| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| čtvrtek 27. března 2003, 18:00 SEČ | |||||||||||||||
| Sulaiman Fahad | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Podle Sulaimana Fahada západní média ve svém zpravodajství o válce v Iráku málo akcentují arabský pohled.
Přepis rozhovoru Podle předsedy Valného shromáždění Organizace spojených národů Jana Kavana musí mít světové společenství při obnově Iráku nezastupitelnou roli a nemůže si v této věci jen nechat diktovat podmínky Spojených států amerických a Velké Británie. Jan KAVAN, předseda Valného shromáždění OSN, poslanec PS PČR (ČSSD) (zvuková ukázka): OSN není jeden ze států, Spojených států amerických nebo nepatří do Britského commonwealthu. To je mezinárodní organizace, kde se rozhoduje kolektivním rozhodováním. Řekl ve středu v Interview BBC předseda Valného shromáždění Organizace spojených národů Jan Kavan. Nejen o tom, co se bude dít v Iráku den poté, bude následujících třicet minut. Od pondělí do pátku pravidelně v tomto čase vysíláme Interview BBC, nejinak je tomu i dnes. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl Sulaiman Fahad, překladatel, který se narodil v Bagdádu a od roku 1959 žije v Praze. Vítejte v BBC. Hezké dobré ráno. Děkuji vám. Dobré ráno. Vy jste se již v rozhovoru pro BBC svěřil, že velmi podrobně sledujete zahraniční televizní a rozhlasové stanice, které referují o válce v Iráku. Chybí vám při srovnání arabských televizních a rozhlasových stanic se stanicemi, řekněme, západními pohled, který bychom mohli označit pohledem arabským? Bohužel ano. Já, když sleduji televizní satelitní stanice dvaadvaceti arabských zemí, pak přejdu na anglicko mluvící satelitní stanice, tak cítím, slyším a chápu, že tam jsou velké rozdíly, tendence, jako kdyby filtrovaly arabský názor, jako kdyby chtěly zredukovat arabský názor tak, jak jim vyhovuje, aby Západ, aby západní společenství ve svém celku i v detailech mělo podporu v této válce. Platí to i opačně, tedy, že arabské televize filtrují názor západní a pohled západní? Některé arabské televizní stanice ano, ale dneska je silná konkurence, dneska každá satelitní arabská televizní stanice bojuje o to, aby získala svého diváka a mohu říci, že to je jakoby infekce, ale dobrou infekcí, demokratickou infekcí, která se rozšiřuje a cítím zlepšení v tom zastaralém myšlení některých televizních arabských stanic, to znamená, že můžu zásadně získat od pramene, a to je pro mě důležité, od pramene správný výraz, správný popis, a dokonce i v některých případech velmi zajímavou vojenskou analýzu těch Arabů, kteří mají zkušenosti ve válce. Pane Fahade, která ze stanic vám přijde, že nejlépe proporčně referuje, tedy je v rovnováze pohled arabský i pohled západní na dění kolem Iráku, na válku v Iráku? Samozřejmě vy víte velmi dobře, že Al-Džazíra je jednička, o tom nemusím dát žádnou poznámku, avšak dneska se objevila nová televizní stanice, která se jmenuje Al Arabie. Ta je de facto financována saúdskoarabským kapitálem a z emirátů a snaží se do arabského veřejného mínění implantovat částečně západní názor otevřenosti, demokracie, ale přitom zachovávat ten skutek, že tam je válka, tam je agrese, a ten obrázek je potom jasnější. Čili první stanice byla Al-Džazíra, druhá Al Arabie a potom zajímavá stanice je syrská, zajímavá stanice je syrská. Z jakého pohledu? Zajímavá stanice totéž je egyptská televizní stanice El Nil. Ty se snaží delším programem dávat rozbory a INA, to znamená, ta televizní stanice, která se vysílá z Londýna a majitelem je, myslím, bratr bývalého syrského prezidenta /nesrozumitelné/. Tyto programy pozvou opozici iráckou, pozvou představitele Západu, přestavitele Východu, Iráku, aby umožnili Arabovi mít celkový pohled. Čili v tomto směru jsem velmi potěšen, že existuje nová moderní, televizní satelitní arabská stanice, která mně, původně Arabovi z Bagdádu, poskytuje názor, obrázek jasnější, než obrázek, který dostávám