| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| úterý 23. března 2004, 13:56 SEČ | |||||||||||||||
| Cyril Svoboda | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Cyril Svoboda uvedl, že vláda bude v případě vojenské akce proti Iráku na straně koalice vedené Spojenými státy.
Přepis rozhovoru Citace rozhovoru v médiích Česká republika by se měla podle opoziční Občanské demokratické strany stát součástí koalice zemí, které podporují zásah proti režimu Saddáma Husajna. Naproti tomu bývalý předseda ODS, současný prezident Václav Klaus je proti použití síly vůči Iráku. Václav KLAUS; prezident České republiky (zvuková ukázka): Já jsem několikráte vyhlašoval, že se vynasnažím, aby Česká republika promluvila jedním hlasem politiků a že se vynasnažím maximálně o to, aby ten jednotný hlas politiků nebyl v rozporu s dominantním hlasem české veřejnosti. Václav Klaus. Premiér Vladimír Špidla odpovídá na otázku, kde stojí Česká republika v irácké krizi, těmito slovy. Vladimír ŠPIDLA; předseda vlády, předseda ČSSD (zvuková ukázka): Náš postoj je dán parlamentním usnesením, které definuje účast naší jednotky v dané situaci. Slova českého premiéra Vladimíra Špidly. Nejen o postoji české diplomacie k poslednímu vývoji kolem Iráku bude následujících třicet minut. Před námi je půl hodina otázek a odpovědí. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal, k protějšímu mikrofonu usedl vicepremiér, ministr zahraničí a předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda. Vítejte po čase v BBC, hezký dobrý den. Dobrý den. Dovolte, abych byl v úvodu osobnější. Jste předsedou křesťanských demokratů, které principy při formulaci vašeho postoje k možnému vojenskému řešení irácké krize převažují, principy politické nebo principy křesťanské? Já si myslím, že v našem jednání působí oba dva principy, protože svět není úplně černobílý a určitě v každém našem rozhodování také beru v úvahu hodnoty mravní, určitě. Není to ale tak, že při konfliktu nebo při válce se tyto principy dostávají do ostrého rozporu? Podívejte se, válka je samozřejmě krajní řešení, řešení, které nikdo nechce, ale vzpomeňte na to, co se stalo v třicátých letech, když se Hitler dostal k moci, tak také ve jménu míru některé státy a Velká Británie a Francie nezasáhly a možná, že by svět vypadal úplně jinak, kdyby tehdy zasáhly. Myslíte, že je na místě analogie s třicátými lety, s Hitlerem a s druhou... Já popisuji situaci, že použití síly nemusí být někdy zcela v konfliktu se svědomím i se svědomím křesťana, je-li jako krajní prostředek k odvrácení něčeho, co je horší. Myslím si, že to je věc, která se dá dohromady. Tedy analogie je na místě? Myslím si, že také je, ano. Papež Jan Pavel II. v neděli varoval před válkou proti Iráku. Papež Jan Pavel II. doslova řekl: "Proto tváří v tvář ohromným důsledkům, které by měla mezinárodní vojenská operace pro irácký lid a pro rovnováhu celého Blízkého Východu tak zkoušeného i pro extrémismus, který by z toho mohl vzniknout, říkám všem. Ještě je čas jednat, ještě je čas, prostor pro mír." Prohlásil v neděli papež Jan Pavel II. Připouští vicepremiér a ministr zahraničí Cyril Svoboda, že prostor pro mírové řešení toho, co bychom mohli označit souslovím irácká krize, ještě nebyl zcela využit? Udělalo se velmi mnoho pro dosažení dohody a je naprosto zřetelné, že se nepodařilo dosáhnout dohody o nové rezoluci v Radě bezpečnosti OSN a naše vláda chápe toto s velkou lítostí, že nedošlo k té dohodě v Radě bezpečnosti OSN. Teď citujete již z oficiálního aktuálního stanoviska české vlády, které schválila před několika okamžiky? Ano, cituji z něho, protože vláda chápe koaliční operaci jako poslední prostředek vedoucí k naplnění příslušných rezolucí Rady bezpečnosti OSN, avšak lituje, že se nepodařilo pro tento krok získat nový mandát OSN, to je součást také toho textu. Ten text je delší a toto je jeho součást. A je v tom textu obsaženo, na čí straně bude Česká republika při vypuknutí války? Naše pozice vyplývá také z toho, že litujeme, že irácké vedení dlouhodobě neplní závazky a samozřejmě dojde-li k operaci, a to operaci vojenské, tak my v tomto případě samozřejmě jsme na straně té koalice, protože je to koalice demokratických států a konstatujeme, že Irák dlouhodobě neplní své závazky, má zbraně hromadného ničení, zbraně chemické, biologické, bakteriologické, použil je proti vlastnímu obyvatelstvu. Dvakrát napadl sousední státy a podobně. Interpretuji si dobře usnesení vlády, že česká vláda svým usnesením potvrdila to, co oznámil v úterý americký ministr zahraničí Colin Powell, že Česká republika patří k té koalici, která podporuje Spojené státy americké v čele koalice při řešení irácké krize? Je potřeba rozlišit politický postoj a podporu Spojených států jakožto našeho partnera a druhá věc je, jestli jsme již součástí vlastní vojenské operace, to nejsme, protože na to nemáme mandát, neboť nebyl nový akt Rady bezpečnosti OSN. Takže podle usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu nejsou vojáci součástí vojenské operace. Je na místě, že by česká vláda mohla předstoupit před obě komory českého parlamentu s tím, aby se čeští vojáci stali součástí operace bez mandátu Rady bezpečnosti OSN? Není to třeba, protože vláda potvrzuje to, co je v usnesení obou dvou komor našeho parlamentu, že náš prapor radiační a chemické a biologické ochrany, který je vyslán do operace Trvalá svoboda, je připraven zapojit se do záchranných humanitárních prací v případě použití nebo důvodného podezření z použití zbraní hromadného ničení proti civilnímu obyvatelstvu nebo koaličním jednotkám, či k likvidaci následků katastrof v oblasti působení praporu, to znamená v Iráku. To je v našem usnesení. Takže není třeba chodit do Poslanecké sněmovny nebo Senátu a žádat o změnu mandátu. Není to třeba. Bylo by to zapotřebí v případě, že by koalice v čele se Spojenými státy americkými požádala o další specializované jednotky například o... My nejsme připraveni měnit tento mandát. Naprosto zřetelně... Ani ne rozšiřovat? Ani rozšiřovat. Zkrátka naše jednotka bude použita jenom v případě, že dojde k použití nebo důvodnému podezření z použití zbraní hromadného ničení, toť vše. Není třeba na tom nic měnit. Pokud byste měl jednoznačně odpovědět na otázku vojenského řešení irácké krize. Přispěje ke stabilitě a rovnováze Blízkého Východu, nebo je rozkolísá, jak naznačuje papež Jan Pavel II.? Cílem celé operace nepochybně je odzbrojení Iráku a také Spojené státy, Velká Británie a Španělsko předložilo text, vizi pro irácké obyvatele, že každý občan má právo žít ve svobodném a demokratickém státě, připravenost pomoci Iráku. Takže je tady dlouhodobý pozitivní cíl. Tedy přispěje vojenská operace... Já říkám, co je cílem a úmyslem, aby se tak stalo. Jaký bude výsledek, uvidíme. Přejeme si všichni, aby případná operace byla krátká, aby stála co nejméně utrpení a doufejme také co nejméně životů. Česká vláda má podle premiéra Vladimíra Špidly k dispozici právní stanovisko týkající se toho, zda vojenská operace proti Iráku bude v rozporu s mezinárodním právem a chartou Organizace spojených národů. Tady jsou pondělní slova premiéra Vladimíra Špidly. Vladimír ŠPIDLA; předseda vlády, předseda ČSSD (zvuková ukázka): Má odpovídající právní rozbory, ale dlužno říci, že právní rozbory, kteréhokoliv právníka a kterékoliv stanovisko nejsou v tento okamžik autoritativními názory. Ten autoritativní názor musí formulovat Organizace spojených národů. Pondělní slova českého premiéra pronesená v Interview BBC. Můžete říci jasné ano, zda bez nového aktu Rady bezpečnosti OSN bude, či nebude útok proti Iráku podle právního stanoviska české vlády v rozporu s mezinárodním právem, či Chartou OSN? Víte, problém je v té liteře a v duchu a z tohoto důvodu, myslím si, že je pravda to, co říká pan předseda vlády, že pohledy právníků mohou někdy vést i k závěrům různým, protože skutečně může jít někdy o velmi legalistický pohled na věc, ale již se stalo v minulosti a prospělo to mezinárodnímu společenství, například zásah v bývalé federativní republice, který vedl nakonec k vytvoření mírového stabilního prostředí v tomto regionu. Myslím si, že to byla i otázka, která se týkala korejské války, tak všude tam, kdybychom možná hleděli na čistě právní text, tak bychom tam našli důvody pro otazníky... Bude tedy v rozporu s právním textem, ale s duchem nikoli? Ale já právě netvrdím, že tam ten rozpor je. Já jenom říkám, že je možné jistě při čtení toho textu poukazovat na ten, či onen aspekt mezinárodních dokumentů. Fakticky je potřeba říci, že mezinárodní společenství reprezentované radou bezpečnosti není, mezinárodní společenství je reprezentované skutečnou většinou, protože tam mohou některé země vetem zvrátit celé rozhodnutí a rada bezpečnosti a už jsem to říkal několikrát, je odrazem výsledků Druhé světové války. Jejími členy jsou vítězi tehdy nad Německem, nejsou tam jiné velké státy. Takže nad tím vším můžeme debatovat a myslím si, že to je výzva proto, aby skutečně došlo k reformě OSN. V úterý ve dvě hodiny po půlnoci dal americký prezident George Bush iráckému prezidentovi Saddámu Husajnovi ultimatum. "Saddám Husajn a jeho synové musejí opustit zemi do osmačtyřiceti hodin, jejich odmítnutí tak učinit vyústí ve vojenský konflikt, který začne podle naší časové volby," tak znělo Bushovo ultimatum. Vy jste naznačil i v tomto pořadu i v rozhovorech předchozích, které jste poskytl v uplynulých hodinách, že ultimatum je smutným výsledkem fungování Rady bezpečnosti OSN. Je nutné tedy a ukázala to irácká krize a postoj Organizace spojených národů, respektive Rady bezpečnosti OSN, že se musí k reformě přistoupit, jinak nemá, řekněme, OSN a Rada bezpečnosti OSN šanci na přežití? To je dlouhodobý problém. Poslední člověk, který myslel vážně reformu OSN, byl bývalý generální tajemník Švéd Dag Hamesheld, nositel Nobelovy ceny míru, kterého tedy podle mého názoru sovětská Státní bezpečnost nechala sestřelit a zahynul v letadle. Od té doby se o reformě OSN velmi intenzivně mluví, ale pouze mluví, mluví, mluví a nic se nedělá. A když se mluví, mluví, mluví, Česká republika do toho má co mluvit. Ona má teď pozici předsedy valného shromáždění OSN. Tu pozici vykonává váš předchůdce ve funkci ministra zahraničí Jan Kavan. Jan Kavan si reformu Organizace spojených národů vytkl jako jeden ze čtyř hlavních bodů, se kterými předstupoval ve chvíli, kdy se stal předsedou Valného shromáždění OSN. Z dnešního pohledu splnila Česká republika a Jan Kavan jako předseda Vlaného shromáždění OSN dostatečně to, co si vytknul, to znamená posunutí reformy OSN? Pokud jde o reformu OSN, podle mě se nestalo nic. Hodně se o tom mluví, nic se nestalo, ale občanům České republiky. Janu Kavanovi ještě do vypršení mandátu předsedy Valného shromáždění OSN chybí několik měsíců. Počkejte, občanům České republiky, zaměstnanci ministerstva zahraničí Janu Kavanovi jste chtěl říci, to znamená, budete jako nadřízený Jana Kavana prosazovat postoj ministerstva zahraničí, který vy reprezentujete, že zkrátka je nutné přistoupit a ne jenom mluvit o reformě OSN? Podívejte se, to je také velmi komplikovaný problém, protože v OSN jsou téměř všechny státy na této planetě a najít shodu je velmi náročné. Myslím si, že minimálně se má reformovat Rada bezpečnosti OSN, aby jiné velké státy, jako je Indie, Brazílie, nebo Německo, měly právo spolurozhodovat v Radě bezpečnosti OSN plnohodnotně jako Francie, Velká Británie nebo Spojené státy americké. Je toto úkol pro Jana Kavana, který předsedá Valnému shromáždění OSN? Nepochybně jeho úkolem je se o toto výrazně snažit a je to úsilí jednoho člověka, byť významného člověka a na to potřebujeme vůli ostatních, ale já si myslím, že právě ta krize, kterou prošla Rada bezpečnosti OSN bude onou výzvou, buď platí to, co také někteří říkají, že to je mrtvý muž rady bezpečnosti, anebo že je možné ho polít živou vodou, a to znamená reformovat. Je možné tuto analogii vztáhnout i na Jana Kavana? Ne, mluvím o Radě bezpečnosti OSN. Jedna z otázek, která přišla prostřednictvím elektronické pošty. "Bude ministr zahraničí Cyril Svoboda osobně prosazovat a osobně podporovat prosazení rezoluce číslo 377 v OSN, takzvaný Uniting for pease, která umožňuje svolat do 24 hodin Valní shromáždění OSN, které má nahradit radu bezpečnosti?" Jste pro takové... Mluví se o možnosti, že bude svoláno Valné shromáždění OSN, nebo že bude svolán jiný orgán OSN, jako například Komise pro lidská práva v Ženevě nebo nějaké jiné orgány. To je věcí vůle jednotlivých států, které jsou členy... Postoje České republiky. Ale