| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| čtvrtek 27. března 2003, 18:00 SEČ | |||||||||||||||
| Cyril Svoboda | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Cyril Svoboda uvedl, že v následujících dnech by měla být do Iráku vyslána česká vojenská polní nemocnice.
Přepis rozhovoru Citace rozhovoru v médiích Týden od zahájení války v Iráku vystoupil na Floridě s projevem k americkým vojákům prezident George Bush. Jak řekl, po celý týden svět pozoroval obratnost, s jakou američtí vojáci v Iráku postupují. Bush také ocenil vojáky ostatních zemí protisaddámovské koalice, mezi nimi i českou protichemickou jednotku. George W. BUSH, americký prezident (zvuková ukázka): Všechny státy v naší koalici přispívají k našemu stálému postupu. Čeští, slovenští, polští a rumunští vojáci, k nimž se brzy připojí i ukrajinští a bulharští vojáci, jsou nasazeni v oblasti Perského zálivu a jsou připraveni odpovědět v případě iráckého útoku zbraněmi hromadného ničení kdekoliv v tomto regionu. Konstatoval ve středu americký prezident George Bush. Podle českého ministra zahraničí Cyrila Svobody by mohly Spojené státy americké poskytnout České republice až 25 milionů dolarů, což je asi 750 milionů korun na krytí nákladů spojených s účastí Česka v mezinárodním boji proti terorismu a ve válce proti Iráku. Nejen o tom bude následujících třicet minut. Od pondělí do pátku pravidelně v tomto čase vysíláme Interview BBC, ne jinak je tomu i dnes. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl vicepremiér, ministr zahraničí a předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda. Vítejte v BBC, hezký dobrý den. Dobré odpoledne. Když jste byl v tomto pořadu naposledy, vaše slova o tom, že Česká republika je na straně spojenců proti Iráku, vyvolala značnou polemiku. Prezident Václav Klaus k vystoupení Cyrila Svobody k Interview BBC uvedl: Václav KLAUS, prezident České republiky (zvuková ukázka): Já jsem byl mnoho let předsedou vlády a velmi jsem se mračil, když jednotliví ministři něco odhlasovali ve vládě a pak na tiskové konferenci říkali něco jiného. Já myslím, že to není kolegiální. Já si myslím, že to není elementárně týmové a myslím, že i ta sobotní akce pana ministra patřila do této kategorie. Uvedl před týdnem pro BBC prezident Václav Klaus. Jaké ponaučení si Cyril Svoboda vzal z rozruchu, který způsobila jeho slova o tom, že Česká republika je na straně koalice proti prezidentu, respektive proti režimu prezidenta Saddáma Husajna? Žádné ponaučení si z toho nemusím brát, protože to, co říkám, je pravda. Trvám si na tom a je to také přesně v souladu se zahraniční politikou České republiky a tyto komentáře jsou komentáře, které podle mě jsou orientované do české politické scény, aby se tady věci komentovaly. Ale žádné volby nejsou. Vždy to bývá tak, že se takové komentáře ... Ale já si myslím, že je možné, že i někteří zkrátka chtějí využít každé příležitosti k tomu, aby se tyto věci komentovaly. Opakuji znovu, to, co říkám, je zcela v souladu s tím, co je v principech naší zahraniční politiky, v usnesení vlády. Je to naprosto v pořádku a není na tom co měnit. Komunistická strana Čech a Moravy ústy svého vedení požadovala vaše odvolání z funkce vicepremiéra, ministra zahraničí. Připustil jste si, že byste mohl být odvolán? Když to říkají komunisté, tak je to vyznamenání, protože komunisté nemohou nikde definovat naši zahraniční politiku, ani vnitřní politiku. To znamená, že komunisté zkrátka surfují pouze na vlně velkého populismu. Ti jsou ochotni tvrdit cokoliv a volit kohokoliv. Takže si myslím, že toto podle mě není důvod k tomu, abych jakkoliv byl nervózní. Spím klidně a toto mě nerozčiluje. Podle sociologických dat stoupá, řekněme, odpor české veřejnosti k válce proti Iráku. Je to podle vás dáno i tím, že česká politická elita se ne zcela jednoznačně vyjadřuje k tomu, zda je součástí koalice proti Iráku či nikoliv? Samozřejmě každý ho kvalifikuje, má to tak být, abychom se vyjadřovali přesně a zřetelně. Také se praví, že vaše slovo budiž ano, ano, ne, ne, věci se mají říkat zřetelně. Promiňte, není problém ale v tom samotném usnesení vlády říci, že ano, my rozumíme tomu, že spojenci útočí proti Iráku, ale mrzí nás, že to není dáno a posvěceno Organizací spojených národů, respektive Radou bezpečnosti? Ne, tam je ..., litujeme toho, že nedošlo k dohodě v radě bezpečnosti, protože bylo by dobré, kdyby byl nový akt v radě bezpečnosti, neboť celá zkušenost, kterou jsme prošli kolem Iráku, vede k tomu, že v Evropě jsou šrámy, které je potřeba dávat dohromady. V euroatlantickém partnerství se to promítá a rada bezpečnosti podle mě volá po nutné reformě. Ta v této fázi a v tomto složení, jak funguje, podle mě ukazuje, že už fungovat dlouhodobě nebude moci. V každém případě nejednoznačná vyjádření politiků podle vás přispívají k tomu, že v české společnosti roste odpor proti válce v Iráku? Především občané potom nevidí přesně, jak ty věci jsou. To znamená, že je potřeba