| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| úterý 18. března 2003, 18:00 SEČ | |||||||||||||||
| Jiří Rusnok | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Jiří Rusnok kritizoval premiéra Vladimíra Špidlu za to, že se dostatečně nesoustředí na nutnou reformu veřejných financí.
Přepis rozhovoru Hodiny zbývají do chvíle, kdy ministr průmyslu a obchodu Jiří Rusnok opustí vládu. Premiér Vladimír Špidla oznámil Rusnokovo odvolání z funkce, ve čtvrtek 13. března. Vladimír ŠPIDLA, předseda vlády, předseda ČSSD (zvuková ukázka): Důvodem je dlouhodobě narušena politická komunikace mezi mnou a panem ministrem Rusnokem a v situaci, kdy je vysoká míra nezaměstnanosti a potřebujeme velmi aktivní přístup. Je mimořádně nutná dobrá spolupráce mezi ministrem průmyslu, ministrem práce a sociálních věcí, ministrem financí a premiérem. Čtvrteční slova premiéra Vladimíra Špidly. Nad odvolání Jiřího Rusnoka z vlády se pozastavili, krom jiných, občanští demokraté a komunisté. Podle nich odchází z vlády jediný ekonom. Prezident Václav Klaus se rozhodl odvolání Jiřího Rusnoka neblokovat. Václav KLAUS, prezident České republiky (zvuková ukázka): Já bych chtěl říci to, že rozhodnutí předsedy vlády respektuji. Odvolání provedu, nemám v úmyslu blokovat jeho záměry na změny personálního složení vlády. Páteční slova prezidenta Václava Klause. K odvolání Jiřího Rusnoka a jmenování nového ministra průmyslu a obchodu Milana Urbana dojde ve středu. Nejen o tom bude následujících třicet minut. Od pondělí do pátku pravidelně v tomto čase vysíláme Interview BBC, nejinak je tomu i dnes. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl odvolaný ministr průmyslu a obchodu Jiří Rusnok. Vítejte v BBC. Hezký dobrý den. Hezký podvečer. Ve středu čeká českou vládu další zasedání, tradiční středeční zasedání. Bude to vaše zasedání poslední? Nebude, protože já se zasedání už nezúčastním. Já jsem se rozhodl, že nebudu přítomen tomuto jednání, jestliže pan premiér ztratil ve mně důvěru a řekl, že nekomunikuji, tak myslím, že bych byl málo platným členem takového sboru. Tím ale potvrdíte, že nekomunikujete. Ve funkci ještě budete podle formálního vymezení, protože odvolán budete až v jednu hodinu odpoledne na Pražském hradě? No, právě proto. Já myslím, že by to nebylo vhodné, abych dopoledne byl na vládě, odpoledne byl na Hradě odvoláván. Myslím si, že je úplně standardní, že v této situaci tam bude první náměstek. Vy se nepůjdete rozloučit se svými kolegy? Já se se svými kolegy rozloučím ve sněmovně. Myslím, že tam bude mnohem příjemnější atmosféra a že to lze udělat i jaksi individuálně, ale i kolektivně zároveň. Od dubna 2001 jste zastával funkce ministra financí. Od července 2002 jste byl náměstkem ministra, jste byl ministrem průmyslu a obchodu. Vyzkoušel jste si dva ekonomické resorty. Přijde vám vhodné kompetenční rozdělení ekonomických resortů v české vládě? No, tak toto rozdělení je dost obvyklé i v jiných vládách. Ministerstvo financí najdeme prakticky všude a jakési ministerstvo hospodářství, někde průmyslu a obchodu, někde pod ještě dalšími názvy také. Já myslím, že to je logické. Ministerstvo financí by mělo prvoplánově být především ministerstvem státních příjmů a státních výdajů. Ta ostatní ministerstva mají poněkud odlišné role. To znamená, mají obstarávat různé programy, politiky, podpory toho či onoho a regulace toho či onoho, prostředí už v konkrétních sektorech. Já myslím, že to je dost obvyklé rozdělení. Problém u nás je v tom... Ptám se na to, zda je vhodné, protože vy jste teď chtěl naznačit problém a chtěl jsem navázat na diskusi, která se