v americké angličtině nebo v britské angličtině. Budeme-li se bavit o tom pohledu arabském. Jaký je ten převažující pohled arabský na krizi a válku v Iráku? Bohužel, Arabové mají nešťastné zkušenosti s okupací. Arabové vědí přesně, co to jsou anglosaské sliby, jak vypadá arabský svět dneska a proč, potom ty konflikty, které jsou nevyřešené Středního východu, Palestina, Izrael, Irák a tak dále. Není to příliš zjednodušující pohled vinit z toho angloamerický svět, z toho, jak vypadá arabský svět? Tak to je velký omyl z vaší strany. Já prvního, kterého kritizuji, arabské vlády a režimy. Možná, že mě špatně chápete, ale moje první zásadní celoživotní kritika je kritika namířená na arabské vlády, arabské prezidenty, krále, prince, od konce první světové války do dnešního dne, protože já, když chci vás kritizovat, tak nejdřív musím udělat pořádek, čistotu, všechno O.K., a pak teprve můžu se podívat na váš dům. Čili arabský dům zatím nebyl v pořádku v posledních padesáti letech. A jelikož jsem původně Arab, sám před sebou, před svým svědomím, sám sobě říkám, že já nemám právo kritizovat, ani Západ, ani Českou republiku, ani Ameriku, ani Anglii, dokud neudělám doma v Arábii jako Arab nebo Arabové pořádek. Když uděláme doma pořádek jako Arabové, bude ta arabská jednota silná. Nemusí být jednota dokonalá, ale prostě hospodářská, ekonomická. Jakmile arabský svět bude silný, pak USA a Velká Británie budou se na arabský svět dívat jiným směrem, než dnešním způsobem. Předchozí otázku jsem položil v návaznosti na vaše slova o tom, že arabský svět má špatné zkušenosti se světem angloamerickým. Ano, prosím. Čeho se ty špatné zkušenosti především týkají? No, bohužel palestinská otázka za prvé. Za druhé, sliby jsou chyby. Kdykoliv slibovali Arabům řešení nějakého konfliktu, tak celá ta historie padesátiletá je zakotvena v hlavě každého Araba, samozřejmě středního věku, staršího věku a i příští generace je poučena o tom, kde udělali chyby vůči arabskému národu. Čili, proč jdeme daleko? Jděme rovnou do současného stavu. Dneska jsme týden po válce v Iráku. Promítněte do svého myšlení, co nám sliboval Západ před týdnem, co světu slibovala tato současná akce, co se bude dít jako potom a zjistíme z toho, nejdříve nám řekli minimální počet obětí, krátká doba, růže čekají na takzvané ... Promiňte, kdo říkal krátká doba? Prezident Bush hned při zahájení války říkal, že válka bude delší. To říkal pan prezident Bush těsně před zahájením války, ale předtím, než se změnila ..., než se změnil způsob mluvení Západu, pan Blair v parlamentu ujistil Labour Party a myslím i ministr zahraničních věcí. Oni totiž ..., oni jsou velice vzdělaní lidé, velice informovaní a předem ovládají public relations a vědí, čím nás mají krmit. Ale to se týká i druhé strany bezesporu? No, oni už se učí, oni se učí a žák možná někdy bude lepší než učitel. Zatím v public relations Západ je silnější, avšak i arabský svět se učí a v některých pasážích, televize Al-Džazíra, INA, El-Nil egyptská a další. Z toho už cítím, že ten student už může být lepší, než ten učitel. Z toho, jak popisujete množství stanic, které sledujete, máte možnost sledovat iráckou státní televizi? Také, denně. Co tomu říkáte, co irácká televize vysílá? Umm Kasr, řekl ministr informací Iráku, /netlumočeno - věta v arabštině/, "náhje" podle správního rozdělení Iráku, to není město v žádném případě, protože tam je kraj, okres, město a "náhje" v češtině se dá přeložit i v angličtině jako obec. Angličtina z toho dělala velké město, přístavní město a ve skutečnosti to je "náhje", to znamená, malá obec, malá vesnička, a de facto Umm Kasr je, dejme tomu, malá obec. Pět kilometrů dávali Kuvajťanům Američané v roce 1991 a zůstalo deset kilometrů. Takže bratři Kuvajťané pochodovali s bratry Američany vůči bratrům Iráčanům a řekli nám: "Už je osvobozen Umm Kasr," a ve skutečnosti to trvalo týden. Jak vidíte, že to není tak lehké sledovat ty zprávy. Srovnáte