zopakovat, že konzistentní a dlouhodobé postoje jsou to, co vytváří partnerství. A znovu opakuji, my patříme do euroatlantického prostoru. Spojené státy americké, Velká Británie a další země jsou naši spojenci, máme s nimi uzavřené spojenecké smlouvy, takže nemůžeme se jen tak, aniž bychom měli pro to vážný důvod, otočit k našim spojencům zády, jsou to naši spojenci. Vy jste před týdnem naznačil, že celý rozruch byl i dán tím, že Česká strana sociálnědemokratická má před sjezdem. Předpokládáte, že po sjezdu sociální demokracie, respektive politici ČSSD budou k válce proti režimu prezidenta Saddáma Husajna smířlivější? Já myslím, že pokud jde o tento vývoj, že tady existuje i výhrada svědomí, že určitě mezi politiky je mnoho lidí, kteří to myslí velmi poctivě a jsou lidé, kteří jsou populisté, kteří si to nemyslí, ale jenom vidí, že teď je populární říkat něco proti té válce, takže to dělají. Já také nesouhlasím s válkou jakožto takovou, to je krajní řešení a samozřejmě jako každý člověk jsem proti válce. O tom je nejmenších pochyb. Ale Saddám Husajn porušoval všechny možné rezoluce, napadl sousední státy, používal zbraně hromadného ničení proti vlastnímu obyvatelstvu. Ale jste přesvědčen o tom, že sjezd ČSSD možná, řekněme, bude mít, respektive vystupování politiků ČSSD po sjezdu ukáže, že budou mít větší pochopení pro válku proti Iráku? To nevím, co se stane po sjezdu sociální demokracie. Já přeji sociální demokracii, jako přeji své vlastní politické straně, jako všem politickým stranám, aby každý sjezd posílil, dal stranu ..., aby jí dal nový mandát, aby srovnal, pokud možno, všechny řady. To je něco, co je výsledek, živý výsledek sjezdu pro každou politickou stranu, takže ho opravdu přeji sociální demokracii také. Vy opravdu vystoupíte s projevem na sjezdu ČSSD, dotknete se války proti Iráku? Já plánuji pouze pozdravit sjezd. Chci mluvit o smyslu a podstatě koaličního vládnutí, o naší připravenosti jako koaličního partnera ke spolupráci, budu mluvit o těchto tématech. Ale já přicházím pozdravit tento sjezd, já nejsem člen sociální demokracie a toto je nejvyšší orgán politické strany, takže si myslím, že politická témata má si diskutovat sjezd sám. O válce mluvit nebudete? Ne, neplánuji to. Senátor a možný kandidát na místopředsedu ČSSD Richard Falbr ještě před zahájením války v rozhovoru pro BBC uvedl, že sjezd ČSSD musí odsoudit válečný konflikt v Iráku. Richard FALBR, senátor ČSSD, kandidát na místopředsedu ČSSD (zvuková ukázka): Já budu požadovat, a to naprosto vážně, aby sjezd tu válku odsoudil, protože si myslím, že to sociálnědemokratická strana musí udělat. Nepůjde-li o akci sankciovanou rozhodnutím OSN, půjde o jasný akt agrese a proti tomu by sociální demokraté měli vystoupit. Uvedl ještě před zahájením války v rozhovoru pro BBC senátor a kandidát na místopředsedu ČSSD Richard Falbr. Zkomplikuje případné usnesení sjezdu sociálních demokratů, které odsoudí válku v Iráku, pozici České republiky? Ano nebo ne? Podívejte se, bavíme se, jako kdyby to usnesení bylo přijato. Může to být, že bude přijato. Budeme se chovat podle toho, jaká usnesení budou přijata. Já samozřejmě věřím, že všechny politické strany, které jsou ve vládních odpovědných ..., ve vládních funkcích, tak také musí přijímat usnesení v jisté kontinuitě i kroků, které učinily v minulosti. Takže já nechci mluvit, co by se stalo kdyby. Budeme diskutovat usnesení taková, jaká budou přijata. Já jenom přeji sociální demokracii, aby v usnesení šla ku prospěchu sociální demokracie a České republiky. Týden od zahájení války proti Iráku vystoupil s projevem k americkým vojákům na Floridě prezident George Bush. Jak řekl, po celý týden celý svět pozoroval obratnost, s jakou američtí vojáci v Iráku postupují. Bush také ocenil vojáky ostatních zemí protisaddámovské koalice, mezi nimi i českou protichemickou jednotku. George W. BUSH; americký prezident (zvuková ukázka): Všechny státy v naší koalici přispívají k našemu stálému postupu. Čeští, slovenští, polští a rumunští vojáci, k nimž se brzy připojí i ukrajinští a bulharští vojáci, jsou nasazeni v oblasti Perského zálivu a jsou připraveni odpovědět v případě iráckého útoku zbraněmi hromadného ničení kdekoliv v tomto regionu. Konstatoval ve středu americký prezident George Bush. Vy tedy nepovažujete, předpokládám, za problém, že George Bush zařazuje Českou republiku do koalice, která válčí proti Iráku? Vždyť to řekl prezident Bush správně. Řekl, že jsme připraveni býti účastníky této operace, budou-li použity zbraně hromadného ničení, chemické a biologické zbraně, nebo když bude vážné podezření o použití těchto zbraní. To máme v usnesení Poslanecké sněmovny, takže to tak je, na tom není co měnit. A ti, kteří tvrdí, že Česká republika není součástí koalice proti Iráku, měli by si podle vás uvědomit, aby sdělili veřejnosti, že v tom případě odmítají finanční prostředky? Podívejte se ... Protože George Bush, promiňte, George Bush zařazení České republiky ocenil a zároveň