| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| čtvrtek 20. března 2003, 18:00 SEČ | |||||||||||||||
| František Bublan | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
František Bublan se obává, že americký útok proti Iráku podnítí činnost extremistických skupin v Evropě a USA. Podobné riziko hrozí i České republice.
Přepis rozhovoru Citace rozhovoru v médiích Čtvrtek 20. března 2003. Mezi půl šestou a šestou hodinou ranní iráckého času Bagdádem otřáslo několik explozí. Nad městem přelétávala letadla. Irácké protiletadlové baterie zahájily palbu. Rozezněly se sirény. Asi o půl hodiny později vystoupil s projevem americký prezident George Bush. George W. BUSH, prezident Spojených států amerických (zvuková ukázka): Koaliční jednotky zahájily údery na vybrané cíle s vojenským významem. Jejich cílem a jejich účelem je oslabit možnosti Saddáma Husajna čelit válce. Jde o úvodní fáze toho, co bude širokou a koncentrovanou kampaní. Uvedl v projevu k zahájení války americký prezident George Bush. Nejen o zahájení války proti Iráku bude následujících třicet minut. Vítejte při poslechu půl hodiny otázek a odpovědí. Zahájením války proti Iráku vás čeká v programu BBC novinka, ranní živě vysílané vydání pořadu Interview BBC s tím, že odpolední živé vydání zůstává zachováno. Od mikrofonu i dnes co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace František Bublan. Vítejte v BBC. Hezké dobré ráno. Dobrý den. Válka proti Iráku začala zhruba ve tři čtvrtě na čtyři ráno středoevropského času. Jak a kdy, rozumějme, s jakým předstihem se o zahájení války ředitel české civilní rozvědky dozvěděl? Bylo to řádově několik hodin před tím. Jak ta informace zněla? No, že se počítá s pravděpodobností, že bude útok zahájen. Nedostali jste konkrétní informaci, jakou hodinu a jakým způsobem bude válka zahájena? To jsme nedostali a ani jsem s tím nepočítal. Není to pro nás podstatné. Můžete v rámci možností popsat, jak v situaci války probíhá výměna informací mezi tajnými službami? Tak, mezi tajnými službami probíhají informace především před zahájením operace. To je asi důležitější. Potom už nastupují vojenské síly a spojenci jsou pouze takovým servisem. Nicméně tato úloha, kterou jsme měli předtím, byla dosti důležitá. Troufám si říct, že jsme hodně spojencům pomohli. Můžete uvést jak? To nemohu, to už bychom příště asi nepomohli. O které informace ale jste měli zájem především? Je to dáno tím, že Česká republika a její úřad pro zahraniční styky a informace má velmi dobré kontakty na irácké tajné služby? To v žádném případě ne. My nemáme kontakty na irácké tajné služby, to by asi nebylo dost dobře možné, ale my jsme rozvědka, působíme v zahraničí, a to znamená, působíme i v tom regionu arabském, takže informace z toho, z této oblasti jsme si vyměňovali a dávali spojencům a o tom to je. Pokud byste měl srovnat práci zpravodajských služeb před propuknutím vojenského konfliktu a nyní. Byť jste něco už naznačil tím, že jste charakterizoval jako nejdůležitější část předválečnou pro zpravodajské služby. Můžete ale srovnat, jak a na co se soustředíte především teď v době, kdy už válka probíhá? Asi to budou dvě oblasti. Ta jedna oblast je stále ještě z toho regionu, jak se tam situace vyvíjí, jaké jsou možnosti třeba nějakých místních povstání nebo převratů, jak se k tomu konfliktu staví okolní státy, to je velmi důležité. Zvláště jsme slyšeli, Irán už se postavil jaksi dost proti tomuto zásahu. Jaká je situace třeba v Kuvajtu, Jordánsku a tak dále. To jsou důležité oblasti, které je třeba sledovat. Tak to je jedna věc a druhá věc je to, že budeme