| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| pátek 7. března 2003, 18:00 SEČ | |||||||||||||||
| Hynek Kmoníček | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Hynek Kmoníček prohlásil, že ho zpráva šéfa zbrojních inspektorů Hanse Blixe v Radě bezpečnosti překvapila, protože je vůči Iráku vstřícnější než se všeobecně předpokládalo.
Přepis rozhovoru Šéf zbrojních inspektorů Organizace spojených národů Hans Blix v pátek předstoupil před Radu bezpečnosti OSN se třetí zprávou od obnovení inspekcí v Iráku. Před klíčovou zprávou Hanse Blixe vystoupil ve čtvrtek večer na tiskové konferenci americký prezident George Bush. Jeho sdělení bylo stručné, jasné a výstižné. "Saddám Husajn neodzbrojuje, to je fakt, to nelze popřít," konstatoval do slova americký prezident George Bush. Americký spisovatel Gore Vidal v rozhovoru pro BBC podrobil politiku George Bushe v irácké krizi zdrcující kritice. Případnou válku proti Iráku označil za neústavní. Podle Vidala se však Bush už dávno pro válku rozhodl. "Přece nepošlete čtvrt milionu vojáků, což je velice drahá věc, navíc uprostřed recese, abyste je nepoužil. A my máme jednoznačný záměr je použít, já nevidím možnost, jak by teď Bush mohl ustoupit. Součástí jeho všeobecné neschopnosti je, že vůbec nemá potuchy o tom, co dělá a jaké to bude mít důsledky. Disponuje uvažováním, které mu nedovolí pokročit k dalšímu bodu," říká americký spisovatel Gore Vidal v rozhovoru pro BBC. Především o irácké krizi bude následujících třicet minut. Od pondělí do pátku pravidelně v tomto čase vysíláme Interview BBC, ne jinak je tomu i dnes. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. U mikrofonu v newyorském studiu BBC je velvyslanec České republiky při Organizaci spojených národů Hynek Kmoníček. Vítejte v Interview BBC, hezký, dobrý den do New Yorku. Dobrý den do Prahy. Potřetí předstoupil v pátek před Radu bezpečnosti OSN šéf zbrojních inspektorů Hans Blix se souhrnnou zprávou o odzbrojování Iráku. Vystoupení Hanse Blixe trvalo před Radou bezpečnosti OSN zhruba dvacet minut. Podle Blixe Irák spolupracuje o mnoho lépe, ale stále ne ještě zcela, tedy plně. Jak hodnotí třetí souhrnnou zprávu Hanse Blixe český velvyslanec při OSN Hynek Kmoníček? No, mě ta zpráva trošku překvapila v tom směru, že je vůči Iráku o něco pozitivnější, než bylo tady obecné očekávání v OSN. Tady se již asi deset dnů před zprávou hrála poměrně složitá diplomatická hra na téma, jestli v té zprávě bude nějaký příští návrh a časové oznámení, jak dál by měly inspekce probíhat. Protože bylo jasné, že není v zájmu americko-španělsko-anglického draftu rezoluce, který počítá s tím, že vlastně inspekce výsledek nepřinesly, aby přišel šéf inspektorů a přinesl časový program na, jak on sám dnes řekl, několik měsíců dopředu, to je zcela proti časování původních autorů rezoluce, kteří měli pocit, že hra již skončila. Vy jste tedy předpokládal, že bude ona rezoluce, respektive ne rezoluce, ale ta zpráva, méně vstřícnější k Iráku? Očekával jsem, že bude možná Hans Blix trošku diplomaticky zakrytější ohledně časování. To znamená, že nakonec nějakým způsobem obejde ve svém vystoupení to, co by obejít mohl, to znamená konkrétní návrhy a časová témata, jak dlouho vlastně k inspekcím potřebuje. Tím, že tam řekl tu větu, kterou zachytila okamžitě i média, tu klíčovou, že to není otázka týdnů, ale také to není otázka roků, nýbrž několika měsíců, tak vlastně došlo z jeho strany poprvé ke konkretizaci, kolik času by potřeboval k tomu, aby mohl dodat ty výsledky, které od inspekcí všichni očekáváme. Vy jste zmínil tuto větu, my se k ní ještě v Interview BBC vrátíme, protože i my jsme ji zachytili. Když budeme srovnávat třetí Blixovo vystoupení s dvěma předchozími, dá se říci, že zprávy jsou čím dál pozitivnější a mohou odvrátit případnou vojenskou operaci? Hans Blix je velmi precizní v tom, že vlastně ty zprávy nikdy nemohou ani nic přivolat, ani nic odvrátit. Ty zprávy jsou natolik vyvážené, že jsou otevřené politické interpretaci. Hans Blix od začátku svého působení si dává velmi záležet na tom, aby zdůraznil, že on je pouze