my nedoporučujeme tento postoj, nedoporučujeme tento postoj. Neměl by se tedy svolávat... Já si myslím, že jestliže se nepodařilo dojít k dohodě v tom relevantním orgánu, a to je rada bezpečnosti, nenahradíme to dalšími debatami v jiných orgánech, které nemohou rozhodnout vůbec nic. To zase budou jenom plamenné debaty, ale nic se na tom nezmění. Irácká krize z trochu jiného pohledu. Bezpečnostní informační služba v posledních dvou letech ve svých výročních zprávách upozorňovala na zvýšené bezpečnostní riziko, které představují pro Českou republiku iráčtí diplomaté v Praze. V minulosti již několikrát došlo k vyhoštění iráckých diplomatů. Zvýšila se například špionážní aktivita iráckých diplomatů v Praze s blížící se válkou proti Iráku? Ministerstvo zahraničních věcí dnes vyhostilo čtyři členy iráckého velvyslanectví. Označilo je za nežádoucí osoby a byly tyto čtyři osoby vyzvány, aby opustily Českou republiku do pátku 21. března dvaceti čtyř hodin. To se stalo dnes. Proč k vyhoštění došlo? Bylo to na základě zpráv bezpečnostní informační služby a zvýšené špionážní činnosti iráckých diplomatů? Tyto osoby byly označeny za osoby nežádoucí, a proto byly vyhoštěny. Vzalo se v úvahu všechno, mimo jiné samozřejmě i informace našich zpravodajských služeb. Předal jste tuto informaci iráckému chargé d´affaires v České republice? To jsem nepředával já osobně, to předávala paní ředitelka našeho protokolu, protože toto odpovídá zvyklostem. Takže to já jsem osobně nepředával. Kolik v současnosti tedy je na zastupitelském úřadu Iráku v Praze diplomatů, když jste čtyři vyhostili, to jste pravděpodobně zdecimovali irácké zastoupení v Praze? Já teď nevím přesně z hlavy, kolik je tam ještě diplomatů, pokud mě paměť neklame, tak ještě dva diplomaté zůstávají na tomto úřadě, ale berme to s rezervou, nevím to teď přesně z hlavy. V případě, že dostanete další informace, tak jste ochotni vyhostit i zbytek? Rozhodli jsme na základě uvážení tak, jak jsme rozhodli, to znamená, že jsme čtyři členy iráckého velvyslanectví vyhostili. Já si myslím, že prozatím to stačí a teď neplánujeme další krok. V souvislosti s tím, jak fungují zase české ambasády, respektive zastupitelské úřady v krizové oblasti, bude zapotřebí podniknout, protože víme, že z Bagdádu odjeli čeští diplomaté, takže na území Iráku se v současnosti žádní čeští diplomaté nevyskytují, bude nutné ale v oblasti Perského zálivu přijmout další bezpečnostní opatření vztahující se k vašemu resortu, k ministerstvu zahraničí? Já jsem vydal rozhodnutí, instrukci, která se týká i našich zastupitelských úřadů v okolí toho případného konfliktu, a to má různé stupně a vyvíjí se to podle stavu věci. Všichni jsou připraveni, že může být i nejvyšší stupeň, který znamená, že všichni musí opustit úřad a vrátit se do bezpečné země, do České republiky nebo do jiné bezpečné země, s tím naši velvyslanci počítají a ten stupeň je různý podle místa. To se týká vypuknutí válečného konfliktu? To se týká toho celého regionu, to znamená našich zastupitelských úřadů ať už v Kuvajtu nebo v Jordánsku... Ale spouštěcím mechanismem toho vašeho nařízení je... My jsme to rozhodli již před několika týdny, myslím si před čtrnácti dny. Toto je dlouhodobě plánované a podle vývoje situace se naplní jednotlivé stupně. To ohrožení možná a přáli bychom si to, aby nemuselo být úplné evakuace našich úřadů například v Kuvajtu a v dalších sousedních zemích, ale je možné, že vývoj půjde tak, že budeme muset toto učinit, protože já také nesu odpovědnost za životy a zdraví zaměstnanců ministerstva zahraničních věcí. Další téma humanitární otázky spojené s iráckou krizí. Organizace spojených národů již pracuje na plánech řešení tíživé humanitární situace v Iráku v případě války. Český velvyslanec při OSN Hynek Kmoníček 7. března v Interview BBC k tomuto problému uvedl. Hynek KMONÍČEK; státní úředník ministerstva zahraničí (zvuková ukázka): Ty plány se v podstatě týkají bezprostřední situace poté, kdy by k nějakému úderu opravdu došlo a nastala by humanitární krize. To je přesně to, s čím OSN pracuje v moha zemích světa, kde má své know-how a kde je brána jako dostatečně mezinárodní, politicky nezaujatá organizace, často jediná, která je schopna nějakým způsobem tuhle humanitární krizi zvládat. Čili to nejsou plány na industriální obnovu Iráku a další záležitosti, to jsou plány na řešení okamžité humanitární krize, která může velmi snadno nastat ve chvíli, kdy se situace zvrtne. Český velvyslanec při OSN Hynek Kmoníček a sedmý březen, Interview BBC. S jak velkou částkou české ministerstvo zahraničí počítá při možném řešení následků humanitární krize? Zatím jsme neřešili otázku částky. My pouze konstatujeme naší připravenost, to také dneska vláda řekla, že vláda je připravena poskytnout Iráku humanitární pomoc a podílet se na následné obnově v zájmu zlepšení životních, ekonomických podmínek iráckého lidu s cílem obnovit bezpečnost a stabilitu regionu. Kolik úsilí to bude stát, také uvidíme podle toho, co se bude dít. My nemůžeme teď říct, co všechno bude potřeba, určitě půjdeme na maximální možnou velkorysost, kterou nám dovoluje státní rozpočet, naše možnosti... Promiňte, v případě Iráku již zde je jistá historická zkušenost, a to se začátkem devadesátých let. Generální tajemník Organizace spojených národů v rozhovoru pro BBC řekl, že v případě války bude muset OSN zajistit potraviny pro asi deset milionů uprchlíků. To znamená, můžete říci, jakou částkou disponujete vy v resortu ministerstva zahraničí, která by mohla souviset s humanitární pomocí v případě války? Já znovu opakuji, že naše účast bude podle míry potřeby. Toto je jeden soud, který říká, že bude potřebovat pro deset milionů obyvatel. Možná, že to nebude zapotřebí. Takže my budeme věc velmi pečlivě sledovat a tady je také velmi důležité, že ta obnova Iráku se počítá, že se bude také financovat z vnitřních zdrojů, to znamená... Z prodeje ropy. Z prodeje ropy. Takže bude tady samozřejmě jasná vůle a je tu vůle, aby celá ta pomoc byla skutečně mezinárodní, aby to nemělo takový ten charakter, jakoby "imperiální", že by to dělaly pouze, já nevím, Spojené státy nebo někdo jiný, ale aby to bylo celé mezinárodní společenství. Můžete ale říci, kolik máte v rozpočtu k dispozici na humanitární pomoc do různých zemí světa, kolika penězi zhruba řádově, nejde mi o přesnou částku vypočítanou do koruny, ale řádově kolik peněz máte vy k dispozici, aniž byste musel žádat vládu o další prostředky? Tak je to v řádu desítek milionů korun. Ale v případě, že bude zapotřebí víc, tak jste ochoten předstoupit před vládu? Ano, to je.... My máme také projekty. Takže já teď nechci říkat, kterou částku ukrojíme kde, podle potřeby se zachováme. Já si myslím, že nepůjdeme do vlády s nějakým novým opatřením ani do Poslanecké sněmovny, že budeme skutečně hledět na to, co je v možnostech našeho resortu. Znamená to, že ty desítky milionů budou v rámci resortu, nepředpokládáte, že byste musel žádat vládu o další... Podívejte se, bude-li situace opravdu katastrofální, tak možná, že se půjde na nějaké mimořádné opatření, ale já nechci předjímat situaci. Já doufám, že celá operace, pokud bude, bude krátká a nebude znamenat mimořádný náraz ekonomický pro světové společenství. Když jste hovořil o možné poválečné obnově Iráku a o různých plánech, které především připravuje ať už Organizace spojených národů, ale i Spojené státy americké. Vy jste jednal s Colinem Powellem, s americkým ministrem zahraničí. Jaká by mohla být role České republiky při poválečné obnově Iráku? Jaké jsou vaše představy? Již to také řekl náš velvyslanec pan Kmoníček, že máme velmi dobrou způsobilost a znalost humanitární pomoci ať už státní, nebo nestátní a nepochybně naši technici kdysi pracovali v Iráku, podíleli se na výstavbě řady podniků. Myslím si, že známe dobře prostředí, umíme tam komunikovat. Takže čeští občané i technici jsou velmi užiteční a budou užiteční. Další jiné podrobnosti zatím... Skutečně to nemá teď smysl, protože my nevíme a neodhadujeme... A pracujete třeba v koordinaci se Spojenými státy americkými na takových plánech? Nepochybně, buďme si všichni jistí, že se o všech těchto věcech velmi intenzivně komunikuje, denně se věci monitorují, po hodinách se věci vyvíjejí. Takže tady... Na ministerstvu zahraničí je taková skupina? To je dokonce tak, že máme speciální skupinu, která pro přesun vlády, prezidenta republiky, pro mě a pro některé ministry podávají každý den aktuální zprávu, která se i časuje po hodinách. Takže ta informovanost je naprosto přesná a plynulá každý den a každý vývoj se okamžitě monitoruje. Poslední témata, jsou témata agenda posluchačů, která chodila prostřednictvím elektronické pošty. Nejvíc dotazů se týkalo toho, co se dotkne pravděpodobně asi s největší pravděpodobností českých daňových poplatníků, a to je tisíci koruna od každého, včetně kojenců, týkající se komerční televize. Použil byste příměr, že Česká republika je ojedinělým státem, protože český občan je dvojím koncesionářem? Platí si Českou televizi a platí si Novu? Je to tak. Bohužel Česká republika selhala v tom, že máme podepsanou smlouvu o vzájemné podpoře a ochraně investic a Spojené státy, respektive poškozená strana uspěly v žalobě, že investice v televizi Nova byla investice, která nebyla chráněna, byla poškozena, tam došlo k tomu, že o peníze přišli Američané, kteří je sem investovali a my jsme ten sport prohráli. Takže se nemůžeme divit, že budeme muset bohužel platit. Vláda zaujala jasné stanovisko. Je jasné, že budou předloženy dluhopisy a je jasné do kdy bude částka zaplacena? Podívejte se, to rozhodnutí je vymahatelné už teď. Takže... Takže vláda už teď zaplatí? My jednáme s tou stranou, která vyhrála, tedy s CME se jedná. Je možné, že získáme pár dnů odklad, ale v zásadě se bude muset plnit okamžitě, protože to rozhodnutí je vykonatelné. My budeme ty peníze skládat na speciální účet, kdyby se podařilo ještě nějakým opravným prostředkem u soudu ve Stockholmu, podařilo zvrátit to rozhodnutí, což nevím, jestli je pravděpodobné, nebo není. Přál bych si to, ale moc pravděpodobné asi to není, tak potom by se ty peníze vrátily a druhá věc je, jak získáme ty peníze, protože my je teď zaplatíme na dluh. Ano, tím že se vydají dluhopisy. Podle vás bude ve sněmovně podpora pro dluhopisy ano, nebo ne? Nedokážu si představit, jak jinak by to bylo. To bychom museli dělat sbírku na Národní divadlo nebo něco podobného. Ne na Národní divadlo, na televizi Nova. Na televizi Nova a bohužel to dolehne na každého našeho občana, jak já tomu říkám, že to je jakási Železného daň, která se bude muset platit, protože očekávám a byla vyzvána televize Nova, aby přispěla na řešení tohoto problému. Vy očekáváte, že je to reálné, když televize Nova a její zástupci stále tvrdí, že to je spor mezi Českou republikou a CME? Formálně a právně mají pravdu. Mravně si myslím, že tady odpovědnost je a jestli ji nevidí v televizi Nova.... To si myslím, že je potřeba taky umět vzít odpovědnost za vývoj, na kterém máte podíl, byť tam není přímo právní odpovědnost. Když to neuvidí, tak to neuvidí a já doufám, že zase budou to vidět občané České republiky. Velvyslanec, americký velvyslanec v Praze Craig Stepleton řekl, že Česká republika musí do všech detailů prošetřit okolnosti, které vedly k debaklu v případě zničené investice americké společnosti CME do televize Nova a v sázce je podle něj především pověst země. Co jako ministr zahraničí vzkážete americkému velvyslanci? ...opravdu věci je potřeba úplně a jasně prošetřit, je naprosto jasné lidem popsat, jak ty věci jsou. Já jsem v té věci interpeloval kdysi předsedu vlády Zemana, on mi již tehdy před několika lety potvrdil, že je tím vinna Rada pro rozhlasové a televizní vysílání a dnes jsem se dozvěděl, že pan Štěpánek na tom uzavřeném jednání o mě řekl, že jsem, teď nevím, jestli to cituji přesně, buď jako politická hyena nebo něco takového, mě označil jenom za to, že jsem citoval to, co by stejně potvrdil tehdejší předseda vlády. Bylo by dobré, kdyby Rada pro rozhlasové a televizní vysílání nemluvila o politicích jako o hyenách, ale vzala odpovědnost do svých rukou, rezignovala, bylo by to nejlepší, co by mohli pro sebe a pro Českou republiku udělat. Kdy vy očekáváte, že Česká republika pošle na účet CME deset a půl miliardy korun, do kdy je podle vás nejzazší termín, protože vy jste se mnohokrát i tady jste řekl... O tom jednáme a možná, že dostaneme týden nebo čtrnáct dnů času. O tom jedná ministr financí a snaží se odložit ten termín, ale... Ale přibývají peníze. Ne, ta dohoda zní tak, že zatím ještě se neplatí ono penále, ale jakmile vítězná strana, tedy CME, řekne, že se má platit, tak penále je dva miliony korun denně. To už jste se dohodli se CME, že zatím neuplatňují... Ne, jedná se o tom. CME nepřipadá v úvahu pro ně, že by to odmítli, nebo že by nám to odpustili, ale ty první dva, tři dny ještě trocha velkorysosti, ale brzo přijde čas, a to bude v řádu hodin, kdy budeme platit ještě penále každý den dva miliony korun, pokud nesplatíme okamžitě. Arbitráž je jako prohraný soud. Říká ministr zahraničí, vicepremiér Cyril Svoboda. Díky a někdy příště na shledanou. Děkuji. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích Česká vláda podpořila zásah v Iráku Lidové noviny, 20. 3. 2003, titulní strana - Česká vláda se včera postavila na stranu USA a podpořila úder proti Iráku jako "poslední možnost řešení irácké krize". Český stát ale spojencům v Zálivu neposkytne protichemickou jednotku. Ta bude zasahovat teprve v případě použití zbraní hromadného ničení iráckým režimem. "Vláda s politováním konstatuje, že irácké vedení dlouhodobě neplní závazky, které mu byly uloženy od roku 1990 Radou bezpečnosti OSN," řekl včera k vrcholící irácké krizi premiér Vladimír Špidla. K postoji jeho kabinetu se večer bez výhrad přidal i český prezident Václav Klaus. Vláda ovšem lituje toho, že válce v Iráku nebude předcházet nová rezoluce OSN, kterou český parlament považoval za podmínku poskytnutí protichemické jednotky protiirácké koalici. "Vláda chápe koaliční operaci jako poslední prostředek vedoucí k naplnění rezolucí OSN, avšak lituje, že se nepodařilo pro tento krok získat nový mandát OSN," uvedl Špidla. Protichemický prapor se do bojů zapojí jen v případě použití nebo podezření z použití chemických či biologických zbraní. Ze stanoviska vlády vyplývá, že česká jednotka nebude podléhat spojeneckému velení. "Nejsme součástí operace Svoboda pro Irák, nebo jiné akce, která může mít jiné kódové jméno," zdůraznil premiér. "Jednotka není podřízena koaličnímu vedení, nebudou jí velet generálové a důstojníci koaličních sil. Operuje samostatně," dodal. Špidla ale nechtěl komentovat vyjádření ministra zahraničí Cyrila Svobody, který v rozhlasové stanici BBC uvedl, že vláda je na straně spojenců. Premiér odmítl, že by vyjádření členů jeho kabinetu působilo nejednoznačně či zmatečně. "Že je vláda na straně světového společenství, které chce odzbrojit Irák, je jasné. Neúčastníme se vojenských akcí," dodal. Podle ministra Svobody je potřeba rozlišit politický postoj a podporu Spojených států jakožto partnera ČR a na druhé straně hledisko války. "Přejeme si, aby případná vojenská operace byla krátká, aby stála co nejméně utrpení a co nejméně životů," uvedl ministr zahraničí. Dodal, že na případné humanitární práce může jeho resort vyčlenit několik desítek milionů korun," řekl Svoboda pro BBC. Podle vládního prohlášení poskytne vláda nejen humanitární pomoc, zároveň je připravena "podílet se na následné obnově a zlepšení životních podmínek iráckého lidu". Předseda vlády také ubezpečoval, že je země připravena čelit bezpečnostním rizikům spojeným s válkou. Podle něj jsou "aktivovány všechny obranné systémy". Iráčtí diplomaté vypovězeni z Česka Právo, 20. 3. 2003, titulní strana - České ministerstvo zahraničí včera vyhostilo čtyři pracovníky iráckého velvyslanectví, řekl rozhlasové stanici BBC ministr zahraničí Cyril Svoboda. Diplomaté, kteří byli označeni za nežádoucí osoby, mají opustit území České republiky do pátku 21. března. "V úvahu jsme vzali všechno, mimo jiné i informace našich zpravodajských služeb," řekl Svoboda. Na území Iráku nepůsobí v současnosti žádný český diplomat. Oznámení o vyhoštění předala iráckému chargé ďaffaires ředitelka protokolu ministerstva. Na zastupitelském úřadu Iráku v Praze tak nyní podle Svobody zůstávají ještě asi dva diplomaté. "Prozatím to stačí a neplánujeme další krok," vyloučil Svoboda jejich možné vyhoštění. Vláda: nejsme součástí válečné operací Právo, 20. 3. 2003, titulní strana - Česká vláda vyjádřila včera lítost nad tím, že se nepodařilo vyřešit iráckou krizi mírovou cestou. V usnesení, které jednomyslně přijala, uvedla, že "použití síly považuje za krajní možnost". Podle premiéra Vladimíra Špidly je Česko připraveno účastnit se prostřednictvím chemiků humanitární akce, ale nebude se podílet na válečné operaci. "V první řadě bych chtěl konstatovat, že vzhledem k tomu, že není lovy mandát Rady bezpečnosti OSN, který jsme chápali jako nový akt různého řádu účinnosti, není česká jednotka součástí vojenské operace proti Iráku," prohlásil Špidla na tiskové konferenci. Dodal, že českou účast neumožňuje parlamentní usnesení o použití chemické jednotky působící v Kuvajtu, kterého se chce vláda držet. Prezident Václav Klaus si podle mluvčího Tomáše Klvani pozorně prostudoval usnesení vlády a považuje ho za přesné a racionální. Podle jeho mínění jasně vymezuje stanovisko ČR ve škále zemí, jež se vyjadřují k irácké krizi. V souladu s jeho předchozími vyjádřeními o nutnosti jednotného postupu české politické reprezentace v této otázce proto s tímto usnesením souhlasí. "Vláda chápe koaliční operaci jako poslední prostředek vedoucí k naplnění příslušných rezolucí Rady bezpečnosti OSN, avšak lituje, že se nepodařilo pro tento krok získat nový mandát OSN," ocitoval Špidla z usnesení. Některé politiky vzápětí rozčílil ministr zahraničí Cyril Svoboda, který ve stejný okamžik, kdy vládní postoj veřejnosti tlumočil premiér, v rádiu BBC interpretoval výsledek jednání odlišně a de facto se přihlásil k americké operaci. "Dojde-li k vojenské operaci, jsme na straně koalice, protože je to koalice demokratických států," prohlásil Svoboda na vlastní pěst. Tato formulace v usnesení vlády není. Předseda zahraničního výboru Sněmovny Vladimír Laštůvka (ČSSD) vyjádřil souhlas s usnesením a zároveň se důrazně ohradil proti Svobodovým výrokům, které pronesl nad rámec tohoto usnesení. Laštůvka řekl Právu, že vládní postoj odpovídá usnesení Sněmovny. Jako svoje osobní stanovisko však dodal, že je mu líto, že nebyly vyčerpány všechny prostředky, které by vedly k odzbrojení Iráku bez válečné operace. Ke Svobodovu výroku poznamenal: "To je nepochybně jeho osobní poznámka, to v textu usnesení vlády není. Já opravdu nevím, co tím pan ministr Svoboda chce říct. Pokud tím chce říct, že naši vojáci budou účastníky válečné koalice, tak já vám zodpovědně říkám, že nebudou." Špidla nechtěl vyjádření Svobody moc komentovat. Na atak novinářů, zda Svoboda nevnáší zmatek o postoji ČR s Irákem, premiér prohlásil, že nikoliv. "Vláda se přesně drží stanoviska Parlamentu ČR. Vláda neposílá vojáky do akce, protože to by vyžadovalo nový mandát, a tento mandát neexistuje," řekl. Premiér ani neodpověděl na otázku, zda je pravda, že lidovci chtěli do usnesení vlády prosadit víc proamerický postoj. "Z jednání vlády se nepodávají tak podrobné informace, mohu vás ujistit, že hlasování o tomto textu bylo jednomyslné. Debata byla nepochybně velmi zajímavá, protože se jedná o záležitost velkého významu a mnoha důsledků," bylo jediné, co k tomu poznamenal. Podle Špidly je nyní už zřejmé, že se válečný konflikt blíží: "Teď už je to skutečně závěrečné odpočítávání." Budou-li podle Špidly použity zbraně hromadného ničení na území Iráku, česká jednotka bude zasahovat a zachraňovat lidi. Přesně, jak to stanoví lednové parlamentní usnesení. Za důležité Špidla považuje skutečnost, že pokud by byla česká protichemická jednotka nasazena, rozhodovat o ní bude Česko, a nikoliv spojenečtí velitelé. "Nevelí jí velitel a důstojnic ký sbor, který velí případné vojenské operaci v Iráku," uvedl premiér. České republice podle něj nyní nehrozí bezprostřední nebezpečí, přesto se ale postupně zpřísňuje ostraha: "Zpřísňují se ve všech oblastech od ochrany strategických podniků až po systémy vyhodnocování rozvědných informací." Vláda podle něj také nepočítá s tím, že by měla vyhlásit moratorium na pohonné hmoty. Šéf poslanců ČSSD Petr Ibl řekl Právu k usnesení vlády, že koresponduje s usnesením Sněmovny, "Co se týká výroků ministra zahraničí, domnívám se, že je to mimo rámec usnesení a že takto bychom postupovat neměli," dodal Ibl. Místopředseda KSČM Jiří Dolejš na dotaz Práva řekl: "Deklarativně se snažíme být na straně americké koalice, ale tato deklarace se dostává do rozporu s potřebou reflektovat vůli voličů a mandát Sněmovny. Je to vládní schizofrenie." Podle stínového ministra zahraničí ODS Petra Nečase je vládní prohlášení pozitivním posunem proti dosavadnímu neurčitému postoji. "ODS by byla pro jasně formulovaný postoj, ale rozumí tomu, že pan Špidla si něco podobného před sjezdem své strany nemůže a nechce dovolit," řekl včera na dotaz Práva. Kvůli napjaté mezinárodní situaci kolem chystaného útoku na Irák zrušil premiér Špidla svou dnešní cestu na jednání visegrádské čtyřky. Premiér Vladimír Špidla na včerejším jednání vlády. Svoboda rozčílil prezidenta i premiéra Právo, 20. 3. 2003, strana 2 - Vicepremiér Cyril Svoboda si zahrává. Nejprve chtěl v pondělí prosadit na Bezpečnostní radě státu usnesení vlády k Iráku, které by šlo za rámec mandátu daného parlamentem, ale narazil. Znovu to zkoušel včera na zasedání vlády, ale zase nepochodil. Nakonec bylo přijato jednomyslné prohlášení, které navrhl vicepremiér Pavel Rychetský. Podle dobře informovaných zdrojů to Svoboda neunesl a údajně začal šířit mezi svými stranickými kolegy, že chce Rychetský rezignovat. A aby toho nebylo málo, tak Svoboda pro BBC uvedl, že Česko je na straně spojenců. Špidla ho zřejmě před novináři nechtěl na vládní tiskovce shodit, protože neznal údajně prohlášení svého vicepremiéra v BBC, a tak neustále na všetečné dotazy novinářů pouze citoval z přijatého prohlášení vlády. Vyjádřením Svobody byl šokován i prezident Václav Klaus. "Byl z toho úplně hotový," řekl Právu dobře informovaný zdroj s tím, že na druhou stranu to prezidenta zase od tohoto lidoveckého politika nijak nepřekvapuje. Údajně se pak žhavily telefonické linky mezi Hradem a Strakovou akademií. Rychetský nakonec večer vydal prohlášení, že odzbrojení Iráku silou považuje za krajní řešení. Lituje, že se tak nestává na základě nového mandátu mezinárodního společenství. "Zdůrazňuji, že právě s ohledem na absenci nového mandátu OSN není Česká republika součástí koalice, která se rozhodla zasáhnout ozbrojenou silou," uvedl Rychetský. Svoboda: Česká republika dnes vyhostila čtyři irácké diplomaty PRAHA 19. března (ČTK) - České ministerstvo zahraničí dnes vyhostilo čtyři pracovníky iráckého velvyslanectví, řekl rozhlasové stanici BBC ministr zahraničí Cyril Svoboda. Diplomaté, kteří byli označeni za nežádoucí osoby, mají opustit území České republiky do pátku 21. března. "V úvahu jsme vzali všechno, mimo jiné i informace našich zpravodajských služeb," řekl Svoboda. Na území Iráku nepůsobí v současnosti žádný český diplomat. Oznámení o vyhoštění předala iráckému chargé d'affaires ředitelka protokolu ministerstva. Na zastupitelském úřadu Iráku v Praze tak nyní podle Svobody zůstávají ještě asi dva diplomaté. "Prozatím to stačí a neplánujeme další krok," vyloučil Svoboda jejich možné vyhoštění. "Skutečně se nejednalo o všechny diplomaty," uvedl večer po jednání Ústředního krizového štábu ministr vnitra Stanislav Gross. Odmítl však říci, proč musejí Iráčané z Česka odjet. "Specifikovat důvody vyhoštění není diplomatickou zvyklostí," uvedl pouze. Podle Grosse není Česká republika jedinou zemí, která k podobnému kroku přistoupila. Od minulého týdne postupně v souvislosti s očekávaným úderem na Irák vyhostilo irácké diplomaty například Švédsko, Finsko, Maďarsko, Německo, Austrálie, Rumunsko a Filipíny. Většinou to politici zdůvodnili tím, že se věnovali špionáži. Tato vlna je spojována s nedávnou výzvou Spojených států, které požádaly na 60 zemí, aby vypověděly irácké diplomaty podezřelé ze zneužití diplomatického statutu ke špionáži. Podle některých informací dodaly americké výzvědné zdroje těmto zemím seznamy asi 300 podezřelých iráckých diplomatů. Slova Svobody o připojení k protiirácké koalici vyvolala rozruch PRAHA 19. března (ČTK) - Prohlášení ministra zahraničí Cyrila Svobody (KDU-ČSL), že Česká republika bude v případě vojenské operace stát na straně koalice zemí podporujících Spojené státy ve válce proti Iráku, vyvolala rozruch v české vládě. Premiér Vladimír Špidla a vicepremiér Pavel Rychetský (oba ČSSD) přispěchali asi o dvě hodiny po Svobodově prohlášení v rozhlasové stanici BBC s prohlášením, že země rozhodně není součástí vojenské koalice útočící na Irák. Špidla i Rychetský