| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| středa 12. března 2003, 18:00 SEČ | |||||||||||||||
| Bohuslav Sobotka | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Plán ostravské Union banky podle Bohuslava Sobotky neobsahuje žádný reálný návrh na obnovení likvidity.
Přepis rozhovoru Citace rozhovoru v médiích Od pondělí do pátku, pravidelně v tomto čase, vysíláme Interview BBC, ne jinak je tomu i dnes. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl ministr financí České republiky Bohuslav Sobotka. Vítejte v BBC. Hezký dobrý den. Dobrý den. Jste ministrem financí ve vládě, která v úterý získala v Poslanecké sněmovně opětovně důvěru. Komentátoři ovšem i přes zisk důvěry nepovažují současnou vládu za silnou. Jaké pro to máte vysvětlení? Tak, to vysvětlení je matematické, vláda má převahu jednoho hlasu. V několika hlasováních se již ukázalo, že i tento jeden hlas je nejistým hlasem, takže pak přirozeně spekulace o tom, že tato vláda není příliš silná, jsou na místě. Bohužel, Česká republika v uplynulých letech snad s výjimkou období let 92, 93, neměla nikdy silnou vládu. Velmi často se tady střídaly menšinové vlády, vlády, které byly závislé na Josefech Vágnerech a podobně. Slabé postavení koaliční vlády premiéra Vladimíra Špidli rozebírá například komentátor Mladé fronty Dnes, Jan Macháček v textu: "Je to vláda bezmocných." Myslíte, že je přiléhavý ten titulek? Je to vláda bezmocných? Já se domnívám, že ne. Vláda má celou řadu exekutivních pravomocí, které využívá s různou mírou intenzity. Je to vláda, která je schopná prosadit v parlamentu zákony. Nám se minulý týden podařilo prosadit schválení tří klíčových dluhopisových zákonů, které, když vezmu jeden z nich, tak ten se nedařilo schválit uplynulé celé dva roky, navzdory opoziční smlouvě a přesto se nám podařilo dosáhnout úspěchu. Takže myslím si, že ta vládní krize, nebo otázka síly či stability vlády, souvisí také s vnitřní komunikací a se schopností se dohodnout a hledat dohodu. Macháček v tom citovaném textu rozebírá roviny moci a teď cituji doslova: "Další rovina moci spočívá v tom, že vláda plně kontroluje, a nebo ne, v závorce, státní podíly v klíčových fondech, agenturách a státních podnicích. Tedy všude tam, kde se významně soustřeďuje ekonomická moc." A opět citát: "Například ve vlivné konsolidační agentuře, která rozhoduje o pohledávkách bank za stovky miliard korun dosud ovládají mocnou dozorčí radu struktury z dob opoziční smlouvy. Předsedou je stále poslanec ODS Vlastimil Tlustý. Ministr Sobotka již několikrát neuspěl s pokusy o obměnu dozorčí rady. Hlasují proti němu, jak jinak, lidé z jeho vlastní strany." konec citátu. Není toto vhodný příklad toho, že jste bezmocný ministr financí? Já nejsem bezmocný ministr financí a musím říci, že jsem schopen prosazovat rozhodnutí vlády vůči konsolidační agentuře a není tomu tak, že by konsolidační agentura neplnila to, co jí vláda uloží nebo to, co jí uloží ministerstvo financí. Pokud jde o složení dozorčí rady konsolidační agentury, já bych si dokázal představit lepší složení této dozorčí rady a domnívám se, že by bylo na místě, aby předsedou dozorčí rady byl představitel vládní koalice a učinil jsem v tomto smyslu pokus a myslím si, že je na čase, abychom učinily další. Kdy? To je věc některé z příštích schůzí dozorčí rady konsolidační agentury, ale v každém případě si myslím, že by předsedou dozorčí rady měl být vládní poslanec. Můžete říci jeho jméno? Bude to některý z členů dozorčí rady, předpokládám za sociální demokracii. Buďte konkrétní. Který člověk podle vás v čele dozorčí rady České konsolidační agentury bude nejlépe hájit zájmy státu? Bude to některý z poslanců sociální demokracie. O tom, kdo to bude se ještě rozhodne. Řekněte, prosím, jméno, které vy osobně z těch lidí, kteří jsou v dozorčí radě České konsolidační agentuře? To já myslím, že je potřeba se zeptat předsedy poslaneckého klubu a lidí, kteří tam v dozorčí radě o těchto věcech budou svým hlasováním