| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| středa 26. března 2003, 18:00 SEČ | |||||||||||||||
| Jiří Růžek | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Vyhoštěním pěti iráckých diplomatů z České republiky kleslo podle Jiřího Růžka riziko útoku na pražské sídlo Rádia Svobodná Evropa.
Přepis rozhovoru Citace rozhovoru v médiích Od propuknutí válečného konfliktu v oblasti Perského zálivu český ministr vnitra Stanislav Gross veřejnost uklidňuje. Stanislav GROSS, ministr vnitra (ČSSD) (zvuková ukázka): Tak tady platí to, co my říkáme dlouhodobě, nemáme v tuto chvíli žádnou konkrétní potvrzenou informaci, že by nějaké bezprostřední nebezpečí v České republice hrozilo. Samozřejmě je zapotřebí, aby si vždy lidé uvědomili, že možnosti zpravodajců obecně nejsou absolutní, to znamená nemůžeme nikdy říci, že to vylučujeme, protože obecně to riziko dnes ve světě je poměrně vysoké. Prohlásil v úterý v rozhovoru pro BBC ministr vnitra Stanislav Gross. Nejen o aktuální bezpečnostní situaci v České republice bude následujících třicet minut. Vítejte při poslechu půl hodiny otázek a odpovědí. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Hostem ranního vydání Interview BBC je ředitel Bezpečnostní informační služby Jiří Růžek, hezké dobré ráno. Dobré ráno. Můžete v rámci možností, pane řediteli, popsat, jak v situaci války probíhá výměna informací mezi tajnými službami? Výměna informací mezi tajnými službami je základním prostředkem proto, aby stát a jeho vlády byly informovány. Takže nejedná se o kampaňovitou záležitost, ale o velmi plánovitý a konkrétní způsob poskytování a předávání informací. Pokud byste měl srovnat práci zpravodajských služeb před propuknutím válečného konfliktu v Iráku a nyní na příkladu Bezpečnostní informační služby, jak by to srovnání vypadalo? Je pravda, že každá takováto akce, jako je například válka v Iráku, je mimořádnou záležitostí a tomu musí odpovídat i intenzita a nasazení zpravodajských služeb. Je ovšem potřeba zdůraznit, že zpravodajské služby nezačnou působit v okamžiku propuknutí takového konfliktu, ale samozřejmě pracují dlouho předtím. Takže musí vnímat jaksi všechny okolnosti a souvislosti, které s tím souvisí a samozřejmě podle svého určení se věnují buď té problematice zahraniční a nebo té problematice domácí. Čeho především se zintenzivnění, jak to doslova říkáte, činnosti zpravodajských služeb, rozumějme především BIS, týká? Já myslím, že je potřeba vnímat iráckou válku nebo iráckou kampaň jako součást boje proti mezinárodnímu terorismu. A ten vlastně byl odstartován tedy tím nešťastným útokem na newyorská dvojčata a je to chápáno vlastně v širších souvislostech. Čili vlastně od té chvíle probíhá velmi intenzivní výměna informací a ty informace jsou, řekl bych, všeho typu od analytických a syntetických zpráv až poskytování velmi konkrétních poznatků. Jaké konkrétní poznatky má nyní k dispozici Bezpečnostní informační služba? Poznatky, které se týkají bezpečnostní situace České republiky? Já myslím, že ten nejdůležitější závěr je, že zpravodajské služby a zpravodajské složky nemají jaksi informaci o tom, že by hrozit konkrétní teroristický útok proti objektům České republiky a jejich spojenců. Jaké poznatky máte ale k dispozici v současnosti? My vycházíme z hodnocení našich informací, od našich informačních zdrojů a současně jaksi doplňováno o vyhodnocování otevřených zdrojů a i o vyhodnocování informací poskytovaných našimi spojenci. Když jste byl v tomto pořadu naposledy, což bylo krátce po summitu Severoatlantické aliance v Praze, hovořil jste o tom, že BIS musela prověřovat větší množství zpravodajských informací. Můžeme srovnat tyto dvě události, summit Severoatlantické aliance v Praze, kde zde bylo značné bezpečnostní riziko, které souviselo s účastí mnoha hlav států včetně amerického prezidenta George Bushe v České republice a nyní. Je to množství informací, které prověřujete a zpracováváte větší než před summitem Severoatlantické aliance nebo menší? Já bych se neodvažoval říci nějaký kvantifikátor. Nicméně jedna věc je myslím typická, co se týkalo summitu NATO, byla to událost dvou, tří dnů, která vyžadovala mimořádné nasazení všech zpravodajských i bezpečnostních složek. Na druhé straně kampaň proti terorismu je oblast dlouhodobá a tam samozřejmě je třeba počítat s během na dlouhou trať. Čili i ta organizace a výměna informací musí mít prostě ohled, nebo musí brát v ohled tenhle stav. Vy jste na začátku tohoto rozhovoru popsal, že válku v Iráku je nutné vnímat jako součást dlouhodobějšího boje proti terorismu. Změnily se nějak metody těch, se kterými se proti terorismu bojuje, tedy