se odvolali na dnešní usnesení vlády. Podle něj považuje česká vláda použití síly při řešení mírových konfliktů za krajní možnost. "Vláda ČR chápe koaliční operaci jako poslední prostředek vedoucí k naplnění příslušných rezolucí RB OSN, avšak lituje, že se nepodařilo pro tento krok získat nový mandát OSN," uvádí se v usnesení vlády. Ministři v něm potvrdili, že se česká chemická jednotka útoku na Irák nezúčastní. "Zasáhne jen k zachraňování životů kohokoli a kdekoli na území Kuvajtu i v okolních státech," zdůraznil Špidla v prohlášení, které zaslala ČTK jeho mluvčí. Jakýkoli jiný výklad prohlášení vlády je podle premiéra zavádějící. Rovněž Rychetský ve svém prohlášení zdůraznil, "že právě s ohledem na absenci nového mandátu OSN není ČR součástí koalice, která se rozhodla zasáhnout ozbrojenou silou". V podstatě ve stejném duchu se vyjádřil i Svoboda. Dodal ale, že v případě vojenské operace stojí ČR na straně koalice, protože je to koalice demokratických států a Irák neplní dlouhodobě své závazky. Američané tvrdí, že je podporuje proti Iráku 45 zemí, mezi nimi i Česká republika. Podle Svobody je potřeba rozlišit politický postoj a podporu Spojených států jakožto partnera ČR a na druhé straně hledisko války. Kavan: Zarazila mě Svobodova zmínka o demokratických zemích NEW YORK 19. března (zpravodaj ČTK) - Předseda Valného shromáždění OSN Jan Kavan vyjádřil ve středu v New Yorku podivení nad zmínkou českého ministra zahraničí Cyrila Svobody pro rozhlasovou stanici BBC, že ČR je součástí koalice podporující Spojené státy ve válce proti Iráku, protože v ní jsou demokratické země. V rozhovoru s ČTK řekl, že to nadhazuje možnost, jako by státy, které s útokem nesouhlasí, byly nedemokratické, což není pravda. Svoboda interpretoval takto dnešní vládní usnesení k připravovanému vojenskému zásahu Spojených států proti Iráku. V rozhovoru pro BBC navíc zařadil ČR do koalice států útočících na Irák, což premiér Vladimír Špidla a místopředseda vlády Pavel Rychetský o dvě hodiny později odmítli s tím, že ČR členem koalice není. Mezi koaliční státy ji však zařadil sám americký ministr zahraničí Colin Powell. Vláda ve středu uvedla, že úder je posledním prostředkem k naplnění minulých rezolucí OSN, a vyjádřila politování, že není zaštítěn novým mandátem světové organizace. "Poněkud mě zarazilo prohlášení ministra (Cyrila) Svobody, který interpretoval toto usnesení tak, že pokud dojde k operaci, tak jsme jednoznačně na straně aliance, protože jsou v ní demokratické země," řekl Kavan. V koalici nejsou z členských států Rady bezpečnosti OSN například Německo a Francie, ale i Chile a Mexiko, o jejichž hlasy se Spojené státy marně ucházely pro schválení nové rezoluce výslovně povolující útok proti Iráku. "Z formulace pana ministra vyplynulo, že tyto státy nejsou státy demokratické," řekl Kavan s tím, že to samozřejmě není pravda a že je zapotřebí v této nesmírně citlivé otázce formulovat postoje mnohem uváženěji. Na dotaz, zda necítí rozpor mezi postoji ve prospěch mírového řešení krize, které zaujímá jako předseda VS OSN, a postojem ČR, který je vnímán v USA jako přitakávání americkému útoku proti Iráku, Kavan vysvětlil, že rozpor neexistuje. "Pro mě jako poslance Parlamentu ČR je především směrodatné stanovisko parlamentu, s nímž jsem se plně ztotožnil," řekl Kavan. Český parlament vyjádřil ochotu k účasti na útoku jen s výslovným novým mandátem Rady bezpečnosti, což česká vláda ve středečním prohlášení potvrdila. Vláda rozhodla o podpoře USA v případě útoku a penězích chemikům PRAHA 19. března (ČTK) - Česká vláda je připravena poskytnout Iráku humanitární pomoc a podílet se na obnově země po válce. Čeští vojáci se však vojenské akce nezúčastní. Bezprostřední nebezpečí pro Českou republiku údajně nehrozí. Obrana země je podle vlády v odpovídajícím stádiu pohotovosti. Úřady vyhostily čtyři irácké diplomaty. Mají 48 hodin na opuštění země. V Iráku a okolních zemích budou moci čeští chemici zasáhnout pouze v rámci humanitárních operací. Podle premiéra Vladimíra Špidly to znamená, že mohou začít pracovat jen v případě použití zbraní hromadného ničení nebo když vznikne podezření, že takové zbraně byly použity. V případě vojenské operace bude stát Česká republika podle ministra zahraničí Cyrila Svobody na straně koalice států, které podporují Spojené státy. "Vláda chápe koaliční operaci jako poslední prostředek vedoucí k naplnění příslušných rezolucí Rady bezpečnosti OSN, avšak lituje, že se nepodařilo pro tento krok získat nový mandát OSN," řekl ministr rozhlasové stanici BBC. Špidla kvůli konfliktu, který podle mnohých může vypuknout již dnes v noci, zrušil čtvrteční cestu na jednání visegrádské čtyřky. Se šéfy vlád dalších tří zemí, tedy Slovenska, Polska a Maďarska, měl v Bratislavě hovořit právě o irácké krizi. Vláda dnes schválila návrh, aby čeští chemici v Kuvajtu dostali na svůj pobyt 170 milionů korun, které měla původně získat česká polní nemocnice v Afghánistánu. Češi mají nyní v Kuvajtu kolem 350 příslušníků 1. česko-slovenského protichemického praporu, Slováků je téměř 70. Aktuální informace o konfliktu v Iráku a působení praporu má novinářům poskytovat zvláštní tiskové středisko. Ministerstvo obrany oznámilo, že začne fungovat v momentě, kdy konflikt začne. Proti válce v Iráku dnes dopoledne v klidu protestovalo před Úřadem vlády na 20 aktivistů ekologické organizace Greenpeace. Za dohledu policie připevnili aktivisté na sloupy před vládou americkou vlajku a propálenou vlajku OSN. V podatelně úřadu nechali zástupci Greenpeace dopis, v němž premiéra Špidlu žádají, aby se vláda přidala k těm, které zastávají opatrnější přístup ke konfliktu a řídí se rezolucemi Rady bezpečnosti OSN. Podle průzkumů veřejného mínění většina českých občanů s útokem na Irák nesouhlasí. Do parlamentu ale příliš mnoho protestních petic nedošlo. Nejvýznamnějším počinem byla v tomto ohledu petice organizovaná sociologem Janem Kellerem, kterou podepsalo zhruba 6000 lidí. Požadují například, aby se čeští vojáci do války nezapojili a vrátili se z Kuvajtu. V postoji k případné válce se rozcházejí řadoví čeští katolíci. Zatímco například komunita Sant'Egidio zvala na pondělí všechny lidi dobré vůle k modlitbě za mír ve světě, konzervativní hnutí Una voce nevylučuje použití síly. Obě skupiny se přitom odvolávají na slova papeže Jana Pavla II. a na jeho úsilí o zachování míru ve světě. Politiky ODS nepřekvapuje zdrženlivý postoj prezidenta Václava Klause, jejich bývalého předsedy. "Klaus byl vždy k užití síly nesmírně zdrženlivý a občas se s touto svou zdrženlivostí dostával do sporu s celou ODS, která si myslí, že za určitých okolností je použití síly sice krajní, ale nezbytná metoda," řekl ČTK předseda branného výboru sněmovny Jan Vidím. Stejně jako poslanec ODS a stínový ministr obrany Petr Nečas jeho stanovisko respektuje. Pardubický kraj kvůli vypjaté mezinárodní situaci zpřesní urychleně seznam rizikových objektů na svém území. Měl by tak mít k dispozici jednotný přehled objektů, jejichž ochrana by v případě konfliktu s Irákem hrála klíčovou roli. Americký prezident George Bush dal v pondělí iráckému vůdci Saddámu Husajnovi ultimátum k opuštění země, pokud se chce vyhnout válce. Irácký parlament americké ultimátum odmítl a jednomyslně podpořil Husajna. Bagdád vyjádřil připravenost bojovat. Britský parlament schválil válku proti Iráku, kterou podporuje většina Američanů, ale ne Britů. Západní představitelé očekávají zahájení války do dvou dnů, nejspíš hned po vypršení ultimáta v noci na čtvrtek. Vláda kroky USA chápe, chemici se ale bojů v Iráku nezúčastní PRAHA 19. března (ČTK) - Připravovaný vojenský úder proti Iráku je podle české vlády posledním prostředkem, který vede k naplnění minulých rezolucí OSN. Kabinet nicméně lituje, že protiirácké tažení nebude zaštítěno novým mandátem této organizace, oznámil po dnešním jednání vlády premiér Vladimír Špidla. Čeští chemici, kteří nyní působí v Kuvajtu, se však do bojů nezapojí. V souvislosti s útokem se v České republice chystá řada bezpečnostních opatření. Mezi veřejností ale zároveň sílí hlasy, které vojenské operace v Zálivu příkře odsuzují. Podle ministra zahraničí Cyrila Svobody bude stát Česko v případě vojenské operace na straně koalice států, které podporují Spojené státy. Jeho slova pronesená v rozhlasovém pořadu BBC však vyvolala vzápětí rozruch. Špidla a vicepremiér Pavel Rychetský přispěchali asi o dvě hodiny později s prohlášením, že země rozhodně není součástí vojenské koalice útočící na Irák. Špidla oznámil, že vláda je připravena poskytnout Iráku humanitární pomoc a podílet se na jeho poválečné obnově. V usnesení, které dnes vláda k situaci okolo Iráku přijala, označuje kabinet válku za poslední prostředek řešení krize. Prohlášení již ocenil prezident Václav Klaus. Uvedl, že ho považuje za přesné a racionální. Razantnější postoj českého kabinetu rozdělil opozici. Zatímco ODS vládní stanovisko uvítala, komunisté jím jsou naopak zklamáni. Podle Špidly je pravděpodobné, že válka začne v řádu několika hodin. Bezprostřední nebezpečí pro ČR ale podle něj nehrozí. Obrana země je v odpovídajícím stádiu pohotovosti, není problém reagovat na aktuální vývoj situace, ubezpečil premiér. Zahájení války bude nicméně znamenat přísnější opatření. Policisté a společně s nimi také vojáci budou bedlivěji střežit strategické objekty v Praze a Středočeském kraji. Podle ministra vnitra Stanislava Grosse k nim patří třeba zdroje pitné vody a dopravní a telekomunikační uzly. Špidla kvůli iráckému konfliktu zrušil cestu na čtvrteční schůzku visegrádské čtyřky. Se šéfy vlád dalších tří zemí, tedy Slovenska, Polska a Maďarska, měl v Bratislavě hovořit právě o irácké krizi. České úřady již v souvislosti se situací v Zálivu vyhostily čtyři irácké diplomaty. Mají 48 hodin na opuštění země. Vláda dnes také schválila návrh, aby čeští chemici dostali na svůj pobyt 170 milionů korun, jež měla původně získat česká polní nemocnice v Afghánistánu. Češi mají nyní v Kuvajtu kolem 350 příslušníků 1. česko-slovenského protichemického praporu, Slováků je zde téměř 70. V Iráku a okolních zemích budou moci čeští chemici zasáhnout pouze v rámci humanitárních operací. Podle Špidly to znamená, že mohou začít pracovat jen v případě použití zbraní hromadného ničení nebo když vznikne podezření, že takové zbraně byly použity. Aktuální informace o konfliktu v Iráku a působení praporu má novinářům poskytovat zvláštní tiskové středisko. Ministerstvo obrany oznámilo, že začne fungovat ve chvíli, kdy válka vypukne. Proti válce v Iráku protestovalo dopoledne před Úřadem vlády na 20 aktivistů ekologické organizace Greenpeace. Za dohledu policie připevnili aktivisté na sloupy před vládou americkou vlajku a propálenou vlajku OSN. Večer se asi 150 odpůrců války sešlo k protestnímu pochodu od Karlova mostu na Pražský hrad. Podle pořadatelů z Humanistického hnutí chtěli demonstranti především vyjádřit solidaritu s Iráčany, ale zároveň apelovat na českou vládu a prezidenta, aby případný útok na Irák nepodporovali. Podle průzkumů veřejného mínění většina českých občanů s útokem na Irák nesouhlasí. Do parlamentu ale zatím příliš protestních petic nedošlo. Nejvýznamnějším počinem byla v tomto ohledu petice organizovaná sociologem Janem Kellerem, kterou podepsalo zhruba 6000 lidí. V postoji k případné válce se rozcházejí řadoví čeští katolíci. Zatímco například komunita Sant'Egidio zvala na pondělí všechny lidi dobré vůle k modlitbě za mír ve světě, konzervativní hnutí Una voce nevylučuje použití síly. Dojde-li k vojenské operaci v Iráku, stojí ČR na straně koalice PRAHA 19. března (ČTK) - V případě vojenské operace bude stát Česká republika na straně koalice států, které podporují Spojené státy ve válce proti Iráku. Na dnešním jednání se na tom shodla vláda. Stanici BBC to řekl ministr zahraničí Cyril Svoboda. "Vláda chápe koaliční operaci jako poslední prostředek vedoucí k naplnění příslušných rezolucí Rady bezpečnosti OSN, avšak lituje, že se nepodařilo pro tento krok získat nový mandát OSN," řekl Svoboda. Dojde-li k vojenské operaci, stojí ČR na straně koalice, protože je to koalice demokratických států a Irák neplní dlouhodobě své závazky, řekl Svoboda. Vláda chce poskytnout pomoc Iráku a podílet se na obnově země PRAHA 19. března (ČTK) - Česká vláda je připravena poskytnout Iráku humanitární pomoc a podílet se na obnově země po vojenské operaci. Čeští vojáci se však nezúčastní přímo vojenské akce. V Iráku a dalších okolních zemích budou moci zasáhnout pouze v rámci humanitárních operací. To znamená, že mohou začít