rozhodovat. Vy ale chcete, aby to bylo co nejdříve? Já usiluji o to, aby došlo ke změně. Neprokázali jste, vy jako ministr financí a také ministr pro místní rozvoj Pavel Němec, na zákonu o nájemném, který jste doposud nebyli schopni vypracovat, byť jste dostali první termín do konce ledna, že opět jste slabou vládou, která není schopná se dohodnout? Zákon o nájemném zpracovalo ministerstvo financí. Zpracovalo ho ministerstvo pro místní rozvoj. V tuto chvíli není na nás, abychom šli nad rámec mantinelu svých politických stran. O tom musí rozhodnout ve finále vláda, my jsme hledali možnosti určitých technických kompromisů, některé se našly, jiné se nenašly a v tuto chvíli to není na nás, abychom hledali dohodu koaličních stran. Tu musí hledat jejich předsedové. Vy jste ale měli vypracovat společný návrh, nemýlím-li se? Ukázalo se, že ty přístupy sociální demokracie a Unie svobody k věci tak podstatné, jako je systém budoucí regulace nájemného, jsou natolik odlišné, že se prostě nepodařilo nalézt společnou rovinu, ty odlišné přístupy do značné míry zůstaly zachovány. Já v tuto chvíli usiluji o to, aby ten model byl sociálně únosný, aby neznamenal dramatické zvýšení nájemného v bytech, které jsou dnes regulovány a chci, aby i v budoucnu a natrvalo, se zvyšování nájemného odvíjelo od kvality bydlení, od kvality toho bytu, od jeho polohy, a aby nemělo drastické dopady do příjmů domácností, které dnes bydlí v bytech s regulovaným nájemným. Kolega Němec má daleko liberálnější představy o tom, jak se má vyvíjet nájemné a my jsme prostě shodu nenašli. Jen pro úplnost, ministerstvo pro místní rozvoj navrhuje, aby se nájemné ročně zvyšovalo o patnáct procent, ministerstvo financí požaduje růst maximálně deset procent. Shoda zatím nebyla ani v délce takzvaného přechodného období, ve kterém by se nůžky mezi regulovaným a tržním nájemném měly uzavírat. Znamená to, že vy příští týden předložíte vládě váš návrh, to znamená, růst maximálně deset procent? Ano, já usiluji o to, aby napříště vláda jednala o návrhu, který předložilo ministerstvo financí. Mám přirozeně připraveny i určité kompromisní návrhy, které by směřovaly k onomu přechodnému období. To si myslím, že by mohlo být předmětem koaliční shody a o to bychom opřeli potom společný postup při prosazování tohoto návrhu zákona v Poslanecké sněmovně a Senátu. Řekněte, prosím, tu vstřícnou část, která se týká toho takzvaného přechodného období, ten kompromisní návrh, který chcete příští týden předložit vládě? Existuje několik variant a já v tuto chvíli počkám, až na jednání vlády s jejich prezentací. Jednu, alespoň nám řekněte. Ten systém přechodného období spočívá v tom, že v rozsahu, řekněme, dvou nebo tří let, by se nájemné zvyšovalo ročně o určitou pevnou částku procentní, hovoří se o sedmi, o deseti procentech a teprve po uplynutí tohoto dvou až tříletého přechodného období by nastal ten trvalý systém místního obvyklého nájemného, tak jak ho navrhuje ministerstvo financí. Ten rozdíl mezi námi není pouze v procentech, pokud by to tak bylo, tak by se ten kompromis dal hledat nějakou matematickou formulí, nějakým průměrem. Ten rozdíl je také v tom, do jaké míry při stanovení toho místního obvyklého nájemného, toho jakéhosi cenového zrcadla bereme v úvahu regulované a neregulované nájmy a kolega Němec v tom svém systému poněkud potlačuje tu váhu dosud regulovaných nájmů a posiluje váhu neregulovaných nájmů, to znamená, ten jeho systém celkově směřuje k rychlejšímu tempu zvyšování nájemného, než systém, který předkládá ministerstvo financí. Tím, že předložíte vládě svůj návrh na nejbližším zasedání, nemáte obavy, že tím můžete vyprovokovat krizi ve vládní koalici, protože se Unie svobody, demokratická unie, jako koaliční partner může cítit dotčena? Já si myslím, že ten rozpor není natolik zásadní, aby byl důvodem vládní krize. Ovšem je zde jisté moratorium na nájemné, tří měsíční moratorium na nájemné, které vyprší 19. března a to moratorium schválila vláda loni v