| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| pondělí 24. března 2003, 18:00 SEČ | |||||||||||||||
| Jaroslav Škopek | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Jaroslav Škopek uvedl, že ministerstvo obrany zatím neobdrželo žádnou konkrétní žádost o vyslání 7. polní nemocnice do Iráku.
Přepis rozhovoru Citace rozhovoru v médiích Válka v oblasti Perského zálivu ještě neskončila a Spojené státy americké a jejich spojenci pracují na plánech poválečné obnovy Iráku. Podle českého náměstka ministra zahraničí Alexandra Vondry existuje nabídka spojenců, aby se Česká republika do této obnovy zapojila. Alexandr VONDRA, náměstek ministra zahraničí (zvuková ukázka): Je informována, dokonce je i vyzívána k tomu, abychom se podíleli na té fázi, která nastane poté, co ty ozbrojené boje skončí, protože samozřejmě půjde o to, aby se Irák otevřel té oblasti, aby se stal součástí řešení toho míru na Blízkém a Středním východě. Je to velmi důležitá země, která má zdroje vody, ropy a tohle to všechno může pomoci tomu míru mezi Izraelem, Palestinou a podobně. Říká v rozhovoru pro BBC náměstek českého ministra zahraničí Alexandr Vondra. Do poválečné situace v Iráku by se měla zapojit i česká armáda, již v neděli to BBC řekl náčelník Generálního štábu Armády ČR Pavel Štefka. Pavel ŠTEFKA, náčelník Generálního štábu Armády ČR (zvuková ukázka): Já o takovém požadavku samozřejmě vím, ale je to otázka momentálně politiků, kteří musí rozhodnout, jestli tam bude dále nějaká vojenská jednotka působit. Předpokládá se, že by tam mohla být nějaká humanitární operace, v tom případě je to otázka zřejmě pro vyslání naší polní nemocnice. Nedělní slova náčelníka Generálního štábu Armády ČR Pavla Štefky. Nejen o zapojení české polní nemocnice do poválečné situace v Iráku bude následujících třicet minut. Vítejte při poslechu odpoledního vydání pořadu Interview BBC. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal k protějšímu stolu a k protějšímu mikrofonu usedl první náměstek ministra obrany Jaroslav Škopek, dobrý den. Hezké odpoledne. Sedmá polní nemocnice, to je možná budoucí česká účast v oblasti Perského zálivu. Má již ministerstvo obrany zpracován konkrétní plán vyslání sedmé polní nemocnice do oblasti Perského zálivu? Konkrétní plán na základě konkrétní žádosti v této chvíli ministerstvo nemá, ale od samého počátku, kdy se počítalo a plánovalo s naší účastí v souvislosti s řešením situace kolem Iráku, jsme počítali s tím, že by vojenská nemocnice, polní vojenská nemocnice mohla být další jednotkou, která by se tam mohla zasadit ke zmírnění těch dopadů. Z toho, co jste řekl, tedy zatím nemáte žádnou konkrétní žádost na stole ať již Spojených států amerických nebo někoho jiného, jiných spojenců, kteří se podílejí na operaci Svobodný Irák? Máme vyjádřený zájem spojenců na účasti naší polní nemocnice do budoucna, ale aby to byla konkrétní žádost, na které by se mohlo začít plánovat, konkrétní datumy, konkrétní místo, kde by mohla ta nemocnice působit, tak v takovémto rozsahu ne. Od koho to sondování terénu, mohu-li použít tento obrazný příměr, je? Jednáme o tom s Velkou Británií. S Velkou Británií. Rozumím tomu správně tedy, v současné fázi plánování, vyslání, možného vyslání sedmé polní nemocnice, že tu žádost od Velké Británie očekáváte každou chvíli? My si myslíme, že ta polní nemocnice by se mohla velmi dobře uplatnit v té fázi, která bude následovat den poté, jak říkáme, to znamená, až skončí vojenské operace. Nemocnice je k tomu, aby mohla poskytovat humanitární pomoc lidem, kteří jistěji takovouto pomoc budou potřebovat. Promiňte, pane náměstku, že vstupuji do vaší řeči, což, přiznávám, je poněkud neslušné, ale je to velmi podstatné. Proč poté? Televizní diváci mohli na záběrech zahraničních televizních stanic, včetně BBC, sledovat reakce Iráčanů při osvobozování Iráku a někteří z nich samozřejmě volají po té humanitární složce, tedy nejenže přijdou vojáci a osvobodí nějaké území, ale že přijde i humanitární