| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| neděle 23. března 2003, 13:30 SEČ | |||||||||||||||
| Pavel Štefka | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Pavel Štefka uvedl, že žádný z amerických letounů, které od začátku operace v Iráku přeletěly nad územím České republiky, nenesl na palubě munici ani bomby.
Přepis rozhovoru Boje v Iráku pokračují. Na jihu země v přístavu Umm Kasr, kam američtí vojáci poprvé vstoupili už před dvěma dny. Severněji na řece Eufrat se příslušníci americké námořní pěchoty snaží získat pod kontrolu město Násiríja. Kolem Násiríje se ozývá palba. Proti americkým vojákům stojí asi pětistovka iráckých vojáků. Především o válce v Iráku bude následujících třicet minut. Vítejte při poslechu půlhodiny otázek a odpovědí. Od mikrofonu BBC vás v neděli odpoledne co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl náčelník Generálního štábu Armády České republiky, generál Pavel Štefka. Vítejte opět po čase v BBC. Hezký dobrý den. Dobrý den. Americké a britské jednotky po rychlém postupu směrem na irácké hlavní město Bagdád narazily na odpor ve městech Násiríja a Nadžaf. Stejně tak pokračují střety ve městech na jihu Iráku, které expediční sbory mířící na sever minuly. Jak náčelník Generálního štábu Armády České republiky Pavel Štefka hodnotí dosavadní průběh vojenské operace v Iráku? Dnešní den je čtvrtým dnem operace Iraqi Freedom. Já si myslím, že už je možné krátce analyzovat situaci a postup spojeneckých vojsk. Myslím, že nejdříve je třeba říct, že postup spojenců byl nečekaný, protože se předpokládalo masivní bombardování několikadenní, a potom vstup pozemních sil, ale to bombardování bylo prakticky jeden den, a potom se otevřela jižní fronta. Postup spojeneckých vojsk je poměrně rychlý, jsou to desítky kilometrů za den, někdy i stovky. A proč tedy taková situace. Ne všude je situace stejná. Například přístav Umm Kasr, o ten se bojuje již čtvrtý den, a je to takový příklad, jak to může vypadat dál, až postoupí spojenecká vojska k Bagdádu. Já si myslím, že tam narazí na velmi silný odpor. Obdobně to může být v těchto městských aglomeracích, tak, jak je v tomto přístavu. Znamená to tedy, že vstupuji do vaší řeči, abych ještě navázal na začátek vaší odpovědi, když jste nazval začátek operace jako nečekaný tím, že nedošlo k několikadennímu bombardování, ale hned přímo k postupu pěchoty, znamená to, že se nějak změnila taktika, že původně se počítalo s delším bombardováním? Tak takto jsme se to domnívali, ale oproti operaci v Golflu před dvanácti lety prostě tato taktika byla změněna. Je to i určitá možnost samozřejmě překvapení pro protivníka a v současné době bombardování vlastně pokračuje v nočních hodinách, především na Bagdád, Mosul, Kirkúk, to je severní oblast. A co se týká letecké podpory, tak postupujících vojsk. Když se podíváme na mapu Iráku, vy ji před sebou máte, věřím, že někteří posluchači snad také, aby mohli lépe sledovat vývoj situace v Iráku, ten jih Iráku a rychlý, poměrně rychlý postup amerických a britských vojáků, je dán tím, že ten jih Iráku nebyl tak střežen a nebyly tam tak rozmístěny irácké jednotky? Já bych to takto neuvedl, protože Iráčané se soustředili samozřejmě na Bagdád a jeho okolí a právě na tu jižní frontu, zvlášť po tom, co Turecko neumožnilo vstup Američanům na svoje území, a ten postup je sice tak rychlý, ale když se podíváte na mapu, tak Umm Kasr, nad ním Basra a Násiríja jsou opevněné body, kde se neustále bojuje. Američané, nebo spojenci se neváží do bojů a snaží se je obcházet a dostat se tak co nejdřív k Bagdádu. O tom svědčí činnost třetí divize pěchoty Spojených států a v dnešních ranních hodinách se dostali až po Nadžaf, což je asi 160 kilometrů od Bagdádu, ale přesto 200 kilometrů dozadu v těchto třech opěrných bodech se neustále bojuje a nejsou plně pod kontrolou spojenců. Můžeme si také všimnout, že postupují podél západního břehu Eufratu, protože ještě včera neměli pod kontrolou žádné mosty, ale dnes z informací vyplývá, že už dva jižně od Násiríje mají. Takže já si