těch, kteří jsou označováni slovem teroristé? Myslím si, že je zřetelné, že ten první úder směřoval na soustředění organizace Al Kajda v Afghánistánu. Tam se podařilo zasadit této mezinárodní organizace poměrně značný úder, nicméně nevedlo to k jejímu zničení. Čili dnes stojí svět vlastně a demokratické společenství před faktem, že musí pátrat a odhalovat vlastně zbývající buňky a zbývající organizační části této mezinárodní organizace. A samozřejmě odhalovat i její další styky, její další vazby, další vztahy, ať je to na státy nebo na nevládní organizace. Připomeňme si dobu mezi 25. a 29. lednem 2003, kdy sdělovací prostředky přinášely mnoho informací o možném afghánském teroristickém komandu připraveném proniknout na území České republiky. Objevila se od té doby nějaká informace, která by opět naznačovala, byť nebyla zveřejněna v médiích, že něco takového zde v České republice hrozí? Toto, tento typ informací probíhá čas od času a musíme jej brát v potaz, musíme provádět samozřejmě veškeré šetření a veškeré ověřování podobných informací, a já bych řekl, že dokonce většina té naší práce se soustřeďuje na to, abychom vyloučili prostě tuto informaci respektive, abychom vyloučili její pravdivost a vede nás to pak k závěru, že ta informace buďto je jakýmsi typem varování a vychází to ze zevšeobecnění třeba jednoho jediného kroku, anebo to může být v podstatě jakési vyhodnocení, které říká: "Dejte si pozor na podobné aktivity." Ukázalo se v těch posledních týdnech a měsících, že by došlo k nějakému přesunu spících buněk organizace Al Kajda do Evropy, jak se o tom de facto hovoří už od 11. září roku 2001? Já nevím, jestli je to otázka posledních dnů, ale aktivity našich spřátelených služeb v západní Evropě svědčí o tom, že na jejich území existují takovéto buňky a jaksi daří se bezpečnostním a zpravodajským složkám je odhalovat. Hovoříte o například Německu? Hovořím například o Německu, hovořím o Velké Británii, Francii a dalších státech. A Česká republika takové informace nemá a vy zatím nedisponujete řekněme závažnějšími informacemi, které by naznačovaly, že takové spící buňky nebo buňky, které jsou napojeny na organizaci Al Kajda, by v České republice byly přítomny? Důležité je říci, že používáme určitou metodologii a určitou metodiku k odhalování takových organizačních celků a že jsme zatím nedospěli k závěru, že na našem území podobná organizační struktura existuje. Ale informace takové prověřujete a máte je k dispozici? Samozřejmě. Jsou ty informace hodně důvěryhodné nebo, jak byste klasifikoval jejich důvěryhodnost, je-li to možné? Já bych chtěl říci, že zpravodajská informace je taková, která může vypovídat o čemkoliv, ale ten důležitý moment je vlastně to, co nazývají Angličané /nesrozumitelné/ and assess, čili ji prověřit a vyhodnotit, a to je náš úkol. Riziko ale přítomnosti skupin napojených na Al Kajdu v Evropě je tedy vysoké? Je vysoké a my je nemůžeme ani jako Česká republika vyloučit. Když 20. března Spojené státy americké zaútočily na Irák, oznámila irácká televize, že začíná svatá válka. Tři hodiny po začátku vojenské operace proti Iráku vystoupil s televizním projevem prezident Saddám Husajn. Husajn prohlásil, že útokem na Irák spáchal americký prezident George Bush nový zločin. Irácký prezident Saddám Husajn v projevu vyzval obyvatele, aby, citujme doslova: "Vytáhli své meče a postavili se nepříteli. Svatá válka začíná." Jaké jsou informace BIS, že irácká či arabská komunita v České republice obrazně řečeno vytáhne meče a začne svatá válka? Já bych byl velmi opatrný v používání termínu islámská komunita nebo irácká komunita. Já bych chtěl vycházet, zdůrazňovat, že právo na víru je nezadatelným právem každého člověka a je důležité vnímat pouze toto pouze v termínech, že občan, cizinec žijící na území České republiky má zabezpečena všechna práva tak, jako občan České republiky, pokud samozřejmě dodržuje právní řád České republiky. Promiňte, já jsem ale nepoužil sousloví islámská komunita, já jsem se pouze ptal na obyvatele, kteří pochází z Iráku. Předpokládám, že jsou oni předmětem zvýšené zpravodajské aktivity BIS, protože Saddám Husajn vyzval ty, kteří řekněme sympatizují s jeho režimem, aby vytáhli meče. Myslím si, že pro posluchače je důležité sdělení, že cizinci, komunita žijící na území České republiky, se chová způsobem, který neodporuje zákonům České republiky a jeví se jako důvěryhodné. Zpravodajské služby a představitelé silových resortů vnitra a obrany hovoří od 11. Září 2001, kdy došlo k leteckým útokům na New York a Washington, o zvýšené bezpečnostní hrozbě. Ministr vnitra Stanislav Gross předložil v úterý