pomoc. Proč ne do součásti operace Svobodný Irák? Rozumím, ta odpověď je jednoduchá. Česká republika, její armáda nejsou součástí operace, která probíhá v Iráku. Česká republika, její armáda, respektive prapor česko-slovenský protichemický je součástí operace Enduring freedom... Promiňte, ale to se přece může změnit. Chemici mohou být součástí operace Trvalá svoboda, ale polní nemocnice se může, nebo o této variantě neuvažujete, že by se polní nemocnice, sedmá polní nemocnice stala součástí operace Svobodný Irák? My můžeme uvažovat, jak chceme, ale mandát, který dala vláda, schválil parlament, nám neumožňuje zúčastnit se operace Irák freedom, protože pro tu operaci, pokud bychom se měli nějakým způsobem v této operaci angažovat, tak musí být vytvořeny podmínky. Ty podmínky jsou, že tam budou použity zbraně hromadného ničení, a pak může být použita česká jednotka k likvidaci následků použití těchto zbraní. Za jiných okolností my nejsme součástí této operace. Promiňte, ale to hovoříme o chemicích, teď to odlišme... Žádná, žádná česká jednotka není součástí operace Irák freedom... Tam totiž žádná jednotka jiná není, chemici jsou součástí operace Trvalá svoboda, ale to je tak problematické, jít znovu do českého parlamentu s tím, pokud o to Velká Británie požádá, že by se polní nemocnice, nebo je dostatek polních nemocnic v oblasti Perského zálivu, které už v současnosti, kdy se koná vojenská operace, by mohly pomáhat civilnímu obyvatelstvu? Já bych řekl, že to je vyloženě politická otázka. My kdybychom byli v tuto chvíli požádáni, abychom vyslali polní nemocnici, která by byla součástí operace v Iráku, tak musíme jít do vlády, vláda musí připravit materiál, předložit ho parlamentu, parlament by se musel sejít a schválit naší účast v této operaci. Z vojenského hlediska, z technického hlediska by to nebyl problém, ale to je politické rozhodnutí představitelů této země, a to není na stole. Podle slov českého ministra obrany Jaroslava Tvrdíka existuje několik způsobů, jak nemocnici do oblasti Perského zálivu poslat. První možností je, že při rotaci členů současné protichemické jednotky přijedou lékaři místo specialistů na boj se zbraněmi hromadného ničení, druhou možností je vyslat na šedesát dní polní nemocnici bez souhlasu Poslanecké sněmovny a Senátu a třetí je získat nový politický mandát, která z předložených variant by podle prvního náměstka ministra obrany Jaroslava Škopka byla variantou nejlepší, podle vašeho názoru? Podle mě nejlepší variantou by byla varianta, kdyby byl nový mandát, to znamená, bylo by jasné politické rozhodnutí a zadání, že se má tato nemocnice vyslat, přesně kam a k jakým účelům, do jaké operace. Vy jste tedy připraveni, budete-li předstupovat, respektive váš nadřízený, ministr obrany Jaroslav Tvrdík, před Poslaneckou sněmovnu, že by polní nemocnice mohla být součástí a takový návrh by mohl být předložen vládě i sněmovně i Senátu, že by polní nemocnice jako humanitární jednotka mohla být zapojena do operace Svobodný Irák? My jsme připraveni, nemocnice od prvního dubna bude připravena k vyslání také. Z technického, vojenského hlediska to opravdu není problém. Ukazuje se a máte takové náznaky od Britů, kteří mají zájem a testují terén pro možné vyslání české polní nemocnice do oblasti Perského zálivu, že takových jednotek nyní, i když akce probíhá, je v oblasti nedostatek? Já si myslím, že těchto jednotek je nedostatek. Ukazují nám to zkušenosti z Afghánistánu, kde naše nemocnice plnila velice významnou úlohu a odvedla skvělou práci a myslím si, že stejné podmínky a poměry, možná horší, budou i v Iráku. Takže ten zájem určitě je a bude. Znamená to, že by bylo z toho současného hlediska, když sledujeme na televizních obrazovkách a posloucháme prostřednictvím BBC vývoj nejaktuálnější situace, tu nemocnici nesměřovat pouze na operaci Trvalá svoboda, jejíž součástí je česká protichemická jednotka, ale uvažovat i o té možnosti vyslání polní nemocnice v rámci operace Svobodný Irák. Já