| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| úterý 18. března 2003, 14:17 SEČ | |||||||||||||||
| Vladimír Špidla | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Vladimír Špidla očekává, že v případě zhoršení bezpečnostní situace ve světě budou zpřísněna bezpečnostní opatření v České republice.
Přepis rozhovoru Citace rozhovoru v médiích V pátek byl v Londýně vyhlášen výsledek mezinárodní arbitráže o televizi Nova, Česká republika má vyplatit společnosti CME téměř deset a půl miliardy korun za neochránění její investice v televizi Nova. Podle výkonného ředitele CME Freda Klinkhammera jsou za vzniklou škodu odpovědni Vladimír Železný, někteří tehdejší vládní politici a také členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Na adresu České republiky Klinkhammer dodává: "Česká republika mi byla povinna zaplatit v pátek odpoledne, nezaplatila, chci, aby mi zaplatila dnes, jestli ne dnes, tak zítra, jestli ne zítra, tak pozítří. Každý den je to bude stát o dva miliony korun víc, zdržování výplaty nemá smysl." Tak zněla nedělní slova ředitele společnosti CME Freda Klinkhammera. Udělala česká vláda, parlament a státní orgány maximum pro to, aby daňoví poplatníci nemuseli platit deset miliard korun za spor o Novu? Nejen o tom bude následujících třicet minut. Před námi je půlhodina otázek a odpovědí, od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu sedl předseda české vlády a předseda České strany sociálně demokratické Vladimír Špidla, vítejte v BBC, hezký, dobrý den. Dobrý den. Irácký prezident Saddám Husajn dostal od Bílého domu vzkaz, diplomacie již zavřela v irácké krizi své okno. Myslí si totéž český premiér, že okno diplomacie je již zavřené? V každém případě je jasné, že situace se významně vyhrocuje. Je taky jasné, že Saddám Husajn dvanáct let neplnil plně rezoluce Rady bezpečnosti OSN. A pokud jde o diplomatické možnosti, myslím si, že jsou především dány postoji velmocí. A výroky jednotlivých velmocí jsou jejich výroky. Znamená to tedy, že podle toho, jak vy si interpretujete výroky velmocí, je okno diplomacie již zavřené? Myslím si, že se velmi rychle zavírá. Spojené státy, Velká Británie, Španělsko nepředloží k hlasování Radě bezpečnosti OSN svou rezoluci otevírající cestu k válce s Irákem, oznámil to v newyorském sídle Organizace spojených národů britský velvyslanec při OSN Jeremy Greenstock. Podle Jeremy Greenstocka není možné dosáhnout shody o návrhu, předkladatelské země tak zanechaly snah o získání podpory OSN pro válku s Irákem. Greenstock také obvinil Francii, že způsobila stažení rezoluce, která dávala Iráku ultimátum do dneška, aby splnil odzbrojovací představy Spojených států, Velké Británie a Španělska. Podle Greenstocka si krok vynutila francouzská hrozba vetem. Jaký postoj je České republiky blízký, Spojených států, Velké Británie či Španělska nebo Francie? Česká republika má svůj vlastní postoj, nepřibližuje se žádným významným směrem k některé z těchto stran, o kterých jste se zmínil. Náš postoj je dán parlamentním usnesením, které definuje účast naší jednotky v dané situaci. Ta účast je ... Promiňte, pane premiére, jak ale zdůvodníte, nebo vyargumentujete možnou námitku, že Česká republika stanovisko nemá? Ona má stanovisko týkající se zapojení českých vojáků, které je čistě humanitární, ale stanovisko k možnému útoku, k podmínění Rady bezpečnosti OSN? Musím říct jasně, že jednoznačné stanovisko nemá v podstatě ani světové společenství, ty právní ... mezinárodně-právní pohledy se liší. Česká republika sleduje tu situaci a formuluje své stanovisko tak, jak se situace vyvíjí. Prozatím se nestalo nic, co by vyžadovalo nějaké předefinování těch stanovisek, která zastáváme. Ta stanoviska jsou jasná, Saddám Husajn musí splnit rezoluci. Máme daný mandát parlamentem k akcím naší jednotky a velmi pečlivě sledujeme vývoj situace, která se tak dramatizuje. Stanovisko ovšem mají Spojené státy americké. George Bush dal a dá Saddámu Husajnovi vzkaz týkající se ultimáta osmačtyřicet hodin. Česká republika má jaké stanovisko? Padla druhá rezoluce, nová rezoluce Rady bezpečnosti OSN týkající se možné války proti Iráku. Má Česká republika například právní rozbor, zda je možné podniknout vojenský útok proti Iráku na základě rezoluce 1441, aniž by to bylo v rozporu s mezinárodním právem? Má Česká republika stanovisko? Česká republika má odpovídající právní rozbory, ale dlužno říci, že právní rozbory kteréhokoliv právníka a kterékoliv stanovisko nejsou v tento okamžik autoritativními názory. Ten autoritativní názor musí formulovat Organizace spojených národů. A v případě, že jej nezformuluje? Tak nebude autoritativní názor a bude pouze názor jednotlivých států a jejich pojetí mezinárodního práva. A Česká republika v tomto případě má jaký názor? Například britská vláda má k dispozici názor vrchního státního zástupce, lorda Goldsmitha, který ve svém zdůvodnění, či analýze vychází z toho, že mandát k použití síly vychází z kombinace argumentů obsažených ve třech minulých rezolucích OSN, číslo 678, 687 z počátku devadesátých let a pak také z poslední rezoluce 1441. Česká republika je především koncentrovaná na to, jakým způsobem se sama angažovat v této věci. Tady je velmi pevně daný mandát parlamentem, ten dodržíme do posledního písmene. Znamená to, že pouze česká protichemická jednotka bude jedinou částí možné součásti operace proti Iráku? Pokud dojde k válečnému střetnutí v této oblasti, tak jsem přesvědčen, že to bude záležitost poměrně ... nikoliv vojensky asi příliš dlouhá, ale svými důsledky rozsáhlejší. A do této věci se nepochybně bude dál angažovat OSN, které se bude snažit situaci v rámci své agendy zvládnout, vyřešit humanitárně i politicky. A Česká republika je pevnou součástí OSN a bude se účastnit, respektive bude aktivně ovlivňovat ta rozhodnutí, která OSN učiní. Případně se bude účastnit Je otázkou, jaká bude role Organizace spojených národů v případném konfliktu, zda OSN nebude na druhé koleji. V případě, že bude OSN na druhé koleji, kde bude Česká republika? Myslím si, že OSN nebude na druhé koleji, že to je mylná interpretace. A Česká republika je pevná součást kolektivní bezpečnosti a mezinárodního společenství. Když je to mylná interpretace, zde je postoj OSN, respektive nejednota a jistý tlak a vystoupení tří velmocí, které jsou v OSN, a to Spojených států amerických a Velké Británie na straně jedné, Francie, Německa na straně druhé, byť vy to tak nevidíte. Svět je daleko větší než jenom tyto státy. Ale rozhodují velmoci nebo ne? Organizace spojených národů má svoji pozici, není na druhé koleji, není v jiné situaci, než byla v jiných konfliktech, a bude ještě užitečná, je užitečná. OSN pracuje s kompromisem, ale toho v současnosti není schopna. V tento okamžik, zdá se, kompromis je velmi obtížné nalézt, ale to naprosto neznamená, že nebude nalezen v budoucnu. Po válce nebo ještě v průběhu války? Ta situace je příliš otevřená, než aby bylo možné pronášet tak jednoduché a zdánlivě srozumitelné soudy. Prezident Václav Klaus míní, že názor politiků České republiky by měl být jednotný a neměl by být v rozporu s dominantním hlasem české veřejnosti. O to chce podle svých slov prezident Václav Klaus usilovat nyní. Václav KLAUS, prezident České republiky (zvuková ukázka): Já jsem několikráte vyhlašoval, že se vynasnažím, aby Česká republika promluvila jedním hlasem