| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| pátek 28. března 2003, 08:30 SEČ | |||||||||||||||
| Jiří Kolář | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Jiří Kolář řekl, že rizika pro americkou rozhlasovou stanici Svobodná Evropa/Rádia Svoboda pocházejí i z jiných směrů, než ze strany iráckých diplomatů.
Přepis rozhovoru Citace rozhovoru v médiích Dva týdny uplynuly od chvíle, kdy začal anonym vydírat český stát. Pod hrozbou bombových útoků požadoval anonym deset milionů korun. Minulý týden policie podle jeho pokynů shodila balíky s penězi na 25 místech střední Moravy. Vyděrač si je od soboty nevyzvedl. V neděli se hejtman Olomouckého kraje Jan Březina rozhodl prolomit informační embargo policie k případu, obyvatele kraje varoval, že si vyděrač vybral pro případnou sérii explozí pondělí. Anonym ale žádné nálože neodpálil. Hejtman Olomouckého kraje Jan Březina si za svůj postup vysloužil kritiku ministra vnitra Stanislava Grosse, který v úterý v BBC prohlásil. Stanislav GROSS, ministr vnitra (ČSSD) (zvuková ukázka): Samozřejmě podívejte se, když včera mně volá ministr kultury, jestli má dát doporučení, aby byla zavřena divadla v Olomouci, když na operační střediska policie volají mámy, jestli mohou posílat děti do školy, a ta atmosféra tam byla opravdu velmi složitá, tak to není normální věc. My jsme jenom za dnešní den měli šestnáct takovýchto anonymních telefonátů. Kdybychom o každé takové věci měli prostě dělat opatření tohoto typu, tak bychom opravdu ten život v zemi zastavili. Uvedl v rozhovoru pro BBC ministr vnitra Stanislav Gross. Nejen o případu olomouckého vyděrače bude následujících třicet minut. Od pondělí do pátku pravidelně v tomto čase vysíláme Interview BBC, nejinak je tomu i dnes. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl policejní prezident Jiří Kolář. Vítejte v BBC, hezké dobré ráno. Dobrý den. Více než šest stovek vojáků vypomáhá v současnosti české policii. Jde o mimořádná bezpečnostní opatření související s mezinárodní situací. Pane policejní prezidente, neukázal ten první týden od zavedení těchto opatření, že jsou přehnaná? No, takhle bych to nehodnotil v žádném případě. Pakliže se za ten týden, o kterém hovoříte, v této zemi nic nestalo z hlediska těch teroristických hrozeb, no, tak je to výsledek, je to úspěšná záležitost a já si vůbec nemyslím, že ta policejní a vojenská přítomnost je na škodu. Je to preventivní opatření, jako takové si myslím, že je efektivní. Co když vám namítnu, že například v centru hlavního města jsou vidět policisté, kteří udělují pokuty za špatné parkování, a to vše za doprovodu dvou vojáků se samopaly. To není přehnané, policista, který uděluje pouze pokuty a k němu dva vojáci? Já jsem řekl, že policejní a vojenská přítomnost v současné době v místech, která jsme vytipovali jako riziková, to znamená všechna ta, kde je větší koncentrace osob a podobně, tak že působí preventivně a že to je efektivní opatření. Nezastrašuje, když se bavíme o prevenci, nezastrašují tato opatření i občany? No, to se nedomnívám, já spíš bych řekl, že takováto vojenská a policejní přítomnost vytváří spíš pocit bezpečí pro občana než něco jiného. Bavíme-li se o vytipovaných objektech, které jsou střeženy, museli jste v uplynulém týdnu nějak přidávat, či ubírat z některých objektů? Rozumějme, jestli se v uplynulém týdnu ukázalo, že existují ještě nějaká bezpečnostní rizika, která souvisejí s objekty, jež na seznamu nebyly? No, v podstatě ano, byly to tři případy, týkalo se to ambasád. Nebylo to tak, že bychom špatně vyhodnotili ta bezpečnostní rizika, eventuelně hrozbu, ale po komunikaci s některými ambasádami jsme přistoupili k nadstandardnímu opatření ve vztahu k jejich objektům a byly to tři ambasády. Můžete říci které? Neřeknu které, ale můžete to odvodit podle intenzity účasti v tom vojenském konfliktu. To znamená