si myslím, že to nebude problém, že i z toho politického hlediska vyslání takovéto zásadně humanitární jednotky do jakékoliv operace nemůže být politický problém, ale mě je upřímně jedno, pod jakým názvem operace polní nemocnice bude působit, podstatné je to, co bude dělat a jestli bude poskytovat těm lidem, kteří jsou v nouzi a potřebě, poskytovat příslušnou lékařskou pomoc. Ještě jednou závěrečné resumé. Očekáváte tu žádost z britské strany v řádu dnů a hodin? Víte, to se bude odehrávat v návaznosti na to, jak bude probíhat operace Svoboda Iráku, jestli se ta operace uskuteční rychle, pak ta žádost může přijít rychle, jestli se povleče, může ta žádost přijít později. Naznačil jste ale, že podle informací, které máte nyní k dispozici, současná situace s počtem a množstvím takových jednotek v oblasti Perského zálivu není nejlepší. Myslím si, že se to dá očekávat a předpokládat. V několika hodinách. V několika dnech, řekněme. Zdravotnickou jednotku pod označením sedmá polní nemocnice představil veřejnosti její případný velitel Mojmír Mrva. K personálnímu složení uvedl. Mojmír MRVA, budoucí velitel sedmé polní nemocnice (zvuková ukázka): Co se týče personálního obsazení, je plánováno obsadit nemocnici zhruba sto padesáti příslušníky Armády ČR. Pokud bychom se podívali blíže na strukturu této jednotky, v podstatě asi dvaapadesát příslušníků jednotky patří, nebo je zařazeno do zdravotnických profesí, pětasedmdesát příslušníků tvoří členové podpůrných jednotek. Podle budoucího velitele sedmé polní nemocnice Mojmíra Mrvy finišují přípravy na přípravě nemocnice na případné vyslání. Mojmír MRVA, budoucí velitel sedmé polní nemocnice (zvuková ukázka): A v současné době je nemocnice připravována k možnému nasazení do další mise. Uvažuje se o mini Enduring freedom. Místo nasazení zatím není známo. Slova budoucího velitele sedmé polní nemocnice Mojmíra Mrvy. Měli bychom upřesnit, jak teď aktuálně řekl v rozhovoru pro BBC první náměstek ministra obrany Jaroslav Škopek, že polní nemocnice, pokud k tomu dá mandát vláda a poté Parlament ČR, může být vyslána i v rámci operace Svobodný Irák. Jaké jsou, pane náměstku, měsíční náklady na vyslání sedmé polní nemocnice? Vycházeje z nákladů, které byly při nasazení naší polní nemocnice v Afghánistánu, pro představu hrubou to činí asi čtyřicet milionů korun měsíčně. Měsíčně. Na financování by se podle ministra obrany Jaroslava Tvrdíka nepodílela jen česká strana. Náčelník Generálního štábu české armády Pavel Štefka v neděli k financování možného vyslání polní nemocnice uvedl. Pavel ŠTEFKA, náčelník Generálního štábu Armády ČR (zvuková ukázka): Předpokládám, kdyby chtěla tato země vyslat jednotku do humanitární operace, tak může být buď placena někým jiným, anebo najde stát nějaké peníze, které by umožnily a já si myslím, sice na to nemáme, protože máme přesně rozpočítané na jednotlivé projekty, reformy, ale kdyby, protože se jedná o humanitární pomoc a lidem je třeba pomáhat, v krajním případě určitě se zrušením nějakého projektu by se potom našly peníze. Uvedl v neděli v rozhovoru pro BBC náčelník Generálního štábu Armády ČR Pavel Štefka. Jakou rezervu máte, pane náměstku, v rozpočtu, kterou by se stát podílel na případném vyslání sedmé polní nemocnice do oblasti Perského zálivu? Tak teď vás asi zklamu, náš resort nemá žádnou rezervu v rozpočtu, kam by si mohl sahat pro takovéto nepředvídané zasazení, ale to, co můžeme udělat a to, co naznačoval pan generál Štefka je, že posuneme, nebo odsuneme některé programy, které jsme chtěli řešit teď. Můžete uvést, které programy je možné odsunout, aniž by to ohrozilo stav resortu obrany? Já vám asi konkrétní názvy programů v tuto chvíli a tady na tom místě neřeknu, ale určitě se dají najít programy, které mohou být spuštěny třeba s ročním zpožděním, to je jedna věc... Jak velká ta rezerva by byla pak pro vyslání oné polní nemocnice, řekněme, jsou možné úspory programů v řádově desítkách milionů korun, nebo půjde pouze o drobné? Víte, že