Česká republika se dostala na seznam zemí, které dostanou od Spojených států amerických za to, že jsou součástí oné koalice, poměrně vysokou částku. České republiky se má týkat až 25 milionů dolarů. Takže, podívejte se, to je tak. My nejsme součástí té vojenské operace. To vidí všichni, to vidí Američané a jako nikdo s tím nemá potíž. My nejsme součástí oné vlastní vojenské operace. Působíme v tom regionu v koalici Trvalá svoboda. Tam máme jednotku, to je ..., ten mandát dále existuje. Peníze, které navrhuje prezident Bush, jsou peníze, které ještě neschválil Kongres Spojených států amerických. Stane-li se tak, budou nám nabídnuty. Já si myslím, že ty peníze je vhodné přijmout, protože jsou určeny na veškeré operace na Blízkém východě. To není podmíněno žádným mandátem. To není, jestli to má být na mandát Trvalá svoboda nebo Svobodný Irák. A my jsme se rozhodli, že pošleme vojenskou nemocnici do místa, zřejmě do Basry. To znamená, že ta nemocnice tam bude dopravena v řádu dnů, to je velice rychlé. To jsou nákladné věci a bude-li na to .., budou na to prostředky mezinárodní, proč bychom je nevzali? Protože přispíváme na zájmu společenství. Kdy podle vás bude nemocnice už fungovat v Basře? Já jsem zastáncem toho, abychom skutečně to učinili velice rychle, protože dynamický vývoj v Iráku je samozřejmě také očividný a je potřeba rychle jednat. A tato humanitární pomoc, pomoc lékařů, zdravotních sester, je pomoc, kterou potřebují lidé, kteří trpí. Proto čím dříve, tím lépe. A bude-li to v řádu dnů, tak jenom lépe. Já dokonce si myslím, že na to není třeba ani extra svolávat vládu, já s tím souhlasím hned. To si myslím, že tady nemáme váhat. To znamená, že pokud možno by ministr obrany měl už rozhodnout a nemocnice by měla ... Já myslím, že tady existuje komunikace mezi ministrem obrany a premiérem, o které já jsem pečlivě informován panem premiérem. Já plně souhlasím s tím, že je potřeba velmi rychle jednat. Jedná se o pomoc lidem, kteří mohou trpět nebo trpí, a to je povinností všech slušných lidí, velmi rychle jednat. Nebude mít ovšem Česká republika problém, v rámci jaké operace nemocnici do Basry vyšle? Protože v případě, že ji ..., vy zvedáte ruce, ale co když budou zase politici například ČSSD, kteří budou říkat: "My se nezapojíme do operace Svobodný Irák." Případně ta nemocnice bude v rámci této operace Svobodný Irák? V tom případě si otevřeme klidně krám na ubohost a můžeme ji prodávat tady v kilech, protože buď jdeme pomoci lidem, kteří trpí, nebo jim nejdeme pomoci, anebo jsme zkrátka pavlačová republika. To znamená, že to bude v operaci Svobodný Irák? Já neřeším ..., my posíláme lidem trpícím. My jsme tam pod mandátem Trvalá svoboda a pod tímto mandátem může být nemocnice přemístěna na místo samé. Já teď se nechci prát o žádné mandáty, protože když lidé trpí, tak je potřeba jim pomoci. Před týdnem Česká republika vyhostila čtyři irácké diplomaty. V pondělí pak ministerstvo zahraničí oznámilo, že další nežádoucí osobou je irácký charge d´affaires. Česká vláda oznámila, že k vyhoštění došlo i na základě informací zpravodajských služeb, včetně BIS. Ředitel Bezpečnostní informační služby Jiří Růžek k tomu ve středu v Interview BBC uvedl: Jiří RŮŽEK, ředitel Bezpečnostní informační služby (zvuková ukázka): A z pohledu Bezpečnostní informační služby a zpravodajské komunity bych chtěl říci, že naším úkolem bylo, řekněme, minimalizovat riziko, které by mohlo existovat v působení iráckých zpravodajských služeb. To riziko, řekl bych, je velké vlastně ve vztahu k současné irácké kampani a válce, která probíhá v Iráku v rozhodnutích, která padají nebo padaly na nejvyšším vedení a velení iráckého státu. Ten problém není nový a my se této problematice věnujeme vlastně již několik let. Je to spojeno se vztahem, který mělo irácké postoje, který mělo irácké vedení a má irácké vedení k působení Rádia Svobodná Evropa v Praze. My jsme vlastně dlouhá léta monitorovali jejich zvýšený nebo mimořádný zájem jaksi o tuto instituci. Přes šetření, která byla vedena, jsme zjistili, že bylo rozhodnuto o způsobení nebo úkolování místní stanice k tomu, aby zamezila vysílání do Iráku způsoby, které jsou k tomu vhodné. A podařilo se nám získat i určité scénáře, které byly pro tento případ zpracovány. Středeční slova ředitele Bezpečnostní informační služby Jiřího Růžka. Byla Svobodná Evropa v ohrožení a proto bylo nutné vyhostit pět iráckých diplomatů? My jsme vyhostili irácké diplomaty proto, že to byl výsledek šetření zpravodajských služeb, a to jak našich, tak zahraničních. A nebývá zvykem toto sdělovat, tyto důvody nesdělují se ani těm diplomatům, natož veřejnosti, takže já držím toto pravidlo, které vyplývá z mezinárodních pravidel. Takže více k tomu neřeknu, než toto. Ovšem Spojené státy americké požádaly spojence, aby uzavřeli irácká velvyslanectví. Uvažuje o tom Česká republika? Nebo jak odpoví? Nadále zůstávají, tuším, že dva diplomaté nebo tři diplomaté a dva techničtí pracovníci, takže v