muset sledovat, zda tento konflikt nebude mít nějaký dopad na naši republiku. To znamená, zda se něco, nějaké nebezpečí nemůže přenést přímo k nám. Jaké varianty zatím jsou ve hře, co se týče možného nebezpečí pro Českou republiku a přenesení konfliktu z oblasti Perského zálivu do Evropy? Já se nedomnívám, že by to byly nějaké akty msty nebo něco podobného, že by Saddám Husajn vysílal své bojovníky přímo do Evropy, aby zde nějak škodili nebo působili nějaké atentáty, ale obávám se trošku toho, že tato válka jaksi podnítí nebo nabudí ty extrémní skupiny, které jsou v této oblasti a tam už jde pouze o takový jaksi ideologický postoj a tyto skupiny by mohly nějakým způsobem se snažit jaksi poškodit, ať už některé evropské státy nebo Spojené státy nebo objekty Spojených států v Evropě a podobně. Máte podrobnější informace, jak velká je přítomnost těchto extrémních skupin, jak je označujete v Evropě a možný přesun do České republiky? To samozřejmě nemám, ale o tom to je, abychom sledovali případné žádosti o víza některých těchto osob nebo osob z těchto států, abychom sledovali pohyby, které by mohly naznačovat, že sem do této oblasti se někdo snaží dostat a podobně. To teď bude jedna z nejdůležitějších prací, ne-li práce nejdůležitější, práce pro vaše podřízené v Úřadu pro zahraniční styky a informace. Ano, ano. Ještě před zahájením války jste uvedl, a teď vás budu citovat doslova. "Doufám, že celá operace bude vedena tak, aby nevedla k občanské válce." Konec citátu. Na kolik hodin od zahájení války je možné říci, že riziko občanské války v Iráku a v oblasti Blízkého východu se zmenšilo, či zvětšilo? Teď je ještě příliš brzo na to říct, jestli se to zvětšilo, nebo zmenšilo, ale to riziko tady je, protože víme, že Irák je složen z několika národností, je složen z několika náboženských příslušností a ty poslední informace, které jsme dostávali, byly docela zajímavé, protože k té možné válce už se nějakým způsobem stavěly, ať už třeba ty opoziční kurdské strany na severu Iráku nebo dokonce na jihu. Některé za těch posledních několik let najednou povstaly, takoví ti kmenoví vůdci a ty klany, které tam byly ještě v těch dřívějších desetiletích a teď se jaksi nějak povzbudily a už zaujímaly nějaké stanovisko k té možné invazi. Takže, důležité je, jak se to bude vyvíjet dál. Jestli tyto skupiny nebo tyto strany, třeba i politické, jestli se budou snažit ovládnout ten Irák nebo využít této situace nebo naopak, jestli se nějak podřídí spojencům a vyčkají nějakému řádnému uspořádání tohoto státu. Dá se predikovat podle vašich analýz a informací, které máte k dispozici, která varianta je pravděpodobnější toho budoucího vývoje souvisejícího s iráckou opozicí? Tak, jak pozorujete počátky útoku, tak jsou spojeny trošku s takovou psychologickou válkou, jo, což je dobře, že ten útok není příliš masivní a je upozorňováno obyvatelstvo na to, jak se má asi chovat. Takže, pokud by to šlo tímto trendem, tak doufám, že by se zamezilo nějakému občanskému povstání nebo dokonce nějaké občanské válce, kde by se ty jednotlivé frakce vlastně střetly mezi sebou. To by bylo velmi špatně. Vaše zpravodajské zdroje hovořily před vypuknutím vojenského konfliktu o tom, že válka proti Iráku může trvat zhruba dva týdny. Když americký prezident George Bush oznamoval začátek vojenské operace Spojených států amerických a spojenců proti Iráku, doslova uvedl: George W. BUSH, prezident Spojených států amerických (zvuková ukázka): Chci, aby Američané a celý svět věděli, že se budeme za každou cenu snažit ušetřit životy civilistů. Kampaň může být delší a obtížnější, než někteří