máme programy v rámci reformy, které mají miliardovou hodnotu. I v rámci těchto programů by se posunutím dalo najít v takovéto kritické situaci řešení, ale já jsem přesvědčen, že najdeme jiné řešení, lepší řešení... Jako například? Spolufinancování našich spojenců, kteří ukázali poměrně značnou ochotu podílet se spolu s námi na financování, ať už se jedná o současný prapor chemické ochrany, tak i o budoucí polní nemocnici a rozhodně by asi Česká republika nenesla tuto tíhu nákladů sama. Můžete procentuálně uvést, kolika procenty se podílejí spojenci na financování české protichemické jednotky v porovnání s tím, jak se na tom podílí Česká republika? Tak spojenci se třeba podíleli na financování přepravy, což je velmi velká částka a... V procentech řádově kolik to činí, padesát na padesát? No, ta přeprava není padesát na padesát, ta je o něco menší, ale celkové financování, když započítáme i další věci, tak můžeme hovořit fifty fifty, padesát na padesát. Totéž očekáváte u oné polní nemocnice? No, ano. Na jak dlouhou dobu očekáváte, že by sedmá polní nemocnice byla do oblasti Perského zálivu vyslána? Tak vyslání takovéhoto útvaru se počítá na dobu ne delší než šest měsíců, to znamená, to je taková nějaká limitní doba, se kterou bychom počítali a pokud by to bylo třeba dál, museli bychom řešit její rotaci. Je to na místě, vpravit v případě této polní nemocnice, že je velmi pravděpodobné, že tam bude jedna rotace? Já si myslím, že ano. Že se nedá očekávat pouze půl roční působení takové jednotky. Myslím si, že obnova Iráku a pomoc, kterou tam bude řada zemí poskytovat a ČR určitě bude mezi těmito zeměmi, bude trvat dlouhou dobu. Do pozemní operace v Iráku se zapojili příslušníci polských speciálních jednotek, kromě jiných samozřejmě. Polsko však nevylučuje, že ke dvěma stovkám polských vojáků, již operujícím v oblasti Perského zálivu, se připojí dalších sedmdesát specialistů z protichemických jednotek. Můžete vyvrátit, nebo naopak potvrdit, že by ČR byla požádána například o použití speciálních jednotek, které má k dispozici a o nichž se hovořilo, že budou vyslány do Afghánistánu? Já vám můžu říct a to je skutečnost, která není nějak utajovaná, že ČR nebyla požádána o jednotku speciálních sil do operace Svoboda Iráku, ale tato jednotka je stále plánována tak, jak jsme se zavázali už dávno předtím pro operaci Enduring freedom a zatím se na tom nic nezměnilo. Ta jednotka se připravuje a pokud nenastanou nějaké další zvláštní významné okolnosti, měla by být nasazena v operaci Enduring freedom. Pochopil jsem teď správně, pokud operace Trvalá svoboda v rámci této operace působí čeští chemici v oblasti Kuvajtu, pokud dojde na to, že by v rámci operace Trvalá svoboda se rozhodlo, že čeští bojoví specialisté budou vysláni do Kuvajtu, tak je tato varianta. Nepočítá se s tím, že by zde byl jenom Afghánistán, že je možné, že i bojová jednotka bude poslána do oblasti Perského zálivu, ale nikoli do operace Svobodný Irák? Já to teď nejsem si jist, jestli jsem správně pochopil tu otázku, ale musím znovu říct, že ČR, respektive její armáda nemá mandát od vedení tohoto státu účastnit se operace Svoboda pro Irák... Já vám rozumím, promiňte, ale ti chemičtí specialisté jsou v rámci operace Trvalá svoboda a působí v oblasti Kuvajtu a je zde rozšíření na Izrael a na Turecko posledním rozhodnutím Parlamentu ČR. Já se ptám, zda speciální bojová jednotka může být vyslána nejen do Afghánistánu, když v rámci operace Trvalá svoboda působí chemici v Kuvajtu. Tak musím říct obecně, že znovu platí to, že pokud bychom chtěli vyslat další jednotku třeba tu jednotku speciálních sil kamkoliv a tam může být nasazena kdekoliv, tak bychom museli znovu jít si pro mandát do vlády a do parlamentu. Objevily se zprávy, že jižně od Bagdádu u města Nadžáf byla objevena podezřelá chemická továrna údajně na výrobu chemických zbraní, což oficiální místa odmítají potvrdit. Britský ministr obrany Geoffa Hoon reagoval zdrženlivě a řekl, že tato záležitost