té budově se může normálně větrat a může fungovat, nebude zamčená. Nemusíte tedy uzavírat, protože jste ji ochromili tím, že jste vyhostili diplomaty? My jsme splnili to, co si myslíme, že pro bezpečnost je třeba učinit, a to, co je potřeba i udělat jako závazek vůči našim spojencům a partnerům. A jak říkám, toto je takzvaná minimalizace toho úřadu a není třeba ji zavírat. Spojené státy americké také požádaly spojence, aby ... Samozřejmě, pokud se nezmění podmínky do budoucna, ale ... Vy předpokládáte, že by Irák poslal nové diplomaty? Ne, ne. Já si myslím, že tímto to skončilo a že ..., doufejme, že nebudeme potřebovat přistupovat k dalším krokům. Toť vše. Spojené státy ovšem požádaly také spojence, aby zmrazili konta, která má Irák v těch zemích, spojeneckých zemích. Česká republika je informována, kolik Irák, stát Irák má v České republice na kontech peněz? Ministr financí toto zjišťuje přesně, abychom věděli, jaká je naše věřitelská pozice vůči Iráku, jak to s těmi všemi konty je. O tom jistě bude informovat vládu, ale ta věc se musí přesně zjistit. Zatím se žádná opatření neučinila. Zatím se tedy neví, jestli to jsou poměrně vysoké částky, které by bylo nutné zmrazit? Já nevím, jestli se to ví nebo neví, ale já to nevím. A vy do toho nebudete vstupovat? Protože vy musíte dát odpověď ... Ano, bude to na vládě, ale ... Kdy? Já si myslím, že to bude buď na pondělní vládě, bych to tak očekával, nebo na nějaké nejbližší vládě, a to je věcí ministra financí. Myslím si, že nemůže být každý vševědoucí. To sdělí pan ministr financí včas. Další a velmi stručně vás poprosím o odpověď na otázku, Spojené národy už diskutují o tom, jak velká bude zapotřebí částka k humanitární pomoci v Iráku. Mluví se o dvou miliardách dolarů. Kolik dá Česká republika? A předpokládám, že to budete navrhovat vládě vy. Tak to je otázka, kterou se také budeme zabývat. My zatím uvolňujeme část z našich čtyřiceti milionů korun na první pomoc a o tom se teď jedná mezi námi a ministerstvem obrany. Ale ta konečná částka, jak budeme schopni pomoci, bude záležet na míře naší účasti, a to je otázka budoucnosti. Doufám, že ta budoucnost bude co nejdříve, abychom se zabývali humanitárními otázkami, otázkami rekonstrukce, usmíření společnosti a tak dále a aby co nejdříve skončil válečný konflikt. A ty první peníze ze čtyřiceti milionů korun už by se daly distribuovat po pondělním rozhodnutí vlády? To zatím ještě nevím, protože ještě nevím, zda to vůbec na vládě v pondělí bude zařazeno. Já jsem říkal, že to je možné, že bude v pondělí. Já jenom si myslím, že se tady nemá otálet, že máme jednat o této věci rychle. A znovu opakuji, pomoc se musí k lidem, kteří trpí, dostat co nejdříve. Ale těch čtyřicet milionů bude pouze první částka. Já říkám o čtyřiceti, ale uvidíme. O tom teprve jednáme, protože půjde i o použití těch peněz do toho sužovaného ..., do té sužované části světa. Už jde také velká pomoc humanitární z jiných zemí a tak dále. To se musí taky trochu koordinovat a nepochybně je to povinností každého slušného člověka, podpořit myšlenku humanitární pomoci. Téma Irák a válečná operace v Iráku uzavřeme několika názory posluchačů, protože k dispozici jsou internetové stránky www.bbc.cz. Na té úvodní stránce v pravém rohu nahoře najdete dotazník a vy, posluchači BBC, se můžete zapojit. Tady jsou názory. Například Jan Virst píše: "Já v podstatě schvaluji válku v Iráku, ovšem s výhradami. Bylo by mi určitě milejší, kdyby tento útok schválila Rada bezpečnosti OSN, ale i tak tento krok schvaluji. V Iráku je špatný režim a nedivím se Spojeným státům, že ho chtějí svrhnout." Jak by odpověděl Cyril Svoboda jako občan? Jinak, než jako člen vlády? Já jsem občan a také člen vlády. Saddám Husajn má zbraně hromadného ničení, je to režim neuvěřitelně autoritativní, stalinského typu a je to režim, který ohrožuje okolí. Takže je potřeba s tím něco udělat. Takže, znovu opakuji, my to vidíme jako krajní řešení, válku, jako řešení, které nikdo nevítá, ale když už tu to řešení je a máme-li možnost volby, zda Bagdád nebo koalice, tak říkáme koalice. Názor proti, Monika Forejtová píše na internetové stránky BBC: "V žádném případě s tím nesouhlasím, ale jsem jen obyčejný člověk, který to nezmění. Je to velice zbytečné a obávám se, že je to počátek nějaké katastrofální reakce Iráku. Například vypuštění neznámého viru, na který nebude lék a lidé začnou vymírat." Monika Forejtová. Pište i vy. Nalogujte se na www.bbc.cz a pište nám názory, jestli je oprávněná vojenská operace Spojených států, Velké Británie a spojenců v oblasti Iráku. Hostem u mikrofonu BBC je český vicepremiér, ministr zahraničí a předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda. V úterý otevřelo Sudetoněmecké krajanské sdružení na pražské Malé Straně svou kancelář. Podle předsedy Sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernda Posselta má kancelář sloužit k posílení dialogu a navazování kontaktů s českou občanskou společností. Posselt, který