předpokládají a pomoci Iráku dosáhnout stabilní a svobodný režim bude vyžadovat naše neustálé úsilí. Prohlásil doslova americký prezident George Bush a pokračoval: "Přicházíme do Iráku s respektem k jeho obyvatelům, k jejich velké kultuře a náboženskému vyznání. Nemáme v Iráku jiné ambice než odstranit hrozbu." Konec citátu. Jak si ředitel civilní rozvědky František Bublan interpretuje slova amerického prezidenta o tom, že kampaň může být delší a obtížnější, než někteří předpokládají? No, jestli uvedl tuto větu o tom, že by to mohlo trvat dva týdny, já mám takový pocit, že jsem říkal, že to bude ta optimální nebo nejoptimálnější varianta dva týdny, že jako kratší to nebude a tato varianta počítá s tím, že v podstatě ta irácká armáda, irácká armáda se jaksi vzdá, složí zbraně a potom to je to optimální řešení. Nicméně ... Jak to? Promiňte, vy jste řekl optimální řešení. Neukazuje se, že to je málo pravděpodobné řešení? Zatím já myslím, že v tuto chvíli nemůžeme říct, jestli se něco ukazuje, nebo ne. Je příliš brzy několik hodin po zahájení útoku, takže ... a navíc ten útok byl skutečně tak trochu demonstrativní, takže těžko dneska o tom hovořit. V každém případě tedy není možné predikovat, jaká je ta pesimističtější varianta? Jak dlouho by ozbrojený konflikt, respektive útok proti Iráku mohl trvat? Záleží na mnoha okolnostech, jo. To záleží na tom, jak rychle se podaří ovládnout sever Iráku, jaký odpor budou klást irácké jednotky na tom jihu a potom teda, co se stane v samotném Bagdádu, protože Bagdád je centrem všeho. Saddám Husajn se tam zcela určitě opevní. Možná tam použije některá překvapení. To samozřejmě nevíme, ale víme, že se hluboké kanály, které se napouštěly ropou, pokud se do nich bude přidávat ještě nějaký jiný chemický prostředek, aby se zamezilo něčemu, já nevím, třeba, aby nemohla letadla nalétávat na Bagdád a zaměřovat svoje cíle a podobně. Takže těch možností je ještě stále hodně, a to uvidíme v příštích chvílích. Není iluzorní představa Spojených států amerických, o nichž například referoval americký list USA Today, který napsal, že hlavním cílem a primárním cílem je zabít Saddáma Husajna a jeho syny a představitele iráckého režimu. Ví se vlastně, kolik dvojníků má Saddám Husajn a kde se může skrývat v těch podzemních chodbách? Tak, dvojníky má asi tři, pokud vím. Ale to, kde se může skrývat, tak to je asi skutečně nepřeberné množství úkrytů, jo. Vzpomeňme si na Usámu bin Ládina, ten se také dokázal a ještě stále to umí se skrývat a já si myslím ... Neukazuje ... to je fantastické, že jste použil příměr s Usámou bin Ládinem. Když si vezmeme, jak dlouho deklarují představitelé té Mezinárodní koalice proti terorismu, že stále po něm pátrají. Není právě příměr Usáma bin Ládina a pátrání po něm, možné budoucí pátrání po něm zcela zajímavou analogií, jak dlouho to může trvat? To může ale posílit, řekněme, odpor proti tažení Spojených států, protože pro mnohé Iráčany je Husajn hrdinou. To bych se tak moc nedomníval, že by byl hrdinou. My, co máme informace z toho prostředí, tak svědčí o tom, že všichni Iráčané sice Usá ... Pardon Saddáma jako hlavu státu jako někdo, kdo je reprezentuje. Jako v hloubi srdce ho nenávidí, jo. Nemají, nemají ho rádi, protože je to totalitní diktátor, a to, co vidíme v televizi o tom, jak to vypadá v Iráku nebo v Bagdádu, to jsou velmi zkreslené, omezené informace. Ať už je to CNN nebo kdokoliv, kdokoliv jiný, jo, protože zkrátka tyto televize se nedostanou do těchto míst, kam by chtěly. Jsou pouze naváděny tím přiděleným člověkem, který se o ně má starat. Říká, co mohou točit, co nemohou