fungovat jen v případě, že budou použity zbraně hromadného ničení nebo bude podezření, že takové zbraně byly použity. Novinářům to dnes řekl premiér Vladimír Špidla. Iráčtí diplomaté mají podle něj 48 hodin na opuštění České republiky. Podle Špidly je pravděpodobné, že válka začne poměrně brzy, v řádu několika hodin. Bezprostřední nebezpečí pro Českou republiku ale údajně nehrozí. Obrana země je podle vlády v odpovídajícím stádiu pohotovosti. Není problém reagovat na aktuální vývoj situace, dodal Špidla. V usnesení, které dnes vláda k situaci okolo Iráku přijala, kabinet označuje válku jako poslední prostředek řešení krize. Zároveň lituje, že se pro koaliční postup nepodařilo najít podporu OSN. Podle vlády také Irák neplní rezoluce, které byly už dříve přijaty Radou bezpečnosti OSN. Premiér Špidla na tiskové konferenci ale nechtěl komentovat vyjádření ministra zahraničí Cyrila Svobody, který v rozhlasové stanici BBC uvedl, že vláda je na straně spojenců. Špidla odmítl, že by vyjádření členů jeho kabinetu působila zmatečně. "Že je vláda na straně světového společenství, které chce odzbrojit Irák, je jasné. Neúčastníme se vojenských akcí," dodal. Hlasování o vládním usnesení bylo podle premiéra jednomyslné. "Vláda České republiky chápe koaliční operaci jako poslední prostředek vedoucí k naplnění příslušných rezolucí Rady bezpečnosti OSN," řekl Špidla. Rezoluce číslo 1441 z roku 2002 nabídla Iráku podle mínění kabinetu poslední šanci odzbrojit mírovými prostředky a stanovila, že se Irák vystaví vážným následkům, pokud rezoluci nenaplní. Špidla uvedl, že kabinet považuje i nadále za základ světové stability a české bezpečnosti euroatlantický rámec spolupráce a politiku kolektivní bezpečnosti. Česko-slovenský protichemický prapor v Kuvajtu nebude součástí spojeneckých sil účastnících se útoku. Současná protiirácká vojenská koalice není podle českého premiéra založena na novém aktu Rady bezpečnosti OSN, který Česko požadovalo jako podmínku, proto čeští vojáci budou "operovat jako samostatná jednotka". "Nejsme součástí operace Svoboda pro Irák, nebo jiné akce, která může mít jiné kódové jméno," zdůraznil premiér. Jednotka, jež je nyní součástí protiteroristické operace Trvalá svoboda, je podle vlády připravena zapojit se do záchranných a humanitárních akcí v případě použití zbraní hromadného ničení nebo důvodného podezření na jejich použití proti civilnímu obyvatelstvu nebo koaličním jednotkám, a to i v Iráku jako takovém. Důvodným podezřením přitom podle předsedy vlády je soubor příznaků, které použití naznačují. O tom, zda jsou dostačující, rozhoduje velící důstojník jednotky, který je pak odpovědný za případné chybné zhodnocení situace, řekl Špidla. Jedním ze znaků jsou podle něj mrtví lidé, u nichž není jasné, jak zemřeli. ČR se chce podílet na humanitární pomoci a na obnově Iráku v zájmu "zlepšení životních a ekonomických podmínek iráckého lidu" a s cílem obnovy bezpečnosti a stability oblasti. ODS stanovisko k Iráku celkem uspokojilo, Ransdorfa zklamalo PRAHA 19. března (ČTK) - Občanští demokraté jsou rádi, že se česká vláda přihlásila ke koalici zemí, které podporují Spojené státy ve válce proti Iráku. ODS by si však dovedla představit ještě jednoznačnější vyjádření, řekl ČTK místopředseda této strany a stínový ministr obrany Petr Nečas. Naopak zklamáním je vládní stanovisko pro místopředsedu KSČM Miloslava Ransdorfa. "(Všechny) diplomatické prostředky nebyly použity," uvedl. Předseda ODS Mirek Topolánek je velmi rád, že vláda nakonec učinila to, co učinit měla. "Myslím si, že je velmi dobře, že jsme po mnoha desítkách let na správné straně, přestože nikdo válku nechce a nikdo si ji nepřeje," řekl v pořadu Press klub rozhlasové stanice Frekvence 1. V případě vojenské operace bude stát Česká republika na straně koalice států, které podporují USA ve válce proti Iráku. Na dnešním jednání se na tom shodla vláda. Stanici BBC to řekl ministr zahraničí Cyril Svoboda. "Vláda chápe koaliční operaci jako poslední prostředek vedoucí k naplnění příslušných rezolucí Rady bezpečnosti OSN, avšak lituje, že se nepodařilo pro tento krok získat nový mandát OSN," řekl Svoboda. V Iráku a dalších okolních zemích budou moci čeští vojáci z protichemické jednotky zasáhnout pouze v rámci humanitárních operací. Podle premiéra Vladimíra Špidly to znamená, že mohou začít fungovat jen v případě, že budou použity zbraně hromadného ničení, nebo bude podezření, že takové zbraně byly použity. "Samozřejmě bychom si představovali jednoznačnější přihlášení k protisaddámovské koalici, ale i v tomto kroku vidíme pozitivní posun od dosavadního neurčitého postoje vlády," prohlásil Nečas. Rozumí prý tomu, že jasnější vyjádření od vlády vzhledem ke "složité situaci uvnitř sociální demokracie i u části lidové strany" nelze očekávat. Místopředsedu KSČM a zahraničního výboru sněmovny Ransdorfa zklamalo, že republika "není schopna najít bližší pozici vůči jádru sjednocující se Evropy", totiž Francii a Německu, důrazných odpůrců útoku bez mandátu Rady bezpečnosti OSN. "Pan premiér Špidla neustále hovořil o tom, jak tato vláda je proevropská a jak podporuje evropské iniciativy," řekl místopředseda KSČM. V usnesení, které dnes vláda k irácké krizi přijala, kabinet označuje válku jako poslední prostředek řešení krize. Zároveň lituje, že se pro koaliční postup nepodařilo najít podporu OSN. Podle vlády také Irák neplní rezoluce, které už dříve přijala Rada bezpečnosti OSN. Svoboda: Česká republika dnes vyhostila čtyři irácké diplomaty PRAHA 19. března (ČTK) - České ministerstvo zahraničí dnes vyhostilo čtyři pracovníky iráckého velvyslanectví, řekl rozhlasové stanici BBC ministr zahraničí Cyril Svoboda. Diplomaté, kteří byli označeni za nežádoucí osoby, mají opustit území České republiky do pátku 21. března. "V úvahu jsme vzali všechno, mimo jiné i informace našich zpravodajských služeb," řekl Svoboda. Na území Iráku nepůsobí v současnosti žádný český diplomat. Oznámení o vyhoštění předala iráckému chargé d'affaires ředitelka protokolu ministerstva. Na zastupitelském úřadu Iráku v Praze tak nyní podle Svobody zůstávají ještě asi dva diplomaté. "Prozatím to stačí a neplánujeme další krok," vyloučil Svoboda jejich možné vyhoštění. Prague expulse quatre diplomates irakiens PRAGUE, 19 mars (AFP) - La République tchèque a décidé d'expulser quatre diplomates irakiens, qui devront quitter le pays avant vendredi, a annoncé mercredi le ministre tchèque des Affaires étrangères, Cyril Svoboda, dans un entretien au service tchèque de la BBC. Prague expels four Iraqi diplomats PRAGUE, March 19 (AFP) - The Czech government has ordered the expulsion of four Iraqi diplomats, Foreign Minister Cyril Svoboda said Wednesday in an interview with the BBC. He said the diplomats would have to leave the Czech Republic by Friday. "We took into consideration, among other things, information from our intelligence services," Svoboda said. Seven nations -- Australia, Finland, Germany, Hungary, the Philippines, Romania and Sweden -- have expelled Iraqi diplomats following requests from Washington to do so, while Belgium, Russia and Portugal have refused. More than 60 countries have been approached by the United States. The announcement of the expulsion was handed to the Iraqi charge d'affaires by the foreign ministry protocol division head. Svoboda said another two diplomats still remain at the Iraqi Embassy in Prague. But he ruled out expelling them, saying "this is enough for the time being, and we are not planning a further step." Czech minister expresses support for US-led coalition on Iraq Prague, 19 March - In the event of a military operation, the Czech Republic will stand on the side of the coalition of countries which support the United States in war against Iraq, the government agreed at its meeting today, Foreign Minister Cyril Svoboda told the BBC radio station. "The government considers the coalition operation the last resort to achieve the fulfilment of related resolutions of the UN Security Council, though it regrets that a new UN mandate has not been given for this step," Svoboda said. If a military operation starts, the Czech Republic stands on the side of the coalition because it is a coalition of democratic countries and Iraq has not been fulfilling its commitments for a long time, Svoboda said. Czechs say chemical troops to remain in Kuwait PRAGUE, March 19 (Reuters) - The Czech Republic said on Wednesday its chemical detection forces would not join a U.S.-led coalition in military action against Iraq, but would remain in Kuwait. The Czechs, NATO members since 1999, have sent nearly 400 chemical detection troops to Kuwait following a U.S. request. "Our units will not participate in military action, and are not part of it (operations against Iraq)," Prime Minister Vladimir Spidla after a cabinet meeting, adding the forces will be under Czech command. The force is not a fighting unit, but a specialised group which helps protect civilians, and public and military installations, against weapons of mass destruction or against possible leaks from chemical factories and refineries. Foreign Minister Cyril Svoboda told the BBC radio's Czech language service four workers in the Iraqi embassy in Prague were deemed persona non grata and were being expelled. He gave no further details. Czech anti-chemical warfare unit ready for action PRAGUE, Czech Republic (AP) - The Czech government on Wednesday threw its support behind the U.S.-led military action against Iraq but kept its anti-chemical warfare unit outside the coalition's command. However, in practical terms, the Czech decision makes little difference, since the unit will not be involved in direct combat and is ready to help wherever needed in an actual emergency. The Czechs have deployed an anti-chemical warfare unit in Kuwait last year as part of the operation Enduring Freedom. In January, the Czech parliament voted to allow the now 400-strong unit to go into action if Iraq used weapons of mass destruction. Officially, the legislature conditioned the unit's direct involvement in the first wave of military action on an additional U.N. resolution. On Wednesday the government sided with the coalition in its efforts to disarm Iraq. «There is no doubt the government is on the side of the international community which seeks to disarm Iraq,» Premier Vladimir Spidla said after a government meeting later Wednesday. The Czech Republic is on the side of the allies, only the coalition operation can solve the Iraqi crisis,» Foreign Minister Cyril Svoboda told the British Broadcasting Corporation. Despite the outspoken support, the Czechs sought to keep their unit under Czech rather than coalition command. «Our unit has it own military authority and is not subordinated to the coalition command,» Spidla said, adding the absence of a new U.N. mandate made it impossible for the government to reverse the parliament's earlier stance. «Our unit ... is ready to act should weapons of mass destruction be used or should there be justified suspicion of such action», he added. «The Czech government is ready to provide humanitarian assistance to (postwar) Iraq and take part in its postwar reconstruction,» he explained. Czech govt expels four Iraqi diplomats PRAGUE, March 19 (AFX) - The Czech government has ordered the expulsion of four Iraqi diplomats, Foreign Minister Cyril Svoboda said in an interview with the BBC. He said the diplomats would have to leave the Czech Republic by Friday. "We took into consideration, among other things, information from our intelligence services," Svoboda said. Seven nations -- Australia, Finland, Germany, Hungary, the Philippines, Romania and Sweden -- have expelled Iraqi diplomats following requests from Washington to do so, while Belgium, Russia and Portugal have refused. More than 60 countries have been approached by the US. The announcement of the expulsion was handed to the Iraqi charge d'affaires by the foreign ministry protocol division head. Svoboda said another two diplomats still remain at the Iraqi Embassy in Prague. But he ruled out expelling them, saying "this is enough for the time being, and we are not planning a further step." Svoboda před polednem přišel k prezidentovi i kvůli Iráku PRAHA 20. března (ČTK) - Ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) dnes před polednem přišel za prezidentem Václavem Klausem. Podle některých zdrojů bylo důvodem schůzky Svobodovo středeční prohlášení, že Česko podle vlády bude v případě války na straně koalice útočící na Irák. Setkání