patří k nejhorlivějším kritikům českých poválečných dekretů prezidenta Edvarda Beneše v rozhovoru pro BBC říká, že cesta ke smíření vede přes dialog. Bernd POSSELT, předseda Sudetoněmeckého krajanského sdružení (zvuková ukázka): Chceme tady vyvíjet kontakty, které by pomohly ke smíření obou národů. Neschopnost domluvit se vede k nacionalismu, nenávisti, k útlaku a také k vyhnání. Říká v rozhovoru pro BBC předseda Sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernd Posselt. Přispěje podle vás otevření té kanceláře ke smíření obou národů? Tak, podívejte se, ta kancelář nebyla otevřena jako oficiální zastoupení, protože to nebylo registrováno ani na ministerstvu zahraničních věcí, ani na ministerstvu vnitra a je to soukromá záležitost. Já to beru jako v demokratické společnosti jistou otevřenost. Vůbec bych nepřeceňoval roli té kanceláře a už vůbec bych z ní neměl strach, že to může něco ohrozit nebo něco podobného. Ale takové rozpaky u politiků to vyvolalo. Například ... Ale samozřejmě to ... ... prezident Václav Klaus označil celou věc za nepatřičnou a nepotřebnou. Tak to je názor pana prezidenta, který já plně respektuji. Sám si myslím, že bych nepřeceňoval to, že se otevře tato kancelář, protože má-li dojít k nějakému dialogu a usmíření, musí to být dialog jako širší mezi státy, mezi politickými reprezentacemi a tak dále. Ale tato kancelář nic zásadního vyřešit nemůže a znovu opakuji, nepřeceňuji roli této kanceláře a už vůbec ne, že bych měl obavu z toho, že tady vznikla. Beru to. Jako v otevřené společnosti, proč by nevznikla kancelář? Stínoví ministři zahraničí a vnitra Občanské demokratické strany Jan Zahradil a Ivan Langer požádali vládu o sdělení, jak bude postupovat, pokud bude pražská kancelář Sudetoněmeckého krajanského sdružení vyvíjet činnost, která nebude odpovídat českému právnímu řádu. Oba politici ODS se vlády zeptali na to, jaký je zákonný a institucionální rámec působení této kanceláře v České republice a v českém právním prostředí. Místopředseda ODS Jan Zahradil k tomu doslova v rozhovoru pro BBC říká: Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda ODS (zvuková ukázka): Jistě to může být prostě útok nebo zpochybňování současného právního řádu, který je mimo jiné založen na tom poválečném uspořádání, které je mimo jiné založeno na těch dobře známých takzvaných Benešových dekretech. Může tam také dojít prostě k tomu, já nevím, zase teoretizuji, že tam bude nějaká snaha, nebo informační kampaň nebo něco podobného, ve které bude deklarováno, že jde o naturální restituce majetku a tak dále. Já skutečně nevím, proč to tady přesně otevřeli. Myslím si, že je to velká chyba. Myslím si, že to zhorší česko-německé vztahy. Myslím si, že ta kancelář tady bude prostě takovým jaksi bolavým místem pražského života, že může být centrem nejrůznějších demonstrací a protestních akcí a myslím si, že to může svým způsobem i otrávit náladu před referendem, což je to, co nepotřebujeme. Konstatuje v rozhovoru pro BBC místopředseda ODS Jan Zahradil. Má ministr zahraničí Cyril Svoboda obavy, že Landsmanschaft a jeho kancelář v Praze může otrávit situaci před referendem? Ten problém má tři roviny. Za prvé, aby to byla oficiální nějaká zastoupení, muselo by to být registrováno na vnitru, což není, za prvé. Za druhé, bude-li kdokoliv, včetně této kanceláře, vyvolávat něco, co je v rozporu s právním řádem, tak samozřejmě se musí zakročit kompetentními orgány, ať už to jsou orgány justice nebo politice nebo tak, to je zřetelné, ale nevyvíjí žádnou protistátní činnost. Za třetí, v tom souhlasím s panem Zahradilem, že otevření té kanceláře podle mě je zbytečné a může to vést k tomu, že se stane zájmem těch, kteří budou proti, nebo jsou proti vstupu do Evropské unie a budou to používat jako argument. Pro mě ten krok není šťastný, ale zase znovu říkám, nepřeceňuji roli té kanceláře na česko-německé vztahy, to nepřeceňuji. Ale z toho, co jste ... Ale šťastný krok to není v žádném případě. Z toho, co jste teď řekl, tedy taková bude i odpověď Janu Zahradilovi a Ivanu Langerovi, kteří se ptají, jaký je zákonný a institucionální rámec? Ano, ale protože tady to zjistíme a sdělíme, nicméně, znovu opakuji, vláda, až bude požádána, musí rozhodnout kolektivně, to nemohu rozhodnout já za vládu. Já sám za sebe říkám, že je to soukromá záležitost a nepovažuji to určitě za šťastné, teď tu kancelář otevírat. Evropský parlament, Rada Evropy a Evropská komise se aktuálně nedohodly, jak řešit procedurální problém se schvalováním rozpočtové přílohy smlouvy o přistoupení. Je podle českého ministra zahraničí Cyrila Svobody vážně ohrožen slavnostní podpis přístupové smlouvy? To není. Ta smlouva bude podepsána, bude podepsána v Aténách na summitu. To si myslím, že se stane. A mluvíme stále i s reprezentanty Evropské unie právě o tom finančním rámci, o budoucím uspořádání Evropy, Evropské unie. To je téma velmi naléhavé, ale samotný podpis to podle mě neohrozí, to je politicky rozhodnutá věc