se teprve zkoumá. Česká redakce BBC se zeptala přímo Geoffa Hoona, jestli v případě, že informace bude potvrzena, uvažuje o využití české chemické jednotky, která nyní slouží v Kuvajtu. "Rozhodně víme, že experti, kteří jsou tam, jsou k dispozici a my si toho velmi vážíme, nicméně v této fázi bychom neměli předbíhat. Viděl jsem určité návrhy a ty jsou řádně prověřovány, výbavu k tomu, abychom zjistili, zda se jedná o chemickou továrnu máme, nicméně v této chvíli je nutné nezapomínat, že tento případ ještě nebyl potvrzen," uvedl britský ministr obrany Hoon. Co když spojenci poprosí Česko kvůli unikátním schopnostem jejich jednotky o pomoc? Jste připraveni jako resort obrany jít znovu do vlády a rozšířit mandát českým chemikům i na jinou operaci? Pokud o to budeme požádáni a budeme disponovat takovou kapacitou, tak půjdeme znovu do vlády a půjdeme do parlamentu. Jinak to nejde udělat. Zatím se v současnosti při operaci Svobodný Irák neukázalo, že by mandát českých chemiků, kteří působí v rámci operace Trvalá svoboda byl nějakou překážkou? Ne, to není překážka a je to jasně definováno. Česká jednotka, respektive její součásti mohou vstoupit na území Iráku za přesně definovaných okolností a ty okolnosti jsou dvě, buď dojde k použití zbraní hromadného ničení, anebo bude existovat důvodné podezření, že tyto zbraně byly použity. Jinak tam nemůže vstoupit. A když ale ty zbraně nebudou použity, ale bude nutné je nějak prověřit, k čemuž mají i čeští specialisté unikátní schopnosti, pak zde je problém, že... Tak potom budeme muset jednat. Že jsou blokováni. Ta současná situace zatím takový problém nenastavila. Zatím ne. A je reálné, že by v průběhu tak složité operace k tomu mohlo dojít? Může se to stát a může se to stávat i velice často po skončení operace a s tím my také počítáme, že v rámci toho, co se bude odehrávat tak, jak už jsem jednou řekl den poté, tam zůstane část schopností praporů chemické ochrany, která právě takovéto záležitosti bude schopna řešit a pomáhat při jak odstraňování následků, tak při zjišťování, klasifikování a hodnocení různých nálezů, nemusí to být jenom továrny. Dostáváme se k dalšímu tématu stav resortu obrany. Pokud byste měl odpovědět na otázku téměř dotazníkového typu, omlouvám se za ni, jak se vojenská operace v oblasti Perského zálivu projeví na procesu profesionalizace a reformy české armády, za a) projeví, za b) neprojeví? Určitě projeví. Jakým způsobem? Určitě projeví v tom smyslu, že řada lidí, kteří se dnes mohli věnovat reformě , je angažována v této operaci, v zabezpečování činnosti našeho praporu. Projeví se také samozřejmě i v té otázce nákladů, což může způsobit a pravděpodobně způsobí posunutí některých termínů, ale zásadním způsobem, že by byla zastavena reforma, nebo odložena reforma, se neprojeví. Ale říkáte, že půjde o jisté zpomalení v některých oblastech, ve kterých především? Mohou být ty části, které se v rámci reformy dopracovávají, to znamená, řada procesů, která ještě nebyla ukončena, mohou být zpomaleny. Buďte konkrétnější, prosím pěkně. Reforma byla zahájena s tím, že části, které se týkají vnitřních, řekl bych, režimů, fungování resortu a armády jako celku, se dopracovávala. Zejména věci, které se týkají naší specializace a prapor je právě velice výrazným představitelem té naší národní specializace v rámci Aliance a jestliže je prapor nasazen, tak u praporu některé činnosti, které jsme předpokládali, mohou být prodlouženy, ale na druhou stranu zase musím říct, že ta zkušenost, kterou prapor prochází, bude přínosná pro profesionální vojáky do budoucna. Ukazuje se v rámci operace Trvalá svoboda a v rámci nasazení české protichemické jednotky v oblasti Perského zálivu, že ČR si může v rámci Severoatlantické aliance vydobýt takové místo, že by v ČR byla umístěna základna celé Severoatlantické aliance, která by souvisela se zbraněmi hromadného ničení především s těmi chemickými zbraněmi, uvažovalo se, nemýlím-li se, o jednom místě ve východních