Bezpečnostní radě státu aktualizovaný národní akční plán boje proti terorismu. Ministr vnitra Stanislav Gross změny v národním akčním plánu popsal v rozhovoru pro BBC na jednom příkladě. Stanislav GROSS, ministr vnitra (ČSSD) (zvuková ukázka): Já nevím, třeba teď řešíme jeden problém s ministerstvem průmyslu a obchodu, abychom zpřísnili některé podmínky pro obchodování, legální obchodování s vojenským materiálem. Obecně se ukazuje, že tady Česká republika měla v minulosti příliš liberální přístup, takže to je třeba teď jeden problém, který řešíme. Čili jsou to takováto preventivní opatření. Uvedl v úterý v rozhovoru pro BBC ministr vnitra České republiky Stanislav Gross. Které pasáže zaktualizovaného národního akčního plánu v boji proti terorismu považujete z hlediska BIS za důležité? V tom aktualizovaném plánu je zdůrazněná i potřeba novelizace určitých zákonů a konkrétně, co se týče BIS, je to potřeba poskytovat BIS součinnost s takzvanými telefonními providery při zabezpečování billingů. Je to velmi citlivá záležitost ... Můžete být pro ty neodborníky na tuto problematiku být trochu srozumitelnější? Ano, samozřejmě. Před novelou trestního řádu a zákona o policii bylo povinností telefonního providera poskytovat takzvané výpisy z telefonních hovorů, jaksi oprávněným subjektům, jímž byla policie a zpravodajské služby. Protože se to v novele takzvané euronovele trestního řádu dostalo takzvaně pod čáru, nebo-li je to psáno petitem, provider nepovažuje toto jaksi za zákonné nebo plně zákonné ustanovení. Čili důležité je, aby se ta situace vrátila vlastně před jaksi tuto novelu, euronovelu způsobem, který je legitimní, totiž ze zákona. Že by se nějak změnily postupy teroristů a proto by bylo nutné aktualizovat onen národní akční plán boje proti terorismu, to není pravdivá teze, jak bych se já mohl domnívat? Ale samozřejmě. Život se vyvíjí a s ním se vyvíjejí i bezpečnostní rizika, a já myslím, že Česká republika v tomto směru nevykročila nikam mimořádně daleko, když si představíme, jaká opatření byla přijata například u našich západních sousedů v Německu. Tam proběhla celá velká legislativní, použiji slovo smršť, prostě byly přijaty dva balíčky bezpečnostních opatření a zase způsobem, který odpovídá prostě německé důkladnosti, to jest vlastně rozvinutím těch základních zákonů a poskytnutím tedy bezpečnostním a zpravodajským službám takových prostředků, jimiž mohou účinně bojovat s dotyčným rizikem. Interpretuji si správně vaše slova, když srovnáme Českou republiku a Německo od 11. září 2001, tak se v Německu bojuje daleko důkladně proti terorismu než v Čechách? Já bych řekl, že to vychází z toho, že Německo bylo působištěm organizované buňky Al Kajdy. Odtamtud vlastně vystartovali ke svému útoku ve Spojených státech a Německo tudíž si klade otázku: "Jsou jaksi podmínky k detekování a k určení takovéto skupiny nebo takovýchto lidí odpovídající či nikoliv." A odpověděli si: "Nikoliv, musíme přijmout prostě jiná opatření." A já bych zde rád navázal i na slova, která často používá ředitel Ústavu mezinárodních vztahů pan doktor Šedivý, kdy říká, že jsou vlastně dva extrémy, že existuje na jedné straně svoboda a na druhé straně bezpečnost. Ať již zvyšujeme jaksi bezpečnost, tak na druhé straně se snažíme pak nebo limitovat svobodu. A toto rozhodnutí neleží v rukou zpravodajských služeb ani policie, to leží v rukou zákonodárců. A z vašeho pohledu, z pohledu ředitele BIS, podle vás ta hranice bezpečnosti je jaká? Já si ji dokážu představit jaksi o několik kroků, o několik srozumitelných kontrolovaných kroků dále. Nicméně, jak říkám, upozorňuji na to naše politické vedení, naše politické představitele. Které kroky máte na mysli? Můžete být konkrétnější? Já si myslím, že to je právě úprava určitých zákonů, zákonů o zpravodajských služeb a poskytování řekl bych konkrétní podpory bezpečnostním a zpravodajským složkám. Podpory v jakém slova smyslu? Myslím tím například určitou povinnost, jak státních organizací, poskytovat informace bezpečnostním složkám. Zatím je bráno vlastně v rovině fakultativní. Další téma činnost cizích zpravodajských služeb na českém území. Přesně před týdnem český ministr zahraničí Cyril Svoboda v Interview BBC oznámil, že Česká republika vyhostila čtyři irácké diplomaty. Cyril SVOBODA, místopředseda vlády, ministr zahraničních věcí, předseda KDU-ČSL (zvuková ukázka): Ministerstvo zahraničích věcí dnes vyhostilo čtyři členy iráckého velvyslanectví, onačilo je za nežádoucí osoby a byly tyto čtyři osoby vyzvány, aby opustily Českou republiku do pátku 21. března do dvaceti čtyř hodin. To se stalo dnes. Tyto osoby byly označeny za osoby