tedy a především irácká televize je pro vás zdrojem z druhé strany? Z třetí strany. Z třetí strany. A protože první strana je anglicko mluvící televizní stanice, druhá strana ty televizní arabské stanice, které se snaží být objektivní, objektivnější než ten Západ a konkurují se Západem, a tu iráckou televizní stanici bych dal jenom ..., bych poslouchal jenom tam, kde je projev někoho, tam, kde nějaký ..., potřebuji od pramene přímo informaci bez komentáře, pak přejdu na iráckou televizní stanici. Pokud bychom to tedy měli shrnout, řekněme, pohled arabský, podle vás divákům například v České republice a posluchačům v České republice chybí z toho pohledu arabského především to, že jsou Spojené státy, Velká Británie a další spojenci vnímáni především jako agresoři? Bohužel české televizní stanice v tomto směru podle mého názoru nejsou schopny a nevím, z jakých důvodů, poskytovat českému občanovi objektivní informace, které by měly být objektivní pravdou. Zatím mám ten dojem, že ony dávají českému občanovi poloinformaci, v některých případech dezinformaci, a dokonce i zpravodajství není na úrovni západních anglicky mluvících televizních stanic. Co především vám chybí? Chybí mi informace v České republice ze strany televizních českých stanic. Ta informace ... Která především z toho pohledu Araba žijícího v České republice? Myslíte, která stanice jako jo? Která informace, která část informací vám schází? Rozbor, analýza, zpravodajství, objektivní rozbor, objektivní analýza, nedělat z toho kovbojku, nedělat z toho legraci, nedělat z toho nešťastného příběhu, protože pro mě ten zajatec Američan je velkou škodou a smutkem, pro mě mrtvé irácké dítě je velkou tragédií, mrtvá žena irácká je velkou tragédií a nemůžou si dovolit z toho dělat kriminální příběhy nebo kovbojské příběhy nebo vlastně jenom informaci, která by nás nezajímala. Trošku nějaká solidarita nám schází, objektivní informace nám scházejí, prostě ty zprávy nejsou na úrovni podle mého názoru, ale já nechci, aby byli s arabskou stranou, to si nemohu dovolit. Já žiji prostě v České republice a vím, kde žiji. O nic jiného se nejedná, než o objektivitu. Dovolte, abych citoval vaše slova, která jste pronesl v Lidových novinách ještě před začátkem války, cituji doslova: "Každý Iráčan v cizině se bojí. Mezi našimi rodinami existují tradičně velmi silná pouta," konec citátu. Máte bližší informace o vašich známých a blízkých, kteří žijí v Iráku? No, pravdou je, že já mám příbuzné v Německu i v Rakousku. Já přímo nekontaktuji s Bagdádem, ale ti příbuzní z Německa a z Rakouska volají do Bagdádu, kontaktují a předají mi informaci zpátky do Prahy. Nemýlím-li se, vy máte sestru? Mám sestru v Bagdádu vdanou a mám příbuzné, protože ten kmen v Iráku je rozsáhlý. Rodina nekončí u otce a u dcery a u syna, rodina v Iráku, rodina v Arábii znamená, de facto i strýc, i teta, i babička, prostě je to velikánský kmen. Každému Arabovi, každému Iráčanovi znamená hodně. Když jste naposledy mluvil se sestrou, která žije v Bagdádu? Minulý rok. Přímo. A informace poslední od ní máte z jakého data? Jo, to už si nepamatuji, ale vím, že nějaký dopis de facto se ke mně dostavil. To byl zázrak, že jsem dostal dopis z Iráku. A vím, že jednou dokonce i, nebo několikrát jsem psal dopisy, ale vrátily se zpátky, že je adresa neznámá. Den po dni jsme svědky televizních záběrů a referování rozhlasových reportérů o průběhu války. Přemýšlel překladatel Sulaiman Fahad o tom, co udělá on poté, až válka skončí? Například, že by se vydal do Iráku a rozhodl pomoci zemi, ve které se narodil? Já, když se dívám na ty záběry z války v arabských televizních satelitních stanicích, mám pocit, že jsem bezmocný, že jsem smutný, žal, bolest, smutek, to se nedá ani popsat. Já mám obavu, já mám strach z toho, jak z této války, která už dneska se dá nazvat jako okupační válka a mám strach i z toho, co bude po. Já nemám jistotu, nemám dojem, nemám pocit, že