Velká Británie... Ano. Polsko? Ne. Spojené státy, ty střeženy jsou dlouhodobě. Tak Španělsko, řekněme. Jaké konkrétní výsledky dosavadní zvýšená bezpečnostní opatření přinesla? No, já už jsem to naznačil. Konkrétní výsledek, pakliže jsou to preventivní, ona se prevence měřit nedá. Prevence se dá měřit jedině tak, když řeknu, jestli se dostavil ten výsledek, který nechceme, aby se dostavil, anebo nikoliv. Nestalo se za ten týden nic, policie je schopna standardně reagovat na veškeré své úkoly a upozorňuji na to, že opatření, o kterých se teď bavíme, jsou nad rámec těchto úkolů. A zvládáme všechno a myslím si, že to je jednoznačná známka úspěšnosti těch opatření. Měl jsem na mysli například to, zda musely posílené policejní hlídky řešit nějaké závažnější situace, které by byly důkazem zvýšeného bezpečnostního rizika v České republice. Nic takového nebylo? Ne, nic takového... Samozřejmě reakce na výhružné telefonáty, výhrůžné texty a podobně, ty běží pořád, ale to si myslím, že je fenomén poslední doby a v žádném případě to nesouvisí přímo s konfliktem v Iráku. Dá se... Nesouvisí? Myslím si, že nikoliv. Ani v jednom případě se to nepodařilo prokázat? Tam, kde jsme byli úspěšní a případy jsme objasnili, tak takovouto motivaci jsme zatím nezaznamenali. My se ještě k anonymním telefonátům vrátíme v druhé části našeho pořadu, ale zmínil-li jste tento problém, ukazuje se, že množství těch anonymních telefonátů dosahuje obrovských, ne-li gigantických rozměrů, zatím nevídaných? No, je to tak, jak to říkáte, ale tady si musíme říct několik aspektů. Především to, že přílišná medializace tady těchto problémů nám v poslední době spíše škodí. Takhle jsme to vyhodnotili. Ona spíš evokuje k dalším takovýmto aktivitám ze strany pachatelů a myslím si, že se s tím musíme umět vypořádat jiným způsobem než právě medializací. Takže já potvrdím pouze to, že to je fenomén poslední doby, že tady je velký nárůst těchto anonymů, ale ne úplně v posledním týdnu. Můžeme to zaznamenat za několik posledních let, zabýváme se tím, ale co řeknu důležitého /přerušen/. ...slovo gigantické? To ne, ale že prostě jsou to několikanásobky. Ale důležité je říci jednu věc, že policie v tomto směru je nadprůměrně úspěšná, pokud jde o objasňování těchto věcí, a to by měl být vzkaz pro pachatele v tom směru, že si nemohou být v žádném okamžiku jisti při takovémto telefonátu, zda budou, nebo nebudou dopadeni, včetně toho, jaké škody způsobují tímto svým jednáním a že tyto škody jim budou připisovány a soudy budou rozhodovat o jejich náhradě. K tomu se ještě vrátíme v druhé části Interview BBC. Zatím máte jako policie k dispozici 600 vojáků. Ukazuje se toto číslo dostatečné? Ano, my máme v podstatě rozfázována ta opatření na jakési jednotlivé vyšší stupně. Tento stupeň odpovídá 620 vojákům jak k objektům, tak už na objekty, které už jsme do této doby dělali, to znamená letiště a jiné strategické objekty. A myslím si, že to číslo odpovídá současné bezpečnostní situaci. Ve středu ředitel Bezpečnostní informační služby Jiří Růžek oznámil v Interview BBC, že se vyhoštěním pěti iráckých diplomatů z Prahy v uplynulých dnech snížilo riziko útoku proti budově Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda v centru Prahy. K vyhoštění pěti iráckých diplomatů z Prahy ředitel BIS Jiří Růžek doslova uvedl: Jiří RŮŽEK, ředitel Bezpečnostní informační služby (zvuková ukázka): No, a z pohledu Bezpečnostní informační služby a zpravodajské komunity bych chtěl říci, že naším úkolem bylo, řekněme, minimalizovat riziko, které by mohlo existovat v působení iráckých zpravodajských služeb. To riziko, řekl bych, je velké vlastně ve vztahu k současné irácké kampani a válce, která probíhá v Iráku, rozhodnutích, která padají nebo padaly na nejvyšším velení a vedení iráckého státu. Ten problém není nový a my se téhle problematice věnujeme vlastně