politiků, že se vynasnažím maximálně o to, aby ten jednotný hlas politiků nebyl v rozporu s dominantním hlasem české veřejnosti. Slova českého prezidenta Václava Klause. Cítíte vy, že zní na české politické scéně několik hlasů týkajících se Iráku, ano nebo ne? Protože nejzákladnějším výrazem politické scény je parlament a parlament velkou většinou schválil v obou komorách parlamentní usnesení, které vycházelo z analýzy situace, tak jsem přesvědčen, že v zásadě zní česká politická scéna jedním hlasem, i když je naprosto jasné, že v takto komplikované otázce ten úplný jednohlas není možný. Podle vás tedy není zapotřebí hledat další sjednocování hlasů a jednotitelský hlas, jak navrhuje Václav Klaus? Tak myslím si, že situace se v každém případě bude vyvíjet, bude přinášet s sebou nové a nové problémy, vždy bude velmi třeba ji pečlivě analyzovat a hledat co největší shodu, to je přirozená součást každé demokratické politiky, to platí zejména ve vypjatých situacích. Vrátím-li se legalitě války bez dalšího aktu Organizace spojených národů či Rady bezpečnosti OSN, podle premiéra České republice bude válka legální, pokud nebude nový akt OSN a Rady bezpečnosti OSN? Premiér České republiky není autoritou, která se má vyjadřovat k těmto záležitostem. Prostě můj výrok v tomto případě z mezinárodně-politického hlediska, nebo z mezinárodně-právního hlediska nemůže být výrokem autoritativním, a proto taky nezazní. Promiňte, jestliže takový výrok pronese britský premiér, proč takového výroku není schopný český premiér, který vede českou vládu, zda válka bude či nebude legální, pokud nebude přijato nové usnesení, nový akt OSN, rady bezpečnosti? Znovu konstatuji, že na tuto záležitost jsou mezinárodně-právně odlišná stanoviska a každé politické, respektive mnohé politické osobnosti se přiklánějí k tomu stanovisku, které je jim bližší. Já nepovažuji v tento okamžik za potřebné a správné vyjadřovat jakékoliv autoritativní stanovisko k této věci. Přijde někdy okamžik, kdy to stanovisko vyjádříte? Toto stanovisko je vždy vyjádřeno v rozhodování vlády a vláda má potřebné analýzy k dispozici. Situace se mění, každou vteřinu je jiná, v tento okamžik to, co jste předložil, je pouze teoretická záležitost. Jak už jsem řekl, autoritativní výrok v tomto směru přednášet nebudu. Promiňte, já stále tomu ... možná méně chápu, ale nerozumím tomu. Jak to, že je schopná stanoviska britská vláda a její ministerský předseda Tony Blair, ale česká vláda toho není schopna? Britská vláda se angažuje do tohoto problému naprosto odlišným způsobem než Česká republika, daleko intenzivněji. A ponechávám na Tony Blairovi, co on považuje za správné. Tony Blair to jisté ponechá na mně taky. Podle možného kandidáta na místopředsedu ČSSD, senátora Richarda Falbra by se měl k možné válce proti Iráku vyjádřit sjezd České strany sociálně demokratické. Hovoří Richard Falbr. Richard FALBR, senátor (ČSSD) (zvuková ukázka): Já budu požadovat, a to naprosto vážně, aby sjezd, pokud bude probíhat v té době válka s Irákem, a to podle mého soudu nebude válka sankcionovaná rozhodnutím OSN, aby sjezd tu válku odsoudil. Protože si myslím, že to sociálnědemokratická strana musí udělat. Nepůjde-li o akci sankcionovanou rozhodnutím OSN, půjde o jasný akt agrese a proti tomu by sociální demokraté měli vystoupit. Říká kandidát na možného místopředsedu ČSSD, senátor Richard Falbr. Myslíte si, že by měl sjezd se zabývat tím, o čem hovořil Richard Falbr? Myslím, že sjezd se může zabývat kteroukoliv otázkou, kterou považuje za důležitou. Sjezd se minule zabýval taky problémem bombardování Jugoslávie, čili je to věc, která může být k diskusi, bude-li v té době aktuální. Měli by být sociální demokraté proti válce, jak naznačoval Richard Falbr, za takových podmínek, o nichž hovořil? Sociální demokraté především musí rozhodovat na základě situace, tak jak skutečně bude vypadat. Všechno v současné době jsou pouze teoreticky stanovené podmínky. Je nutné v souvislosti se stupňujícím se napětím kolem Iráku přijímat nová bezpečnostní opatření v České republice podle premiéra? Nepochybně je nutné na to reagovat. Také příslušné orgány se tím zabývají. Jaká opatření očekáváte? To je běžná záležitost, která se řeší v každém okamžiku, když nastává komplikovaná mezinárodní situace. Čili podle mého názoru to bude obdoba opatření od 11. listopadu. Od 11. září ... Září, promiňte. ... 2001. To znamená, že se z té předzářijové fáze ještě zesílí na situaci přímo po září a zpřísní se bezpečnostní opatření? Určitě ano. Pokud se mezinárodní situace vyhrotí, tak my musíme reagovat způsobem, který odpovídá. Ten problém 11. září 2001 nás velmi mnoho poučil a myslím si, že ta reakce bude odpovídající. Zatím postačuje dva tisíce vojáků, které má k dispozici policie, nebo bude zapotřebí toto číslo zvýšit? Jednali jsme na základě zkušeností, které jsme získali z doby vlastně velmi vysokého napětí, prozatím to nepochybně stačí. V pátek se Česká republika dozvěděla výsledek mezinárodní arbitráže o komerční televizi Nova. Česká republika má vyplatit společnosti CME téměř deset a půl miliardy korun za neochránění její investice v televizi Nova. Výkonný ředitel CME Fred Klinkhammer v neděli na tiskové konferenci v Praze uvedl: "K dnešnímu dni Česká republika dluží CME asi tři sta padesát tři milionů dolarů, tato částka narůstá denně o sedmdesát čtyři tisíce dolarů. Rozhodnutí tribunálu přijímáme, i když jsme zklamáni, že nám byla přiznána jen část hodnoty, o kterou jsme přišli." Podle Klinkhammera jsou za vzniklou škodu odpovědni generální ředitel Novy Vladimír Železný, někteří tehdejší vládní politici a také členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, kteří prý Železného ostřihnutí CME od zisků a televize Nova posvětili. Dokládají to údajně včera poprvé zveřejněné záznamy z tajné schůzky Železného s Radou pro rozhlasové a televizní vysílání ze 2. března 1999, na níž Železný navrhl opatření, která povedou k odříznutí CME od televize Nova. Rada na to kývla. Na adresu České republiky Klinkhammer uvedl: "Česká republika mi byla povinna zaplatit v pátek odpoledne, nezaplatila, chci, aby mi zaplatila dnes, jestliže ne dnes, tak zítra, jestliže ne zítra, tak pozítří, každý den je to bude stát o dva miliony korun víc. Zdržování výplaty nemá smysl." Konstatoval v neděli ředitel společnosti CME Fred Klinkhammer. Jednoznačná otázka pro českého premiéra Vladimíra Špidlu, prosím ale o jednoznačnou odpověď. Jakému postupu dáváte přednost, zaplatit co nejdříve nebo čekat na výsledek rozhodnutí švédského soudu, který rozhoduje o údajném procesním pochybení v první fázi arbitráže? Tak v prvé řadě musím říct, že už probíhají jednání mezi CME a Českou republikou o způsobu zaplacení. Je taky jasné, že deset miliard korun nemá někdo v rukávu, aby je mohl vytáhnout a zaplatit, jak se říká, na dřevo. A do té doby, dokud nebyl určen výrok, tak nebylo zřejmé, jaká je to suma. Klinkhammer si myslel, že to bude podstatně více, někteří si naopak mysleli, že to bude méně nebo nula. Pro vás je to prohra ale? Teď je to ... je to rozhodnutí arbitrážního soudu ve sporu mezi Českou republikou a ... z toho jasně vyplývá, že Česká republika má zaplatit deset miliard dolarů. Jednáme tedy o modalitách, předpokládám, že v ... tedy deset miliard korun, ano. Předpokládám, že ... ministr financí byl také mnou pověřen, aby do vlády ve středu předložil dluhopisový program, který by měl umožnit prostředky. Jednáme o tom, jakým způsobem technicky provést onu operaci, protože, otevřeně řečeno, není ještě zcela jisté, jestli toto je konečný výrok. Ale vy osobně, protože vicepremiér a ministr zahraničí naznačuje, že Česká republika by měla bezodkladně zaplatit, teď cituji doslova, bezodkladně zaplatit společnosti CME desetimiliardové odškodné. Trváte na slově bezodkladně i vy? Já říkám, že Česká republika má postupovat tak, aby škody byly co nejmenší. To znamená, pokud možno zabránit dalšímu nasčítávání penále. Samozřejmě, že ano. Ale to není zcela spojeno s tím slovem, o kterém jste hovořil. Proto, jak už jsem řekl, hledáme modality, kterými to zvládneme. Kdo je podle vás primárně zodpovědný za to, že Česká republika prohrála arbitráž? Myslím, že je na místě si uvědomit, že Vladimír Železný udělal určitou transakci, Rada České televize to schválila ... Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání to schválila. Důsledek je arbitrážní spor, který jsme prohráli. Považuji za zcela zásadní, aby se jednak vytvořila parlamentní vyšetřovací komise, která by se zabývala úlohou jednotlivých lidí v tomto sporu, stejně tak považuji za zcela jasné, že musí se vést stejně intenzivní jednání o případné trestní odpovědnosti, pokud existuje. V současné době se nedá jednoznačně říci, kdo má jakou míru zavinění, respektive podíl na této věci. Považuje s odstupem zhruba tří let Vladimír Špidla za chybu, že se s Vladimírem Železným krátce poté, co odstřihl společnost CME od provozování televize Nova, scházeli nejvyšší političtí představitelé, rozumějme dnešní prezident Václav Klaus a tehdejší premiér Miloš Zeman, a Vladimír Železný měl svým způsobem politické krytí? Nevím, jestli měl politické krytí, ale myslím si, že nějaké intenzivní kontakty v tento okamžik nebyly vhodné. To znamená, že z dnešního pohledu to ukazuje, že tehdy politici neměli do celého případu vstupovat? Já myslím, že nevstoupili, že nemůžete jednoznačně říct, že vstoupili, to je poněkud posunutá interpretace. Ale jestliže existoval takovýto spor, tak v rozvoji tohoto sporu jistě nebylo vhodné se s Vladimírem Železným stýkat. Neznejistil podle vás výsledek té mezinárodní arbitráže případné zahraniční investory ke vstupu, možnému vstupu do České republiky? Ne. Naopak si myslím, že je posílil ve vstupu do České republiky. Jak? Protože je zřejmé, že funguje právo a že lze se domoci mezinárodního práva i v komplikovaném sporu. A toto byl komplikovaný spor. V případě, že by nevyšly dluhopisy jako jedna z možností uhrazení daných deseti a půl miliardy korun, existuje jiná alternativa? Jistěže existují jiné alternativy, ministr financí je teď připravuje. Je podle vás reálné, aby se ty peníze našly ve státním rozpočtu? To jistě ne. To znamená, že by se nemělo kde škrtat a najít deset a půl miliardy? Ale tak deset a půl miliardy už je značná suma, my musíme najít cestu, která bude pro Českou republiku co nejvýhodnější, to znamená, aby to co nejméně poškodilo běžný provoz českého státu, aby náklady byly co nejnižší. To je obtížná úloha, ale ministr financí na ní velmi intenzivně pracuje. Uvažujete jako předseda české vlády i o tom, že by bylo možné se vypořádat jinak se CME než penězi, rozumějme možným způsobem získání pro CME televizní licence a opět provozování televize? Zpracováváme všechna možná řešení, jakým způsobem dospět ke smíru, ale musím říct, že ta věc, kterou máte na mysli, vyžaduje pochopitelně i velmi intenzivní jednání se CME, tato jednání rozhodně nepostoupila. Ale zpracovávají se všechny hypotézy ... Včetně možného provozování televize? Všechny azimuty, jistě. Měli by podle vás odstoupit, a je to konečná varianta, aktuální členové Rady pro a televizní vysílání, kteří byli členy této rady v době, kdy rada rozhodovala o tom, zda Vladimír Železný může dále provozovat televizi? Jsem přesvědčen, že to je správné. Aby odstoupili. Aby odstoupili. Překvapilo vás, že to zatím nikdo z radních neučinil? Ne, nepřekvapilo mě to, protože osobní rozhodnutí jsou obtížná a vyžadují svůj čas. Ten podle vás přijde kdy? Jsem přesvědčen, že by bylo správné odstoupit. Zda přijde, to je rozhodnutí těch jednotlivých lidí. Ve čtvrtek 13. března 2003 Vladimír Špidla odvolal ministra průmyslu a obchodu Jiřího Rusnoka. (Zvuková ukázka): Důvodem je dlouhodobě narušená politická komunikace mezi mnou a panem ministrem Rusnokem. A v situaci, kdy je vysoká míra nezaměstnanosti a potřebujeme velmi aktivní přístup, je mimořádně nutná dobrá spolupráce mezi ministrem průmyslu, ministrem práce a sociálních věcí, ministrem financí a premiérem. Musím říct jasně, že právě ta vazba mezi ministrem průmyslu a premiérem byla do té míry narušena, že jsem dospěl k názoru, že to oslabuje celkovou výkonnost vlády, a proto jsem se rozhodl. Oznámil ve čtvrtek premiér Vladimír Špidla. Tentýž den kandidát na místopředsedu ČSSD, senátor Richard Falbr řekl v Interview BBC, že kandidátem na odvolání byl víc než ministr Jiří Rusnok Zdeněk Škromach. Richard FALBR, senátor (ČSSD) (zvuková ukázka): To já si myslím, že Škromach porušuje disciplínu daleko víc. Podle Richarda Falbra byly některé poslední výroky Zdeňka Škromacha doslova skandální. Richard FALBR, senátor (ČSSD) (zvuková ukázka): Některá z nich jsou přímo skandální, napadení Zaorálka, že šíří rakovinu ve straně, pak některá jeho další vyjádření. Říká kandidát na místopředsedu ČSSD Richard Falbr. Co, pane premiére, odpovíte na námitku, že jste Jiřího Rusnoka odvolal proto, že na Zdeňka Škromacha jste si před sjezdem jako na místopředsedu ČSSD netroufl? Premiér má svou odpovědnost, v rámci této odpovědnosti se pohybuje. Důvody, které jsem uvedl, byly pro mě dostatečně pádné, abych se rozhodl, jak jsem se rozhodl. Teď jste mi ale neodpověděl na otázku, zda jste si na Zdeňka Škromacha netroufl proto, že je před sjezdem. To není záležitost, že si někdo na někoho troufá, je to záležitost vaší úvahy, co prospěje efektivitě vlády nejvíce. Podle vás by odvolání Zdeňka Škromacha rozkolísalo vládu v současnosti? To není záležitost, která by vládu rozkolísala nebo nerozkolísala, já jsem prostě došel k názoru, že je na místě učinit to personální opatření, které jsem učinil. Jiná jsem nepovažoval za nezbytná. A po sjezdu se může situace změnit? Situace se ... žádná vláda nesetrvává, nebo obvykle nesetrvává ve zcela nehnutém postavení, ale situace se může změnit tak, jak se prostě mění život a situace, ale sjezd s tím vůbec nesouvisí. To znamená, že když po vás chce prezident České republiky Václav Klaus, zda v dohledné době chystáte další personální změny, tak rozhodně ani po sjezdu není možné říci, že by sjezd učinil něco takového, že by byl důvod k personálním změnám? V dohledné době personální změny nechystám. To naznamená, že prostě v následujících čtyřech letech nenastanou situace, které by personální změny odůvodnily, z různých hledisek, to se může stát velmi mnoho věcí. V dohledné době personální změny nechystám. Kvantifikujte, prosím, dohlednou dobu na měsících, na počtu měsíců. To je otevřený pojem. Dohledná doba je u mě poměrně dlouhá, ale myslím si, že je zbytečné to kvantifikovat ... To znamená zhruba půl roku? Záleží to na tom, jak se bude vyvíjet situace. Prostě momentálně nevidím důvody. Neznamená to, že se nevynoří, ale nevidím je. A v každém případě jsem povinen jednat v