ale podle prezidentské kanceláře bylo naplánováno už od minulého týdne jako první schůzka ministra zahraničí s prezidentem po jeho zvolení, nevycházelo prý z aktuální situace. Prezidentův mluvčí Tomáš Klvaňa ČTK řekl, že Klaus se Svobodou určitě mluvil i o jeho interpretaci středečního jednání vlády o Iráku. Pro Klause je "rozhodující stanovisko celé vlády", zdůraznil mluvčí. Svoboda ve středu večer rozhlasové stanici BBC řekl, že v případě vojenské operace stojí ČR na straně koalice, protože je to koalice demokratických států a Irák neplní dlouhodobě své závazky. Premiér Vladimír Špidla a vicepremiér Pavel Rychetský (oba ČSSD) ovšem prohlásili, že Česká republika rozhodně není součástí vojenské koalice útočící na Irák. Prezident si na dnešní den pozval na Pražský hrad šéfa české diplomacie Svobodu. Podle Klvani byla schůzka plánována dlouho dopředu. Přiznal ale, že spolu hovořili i o ministrově posledním kontroverzním výroku. Svoboda ve středečním vysílání BBC uvedl, že dojde-li k vojenské operaci, stojí ČR na straně koalice, protože je to koalice demokratických států a Irák neplní dlouhodobě své závazky. Premiér Vladimír Špidla i další členové vlády přitom jednoznačně uvedli, že Česko se protiirácké vojenské operace neúčastní. "Pro pana prezidenta je rozhodující stanovisko celé vlády tak, jak jej prezentoval pan premiér Špidla," dodal Klvaňa. Vláda ve svém středečním prohlášení uvedla, že "chápe koaliční operaci jako poslední prostředek vedoucí k naplnění příslušných rezolucí Rady bezpečnosti OSN, avšak lituje, že se nepodařilo pro tento krok získat nový mandát OSN". Ministři v prohlášení potvrdili, že se česká protichemická jednotka útoku na Irák nezúčastní. "Zasáhne jen k zachraňování životů kohokoli a kdekoli na území Kuvajtu i v okolních státech," dodal Špidla. Jiný výklad prohlášení vlády je podle premiéra zavádějící. Také Klaus je s tímto postojem spokojen. "Je rád, že jsou jeho postoje v této věci shodné s postoji české veřejnosti a české politické reprezentace," dodal mluvčí. Podle posledních průzkumů veřejného mínění je většina Čechů proti válce v Iráku. Klaus prý mezinárodní situaci bedlivě sleduje. "Je to nakonec vrchní velitel ozbrojených sil," dodal Klvaňa. Na ranní jednání Bezpečnostní rady státu však prezident nezavítal, protože to byla technická záležitost, poznamenal mluvčí. Žádné podobné schůzky jako dnes se Svobodou se podle něj rovněž zatím nechystají. Bezpečnostní opatření jsou přísnější, život občanů ale neomezují PRAHA 20. března (ČTK) - Noční útok na Irák zatím život v České republice výrazně neomezil. Policie ve spolupráci s armádou sice zpřísnila bezpečnostní opatření, zatím ale nejsou příliš viditelná. "Stanovisko České republiky je zcela zřetelné - není v koalici států, které provádějí operaci Svobodu Iráku," shrnul po jednání Bezpečnostní rady státu postoj země premiér Vladimír Špidla. Stejný názor má i prezident Václav Klaus. Do večera má 20 vojáků posílit svých 46 kolegů na ruzyňském letišti, dalších téměř 600 pomůže policii hlídat továrny s rizikovou výrobou, zdroje pitné vody a důležité dopravní a energetické uzly zejména na území Prahy a Středočeského kraje. Policie dnes také postavila stálé hlídky u budov státních institucí. V pohotovosti je Bezpečnostní informační služba. Podle ministra vnitra Stanislava Grosse by se bezpečnostní opatření neměla dotknout běžného života lidí. Zpřísnění ostrahy dnes posvětila na ranním jednání Bezpečnostní rada státu. Špidla řekl, že vláda neví o žádné konkrétní hrozbě. Vyzval ale občany, aby byli opatrní a měli pro případná omezení pochopení. Ministr obrany Jaroslav Tvrdík informoval o tom, že všech přibližně 400 českých a slovenských vojáků, kteří jsou v Kuvajtu, je v pořádku. Zdůraznil, že v případě nasazení českých vojenských chemiků během války nepůjdou do první linie, protože pro velitele jsou příliš vzácní. Tvrdík také oznámil, že velitel česko-slovenského protichemického praporu v Kuvajtu Dušan Lupuljev je osobou, která má konečné rozhodovací pravomoci o tom, kde a jak bude jeho jednotka nasazena. Tvrdík dodal, že má ve svého velitele naprostou důvěru. Dnes pokračovala také slovní přestřelka mezi premiérem a ministrem zahraničí Cyrilem Svobodou o míře zapojení ČR do válečných akcí. Přestože kabinet už po středečním jednání zdůrazňoval, že čeští vojáci nejsou součástí protiirácké koalice, ministr zahraničí Cyril Svoboda vzápětí v rozhovoru pro BBC uvedl, že země je se Spojenými státy. "Požádám pana Svobodu o upřesnění tohoto výroku," poznamenal po jednání Bezpečnostní rady premiér Špidla. Premiér připomněl, že české jednotky se nezapojí do válečných operací, protože nebyl dán mandát OSN. Zároveň ale platí, že jsou připraveny poskytnout v oblasti humanitární pomoc. O vysvětlení dnes zřejmě požádal Svobodu také prezident Klaus, který jej na dnešek pozval na Hrad. Už jako poslanec Klaus nepodpořil hlasování o účasti české jednotky v konfliktu. Později po svém zvolení hovořil o tom, že postoj politiků na řešení irácké krize by měl být jednotný a měl by respektovat většinový hlas veřejnosti. Naprostá většina Čechů je podle průzkumů veřejného mínění proti válce. Svoboda: Být na straně protiirácké koalice neznamená být členem PRAHA 20. března (ČTK) - Šéf české diplomacie Cyril Svoboda nehodlá nic měnit na svých výrocích, jež se týkají podpory protiirácké operace. "Když řeknu, že jsem na straně ODS, nemusím být jejím členem. Když řeknu, že Česká republika je na straně koalice, tak to také neznamená, že jsme jejím členem," řekl dnes ministr ke svému středečnímu vyjádření. Ministr zahraničí vyvolal rozruch na domácí politické scéně, když ve středu ve vysílání rozhlasové stanice BBC uvedl, že republika je v případě vojenské operace v Iráku na straně koalice v čele se Spojenými státy. "Je potřeba rozlišit politický postoj a podporu Spojených států jakožto našeho partnera a druhá věc je, jestli jsme již součástí vlastní vojenské operace, to nejsme," řekl ve vysílání BBC. Premiér Vladimír Špidla i další členové vlády v reakci na Svobodovo vyjádření zdůraznili, že Česká republika se protiirácké vojenské operace neúčastní. Právo dnes k této věci napsalo, že Svoboda svými výroky rozčílil premiéra i prezidenta. Svoboda se prý pokoušel v pondělí na zasedání bezpečnostní rady a ve středu znovu na zasedání vlády prosadit takové usnesení k Iráku, jež by šlo za rámec mandátu, který dali české protichemické jednotce zákonodárci. Svobodu prý udivilo, co se kolem usnesení vlády a jeho výroků děje. Je přesvědčen o tom, že roli v tom hraje i atmosféra v ČSSD před blížícím se sjezdem strany. Podle ministra je zřejmé, že pokud ČR souhlasila s tím, aby přes jeho území přejížděli a aby na něm pobývali vojáci protiirácké koalice, řeklo, na čí stranu patří. O situaci kolem Iráku dnes Svoboda hovořil také s prezidentem Václavem Klausem. Nebyl však prý pozván "na kobereček". "Den po jeho zvolení jsem ho dopisem požádal o schůzku, abychom spolu hovořili o koordinaci zahraniční politiky. Shodou okolností to vyšlo na dnešní den," řekl ministr. "Pro pana prezidenta je rozhodující stanovisko celé vlády tak, jak jej prezentoval pan premiér Špidla," řekl Klausův mluvčí Tomáš Klvaňa. Vláda ve svém středečním prohlášení uvedla, že "chápe koaliční operaci jako poslední prostředek vedoucí k naplnění příslušných rezolucí Rady bezpečnosti OSN". Vyslovila ale také politování, že se nepodařilo pro tento krok získat nový mandát OSN. Ministři v prohlášení potvrdili, že česká protichemická jednotka se útoku na Irák nezúčastní. Podle premiéra zasáhne pouze, půjde-li o záchranu životů kohokoli a kdekoli na území Kuvajtu i v okolních státech. Jiný výklad prohlášení vlády je podle premiéra zavádějící. Nejsme ve válce s Irákem, shodli se Špidla a Svoboda Hospodářské noviny - 21.03.2003 - válka v Iráku - Autor: Josef Kopecký - Strana: 09 Politici se vyjadřují neurčitě k tomu, jak se Česko, které se neúčastní koaliční operace proti Iráku, dostalo na seznam spojenců Spojených států amerických. Česká republika neválčí s Irákem, teď už shodně tvrdí její političtí představitelé. Prezident Václav Klaus včera vydal prohlášení, podle nějž není Česko součástí koalice zemí, která zahájila válku proti Iráku. Stejně se vyjádřili i premiér Vladimír Špidla a ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Den předtím vláda vydala prohlášení, z něhož vyplývalo, že dává přednost mírovému řešení a koaliční operaci chápe jako poslední prostředek k naplnění rezolucí Rady bezpečnosti. Zároveň zalitovala, že pro válečnou akci se nepodařilo získat nový mandát OSN. Ministr zahraničí Cyril Svoboda však pro BBC prohlásil, že Česko bude v případě konfliktu na straně spojenců. Poté, co se včera setkal s prezidentem Klausem, však Svoboda už vystoupil s jasným prohlášením. "Nejsme součástí vojenské operace," shodl se s ostatními politiky. Šéf diplomacie dodal, že to, že Česko není členem koalice států, které proti Iráku zasáhly, neznamená, že nestojí na straně spojenců, jako jsou USA či Velká Británie. Ministr zahraničí naproti tomu včera nechtěl příliš komentovat fakt, že se Česko dostalo na seznam zemí, které podporují akci proti Iráku a který zveřejnily USA. "Já to beru jako fakt, že tam jsme," prohlásil pouze Svoboda. Od zařazení na americký seznam se nepřímo distancoval premiér Vladimír Špidla, který opakovaně zdůraznil, že Česko není součástí koalice zemí, které akci proti režimu Saddáma Husajna podnikly. "To je otázka seznamu, který si vytvořily Spojené státy. Česká republika není součástí koalice, která zaútočila na Irák. K tomu nemáme mandát. Naše suverénní ústavní orgány řekly, že se zapojíme do operace, pokud bude nový mandát Rady bezpečnosti OSN. Nový akt nebyl, nezapojujeme se a náš postoj držíme," uvedl včera Špidla. Vysvětlení, jak je možné, že Česko figuruje na americkém seznamu spojenců, i když se války přímo neúčastní, včera naznačil šéf zahraničního výboru sněmovny, sociálně demokratický poslanec Vladimír Laštůvka. "Ke svému politování jsem se dozvěděl, že asi před čtrnácti dny Spojené státy položily určité otázky České republice, bylo to projednáváno a na základě odpovědi nás americká strana někam napsala," řekl Laštůvka. Informaci o tom získal od náměstka ministra zahraničí Alexandra Vondry a později i od ministra Cyrila Svobody. Laštůvkovi se nepodařilo ani od jednoho z nich zjistit, co přesně bylo předmětem otázek ze strany Spojených států a kdy je vláda projednala, aniž o tom byla informována sněmovna. Laštůvka včera po jednání zahraničního výboru sněmovny řekl, že interpretace usnesení vlády, kterou ve středu podával Svoboda, byla škodlivá pro Českou republiku. Nyní se mu ale zdá, že šéf diplomacie svůj postoj korigoval, zařadil se mezi své vládní kolegy a není proto aktuální otázka, zda by ho neměl Špidla vyměnit. Šéf unionistů Petr Mareš považuje zařazení Česka na americký seznam spojenců za logický, protože vláda i Parlament souhlasily s možností přeletu spojeneckých letadel přes území České republiky i s možností přechodného pobytu až pěti set spojeneckých vojáků v zemi. Text usnesení vlády, podle nějž "chápe" akci proti Iráku, byl podle vicepremiéra Mareše připraven již minulý týden. Postoj vlády k válce v Iráku včera za uspokojivý označil stínový ministr zahraničí za ODS Jan Zahradil. "Ta podpora spojencům je sice velmi slabá a minimální, ale přece jenom to je podpora této akci a Česká republika proto být na seznamu spojenců uvedena může," tvrdí Zahradil. Jestliže se podle něj vláda dokázala shodnout alespoň na takovém stanovisku, že akci spojenců chápe, tak je to podle Zahradila dobře. "Problém je totiž v sociální demokracii. Je tam skupina poslanců, nevím jak silná, která se staví proti jakémukoli angažmá v této věci, a premiér Špidla potřebuje před sjezdem ČSSD uspokojit i toto křídlo v sociální demokracii," řekl Zahradil. Komunisté zopakovali své ostré výhrady proti válce. "Antihumánní válečná agrese Spojených států a Británie proti Iráku bude stát podle některých odhadů bilión dolarů," řekl místopředseda KSČM Václav Exner. Upozornil, že to představuje rozpočet České republiky zhruba na 50 let. Politici se přou, zda stojíme za USA Mladá fronta DNES, 21. 3. 