točit. V tom Iráku je skutečně propastný rozdíl mezi tou bohatou třídou a mezi tou chudinou. A ta chudina žije v takových poměrech, že si to nedokážeme ani představit. To je pravda. Možná až ten konflikt skončí, tak to teprve jaksi vyplave na povrch. Ale když si, promiňte, ale když si mají z těch vašich informací, které máte k dispozici, když si mají Iráčané vybrat svůj vztah k Saddámovi Husajnovi, ke Spojeným státům americkým, k mezinárodní koalici a k možné budoucí správě mezinárodního společenství, která bude velmi pravděpodobná na území Iráku, nedají přednosti Husajnovi? Je to těžký výběr, ale já se domnívám, že v tuto chvíli dají přednost té americké invazi. V tuto chvíli. Záleží na těch dalších momentech, jak se ta zpráva bude vykonávat, jestli bude s určitou citlivostí pro ty irácké podmínky a ... K tomu skutečně má civilní rozvědka tak pádné důkazy, abyste toto mohl prohlásit? Já si myslím, že ano. Nejsou to pádné důkazy. Samozřejmě jsou to různé poznatky poskládané, ale skutečně mluvím o tom, že většina Iráčanů si přeje pád Husajna, ale nemůže to říct nahlas. Když to řekne nahlas, tak vlastně ti lidé jako by už nežili, jo. Generální tajemník Organizace spojených národů Kofi Annan několik hodin před zahájením války hovořil o tom, že válka je smutný den pro Organizaci spojených národů a pro celé mezinárodní společenství. Annan ve svém středečním projevu před Radou bezpečnosti OSN hovořil o současném utrpení iráckého lidu, které se ještě zhorší a také o nutnosti znovu sjednotit radu bezpečnosti po válce. Kofi ANNAN, generální tajemník OSN (zvuková ukázka): To, co mi v současné době dělá největší starosti, je zoufalá situace iráckého obyvatelstva. V krátkodobém pohledu je konflikt může ještě zhoršit. Třeba i výrazně zhoršit. Řekl doslova Kofi Annan, který ještě zdůraznil, že je nutné soustředit se na zmenšení této bezpečnostní katastrofy. Vaši analytici před válkou konstatovali, že situace bez mandátu OSN, rozumějme, situaci vojenského konfliktu bez mandátu Organizace spojených národů může situaci zkomplikovat. Jak? No, především tak, že ostatní arabské státy v tom regionu skutečně uznávají OSN jako organizaci, která má svoje slovo a má svůj význam a respektuje rozhodnutí OSN. Tak to mluvím o tom, že kdyby ten útok byl veden s nějakým mandátem Bezpečnostní rady OSN, tak ty okolní státy by to přijímaly trošku jinak. Tento akt je veden víceméně jednostranně, respektive pod velením Spojených států, a to ty ostatní státy staví do takové trošku těžké pozice, protože oni na jednu stranu potřebují ... Spojené státy potřebují ekonomický a tak dále a na druhou stranu cítí a všichni to vnímají, že lidé v těchto státech nemají rádi Spojené státy, respektive Američany. Že je to symbol té západní kultury, něco jim tam je implantováno, co oni nechtějí a tak dále. Takže ... Což už ukázal i postoj Íránu? Třeba. Írán, ale Írán má ještě jiné obavy, protože je si vědom, že byl jaksi postaven na tu osu zla, takže se obává toho, že po Iráku přijde zase Írán, takže to je možná ... Podle vás je to reálné, že ... A je to velmi pravděpodobné, že Spojené státy neskončí u Iráku? Já si myslím, že to není, že to není reálné, že by to bylo jaksi i trošku nadbytečné, že ... Navíc to by je, to by tu světovou veřejnost tak popudilo, že by ... Myslím si, že ne. Podle vás i bez jasného zřetelného mandátu Organizace spojených národů pro vedení spojeneckého konfliktu, respektive amerického útoku proti Iráku, se neoslabí, řekněme, přijetí iráckého lidu mezinárodní správě, budoucí mezinárodní správě Iráku a spravování Iráku? Teď jsem vám moc nerozuměl. Omlouvám se za