zaměstnancem rady bezpečnosti, který referuje radě bezpečnosti a jakékoliv politické nebo i technické a politicky zabarvené rozhodnutí jeho zpráv je plně v odpovědnosti rady. Čili Hans Blix pokračuje konzistentně v této pozici. Jestli vidíme nějaký vývoj v jeho zprávách, tak ten vývoj je možná trošku způsobený tím, že ty zprávy vlastně nemohou přinést nic moc nového, protože se množí. Hans Blix přichází dnes do rady bezpečnosti v periodě dvou, tří týdnů znovu a znovu a tím je nucen jít od stále větších a větších technických detailů. A větší a větší technické detaily není zrovna to, co by vyhovovalo čtení zprávy, která by měla dokázat, že se nic neděje. Ve chvíli, kdy musíte citovat detaily, vlastně dokazujete, že se něco děje. Když se budeme bavit o třetí zprávě, vy jste popsal, jak vlastně v současnosti chápete tu technologii těch zpráv, to znamená čím dál větší detaily, které se týkají jednotlivých prvků zbrojení i odzbrojování Iráku. Bylo něco v té třetí zprávě, co vám v ní chybělo? Ta třetí zpráva má dvě části, jednak to, co již bylo předáno členům rady bezpečnosti písemně, tam chybí vlastně vývoj za posledních deset dnů. To je to, co mi tam chybělo, to je to, co vlastně dnes Hans Blix dodal ústně. Takže z tohohle pohledu ne. Pro mne byla mnohem překvapivější konkrétnost zprávy ředitele Mezinárodní agentury pro atomovou energii Muhammada Baradeje ... Hovoříte, promiňte, hovoříte o té pasáži, že dokumenty dokazující tvrzení, že Irák se pokusil nakoupit uran, byly zfalšované? Ano. On tam hovořil v zásadě o třech velmi konkrétních věcech. Jedno byly trubky aluminiové, hliníkové v rozpětí osmdesát jedna milimetrů, druhá byla poměrně konkrétní dlouhá pasáž o dvanácti typech permanentních magnetů používaných v Iráku, nakolik mohou být využity nebo nevyužity při výstavbě centrifugy. Třetí část byla právě o obvinění Iráku, že mezi lety 1999 až 2001 nějakým způsobem získal obohacený uran z Nigeru, včetně toho, že vlastně tahle zpráva byla postavena na irácké návštěvě Nigeru, myslím, v únoru roku 1999, která zadala jaksi ten prvotní podnět k těmto podezřením. Z tohoto pohledu je podle vás tedy daleko důležitější, budeme-li se zabývat pátečním vystoupením dvou klíčových mužů, šéfa Mezinárodní agentury pro atomovou energii Muhammada Baradeje nebo šéfa zbrojních inspektorů OSN Hanse Blixe, je důležitější ta Baradejova zpráva? Ta Baradejova zpráva byla nesporně konkrétnější. Je to ale i tím, že není natolik politická, nemůže být politickým dokumentem, protože je obecně přijímáno, že vlastně irácký atomový výzkum tím, jak klesly všeobecně průmyslové irácké kapacity, vlastně zanikl v polovině devadesátých let. V tom ten problém není, nicméně oba dva vlastně konzistentně ve všech svých zprávách říkají jednu věc, ta je stále stejná od začátku devadesátých let, to je, jakým způsobem, kde a dokazatelně byly zlikvidovány zásoby chemických a biologických zbraní. To je to, kde je irácký problém, nikoliv v atomových zbraních. Dá se podle vás odhadnout, jaký vliv budou mít přednesené dvě zprávy v pátek na další vývoj irácké krize? No, dá se říct, že autorům rezoluce rozhodně příliš nepomohly. V téhle chvíli se stanoviska jaksi obou stran vidění toho iráckého problému ještě více vzdálila. Oponenti rezoluce si svou pozici více méně zacementovali tím středečním německo-rusko-francouzským prohlášením, čímž vlastně dokázali to, že se nedá předpokládat ani možná při nejdivočejší fantazii, že by k nějakému hlasování o draftu druhé rezoluce došlo dnes. Protože ani v reálném čase reálné politiky prostě by ministři nemohli jít proti názoru svých prezidentů a premiérů. A kdyby někdo v téhle chvíli požádal o hlasování, asi by je těžko teď hned do tří minut sehnali na telefonu k takhle závažnému rozhodnutí. Na druhé straně se dá počítat, že americká strana je ve velmi zvláštní pozici v tom, že zatímco klesající domácí podpora ji nutí k tomu, aby konečné rozhodnutí o úderu vůči Irák učinila co nejdříve, zahraniční situace ji nutí k přesně opačnému směru, aby ho učinila co nejpozději. Je to tedy otázka toho, jestli si prezident Bush vyhodnotí nutnost