by po válce byl klid, mír, je toho hodně, co musí dělat Západ a arabský svět, aby ... K tomu se dostaneme, ale přemýšlel jste o tom, jaká bude vaše role v tom, až přijde den poté? No, podívejte se, já žiji v České ..., v Praze od roku 1959, čili tady jsem se zakotvil, mám svoji rodinu. Pochybuji o tom, že by někdo mě potřeboval v Iráku z hlediska etapy po válce, ale možná na nějakou krátkou návštěvu bych ..., se rád podíval na své příbuzné, jen, abych je pozdravil, abych měl jistotu, že už svět těm Arabům, Iráčanům dal pokoj a žijí v klidu a míru. Tři týdny před propuknutím války v Iráku jste varoval, že, a teď cituji doslova: "Válka v Iráku hrozí novou destabilizací na Středním východě. Vyvolá riziko mocného požáru v celém arabském světě," konec citátu. Podle informací, které nyní máte k dispozici, dovedete odhadnout z toho dosavadního vývoje, zda se blíží doba, kdy dojde na vaše slova o mocném požáru v arabském světě? Výsledky a následky současné války, jaká situace bude po této válce, dále současné záběry, které vidí arabský svět, co se tam děje za bombardování, za likvidaci infrastruktury a za to, co se tam děje. Čili zatím v arabském světě jsou všude demonstrace, dokonce už v některých arabských zemích následkem té demonstrace několik demonstrantů bylo zabitých, zraněných, zatím arabská ulice jednoznačně se dá říci je proti této válce. Čili ... Týden poté, týden od zahájení války přijde vám ta situace klidnější, než jste vy sám očekával a předpokládal ještě před válkou, nebo naopak neklidná? Týden po válce pro mě znamená, že mezera a hloubka nedorozumění mezi arabským režimem a arabskými lidmi je natolik hluboká, že nevím, jak to vše dopadne. To znamená, arabské režimy vcelku, nemyslím v detailech, jsou na jedné straně a arabská ulice, arabský národ, arabský lid je úplně na druhé straně. To znamená, arabské režimy ..., bohužel dneska každý režim vcelku uplatňuje heslo "zachraň se, kdo můžeš", to znamená, každá hlava toho státu, každé vedení toho arabského státu se snaží uplatnit heslo "já jsem první a ostatní ať bere čert". A když se teď prohlubuje, jak vy říkáte, ona propast mezi režimy, mezi vůdci daných režimů v jednotlivých státech arabského světa a mezi ulicí, mezi Araby, kteří jsou pod těmito vůdci těchto režimů, nemůže to způsobit právě svrhnutí těchto režimů a nastolení toho, čemu se v západním světě říká demokracie? Scénáře po válce jsou různorodé. Jeden z těch scénářů je to, co jste vyslovil. Myslíte, že je pravděpodobný? Je to možné. Je to možné. Je to možné. Nebo přijde ten scénář, před kterým jste vy varoval, řekněme, tři týdny před propuknutím války, tedy před zažehnutím mocného požáru v celém arabském světě? Podívejte se, zatím většina arabského lidu považuje tuto válku jako okupační, jako válka okupačních sil, to znamená, že do dnešního dne jsem neslyšel z těch různých televizních stanic, že by někdo mohl uvítat tuto armádu, která předem oznámila, že je osvoboditelkou. A tady začíná ten rozpor. Čím více obětí, čím více zraněných, čím více destrukcí, ten arabský svět bude, dokonce i ty sympatizanty, a to je nebezpečné, sympatizanti s USA a s Velkou Británií mohou s postupem času bohužel být na straně arabských ... Vy jste, vrátíme-li se k situaci v Iráku, tak vy jste ještě před válkou varoval před fenoménem libanonizace, tedy vypuknutí občanské války a vytvoření sektářské společnosti, a to poté, až válka skončí, poté, až Irák s největší pravděpodobností bude pod správou mezinárodního společenství. Proč si myslíte, že by v Iráku mohlo dojít k libanonizaci? Šíitské strany nebudou spokojeny s americkým plánem. Írán, soused Iráku, nebude spokojen s následky současné války. Turecko, soused Iráku, a turecká menšina v Iráku nebude spokojena se stavem věcí po válce, tak to jsou dva body. Třetí bod, osobní prospěch a výhody leaderů irácké opozice v cizině, to je třetí bod. Čtvrtý bod, účast na rekonstrukci země a byznys je byznys. Když tohle