnostní cvičení s americkou stranou, to bylo zase odmítnuto z americké strany. Tak v tom případě pan generál řekl, že ne, že to je zbytečné a že tam nepůjde. Mohlo by dojít k překročení hranice, je to přece jenom poušť neoznačená, nechtěl riskovat takovouhle záležitost. A to bylo v posledních hodinách využití této červené karty. Ano, bylo. Děkuji za rozhovor náčelníkovi Generálního štábu Armády České republiky, generálu Pavlu Štefkovi. Opět se těším před mikrofony BBC. Na shledanou. Na shledanou. A díky za váš čas. Mějte se krásně. Takové bylo Interview BBC. Od mikrofonu se loučí Václav Moravec. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích Vláda bude v pondělí rozhodovat o vyslání nemocnice do Iráku PRAHA 28. března (ČTK) - Vláda se má v pondělí zabývat návrhem ministerstva obrany vyslat pravděpodobně do okolí Basry v jižním Iráku 7. polní nemocnici se 147 členy a stovku vojáků 6. skupiny speciálních sil k její ochraně. Náměstek ministra obrany Jaroslav Škopek dnes novinářům řekl, že parlament by vyslání mohl v případě vládního souhlasu projednat už v příštím týdnu. Nemocnice bude k odjezdu připravena 4. dubna, dodal Škopek. Náčelník generálního štábu Pavel Štefka rozhlasové stanici BBC řekl, že nemocnice bude připravena už 1. dubna. Podle něj je ale problém v tom, že v Basře se neustále bojuje. "Poslat tam v současné době do tohoto stavu nemocnici není nejlepší řešení. Ale budeme připraveni," uvedl generál. Česko, které se oficiálně neúčastní útoku vedeného Spojenými státy a Británií proti iráckému režimu Saddáma Husajna, by tak v oblasti Perského zálivu mělo asi 650 svých vojáků. Škopek i Štefka zdůraznili, že nemocnice vyjíždí na humanitární misi. Půlroční náklady na vyslání nemocnice ministerstvo spočítalo na 473,5 milionu korun. Na financování by se ale zřejmě měly podílet i Británie a USA, s nimiž ČR o nemocnici intenzivně jedná. Podle Štefky zatím není rozhodnuto o tom, zda by polovinu nákladů hradili spojenci podobně jako v případě chemického praporu v Kuvajtu. Armáda bude muset najít prostředky na uhrazení českého podílu na nákladech ve svém rozpočtu, uvedl Štefka. "Myslím, že nemáme jiné východisko," prohlásil. Nepředpokládá, že by ministr obrany žádal sněmovnu o peníze na misi například vydáním dluhopisů. Nemocnice by byla součástí českého národního kontingentu, kterému by měl velet současný šéf 1. česko-slovenského protichemického praporu Dušan Lupuljev, řekl Škopek. Nemocnici samotné bude velet Mojmír Mrva, velení chemiků nejspíš převezme Jiří Gajdoš. Štefka to nepokládá za vyloučené, podle něj ale patrně Lupuljev bude velet i chemikům. "Já jsem dostal pokyny k zahájení přípravných prací k rozmístění jednotky. V současné době jednáme s koaličními partnery, jak tento proces zabezpečit. To znamená přijetí nemocnice, pokud bude vyslána, její rozmístění, přesun a zabezpečení," řekl dnes telefonicky z Kuvajtu novinářům Lupuljev. Velikost kontingentu v oblasti by po vyslání nemocnice a její ochrany byla podle náměstka "hraniční možností" České republiky. "Je to maximum toho, co může tato země a její armáda mít a udržovat v zahraničí," řekl Škopek. Nemocnice podle něj rozhodně nebude součástí operace Svoboda pro Irák, tedy nynějšího vojenského útoku. Podle Škopka by bylo nejlepší, kdyby humanitární operace v Iráku zaštítila Rada bezpečnosti OSN. Nemocnice by však měla odjet i bez jejího mandátu, protože v oblasti prý hrozí humanitární katastrofa. "Situace je krizí, ke které nechceme přihlížet se založenýma rukama," poznamenal náměstek. Nemocnice je v podstatě už připravena, nyní se podle Škopka už jen dokupuje poslední nutný materiál, který rychle podléhá zkáze, připravují se lékařské přístroje a podobně. "Není rozhodnuto o tom, že nemocnice bude vyslána," podotkl však. Podle náčelníka Společného operačního střediska generálního štábu Emila Pupiše nikdo z příslušníků nemocnice neodmítl v případě potřeby do Iráku odletět. Jedná se také o dopravě, zřejmě ji zajistí najatá komerční firma. Vojáci předpokládají, že velkokapacitní letouny budou muset uskutečnit až 20 letů. Osloveno bylo pět firem, dodal Škopek. Nemocnice má 50 lůžek, šest míst na jednotce intenzivní péče a je schopna pomoci až třem stovkám pacientů denně. Na dnešní pravidelné tiskové konferenci na ministerstvu obrany nebyl ministr Jaroslav Tvrdík. Ráno musel navštívit Ústřední vojenskou nemocnici a kvůli zdravotním problémům zřejmě nestráví ani celý víkend na sjezdu vládní ČSSD. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:09 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