dávno. Podle vás tedy se nakonec Evropský parlament, Rada Evropské unie i Evropská komise dohodnou? Zatím se tak v dějinách vždycky stalo, takže jsem rád, že se tomu stane i, doufám, v budoucnu. A není sebemenší signál, že by se proces rozšíření a vstupu našeho do Evropské unie, že by se nezdařil. Máme dobrý příklad ve Slovinsku, kde 90 % lidí řeklo ano Evropské unii. Slovinci se nebojí, Slovinci jsou připraveni. Já myslím, že my na tom nejsme o nic hůře a máme stejnou odvahu a stejnou schopnost. Na sjezd České strany sociálnědemokratické přijede evropský komisař pro rozšíření Günter Verheugen. Myslíte si, že to souvisí i se situací v ČSSD? Alespoň tak interpretovala tuto zprávu média, že Günter Verheugen pojede naznačit do Prahy, že by nebylo správné přepřahat tedy, aby se Vladimír Špidla stal opět předsedou, protože by to mohlo rozkolísat stabilitu České republiky před referendem. Já myslím, že Günter Verheugen je dobrý politik, není kočí, takže o přepřahání on mluvit nebude. Ale je to také člověk, který je člen sociální demokratické strany v Německu, takže je pochopitelné, že je hostem. Je to člověk, kterého si vážím a pro vstup České republiky do Evropské unie on dělal velmi mnoho. Myslím si, že jsme mu za hodně vděční. Říká Cyril Svoboda, vicepremiér, ministr zahraničí, předseda KDU-ČSL. Já děkuji za vašich třicet minut, které jste věnoval pořadu Interview BBC. Někdy opět na shledanou. Děkuji, na shledanou. Takové bylo Interview BBC. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích Česko vyšle polní nemocnici do Basry Právo, 28. 3. 2003, titulní strana - Ministerstvo obrany chce vyslat 150člennou polní nemocnici do irácké Basry, kde stovky tisíc lidí živoří bez dostatku vody, potravin a léků. Spolu s lékaři má brzy odletět do Zálivu také sto elitních vojáků z prostějovského speciálního komanda. Jejich úkolem by bylo chránit nemocnici před útoky Iráčanů. Novináře o tom včera informoval ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Dodal, že kromě toho by překročit hranice Iráku měla i část české protichemické jednotky v Kuvajtu. Celkem by tak Česko mělo v Iráku a v jeho bezprostředním okolí bezmála 700 vojáků. "Bude záležet na politické reprezentaci, jestli se rozhodne vydat nemocnici odpovídající pokyn k odjezdu," prohlásil ministr. Je však přesvědčen, že v parlamentu najde podporu. Vláda může o své vůli poslat vojáky do zahraničí a teprve dodatečně do šedesáti dnů žádat o souhlas parlament. Podle Tvrdíka by ale v tomto případě bylo lepší urychleně svolat parlament a nejprve najít politickou shodu. Z prvních reakcí politiků se zdá, že by neměla mít vláda u zákonodárců velký problém. Už včera v ranních hodinách přitom ve vší tichosti odletěl z Prahy armádní letoun Tu-154 s šestnácti vojáky speciální jednotky z Prostějova na palubě. Ministerstvo to zveřejnilo až s několikahodinovým zpožděním. Cílem jejich mise je Kuvajt, kde mají střežit chemickou jednotku před teroristickými útoky. Stejným letadlem cestovali také čtyři vojáci slovenské armády, kteří mají totéž poslání. Armádní činitelé tvrdí, že situace je už také poblíž hlavního města Kuvajtu složitá, neboť se přes hranici daří přecházet některým iráckým vojákům převlečeným do civilu. Pokud by navíc chemici zasahovali na území Iráku, je podle nich zvýšená ostraha nutná. Speciální jednotka z Prostějova je trénována pro zvlášť náročné akce. Jde o bojovou jednotku specializující se na záškodnickou činnost, osvobozování rukojmích, přepady transportů atd. Některé vládní zdroje prohlašují, že vyslání polní nemocnice je doslova za dveřmi. Podle nich připadá v úvahu už do konce tohoto týdne. Tvrdík to ale včera na dotaz Práva odmítl s tím, že tak rychle to nepůjde. Nevyloučil ale, že by mohl nejprve odjet tým lékařů a teprve po schválení ústavními orgány zbytek nemocnice. Podobně se na dotaz Práva vyjádřil také jeden z armádních činitelů. "Umím si představit, že velmi brzy odletí několik lékařů s lehkým materiálem, aby se pomoc nezdržovala. Zbytek by mohl dorazit o několik dní později," prohlásil. Na otázku, zda pošleme vojenskou nemocnici do Basry i tehdy, bude-li to zařazeno pod operaci Svobodný Irák, ministr zahraničí Cyril Svoboda BBC včera odpověděl, že nemocnici bychom měli poslat co nejrychleji, tedy v řádu několika dnů, a není k tomu nutno svolávat vládu. "A pokud by bylo důležité, pod jakým názvem tam pojedeme, v tom případě si otevřeme krám na ubohost a budeme pavlačová republika," zdůraznil. Lékařům by měl šéfovat Mojmír Mrva, který by tak vystřídal Jindřicha Sittu, jenž působil v afghánské misi. Podle Tvrdíka se zvažuje, že by se struktura českých jednotek v Zálivu v případě vyslání nemocnice a prostějovských sil celkově pozměnila. Dnešní velitel chemiků generál Dušan Lupuljev se nejspíš stane národním velitelem, který by měl na rozkaz chemiky, lékaře i prostějovské komando. Milióny z USA na lékaře Na krytí nákladů spojených s účastí ČR v mezinárodním boji proti terorismu a akcích proti Iráku by USA mohly