Čechách, konkrétně v Těchoníně. Je to reálné, že k tomu může přispět vystupování a fungování české protichemické jednotky v oblasti Perského zálivu? No, tak já bych se pokusil nejdřív poopravit to slovíčko základna, jedná se o něco menšího, než čemu by se dalo říkat základna. V té anglické vojenské terminologii se jedná o Centro exelent, což je vlastně školící a výcvikové zařízení v této oblasti a dovednosti, zkušenosti a schopnosti českých právě chemiků, biologů jsou v Alianci dobře známy a dobře ceněny. Takže my máme zájem, chtěli bychom na našem území takovéto zařízení, a to nemusí být Těchonín, to je komplex několika zařízení, ať už jsou to prostá cvičiště proti chemickým otravným látkám, ať už je to komplex Těchonín, ale mohou to být i další zařízení, jako jsou třeba výzkumné ústavy. Vy říkáte, zájem by byl. Kdy se rozhodne? V tuto chvíli se celá tato záležitost, to je nová záležitost v Alianci. Sama Aliance si tyto věci ujasňuje, to nejsou rozhodnuté věci, o tom se jedná. Nemůžu říct termín, konkrétní datum, to je velmi živá a nová věc. A dá se říci zhruba, jak dlouho to může trvat? Řekněme, že se o tom v Alianci bude jednat ještě do konce roku. Když jsme hovořili o reformě a profesionalizaci armády, tak začátkem března ministr Tvrdík, ministr obrany Jaroslav Tvrdík oznámil, že uvažuje o zrušení základní vojenské služby už ke konci roku 2004, tedy o dva roky dříve, než se původně předpokládalo. Ministr také začátkem března oznámil, že předloží vládě analýzu, zda toto urychlení armádu neohrozí. Předpokládám, že na té analýze se na ministerstvu obrany velmi tvrdě pracuje, protože ministr ji chce předložit vládě co nejdříve. Co se zatím ukazuje, ukazují první kroky v té analýze, že urychlení armádu neohrozí? Tak když mi dovolíte trošku šíře odpovědět. My jsme od počátku, když jsme začali pracovat na reformě, počítali s tím, že k takovémuto vývoji může dojít. My jsme v našich plánech měli zahrnutou variantu, nazývali jsme ji krizovou a ta říkala, že skončíme základní vojenskou službu ne v roce 2006, ale v roce 2005. Jsme kalkulovali i jiné možnosti, postupné zkracování základní vojenské služby. Dělali jsme hrubé kalkulace, vycházelo nám, že nejlepším způsobem je rychlejší ukončení. Teď se ta situace objevila. Bohužel nevznikla proto, že by mladí muži odmítali nastoupit na základní vojenskou službu, ale vznikla jako iniciativa v Poslanecké sněmovně. Hrubé kalkulace, které jsme dělali a které počítaly náklady spojené se zkrácením základní vojenské služby na devět měsíců nebo na šest měsíců nebo postupně na devět a pak na šest, nám ukazují, již v tuto chvíli, že jsou poměrně vysoké a budou způsobovat kupodivu zdržování té reformy, protože bude plno prázdné práce na to, aby se vyškolil voják, který za šest měsíců odejde a v podstatě nic z něj nebude. Neumožní to ani výcvik a přípravu specialisty, řidiče, obsluhy různých strojních zařízení a podobně, a proto jsme znovu počítali a přišli jsme s návrhem zkrátit vůbec trvání základní vojenské služby ještě o další rok. To ukazují ty analýzy? To ukazují ty analýzy, že by to bylo reálné za předpokladu, že bude trvat zájem o službu v armádě takový, jaký je dnes a my ten zájem máme veliký. My dokonce nejsme schopni zrealizovat všechny, anebo přijmout všechny ty mladé lidi, kteří by chtěli v armádě sloužit. Dosavadní analýzy tedy ukazují, že to reformu a stav obranyschopnosti neohrozí, naopak to pomůže, ono zkrácení. Já bych řekl, že to zkomplikuje tu reformu. Nejlepší řešení bylo to, které jsme navrhovali. Toto v každém případě přinese komplikace, budou se muset přeplánovávat věci, bude se muset předělávat střednědobý plán, že ta reforma byla už zahrnuta a rozpočítána ve střednědobém plánu, což je poměrně náročná a těžká práce. Pokud by v současnosti neprobíhal válečný konflikt v oblasti Perského zálivu, tak bychom bezesporu věnovali v Interview BBC poměrně velký prostor nákupu českých, ne českých, ale nadzvukových letounů pro českou armádu, což je problém, který armádu