odvíjela v uplynulých deseti letech, kdy se různě hovořilo o možnosti přeskupování kompetencí mezi jednotlivými ekonomickými resorty, možná i rozdělení některých pravomocí poměrně široce pojatého ministerstva financí? Ano, souhlasím. Ministerstvo financí v té podobě, ve které je u nás dnes kompetenčně definováno, je neřiditelným kolosem, skutečně, to je tisícihlavá saň, tam je asi tisíc šest set úředníků. A nikdo, i kdyby byl svatý, prostě za těch problémů, které máme dnes, nemůže hladce bez problému řídit. Já si myslím, že některé kompetence ministerstva financí by se měly prostě oddělit a měly by odejít na přirozená ministerstva tomu bližší, kde by se to dalo i lépe zvládnout, protože rozsah těch agend je nesrovnatelně. Já jsem si to vyzkoušel... Můžete uvést takové konkrétní příklady zeštíhlení ministerstva financí, které by prospělo lepší ředitelnosti toho úřadu? Určitě. Například celá sekce privatizace, podle mého názoru, by měla odejít z ministerstva financí spolu s, podle mě povinně rychlým zánikem Fondu národního majetku, by celá této agenda měla přejít právě na ministerstvo průmyslu nebo jakési ministerstvo hospodářství, budoucí, kdyby to mělo i logiku. Protože výkon v některých podnicích, těch akciových práv, kompetencí, stejně má ministerstvo průmyslu a je to logické, jestliže ministerstvo průmyslu je ministerstvem energetiky, pak logicky spravuje akcie státu v energetických firmách. Dnes je to rozdělené, roztříštěné... Je reálné, že k takovému seskupení dojde, podle vás? V tuto chvíli asi nikoliv. Myslím, že v tuto chvíli se takhle věci neposuzují do detailu a asi mají páni ministři jiné problémy. Ale myslím si, že při nějaké úplnější změně kompetenčního zákona by to bylo nasnadě. Jiří Rusnok se ujal funkce ministra financí v polovině dubna 2001. Bylo to v době, kdy bylo ve struktuře vlády jedno místo vicepremiéra vyčleněno pro ekonoma. Byl jím ministr financí Pavel Mertlík, který ke jmenování svého nástupce Jiřího Rusnoka uvedl... Pavel MERTLÍK, vicepremiér, ministr financí (ČSSD) (zvuková ukázka): Chtěl bych zároveň vyjádřit hluboké uspokojení nad tím, že mým nástupcem se stává Jiří Rusnok. Je to velmi dobrý ekonom, je to dobrý odborník, který zná státní správu a jsem hluboce přesvědčen, že jeho osoba zajistí kontinuitu v politice ministerstva financí. Myslím si, že v této situaci lepšího ministra financí jsme si nemohli přát. Slova někdejšího vicepremiéra a ministra financí Pavla Mertlíka, pronesena v polovině dubna 2001. Po odchodu Pavla Mertlíka z vlády se vicepremiérem stal někdejší ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr. Po sestavení koaliční vlády Vladimírem Špidlou se místo pro ekonomického vicepremiéra v kabinetu nenašlo. Ukazuje se podle Jiřího Rusnoka, že to je chyba, že česká vláda nemá vicepremiéra pro ekonomické záležitosti? Já se domnívám, že to je chyba. Jak se to projevovalo v konkrétním fungování vlády? Projevovalo se to tak, že, víte, v naší konstelaci, v té konfiguraci, kterou máme my v české vládě, je podle mě nezbytné a správné řešit tuto věc tím, že ministr financí je současně vicepremiérem. A to z prostého důvodu. Ministr financí není obyčejný ministr. Tady nejde o prestižní záležitosti. Tady jde o to, že jakýkoliv premiér, chce-li být úspěšný, tak musí samozřejmě být úspěšný především v té ekonomické základně, řekněme to takto. A ministr financí je podle mě jeho nejbližším, jeho druhým zástupcem nebo jeho druhým mužem té vlády, takto, ne druhým zástupcem, prvním zástupcem, druhým mužem vlády. A proto by měl mít status místopředsedy vlády a ministra financí. Myslíte, že by Vladimír