rámci své odpovědnosti. Kdyby ta situace nastala, jednat budu. Nevidím důvody, proč by měla nastat. Ale jak říkám, v politice se nedá nikdy nic zcela vyloučit. Václav Klaus deklaroval, že nechce být prezidentem aktivistickým, ale aktivním, co se týče vstupu do české politické scény. Překvapilo vás jeho páteční rozhodnutí, respektive jeho slova o tom, že si musí prověřit, zda kandidát a v současnosti už deklarovaný budoucí ministr průmyslu a obchodu Milan Urban umí nějaký cizí jazyk? Překvapilo vás to? A jak to berete v souvislosti se slovy, která Václav Klaus pronesl o nevměšování se do české politiky? V současné době jsem s Václavem Klausem dohodnut, že pana Milana Urbana jmenuje buď ve středu nebo ve čtvrtek, je to pouze technická otázka. Ve středu. Ale ptám se na to, že Václav Klaus si chtěl prověřovat Milana Urbana, jak je na tom s jazykovými schopnostmi. Myslím si, že rozhodující je, že přijal názor premiéra. A to, co se dělo předtím, to nepovažujete za zajímavé? Mezi ... v každé komunikaci existuje možnost klást důkazy, ale rozhodující věc je, že s panem prezidentem jsme dohodnuti o tom, že Milana Urbana jmenuje ve středu nebo ve čtvrtek, je to otázka čistě technická. Myslím si, že pravděpodobněji ve středu odpoledne, ale to je skutečně věc formální. Jiří Rusnok poté, co byl odvolán z vlády, co jste mu tento vzkaz sdělil, tak začal kritizovat způsob vašeho řízení, již předtím ale kritizoval způsob vašeho řízení vlády. Tvrdil, že například byste měl být daleko razantnější a vláda by před sebou neměla valit problémy. Na podobnou interpretaci přistoupil i vicepremiér Petr Mareš. Není například zákon o nájemném, kdy ve vládě budete ve středu diskutovat nad dvěma verzemi, kdy se posunul i termín zákona o nájemném, protože původně měl být předložen do konce ledna, měla být předložena kompromisní varianta, neukazuje například tento zákon, že vláda před sebou problémy valí a odkládá? Neukazuje, protože tento názor bude ... zákon bude projednán a bude schválen v podobě, která bude podobou vládní, takto půjde do sněmovny. Jaká podoba to bude, když jsou dvě vládní podoby v současnosti? Bude to taková podoba, kterou schválí vláda. To znamená ta, kterou předkládá ministr financí Bohuslav Sobotka, který věří, že bude schválena jeho varianta? Bude to taková varianta, kterou ve středu chválí vláda, ne později, a bude jedna. Která varianta je vám blízká, pro kterou vy osobně budete hlasovat? Jak jsem řekl, bude schválena ve středu varianta po debatě ve vládě a po řadě úvah, bude schválena, bude oznámeno, půjde do sněmovny. Vy neřeknete, pro kterou vy zvednete ruku? Samozřejmě, že ne. Protože jakkoliv je můj názor už takřka uzavřený, přesto nemohu vyloučit, že v debatě se mohou objevit ještě některé záležitosti. Ale jsem přesvědčen, nebo je naprosto jasné, že bude schválena vládní varianta. A nebude ... a kompromisní. Bude schválena vládní varianta, na které se shodne naprostá většina vlády. Říká Vladimír Špidla. Já děkuji za váš čas a někdy příště na shledanou. Na shledanou. Takové bylo Interview BBC. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích Česko se rozhodlo, že k válce se vyjádří, až začne Mladá fronta DNES, 18. 3. 2003, titulní strana - Prezident, premiér a další členové Bezpečnostní rady státu včera několik hodin jednali o irácké krizi. Nakonec se však rozhodli pro vyčkávání. Skončili s konstatováním, že Česká republika zaujme pozici k válce v Iráku, až skutečně začne. Nikdo neuvedl, zda se politikům podařilo na krizi najít společný názor. Prezident Klaus problém označil za "složitý, nejednoznačný a komplikovaný". "Shodli jsme se, že mandát českého parlamentu je dostatečný a není třeba ho měnit," uvedl premiér Vladimír Špidla. Usnesení počítá s tím, že v případě války s Irákem bez podpory OSN mohou čeští vojáci zasahovat jen v situaci, kdy Irák použije biologické a chemické zbraně. Špidla však odmítl už odpoledne v rozhovoru pro BBC říci, zda souhlasí s americkým názorem, že "diplomatická dvířka se zavírají" a je nezbytné a legální použít vojenskou sílu i bez podpory OSN. Prezident Václav Klaus, který byl včera na bezpečnostní radě poprvé, podpořil Špidlovo prohlášení. "Nehrozí, že by České republika volila zjednodušené krajní řešení," řekl. I Klaus respektuje mandát parlamentu a bere ho jako nepřímé stanovisko veřejnosti, které není možné překročit. Podle průzkumů je proti vojenskému řešení sedmdesát procent lidí. "Maximálně se vynasnažím o to, aby názor politiků nebyl v rozporu s dominantním hlasem české veřejnosti," prohlásil už odpoledne Klaus. Tvrdík řekl, kdy se chemici zapojí do války Ministr obrany Jaroslav Tvrdík zdůraznil, že česká protichemická jednotka v Kuvajtu má podle mandátu českého parlamentu plnit záchranné úkoly, ne bojovat. "Zasáhnou ve chvíli, kdy bude podezření, že byly nebo budou použity zbraně hromadného ničení. Naši chemici a biologové jsou vybaveni příslušnou technikou a začnou jednat, pokud naměří nebezpečné koncentrace látek," sdělil ministr. Podle Tvrdíka nehrozí, že by se Češi dostali do první linie bojů. Ministr vnitra Stanislav Gross tvrdil, že večer jednali také o opatřeních, která mají zajistit bezpečí lidí v České republice. Ministr řekl, že neví o žádném novém riziku pro občany. I když politici včera pozdě večer působili jednotně, jejich sezení podle některých očitých svědků zdaleka tak harmonick é nebylo. Poslední čeští diplomaté včera dopoledne opustili ambasádu v Bagdádu. Zastupování českých zájmů v oblasti převzal úřad v syrském Damašku. Ministři silových resortů a nejvyšší ústavní činitelé včetně prezidenta měli původně posuzovat návrh prohlášení, které obsahuje podle diplomatických zdrojů "pochopení" pro americko-britský útok proti iráckému režimu i bez posvěcení Radou bezpečnosti OSN. "Prostě nemáme jinou volbu," prohlašoval včera český diplomat obeznámený se situací. Slováci po boku USA Na rozdíl od Česka nadále Slovensko podporuje tvrdou politiku americké vlády vůči Iráku. Potvrdilo to i včerejší dění na Slovensku. "Diplomatické úsilí o mírové vyřešení irácké krize v Radě bezpečnosti OSN ztroskotalo a klíč k urovnání tohoto problému má teď v rukou irácký vládce," prohlásil včera slovenský premiér Mikuláš Dzurinda. Agentura APA včera uvedla, že Slovensko od začátku podporovalo postoj USA a Británie v irácké krizi. Slovensko už v lednu dalo svůj vzdušný prostor i silniční a železniční síť k dispozici americké armádě. Stát si připravuje peníze za Novu Mladá fronta DNES, 18. 3. 2003, titulní strana - Čestí politici dávají najevo, že stát nemá mnoho šancí, jak odvrátit desetimiliardové odškodné firmě CME za zničenou investici v TV Nova. Ministr zahraničí Cyril Svoboda včera prohlásil, že by Česko mělo zaplatit okamžitě. Premiér Vladimír Špidla tak razantní není: "Je třeba postupovat tak, aby škody byly co nejmenší," prohlásil pro stanici BBC, dodal však, že to neznamená zaplatit hned. Celková částka přitom narůstá každým dnem o dva miliony dolarů. I Špidlův mlhavý výrok však odpovídá plánu, který se rodí na ministerstvu financí. Stát totiž stále ještě doufá, že by verdikt arbitrů mohl zvrátit stockholmský soud začínající za týden. "Zvažujeme, že v nejbližší době uložíme peníze na zvláštní účet. Klinkhammer přislíbil, že až je tam uvidí, bude vstřícný ohledně sankčních úroků. Peníze by se na účtu úročily, takže ohledně dalších sankcí by nula od nuly pošla a dluh nerostl," uvedl zdroj z ministerstva financí. CME včera oznámila, že očekává návrh české strany příští pondělí. Premiér Špidla včera také kritizoval svého předchůdce Miloše Zemana a prezidenta Václava Klause za příliš úzké styky s Vladimírem Železným v době, kdy se ředitel Novy odpojil od amerických investorů a začal v srpnu 1999 vysílat sám. CME chce peníze hotově Mladá fronta DNES, 18. 