již několik let. Je to spojeno se vztahem, který měl irácké postoje, který mělo irácké vedení a má irácké vedení k působení Rádia Svobodná Evropa v Praze. A my jsme vlastně dlouhá léta monitorovali jejich zvýšený nebo mimořádný zájem jaksi o tuto instituci. Přes šetření, která byla vedena, jsme zjistili, že bylo rozhodnuto o způsobení nebo úkolování místní stanice k tomu, aby zamezila vysílání do Iráku způsoby, které jsou k tomu vhodné, a podařilo se nám získat určité scénáře, které byly pro tento případ zpracovány. Středeční slova ředitele Bezpečnostní informační služby Jiřího Růžka, který také hovořil o možnosti teroristického útoku na budovu Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda. Byli jste o této věci spraveni jako policie? Víte, pane redaktore, my jsme na toto téma spolu v minulých rozhovorech mluvili několikrát, nejméně třikrát. A vždycky je taková zvláštní teď komická situace. Vždycky jsem musel čelit argumentům, že naše opatření u Svobodné Evropy jsou přehnaná, že působí spíš nějakým strnulým způsobem a tak dále, a dnes je to naopak. Dnes je ta situace taková, zda ta opatření jsou dostatečná. Já tvrdím, že ano, navzdory těm slovům, která zazněla. Z těch slov lze vyčíst jediné, ano, v minulosti zde byly aktivity, které založily jakousi důvodnou obavu, že k útoku na Rádio Svobodná Evropa dojde /přerušen/. A ty aktivity trvaly i do minulého týdne, kdy tady bylo... No, proto říkám v minulosti. V současné době se na těch rizicích, na jejich intenzitě nic nezměnilo. Rovněž naše opatření mají stejnou intenzitu. V tomto směru jsme pouze poté, kdy jsme přešli na ten vyšší stupeň režimových opatření, tak posílili Svobodnou Evropu. To je následující otázka, zda máte k dispozici náznaky, že bezpečnostní riziko související s budovou Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda v Praze je po vyhoštění pěti iráckých diplomatů na minimu. Máte takové poznatky? No, tak já bych to neformuloval. Samozřejmě slyšel jsem teď před chvílí rozhovor, ale já si myslím, že ta rizika se nezměnila v tomto směru, protože my nemůžeme přece očekávat, že jediný směr těch rizik vlastně pocházel od diplomatů. To přece není možné takhle zúžit a takhle bagatelizovat, a proto si myslím, že naše opatření jsou adekvátní. Které aktuální bezpečnostní hrozby přetrvávají v souvislosti s Rádiem Svobodná Evropa? Je to i ta možnost hrozby stále nejvyšší, to znamená nějaké aktu? V podstatě přerušit vysílání nelze žádným způsobem jiným než útokem na budovu, například její destrukci. To si myslím, že ta opatření na toto zaměřena jsou, to znamená, to jsou ty betonové zábrany, už jsem to několikrát vysvětloval, že neumožňují, ony udrží jakýkoliv nájezd z úhlu, pouze kolmý, a proto také na té Vinohradské třídě máme ještě další doplňkové betonové zábrany. Žádné další se přidělávat nebudou, není to zapotřebí v současnosti? Ne. Zástupci vlády se předčasem shodli s vedením Rádia Svobodná Evropa, že se pokusí vybrat lokalitu, kam by se rozhlasová stanice přestěhovala a snížilo se tak bezpečnostní riziko v centru hlavního města. Byla policie přizvána ke konzultacím o hledání náhradní lokality pro Rádio Svobodná Evropa? Ano, myslím si, že o tomto už jsme hovořili, je tomu tak. My jako spíše takové odborné poradenství v souvislosti s vyhodnocením bezpečnostní situace /přerušen/. A to stále, tyto konzultace probíhají? Ano, probíhají, myslím si, že je ta aktivita zde už taková, že vlastně byla jakási lokalita určena. Otázka je spíše, jak dlouho to bude trvat. Co, když lokalita byla určena? No, to znamená to vlastní přestěhování toho objektu, to znamená vzdálení se z tohoto prostoru, který je strategický, to znamená z blízkosti náměstí Václavského. Pro vás jako pro policii čím dříve, tím lépe, nebo jaký je postoj policie při stěhování? Tak je to pravda, ta naše opatření by nemusela být tak intenzivní, nicméně