nežádoucí, a proto byly vyhoštěny. Vzalo se v úvahu všechno, mimo jiné samozřejmě i informace našich zpravodajských služeb. Oznámil v pořadu Interview BBC přesně před týdnem vicepremiér český ministr zahraničí Cyril Svoboda v pondělí. Ministerstvo zahraničí dodalo, že další nežádoucí osobou je irácký charge d´affaires. Diplomaté byli, jak uvedl ministr Svoboda, vyhoštěni na základě zpráv zpravodajských služeb včetně BIS. Pane řediteli, pro vás jednoduchá otázka, jaké informace jste ministerstvu zahraničí poskytli? Já myslím, že je potřeba uvést ten problém trošku ze široka a nebo šířeji a totiž to, že pokud je někdo prohlášen za persona non grata, je to tedy akt mezinárodní politiky. A musí být asi tak chápán. Čili myslím si, že pan místopředseda to řekl velmi přesně, že je tady určitý souběh důvodů a zájmů, které vedly k tomu, že počet diplomatických pracovníků zastupitelského úřadu Iráku byl redukován. No a z pohledu Bezpečnostní informační služby a zpravodajské komunity bych chtěl říci, že našim úkolem bylo řekněme minimalizovat riziko, které by mohlo existovat z působení iráckých zpravodajských služeb. To riziko bylo veliké? To riziko, řekl bych, je velké vlastně ve vztahu k současné irácké kampani a válce, který probíhá v Iráku a rozhodnutích, která padají nebo padaly na nejvyšším velení a vedení iráckého státu. Můžete být konkrétnější? Ano, já ... Ten problém není nový a my se této problematice věnujeme vlastně již několik let, je to spojeno se vztahem, které mělo irácké vedení a má irácké vedení v působení Rádia Svobodná Evropa v Praze. My jsme vlastně dlouhá léta monitorovali jejich zvýšený nebo mimořádný zájem jaksi o tuto instituci. Přes šetření, která byla vedena, jsme zjistili, že bylo rozhodnuto o způsobení nebo úkolování místní stanice k tomu, aby zamezila vysílání do Iráku způsoby, které jsou k tomu vhodné a podařilo se nám získat i určité scénáře, které byly pro tento případ zpracovány. Byl tam ten scénář závažný? Vzpomeňme si, že Svobodná Evropa se stala terčem v minulosti teroristických útoků. I o to se snažili iráčtí diplomaté v Praze? Jedním z těch jaksi scénářů, které byly plánovány, bylo i provedení teroristického útoku. A byly to ... Můžete ještě popsat ty další scénáře, jak měli zamezit iráčtí diplomaté, jak měli zamezit vysílání? Já myslím, že toto sdělení je dostatečné vysvětlení jaksi zájmů zpravodajské komunity o činnosti iráckých zpravodajů. A to byla aktivita z poslední doby těch pěti lidí včetně iráckého charge d´affaires, kteří byli vyhoštěni. Jak jsem předeslal, je to akt, který volí ministerstvo zahraničních věcí v okamžiku, kdy má jaksi důvody, které opravňují pro takovýto krok sáhnout. V poslední výroční zprávě Bezpečnostní informační služby se k činnosti iráckých zpravodajských služeb uvádí, citujme doslova: "I přes signály, že dochází ke změnám v činnosti zpravodajských služeb Iráku na území České republiky, aktivity těchto služeb nedoznaly změn. Po předchozím upozornění byl v dubnu 2001 z České republiky vyhoštěn druhý tajemník a konzul al-Ani Ahmed Khalil Ibrahim Samir. Pro činnost neslučující se s postavením diplomata. České republice byla po vyhoštění rezidenta pozice iráckých zpravodajských služeb výrazně ochromena." To je doslovný citát z vaší výroční zprávy. Ukázalo se tedy, že těch pět vyhoštěných diplomatů krátce po tom vyhoštění v dubnu 2001 nahradilo a řekněme ochromenou pozici zpravodajských služeb v České republice dostatečně nahradilo. Dá se to tak říci, ano. Odpověděl jste si sám, pane Moravče. Když jsem se tady snažil vyslovit dobře pana Samira, tak nakonec neslučující se mi dělalo větší problémy. Aktivity zpravodajských služeb Iráku v České republice komentovaly v minulosti arabské sdělovací prostředky tak, že jejich činnost byla namířena proti irácké opozici v zahraničí. Vy jste k tomu jako BIS dodávali, že to byly tendenční komentáře. Zajímali se iráčtí diplomaté o činnost irácké opozice na území České republiky? Já bych nechtěl být příliš konkrétní. Nicméně každý diktátorský respektive totalitní režim má samozřejmě na prvním místě svého zájmu sledování opozice, a to sledování jak opozice vnitřní, tak opozice zahraniční. Čili myslím si, že v tomto jaksi schématu nic nebránilo Saddámu Husajnovi, aby postupoval podobným způsobem. Vy jste byl velmi otevřený a řekl jste, že iráčtí diplomaté byli vyhoštěni i proto, že se chystá teroristický útok, nebo že jedním z plánu, jak zabránit vysílání do Iráku byl teroristický útok na Svobodnou Evropu. Vyvíjely a vyvíjejí irácké zpravodajské služby svou činnost na území České republiky výhradně skrze své diplomaty a nebo i prostřednictvím jiných