3. 2003, strana 2 - Čeští hokejisté se nemusí bát o své dresy a hokejky. Výbavu nejpopulárnějších českých sportovců chtěl zabavovat šéf společnosti CME Fred Klinkhammer v případě, že se Česko bude zdráhat zaplatit firmě odškodné za ztrátu televize Nova. Chování vlády nenasvědčuje tomu, že by dala Klinkhammerovi záminku. Ten zůstává věrný dřívějším prohlášením a tvrdým vymáháním deseti miliard přiklepnutých arbitrážním soudem si vychutnává své vítězství nad Českou republikou. "Společnost CME očekává, že příští pondělí dostane od ministerstva financí nabídku na vyrovnání dluhu z arbitráže. Společnost chce, aby Česko zaplatilo dluh hotově," uvedl mediální zástupce CME Michal Donath. Premiér Vladimír Špidla včera v rozhlasové stanici BBC sdělil, že již pověřil ministra financí přípravou plánu na vydání dluhopisů, aby stát sehnal potřebnou částku. Úředníci ministerstva financí již na přípravě balíku pro CME pracují. "Peníze můžeme z rozpočtu vytáhnout hned, ale není jasné, zda by to neměla předem schválit Poslanecká sněmovna," uvedl pracovník úřadu, který nechce být jmenován. Ministr financí Bohuslav Sobotka chce nalézt způsob, jak co nejvíce omezit dopad prohrané arbitráže na státní rozpočet. Šance, že by stát žádal náhradu od členů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, která se podle arbitrů na poškození CME podílela, však nemá podle právníků mnoho šancí. Bylo by třeba prokázat členům rady vědomé a konkrétní protiprávní jednání. "A k tomu jsem krajně skeptický," soudí známý právník Tomáš Sokol. Kromě skutečnosti, že vyplacením náhrady se zvýší státní zadluženost o deset miliard, je otázkou, nakolik prohraný spor poškodí pověst České republiky či odradí investory. "Spory kolem televize Nova obrazu země v zahraničí neprospěly. Několik lidí se mě na to ptalo, ale vliv na rozhodování o investicích to určitě nemělo," uvedl šéf společnosti CzechInvest Martin Jahn. Premiér Špidla našel na prohraném sporu překvapivě pozitivní rys, podle něho je totiž verdikt důkazem vymahatelnosti práva a investice do České republiky to podpoří. Ale jeho názor zůstává ojedinělý. Jen KSČM proti zapojení chemiků Právo, 18. 3. 2003, titulní strana - Česká protichemická jednotka v Kuvajtu je nejspíš jen krok od chvíle, kdy bude součástí války proti Iráku. Ačkoliv půjde o akci bez podpory OSN, chemici budou nejspíš přesto nasazeni. Čeští politici s výjimkou komunistů totiž souhlasí, aby pomáhali odstraňovat následky případného použití zbraní hromadného ničení. V tomto duchu už v lednu přijala Sněmovna zvláštní usnesení. Proti hlasovali tehdy jen komunisté. Ostatní politici tvrdí, že chemici nemohou stát stranou, pokud budou umírat lidé. Na jejich postoji nezměnila nic ani skutečnost, že drtivá většina obyvatel ČR válku proti Iráku odmítá. "ČR čelí válečné hrozbě v situaci, kdy 71 procent občanů je proti válečnému konfliktu a kdy má naše země nestabilní vládu, která za dobu své existence téměř nic zásadního nevykonala," sdělil včera Právu místopředseda KSČM Miloslav Ransdorf. Nelíbí se mu, že vláda bude rozhodovat, kdy budou chemici nasazeni. "Lituji, že parlament zúžil svůj manévrovací prostor," uvedl Ransdorf. Václav Klaus, který se jako poslanec při schvalování dokumentu - na rozdíl od souhlasného postoje ODS - zdržel hlasování. "Několikrát jsem vyhlašoval, že se vynasnažím, aby ČR promluvila jedním hlasem politiků, a že budu maximálně usilovat o to, aby tento jeden hlas politiků nebyl ve sporu s dominantním hlasem české veřejnosti. S tímto poselstvím půjdu na zasedání Bezpečnostní rady státu," řekl včera odpoledne novinářům. Bezpečnostní rada zasedla večer. Premiér Vladimír Špidla odmítl odpovědět na dotaz, zda si myslí, že by válka proti Iráku bez mandátu OSN byla legální. "Premiér ČR není autoritou, která se má vyjadřovat k těmto záležitostem. Můj výrok v tomto případě z mezinárodně politického hlediska nebo z mezinárodně právního hlediska nemůže být výrokem autoritativním. Nepovažuji v tento okamžik za potřebné a správné vyjadřovat jakékoli autoritativní stanovisko k této věci," řekl včera Špidla v BBC. Podle premiéra postoj ČR je dán parlamentním usnesením. "Stanoviska, která zastáváme, jsou jasná: Saddám Husajn musí splnit rezoluci, máme daný mandát parlamentem k akci naší jednotky a velmi pečlivě sledujeme vývoj situace, která se tak dramatizuje," uvedl Špidla a zdůraznil, že mandát parlamentu "dodržíme do posledního písmena". Podle premiéra je nutné přijmout dodatečná bezpečnostní opatření v ČR, bude to obdoba opatření po 11. září 2001. Předseda zahraničního výboru Sněmovny Vladimír Laštůvka Právu sdělil, že Česko nemůže jen přihlížet. "Budeme se podílet na záchranných a humanitárních operacích civilnímu obyvatelstvu, ale nepochybně pokud budou zasaženi vojáci, poskytneme pomoc i jim," poznamenal Laštůvka. "V případě, že nebude nový akt Rady bezpečnosti OSN, nebude jednotka v žádném případě pod přímým velením štábů, které budou řídit válečné a vojenské operace," dodal Laštůvka stím, že o nasazení chemiků bude rozhodovat ČR. "Není možné, abychom byli nasazeni například jako chemická průzkumná jednotka ku prospěchu útočících vojsk," zdůraznil. "Měl bych problém, kdyby to byla bojová jednotka, kdyby se zabývala tím, čím se válka zabývá, to je dobýváním a vražděním," uvedl na dotaz Práva místopředseda unionistů, senátor Jan Hadrava. Usnesení Sněmovny ale chápe tak, že čeští vojáci budou aktivní pouze při humanitární katastrofě, a s tím podle svých slov nemá problém. Podobně se vyjádřil předseda lidoveckých poslanců Jaromír Talíř. "Za větší chybu bych považoval, kdyby se naše chemická jednotka dívala, jak tam zbraně hromadného ničení účinkují, a nepomohla," řekl Právu. Jasno má také ministr obrany Jaroslav Tvrdík. "Vojáci nemusí sedět v Kuvajtu v situaci, kdy bude důvodné podezření na použití zbraní hromadného ničení," prohlásil na dotaz Práva a dodal: "Mohou vstoupit do Iráku, když půjde o záchranné práce." Doplnil, že pokud by Husajn použil zbraně hromadného ničení - zejména biologické - byl by ohrožen celý svět. Ani opoziční ODS nemá nic proti nasazení chemiků. Místopředseda Sněmovny Ivan Langer Právu řekl, že nevidí důvod, proč by se mělo lednové usnesení měnit. "Považuji zásah za potřebný a správný," prohlásil Langer. Stínový ministr obrany ODS Petr Nečas soudí, že Irák je pro svět "vážné bezpečnostní riziko" a zásah proti němu je tudíž oprávněný. Svoboda: stát by měl zaplatit hned Právo, 18. 3. 