my do doby, než dojde k tomuto aktu přestěhování, tak ta opatření budeme držet podle vývoje bezpečnostní situace. Nová lokalita je pro vás dobře vybranou polohou? Myslím si, že ano, ta bezpečnostní rizika se minimalizují. Můžete uvést tu lokalitu? To si myslím, že by bylo předčasné. Zvýšená bezpečnostní opatření v České republice souvisejí s mezinárodní situací, potažmo s válkou v oblasti Perském zálivu. Klíčovou roli v Iráku po válce bude s největší pravděpodobností hrát Organizace spojených národů. Předseda Valného shromáždění OSN Jan Kavan odpovídal ve středu v tomto pořadu na otázku, jak se Organizace spojených národů poučí při poválečné obnově Iráku ze situace na Balkáně. Jan KAVAN, předseda Valného shromáždění OSN (zvuková ukázka): Já si myslím, že si OSN vezme ponaučení, respektive bude více ještě tlačit na členské státy, aby pomohly například, a to se dělalo i v případě Kosova i směrem k České republice, kdy i my jsme měli problémy tam poslat dobré kvalifikované policisty, které tam bylo zapotřebí. Budou zapotřebí právě policisté, budou zapotřebí lidé schopní budovat místní regionální lokální státní správu. Středeční slova předsedy Valného shromáždění Organizace spojených národů Jana Kavana. Je česká policie po válce připravena, pokud o to bude požádána Organizací spojených národů, vyslat své muže do Iráku? No, především musím říci, že pro takové akce, jako je tato, je typické, že jednoho dne ta vojenská opatření skončí, dojde k útlumu vojenské přítomnosti a pak, jak bylo před chvílí řečeno, musí nastoupit fungující státní správa. Pakliže nefunguje ta národní, tak vždy pod mandátem OSN se supluje do vybudování národní správy vlastně ta, která funguje pod mandátem OSN, to je včetně mezinárodního policejního sboru. My jsme připraveni, pokud jde o personální zajištění, kdykoliv reagovat příslušným počtem, protože vlastně dnes už jsme ve zcela pravidelných intervalech schopni doplňovat jak Kosovo, tak Bosnu, eventuelně jiná místa konfliktů /přerušen/. Kolik máte mužů mimo Českou republiku v těchto silách celkem? Máme plánováno trvale do 30, v současné době, protože dochází k obměnám, máme kolem 16 s tím, že jsme schopni kdykoliv..., máme zhruba 100 lidí v záloze jazykově připravených, odborně vybavených tak, aby byli schopni zaujmout pozici pod mandátem OSN. S vysláním českých policistů /přerušen/. ...eventuelně Evropské unie také. ...ano, s vysláním českých policistů do Iráku počítáte, nebo je to méně pravděpodobné? Já jsem zatím takovouto úvahu vůbec nezaslechl. Vůbec nevím, jak postupují vlastně ta jednání, která mají řešit tento problém, ale já jsem právě naznačil, že je to typické pro obdobné konflikty do okamžiku fungování národní státní správy, a vůbec bych to nevylučoval. Stovku policistů máte k dispozici? Máme, ale já neříkám, že pro Irák. Prostě máme kdykoliv na jakékoliv místo pod mandátem OSN nebo eventuelně Evropské unie možnost takhle vyexpedovat naši misi. Posluchači BBC, názory na válku v Iráku, diskuse se odehrává na internetových stránkách BBC, www.bbc.cz, to je internetová stránka české redakce, kde sbíráme vaše názory, vaše argumenty pro a proti válce v Iráku. Ivan Vágera píše: "Za případné svržení Saddáma, pokud se povede, by měl Bush a Blair dostat vyznamenání, za agresi by pak měli být souzeni Mezinárodním soudním tribunálem v Haagu jako váleční zločinci." Josef Dvořák zase píše, cituji doslova: "Všichni ti kluci, co bojují na straně koalice, jsou hrdinové. Nasazují životy a umírají také pro to, abychom my tady mohli svobodně žít ve svobodné zemi. Zažil jsem totalitu a už nikdy více." Policejní prezident Jiří Kolář by napsal co na internetové stránky BBC? Co ho napadá v souvislosti s válkou v Iráku? Tak pokud jde o válku v Iráku, tak musím říci, a postoje policie, tak musím říci, že to se policie netýká. To jsou záležitosti spíše politické /přerušen/. A vás osobně? ...spíše politických rozhodnutí. Mě osobně se týká především reakce na bezpečnostní rizika, která v souvislosti s válkou, nebo, já bych řekl, s konfliktem v Iráku vznikají pro naši zemi, protože tam také máme jakousi míru účasti, byť humanitární. A z tohoto pohledu to vnímám velice ostře, protože od počátku roku realizovat v celé policii takováto opatření není jednoduchá záležitost ani z kapacitního ani lidského ani ekonomického hlediska. Ivan Klika zase píše, že každá válka je špatná a odnesou to vždy jen obyčejní lidé a mocných se nedotkne na obou stranách, bohužel. Pište www.bbc.cz. BBC zajímají vaše názory, vaše pro a proti na válku v Iráku. Další téma, jak bylo zmíněno anonymní telefonáty a nejen ty. Začněme statistikou, byť vy statistiky v souvislosti s anonymními telefonáty a přímé sdělování nemáte rád. Proč? Já se nebráním, naopak. Já hodně často používám statistická vyjádření a kvantifikuji problém, ale je tady jedna zásadní věc. U této oblasti, ta je tak specifická, že si myslím, že média nám opravdu v tomto směru dělají spíše medvědí službu, proto bych já /přerušen/. Znamená to, že..., promiňte, znamená to, že zveřejňování statistik podle vašeho názoru přispívá k dalším anonymním telefonátům? Je to velice pravděpodobné, když vyhodnocujeme zejména poslední dva roky. My jsme velice otevření jako policie, pokud jde o sdělování informací. A v tomto směru si myslím, že informace, které jsou médii..., spíše evokují konkrétní pachatele k dalším jednáním, a to si myslím, že si nikdo z nás nepřeje. Dovolte ale, abych zveřejnil jistá čísla. Sedmnáct anonymních telefonátů vyhrožujících uložením bomby na nádražích nebo železničních tratích zaznamenaly jen za letošní rok České dráhy. Zatímco v lednu a únoru drahám oznámil anonym uložení bomby dvakrát, od 12. března, to je každý den, v týdnu od 17. do 24. března České dráhy kvůli anonymním výhrůžkám zrušily přes 80 spojů, 135 vlaků mělo zpoždění a dalších 20 jich bylo odkloněno do jiných stanic. To jsou bezesporu i velké škody, stejně tak asi zásahy policie na daném místě stojí. Máte vyčísleno, kolik stojí jeden takový zásah kvůli anonymnímu telefonátu? Ne, to nemáme, protože to nevyčíslujeme. To je naše povinnost ze zákona, to je naše práce, naše profese, v tom není problém. Problém je jinde. Vy jste naznačil železnici, já k tomu mohu přidat ještě další komunikační uzly jako například letiště, metro a podobně. A pakliže bych se zabýval právě kvantifikací, tak musím říci, že anonymy způsobují v tomto směru obrovské až národohospodářské škody. Je to opravdu o miliardách a bylo by dobré, aby si každý uvědomil, že to není jenom o tom na chvíli se zviditelnit nebo rozpohybovat nějaký subjekt, jako je policie, hasiči nebo jiný státní orgán, ale že také je to o těch obrovských škodách, které dopadají do kapes každého z nás, a obrovských škodách. Jaké je, pane policejní prezidente, řekněme, jaká je možnost, že ten, kdo vyhrožuje anonymně, si zkrátka to, jaké škody způsobil, zaplatí? A je to jedna z preventivních věcí, která je pro policii důležitá, to znamená, vyhrožuje-li někdo jakýmkoliv výbuchem kdekoliv, tak že zkrátka bude-li dopaden, tak to vše zaplatí? No, ta pravděpodobnost je vysoká. Řekl bych, je nadprůměrná. Je to kriminální trestný čin, jestliže bych řekl, jaký je průměr odhalování naší kriminality, který se blíží 50 %, tak je nadprůměrná. To je třeba rovněž jako signál vyslat potenciálním pachatelům, protože my mnoho těch zásadních kauz, ať už to byla vltavská kaskáda, ať už je to letiště, několikrát opakované letiště Ruzyně, ať jsou to různé výškové budovy, metro a podobně, mohl bych jmenovat desítky takovýchto věcí, se objasnily a pachatelé byli obžalováni a buď stáli, nebo stojí před soudem. Tam šlo i například o výhrůžky ústavním činitelům, takovou jste také zaregistrovali. Podařilo se ji odhalit? Zhruba