Česku poskytnout až 25 miliónů dolarů (tedy asi 750 miliónů korun). Vyplynulo to z včerejšího rozhovoru ministra Svobody pro Český rozhlas. Peníze by mohly sloužit na pokrytí účasti na Blízkém východě a vyslání armádní nemocnice do Iráku. Až dosud se hovořilo o tom, že USA by mohly poskytnout Česku 15 miliónů dolarů (450 miliónů korun). "Ještě se uvažuje o další částce asi deset miliónů dolarů (zhruba 300 miliónů korun) a tu bychom použili popřípadě na nemocnici, kterou bychom poslali… do Iráku," uvedl Svoboda. Upozornil, že Kongres USA ještě o této pomoci nerozhodl. Tvrdík opakovaně uvedl, že část peněz na financování nemocnice jeho resort má, větší část by ale měla zaplatit cizina. "Řada států má finanční prostředky a nemá schopnosti. My v tuto chvíli díky našemu zapojení do misí už nemáme finanční prostředky, ale máme schopnosti," prohlásil nedávno Tvrdík. Neoficiální informace z obrany hovoří o tom, že by náklady šly do stovek miliónů korun. Zvláště ve chvíli, kdy jdou i prostějovští vojáci. ODS: Kancelář sudetských Němců je bolavé místo Mladá fronta DNES, 28. 3. 2003, strana 8 - Opoziční ODS se nesmířila s tím, že Sudetoněmecké krajanské sdružení otevřelo v Praze své neoficiální zastoupení. Poslanci Jan Zahradil a Ivan Langer, ministři zahraničí a vnitra ve stínové vládě ODS, poslali vládě dopis, v němž se ptají: jak hodlá vláda zakročit, pokud bude kancelář porušovat české zákony. Podle Zahradila s Langrem hrozí, že se z kanceláře stane centrum propagandy, mimo jiné zpochybňující právní kontinuitu a právní pořádek České republiky. "Bude bolavým místem, centrem protestních akcí, může i otrávit náladu před referendem o EU," řekl Zahradil. Výhrady má i prezident Klaus. "Považuji to za věc u nás nepatřičnou," řekl Právu. "Velvyslanectví landsmanšaftu", jak kancelář Posselt v nadsázce nazval, není registrováno na ministerstvu vnitra. Proto nemůže sudetské Němce oficiálně reprezentovat. Podle Posselta má být místem pro vytváření kontaktů mezi oběma národy. Zároveň však Posselt zopakoval požadavek na zrušení Benešových dekretů. "Bude-li cokoli v rozporu, pak musí zakročit příslušné orgány," řekl v BBC ministr zahraničí Cyril Svoboda. ODS se obává protiprávních aktivit landsmanšaftu v ČR Právo, 28. 3. 2003, strana 5 - Stínoví ministři zahraničí a vnitra ODS Jan Zahradil a Ivan Langer včera požádali vládu o sdělení, jak bude postupovat, pokud bude pražská kancelář Sudetoněmeckého landsmanšaftu (SL) vyvíjet činnost, která nebude odpovídat českému právnímu řádu. V tiskovém prohlášení se vlády zeptali i na to, jaký je zákonný a institucionální rámec působení této kanceláře v ČR a v českém právním prostředí. Podle Zahradila a Langera dluží česká vláda české veřejnosti na tyto dvě otázky jasnou a podrobnou odpověď. S odkazem na programové teze SL se domnívají, "že zde existuje riziko propagandy, zpochybňující právní kontinuitu a právní pořádek České republiky, bagatelizující vznik a demokratický charakter předválečného Československa a dezinterpretující historické souvislosti II. světové války". "Vůbec bych nepřeceňoval roli té kanceláře, vůbec bych z ní neměl strach," reagoval v BBC ministr zahraničí Cyril Svoboda. Její otevření nicméně považuje za zbytečné. Jak dále uvedl, "může to vést k tomu, že se stane zájmem těch, kteří jsou proti vstupu do EU a budou to používat jako argument". Za velice nešťastné, kontraproduktivní, nestoudné a hloupé považuje místopředseda KSČM Miloslav Ransdorf otevření kanceláře SL v Praze. Podle něj se to děje v době, kdy je šance na přehodnocení obrazu Německa v očích české veřejnosti, kdy Německo získává na popularitě i díky svému "protiválečnému postoji, díky chování vlády iosobně kancléře Schrödera". Ransdorf na tiskové konferenci řekl, že předseda SL Bernd Posselt se projevil jako "karikatura nejhorších německých tradic". Vyhoštěný irácký chargé d'affaires již opustil Českou republiku PRAHA 27. března (ČTK) - Vyhoštěný irácký chargé d'affaires Málik Muhammad Aní opustil Českou republiku ve středu, tedy v době, kterou mu určilo české ministerstvo zahraničí. ČTK to dnes řekli mluvčí ministerstva Vít Kolář a cizinecká policie. Vedoucí iráckého zastupitelského úřadu byl pátým diplomatem, jehož ministerstvo v pondělí označilo jako nežádoucí osobu. Čtyři ostatní iráčtí představitelé museli ČR opustit již minulý pátek. Vyhoštění diplomaté podle Bezpečnostní informační služby (BIS) usilovali o zastavení vysílání Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) do Iráku a jedním z plánovaných scénářů mělo být i provedení teroristického útoku. Za aktivity proti RFE/RL byl jeden irácký diplomat vyhoštěn z Česka již v dubnu 2001. Podle BIS pět nyní vyhoštěných diplomatů "dostatečně tehdy ochromenou pozici iráckých služeb nahradilo". Na iráckém velvyslanectví v Praze zůstávají již jen tři diplomaté a dva pracovníci technického personálu, řekl dnes rozhlasové stanici BBC ministr zahraničí Cyril Svoboda. Česká republika není jediná, která se rozhodla pro