osob? Obecně platí, že zpravodajské služby přizpůsobují svoji metodiku svým cílům. Čili jsou-li ty cíle takové, které vyžadují zvolení jiných prostředků, působí jinými prostředky. To je vše, jak mohu opovědět na vaši otázku. Ředitel české civilní rozvědky František Bublan v souvislosti s vyhoštěním iráckých diplomatů z Prahy a jejich možnou aktivitou uvedl. František BUBLAN, předseda Úřadu pro zahraniční styky a informace (zvuková ukázka): To, co je cílem zpravodajců v Iráku, tak to je asi všude na světě stejné, to znamená snaží se získávat zpravodajské informace. U těch iráckých zpravodajců, a to nemyslím teď na naši situaci nebo na ty, kteří byli přímo tady u nás a kteří byli vyhoštěni, ale i na ostatní země a možná i trošku na minulost, tak u těch iráckých zpravodajců bylo ještě typické to, že oni většinou plnili nějaké bych řekl ofenzivní úkoly. Takže byla tady obava, že by třeba mohli organizovat nějaké teroristické akce a podobně. V minulosti tomu tak bývalo, teď samozřejmě o tom nechci mluvit, jestli by se to stalo nebo ne. Konstatoval ve čtvrtek v rozhovoru pro BBC ředitel české civilní rozvědky František Bublan. Vy jste naznačil, že tady ta ofenzivní akce byla připravována a podařilo se ji zmařit podle informací BBC by v Praze na iráckém velvyslanectví nyní měli působit dva iráčtí diplomaté a pak technický personál, který zajišťuje chod ambasády. Jsou podle informací BIS dva diplomaté, kteří v Praze zůstávají v menším bezpečnostním rizikem pro Českou republiku než těch pět vyhoštěných? Já myslím, že ta odpověď je velmi jasná. Cílem této akce ministerstvo zahraničních věcí bylo redukovat určité riziko. To se podařilo, a řekl bych, že ta situace je stabilizovaná. Budeme-li se ještě bavit o požadavcích Spojených států směrem k zemím, ke spojeneckým zemím, které se nemusejí přímo účastnit vojenské operace v Iráku, tak americké ministerstvo financí vyzvalo státy, spojenecké státy, aby pokud možno zmrazily prostředky iráckého státu, které jsou na účtech v těch daných zemích. Disponuje BIS informacemi, že v České republice měl Irák i prostřednictvím ambasády uloženy nějaké poměrně vysoké prostředky? Bezpečnostní informační služba ani nemůže disponovat takovými informacemi, nemá k nim přístup. Z hlediska zákona je tady jediná organizace, jediný útvar, a to je Finančně analytický útvar Ministerstva financí, který má právo vstupovat do bankovního tajemství a kontrolovat a evidovat bankovní operace, a pokud je tam nějaké podezření, tak jaksi aktivně proti tomu působit. Podívejme se opět do poslední výroční zprávy bezpečnostní informační služby, kterou má veřejnost k dispozici. V ní stojí, opět cituji doslova: "Byly podchyceny zpravodajské aktivity Íránu, jako například shromažďování informací o dislokaci státních orgánů a důležitých objektů v Praze a v České republice. Ze strany íránského vojensko-leteckého přidělence." Pokračují i v současnosti zpravodajské aktivity Íránu na území České republiky? Samozřejmě, že existuje jakési rozdělení kompetencí nebo činností, které zabezpečuje pověřenec obrany či vojenský letecký přidělenec. Naším úkolem je bránit a ochraňovat utajované skutečnosti. Čili tam, kde dochází ke snaze proniknout a získávat utajované skutečnosti, tam musí nastoupit samozřejmě činnost BIS. Čili mám-li odpovědět na vaši otázku, řekl bych, že toto je nekonečný zápas, nekonečná hra, ve které se každá z účastněných stran pokouší samozřejmě dosáhnout svých cílů. Pokud tedy pokračují aktivity íránských zpravodajských služeb na českém území. Pokračují aktivity Bezpečnostní informační služby v tom, aby obhájila, udržela utajované skutečnosti České republiky pod kontrolou. Je a jsou íránské zpravodajské služby stejným rizikem nebo rizikem menším pro Českou republiku a jejich činnost na českém území v porovnání s iráckými službami? My musíme vycházet ze situace, která je na Středním východě a z cílů, které má ten který, ta která vláda, ten který režim. Z našeho hlediska je vnímáme jako jedno z velkých rizik rozvíjení nukleárního programu, který probíhá v Íránu a nakonec v posledních dnech jste jistě zaznamenali zprávu, že byla zastavena vzájemná obchodní spolupráce mezi Íránem a Českou republikou právě jaksi v této oblasti. Začínáte mi brát vítr z plachet, protože jsem opět chtěl citovat z výroční zprávy BIS, kde jste doslova uvedli spornou otázku: "Jsou nadále dodávky obráběcích technologií do Íránu, kde je zkoumáno podezření zejména z možného zneužití technologií pro zbrojní výrobu." Tím, co jste odpověděl při předchozí otázce. Tedy BIS zhatila konkrétními informacemi dodávky, u nichž bylo velké riziko, že budou použity pro zbrojní