to dám všechno dohromady, tak z toho orientu dneska se ozývá hlas: "Ty bílý dome, když máš strach o toho diktátora a nám říkáš, že ten diktátor a totalitní irácký režim působí tobě velké nebezpečí, ty bílý dome, vždyť můj dům je o Iráku, turecký dům je o Iráku, íránský dům je o Iráku, tak, prosím tě, buď tak hodný, bílý dome, a nech mě jako turecký dům, irácký dům, abychom trošku ochránili svoji bezpečnost." A oni říkají: "Co je nejdůležitější pro mě? Moje osobní bezpečnost." Čili já jsem ..., já mám obavu, že to nebude tak jednoduchá otázka pro řešení iráckého konfliktu. Ta libanonizace může vést k čemu? Libanonizace, nebo de facto to znamená občanská válka. To je další stupňování. První stupeň, nedej bůh, kdyby Turecko a Irák do toho vstoupilo za předpokladu, že někdo překročil červenou čáru. Ono u každého světového zájmu nebo u regionálního zájmu existuje červená čára, kde ta druhá strana, nebo třetí strana nesmí to překročit. Nedej bůh, kdyby do toho vstoupil Írán, Turecko, irácké menšiny, rozdělená irácká opozice. První stupeň znamená, že začíná postup na libanonizaci a důkazem toho, že dnešní irácká opozice v Londýně, která se tam scházela, pak v severním Iráku, nejdřív rozdělili to podle šíité, semité, křesťané a tak dále. Pak řekli: "Ne, Turecko ..., musíme uklidnit turecké zájmy, tak dáme menšinu z Turecka, pak řekli íránští, pak semité." Čili ani příprava ze strany Západu není jednoduchou přípravou proto, aby ... To znamená, irácká opozice není připravena na to spravovat zemi po válce? Já mám ten dojem, že ne. Z toho, co sleduji, mám dojem, že i Amerika má bolesti hlavy z toho, jak je dát dohromady, jinak by neposlala stálého pozorovatele pana velvyslance nebo osobního velvyslance pana prezidenta Bushe, který hlídá diskuse, sedí, diskutuje, to už samo o sobě znamená, že tato opozice není schopna sama mezi sebou komunikovat. Je v současnosti z toho dnešního pohledu jediná Organizace spojených národů, která může do té situace vstoupit a která musí hrát bezprostřední roli? Ano, prosím. Poválečné uspořádání nutně vyžaduje, aby OSN hrála vedoucí úlohu. Myslíte, že když jste hovořil o zkušenosti arabského světa se zásahy zvenčí, především z toho angloamerického světa, že OSN bude přijímána jinak, než, protože ona je součástí a mají v ní rozhodující úlohu země angloamerického světa? Já vím, ale OSN jako mezinárodní organizace je v zájmu celého světa, aby vystoupila, aby se sjednotila, aby se domluvili a aby pomohli Iráku a celému regionu. Nejdřív OSN musí se dohodnout, ale Amerika a Británie by neměla po válce býti vládnoucími kruhy v Iráku, to by bylo horší variantou. Nejhorší varianta je, aby po válce se nastolil nějaký generál, ať je to britský nebo americký, pak by byla druhá tragédie, nebo další tragédie. Ale nemůže to být tak, že právě Britové a Američané budou hrát významnou roli v rámci OSN, co se týče správy, budoucí správy poválečného Iráku? No, můžou. To je běžné. Oni jsou silnými hráči v OSN, každý o tom ví, ale dnes ... Ale nemůže to způsobit to negativní přijímání Organizace spojených národů v poválečném Iráku? Organizace OSN musí udělat pořádek ve svém domě. Zatím OSN nemá pořádek. Zatím OSN poslouchá instrukce, příkazy a zájmy velmocenských sil a malé státy, de facto tím trpí a platí draze. Když sledujete, že inspektoři de facto málem by se nedostali k tomu bodu, že Irák je odzbrojen a potřebovali jenom jeden měsíc, oni zrušili rezoluci OSN a stáhli inspektory, protože zjistili, že cesta je /nesrozumitelné/ pro tuto válku. Bohužel znamená a mám dojem, že toto poselství sloužilo válce. Je to možné? To snad není možné. Čili OSN musí udělat pořádek, a pak bude jednička v Iráku. Říká Sulaiman Fahad, překladatel, který se narodil v Bagdádu a od roku 1959 žije v Praze. Díky za váš čas. Někdy na shledanou. Děkuji vám a přeji všem mír. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:24 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