2003, strana 4 – Podporuje Česká republika USA ve válce proti Iráku? To nejsou někteří čeští politici schopni jasně říci. Dokládá to i opatrné prohlášení vlády k válce v Iráku a následná hádka o to, zda je Česko na straně válčící koalice či nikoli. Spor začal tím, když ministr zahraničí Cyril Svoboda řekl: V případě války s Irákem jsme na straně koalice podporující USA. V tu chvíli se spustila vlna protestů především z řad ČSSD, jejíž někteří členové nechtějí, aby se Česko k válce USA bez mandátu OSN tak otevřeně hlásilo. Proti Svobodovu výroku se ohradil i prezident Václav Klaus, který podpořil interpretaci vládního prohlášení premiéra Vladimíra Špidly. "Česká republika není součástí koalice, která vede přímé vojenské akce proti Iráku," odpovídal na otázku, zda vláda podporuje USA, premiér. Ten je podle některých názorů opatrný kvůli brzkému sjezdu ČSSD, na němž bude obhajovat své předsednictví. V podobné situaci se sociální demokraté ocitli před čtyřmi lety při kosovské krizi. Tehdy také měla ČSSD, v níž jsou silné protiamerické hlasy, před sjezdem. Kabinet ve svém stanovisku uvedl, že sice chápe koaliční operaci jako poslední prostředek pro naplnění příslušných rezolucí Rady bezpečnosti OSN, které mají vést k odzbrojení Iráku. "Já ale nikdy neřekl, že jsme součástí koalice, ale řekl jsem, že jsme na její straně," tvrdí Svoboda a dodává: "Když řeknu, že jsem na straně ODS, nemusím být jejím členem. Když uvedu, že Česká republika je na straně koalice, tak to také neznamená, že jsme jejím členem." Později odpoledne politici celou záležitost označili za nedorozumění včetně šéfa zahraničního výboru sněmovny Vladimíra Laštůvky, který předtím dokonce vyzýval Svobodu k odstoupení. Svobodova interpretace se naopak zamlouvala opoziční ODS, podle níž je vládní podpora válce USA proti Iráku příliš "slabá". Další spor se týkal zařazení Česka na seznam 35 států, které USA podporují. Špidla včera v BBC prohlásil, že takový seznam neexistuje, ale vzápětí dodal, že jistou podporu česká vláda poskytla: umožnila průlety, průjezdy či krátkodobé pobyty amerických jednotek na našem území. Podle Svobody však vláda dostala seznam už před dvěma týdny a neprotestovala. Na seznamu figuruje například i Maďarsko, které včera přišlo s obdobně opatrným postojem k útoku na Irák jako Česko. Kavana zarazila Svobodova slova Právo, 21. 3. 2003, strana 2 - Podiv nad zmínkou ministra zahraničí Cyrila Svobody pro BBC, že ČR je součástí koalice podporující USA ve válce proti Iráku, protože v ní jsou demokratické země, vyjádřil ve středu v New Yorku předseda Valného shromáždění OSN Jan Kavan. Jak řekl ČTK, nadhazuje to totiž možnost, jako by státy, které s útokem nesouhlasí, byly nedemokratické, což není pravda. Vláda ve středu uvedla, že úder je posledním prostředkem k naplnění minulých rezolucí OSN, a vyjádřila politování, že není zaštítěn novým mandátem světové organizace. "Poněkud mě zarazilo prohlášení ministra (Cyrila) Svobody, který interpretoval toto usnesení tak, že pokud dojde k operaci, tak jsme jednoznačně na straně aliance, protože jsou v ní demokratické země," řekl Kavan. V koalici nejsou z členských států RB například Německo a Francie, ale i Chile a Mexiko, o jejichž hlasy se USA marně ucházely pro schválení nové rezoluce výslovně povolující útok proti Iráku. "Z formulace pana ministra vyplynulo, že tyto státy nejsou státy demokratické," řekl Kavan s tím, že to samozřejmě není pravda a že je zapotřebí v této nesmírně citlivé otázce formulovat postoje mnohem uváženěji. Vyjádřil dále názor, že mezinárodněprávní legitimita amerického útoku proti Iráku je věcí výkladu, ale že útok nemá rozhodně legitimitu politickou, protože většina členských států RB s ním nesouhlasí. "Jsou tu různé interpretace... příslušných rezolucí. Na druhé straně souhlasím s generálním tajemníkem OSN (Kofim Annanem), že tato akce vzhledem k názoru většiny členských států OSN nemá politickou legitimitu, nebo nemá jistou kredibilitu," konstatoval s tím, že na tomto názoru se shodla i většina politiků, kteří promluvili ve středu na zasedání RB k Iráku. "(Tato akce) nemá ani podporu jasné většiny mezinárodního společenství." Stále trvá spor, zda jsme v koalici s USA Na zdejší politické scéně pokračovaly zmatky kolem interpretace zapojení českých chemiků do války proti Iráku. Někteří ministři se v kuloárech pohádali a rozdílná slova zazněla od politiků a některých vojáků. Rozruch, který způsobil ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) svým středečním tvrzením, že jsme součástí protiirácké koalice, dohnal včera premiéra Vladimíra Špidlu k dalšímu vyjádření. "Česká republika není součástí koalice, která zaútočila na Irák. K tomu nemáme mandát," odpověděl premiér na dotaz Práva po mimořádném zasedání Bezpečnostní rady státu. Odmítl, že by Rada zasedala kvůli slaďování not ve vládě poté, co Svoboda prohlásil pro BBC, že "dojde-li k vojenské operaci, jsme na straně koalice". Vicepremiér Pavel Rychetský ve shodě se Špidlou odmítl, že Česko podporuje útok: "ČR s ohledem na usnesení Sněmovny není součástí koalice, která vede tuto vojenskou operaci." Špidla se vyhnul dotazu, zda vyvodí důsledky ze Svobodova prohlášení. Pouze řekl, že od něj bude žádat vysvětlení. Později však byl sdílnější. "Bylo to nešikovné vyjádření," řekl Právu. Premiér přiznal, že kvůli Svobodovi vystoupil ještě ve středu večer v Událostech, komentářích na ČT, aby uvedl věci na pravou míru a uklidnil občany. To ocenil předseda sněmovního zahraničního výboru Vladimír Laštůvka (ČSSD). Podle něj s tak citlivými otázkami by měl před občany vždy zásadně vystoupit premiér, aby pak nezaznívaly rozličné interpretace. Na včerejší Bezpečnostní radě však byla situace podle informací Práva napjatá. Svoboda na své kolegy zvýšil hlas, když obhajoval svůj postoj. Některé ministry udivilo, že si to Špidla nechal líbit. Od samého počátku formulování našeho stanoviska se ministr Svoboda snažil prosadit buď jednoznačnou podporu vojenskému útoku, či alespoň pochopení, což jsme odmítli. On je ve vleku svého náměstka Alexandra Vondry, který jednoznačně zaujímá proamerický postoj, a zkouší to na nás, zdůraznil pro Právo člen vlády, který nechtěl být jmenován. Další zdroj Práva potvrdil, že se šéf obrany Jaroslav Tvrdík dostal se Svobodou do křížku už na středečním jednání vlády: "Vyčetl mu (Svobodovi), že se kvůli němu ČR dostala na seznam států bojujících s Irákem," uvedl zdroj. Nepřímé podpory se však včera dostalo Svobodovi od vojáků. Generál Petr Pavel, který působí na velitelství sil USA v Kataru, řekl, že američtí vojáci tam vnímají Čechy jako funkční součást koalice států bojujících proti režimu Saddáma Husajna. "Jsme jednoznačně vnímáni jako členové koalice, protože naše jednotka je rozmístěna v Zálivu a plní tam úkol v podstatě každý den," řekl včera Pavel Radiožurnálu. Také zdroj blízký Svobodovi Právu sdělil, že pokud máme v regionu vojáky, umožnili jsme létat přes naše území a v Česku jsou spojenecká vojska, dá se logicky vysvětlovat, že nejsme proti USA. "Někteří představitelé vlády jen neseberou odvahu, aby to řekli nahlas," prohlásil. Podle něj "kličkují" vyprávěním, že naše jednotka nezasáhne do bojů, a když, tak jen v případě použití zbraní hromadného ničení Irákem. Včera odpoledne svolal Svoboda tiskovou konferenci a prohlásil, že ČR není součástí vojenské operace proti Iráku. Svoboda přitom trvá na svých výrocích o "podpoře protiirácké operace a nehodlá na nich nic měnit". "Když řeknu, že ČR je na straně koalice, neznamená to, že se účastní její operace. Nejsme součástí vojenské operace," uvedl Svoboda. "Kdo přesně čte text usnesení a mé výroky, zjistí, že nejsou v konfliktu," dodal s tím, že je udiven, proč se kolem jeho výroků dělá takový poprask. S podporou Svobodovi včera přišli unionisté. Podle šéfa Petra Mareše není prohlášení vlády přesným odrazem jejich stranického postoje. "V diskusích, které jeho formulaci předcházely, jsme dávali přednost otevřenějšímu a přímějšímu vyjádření podpory vojenské akce k odzbrojení Husajnova režimu," tvrdí Mareš. Dodal však, že US-DEU považuje výsledný text za vyvážený kompromis a jako součást vládní koalice za něj přebírá plnou zodpovědnost. Rozpaky nad výroky Svobody netajil ve středu také prezident Václav Klaus, jenž ještě večer telefonoval vicepremiéru Rychetskému, který je autorem vládního prohlášení k Iráku, aby si ujasnil postoj kabinetu. Šéf české diplomacie byl včera na Hradě na předem naplánované schůzce s prezidentem, o kterou ministerstvo zahraničí požádalo po nástupu Klause do funkce. Oba politici podle vyjádření ministerstva krátce hovořili i o aktuální situaci v Iráku. "Pro pana prezidenta je rozhodující stanovisko celé vlády, tak jak jej prezentoval pan premiér Špidla," řekl pouze ke schůzce Klausův mluvčí Tomáš Klvaňa. Prezident se pak ve svém vyjádření postavil za vládní prohlášení. "Je rád, že jsou jeho postoje v této věci shodné s postoji české veřejnosti a české politické reprezentace," tlumočil jeho slova Právu Petr Hájek, ředitel hradního tiskového odboru. Klaus vyjádřil i politování, že se krizi kolem Iráku nepodařilo vyřešit diplomatickými prostředky. Avšak věří, že cílů vojenské operace bude dosaženo účinně a rychle, že nebudou velké ztráty na lidských životech a nedojde k utrpení civilního obyvatelstva. Komunisté jsou rozhořčeni Svobodovým postojem a žádají jeho demisi. Přestože nepodpořili v Parlamentu usnesení k Iráku, stojí za stanoviskem vlády opírajícím se o mandát poslanců a senátorů. "Stoprocentně by měl Svoboda odstoupit z funkce. Vláda rozhoduje ve sboru a ministr zahraničí nesmí popřít její rozhodnutí," řekl Právu místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip (KSČM). Vláda podle něj musí naplňovat schválený mandát. Svoboda si zaslouží potrestání Právo, 21. 3. 2003, publicistika, autor: Alexandr Mitrofanov, strana 6: V okamžicích, kdy se milióny lidí ve světě dívají na televizní obrazovky a čtou agenturní zprávy o nejnovějším vývoji irácké krize, máme my v Česku o jednu starost víc. Musíme pochopit, jaké stanovisko vlastně zaujala naše vláda. Například čtenáři včerejší Mladé fronty Dnes určitě nabyli dojmu, že se český kabinet přihlásil k válečné koalici vedené USA. Noviny dokonce vládu za tento postoj pochválily. Problém je ale v tom, že česká vláda tento postoj nikdy nezaujala. Věděli to ministři, věděl to prezident Václav Klaus, jen veřejnost byla uvedena v omyl. Falešná prvotní informace přitom vyšla od činitele, který by měl vládní stanovisko v této věci prezentovat s maximální přesností. Vicepremiér a ministr zahraničí Cyril Svoboda začal mluvit o včerejším usnesení kabinetu k irácké krizi dříve, než proběhla oficiální tisková konference, na níž zveřejnil premiér Vladimír Špidla text tohoto usnesení. V rozhovoru pro české vysílání BBC však ministr zahraničí zneužil svého výsadního postavení, když jako první oznamoval společnosti, na čem se vláda dohodla. Zneužití spočívalo v tom, že neodlišil skutečný obsah vládního dokumentu od svých osobních postojů. Proto informace, která se do éteru dostala ještě před oznámením skutečného stanoviska vlády, zněla, že v případě válečné operace proti Iráku - tedy bez mandátu OSN - bude stát Česko na straně koalice států podporující USA. Toto je Svobodův osobní postoj, ale ve chvíli, kdy to v rozhlase pronášel, to nikdo kromě něj nevěděl. Až o několik desítek minut později, poté, co jiní politici začali reagovat na stanovisko vlády, které neexistovalo, vyšlo najevo, že v usnesení kabinetu nic o přihlášení se k válečné koalici není. A že pouze opakuje připravenost vyslat protichemickou jednotku v případě použití zbraní hromadného ničení nebo důvodného podezření, že použity byly, aby pomáhala odstraňovat následky u civilního obyvatelstva nebo u vojáků koalice. To přesně odpovídá lednovému usnesení Sněmovny, podle kterého chemici smějí plnit jen humanitární poslání. Svoboda však naše vojáky svévolně posílá - obrazně řečeno - i do první linie, ačkoliv to parlament při absenci mandátu OSN zakázal. A právě v situaci, kdy více než 70 procent české veřejnosti je proti operaci USA bez pověření Spojených národů, je pochopitelné, že vláda ve svém dokumentu vážila každé slovo. Stejně tak je pochopitelné rozhořčení, které se zvedlo proti Svobodovu chování především u soc. dem. členů kabinetu. Ale také prezident Klaus ministra zahraničí důrazně požádal, aby vysvětlil, jak to s interpretací vládního usnesení, které Klaus pochválil právě za vyváženost, vlastně myslel. Důvody, proč se ministr zahraničí rozhodl mást veřejnost, ví samozřejmě jen on sám. Jestliže opravdu pochopil vládní postoj tak, že se hlásí k válečné koalici, pak odborně na svou funkci nestačí. Pokud se chtěl zavděčit Američanům i za cenu zkreslení autentického názoru celé vlády, pak by mělo být takové šplhounství na úkor kabinetu, jehož je místopředsedou, rovněž po zásluze oceněno. Jak? To už je na premiéru Špidlovi. Ten se včera po dlouhém váhání konečně vyjádřil jasně: Česko není součástí válečné koalice vedené Spojenými státy. Na dotaz, proč tedy USA zařadily naši zemi na seznam členů této koalice, premiér odpověděl, že to neví. Faktem je, že se to nemohlo stát na základě jeho veřejných postojů. Směrem k USA vyslal vládu v této věci již exprezident Václav Havel a jeho osobní a politický přítel Alexandr Vondra, Svobodův náměstek, protlačuje tuto linii prostřednictvím svého šéfa i po Havlově odchodu. Selský rozum napovídá, že ministr zahraničí, který si v nesmírně citlivé mezinárodněpolitické věci hraje na vlastním písečku, by ministrem zahraničí být nadále neměl. Svobodovo odvolání, pokud ho Špidla navrhne Klausovi, by mělo pro každého pochopitelné zdůvodnění - na rozdíl od odvolání ministra Jiřího Rusnoka. Je tady však velké ale: Svoboda je předsedou jedné ze tří koaličních stran. Jeho vyhazov z vlády by proto mohl znamenat konec této koalice i vlády samotné. Špidla tak stojí před několika těžkými úkoly najednou. Nejenže musí obstát na sjezdu ČSSD, před nímž se množí soc. dem. hlasy pro Stanislava Grosse v čele strany. Musí také řešit další vnitrokoaliční krizi. Je pravda, že se v okamžiku války vůdci obvykle nemění. Ale záleží na kvalitě vůdce. Jsem velmi smutný, říká Senegalec Koné Právo, 24. 