2003, strana 6 - Česká republika by měla podle vicepremiéra a ministra zahraničí Cyrila Svobody (KDU-ČSL) bezodkladně zaplatit společnosti CME více než desetimiliardové odškodné. "Není dobré to odkládat," řekl včera Svoboda. Dodal, že co nejrychlejší platbu bude prosazovat ve vládě, která má o odškodnění CME jednat ve středu. Viníkem toho, že arbitrážní verdikt přikázal státu zaplatit CME za znehodnocení její investice do TV Nova, je podle Svobody Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. "Pokud v těch lidech je trochu cti, tak už dávno měli podepsat rezignační listiny," prohlásil v pondělí Svoboda. Členové vysílací rady, kteří byli jejími členy v době rozhodování sporu (tj. v roce 1999) mezi Vladimírem Železným a firmou CME, by měli odstoupit, prohlásil včera premiér Vladimír Špidla v BBC. Že to ještě neudělali, ho podle jeho slov nepřekvapuje, protože "osobní rozhodnutí jsou vždycky obtížná a potřebují svůj čas". Premiér uvedl, že politické kontakty Miloše Zemana a Václava Klause s Železným nebyly vhodné, když věděli, že tento spor existuje. Špidla podle svých slov pověřil ministra financí Bohuslava Sobotku, aby do středečního zasedání vlády vypracoval dluhopisový program, který by pomohl s financováním případné pokuty. "Ministr financí připravuje i jiné alternativy," odpověděl na otázku, co když dluhopisy nevyjdou. Mezi alternativy by podle premiéra spadalo též poskytnutí společnosti CME licenci na provozování televizního vysílání, protože ve státní pokladně požadované peníze momentálně nejsou. Osud arbitráže závisí ještě na rozhodnutí švédského soudu. Ten rozhoduje, zda se stalo či nestalo procesní pochybení. Svoboda si ale myslí, že to nic nemění na nutnosti zaplatit nyní. "Můžeme možná v budoucnu mimořádným opravným prostředkem dosáhnout toho, že se může něco zvrátit, ale to je teoretické ... a potom bychom peníze dostali pouze zpátky," uvedl. V tisku se objevily i úvahy o tom, zda by nebylo možné vyrovnat závazek k CME nějakou protihodnotou, třeba z majetku České konsolidační agentury či možností jiného uplatnění na českém televizním trhu. "To jsou podle mě všechno úhybné manévry, protože vítěz toho sporu řekne: 'Já chci peníze'," soudí Svoboda. Místopředseda a dlouholetý člen rady Josef Musil včera uvedl, že v tuzemsku je rezignace interpretována jako přiznání viny. On je však přesvědčen o tom, že rada v kauze sporu o Novu nepochybila. Musil to uvedl ještě před Svobodovým prohlášením. Některé radní k úvahám o odstoupení vyzval i místopředseda mediální komise Sněmovny Ladislav Skopal (ČSSD). Sociální demokraté navrhují vytvořit sněmovní vyšetřovací komisi, která by okolnosti sporu o Novu objasnila. Skopal však nepředpokládá, že by se kvůli kauze arbitráže scházela mimořádná schůze Sněmovny, řádná začíná již 1. dubna. Návrh ustavit sněmovní komisi přivítali předseda rady Martin Muchka, místopředsedové Petr Štěpánek i Josef Musil. Jak uvedli, mají zájem na tom, aby se celá věc vyšetřila. Právníci: vymáhat škodu na radních a Železném nelze Případná snaha státu vymáhat po některých členech vysílací rady náhradu za škodu způsobenou republice jejich údajným pochybením má jen malou šanci na úspěch. Shodli se na tom právníci, které v pondělí oslovila ČTK. "Jsem k tomu krajně skeptický," řekl advokát Tomáš Sokol. Znamenalo by to podle něj prokázat členům rady konkrétní protiprávní jednání. A navíc i to, že si byli tohoto protiprávního jednání vědomi. Za vyloučené považuje, aby se stát domohl nějaké náhrady na řediteli Novy Vladimíru Železném. Místopředseda ústavněprávního výboru Sněmovny Zdeněk Koudelka (ČSSD) uvedl, že i funkcionáři takových úřadů, jako je vysílací rada, odpovídají za způsobenou škodu. Bylo by ale podle něj nutné jim prokázat úmysl, tedy to, že jejich chybné jednání mělo původ třeba v korupci. V případě, že se nic takového neprokáže, odpovídají podle něj jen do výše čtyřapůlnásobku platu, což je ve srovnání s odškodněním pro CME zanedbatelné. Železného se podle něj úvahy o náhradě netýkají. "Železný tady vůbec neodpovídá, protože rozhodovaly státní orgány, konkrétně rada pro vysílání," uvedl poslanec. Výkonný ředitel CME Fred Klinkhammer potvrdil při pondělní telekonferenci s investory ze Stockholmu, že nebude od ČR peníze vymáhat a čeká na její návrhy, jak chce odškodné včetně úroků zaplatit. Potvrdil, že je připraven nevymáhat pohledávku až do vynesení rozsudku ve Stockholmu, pokud vláda poukáže odškodné včetně úroků na zvláštní zajištěný účet. Špidla: Televizní rada by měla odstoupit Lidové noviny, 18. 3. 2003, strana 18 - Předseda vlády Vladimír Špidla včera podpořil vznik sněmovní vyšetřovací komise, která by se zabývala postupem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a dalších osob v případě znehodnocení investic společnosti CME do televize Nova. Vinu podle premiéra nese také zmíněná rada, která by proto měla odstoupit. "Považuji za zcela zásadní, aby se vytvořila parlamentní vyšetřovací komise, která by se zabývala úlohou jednotlivých lidí v tomto sporu," řekl rozhlasové stanici BBC Špidla. Podle vicepremiéra a ministra zahraničí Cyrila Svobody (KDU-ČSL) musí Česká republika bezodkladně zaplatit společnosti CME více než desetimiliardové odškodné. Není dobré to odkládat, uvedl ministr. Dodal, že co nejrychlejší platbu bude prosazovat ve vládě. Viníkem toho, že arbitráž přiznala CME odškodnění za znehodnocení její investice do televize Nova, je podle něj rada pro vysílání. "Pokud je v těch lidech trochu cti, tak už dávno měli podepsat rezignační listiny," prohlásil. Místopředseda a dlouholetý člen rady Josef Musil řekl, že v tuzemsku je rezignace interpretována jako přiznání viny, on je však přesvědčen o tom, že rada v kauze sporu o Novu nepochybila. Musil to uvedl ještě před Svobodovým prohlášením. Radě hrozí odvolání, protože odpovědnost za prohranou arbitráž jí přičítá nejen Svoboda, ale i řada dalších politiků. Osud arbitráže závisí ještě na rozhodnutí švédského soudu, který rozhoduje o údajném procesním pochybení v její první fázi. Svoboda si ale myslí, že to nic nemění na nutnosti zaplatit. Poslanci ČSSD žádají, aby skončili nejméně ti členové rady, kteří v ní byli v roce 1999. Tehdy se totiž šéf Novy Vladimír Železný ve zlém rozešel s firmou CME. Společnost se tak ocitla bez zisků z této komerční televize, cítila se poškozena a v jedné z arbitráží se teď domohla odškodného. Někteří politici tvrdí, že rada se svou nečinností na vzniku tohoto problému významně podílela. Šéf rady Martin Muchka i místopředsedové Musil a Petr Štěpánek ale shodně tvrdí, že postupovali tak, jak jim to umožňovaly české zákony. Také místopředseda mediální komise Petr Pleva z ODS uvedl, že "rada je v tom nevinně". Musil řekl, že radní by se měli o dalším postupu poradit na úterním jednání. Špidla: Podporuji komisi k případu Nova, rada by měla odstoupit PRAHA 17. března (ČTK) - Předseda vlády Vladimír Špidla dnes podpořil vznik sněmovní vyšetřovací komise, která by se zabývala postupem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a dalších osob v případě znehodnocení investic společnosti CME do televize Nova. Výsledkem sporu je, že stát musí na základě mezinárodní arbitráže zaplatit desetimiliardovou pokutu. Vinu podle premiéra nese také zmíněná rada, která by proto měla odstoupit. "Považuji za zcela zásadní, aby se vytvořila parlamentní vyšetřovací komise, která by se zabýval úlohou jednotlivých lidí v tomto sporu," řekl rozhlasové stanici BBC Špidla. V současné době se podle jeho názoru nedá jednoznačně říci, kdo má jakou míru zavinění, ale bylo by správné, kdyby rada odstoupila. Návrh na vznik vyšetřovací komise zveřejnili již o víkendu poslanci ČSSD. Návrh je reakcí na rozhodnutí arbitráže, podle které má Česká republika uhradit CME za znehodnocení její investice do Novy 353,395 milionu dolarů, což je asi 10,4 miliardy korun. Špidla dnes uvedl, že ministr financí Bohuslav Sobotka již na