prosinci. Jak se zachováte? Vy už jste naznačil 5. března, že jste pro prodloužení moratoria. Jak by mělo být upraveno moratorium v celé věci, když budete ve středu předkládat vládě návrh zákona o nájemném ve své verzi? Rozhodnutí o moratoriu je samostatné rozhodnutí vlády, to nesouvisí s projednáváním, bezprostředně s projednáváním novely zákona o nájemném nebo s novým zákonem, ale já musím říci, že... Promiňte, souvisí, protože to kvůli tomu bylo i vyhlášeno, že Ústavní soud... ...jistě, ono bylo vyhlášeno kvůli rozhodnutí Ústavního soudu, nikoli kvůli tomu, že by, že by tady nebyl, nebyl zákon, který by upravoval tyto, tyto poměry v oblasti regulace nájemného. Prostě bylo rozhodnutí Ústavního soudu, na to vláda reagovala vyhlášením cenového moratoria, proto abychom ho případně prodloužili, musíme mít jasné signály z terénu, že se opět schyluje k podobné situaci, která tady byla na konci loňského roku, tj., že majitelé domů ve větším počtu se snaží nutit nájemníky k uzavírání pro ně nevýhodných smluv. Z toho, co říkáte vyvozuji správně, že vy počkáte do 19. března, respektive do půlnoci z 19 na 20. března, kdy vyprší ono cenové moratorium. Pak se uvidí třeba týden, jak vypadá situace v terénu a podle toho se vláda zařídí, zda bude obnovovat a hlasovat o obnovení cenového moratoria, či nikoli. Rozumím vám? Toto mi připadá jako logický scénář a já se domnívám, že pro automatické prodloužení moratoria v tuto chvíli nemáme dostatek argumentů a vláda bude pružně reagovat na situaci v terénu. Co, když Ústavní soud, který má o celé věci rozhodovat, kvůli tomu, že to je aktuální věc 19. března, co, když Ústavní soud rozhodne, že další cenové moratorium by bylo protiústavní? Já se domnívám, že ne. Ústavní soud pro takové rozhodnutí nemá žádnou oporu v ústavě, moratorium vychází z platného zákona o cenách, to ustanovení v zákoně o cenách existuje více než deset let, nikdy nebylo předmětem zpochybnění ani ze strany politických představitelů ani Ústavního soudu. A já se nedomnívám, že Ústavní soud nyní může zrušit cenové moratorium. Pokud by tak učinil, pak skutečně je to další velký otazník nad rozhodováním našeho Ústavního soudu. A v případě, že tak učiní, tak se řídíte rozhodnutím Ústavního soudu a nebudete obnovovat cenové moratorium? Nic jiného nám nezbude. Ústavní soud má z ústavy takovou pozici, že politická reprezentace se musí podřizovat jeho rozhodnutím, byť je nepokládáme za rozumná, ani užitečná. Poslední otázka, týkající se zákona o nájemném. V případě, že vláda ve středu, kdy jí předložíte návrh, nějak rozhodne. Předpokládám, že vy očekáváte, že nějak rozhodne, že to opět nebude uhráno do jisté dohody a dalšího dohadování. Já si myslím, že vláda je tu od toho, aby především rozhodovala, takže myslím si, že to projednávání již nelze dále protahovat. Očekáváte, že zákon o nájemném je tak nutný pro Českou republiku a pro situaci v bytové politice v České republiky, že předložíte Poslanecké sněmovně jako vláda návrh zákona o nájemném ve zkráceném řízení, tedy v takzvané legislativní nouzi? Já se domnívám, že tady existuje naléhavost toho, abychom zde měli již platnou normu, která by upravovala především do budoucna ty vztahy mezi pronajímatelem a nájemníkem. Zejména proto, aby lidé měli určitou jistotu a mohli, mohli se připravovat na budoucnost. Na duhou stranu ta norma je natolik složitá, že si nedokážu představit, že by ji Poslanecká sněmovna tolerovala, projednání této normy ve zkráceném řízení tak, aby nebylo například možné uplatňovat pozměňující návrhy. Takže, i kdybych si to přál, tak si myslím, že to není reálné, abychom dosáhli tohoto projednávání... Ale za pokus to stojí. Pokusíte se o to? ...to, co stojí v každém případě za pokus, je zkrácení lhůty pro projednání tohoto návrhu ve výborech. Skutečně se domnívám, že ve výborech tento návrh nemusí ležet celou dobu šedesáti dnů a tento termín se dá zkrátit. Další téma, problémy českého bankovního sektoru. 21. února 2003 zůstaly uzavřené pobočky Union banky. 