myslím, že to je velký zisk pro spojenecká vojska a umožní jim to i jiný manévr. Podle informací, které má náčelník Generálního štábu Armády České republiky, generál Pavel Štefka k dispozici, dá se očekávat, že u Umm Kasru, jaká je jeho obrana ze strany iráckých jednotek, že v Bagdádu bude něco podobného, nebo Bagdád bude daleko větší sousto a Umm Kasr je pouze, řekněme, polovičně střežen? Mohlo by se to tak nějak interpretovat, protože Umm Kasr ale na druhé straně je strategický přístav. Je tam v podstatě jediný a je velmi důležitý pro zásobování spojeneckých vojsk, protože ta fronta, která se otevřela, byla velmi úzká, ale Bagdád je symbol režimu. Tam se soustředila nejlepší vojska, garda a další, které si Saddám Husajn vytvořil. To opevnění se připravovalo celé měsíce. Jsou tam příkopy napuštěné ropou, které předpokládám, že budou zapáleny a určitě, pokud se nevzdají pod tím masivním tlakem spojenců a bombardování, tak se domnívám, že tam bude velmi těžká situace. Některé britské vojenské zdroje uvádějí, že pozemní ofenzivu na Bagdád lze očekávat do úterý. Je to podle vás reálné, nebo je to spíš nepravděpodobné, do úterý očekávat pozemní ofenzivu Bagdádu? To je kalkulace, kterou zřejmě někdo vypočítal na základě každodenního postupu spojenců. Je to možné, ale já si myslím, že je třeba tam soustředit víc sil. Ale zase na druhou stranu není možné se v postupu zastavit, protože tím se vyváří vhodný cíl pro irácká vojska, který mohou využít, a navíc je informace o tom, že 26 Scudů, neví se o nich, kde jsou a můžou být schovány právě na obranu Bagdádu například. Překvapilo Pavla Štefku, že zatím spojenecké jednotky neobjevily žádné zbraně hromadného ničení? Tak zatím mě to nepřekvapilo, i když je to jeden z cílů operace, ale já si myslím, že pokud jsou, tak jsou natolik dobře schované, a že budou použity až v situaci, kdy už to bude pro irácké vedení naprosto bezvýchodné. Já si myslím, že to je možno porovnat k Hitlerovi, který kdyby měl atomovou bombu, zřejmě by ji v druhé světové válce použil. A jestliže už Saddám Husajn nebude mít další východisko a má tyto prostředky, tak je může použít. V současné době ale všechny rakety, které směřovaly z irácké strany na Kuvajt, byly mířeny na vojenské objekty. Takže snaží se, aby veřejné mínění bylo na jeho straně. Z toho, jak zatím postupuje, vy jste zhodnotil, řekněme, postup spojenců, z toho, jak byste měl zhodnotit postup iráckých jednotek a irácké armády, překvapil vás nějakým způsobem? Já si myslím, že používá klasickou taktiku. Opírá se o jednotlivé opěrné body. Překvapilo mě trochu, že se neopřel o řeku Eufrat a nezabránil tím tedy postupu vojsk, ale až takové velké překvapení v současné době tam, si myslím, že v té taktice nikde není. Americký prezident George Bush v sobotu v tradičním rozhlasovém projevu hovořil o možné délce války v Iráku. George W. BUSH; prezident Spojených států amerických (zvuková ukázka): Vojenské tažení v obtížném terénu by mohlo být delší a obtížnější, než někteří předpovídali. Řekl americký prezident George Bush a pokračoval: George W. BUSH; prezident Spojených států amerických (zvuková ukázka): Pomoci Iráčanům vytvořit jednotnou, stabilní a svobodnou zemi si vyžádá naši dlouhodobou angažovanost, ale všem, kdo by se na to ptali, odpovíme, že splníme úkoly, které jsme si uložili. Řekl doslova americký prezident George Bush. Podle vás jsou na místě jeho slova o tom, že může být onen konflikt, ona ofenziva v Iráku daleko delší, než se zdá z těch prvních dní? Ono je velmi těžké odhadnout, jak se nepřítel bude chovat, jaká vznikne situace. Pokud, říkám, bude situace vypadat tak, jak v boji o ta jednotlivá města na jihu, může ten problém v Bagdádu být skutečně dlouhodobý, ale na druhou stranu ... Dlouhodobý je u vás co? No, může určitě být v týdnech, pokud bude taková situace. Ale na druhou stranu, a ono to vypadá jako alibismus ode mě, může být krátkodobý v tom případě, jestliže masivním bombardováním se zlomí psychika Iráčanů a popřípadě se vzdají, protože v současné době u Basry se vzdaly už 51. divize