Špidla udělal dobře, pokud by ze současného ministra financí Bohuslava Sobotky učinil vicepremiéra a změnil se v této věci kompetenční zákon? Tam není třeba měnit kompetenční zákon, to není potřeba, protože to tak v minulosti bylo. Vicepremiér, že jaksi nejsou předurčeni kompetenčním zákonem. A jestli by to měl udělat teď? Já myslím, že by to nemohlo uškodit ničemu. A jiná věc je, že prostě to rozdělení vicepremiérských křesel je v podstatě jenom jakési koaliční rozdělení, aby takříkajíc každý byl uspokojen plus nějaký malý drobný ústupek panu ministru spravedlnosti. Ale byla tím oslabena vláda, respektive byl tím oslaben Bohuslav Sobotka jako ministr financí z toho, co jste sledoval a měl možnost sledovat při jednání vlády, že nebyl vicepremiérem? Já se domnívám, že také, já se domnívám, že také, prostě je pořád taková tendence vnímat ministra financí jako normálního ministra, každého jednoho v řadě, ale ono to tak není... Vy říkáte také. Čím byl oslaben Bohuslav Sobotka, ještě? Tak to zejména, jaksi, bych řekl, ještě je oslaben také tím, že, podle mého názoru, už jsem to řekl mnohokrát, pro pana premiéra ekonomické kategorie prostě nejsou, bych řekl příliš důležité. Nejsou mu vlastní a pro něho to nejsou problémy prvého řádu. On se prostě, s tím má problém ztotožnit. Když 13. března 2003 premiér Vladimír Špidla oznámil odvolání Jiřího Rusnoka z vlády, doplnil své rozhodnutí následujícím odůvodněním. Vladimír ŠPIDLA, předseda vlády, předseda ČSSD (zvuková ukázka): Důvodem je dlouhodobě narušena politická komunikace mezi mnou a panem ministrem Rusnokem. A v situaci, kdy je vysoká míra nezaměstnanosti a potřebujeme velmi aktivní přístup, je mimořádně nutná dobrá spolupráce mezi ministrem průmyslu, ministrem práce a sociálních věcí, ministrem financí a premiérem. Musím říci jasně, že právě ta vazba mezi ministrem průmyslu a premiérem byla do té míry narušena, že jsem dospěl k názoru, že to oslabuje celkovou výkonnost vlády, a proto jsem se rozhodl. Čtvrteční slova premiéra, předsedy ČSSD Vladimíra Špidly. Citovanou interpretaci Jiří Rusnok rázně odmítl. Po volbách v červnu však Vladimír Špidla nesvěřil Jiřímu Rusnokovi správu resortu financí, kterou měl Jiří Rusnok na starosti ve vládě u Miloše Zemana. Byl jste proti vzniku koaliční vlády s unionisty a lidovci, to jste řekl mnohokrát ve veřejných vystoupeních. Přišel jste o post ministra financí, když vznikla koaliční vláda Vladimíra Špidly. Nebylo viděno z dnešního pohledu chybou, že jste přijal nabídku v koaliční vládě? Ano nebo ne? Ne, nebylo. Ale já bych chtěl jednu věc uvést na pravou míru, zatím se mi to asi nepodařilo, i když už jsem to i novinářům řekl. Já jsem dostal nabídku Vladimíra Špidly na to, abych pokračoval jako ministr financí, ale já jsem jí odmítl. Vladimír Špidla tvrdil a byl před těmito mikrofony, když se sestavovala koaliční vlády, že nikoliv. No, tak to je jeho problém. Já vám říkám jak to bylo a jsou lidé, kteří to mohou potvrdit. Ale já jsem jí odmítl a také jsem to zdůvodnil. Já jsem prostě řekl, že já do sněmovny s rozpočtem, který bude mít deficit sto padesát miliard, nepůjdu, protože jsem věděl, že s takovým rozpočtem se tam půjde. A také jsem věděl, že pro Vladimíra Špidlu to vědomí toho problému, který máme se zadlužováním státu prostě není vědomím, které by měl mít premiér v této situaci, v této zemi. Podle vás si dodnes Vladimír Špidla neuvědomil důsledky toho, v jakém stavu jsou veřejné finance, byť se o reformě financí hovoří drahnou dobu, byť Česká národní banka ústy svých představitelů stále opakuje, že je nutné přistoupit k ještě radikálnější reformě