komplikaci té otázky. Je to zkrátka o tom, zda tím, že nemá celý útok proti Iráku posvěcení a mandát OSN, zda už to neztíží budoucí mezinárodní správu Iráku, ať už Spojenými státy nebo nějakým širším mezinárodním společenstvím. To si myslím, že ne. Ne? To nebude mít na to vliv, protože OSN se potom postaví do pozice té organizace, která bude se snažit ten stát postavit na nohy. To znamená přísun potravin, humanitární pomoc a možná i pomoc při té veřejné správě. Takže v tomto případě si myslím, že tady aspoň OSN jaksi zachrání tu svoji roli, kterou před tím nedokázala zvládnout. Ještě před zahájením útoku proti Iráku český vicepremiér a ministr zahraničí Cyril Svoboda oznámil, že česká vláda vyhostila čtyři irácké diplomaty. Cyril SVOBODA, místopředseda vlády, ministr zahraničních věcí, předseda KDU-ČSL (zvuková ukázka): Ministerstvo zahraničních věcí dnes vyhostilo čtyři členy iráckého velvyslanectví, označilo za nežádoucí osoby a byly tyto čtyři osoby vyzvány, aby opustily Českou republiku do pátku 21. března dvaceti čtyř hodin. To se stalo dnes. Tyto osoby byly označeny za osoby nežádoucí, a proto byly vyhoštěny. Vzalo se v úvahu všechno, mimo jiné samozřejmě i informace našich zpravodajských služeb. Středeční slova českého vicepremiéra, ministra zahraničí Cyrila Svobody v Interview BBC. Má česká civilní rozvědka informace o vyhoštění a co bylo předmětem zájmu iráckých diplomatů v Praze? Tak, to už říkal pan ministr, že to bylo i na základě informací ze zpravodajských služeb ... Včetně vás. Včetně nás, samozřejmě, ale důvody se většinou neuvádějí, takže ani bych o tom nechtěl mluvit. No, ale to, co je cílem zpravodajů Iráku, tak to je asi všude na světě stejné. To znamená, snaží se získávat zpravodajské informace. U těch iráckých zpravodajů, a to teď nemyslím na naši situaci nebo na ty, kteří byli tady přímo u nás, kteří byli vyhoštěni, ale i na ostatní země a možná i trošku na minulost, tak u těch iráckých zpravodajů bylo ještě typické to, že oni většinou plnili nějaké, bych řekl, ofenzivní úkoly, jo. Takže ... Ofenzivní úkoly znamená co? Rozklíčujte to lidem, kteří se nepohybují v oblasti ... Byla tady obava, že by třeba mohli organizovat nějaké teroristické akce a podobně, jo. V minulosti tomu tak bývalo, teď samozřejmě o tom nechci mluvit, jestli by se to stalo, nebo ne. Byly indicie, nechci po vás konkrétní informace, ale byly indicie o této, řekněme, ofenzivnější činnosti, která souvisela i s tím vyhoštěním čtyř diplomatů? Byly tam indicie? To já o tom jako nechci mluvit, jestli tam byly, nebo ne. Já jenom říkám, že irácká zpravodajská služba působí i ofenzivně. A to se ... A zesílila ta ofenzivní činnost v souvislosti s tím, že bylo zjevné, že k nějakému konfliktu dojde? To, to jako asi ode mě tuto odpověď nedostanete. Mně jde o to, aby bylo pochopeno, že jinak třeba působí zpravodajské služby demokratických států, které se snaží v té cizí zemi získat potřebné informace. To děláme my. My, já to nijak nezakrývám, ale většinou ty totalitní státy používají své zpravodajské služby na to, aby nějakým způsobem škodily. V tom je ta ofenzíva. To se dělalo třeba za totality, že jsme taky měli rozvědčíky, kteří někde chtěli škodit třeba v rozhlasových stanicích a podobně, jo. A Irák v tomto není výjimkou, že. Ten pracuje stejně. Tak z tohoto důvodu byly obavy, že by mohla i ta jejich zpravodajská služba být takto zneužita. Jak ale vysvětlíte laikům to masové vypovídání iráckých diplomatů, kteří byli spojeni se špionáží a k němuž došlo krátce před útokem, protože Česká republika nebyla jedinou zemí, která vyhostila čtyři irácké