a teď mi vypadlo číslo té druhé divize, ale je to obrněná divize. A pokud to bude samozřejmě postupovat dál, tak i postup spojenců v tom případě bude jednodušší. Hovořil jste o masivním bombardování, které má podlomit psychiku Iráku a jeho jednotek. Dá se do těchto chvil hovořit o tom, že předvedli spojenci masivní bombardování, nebo to masivní bombardování ještě může přijít, řekneme masivnější, než jaké bylo doposud? Tak určitě masivní bombardování to je, protože deklarovaných tři tisíce křídlatých raket a přesných laserem naváděných, nebo satelitem naváděných bomb, si myslím, že je dostatečně velké množství, aby způsobilo jednak patřičné škody na vojenské infrastruktuře, nebo na těch palácových komplexech a zlomilo tedy psychiku obránců, protože to na ně působí. Určitě masivní je a ještě může být, protože v současné době zbývá minimálně z toho deklarovaného ještě jedna polovina. Je otázka, jestli bude to pokračovat tak, jak je to v posledních dvou dnech, vždycky noční bombardování, anebo jestli bude nějaké masivnější, ale já si myslím, že bude pokračovat stejným způsobem. Zhruba před půl hodinou z britské letecké základny odstartovaly americké obří bombardéry B-52. BBC přinesla záběry dvou startujících bombardérů. Tady právě slyšíme zvuk jednoho obřího amerického bombardéru B-52, který zhruba před půl hodinou odstartoval z britské letecké základny. BBC vysílala záběry celkem dvou bombardérů, společně jsme pak měli šanci sledovat přípravu bombardérů dalších na start. Létají ony bombardéry B-52 přes naše území? Doposud jsme takovouto informaci nezaznamenali. Máme od zahájení operace přes naše území přesně 93 přeletů a například dnes už je to patnáct, ale jsou to převážně dopravní letadla C-17, nebo C-130. A to, co jsme společně viděli, tu přípravu bombardérů, to tak odpovídá s dobou letu na přípravu na další vlnu nočního bombardování. Znamená to, že to, co jsme společně sledovali, je předvoj opět masivního bombardování, které televizní diváci a rozhlasoví posluchači mohli slyšet a vidět především v pátek mezi šestou a sedmou hodinou večerní, kdy šlo o zatím asi nejmasivnější část bombardování Bagdádu? Ano, domnívám se, že je tomu tak, že prostě to bombardování bude takovýmto způsobem pokračovat. Jakými koridory létají ony obří bombardéry B-52? My jsme se mohli před dvěma dny, myslím, že v televizi byla nakreslena taková přímka mezi Velkou Británií a Irákem, která vedla přes Českou republiku, jako že to je koridor, ale ... Proto se ptám. Vy tvrdíte, že zatím přes Českou republiku nepřeletěl ani jeden bombardér, tak kudy létají? Já jsem chtěl jenom říct, že koridor přesně takto nevypadá, že koridory jsou jednak přes Polsko a jednak jihem a já mám informace, že tyto bombardéry létají jihem, směrem na Itálii, takže přes nás určitě ještě žádný nepřeletěl. Ale jestliže je to otázka, jestli mají mít lidé obavu, kdyby takový přes nás letěl a může letět, protože takto jsme spojencům vzdušný prostor otevřeli, tak jsou to osmimotorové letouny, na které u nás nikdo nebude střílet, a myslím si, že je velmi nepravděpodobné, že by s osmi motory prostě havarovaly takovýmto způsobem, a že by bombardér spadl na naše území. To si myslím, že ta obava je zbytečná. A co možné zajištění munice, když ne bombardér, jeho část, nějaká munice? To jištění, pokud někdo viděl bombardér, to je těžké vysvětlit jako v rozhlase, ale já si myslím, že to vůbec nepřipadá do úvahy. Z toho ale, co naznačujete, tak se nedá říct, že ty letecké koridory jsou stálé a neměnné, jde-li jeden přes Polsko, druhý přes jih, přes Itálii, tak není možné vyloučit, že by nějaký koridor mohl v budoucnu vést ještě přes Českou republiku? Ten koridor existuje a létají tam právě ty dopravní letouny, ale já neříkám, že tam nemůže letět i tento bombardér. Určitě může. Říkáte zhruba 93 přeletů do těchto okamžiků, kdy spolu hovoříme. Co nesou ta dopravní letadla? Jste informováni, co je na jejich palubách? O tom informováni nejsme. To se v běžném provozu ani neuvádí. Naše národní středisko, které má přehled o těchto transportech, tak