trápí. Dá se říci, že válka v Perském zálivu i tuto oblast, toto zásadní rozhodnutí, které musíte učinit, oddálí? Já si myslím, že ho neoddálí. Ten problém tady je, je to problém mnohaletý. Trvá to už, já nevím, nejméně deset let. Všichni víme, že nadzvukový letoun v naší armádě, pokud se nic nestane, během krátké doby skončí a tato země nebude mít vlastní nadzvukový letoun a nebude schopná plně zabezpečit ochranu vzdušného prostoru. Ministr obrany Jaroslav Tvrdík, že opět vstupuji do vaší řeči, naznačil, že by to rozhodnutí mělo padnout do června. Padne? Já věřím, že ano. Já věřím, že ano, protože je to opravdu problém a nedá se mu vyhnout. Když jednáte s Velkou Británií o spolupráci při ochraně vzdušného prostoru, o čemž veřejnost byla spravena 20. března, ukazuje se, že velmi reálné bude podílení se spojenců na ochraně českého vzdušného prostoru? Já bych řekl, že ty možnosti tak, jak jsme je slyšeli už předtím, jsou stále stejné, buď pořídíme nový letoun, nebo ho pronajmeme... Promiňte, jaká varianta se ukazuje jako nejreálnější, která to je? Ne, ne, neřekl bych žádnou konkrétní variantu, anebo se domluvíme se spojenci, anebo nebudeme mít nic. Jestli bude toto riziko přijatelné pro naši společnost, tak je to možné taky. Říká první náměstek ministra obrany Jaroslav Škopek. Já děkuji za vašich třicet minut, které jste v této době věnoval rozhlasové stanici BBC. Těším se někdy opět na shledanou. Díky také, na shledanou. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích Chemici byli opět pod palbou raket Právo, 25. 3. 2003, titulní strana: Čeští a slovenští chemici v Kuvajtu se v noci z neděle na pondělí opět ocitli pod iráckou raketovou palbou. Všichni členové jednotky jsou ale podle svého velitele generála Dušana Lupuljeva v pořádku a před každou raketou jsou včas varováni a mohou se přemístit do krytu. "Měli jsme trochu bouřlivější noc. Dva poplachy, jeden z toho byl falešný. Teď máme další raketový útok," řekl Lupuljev včera dopoledne novinářům, když se za pomoci satelitního telefonu zapojil do tiskové konference ministra obrany Jaroslava Tvrdíka v Praze. Bylo mu však špatně rozumět, protože zrovna měl na obličeji plynovou masku. Čeští i slovenští vojáci podle Lupuljeva ve volných chvílích kontaktují své rodiny doma. V současné době totiž funguje pevné i mobilní telefonické spojení, k dispozici mají také internet. "Poplach je vyhlašován zhruba osm, sedm minut před dopadem sestřelené rakety," uvedl velitel Lupuljev. Chemiky chrání americká protiraketová obrana. Minulý týden spojenci sestřelili iráckou raketu až pouhé dva kilometry od základny. Ohrožení chemiků bylo tehdy velmi vysoké. Mnohem více obav však mají vojáci podle Lupuljeva z terorismu. Na základně panuje už několik dní zostřený režim. O bezpečnost českých a slovenských vojáků dbají z velké části kuvajtské ozbrojené síly. Bezpečnostní rada státu se bude dnes večer bavit o případném vyslání polní nemocnice do Zálivu. Jak řekl včera ministr Tvrdík, tento krok však připadá v úvahu až ve chvíli, kdy skončí válka. Již teď je ale podle něj o české lékaře velký zájem. Hradit pobyt nemocnice by přitom mohly některé cizí státy. Podle Tvrdíka by to mohl být jeden z příspěvků ČR do poválečné obnovy Iráku. "Řada států má finanční prostředky a nemá schopnosti. My v tuto chvíli díky našemu zapojení do misí už nemáme finanční prostředky, ale máme schopnosti," prohlásil ministr. V úvahu připadá vyslání někdejší 6. polní nemocnice, která je po návratu z Afghánistánu koncem loňského roku znovu připravena do akce. Nemocnici tvoří 150 vojáků, z čehož je 52 lékařů a zdravotníků, ve zbytku jde o podpůrné týmy a ostrahu. Tvrdík doplnil, že jeho resort nemá nyní dost peněz na to, aby vyslání nemocnice hradil ze svého, na část nákladů je ale připraven přispět. Na dotaz, kdo by tedy lékaře v Zálivu zaplatil, ministr zmínil, že například USA na obnovu Iráku po válce už vyčlenily miliardu dolarů, ke sbírkám vyzvala OSN, Červený kříž a další mezinárodní