financí, než oni hovoří. I současný ministr financí Bohuslav Sobotka v té, řekněme, vládou označované radikálnější verzi? Podle vás Vladimír Špidla dodnes není vědom problému deficitu veřejných financí v České republice? S ním trochu lepší, než to bylo v tom červnu a červenci, ale není tu žádný výrazný posun. Nebylo chybou, že jste tedy přijal vůbec post ekonomického ministra ve Špidlově koaliční vládě? Ne, nebylo to chybou. Já jsem o tom stále přesvědčen, že to nebylo chybou. Podařilo se mi, řekl bych, zachránit některé věci, ubrzdit některé šílenosti, které se objevovaly a přece jenom snad jakýmsi způsobem i kultivovat dále vědomí toho hlavního ekonomického problému, který tady je, to znamená nerovnováha veřejných financí. Jakou největší, řečeno vašimi slovy, šílenost jste ovlivnil jako ministr průmyslu a obchodu? Například enormní snahu některých koaličních partnerů, ale musím říci, že i našich lidí, rychle privatizovat bezhlavě zbývající polostátní podniky v hnědouhelném průmyslu. Na tiskové konferenci 13. března poté, co se veřejnost dozvěděla o vašem odvolání jste odpovídal na otázku, zda na sjezdu ČSSD vystoupíte proti premiérovi, předsedovi strany Vladimíru Špidlovi. (Zvuková ukázka): Víte, já své politické působení, ale vůbec jakékoliv působení nikdy nepersonifikuji, že se postavím proti neumětelství, určitě. Určitě se postavím proti amatérství v politice a ve všem ostatním. A vyjádřím svůj názor. Na adresu Vladimíra Špidly, promiňte jste ještě uvedl... (Zvuková ukázka): Vnímám to tak, že občas někdo z nás politiků přecení své síly a možnosti a pak to vede k docela určitým, řekněme, kritickým situacím, a to bude něco podobného. Slova Jiřího Rusnoka ze 13. března. Proč jste proti amatérismu v politice, který podle vás, alespoň tak se interpretují vaše slova, reprezentuje současný premiér, nevystoupil svou rezignací? Zvažoval jste ji? Nezvažoval. Zvažoval jsem jí, ale... Kdy? Tak musím říci, že posledního půlroku dlouho. Špidla vás předběhl, tedy? Možná, nevím, nevím. Ale já prostě tato slova nijak nemíním popírat. Prostě ta skutečnost, jsem přesvědčen o tom, že se tady nevládne úplně profesionálně tak, jak by si tato země zasloužila. Vystoupíte na sjezdu ČSSD s tím, aby předsedou strany byl Stanislav Gross? To uvedly Lidové noviny jako titulek a vzaly si snad patnáctou odpověď v řadě mezi dvaceti, které tam byly. A kdy na otázku redaktorky a byl by takovým kandidátem Stanislav Gross jsem řekl, ano, mohl by to být Stanislav Gross. Čili, to nebylo žádné moje, jaksi plédování, že Stanislav Gross je jediný, kdo to může být. Já jsem dnes přesvědčen, že každý jiný, kdo to bude, než současný předseda strany bude pro tu stranu užitečnější. Každý? No, každý jiný, kdo se odváží jít do takové volby a bude získávat takovou podporu, že bude zvolen. Já nevím, kdo... Máte třeba na mysli i Zdeňka Škromacha, že by Zdeněk Škromach byl lepší, než Vladimír Špidla? Jako předseda strany si myslím, že ano. Ale Zdeněk Škromach je člověk, který, myslím si, je vědom svých možností a kompetencí a nepřeceňuje je tolik. Co by podle vás bylo pro stranu nejlepší, kdyby jí vedl Stanislav Gross? To já nevím jaké budou alternativy. Je také možnost, že by příznivci Miloše Zemana řekli, že ČSSD je v krizi. Je podle vás ČSSD v krizi? Ano nebo ne? Ano, je v krizi, určitě. A je na místě, aby příznivci Miloše Zemana oslovili Zemana, aby se vrátil a aby stranu opět sjednotil? Tak, to považuji za hodně odvážnou spekulaci, to mě nenapadlo... Ptám se proto, že Miloše Zeman také na začátku tvrdil, že nebude kandidovat na prezidenta a nechal se přemluvit. Ptám se na jednu