diplomaty. Několik hodin před tím to bylo Německo. Do vyhoštění se také zapojila Austrálie, Spojené státy americké, Finsko a další země. Znamená to, že skutečně zesilovala aktivita iráckých diplomatů? Ne, je to, je to ... Zase se dostanu zpětně k tomu, co jsem říkal. Většinou ty státy tak nějak vědí o těch špiónech, jestli to tak můžu říct zjednodušeně, jo, monitoruje jejich činnost. Vlastně ony jsou to také informace, protože získávají zase poznatky o tom, co třeba tu iráckou rozvědku zajímá nebo kam směřuje a tak dále. Jenže teď přišel okamžik, kdy už to mohlo být nebezpečné, jo. Proto nastala taková série těch vyhoštění a současně je to určitým politickým aktem samozřejmě. Jak velkým cílem zájmu iráckých tajných služeb bylo a je rádio Svobodná Evropa, rádio Svoboda umístěné v Praze? To já dost dobře neumím zodpovědět, protože to je věc tady vnitřních bezpečnostních složek. Ale vy bezesporu máte poznatky z té oblasti, kde získáváte informace, jak se Irák zajímá o právě tento objekt, tuto instituci. Tak, je to jeden z mnoha objektů. Samozřejmě on je to spíš symbolický objekt, protože možnost poslouchat Svobodnou Evropu v Iráku je velmi omezená. To se nedá srovnat s tím, jak jsme my za totality posílali, poslouchali některé stanice, jo, celkem veřejně. Tam zkrátka je za to trest smrti a jiné podobné tresty. Takže je to ... Tam těch lidí to poslouchá velmi málo, ale byl by to takový symbolický akt, kdyby se ten útok na tuto budovu povedl, tak by nešlo jen o tuto budovu nebo že by se zamezilo tomu vysílání, ale byl by to útok proti Spojeným států především. Znamená to, že se zvýšilo s propuknutím konfliktu riziko týkající se Svobodné Evropy jako symbolického objektu, který představuje Spojené státy americké? Ale to se zvýšilo pouze z té analýzy nebo z toho, co jsem řekl, jo, že by to mohl být tedy dobrý symbolický objekt na nějaký atentát. Tři hodiny po začátku vojenské operace proti Iráku se na iráckých televizních obrazovkách objevila irácká státní vlajka, fotka prezidenta Saddáma Husajna a zazněla státní hymna. V následném projevu irácký prezident Saddám Husajn vyzval obyvatele, aby vytáhli své meče a postavili se proti nepříteli. Irácký prezident Saddám Husajn prohlásil, že útokem na Irák spáchal americký prezident George Bush nový zločin. Ještě jednou zdůraznil, že Iráčani mají vytáhnout své meče a postavit se nepříteli. Ovšem předtím ještě vystoupil, nemýlím-li se, irácký ministr informací a řekl, že začíná svatá, svatá válka. Vy jste naznačil, že nemáte obavu z nějakého masivnějšího útoku Saddáma Husajna proti okolním státům. Interpretuji dobře vaše slova, že to není možné předpokládat, že by Saddám Husajn nějakým způsobem vracel akci Spojeným státům americkým? No, v tuto chvíli na to nemá dostatek sil. Já nad tuto situaci vidím tak, že výzva ke svaté válce je v podstatě snahou vtáhnout evropský svět do tohoto konfliktu. Všechny muslimy, aby jaksi vnímali tuto válku proti své vlastní integritě, proti své vlastní kultuře, proti svému náboženství a vtáhnout vlastně do toho všechny síly, které možná dneska nazýváme nějak extrémně islamistickými a v tom je určité riziko. A v tom je možná i riziko pro nějaké odvetné akce ve Spojených státech, Evropě nebo v těch zemích, kde jsou aspoň označovány nebo zařazovány mezi spojence, ale že by přímo teď Saddám Husajn pomocí těch svých jednotek začal někde působit v Evropě, tak toho se jako neobávám, jo. Ale obávám se toho, aby to bylo posunuto do té roviny tak nějak extrémně náboženské a z této roviny, aby potom nezazněly nějaké odvetné akce. Můžete popsat, jak to riziko je velké? Tak, není příliš