před čtrnácti dny těsně poté situaci, která nastala s vraždou srbského premiéra, tak došlo k podobné výhrůžce ústavnímu činiteli u nás, jeho likvidací, a pachatel byl objasněn, byl dopaden. Můžete říci, o jakého ústavního činitele šlo? Já bych nerad specifikoval. Je to o tom, že zase bychom vzbuzovali někomu nějaké představy. Můžete uvést přeci jenom číslo úspěšnosti odhalení anonymních telefonátů? Já jsem tady řekl číslo zhruba 17 anonymních telefonátů například na budovy a železnici jako takovou. Jak procentuálně se daří...? Já to řeknu takhle, za včerejšek jsme objasnili vlastně čtvrtinu těch anonymních telefonátů, čtvrtinu jsme objasnili, jinak se pohybujeme zhruba ve dvou třetinách. Dá se snížit množství těch anonymních telefonátů nějakými policejními postupy? Když jsme spolu hovořili minule, tak jste naznačoval, že například školáci, kteří byli, řekněme, častým vyvolávačem těch hrozeb, anonymních hrozeb, tak tím, že si museli nahrazovat výuku, tak kleslo téměř na minimum. No, trefil jste oblast, která je národohospodářsky méně významná, tam ty škody nejsou velké, nicméně ta reakce policie tam být musí. To jsou školy, sportovní utkání a podobně. Tam jsou preventivně přijata taková opatření po dohodě s příslušnými správci objektů, vůči nimž ten anonym směřuje, že například to vyučování bude nastaveno v sobotu nebo ve volný den a tudíž se nám projevil okamžitě pokles. Totéž plánujeme v dohodách s různými organizátory sportovních akcí a utkání, že dohrávka nebude okamžitě poté, kdy policie bude realizovat vlastně ta opatření, může být, ale bez diváků, anebo následující den, protože jinak si nedovedeme představit zajistit bezpečnost na stadionech a podobně. Na tom jste se už dohodli s českou hokejovou federací? Ne, je to náš návrh a budeme na něm trvat, protože jinak nemůžeme garantovat bezpečnost, to je naše priorita. Dva týdny uplynuly od chvíle, kdy začal anonym vydírat český stát. Pod hrozbou bombových útoků požadoval anonym deset milionů korun. Minulý týden policie podle pokynů shodila balíky s penězi na 25 místech střední Moravy. Tady krom jiného jeden z policejních expertů na policejním prezidiu řekl České tiskové kanceláři, že policie neměla plnit požadavky vyděrače, cituji doslova ze slov experta policejní akademie: "Teroristům se neustupuje, to je zásada, kterou najdete v našich, amerických a vlastně všech učebnicích." Proč jste nepostupovali podle učebnic a rozházeli jste...? Já nevím, o kterého kolegu se jedná, ale on zřejmě má na mysli teroristy, kteří vystupují s otevřeným hledím, to znamená ti, kteří konkrétně vydírají stát, ví se, kdo to je, vyjednává se a podobně, tam je to v pořádku a myslím si, že bych mu dal za pravdu. Ale pozor, jestliže máme situaci, která nastala v Olomouci, ta hrozba byla docela reálná od okamžiku, kdy nás vlastně tím výhrůžným textem pachatel kontaktoval, tak první prioritou je život a zdraví občanů v dané lokalitě, v daném teritoriu. Pro nás eventualita ekonomiky nebo dopadení pachatele je opravdu až druhořadým aspektem. To si musíme říci a tak by měla postupovat policie zcela standardně. Já odmítám jiné verze, to znamená, vyprovokování pachatele k tomu, aby nám dokazoval, že je způsobilý, to je špatně. Stojíte si stoprocentně za postupem policie v kauze olomouckého /přerušen/. Musím říci jednu věc. Já nevím, jak se občané tváří na postup policie, ale rád bych je touto cestou upozornil, ať nehodnotí kvalitu a efektivnost práce policie podle těch vnějších, těch vnějších projevů. To znamená, jestli jsme někam shodili balíčky, teď je chodíme ošetřovat a zalívat, aby nám vyrostly. Prostě já upozorňuji na to, že takhle samozřejmě to nelze, ale na straně druhé /přerušen/. Promiňte, vy říkáte, ať to lidé nehodnotí. Dá se to říci i tak, že je to zkrátka policejní strategie, toto a to, co se odehrává za oponou, je něco jiného? Policejní