možnou variantu, zda by bylo vhodné přemluvit Miloše Zemana, aby se vrátil a stal se předsedou ČSSD? Já se obávám, že by to asi nebylo vhodné, přece jen dvakrát nevstoupíš do téže řeky. Myslím, že ne. Další téma, ekonomika České republiky. Podle svých slov jste vystupoval ve vládě za urychlení reformy veřejných financí. Dodal jste, že vláda promeškala vhodnou dobu pro reformu. (Zvuková ukázka): Ten čas byl zejména po povodních v létě minulého roku, kdy obyvatelstvo bylo připraveno na určité oběti a současně bylo ochotno se solidarizovat. 13. březen a slova ministra průmyslu a obchodu Jiřího Rusnoka. Proč jste nevystupoval daleko razantněji i s tímto názorem, například veřejně. Po rychlé reformě financí volají koaliční partneři především unionisté a lidovci a celá věc s reformou veřejných financí je analytiky i novináři interpretovaná tak, že je to hlavní vnitřní problém ČSSD? Ale, tak já myslím, že znám pravidla hry. Podívejte se, já jsem byl ministr vlády nominovaný ČSSD, já jsem tyto věci ventiloval velmi vehementně, na jaksi vnitrovládních a vnitrostranických grémiích... Ale z toho, jak zatím vystupoval i ministr financí Bohuslav Sobotka, tak to vypadalo, jakoby by byl v ČSSD téměř osamocen proti hlasu Vladimíra Špidly a proti hlasu Zdeňka Škromacha, jako dvou lidí, kteří nejsou pro radikální reformu veřejných financí? No, ale co s tím já mám společného. Já jsem vždycky všude, to vám musí ministr Sobotka potvrdit, jeho návrhy v tomto směru vehementně podporoval vždy. Myslím, že jsem mu pomohl tak, jako mě například nikdy nikdo nepomohl, když jsem byl ministrem financí. A neukázal vám Milan Urban, váš nástupce, těmi prvními rozhovory, že bude ještě daleko víc dýchat na záda a podporovat Bohuslava Sobotku, než jste tak činil vy ve veřejných vystoupeních? To já takto nedokáži měřit. Počkejme na činy, počkejme na činy, nechme slova zatím plynout a počkejme na činy. Já nevím, co to je dýchat na záda a jaksi vyhlašovat, víte, to jsou deklarace. Já, nevím, počkejme skutečně, co se stane. To, co se stane se dá předvídat, protože Bohuslav Sobotka to naznačil ve středu v tomto pořadu, že podle něj projde sice ta trochu radikálnější verze, ale v kompromisu, to znamená čtyři procenta hrubého domácího produktu, co se týče dluhu veřejných financí v roce 2006, což ale ekonomové považují stále za téměř nereformu? No, tak, jistě můžeme se trumfovat, co je víc, co je míň, ale já bych byl šťastný, kdyby to tak bylo. Já, prostě ani tomu nevěřím. Vy tomu nevěříte? Ne, nevěřím tomu. Podle vás to skončí na jakém čísle? V roce 2006. A tak to chcete po mě moc, protože tam každé zakolísání statistického úřadu mění číslo nejméně o jeden procentní bod... Ve vládě jste byl, ale... Předpokládám, že se od pěti procent deficitu, se prostě nedostaneme od té doby. To jste tak skeptický, že nakonec... Nejsem skeptický, jsem realista, jsem poučený. Realista tím, že zvítězí pohled na reformu očima premiéra a ministra průmyslu... Nejenom očima těchto dvou pánů zvítězí pohled politiků, politickýma očima, a to dokonce i z dalších koaličních stran. Podívejte se, v roce 2004 budou volby do Evropského parlamentu a krajské volby. V roce 2005 prakticky už začne volební kampaň před volbami 2006. Čili, nedělejme si iluze, že najednou se změní politický rytmus této země, prostě na reformy tohoto typu je pozdě, je pozdě a budou dále a dále zmírňovány a rozplynou se víceméně do ztracena. Teď k další části týkající se stavu ekonomiky České republiky. V roce 2002 zaznamenala Česká republika rekordní příliv přímých zahraničních investic. Šlo o investice téměř za devět miliard dolarů, což