4. března o problému Union banky, u které mělo účet bezmála čtvrt milionů klientů, jednala Poslanecká sněmovna. Guvernér Centrální banky, Zdeněk Tůma, před poslanci k budoucnosti bankovního domu uvedl. Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky (zvuková ukázka): V současné situaci je další vývoj především v rukou akcionářů a managementu, je zřejmé, že tím obecným jmenovatelem problémů je finanční nestabilita a jedná se o to, zda management a akcionáři budou schopni přijít s takovým plánem, který přesvědčí veřejnost o tom, že banka je dostatečně kredibilní a může nadále fungovat. V závislosti na tom, jestli management a akcionáři s něčím takovým přijdou, tak my rozhodneme v rámci správního řízení, které jsme tedy zahájili na základě, na základě, na základě uzavření poboček a nedostatečné likvidity. Uvedl 4. března v Poslanecké sněmovně guvernér České národní banky Zdeněk Tůma. Nově dopracovaný krizový plán představenstva Union banky předpokládá, že by klienty vyplatil fond pojištění vkladů, jemuž by banka pak peníze splácela. Právní normy totiž neumožňují bance, rozumějme Union bance, zahájit pouze částečné vyplácení vkladů. Zákony ale zřejmě ani nepřipouštějí řešení, které navrhuje vedení Union banky. Generální ředitel Union banky, Roman Mentlík, v rozhovoru pro BBC uvedl, že stále věří v záchranu bankovního domu. Roman MENTLÍK, generální ředitel Union banky (zvuková ukázka): Já otevřeně říkám, že v podstatě mým úkolem bylo, a troufám si tvrdit, že se za ten týden podařilo najít určitou variantu. Použijme lidového výrazu, vrátit banku do hry. Generální ředitel Union banky Roman Mentlík. Ministerstvo financí předalo České národní bance stanovisko k plánu záchrany ostravské Union banky, ve kterém doporučilo pokračovat ve správním řízení o odnětí bankovní licence. Stručná otázka na českého ministra financí. Proč? Tento plán, který jsme obdrželi a který jsme měli možnost přes víkend posoudit, neobsahuje žádný reálný návrh na obnovení likvidity banky v tom rozsahu, jak ho podle našeho přesvědčení, banka nyní potřebuje. Základem tohoto plánu byl návrh na to, aby fond pojištění vkladů půjčil Union bance finanční prostředky. To zákon fondu pojištění vkladů neumožňuje, čili tento návrh se opíral o postup, který je v rozporu se zákonem a já jsem obdržel stanovisko z právní rady, z fondu pojištění vkladů, které bylo odmítavé k této variantě řešení a i na základě tohoto stanoviska jsem adresoval dopis bankovní radě a panu guvernérovi, ve kterém skutečně navrhuji, aby bankovní rada pokračovala v řízení odnětí bankovní licence, protože žádný z těch návrhů, který jsme měli možnost si prostudovat nevede k obnovení likvidity a k tomu, aby banka mohla obnovit svůj provoz. Vy v tom skutečně nevidíte, v návrhu na záchranu Union banky, rozumějme v návrhu managementu žádné světélko na konci tunelu? To znamená... My jsme tam skutečně nenašli žádný pevný bod. Takovým pevným bodem by mohl být vstup nějakého investora, prodej banky nebo něco podobného, nějaké dlouhodobé trvalejší řešení. Tomáš Pitr, promiňte, Tomáš Pitr podnikatel, který stále tvrdí, že chce zachránit Union banku tvrdí, že jednají s investory, jedním zahraničním a jedním českým, v plánu na záchranu Union banky nic takového nebylo, investor? Já se domnívám, že by především lidé z bankovní rady mohli vyprávět o tom, jak dlouho již růstní představitelé Union banky, kteří se tam během těch několika let vystřídali, jednají s různými investory. Ta informace je stále tatáž. Jednáme s investory, jednáme s investory, bohužel důvěra veřejnosti je podle našeho mínění v Union banku podlomena a na to, aby banka byla obnovena, je potřeba mít jasné, konkrétní, vykalkulované řešení a v tuto chvíli žádné takové řešení není na stole. Generální ředitel Union banky, Roman Mentlík, před týdnem v rozhovoru pro BBC vyjádřil přání se s vámi, s českým ministrem financí setkat a následně dodal, že nechce pomoc od státu. Roman METLÍK, generální ředitel Union