vyhoštění iráckých diplomatů. Podobný krok učinily například Švédsko, Finsko, Maďarsko, Německo či Austrálie. Tato rozhodnutí podle všeho souvisí s výzvou Spojených států, aby země vypověděly diplomaty, kteří jsou podezřelí ze špionáže. Svoboda: Kancelář landsmanšaftu není protiprávní, ale je zbytečná PRAHA 27. března (ČTK) - Pokud by nově otevřená kancelář Sudetoněmeckého krajanského sdružení jednala v rozporu s českým právem, kompetentní orgány by musely zakročit. Zatím se to však neděje, řekl v dnešním pořadu Interview BBC ministr zahraničí Cyril Svoboda. Otevření kanceláře nicméně považuje za zbytečné a jeho význam nepřeceňuje. Reagoval tak na dotaz stínových ministrů zahraničí a vnitra ODS Jana Zahradila a Ivana Langra, jaký je zákonný a institucionální rámec působení této kanceláře v ČR. "Má-li dojít k nějakému dialogu a usmíření, musí to být dialog širší, mezi státy, mezi politickými reprezentacemi ... ale tato kancelář nic zásadně vyřešit nemůže," uvedl ministr. Svoboda rozhodně nepovažuje otevření kanceláře za šťastný krok. "Může to vést k tomu, že se to stane zájmem těch, kteří budou, nebo jsou proti vstupu do Evropské unie a budou to používat jako argument," domnívá se Svoboda. Kancelář, která byla otevřena v úterý v Praze, by měla podle šéfa sdružení Bernda Posselta sloužit k posílení dialogu a navazování kontaktů s českou občanskou společností. Zahradil a Langer se však obávají, že zde existuje riziko propagandy, zpochybňující právní kontinuitu a právní pořádek České republiky. Další politici soudí, že kancelář neprospěje česko-německým vztahům ani výsledku červnového referenda o vstupu země do Evropské unie. Tvrdík: Obdrží-li ČR žádost o nemocnici, nebude čekat na OSN PRAHA 27. března (ČTK) - Pokud spojenci nebo mezinárodní organizace požádá Českou republiku o vyslání polní nemocnice do humanitární mise v Iráku, nebude Praha čekat na mandát OSN a vojenské lékaře pošle. Novinářům to dnes řekl ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Sedmá polní nemocnice bude od 1. dubna připravena k výjezdu. "Bude záležet na politické reprezentaci, jestli se rozhodne vydat nemocnici odpovídající pokyn k odjezdu," řekl ministr. Budou-li lidé umírat, bylo by podle něj nepřijatelné nechat lékaře "sedět" doma. Je také přesvědčen, že v české politické reprezentaci se nenajde nikdo, kdo by řekl, že vojenští lékaři odjet nesmějí. Podle ministra zahraničí Cyrila Svobody z koaliční KDU-ČSL by měla nemocnice zamířit zřejmě do Basry. "Jsem zastáncem toho, abychom to skutečně učinili velice rychle," řekl v dnešním pořadu Interview BBC. V případě pomoci trpícím lidem je podle něj povinností všech slušných lidí jednat velmi rychle. Záměr jednoznačně podpoří občanští demokraté. "Jsme stoupenci jasnější podpory aliance, zejména v humanitární oblasti," řekl ČTK místopředseda ODS Jan Zahradil. Druhá strana parlamentní opozice - KSČM - zřejmě bude návrh zvažovat, i když je proti účasti republiky v konfliktu. "Záleží na vývoji situace, v Basře zřejmě dojde k humanitární katastrofě," řekl místopředseda strany Miloslav Ransdorf. Poznamenal zároveň, že Tvrdík stále hledá cesty, jak posílit českou vojenskou účast v Perském zálivu. O případném vyslání polní nemocnice zástupci obrany už intenzivně jednají. Tvrdík ale už několik dní nechce odpovědět na otázku, kdo možnost vyslání české nemocnice sondoval. "Není to v tuto chvíli důležité," řekl pouze. Jeho náměstek Jan Váňa prozradil, že o polní nemocnici jednal minulý víkend v Británii. Právě Britové mají s jednotkou zkušenosti z mírové mise ISAF v Afghánistánu, kde česká polní nemocnice úspěšně působila do konce roku 2002. Britové jsou spolu s Američany hlavní součástí koaličních sil útočících na Irák. Velkou roli zřejmě hraje i česká velvyslankyně v Kuvajtu Jana Hybášková. Na zpravodajském serveru lidovky.cz uvedla, že vede jednání o celkovém právním a finančním postavení polní nemocnice. Nemocnici by zřejmě chránili vojáci ze 6. skupiny speciálních sil z Prostějova. Logisticky by ji zřejmě podporoval i 1. česko-slovenský protichemický prapor, který je nyní v Kuvajtu. Není zatím jasné, jak by byl pobyt nemocnice v Iráku financován. Ministerstvo chce část platit samo, nemá na to ale peníze. Tvrdík dnes řekl, že nemá přesné informace o 15 milionech dolarů (450 milionu korun), jež Česká republika údajně dostane z USA. Podle něj by mohlo jít o peníze kryjící zvýšené náklady na nasazení českých sil. Původně v Kuvajtu bylo 251 vojáků. Uvažovalo se o tom, že se jich většina stáhne do České republiky a na místě zůstane 60 mužů pečujících o techniku. Pak Američané požádali o posílení jednotky na nynějších 400 lidí. Částka 15 milionů dolarů, o které hovořil americký prezident George Bush, podle Tvrdíka právě tyto zvýšené náklady vyrovná. Republika ale každoročně dostává přibližně podobnou částku jako součást americké pomoci české armádě. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:13 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