je v přepočtu asi dvě stě sedmdesát miliard korun. Přímé zahraniční investice byly loni o šedesát procent vyšší, než v roce 2001, kdy činily zhruba pět celých šest desetin miliardy amerických dolarů. K největším investorům tradičně patří Německo a Nizozemsko. Výrazně vzrostly investice z Japonska. Kdy je podle Jiřího Rusnoka hranice přílivu přímých zahraničních investic do České republiky? Tak, podívejte se, ta, musíte si z toho loňského rekordního roku odečíst jednorázovou záležitost, to znamená Transgas za čtyři celé jedna miliardy euro, čili něco ještě více v dolarech podle dnešního kurzu. Takže jsme pořád někde kolem čtyř, pěti miliard dolarů přílivu investic do republiky. Hranice žádná faktická není, ale je třeba počítat s tím, že do značné míry začíná ta země být již, jaksi nasycena, zejména těmi zahraničními typu Grennfield, to znamená nějaké haly na zelené louce. Ale prostor pro další investice tady je a ohromný. A největší zahraniční investice přicházejí do vyspělých zemí. Když se podíváte na světovou statistiku pohybu kapitálů, tak zjistíte, že největší výměna kapitálu je mezi vyspělými zeměmi navzájem. Když tedy odečteme investici za Transgas, tak rozhodně toto ještě není rekord. I v roce, protože poslední čtvrtletí už roku... Je podstatně slabší... Přesně tak. A tím se ptám na to, zda rok 2002 byl z jisté střednědobé perspektivy rokem... Asi rekordním... Kde ten rekord už překonán nebude, protože se ukazuje jisté nasycení českého prostředí, co se investic týče. Pokud tam necháme Transgas, tak určitě bude rekordní. Pokud bychom ten Transgas vyloučili, tak i tak to bude asi spíše rekordní rok, který budeme velmi obtížně překonávat v tom období, které nás čeká. Ale to neznamená, že za dva, za tři roky tady nemohou být skutečně zase nové velké investice, ne co do rozsahu, možná, ale co do počtu. Čili, já si myslím, že Česká republika bude stále zemí, která bude lákat ve velkém rozsahu zahraniční investory. Vy jste deklaroval, že jako ministr průmyslu a obchodu hodláte podporovat zahraniční investice, budování průmyslových zón. K tomu jste si dal za cíl také zvýraznění podpory strategických služeb a program na podporu dodavatelů a subdodavatelů zahraničních investorů. Co je v této oblasti nutné udělat, aby se, řekněme ten rekordní příliv přímých zahraničních investic nesnížil o tolik v letech následujících? Především musíme dál zdokonalovat to naše podnikatelské prostředí... Kterými konkrétně kroky? Kterými konkrétně kroky? No, musíme odbourat strašlivě složitou administrativu při některých registračních, schvalovacích a jiných úkonech. Počínaje registraci podniku přes ekologickou, řekl bych legislativu, která hlavně procesně je tak neuvěřitelně složitá a vede k neustálým prodlužování různých řízení, že to odrazuje celou řadu investorů. Musíme zlepšit infrastrukturu. Máme potenciál v některých regionech, kam se ale nedá rychle dostat, nejsou tam silnice, dálnice. Musíme, podle mého názoru, nabídnout ještě více možností pro právě ty vysoce kvalifikované obory, pro ta technologická centra, strategické služby, to znamená, aby tady byla velká nabídka kvalifikovaných, zejména technicky vzdělaných lidí, ale i jazykově vybavených. Je to celá řada věcí našich domácích úkolů, to není nic speciálního pro zahraniční investory. Váš nástupce ve funkci Milan Urban deklaroval, že on bude podporovat snížení daně z příjmu právnických osob. Podporoval byste tento záměr, který navrhuje i Unie svobody-Demokratická unie? Ano, v kontextu dalších změn v daňové soustavě. To znamená jenom výstřel z aurory snížíme daně z příjmu právnických osob, to samo