banky (zvuková ukázka): Kdy my nestojíme s nataženou rukou a neříkáme státe, státe dej nám prostředky, ale je naprosto evidentní, že v situaci, v které se banka nachází, bez součinnosti, to znamená bez určité podpory, bankovnictví je obecně nejcitlivější v podstatě na komentáře, na vnější prostředí, to znamená, pokud bude jediný tým, který věří v potencionálně pozitivní řešení, představován a reprezentován pouze mými, mými kolegy, tak naše šance dosáhnout úspěchu je samozřejmě velice, velice limitovaná. Uvedl před týdnem v BBC generální ředitel Union banky, Roman Mentlík. On nabádal ministerstvo financí k jisté zdrženlivosti, aby krizovní management nebyl skutečně jediným, který věří v záchranu. Sešel jste se s krizovým manažerem Romanem Mentlíkem? Nesešel a já k tomu nemám žádný důvod, abych se s ním scházel. Pokud jde o stanovisko, které si vyžádala Česká národní banka, to jsme poskytli. Když jsem poslouchal pana Mentlíka v tomto vyjádření, já musím říci, na jedné straně jsou sny, přání a víra a na druhé straně je tvrdá realita a realita bankovního sektoru a realita Union banky. Ta realita není dána tím, že by dnes lidé nepřáli Union bance, aby našla cestu z této vážné situace a z této krize. Ta realita je dána rozhodováním akcionářů, majitelů a managementu Union banky v minulých letech a zejména je dána tím, že Union banka půjčovala prostředky svým akcionářům, také svým akcionářům, zejména svým akcionářům a tyto finanční prostředky se do banky nevrátily. Já pokládám za ještě velmi důležité, abych se vrátil ještě k jedné věci. Vy jste tady hovořil o situaci bankovního sektoru. Union banka je malý segment, když je to složitá situace pro velké množství lidí a já jsme každý den konfrontován s konkrétními případy lidí, kterým tam zůstaly finanční prostředky a je to nemilé a je to skutečně v řadě případů velká tragédie. Náš bankovní sektor, jako celek je stabilizován. Nehrozí mu nebezpečí, nehrozí žádné recidivy... Promiňte, hovořil jsem, hovořil jsem obecně o bankovním sektoru i z toho důvodu, že v úterý zůstala zavřená další banka a to plzeňská banka, byť to není banka, která by, kterou by bylo možné srovnat s Union bankou. Ne, tuto banku nelze srovnávat s jinými bankami. Tato banka měla nebo má pouze jednu pobočku a fungovala na základě omezené licence, takže to není věc, která by znamenala nějaký systémový problém. V žádném případě, ani lokální problém to neznamená z hlediska Plzně, jako města. Ale myslím si, že to, co je velmi důležité říci, že díky tomu, že Zemanova vláda provedla velmi razantní privatizaci a restrukturalizaci bankovního sektoru, tak náš bankovní sektor je dnes ve velmi dobrém stavu a v žádném případě nehrozí situace, která se odehrála v Union bance, některé z jiných bank. Ta plzeňská banka má podle pondělního rozsudku zaplatit vytunelovaným CS fondům jedna celých jednu desetinu miliardy, plus stamilionové úroky. Myslíte si, že i tato situace povede k odebrání licence plzeňské banky? To je věc pro regulátora. A z pohledu ministerstva financí? Odpovědnost, odpovědnost má centrální banka, my s plzeňskou centrální bankou nemáme žádné vztahy a nemáme žádné informace o její činnosti. Když se znovu vrátíme posledními dvěmi otázkami k Union bance. Jak bylo řečeno, 4. března jednala kolem situace Union banky Poslanecká sněmovna. V závěrečném usnesení Sněmovna doporučila a teď cituji doslova: "České národní bance a ministerstvu financí, aby při řešení situace kolem Union banky postupovala tak, aby byly v prioritní a maximální míře ochráněny vklady klientů Union banky." konec citátu. Co jste jako ministr financí udělal pro to, aby jste naplnil usnesení Sněmovny? Ministerstvo financí má svého zástupce ve správní radě fondu pojištění vkladů. Já velmi intenzivně sleduji činnost tohoto fondu, jsem s ní spokojen, protože fond se připravuje na všechny možné eventuality, které by mohly nastat v rámci řízení odebrání licence. Kdy se začne vyplácet? To je otázka, která beze sporu zajímá čtvrt milionu