výrobu? Dalo by se to tak říci a my jsme jako Česká republika také vlastně součástí mezinárodního společenství, které se zavázalo k tomu, nešířit technologie dvojího užití respektive technologie sloužící k výrobě zbraní hromadného ničení, čili plníme tady jednoznačně své závazky. Hovořil jste o Íránu, jsou ještě zde další bezpečnostní hrozby, které se týkají oblasti, v níž propukla válka, tedy oblasti Blízkého východu? Tak já si myslím, že celá situace se bude samozřejmě vyvíjet podle toho, jak ten konflikt bude vnímán a interpretován i na druhé straně. Myslím si, že je důležité, aby bylo zdůrazněno, že toto je kampaň, která vede ke svržení jaksi režimu Saddáma Husajna, nikoliv jaksi kampaň proti iráckému lidu, která vede k tomu, aby bylo zamezeno šíření zbraní hromadného ničení a podpoře řekněme teroristických organizací, které působí, nebo mají za cíl svrhnout demokratické vlády. To je snad důležité a pod tímto vlastně heslem by měla, anebo prizmatem by měl být ten problém nahlížený. Říká ředitel Bezpečnostní informační služby Jiří Růžek. Já děkuji za třicet minut a vážím si jich, které jste poskytl BBC. Někdy příště na slyšenou. Já děkuji za pozvání a na shledanou. Takové bylo Interview BBC. Od mikrofonu se loučí Václav Moravec. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích Iráčtí diplomaté připravovali útok na Svobodnou Evropu TV Prima, 26. 3. 2003, Deník 19:00 hodin, Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka: Iráčtí diplomaté připravovali útok na Svobodnou Evropu v Praze. Tuto šokující informaci zveřejnil v českém vysílání BBC ředitel BIS Jiří Růžek. Nelze vyloučit, že právě proto byli diplomaté vyhoštěni z České republiky. Daniel TAKÁČ, redaktor: Domácí kontrarozvědka sleduje irácké činitele už delší dobu. Zjistila, že z Iráku dostali za úkol zamezit vysílání Svobodné Evropy do jejich země. Jiří RŮŽEK, ředitel BIS v BBC: Způsoby, které jsou k tomu vhodné. Jedním z těch jaksi scénářů, které byly plánovány, bylo i provedení teroristického útoku. Cyril SVOBODA, místopředseda vlády, ministr zahraničních věcí, předseda KDU-ČSL: Iráčtí diplomaté byli vyhoštěni z České republiky mimo jiné na základě poznatků, které sdělila bezpečnostní služba, nejenom BIS, a vzali jsme také v úvahy i informace ze zahraničí. Daniel TAKÁČ, redaktor: "Tyto informace na vyhoštění diplomatů stačily," doplnil Svoboda. Jan VIDÍM, poslanec PS PČR (ODS): Informace o možném připravovaném teroristickém útoku jsem zachytil a myslím si, že řešení s vyhoštěním je optimální. Daniel TAKÁČ, redaktor: Policie teď nemá žádnou informaci o hrozícím teroristickém útoku. Bezpečnostní opatření u Svobodné Evropy tudíž nezvyšuje. Blanka KOSINOVÁ, Policejní prezídium ČR: V souvislosti s vojenskou operací v Iráku jsme minulý týden přešli do vyššího režimového stupně bezpečnostních opatření. Sem patří i Rádio Svobodná Evropa. A ta nám připadají dostačující. Daniel TAKÁČ, redaktor: Ministerstvo vnitra nechce slova šéfa tajné služby vůbec komentovat. Bezpečnostní opatření u Svobodné Evropy prý platí nepřetržitě už od září 2001. BIS: Irák chystal útok na Svobodnou Evropu Právo, 27. 3. 2003, titulní strana - Irácká tajná služba chystala teroristický útok na pražské sídlo Rádia Svobodná Evropa (RFE). Ve včerejším vysílání BBC o tom informoval ředitel civilní kontrarozvědky (BIS) Jiří Růžek s tím, že to byl jeden z důvodů, proč ministerstvo zahraničí vyhostilo v uplynulých dnech pětici iráckých diplomatů z ČR. Podle Růžka kontrarozvědka zjistila, že místní pobočka irácké tajné služby dostala za úkol zamezit vysílání do Iráku. "Podařilo se nám získat i určité scénáře, které byly pro tento případ zpracovány… Jedním z těch scénářů, které byly plánovány, bylo i provedení teroristického útoku," zdůraznil Růžek. "Je tady určitý souběh důvodů a zájmů, které vedly k tomu, že počet diplomatických pracovníků zastupitelského úřadu Iráku byl redukován," prohlásil dále ředitel. "Naším úkolem bylo minimalizovat riziko, které by mohlo existovat z působení iráckých zpravodajských služeb," dodal. Podle něj je riziko kvůli probíhající válce velké. BIS podle svého šéfa už několik let monitoruje zvýšený zájem Iráku o RFE. "Je to spojeno se vztahem, který mělo a má irácké vedení k působení Rádia Svobodná Evropa v Praze," řekl Růžek. Naproti tomu ředitel civilní rozvědky František Bublan se na dotaz Práva odmítl vyjádřit k tomu, zda vyhoštění iráčtí diplomaté byli podezřelí z přípravy útoku na RFE, a dodal, že to je věc kontrarozvědky. "My jsme dodali informace o personálním obsazení zastupitelského úřadu, přičemž i na jejich základě vyhodnotilo ministerstvo zahraničí tyto lidi jako