velké. Záleží, jak se Saddámovi podaří jaksi zmanipulovat ten arabský svět tím, že on v tom jako není sám, jo. On zatím je v tom sám. Zatím se ty státy k tomu skutečně staví velmi vlažně, protože ho znají a vidí v podstatě, že je to socialista, který používá islám jenom, když se mu hodí, jo. Otázka je, jak se to potom rozvine do těch ostatních zemí, jak to budou vnímat řadoví muslimové. Z toho, co říkáte, by právě i možná vojenská operace Spojených států vůči dalším zemím, jako je Irán a podobně, byla v tomto riziková? Že by skutečně mohla být spouštěcím mechanismem svaté války proti ... To určitě ano, nepochybně. Proti křesťanům a dalším náboženstvím. Vy jste naznačil, že je zde riziko v Evropě, ve Spojených státech amerických, zkrátka asi v zemích, které budou identifikovány s tím útokem proti Iráku z hlediska jistých extrémních skupin. Prokáže podle vás toto riziko, že Saddám Husajn, byť tvrdil, že není napojen na extrémní skupiny typu Al-Káida, prokáže podle vás v budoucnu skutečně to propojení v případě, že ke spouštěcímu mechanismu dojde? To si myslím, že ne, že to nebude průkazné. Saddám Husajn, domnívám se, přímo na Al-Káidu nebyl napojen, jo, ale spíš o to napojení možná usiluje Al-Káida, protože ona to má zase jako takový spouštěcí mechanismus pro ty svoje akce, že si jako trošku přisvojí tento problém, stáhne to na sebe a řekne: "Ano, my zase musíme se postavit nebo obnovit svoji myšlenku, protože je tu útok na arabský svět." Takže spíš to bude zneužito Al-Káidou než Saddámem Husajnem. I proto, že Al-Káida chce být silnější a potřebuje být silnější po 11. září, kdy její pozice a vojenský zásah proti Afghánistánu do jisté míry oslabil pozici Al-Káidy? Al-Káida je ideologická skupina. Ta není postavena na nějakém státním seskupení nebo není vázána na určitý stát. Takže ona ke své ideologii potřebuje stále toho nepřítele, že jo. To známe z minulosti. A teď ten nepřítel, pro ně jsou to Spojené státy, tak teď se projevil, že zaútočil na jeden z arabských států, takže toto je jako důvod, aby zase se nějakým způsobem jaksi povzbudili a mohli začít nějaké odvetné akce. V každém případě je podle vás nutné brát na vědomí, že i České republice v budoucnu může hrozit zvýšenější riziko týkající se činností těchto extrémních skupin. Ale to se zařadíme do té dlouhé řady ostatních zemí, takže bych neviděl, že bychom zrovna my museli být nějakým centrem těchto zájmů. Říká host ranního vydání pořadu Interview BBC, ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace. Chcete-li lidověji ředitel civilní rozvědky František Bublan. Já děkuji za vašich třicet minut věnovaných BBC. Někdy příště na shledanou. Děkuji. Na shledanou. Takové bylo ranní Interview BBC. Od mikrofonu se loučí Václav Moravec. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích Rozvědka nečeká Husajnovu mstu v Evropě, situaci však sleduje PRAHA 20. března (ČTK) - Česká civilní rozvědka neočekává akty msty ze strany iráckého vůdce Saddáma Husajna v Evropě, válka však zřejmě povzbudí extrémní skupiny, které by mohly škodit v USA i v Evropě. V rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC to dnes řekl ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace František Bublan. Budeme muset sledovat, zda konflikt nebude mít dopad na naši republiku, zda se nebezpečí nemůže přenést k nám, poznamenal. Rozvědka proto podle Bublana bude nyní mimo jiné sledovat případné žádosti určitých lidí o víza, které by naznačovaly, že se sem snaží dostat. "Já se nedomnívám, že by Saddám Husajn vysílal své bojovníky přímo do Evropy, aby zde škodili. Ale obávám se trochu