o sobě nestačí. Jsou země, které nemají ty daně nebo je mají na deseti procentech a žádný zázrak se nekoná. Poslední téma spory o televizi Nova. Roztržka mezi generálním ředitelem Novy Vladimírem Železným a původními investory televize Nova z roku 1999 vyústila ve tři arbitrážní spory. Poslední z nich skončil v Londýně, když rozhodci přiřkli nizozemském společnosti CME odškodné ve výši, zhruba deseti a půl miliardy korun za to, že Česká republika neuchránila její investice. Osud arbitráže ale závisí ještě na rozhodnutí švédského soudu, který rozhoduje o údajném procesním pochybení v její první fázi. Premiér Vladimír Špidla k zaplacení částky v pondělním Interview BBC uvedl... Vladimír ŠPIDLA, předseda vlády, předseda ČSSD (zvuková ukázka): Předpokládám, že ministr financí byl také mou pověřen, aby do vlády ve středu předložil dluhopisový program, který by měl umožnit prostředky. Jednáme o tom, jakým způsobem technicky provést onu operaci, protože otevřeně řečeno není ještě zcela jisté, jestli toto je konečný výrok. Já říkám, že Česká republika má postupovat tak, aby škody byly co nejmenší. Slova českého premiéra a předsedy ČSSD Vladimíra Špidly. Ministr financí Bohuslav Sobotka vyzval ředitele televize Nova Vladimíra Železného k jednání o tom, jak by se Nova na úhradě nákladů z arbitráže mohla podílet. Nakolik je podle Jiřího Rusnoka tato myšlenka reálná, že by se Nova a jako instituce, její investoři tedy asi MEF Holding podíleli na uhrazení arbitráže? To je otázka pro ně. To já skutečně nevím, vůbec. Jistě to vypadá... Vám se líbí tento nápad? No, tak líbí, nelíbí. Já jsem zvědav na reakci, prostě těch investorů. Popravdě řečeno, jejich pozice je v tom samozřejmě velmi výhodná. Oni mohou říct, prosím vás, to byl spor České republiky... Oni to tak říkají, dokonce. Oni to tak říkají, což je celkem logické. To znamená, že je to podle vás nereálná varianta z toho, jak... Tak možná, možná se o něčem jednat dá, ale opravdu si nedovedu představit, že by se hrnuli do toho zaplatit deset a půl miliardy. Lidovci navrhují, aby, protože nejpravděpodobnější varianta, pokud projde ve sněmovně, jsou dluhopisy. Projde podle vás tato varianta? To těžko říct, já jsem ve sněmovně... Teď budete řádový poslanec, budete hlasovat pro dluhopisy? Když nebude jiného zbytí, tak asi ano. Ale já myslím, že je skutečně třeba vyčkat toho rozhodnutí stockholmského soudu. Ale z toho, jak i historici arbitráží naznačují, a opravných prostředků, tak je to velmi nereálné nebo ta šance je mizivá, že by Stockholm něco rozhodl. Pokyvujete, že ano nebo ne? Já nejsem znalec těchto věcí. Ale souhlasím, že většinový názor je ten, který uvádíte. Na druhou stranu musím říci, že já jsem o těch procedurálních pochybení něco četl v té prvé fázi v době, kdy jsem byl ministrem financí a musím říci, že také znalci arbitráží říkali, to je tedy velmi nestandardní postup, který v této arbitráži byl zvolen. Lidovci navrhují řešit celou věc tak, že by se zavedla nějaká omezená mimořádná daň na čas kvůli Nově. To se vám líbí, jako řešení na splácení dluhopisů? Já myslím, že to něco do sebe má. To znamená, podpořil byste tento návrh zavedení? Určitě bych byl ochoten o něm diskutovat, určitě. Je to nejschůdnější varianta, jak zaplatit deset a půl miliardy? Je to jedna z těch schůdných variant, samozřejmě, a něco to do sebe má. Je to totiž takové průzračné transparentní a takříkajíc víme, za co to máme. Říká Jiří Rusnok. Díky za váš čas, někdy příště na shledanou. Děkuji. Na shledanou. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:24 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