to ví zhruba hodinu dopředu, kdy jsou tyto lety nahlášeny, a je tam typ letounu, směr a další údaje, ale ne, co veze. Pokud bychom měli v současnosti srovnávat přelety spojeneckých letadel přes české území například se situací kolem Jugoslávie, dá se říci, že ty přelety a množství vojenské techniky a letadel, která směřují do oblasti Perského zálivu, je daleko masivnější, než bylo při konfliktu v Jugoslávii v roce 1999? Já si myslím, že je to masivnější už jenom proto, že spojeneckých vojsk je x-krát víc. Je tam přibližně tři sta tisíc spojeneckých vojsk, víc než 1200 letounů, takže některé jsou na letadlových lodích, některé jsou na různých základnách, ale co se týká přeletů přes naše území, si myslím, že to není o moc větší, protože jsou to zásobovací lety. Když hovoříme o přeletech, tak, není-liž pravda, český parlament schválil i možnost transportů přes české území. Je zde nějaká informace, že dochází k transportům po českém území? Ano, my toto samozřejmě také sledujeme. Víceméně dostáváme informace z hraničních přechodů, že takový transport jede, ale já bych chtěl vysvětlit pojetí transport. Většina lidí si představuje pod pojmem vojenský transport dlouhý vlak plný tanků a výzbroje a vojáků, ale to není jenom ... Vojenský transport jsou i například jedno vozidlo, nebo jedno nákladní vozidlo. Takže takovéto transporty přes nás jezdí, ne ty obrovské. A těch malých, menších transportů bylo kolik doposud? Dalo by se to počítat v desítkách. A tam se také nehlásí, co je předmětem toho transportu, zda to je nějaká munice? No, ten přehled určitě je, ale to není až tak problém armády. Jsou to různé logistické zabezpečení, ať už ..., můžou to být uniformy, proviant a mají základny samozřejmě Američané například i v Maďarsku, takže to jsou ty transporty. Další téma - působení české protichemické jednotky v oblasti Perského zálivu. Pane generále, tím, že začala operace, poměrně později, než se předpokládalo, protože spojenci, pokud z něčeho měli obavy ještě před tím, než operace začala, byly meteorologické podmínky, kdy v oblasti Perského zálivu přichází léto. Předpokládalo se, že nejlepší by bylo operaci ukončit, možná ji začít začátkem března a ukončit v dubnu, kdy teploty začnou hodně stoupat. Jsou klimatické podmínky pro české a nejen české vojáky v oblasti Perského zálivu podle vašich informací v současnosti tím největším problémem? Tak je to jeden z problémů. Určitě, protože v současné době jsou tam teploty kolem třiceti stupňů a to stačí, když si sednete do auta při třiceti stupních, jaké teplo je vevnitř. Teď si představte, že jste tanku, nebo jiném obrněném vozidle, nebo automobile. Navíc naši chemici samozřejmě musí pracovat v ochranných oděvech, musí v nich být několik hodin. I když máme domácí normy, tak je to v desítkách minut, ale tam, bohužel, válka je válka a tam se nedá s tím jako říct, že po dvaceti minutách se vysvleču. Jsou to tedy klimatické podmínky, které jsou nyní tím největším problémem pro české chemiky? No, kromě nepřítele, který se snaží samozřejmě, nepřítele, a to jsou i naši, zabít, taková je prostě logika války, tak samozřejmě povětrnostní podmínky jsou velký problém. K tomu ještě písek, který je všude, takže je to problém. Hovoříte o klimatických podmínkách, o písku. Na nebezpečí právě například selhání citlivých měřících přístrojů, písečný prach ve zbraních, rozpálené protichemické obleky a dehydrataci a ztrátu orientace upozorňoval už v únoru bývalý šéf československé protichemické jednotky v Perském zálivu ze začátku 90. let Jan Valo. Máte takové informace, že by selhávaly měřící přístroje s tím, že přichází do oblasti Perského zálivu léto a tyto přístroje jsou vystaveny extrémním klimatickým podmínkám? Ano. My už jsme tam více než rok, takže my jsme na tyto problémy narazili. V současné době jsou veškeré prostředky vybaveny klimatizačními jednotkami, takže ty přístroje pracují v normálním režimu. Jinak přístroje, které se dále vyvíjely a upravovaly, takže jsou upravené, takže s přístroji nemáme sebemenší problémy v současné době. Vy