toho, že to (válka v Iráku) nabudí extrémní skupiny v této oblasti," míní Bublan. Podle něj by se mohly snažit poškodit například objekty USA. Druhou oblastí, na niž se nyní rozvědka soustředí, jsou informace z arabského regionu. Rozvědku zajímá vývoj tamní situace i možnosti případných místních povstání a převratů. Sleduje také, jak se k iráckému konfliktu stavějí okolní státy - například Kuvajt, Írán či Jordánsko. Sběru a výměně informací se česká rozvědka podle Bublana věnovala i před vypuknutím konfliktu. "Troufám si říct, že jsme spojencům hodně pomohli," prohlásil bez bližšího vysvětlení Bublan. Poznamenal jen, že rozvědka nemá kontakty na irácké tajné služby. Podle ředitele ochranné služby policie Lubomíra Kvíčaly již delší dobu stojí stálé hlídky u velvyslanectví USA, Izraele, Turecka a Saúdské Arábie. Nyní policie reaguje na žádosti dalších zastupitelských úřadů a vyjednává s nimi podmínky ostrahy. Policie postavila v souvislosti se zahájením útoku na Irák stálé hlídky také u sídel státních institucí. K vyhoštění iráckých diplomatů asi přispěla i obava z terorismu PRAHA 20. března (ČTK) - Obava z toho, že by iráčtí zpravodajci mohli organizovat teroristické akce, patrně přispěla k vyhoštění iráckých diplomatů z některých zemí včetně Česka. Vyplynulo to z dnešního vyjádření ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace Františka Bublana v rozhlasové stanici BBC. O irácké zpravodajské službě a jejích úkolech však mluvil Bublan jen obecně. Iráčtí zpravodajci se podle něj snaží získávat informace, tak jako všude na světě. "U těch iráckých zpravodajců bylo (ale) typické, že většinou plnili nějaké ofenzivní úkoly," naznačil šéf civilní rozvědky Bublan. Poznamenal, že nemyslí přímo na ty, kteří byli vyhoštěni z Česka, ale i na jiné země. "Byla tady obava, že by mohli organizovat třeba nějaké teroristické akce a podobně; v minulosti tomu tak bývalo. Teď o tom samozřejmě nechci mluvit, jestli by se to stalo, nebo ne," prohlásil Bublan. Dodal, že vyhoštění je i politickým aktem. České ministerstvo zahraničí ve středu vyhostilo čtyři pracovníky iráckého velvyslanectví, kteří byli označeni za nežádoucí osoby. Mají opustit území ČR do pátku. "V úvahu jsme vzali všechno, mimo jiné i informace našich zpravodajských služeb," řekl ministr zahraničí Cyril Svoboda. Od minulého týdne v souvislosti s očekávaným úderem na Irák vyhostilo irácké diplomaty například Švédsko, Finsko, Maďarsko, Německo, Austrálie, Rumunsko a Filipíny. Většinou to politici zdůvodnili tím, že se věnovali špionáži. Na dotaz, jak velkým cílem zájmu iráckých zpravodajských služeb byla a je budova Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda v Praze, Bublan odvětil, že jde o symbolický objekt. Pokud by se někomu povedl útok na tuto budovu, byl by to především útok proti USA, míní. Iráčané ve své vlasti mají podle něj velmi omezenou možnost poslechu této rozhlasové stanice. "Tam je za to trest smrti," poznamenal Bublan. Rozvědka nečeká žádnou Husajnovu mstu v Evropě Mladá fronta DNES, 21. 3. 2003, strana 4: Česká civilní rozvědka neočekává akty msty ze strany iráckého vůdce Saddáma Husajna v Evropě, válka však zřejmě povzbudí extrémní skupiny, které by mohly škodit v USA i v Evropě. V rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC to včera řekl ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace František Bublan. Budeme muset sledovat, zda konflikt nebude mít dopad na naši republiku, zda se nebezpečí nemůže přenést k nám, poznamenal. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:09 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