nežádoucí," prohlásil Bublan. Podle informací z tajných služeb se o aktivitách iráckých diplomatů hovoří již několik let, ale jejich nebezpečí se nepodařilo jednoznačně prokázat. Jak Právu sdělil jeden z příslušníků vojenské kontrarozvědky, osobně moc nevěří, že by Irák zašel až tak daleko a provedl teroristický útok. "Podle našich informací se iráčtí diplomaté velmi zajímali o RFE, ale nebyl impuls, že by něco chystali. Spíše zjišťovali, kdo všechno v rádiu pracuje. Pouze v jednom případě jsme zaznamenali, že si obhlíželi ostrahu rádia a pořizovali fotografie z místa, to je ale pro takový soud málo," prohlásil zdroj z vojenské kontrarozvědky. Ve zpravodajské komunitě se spekuluje, zda vyhoštění nemělo být pozitivním signálem vůči USA v situaci, kdy se ČR odmítla postavit na stranu válečné koalice. Zpravodajci přiznávají, že většina iráckých diplomatů v Praze pracovala pro Husajnovy tajné služby, ale i informace zveřejněná před lety expremiérem Zemanem o chystaném útoku na RFE byla z kategorie nepotvrzených. Někteří analytici se domnívají, že problém s rádiem má více Írán než Irák, kde stanici poslouchá jen minimum obyvatel. Dobře informované zdroje současně připomínají, že v posledním půl roce se zvýšil počet iráckých diplomatů žádajících o akreditaci z původních sedmi až na třináct nebo čtrnáct. V roce 2001 způsobil rozruch premiér Miloš Zeman, když tvrdil, že terorista Muhammad Atta, jeden z atentátníků, kteří zničili newyorská "dvojčata", se 9. dubna 2001 v Praze sešel s iráckým diplomatem, s nímž měli plánovat pumový útok na pražské sídlo RFE. Tuto informaci se dosud nepodařilo potvrdit například proto, že BIS údajně nemá záznam jejich tehdejší konverzace. Vyhoštěním kleslo riziko útoku na RFE Deník Metro, 27. 3. 2003, strana 2 - Vyhoštěním pěti iráckých diplomatů z České republiky kleslo podle ředitele Bezpečnostní informační služby Jiřího Růžka riziko útoku na pražské sídlo Rádia Svobodná Evropa (RFE). Růžek včera BBC řekl, že BIS již několik let monitoruje zájem iráckého vedení o tuto instituci. Růžek ujistil, že zpravodajské služby nemají v současné době informace o tom, že by hrozil konkrétní teroristický útok proti objektům v České republice. Riziko útoku na RFE je po vyhoštění iráckých diplomatů nižší Lidové noviny, 27. 3. 2003, strana 6 - Vyhoštěním pěti iráckých diplomatů z ČR kleslo podle ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Jiřího Růžka riziko útoku na pražské sídlo Rádia Svobodná Evropa (RFE). Růžek to včera řekl rozhlasové stanici BBC. BIS podle něj už několik let sleduje zájem iráckého vedení o tuto stanici. "Podařilo se nám získat určité scénáře, jedním z plánovaných scénářů bylo i provedení teroristického útoku," uvedl Růžek BBC. Jeden irácký diplomat byl z ČR pro podobné aktivity vyhoštěn už v dubnu 2001. Pět nyní vyhoštěných diplomatů ale stačilo tehdy ochromenou pozici iráckých služeb nahradit. BIS: Vyhoštěním iráckých diplomatů kleslo riziko útoku na RFE PRAHA 26. března (ČTK) - Vyhoštěním pěti iráckých diplomatů z České republiky kleslo podle ředitele Bezpečnostní informační služby Jiřího Růžka riziko útoku na pražské sídlo Rádia Svobodná Evropa (RFE). Růžek dnes BBC řekl, že BIS již několik let monitoruje zájem iráckého vedení o tuto instituci. "Riziko je spojeno s postojem iráckého vedení k působení RFE v Praze," uvedl. Podle Růžka BIS zjistila, že "bylo rozhodnuto o úkolování místní stanice, aby zamezila vysílání do Iráku způsoby, které jsou k tomu vhodné ... Podařilo se nám získat určité scénáře, jedním z plánovaných scénářů bylo i provedení teroristického útoku," řekl. Za tyto aktivity byl jeden irácký diplomat vyhoštěn z Česka již v dubnu 2001. Podle Růžka pět nyní vyhoštěných diplomatů "dostatečně tehdy ochromenou pozici iráckých služeb nahradilo". Ke snížení počtu iráckých diplomatů v Praze vedl podle něj "souběh důvodů a zájmů". Růžek ujistil, že zpravodajské služby nemají v současné době informace o tom, že by hrozil konkrétní teroristický útok proti objektům v České republice. Podle něj nepředstavuje v této chvíli nebezpečí ani irácká komunita v Česku. "Komunita žijící na území České republiky, se chová způsobem, který neodporuje našim zákonům, a jeví se jako důvěryhodná," řekl Růžek k výzvě Saddáma Husajna, aby jeho krajané po celém světě vytáhli do boje Na iráckém velvyslanectví v Praze zůstávají po vyhoštění pěti diplomatů již jen dva diplomaté a technický personál. Iraq plotted Radio Free Europe attack, say Czechs PRAGUE, March 26 (Reuters) - Iraqi agents plotted an attack on the Prague headquarters of U.S.