středečním jednání vlády předloží dluhopisový zákon, který zajišťuje potřebné finance. Pro odstoupení rady se vyslovilo již několik vládních členů. Například vicepremiér a ministr zahraničí Cyrila Svobody (KDU-ČSL) prohlásil, že viníkem za znehodnocení investic je rada, a proto by její členové měli podepsat rezignační listiny. Podobný názor má i ministr kultury Pavel Dostál. Osud arbitráže závisí ještě na rozhodnutí švédského soudu, který rozhoduje o údajném procesním pochybení v její první fázi. CME čeká na vysouzené miliardy, stát zřejmě vydá dluhopisy PRAHA 17. března (ČTK) - Ministerstvo financí pracuje na variantách, jak získat téměř 10,5 miliardy korun, které musí zaplatit společnosti CME. Tuto částku přiřkl firmě arbitrážní soud jako odškodné za to, že ČR neochránila její investici do TV Nova. CME očekává, že jí ministerstvo navrhne řešení závazku plynoucího z výsledku arbitráže v pondělí 24. března. Stát zřejmě vydá na jeho úhradu dluhopisy. Premiér Vladimír Špidla uvedl, že ministr financí Bohuslav Sobotka již na středečním jednání vlády předloží dluhopisový zákon, který zajišťuje potřebné finance. Špidla však považuje vydání dluhopisů za konvenční řešení a domnívá se, že by ministr financí, který má hledat zdroje na odškodnění, mohl přijít i na jiné řešení, jak se se CME vyrovnat. Premiér v rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC podpořil vznik sněmovní vyšetřovací komise, která by se zabývala postupem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a dalších osob v kauze se CME. Rada nese podle premiéra spoluvinu za znehodnocení investice CME, a měla by proto odstoupit. Návrh na vznik vyšetřovací komise zveřejnili již o víkendu poslanci ČSSD. Mediální zástupce CME Michal Donath uvedl, že CME chce, aby Česko zaplatilo dluh hotově. Pokud však stát přeloží jinou nabídku, firma ji zváží, dodal. CME chce část peněz, jež od státu získá, znovu investovat v tuzemsku. Výkonný ředitel CME Fred Klinkhammer však vyloučil, že by v současném právním prostředí chtěl v České republice provozovat televizi. CME nabídla České republice, že s vymáháním dluhu počká až do doby, kdy skončí soudní řízení ve Stockholmu. V jeho rámci ČR napadla průběh arbitráže. Do té doby však denně částka, kterou země dluží, narůstá o úroky, tedy asi o dva miliony korun. Vicepremiér a ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) dnes prohlásil, že stát musí zaplatit bezodkladně. Co nejrychlejší platbu bude prosazovat na vládě. Za viníka označil radu pro rozhlasové a televizní vysílání. "Pokud v těch lidech je trochu cti, tak už dávno měli dneska podepsat rezignační listiny," prohlásil. Místopředseda a dlouholetý člen rady Josef Musil však míní, že v tuzemsku je rezignace interpretována jako přiznání viny. On je však přesvědčen o tom, že rada v kauze sporu o Novu nepochybila. Právníci se shodují, že případná snaha státu vymáhat po některých členech rady náhradu za škodu způsobenou republice jejich údajným pochybením má jen malou šanci na úspěch. Výkonný ředitel CME Klinkhammer dal při dnešní telekonferenci s investory ze Stockholmu najevo optimismus ohledně pohledávky za Českou republikou z arbitráže i výsledku soudu ve Stockholmu, který zatím neskončil. Klinkhammer řekl, že po jednání o víkendu v Praze může konstatovat, že důvěra mezi oběma stranami roste. Klinkhammer potvrdil, že do pondělka nebude od ČR peníze vymáhat a že čeká na její návrhy, jak chce odškodné včetně úroků zaplatit. Potvrdil také, že je připraven nevymáhat pohledávku do vynesení rozsudku ve Stockholmu, pokud česká vláda poukáže odškodné včetně kompletních úroků na zvláštní zajištěný účet. Česká republika musí zaplatit CME za znehodnocení její investice do televize Nova celkem 353,395 milionu USD, což je asi 10,4 miliardy korun. Tato částka se zvyšuje denně o 74.198 USD, tedy asi o dva miliony korun. Pokud by ČR dluh neuhradila, vymáhala by CME peníze exekucí. CME přitom původně požadovala 526,9 milionu USD plus úroky, tedy více než 18 miliard korun. Vláda nahých v trní Právo, 19. 3. 2003, publicistika, autor: Alexandr Mitrofanov, strana 7 - Postavení české vlády vůči americké válečné operaci v Iráku je dokonalou ilustrací slovního obratu jako nahý v trní. Aby se naši představitelé nepopíchali o trny veřejného mínění, které je z více než 70 procent proti americko-britské akci bez mandátu OSN, musí lavírovat. Ochranný oděv přitom nemají. Ani vůči vlastním lidem, kteří s rozpaky sledují vládní tu více, tu méně zdůrazňovanou loajalitu k americkým rozhodnutím. Ani vůči Američanům, kteří s rozpaky sledují tu více, tu méně zjevnou vládní snahu nechat tuto loajalitu v pokud možno největší anonymitě a příliš neříkat národu, že s Bushovou administrativou se prostě jít musí. Někde v pozadí probublává spor o podstatu spojenectví. Má se nejsilnějšímu členovi aliance kývnout na všechno, i na největší porušení mezinárodních zvyklostí za posledních padesát let? Příklad Německa a Francie svědčí o opaku. Případná námitka, že takto troufale se mohou chovat jen velké země, neobstojí, protože malá Belgie se chová stejně. Na druhé straně sousední Polsko je mnohem agilnější a chce americkou operaci podpořit nasazením vlastních vojáků. Aniž člověk musí souhlasit s formou, jíž se francouzský prezident Chirac obořil na vlády postkomunistických zemí za jejich chování v irácké krizi, bylo by nepoctivé zakázat si přemýšlet, zda neměl pravdu s tím syndromem služebníka - dříve SSSR, nyní Spojených států. Ostatně piruety české vlády na domácí scéně neznamenají zhola nic pro pohled mezinárodní veřejnosti. Kdo se v cizině bude vyžívat v analyzování nuancí v postojích českých politických elit, když Američané se postarali o obraz Česka jako jednoho z nejvěrnějších spojenců? Lví podíl na tom má Havlův pozdrav na rozloučenou. Jeho srdíčko pod dopisem osmi nejoddanějších amerických přátel mělo pro zahraničí mnohem větší vypovídací hodnotu než vyjádření dalších představitelů domácí politiky. Navíc o žádná jasná stanoviska ani nejde. Posluchači premiérova pondělního rozhovoru pro české vysílání BBC si museli všimnout, kolik energie vyplýtval Vladimír Špidla, aby se za boha živého nemusel postavit čelem k otázce moderátora, zda si myslí, že by válka proti Iráku bez mandátu OSN byla legální. Nakonec se zrodila tato odpověď předsedy naší vlády: "Premiér ČR není autoritou, která se má vyjadřovat k těmto záležitostem. Můj výrok v tomto případě z mezinárodně politického hlediska nebo z mezinárodně právního hlediska nemůže být výrokem autoritativním. Nepovažuji v tento okamžik za potřebné a správné vyjadřovat jakékoli autoritativní stanovisko k této věci." Tento alibismus v přímém přenosu zaskočil i rozhlasového matadora Václava Moravce natolik, že se musel znovu a znovu vracet k otázce, jako kdyby nechtěl věřit vlastním očím a uším. Dozvěděl se - a s ním i veřejnost, že se britský premiér Tony Blair k této věci vyjadřovat může, protože je angažovaný, ale Česko se nevydalo žádným výrazným směrem a tak vyčkává. Později se ke stejnému tématu vyslovil i generální tajemník OSN Kofi Annan, který nazval vojenskou akci bez mandátu Spojených národů nelegální. Špidla svým postojem panenky v koutě snížil význam země, jejíž vládu vede, na tak chabý článek světového řádu, že není ani třeba, aby její představitel zaujímal jakékoli stanovisko. Není divu, že novináři viděli na brífinku po včerejším večerním zasedání Bezpečnostní rady státu excelovat prezidenta Klause a ministra obrany Tvrdíka, kdežto premiér stál stranou, a když promluvil, nenamáhal se ani jít k mikrofonu. A přesto má vláda ještě jednu šanci ukázat lidem, že je sborem politiků schopných názoru. Špidlova slova, že kabinet zaujme stanovisko k americko-britské operaci v okamžiku, až se uskuteční, jsou příslibem. Ať už zvítězí duch oddaného proamerikanismu, nebo se dočkáme posunu směrem k většinovému mínění české veřejnosti, o které usiluje Klaus, musí zaznít jasná pozice a také její zdůvodnění. Jinak se mnozí z nás budou muset za tuto vládu nahých v trní hodně stydět. Špidla: Jsem přesvědčen, že je správné odstoupit ČIA, 17. 