klientů, kteří mají v Union bance peníze. Fond pojištění vkladů nezanedbal nic. Příslušná výběrová řízení běží a teď už záleží pouze na tom, jak rychle rozhodne Česká národní banka o osudu Union banky. Od toho se potom mohou odvinout kalendáře a různé harmonogramy. V případě, že centrální banka rozhodne, jak naznačují některé signály, do konce týdne, protože centrální banka chtěla rozhodnout co nejrychleji. Je fond pojištění vkladů tedy připraven od příštího týdne vyplácet? Ten proces bude řádově v několika měsících, ale v každém případě já usiluji o to, já osobně usiluji o to, aby fond pojištění vkladů byl maximálně připraven a reagoval velmi rychle. Fond pojištění vkladů ale nemá dostatek peněz na to, aby vyplatil pojištěné vklady, které jsou v Union bance. Už je vyřešeno, kde se získá ta zbývající část? Fond pojištění vkladů má k dispozici daleko více finančních prostředků než v minulosti. Tam je v tuto chvíli k dispozici devět miliard korun. Je potřeba sehnat částku, která o něco více převyšuje tři miliardy korun a v tuto chvíli je vypsáno výběrové řízení na banku či skupinu bank, která by poskytla půjčku fondu pojištění vkladu, čili... Podle vás s těmi penězi nebude problém. Já se domnívám, že s tím nebude problém a nepůjdou tam finanční prostředky ze státního rozpočtu. Myslím si, že ta prvotní cesta, komerční úvěr fondu pojištění vkladu by se mohla ukázat, jako reálná. Poslední téma, reforma veřejných financí. Právě reforma veřejných financí byla jedním ze zásadních témat. V projevu premiéra Vladimíra Špidly, když v úterý obhajoval před poslanci, proč by měli vyslovit důvěru jeho vládě. Vladimír ŠPIDLA, předseda vlády, předseda ČSSD (zvuková ukázka): A v debatě s koaličními partnery se podařilo vytvořit základ pro fiskální reformu a nemohou v žádném případě přijmout myšlenku, že fiskální reforma je odložena k ledu, že nepokračuje, a že se nezrealizuje. To, co se vykonalo, je poměrně velké a s plnou vážností lze říci, že žádná vláda před námi se neodvážila k tak významnému kroku, kromě některých pokusů, které byly svým způsobem groteskní, jako představa věčně vyrovnaného rozpočtu, která se samozřejmě neuplatnila ani v ekonomické, ani v politické praxi. Uvedl v úterý v Poslanecké sněmovně premiér Vladimír Špidla. Vy jste ještě před úterním hlasováním o důvěře vládě připustil, že se kvůli vládní krizi, cituji doslova: "Poněkud zpomalily práce a debaty nad celkovou koncepcí reformy." konec citátu. 6. března vaše ministerstvo vydalo tiskovou zprávu, podle níž nadále předpokládáte, že konečnou podobu veřejných rozpočtů schválí vláda do konce června. Odpovězte pane ministře, prosím, jednoznačně, na jednoznačně položenou otázku, a to slovy ano či ne, v případě, že by se současná vládní koalice nebyla sto dohodnout na reformě veřejných financí. Byl by to důvod k jejímu pádu? Já se domnívám, že tato vláda si nemůže dovolit, aby byla udržovací vládou a v každém případě si myslím, že její povinností je, aby prosadila reformu veřejných financí. Pokud tato vláda nepřispěje ke konsolidaci veřejných financí rozhodným způsobem, pak si myslím, že skutečně nemá v této podobě právo na další existenci. Znamená to, že právě reforma veřejných financí bude de facto dalším projevením důvěry či nedůvěry, respektive pádu či nepádu vlády? Myslím si, že jsou dvě klíčová témata. Tou první je reforma veřejných financí, druhým tématem je penzijní reforma, to jsou všechno závažné úkoly, my si tady nemůžeme dovolit čekat a hrát si na udržovací vládu a tato vláda je vládou reformní a ty výsledky tomuto musí odpovídat. Většina ekonomů se ale shoduje, že nejkontroverznějším tématem pro další budoucnost koaliční vlády je právě reforma veřejných financí a ekonomové se shodují na tom, že se vláda bude vyhýbat situacím, které by mohli ohrozit její existenci, včetně reformy veřejných financí, to znamená, že se vyhýbat nebudete a než nějakou malou reformu, což by se ani nedalo nazvat, jako reforma, tak raději pád vlády? Já jsem velmi