jste před chvílí, než jste vstupoval do studia, také měl příležitost hovořit s velitelem českých protichemiků, kteří jsou v oblasti Perského zálivu, s Dušanem Lupuljevem. Ukazuje se /výpadek signálu/ ... ... Mají tzv. camel bagy každý. To je na zádech baťoh s vodou, jednoduše řečeno. Oni jsou si toho vědomi, že musí mít dostatek tekutin, a tak je mají. Všichni jsou v pořádku. Jsou, bych řekl, aklimatizovaní natolik, že samozřejmě je to pro ně určitě nepříjemné, ale jsou v pořádku. Zatím žádná vážnější nemoc se nevyskytla do těchto chvil? Ne, vůbec nikdo není nemocný, ani zraněný. Čeští protichemičtí specialisté hlídkují v současnosti na skoro osmdesáti procentech kuvajtského území, monitorují například největší místní ropnou rafinérii, mezinárodní vojenské letiště, americké velvyslanectví, či emírův palác. Když jste byl před těmito mikrofony ve čtvrtek, prohlásil jste, že nepočítáte s rozšířením praporu, ale máte připravenou jednotku na střídání. Kdy se počítá se střídáním vojenských chemiků, českých vojenských chemiků v oblasti Perského zálivu? Tak nejlepší norma na střídání je šest měsíců. Ta už v současné době uplynula, ale není možné střídat vojáky uprostřed operace. Takže čekáme až na ukončení operace a ... Promiňte, pokud to bude operace dlouhodobější, tak ani pak by nebylo dobré /výpadek signálu/ ... ... klasického zpětnovazebního systému náčelníka generálního štábu, kdy je tu telefonní linka, na které 24 hodin může kdokoliv zavolat se svým problémem a my mu odpovíme, tak tento projekt se přesně jmenuje Psychosociální podpora rodin vojáků Armády České republiky. Je to v několika oblastech. Řídí to naši psychologové, paní majorka Bernardová. Je to pomoc v oblasti právní, sociální, zdravotnické, nebo psychologické oblasti. Jak tento systém využívají rodiny vojáků, kteří jsou nyní v oblasti Perského zálivu? Máte konkrétní data? Ano, mám konkrétní údaje, i když si myslím, že právě proto, že vojáci jsou už v několikeré misi, takže není to využíváno až tak příliš často, ale já si myslím, že počet šestnáct zase není tak málo, takže pokud pomůžeme i šestnácti rodinám, tak si myslím, že je to perfektní. Máte už plány a jako náčelník generálního štábu jste požádán svými kolegy například z Velké Británie či Spojených států amerických o možnou poválečnou přítomnost českých vojáků v oblasti Perského zálivu? Já o takovém požadavku samozřejmě vím, ale je to otázka momentálně politiků, kteří musí rozhodnout, jestli tam bude dále nějaká vojenská jednotka působit. Předpokládá se, že by tam mohla být nějaká humanitární operace. V tom případě je to otázka zřejmě pro vyslání naší polní nemocnice. Znamená to, že taková žádost už existuje a jste vy osobně o ní informován, o větší přítomnosti českých vojáků v oblasti Perského zálivu? Zatím je to otázka, která se teoreticky probírá, jestli ano, nebo ne. Já z pohledu vojenského můžu říct, že k 1. dubnu vojenská nemocnice, ta bývalá šestá, ať už se bude jmenovat jakkoliv, je připravena k vyslání. Máte informace o tom, že by na zajištění, materiálním zajištění a přepravě ..., protože vy jste naznačil ve čtvrtek v rozhovoru pro BBC, že vy na vyslání peníze nemáte v rozpočtu obrany, v rozpočtu armády. Samozřejmě, já jsem hovořil o tom, že mluvíme o stovkách milionů. Předpokládám, kdyby chtěla tato země vyslat jednotku do humanitární operace, tak může být buď placena někým jiným, anebo najde stát nějaké peníze, které by umožnily. Já si myslím, my sice na to nemáme, protože je máme přesně rozpočítané na jednotlivé projekty reformy, ale kdyby, protože se jedná o humanitární pomoc a lidem je třeba pomáhat, v krajním případě určitě se zrušením nějakého projektu by se potom našly peníze. Říká náčelník Generálního štábu Armády České republiky, generál Pavel Štefka. Já děkuji za to, že jste si udělal i v neděli po poledni čas na BBC. Někdy příště na shledanou. Na shledanou. Od mikrofonu se loučí Václav Moravec. Takové bylo Interview BBC. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:13 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