3. 2003 - Za prohranou arbitráž s americkou společností Central European Media Entrerprises (CME) jsou podle předsedy vlády Vladimíra Špidly spoluzodpovědni ti členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV), kteří byli ve funkci v době rozchodu ředitele televize Nova s americkými investory v roce 1999. "Jsem přesvědčen, že je správné odstoupit," vzkázal v dnešním Interview BBC členům rady. Připustil však, že osobní rozhodnutí jsou vždy obtížná a vyžadují čas. Špidla při splácení částky přikázané arbitrážním rozhodnutím preferuje takový způsob, který by České republice přinesl co nejmenší náklady a škody. Neodpověděl však jasně na otázku, zda je tedy stejně jako ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) pro bezodkladné zaplacení dlužné částky, protože každým dnem se úroky zvyšují zhruba o dva miliony korun. Vláda bude o řešení problému jednat pravděpodobně ve středu. Železný se má zapojit do splácení dluhu ČT 1, 18. 3. 2003, 19:15 Události - Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka: Televize Nova by se měla podle ministra financí Bohuslava Sobotky podílet na splacení dluhu za prohranou arbitráž. Ministr i premiér Vladimír Špidla odpoledne vyzvali Vladimíra Železného ke společnému jednání. Stát má platit za to, že neochránil peníze, které CME do Novy vložila potom, co si Vladimír Železný v roce 99 našel nové investory. Jde o deset a půl miliardy korun a každý den naskočí další dva miliony na úrocích. Kateřina BLECHOVÁ, redaktorka: Podle premiéra by se Nova měla podílet na tom, jak odškodnit společnost CME. Vladimír ŠPIDLA, předseda vlády, předseda ČSSD: Na začátku toho problému stála akce pana Železného, takže považoval bych za přirozené, kdyby se Nova nějakým způsobem podílela. Bohuslav SOBOTKA, ministr financí (ČSSD): Já jsem požádal dopisem generálního ředitele televize Nova, aby se účastnil jednání o úhradě tohoto případného závazku. Petr KOSTKA, mluvčí TV Nova: A to dnešní prohlášení nemění nic na tom, že spor je mezi českým státem a americkou společností CME a televize Nova se k němu nebude vyjadřovat. Patrik KAIZR, redaktor: O uhrazení dluhu společnosti CME jednaly i poslanecké kluby. Podle koaličních zákonodárců bude muset vláda vypsat dluhopisy nebo zvláštní daň. Jaromír TALÍŘ, předseda sněmovní mediální komise (KDU-ČSL): Myslíme si, že by se měla tady vypsat nějaká daň, která prostě Železného daň, nebo jak ji nazveme. Vojtěch FILIP, místopředseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky (KSČM): To je velmi špatný nápad, že je potřeba hledat rezervy ve stávajícím státním rozpočtu a další dluhopisy bych nedoporučoval. Kateřina BLECHOVÁ, redaktorka: Za situaci kolem Novy nese podle koaličních poslanců jednoznačně vinu mediální rada. Petr MAREŠ, místopředseda vlády pro vědu, výzkum a lidské zdroje, předseda US-DEU: To je selhání rady, rada i za tehdy platných zákonů měla možnost konat a nekonala. Cyril SVOBODA, místopředseda vlády, ministr zahraničních věcí, předseda KDU-ČSL: Ta nese první a jednoznačnou odpovědnost, nehájila zájmy České republiky. Patrik KAIZR, redaktor: Opoziční ODS si myslí, že by měla odpovědnost mediální rady nejdříve posoudit sněmovní vyšetřovací komise. Politickou zodpovědnost ODS odmítá. Mirek TOPOLÁNEK, předseda ODS: Jestli nám chcete přišít nějakou zodpovědnost, opoziční smlouva i toleranční patent nikdy neřešila žádné mediální otázky. Kateřina BLECHOVÁ, redaktorka: Premiér Špidla však v BBC uvedl, že politické kontakty Miloše Zemana a Václava Klause s Vladimírem Železným během sporu nebyly vhodné. Patrik KAIZR, redaktor: Celý den se arbitráží zabývala také mediální rada, její členové znovu vinu za prohraný spor odmítli. Petr ŽANTOVSKÝ, člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání: Jednoznačně problém je v zákoně. Ten zákon měl nějaké limity, nějaké možnosti, rada se podle mých informací zachovala podle toho limitu zákona. Kateřina BLECHOVÁ, redaktorka: Prohranou arbitráží by se zítra měla zabývat vláda, na dubnové schůzi sněmovny pak poslanci vládní koalice chtějí navrhnout odvolání mediální rady. Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka: Tak, a ještě pozvánka - téma pokračuje i v Událostech, komentářích ve dvacet dva čtyřicet na ČT 1 a hosté - Hana Marvanová, členka parlamentní mediální komise a Martin Muchka, předseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Odpovědnost za prohranou arbitráž, kauza CME a TV Nova ČT 1, 18. 3. 2003, 22:05 Události, komentáře - Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka: Členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání stále popírají to, že by nesli odpovědnost za prohranou arbitráž. Česká republika musí americké CME zaplatit deset a půl miliardy korun za to, že neochránila její investice do TV Nova. Dnes o výsledku arbitráže jednali radní celý den. Patrik KAIZR, redaktor: Členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání už několik dní shodně říkají, že zákony jim v roce 1999 neumožnily do sporu mezi Vladimírem Železným a společnosti CME zasáhnout. Petr ŽANTOVSKÝ, člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání: Jednoznačně problém je v zákoně. Ten zákon měl nějaké limity, nějaké možnosti, rada se podle mých informací zachovala podle toho limitu zákona. Josef MUSIL, místopředseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání: My jsme hovořili o průběhu a o tom, jaký je současný stav a samozřejmě jsme navrhli, aby se ustavil orgán, který by mohl teprve tu zodpovědnost posoudit, tj. aby se udělala parlamentní komise. Patrik KAIZR, redaktor: Kvůli výsledkům arbitráže se sešli i poslanci. Ti koaliční tvrdí: "Jednoznačná vina je na radních." Petr MAREŠ, místopředseda vlády pro vědu, výzkum a lidské zdroje, předseda Unie svobody-DEU: To je selhání rady, rada i za tehdy platných zákonů měla možnost konat a nekonala. Cyril SVOBODA, místopředseda vlády, ministr zahraničních věcí, předseda KDU-ČSL: Ta nese první a jednoznačnou odpovědnost. Nehájila zájmy České republiky. Patrik KAIZR, redaktor: Velmi otevřeně se mezi některými poslanci mluví o tom, že celý problém je výsledkem i opoziční smlouvy mezi ČSSD a ODS. Členové těchto stran měli tehdy v radě většinu. Mirek TOPOLÁNEK, předseda ODS: Jestli nám chcete přišít nějakou zodpovědnost, opoziční smlouva i toleranční patent nikdy neřešila žádné mediální otázky. Patrik KAIZR, redaktor: Vladimír Špidla ale včera v rozhlasové stanici BBC řekl, že intenzivní kontakty, které měli s Vladimírem Železným v začátcích sporu se CME Miloš Zeman a Václav Klaus, nebyly vhodné. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:24 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