rád, že se předseda ve svém vystoupením takto veřejně k reformě veřejných rozpočtů přihlásil. Z toho je evidentní, že tato věc bude součástí agendy vlády a ta reforma je míněna vážně, není to míněno jako nějaké kosmetické opatření, ale naším cílem je stanovit fiskální cíl a udělat všechno pro to, abychom ho dosáhli. Možná navzdory populistické opozici. Vy jste vládě i veřejnosti předložil dvě varianty reformy veřejných rozpočtů. Varianta označovaná jako radikálnější počítá s výraznějšími škrty ve výdajích státního rozpočtu. Vést by měla k poklesu deficitu veřejných financí v roce 2006 na tři celá sedm desetiny procenta hrubého domácího produktu, z rekordních šesti celých tři desetin procenta hrubého domácího produktu v roce 2003. Ukázalo se již nyní, že projde spíše radikálnější varianta, než varianta mírnější? Já se domnívám, že na to, abychom mohli jasně stanovit fiskální cíl, musíme ve vládě ještě dokončit debatu o jednotlivých opatřeních. Pokud ve vládě bude shoda na tom, že budeme schopni učinit zásadní opatření na příjmové i výdajové straně, pak má cenu, abychom si stanovili ten fiskální cíl na úrovni radikálnější varianty, pokud ne, tak musíme hledat nějakou jinou polohu. Pro mě je klíčové... Promiňte, neměla by se nejdříve hledat ta poloha a pak dílčí věci? A ne od dílčích věcí hledat... Ne, protože ty dílčí věci jsou skutečně podstatné. Ten cíl si můžete namalovat velmi jednoduše, ale pokud jasně neřeknete, jak jste schopen ho dosáhnout, pak jakákoli reforma ztrácí kredibilitu a je to jenom, je to jenom slohové cvičení nebo domácí úkol. V současnosti se tedy neví, jestli bude přijata radikálnější nebo ta méně radikálnější varianta? Když se podívám na shodu, která, které zatím bylo dosaženo, tak si myslím, že směřujeme k tomu, abychom fiskální cíl ukotvili někde kolem čtyř procent deficitu v roce 2006. Myslím si, že směřujeme spíše k radikálnější verzi reformy, ale bude záležet na konkrétních rozhodnutích a je velmi důležité, aby hlavně změny zákonů prošly včas v Poslanecké sněmovně a v Senátu. Tam bude muset vláda soustředit veškeré své úsilí. Vy jste hovořil o dvou návrzích, které zatím se vypracovávají, na nichž se pracuje, a to o novele zákona o stavebním spoření a novele zákona o nemocenském pojištění. S jakými úsporami počítáte v souvislosti s těmito novelami? To bude zákon o stavebním spoření, to je zákon, který velmi myslí na budoucnost. Úspory, které by byly ještě v rámci tohoto volebního období, se vztahují zejména k roku 2005 a k roku 2006. V roce 2006 by ty úspory mohly být téměř jedna miliarda korun. Pokud jde o nemocenské pojištění, našim cílem je stabilizovat výdaje v této oblasti tak, aby ten systém byl samofinancovatelný a i nadále nebylo potřeba tento systém nějak konsolidovat za pomoci státních finančních prostředků, ale naším prioritním cílem v této oblasti je také snížit fiktivní nemocnost a zabránit zneužívání tady toho systému. Myslím si, že... Jaké další novely zákonů přijdou? Vy jste zatím hovořil pouze o dvou. Jaké další už jsou na stole? Na stole v tuto chvíli je systém auditu výdajů veřejných rozpočtů, ten dnes schválila vláda, čili budeme revidovat výdaje jednotlivých rozpočtových kapitol. Před tím, než začneme chystat rozpočet na rok 2004. A další návrhy? Stavební spoření se připravuje na ministerstvu financí. Tam se připravuje také novela zákona o rozpočtových pravidlech, která by měla zakotvit ve víceletém rozpočtování v České republice. Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje novelu zákona o nemocenském pojištění a pokud jde o ty další návrhy, tak připravuje se na fondu národního majetku transformace a zánik fondu národního majetku a ty další věci existují ve formě konceptu, které jsou obsaženy v materiálu, který předloží ministerstvo financí a teď bude záležet na tom, jestli vláda tento koncept schválí. Pak je možné rozpracovat některé konkrétní normy. Bohužel, na rozhovor s českým ministrem financí Bohuslavem Sobotkou jsme měli pouze třicet minut, bylo by toho na hodinu. Věřím, že těch dalších minut dodáte vy, ve svém diáři co nejdřív? Pokusím se. Ministr financí. Díky za váš čas. Na shledanou. Hezký den. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích Sobotka: V čele dozorčí rady ČKA by měl být vládní poslanec PRAHA 12. března (ČTK) - Ministr financí Bohuslav Sobotka se chce na některém z příštích zasedání dozorčí rady České konsolidační agentury znovu pokusit změnit její personální obsazení. "Myslím, že by předsedou dozorčí rady měl být vládní poslanec, některý z členů dozorčí rady za sociální demokracii," řekl Sobotka v dnešním rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC. Dozorčí radu ČKA nyní vede šéf poslaneckého klubu ODS Vlastimil Tlustý. Personální změny ve vedení konsolidační agentury i v její dozorčí radě označil Sobotka za jednu ze svých priorit hned po nástupu do úřadu. Ministr v rozhovoru pro BBC dále řekl, že ve Fondu pojištění vkladů je nyní k dispozici devět miliard korun. Pro výplatu klientů Union banky je podle něj nutné sehnat tři miliardy korun. "Je vypsáno výběrové řízení na banku, či skupinu bank, která by poskytla půjčku Fondu pojištění vkladů," řekl ministr. Komerční úvěr FPV by se mohl podle něj mohl ukázat jako reálný. Na řešení situace klientů Union banky tak nepůjdou prostředky ze státního rozpočtu, uvedl ministr. Czechs near accord on slashing fiscal gap-FinMin PRAGUE, March 12 (Reuters) - Czech Finance Minister Bohuslav Sobotka said on Wednesday the coalition government was heading towards an agreement on slashing the fiscal deficit to below four percent of GDP by 2006 as he had proposed late last year. The burgeoning public finance deficit, seen surging to over six percent of gross domestic product this year, has posed the biggest obstacle to the Czechs' bid to join Europe's single currency shortly after becoming new EU members in May 2004. Under the Maastricht Treaty rules governing entry to the euro zone, the public gap must not exceed three percent of GDP. Social Democratic Prime Minister Vladimir Spidla moved the badly-needed public finance reforms to the top of the agenda after his three-party centre-left government narrowly survived a parliament confidence vote on Tuesday. "When I look at the agreement we have so far achieved, then I think we are heading towards anchoring the fiscal deficit target at around four percent (of GDP) in 2006," Sobotka said in an interview on the BBC Czech section. The government has dragged its feet on the fiscal reforms ever since Sobotka proposed a mixture of mostly spending cuts and some selected tax hikes to slash the gap to 3.7 percent of GDP by 2006. The minister told BBC: "I think we are heading towards the more radical version of reform (which foresees the 3.7 percent target) but it will depend on specific decisions (that the government and parliament have yet to take)." Sobotka has been consistently upbeat on the chances that the government and subsequently parliament pass his proposals but key senior cabinet members such as powerful Labour and Social Affairs Minister Zdenek Skromach have voiced strong objections. Skromach told Reuters last week any radical spending cuts aiming to squeeze the deficit to four percent and below would be "political suicide" for the Social Democrats who have kept power on pledges to build a Scandinavian-style welfare state. He said Sobotka's alternative scenario of cutting the fiscal gap to 4.9 percent of GDP by 2006 was the maximum the Social Democrats could accept without compromising the party platform. Both Sobotka and Skromach are members of the Social Democratic party. Analysts have said divisions on the pace of spending cuts between the Social Democrats and their two more fiscally-prudent junior coalition partners threaten to break up the current cabinet after a mid-June Czech referendum on EU accession. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:09 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