3. 2003, strana 3: Konflikt v Iráku bezprostředně zasáhl do života muslimů žijících v Praze. "Drtivá většina muslimů to bere jako záležitost číslo jedna, zvláště od chvíle, kdy válka začala, ale jsem potěšen tím, že nejsou jediní, koneckonců i česká veřejnost se zapojila do protestů, které probíhají po celém světě," uvedl pro Právo Vladimír Sáňka z pražské islámské nadace a doplnil, že se nesetkal s výjimkou několika Iráčanů žijících v exilu s tím, že by válka byla mezi muslimy souhlasně přijímána. To potvrzují i názory muslimů, kteří se včera sešli v modlitebně islámské nadace na pražském Černém Mostě. "Jsem velmi smutný, protože rozhodnutí George Bushe není dobré. Toto radikální řešení podle mého nepřinese Iráku spravedlnost, protože nevinní lidé, kteří v tomto konfliktu přijdou o život, o něj přijdou nenávratně a nikdo jim ho už nevrátí, stejně tak jako nikdo nevrátí rodinám jejich blízké," řekl Právu Senegalec Ravane Koné s tím, že jedním z opravdových důvodů americko-britského útoku je snaha o kontrolu nad strategicky důležitým územím, na kterém se nacházejí velká ropná ložiska. Zdůraznil také skutečnost, že režim Saddáma Husajna v poslední době spolupracoval s inspektory OSN. Jeho slova potvrzuje i rodilý Palestinec Jehad Hamarsheh. "Používat násilí pro řešení jiného údajného násilí není nikdy dobré. Válečná akce proti Iráku nebyla schválena žádnou rezolucí OSN, a nemá tedy žádnou mezinárodní oporu. Podle mého s touto akcí v této situaci nemůže souhlasit žádný rozumný člověk," prohlásil. Dotkne se to i Palestinců Podle Hamarsheha je navíc válka s Irákem jakousi "zelenou" pro pokračování násilného řešení problému v Izraeli, které se citelně dotkne palestinského národa. "V tomto konfliktu není měřeno všem stejně, vždyť například Izrael okupuje část palestinského území a sám nedodržuje řadu rezolucí OSN," vysvětlil Hamarsheh. "Pokud se Amerika zaklíná tím, že chce odstranit diktátora Saddáma Husajna, tak by ve skutečnosti měla napadnout všechny arabské země, protože ve všech jistá forma diktatury existuje," poznamenal pro Právo s jistou ironií v hlase muslim žijící v Praze Nibal Asfur. Pražští muslimové nemají jasno v postoji české vlády a považují ho za velmi neprůhledný. "Pro mne je velmi těžké pochopit opravdové stanovisko české vlády, když se liší případ od případu," řekl Koné s jasnou narážkou na vyjádření ministra zahraničí Cyrila Svobody pro BBC. "Osobní postoj českého národa je z velké části proti válce, ale u politiků to zdaleka tak jasné není a postoj České republiky je na hranici. Vláda by měla vyslyšet mínění českých občanů," poznamenal Hamarsheh a doplnil, že jde přece o voliče, kteří tuto vládu zvolili ve volbách. KSČM žádá Svobodovu hlavu Právo, 24. 3. 2003, strana 2: Opoziční KSČM pobouřil postoj české vlády k válce v Iráku. Komunistům vadí, že údajně záměrně rozkolísaná a podlézavá vyjádření kabinetu nahrála Spojeným státům k tomu, aby Českou republiku zařadily na seznam svých spojenců. Ústřední výbor KSČM proto chce, aby byl Cyril Svoboda (KDU-ČSL) odvolán z funkce ministra zahraničí, řekl v sobotu novinářům předseda poslanců KSČM Pavel Kováčik. Mluvčí ministerstva zahraničí Vít Kolář reagoval slovy, že požadavek komunistů svědčí o tom, že česká zahraniční politika směřuje správným směrem. Tím, že USA Česko zařadily na seznam svých 45 spojenců, vláda podle Kováčika přispěla k dalšímu prohloubení rozporů mezi evropskými státy. Kabinet je za to prý odpovědný jako celek, včetně premiéra Vladimíra Špidly (ČSSD). "Ale tu hlavní odpovědnost nese Cyril Svoboda a měl by nést důsledky bez ohledu na to, jaké jsou koaliční dohody uvnitř koaliční vlády," uvedl Kováčik. Premiér Vladimír Špidla ve včerejší Nedělní partii na TV Prima zopakoval, že se ztotožňuje se stanoviskem vlády k situaci kolem Iráku. "Chápeme tuto akci jako nejzazší prostředek, který směřuje k vynucení plnění rezoluce Rady bezpečnosti ve vztahu k režimu Saddáma Husajna, a současně lituji stejně jako vláda, že nebylo dosaženo nového mandátu OSN," řekl Špidla. Dodal, že naše jednotky nejsou součástí operace proti Iráku. "Na území Iráku budou působit jedině tehdy, dojde-li k použití zbraní hromadného ničení, protože v takovém případě budeme zachraňovat lidi a odstraňovat následky. Nedovedu si představit, že bychom přihlíželi tomu, jak umírají tisíce nebo desetitisíce lidí, měli možnost jich alespoň pár set zachránit a nic neudělali," uvedl premiér. Na druhé straně je podle něj nutno říct, že "jsme v určitých spojeneckých vztazích a že tyto vztahy, které ovšem nesouvisejí s touto válkou v Iráku, trvají dál. Nejsme součástí vojenského útoku na Irák, jsme součástí operace Trvalá svoboda," řekl Špidla. K poznámce svého oponenta, místopředsedy Sněmovny za KSČM Vojtěcha Filipa, že ministr Svoboda svým výrokem v BBC vážně porušil své ústavní povinnosti, premiér reagoval: "Já jsem si vytáhl z BBC přesný přepis toho textu a ten se nedá takto interpretovat. Ministr Svoboda tam jasně řekl stanovisko vlády, které je formulováno ve veřejném prohlášení vlády." Svoboda ještě před zveřejněním oficiálního vládního usnesení řekl, že v případě vojenské operace bude Česko na straně koalice států podporující USA, protože to jsou demokratické státy. Filip: je to zločin Filip uvedl, že vojenskou akci proti Iráku považuje za zločin proti míru. Podle něj je to rozhodnutí dvou, resp. čtyř zemí světa zaútočit na jiný suverénní stát a je v rozporu s řadou článků Charty OSN. "Jestliže je to nelegitimní vojenský zásah, jde o agresi a s agresí nikdy nemůžu souhlasit," řekl Filip a dodal, že tato válka porušuje Mezinárodní pakt o občanských a politických právech. Předseda KSČM Miroslav Grebeníček ve včerejší Sedmičce na Nově řekl, že akt USA upozadil NATO, "které dnes nic neznamená, protože rozhodují Spojené státy americké, které si hrají na světového četníka. Stejně tak USA upozadily OSN." Podle Grebeníčka je neúnosné, aby byli staženi zbrojní inspektoři OSN od rozdělané práce. "Ale USA vzhledem k tomu, že se blížilo nepříznivé počasí a chtěly válku právě teď provést a vykonat, no tak kašlou s prominutím na všechno," dodal šéf KSČM. Uvedl také, že nelze vnucovat někomu jiný režim. "Stejně jako pokud se týká nerostných surovin, je to věc lidu té konkrétní země. A tady v té válce opravdu jde o ropu," uzavřel Grebeníček. Jsme s vámi. Tak trochu. Politicky Lidové noviny, 18. 3. 2004, autor: Tomáš Menschik, strana: 30 - České politické elitě se dlouho nedařilo najít společnou řeč ohledně války v Iráku Irák je samozřejmě diktatura se vším všudy, což je uspořádání, které je pro dnešní euroatlantickou civilizaci nepřijatelné a potenciálně nebezpečné. Ale představa zastánců útoku na Irák, že lze demokracii zavést vojenskou silou, je pro mne jako z jiného vesmíru. Hned několik nemilých překvapení si před rokem na sebe navzájem připravili vysocí ústavní činitelé v době vrcholící krize kolem Iráku. Výsledkem byly série jejich přestřelek a nejednotný postoj ČR k válečnému tažení spojenců. Pro postup, při němž čeští politici na jedné straně schvalovali akci Spojených států a zároveň se odmítali zapojit do koalice, se již před rokem vžil termín "švejkování". Na jeho počátku stál tzv. Dopis osmi, který několik týdnů před koncem svého funkčního období podepsal prezident Václav Havel. Dokument údajně sestavila španělská a britská diplomacie. Podpisy španělského, britského a polského premiéra či prezidenta Havla měly spojencům poskytnout spíše morální podporu pro zamýšlené vojenské kroky. Václav Havel svůj autogram připojil při své poslední prezidentské zahraniční cestě. Stalo se tak v Bratislavě, v momentě, kdy sledoval představení Slovenského národního divadla. Od premiéra Vladimíra Špidly (ČSSD) souhlas nežádal, prý jej o svém kroku pouze informoval. Od té doby zřejmě začala protiirácká koalice počítat s Českem jako se svým spojencem. Jenže situace se radikálně změnila hned o pár týdnů později, když na Pražském hradě začal vládnout čerstvě zvolený prezident Václav Klaus. Válka vypukla téměř přesně týden poté, co se ujal funkce. A "lidový prezident" hned od začátku dával najevo, že nepůjde proti názoru veřejnosti, která se podle průzkumů stavěla proti až ze 78 procent. Do hry ale vstoupil ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL), jehož náklonnost k bývalému šéfovi Hradu Václavu Havlovi je známa nejméně od doby, kdy se v roce 1998 stal členem Tošovského "úřednické" vlády. Šéf diplomacie se v prvních dnech války snažil držet linii, kterou před svým odchodem v Dopise osmi svým podpisem stvrdil Havel. Pro stanici BBC prohlásil 19. března, že Česko je na straně válčící koalice. "Je potřeba rozlišit politický postoj a podporu Spojených států jakožto našeho partnera a druhá věc je, jestli jsme již součástí vlastní vojenské operace, to nejsme," řekl ve vysílání BBC. I když Svoboda svůj výrok ještě ve vysílání tímto způsobem korigoval, vyvolala jeho slova nesouhlas jak u prezidenta, tak mezi sociálními demokraty a lidovci. Václavu Klausovi musel svůj postoj vysvětlovat na schůzce mezi čtyřma očima. Výsledkem neshod ve vládní koalici pak bylo prohlášení vlády. V něm koalice válku nezavrhala, ani nepodpořila. "Vláda ČR chápe koaliční operaci jako poslední prostředek vedoucí k naplnění příslušných rezolucí Rady bezpečnosti OSN, avšak lituje, že se nepodařilo pro tento krok získat nový mandát OSN," uvádí se v prohlášení. Zhruba ve stejné době se ale vynořil další problém: americká administrativa zařadila Českou republiku na seznamu spojenců podporujících tažení v Iráku. Podle informací LN z důvěryhodného zdroje blízkého premiérovi neměl tehdy Vladimír Špidla tušení, jak se Česko na "seznamu ochotných" ocitlo. Vzhledem k tomu, že Američané při sestavování seznamu nepostupovali svévolně, je pravděpodobné, že se Česko na seznamu objevilo přičiněním ministerstva zahraničí. Seznam znovu rozlítil prezidenta Klause. Své rozčilení údajně neskrýval ani 28. března při schůzce s americkým velvyslancem Craigem Stapletonem, na níž došlo k ostré výměně názorů mezi oběma muži. Americký velvyslanec prý předčasně ukončil schůzku. Prezident sice později označil zprávy o konfliktu se Stapletonem za "hrubý útok na jeho osobu", nikdy však nepopřel, že se s ambasadorem neshodl. Výsledky březnové schůzky ovšem pociťuje Klaus dodnes při svých snahách navštívit prezidenta George Bushe. Klaus si setkání s Busem plánoval několikrát, vždy z něj ale sešlo. Z rozháranosti a střetů vysvobodila politickou scénu až parlamentní rezoluce, podle níž mohly české jednotky, které již čekaly v Zálivu, zasáhnout, až v době, kdy režim Saddáma Husajna použije zbraně hromadného ničení. K tomu nedošlo, a tak se čeští chemici vrátili z krizové oblasti, aniž by vstoupili do Iráku. Zvláštní mandát nakonec umožnil nasazení vojenské polní nemocnice. Ta fungovala v Basře v britském sektoru od dubna, kdy bylo otevřeno první polní obvaziště, do prosince 2003. Na západním okraji města poskytovala humanitární pomoc a zajišťovala lékařskou péči jak pro Iráčany, tak pro vojáky spojenců. Personál 7. polní nemocnice, který tvořilo zhruba 300 lidí, ošetřil více než 10.000 osob, z nichž přes 9000 tvořili místní civilisté. Lékaři provedli 242 operací a hospitalizovali 308 pacientů. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 10:21 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