-run Radio Free Europe/Radio Liberty to stop its Arabic-language broadcasts to Iraq, a top Czech intelligence officer said on Wednesday. Jiri Ruzek, director of the Czech Secret Service, said Iraq had ordered its intelligence agents to seek ways of halting the broadcasts, which were launched several years ago. "We have found out that it was decided to halt (the RFE) broadcasts to Iraq...and we have managed to obtain certain scenarios which were drawn up for this case," Ruzek said in an interview with the British Broadcasting Corporation's Czech-language service. "One of the scenarios was also to carry out a terrorist attack," Ruzek added without giving further details. It was the first time a top Czech official had publicly confirmed long-standing rumours that Radio Free Europe/Radio Liberty, financed by the U.S. Congress, might be the target of an attack. Czech police and the army have tightened security in and around the radio station's offices, located at the top of Wenceslas square in the historic centre of Prague. Ruzek said Iraqi intelligence activity in the Czech capital was the reason for the expulsion of five Iraqi diplomats in the past week, leaving only one official at the Iraqi embassy. "Our task was to minimise the risk that could come from the operations of Iraqi intelligence services... The risk I would say is high, given the ongoing military campaign in Iraq and decisions that are being taken or have been taken at the top leadership level of the Iraqi state," he said. The United States has long said there are links between Iraq and Osama bin Laden's al Qaeda, an allegation based partly on a meeting that may have taken place in Prague a few months before the September 11 hijacked aircraft attacks in the United States. Czech officials have said that Mohammed Atta, believed to have been the leader of the September 11 hijackers, visited Prague and met a senior Iraqi intelligence officer, Ahmad Khalil Ibrahim Samir al Ani. The CIA was unable to confirm the meeting took place. Špatné vtipy šéfa BIS Respekt, 31. 3. 2003, autor: Jaroslav Spurný, strana 3 - Poprvé od svého nástupu do funkce před čtyřmi lety považoval šéf tajné služby BIS Jiří Růžek za nutné veřejně se pochlubit úspěchem svých podřízených. V českém vysílání rozhlasové stanice BBC posluchačům minulý týden sdělil, že pět nedávno vyhoštěných iráckých diplomatů muselo opustit Prahu, protože BIS zjistila, že "se dlouhá léta pokoušeli zamezit vysílání Rádia Svobodná Evropa do Iráku a jedním ze scénářů, jak to udělat, byl teroristický útok". Bravo, chtělo by se zatleskat. Při bližší prohlídce však vyjde najevo, že "irácká karta" v Růžkových rukou není nic než pokus o hodně špatný vtip. Nechme stranou skutečnost, že podle důvěryhodnějších zdrojů, než je ředitel Růžek, museli Iráčané odejít především na žádost americké CIA. "Prostě začala válka a to je vždycky nutné omezit počty rizikových diplomatů," říká k tomu náměstek ministra zahraničí Alexandr Vondra. Proč se nakonec nepochlubit cizím peřím, zejména když jde o tajné informace, které prakticky nelze ověřit. Jenže u Růžka to má peprné souvislosti. On se totiž po nástupu do funkce šéfa BIS v roce 1999 zapsal do análů mimo jiné dvěma událostmi: nechal uzavřít řadu spisů zabývajících se terorismem a nedokázal zabránit ztrátě špičkového iráckého agenta. Fakt, že irácká tajná služba prostřednictvím zdejší ambasády plánuje teroristický útok na budovu Svobodné Evropy, sdělil české tajné službě na sklonku roku 1998 irácký konzul v Praze Džabir Salim, který měl atentát zorganizovat. Konzul místo toho požádal v Česku o azyl a začal předávat informace BIS. V prosinci 1998 ale "omylem" prozradil plán útoku novinářům ministr zahraničí Jan Kavan, načež konzul ve strachu z pomsty Saddámových lidí (a s pochopitelnou nedůvěrou ve schopnosti či záměry českých vysoce postavených osobností) utekl pod dohled MI 6 v Británii. Od té doby získala BIS jen pár nových poznatků, nejdůležitější byl ten, že dva iráčtí diplomaté fotografovali před třemi lety budovu rádia. Zachytila je průmyslová kamera patřící rozhlasové stanici. Kavan přitom provalil přípravu útoku zcela záměrně, aby novinovými titulky o "hrozbě teroristického útoku" nahnal veřejnosti strach z amerického rádia a usnadnil tak Zemanově vládě záměr vyhnat Svobodnou Evropu ze země. Růžek měl tehdy protestovat nebo z tajných služeb důstojně odejít - ale mlčel. Dnes naopak, bůh ví proč, nemlčí a chce body za cizí gól. Od člověka, který zneužíval funkce k vymáhání řidičáku pro přítele zadrženého v opilosti za volantem, se asi opravdu žádná velká úroveň čekat nedá. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:24 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