organizace. Tvrdíkův náměstek Jaroslav Škopek včera v BBC řekl, že měsíční provoz nemocnice vyjde na 40 miliónů korun. Až na 60 dní může polní nemocnice vyjet do zahraničí na základě rozhodnutí vlády s dodatečným posvěcením Parlamentu. "Velká Británie má mimořádný zájem o schopnosti armády České republiky ve fázi likvidace následků ozbrojeného konfliktu," řekl v pondělí velvyslanec v Londýně a Tvrdíkův bývalý první náměstek Štefan Füle novinářům. Proto se svými britskými partnery mluví právě o vyslání polní nemocnice, která se osvědčila i v rámci Brity vedené mise ISAF v Afghánistánu. Čeští chemici operují v kuvajtském hlavním městě a na nedaleké základně Camp Doha. Příslušníci česko-slovenského protichemického praporu v krytu na štábu koaličního uskupení vojsk na kuvajtské základně Camp Doha. Bezpečnostní rada bude mluvit o vyslání polní nemocnice do Iráku PRAHA/LONDÝN 24. března (ČTK) - O možnosti vyslat českou vojenskou polní nemocnici do případné mezinárodní operace po ukončení války v Iráku bude v úterý diskutovat Bezpečnostní rada státu. Novinářům to dnes řekl ministr obrany Jaroslav Tvrdík (ČSSD). Zdravotnická jednotka, tentokrát pod označením 7. polní nemocnice, by měla necelých 150 lidí, řekl její případný velitel Mojmír Mrva. Český velvyslanec v Británii a bývalý první náměstek ministra obrany Štefan Füle dnes novinářům po telefonu z Londýna řekl, že spojenci mají zájem na českém podílu při obnově Iráku po válce. Ministerstvo proto uvažuje o tom, že nemocnici v případě příslušné žádosti do Iráku či do Kuvajtu pošle. Podle Tvrdíka existuje několik způsobů, jak to udělat. První možností je, že při rotaci členů současné protichemické jednotky přijedou lékaři místo specialistů na boj se zbraněmi hromadného ničení. Druhou možností je vyslat na 60 dní polní nemocnici bez souhlasu Poslanecké sněmovny a třetí je získat nový politický mandát. Na financování by se přitom nepodílela jen česká strana. "Je řada států, která má finanční prostředky, ale nemá příslušné schopnosti," řekl Tvrdík. Připustil však, že by se na nákladech podílelo i ministerstvo obrany. USA například na obnovu Iráku po válce už nyní vyčlenily okolo miliardy dolarů, ke sbírkám vyzvala OSN, Červený kříž a další organizace. Tvrdíkův náměstek Jaroslav Škopek dnes rozhlasové stanici BBC řekl, že v porovnání s nasazením nemocnice v Afghánistánu vyjde její měsíční provoz v akci na 40 milionů korun. Uvedl, že ministerstvo nemá na mimořádné nasazení polní nemocnice žádné speciální rezervy. Podle něj by zřejmě musely být posunuty některé programy v rámci reformy armády. Reforma jako celek však rozhodně nebude zastavena ani odložena, dodal Škopek. Připomněl, že vyslání nemocnice by zcela určitě nezůstalo jen na bedrech České republiky, protože spojenci projevují velkou ochotu finančně pomoci. Na vyslání českých chemiků do Kuvajtu se podle Škopka podílejí asi z 50 procent. Další fází po skončení bojů a stabilizaci situace by byla poválečná obnova irácké infrastruktury, kde mají podle ministra obrany české firmy možnosti především v jižním Iráku. Mnoho tamních podniků v minulých letech pomáhaly vybudovat firmy z tehdejšího Československa, a proto ani nynější české podniky nejsou bez šance. "Velká Británie má mimořádný zájem o schopnosti armády České republiky ve fázi likvidace následků ozbrojeného konfliktu," řekl Füle telefonicky novinářům. Se svými britskými partnery prý hovoří především o polní nemocnici, která se osvědčila i v rámci Brity vedené mise ISAF v Afghánistánu. Füle i Tvrdík několikrát upozornili na možnosti českých firem podílet se na obnově Iráku, konkrétnější ale nebyli. Společnostem z ČR by ale měla pomoci i připravovaná smlouva mezi ministerstvy obrany a průmyslu a obchodu o podpoře těchto podniků českými jednotkami pro civilně-vojenskou spolupráci CIMIC. Dva lidé z těchto jednotek jsou už v Kuvajtu, připraveno je dalších 13. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:13 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