strategie je ochrana životů a zdraví a samozřejmě ty postupy naše jsou jednoznačně profesionální. A to, že nedošlo k vyprovokování pachatele k nějakým dalším dokazováním jeho hrozeb, tak to si myslím, že je jednoznačný úspěch. Já nevylučuji, co se stane do budoucna. Prostě je to pro nás pachatel, nicméně takhle jsme postupovat museli a bylo to správné rozhodnutí. Vyděrač si do soboty peníze nevyzvedl, v neděli se hejtman Olomouckého kraje Jan Březina rozhodl prolomit informační embargo policie k případu, obyvatele kraje varoval, že si vyděrač vybral pro případnou sérii explozí pondělí, anonym žádné nálože neodpálil. Hejtman Olomouckého kraje Jan Březina si za svůj postup vysloužil kritiku ministra vnitra Stanislava Grosse, který v úterý v BBC prohlásil. Stanislav GROSS, ministr vnitra (ČSSD) (zvuková ukázka): Samozřejmě podívejte se, když včera mně volá ministr kultury, jestli má dát doporučení, aby byla zavřena divadla v Olomouci, když na operační střediska policie volají mámy, jestli mohou posílat děti do školy, a ta atmosféra tam byla opravdu velmi složitá, tak to není normální věc. My jsme jenom za dnešní den měli šestnáct takovýchto anonymních telefonátů. Kdybychom o každé takové věci měli prostě dělat opatření tohoto typu, tak bychom opravdu ten život v zemi zastavili. Uvedl v úterý v rozhovoru pro BBC ministr vnitra Stanislav Gross. Zmařil nějakým způsobem hejtman Olomouckého kraje Jan Březina postup policie tím, že celou věc zveřejnil? Ne, ty postupy policie jsou výlučně kriminalistickými metodami a procesními metodami, to prostě nejde zmařit takovýmto způsobem. A samozřejmě my v tomto směru pokračujeme. Ten případ neskončil tím, že pachatel nebyl aktivní. Je to výsledek /přerušen/. Ozval se vám onen anonym krom té první výhrůžky, kterou adresoval, navázal s vámi ještě nějaký kontakt? Ne, od toho prvního okamžiku, toho prvního jeho výhrůžného textu nebyl aktivní. To si myslím, že je také dobrý výsledek. Deník Právo ovšem napsal, že neznámý vyděrač, jenž vyhrožoval bombovým útokem v Olomouckém kraji, změnil taktiku a pokusil se získat peníze nabídkou exkluzivních informací médiím a policii. To je fáma, nebo je to fakt? Ne, takového nic nemohu potvrdit a upozorňuji na to, že tento případ je velice závažný, nicméně není první. Máte nějaký precedentní...? ...v tomto případě tedy ostravského, už jsme takovouto záležitost realizovali, úplně stejné postupy a pachatel tehdy byl aktivní a byl dopaden. Kolik dostal trest? Myslím si, že patnáct roků, je to dva roky zpátky. To znamená, že tam ten trest u takového anonyma je poměrně vysoký. No, pozor, on byl aktivní natolik, že opravdu k těm výbuchům, kterými hrozil, došlo a došlo také k ujmám na životech a zdraví. Jak dlouho jste chytali toho ostravského anonyma? To jsou dlouhodobé záležitosti, trvalo to něco kolem roku, roku a půl. Tedy i u olomoucké kauzy je možné předpokládat, že to není kauza na týdny, ale že je to spíš na měsíce, na roky? Ne, já předpokládám... No, samozřejmě ano, ale já předpokládám, že pachatel už aktivní nebude. To znamená, že podle vašeho názoru olomoucká kauza skončila? No, to v žádném případě. Procesní úkony a kriminalistické musí pokračovat do promlčení tohoto trestného činu. Teď myslím samozřejmě ten anonym, že už s největší pravděpodobností nenaváže kontakt. Byl bych rád, kdyby to tak bylo. Poslední otázka, četl jste dnes noviny? Mladá fronta DNES napsala, že policisté si stěžují na nová pouzdra na pistole. Noviny jsem nečetl, ale byl jsem informován svou tiskovou mluvčí. Dělám to tak každý den. A jak je to s těmi pouzdry? Jsou tak problematická? Já takovéto informace nemám. Nedávno jsem se právě tomu autorovi, který to údajně uvádí, k tomuto vyjadřoval. Nemám informace toho typu, že by sada, zbraň a pouzdro, byla natolik problematická, že bychom museli přijímat nějaká opatření. Já tvrdím, že jsou to spekulace předtím, než ten případ bude definitivně uzavřen, šetří ho v současné době inspekce, ona šetří otázku podmínek té soutěže a tak dále. A myslím si, že tam poté, kdy bude uzavřen případ, bude jasno. Říká policejní prezident Jiří Kolář, který byl hostem ranního vydání Interview BBC. Já děkuji za vašich třicet minut, které jste věnoval BBC. Někdy příště na shledanou. Na shledanou. Takové bylo Interview BBC. Od mikrofonu se loučí Václav Moravec. Teď celá, poslechneme si aktuální zprávy. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích Kolář: Rizika pro RFE nepocházejí pouze od iráckých diplomatů PRAHA 28. března (ČTK) - Vyhoštěním pěti iráckých diplomatů stát sice minimalizoval riziko teroristického útoku na pražskou budovu Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL), policejní opatření však musejí pokračovat se stejnou intenzitou. Policejní prezident Jiří Kolář dnes BBC řekl, že rizika pro americkou rozhlasovou stanici pocházejí i z jiných směrů. "V současné době se na intenzitě rizik nic nezměnilo, rovněž opatření policejní mají stejnou intenzitu ... My nemůžeme přece očekávat, že jediný směr rizik pocházel od diplomatů, to nelze takto zúžit a bagatelizovat," řekl. Rizika pro RFE/RL plynou ze záměrů Iráku přerušit její pražské vysílání do této země. "Přerušit vysílání nelze žádným jiným způsobem než útokem na budovu, její destrukcí," řekl Kolář. Policisté začali sídlo RFE/RL v centru Prahy střežit už po teroristických útocích na USA v září 2001. Kolář připomněl betonové zábrany kolem budovy. Ty podle něj vydrží jakýkoli nájezd z úhlu, pouze kolmý by byl problematický, proto jsou na Vinohradské třídě další doplňkové betonové zábrany. Žádné další zábrany se podle něj přidávat nebudou. Kolář rovněž uvedl, že policie musela v uplynulém týdnu posílit ostrahu tří velvyslanectví, jmenoval jen Velkou Británii a Španělsko. Dosavadní opatření jsou podle něj jednoznačně úspěšná. "Nestalo se za ten týden nic, policie je schopna standardně reagovat na veškeré svoje úkoly ... zvládáme všechno," řekl. O vyslání českých policistů pod mandátem OSN do Iráku po skončení války se podle Koláře zatím nehovoří, nelze to však vyloučit. Češi působí nyní v Bosně a Kosovu. Podle Koláře má policie v záloze 100 lidí jazykově a odborně připravených. Čeští policisté mohou být vysláni do Iráku Právo, 29. 3. 2003, strana 3 - Policejní prezident Jiří Kolář v pátek na rozhlasové stanici BBC nevyloučil, že do Iráku mohou být vysláni čeští policisté. "O vyslání českých policistů pod mandátem OSN do Iráku po skončení války se zatím nehovoří. Nelze to však vyloučit. Policie má v záloze sto lidí jazykově a odborně připravených," řekl policejní prezident. Dále uvedl, že stát vyhoštěním pěti iráckých diplomatů minimalizoval riziko teroristického útoku na pražskou budovu Rádia Svobodná Evropa. "Rizika plynou ze záměrů Iráku přerušit její pražské vysílání do této země. Přerušit vysílání nelze žádným jiným způsobem než útokem na budovu, její destrukcí. Policejní opatření však musejí pokračovat se stejnou intenzitou. Rizika pro tuto rozhlasovou stanici pocházejí i z jiných směrů," řekl Kolář. Přiznal, že policie musela v uplynulém týdnu posílit ostrahu tří velvyslanectví, jmenoval však jen Velkou Británii a Španělsko. Kolář: Rizika pro RFE nepocházejí jen od iráckých diplomatů Lidové noviny, 29. 3. 2003, strana: 4 - Vyhoštěním pěti iráckých diplomatů stát sice minimalizoval riziko útoku na pražskou budovu Rádia Svobodná Evropa, policejní opatření však musejí pokračovat. Policejní prezident Jiří Kolář pro BBC řekl, že rizika pro americkou rozhlasovou stanici pocházejí i z jiných směrů. "Na intenzitě rizik se nic nezměnilo, rovněž opatření policejní mají stejnou intenzitu," uvedl Kolář. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:13 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