domácích politických priorit natolik vysokou, aby pominul stále více ubíhající otázku zahraniční podpory. Mé osobní uvažování vede k tomu, že obvykle v politice se domácí politické faktory hodnotí přece jenom výše než ty zahraničně-politické. Bush je prostě ... V každém případě, promiňte, ale ... promiňte, že vstupuji do vaší řeči, v každém případě ale obě vystoupení, která zazněla v pátek před Radou bezpečnosti OSN, vnímáte jako vystoupení, která spíše než celou situaci mohou urychlit, ji zpomalí? Jednoznačně. Jednoznačně. A nedá se říct ... byla vybalancovaná, nicméně celou situaci zpomalí právě tím, že tam došlo k tomu, že zazněl termín několik měsíců. To byla ta klíčová věta. Jenom ještě k té minulé myšlence. Prezident Bush totiž stojí před velmi těžkým rozhodnutím. Mnoho analytiků i tady ve Spojených státech říká, že pokud nevyužije čas několika málo týdnů ke konečnému rozhodnutí, tak už žádné rozhodnutí dělat nemusí. Prostě ten čas /nesrozumitelné/ politicky pročeká. I k Georgi Bushovi a k jeho problémům na domácí politické scéně se bezesporu vrátíme. Já jsem chtěl navázat ještě na tu klíčovou větu, vy na ní kladete, když se budeme bavit o vystoupení Hanse Blixe, hlavní důraz, stejně tak pravděpodobně ten důraz budou klást asi média, světové agentury už ten důraz kladou. Šéf zbrojních inspektorů OSN Hans Blix hovořil ve své zprávě o čase, který jeho tým ještě potřebuje. Podle Hanse Blixe inspekce a vyhodnocení dokumentů bude trvat ještě nějaký čas. To je ta podstatná věta, "ne roky, ani týdny, ale měsíce," řekl doslova Hans Blix. Podle vás je dostanou zbrojní inspektoři OSN, když Hans Blix si o ně takto rezolutně řekl? Víte, to je otázka, dostanou je tehdy, pokud nebude druhá rezoluce. Ale to je věštění z křišťálové koule. Americká strana jasně indikovala včera, že je rozhodnuta druhou rezoluci nechat k hlasování pravděpodobně v průběhu příštího týdne. Hlasování o druhé rezoluci je hlasování o tom, jestli Hans Blix ten čas dostane. Před páteční klíčovou zprávou Hanse Blixe vystoupil ve čtvrtek večer, jak již o tom byla řeč na tiskové konferenci, americký prezident George Bush, jeho sdělení bylo jasné, "Saddám Husajn, neodzbrojuje, to je fakt, to nelze popřít," řekl doslova George Bush. Americký prezident také konstatoval, že Spojené státy předloží návrh rezoluce k hlasování i s rizikem, že ho země, které s válkou nesouhlasí, zamítnou. Podle Bushe je nutné, aby zástupci členských zemí Rady bezpečnosti OSN jasně vyjádřili, jaký je jejich názor. "Chceme, aby lidé vstali a řekli, jaké je jejich mínění o Saddámu Husajnovi a o užitečnosti Rady bezpečnosti OSN, a tak je, milí, zlatí, čas, aby lidé odkryli karty a ukázali, na čí straně stojí, když dojde na Saddáma," řekl doslova americký prezident George Bush. Jak si český velvyslanec Hynek Kmoníček interpretoval tu Bushovu tiskovou konferenci před klíčovým vystoupením šéfa zbrojních inspektorů OSN Hanse Blixe před radou bezpečnosti? Byla to jenom vnitropolitická záležitost? Ne, byl to samozřejmě tvrdý vzkaz rady bezpečnosti a byla to zahraničně-politická odpověď na středeční francouzsko-rusko-německou iniciativu, kdy jasně řekli, že jakoukoliv rezoluci, ve které by byla zmínka ... nebo která by mohla být využita k úderu na Irák, budou vetovat. Je jasné, že v té chvíli muselo dojít k americké odpovědi, tak aby se vlastně vyvážily šance obou stran před dnešním zasedáním rady bezpečnosti. I proto prezident Bush přistoupil k tak bezprecedentnímu kroku, jako bylo jeho vystoupení a tisková konference, která byla mimochodem první přímá, nemýlím-li se, od listopadu loňského roku. Máte pravdu v tom, že to byla první přímá tisková konference vysílaná navíc v hlavním večerním čase ve Spojených státech amerických. Dá se tedy říci, že Bush tu situaci vyvážil, jak jste naznačoval, že to především bylo k tomu, aby se vyvážila situace před tím klíčovým jednáním rady bezpečnosti? Samozřejmě tam vždycky hovoříte v první řadě k domácímu publiku, ale též k zahraničnímu. Tady to bylo, myslím, v Bushově projevu vzácně vyváženo. Udělal maximum pro to, aby to vyvážil. Jak jsem hovořil i s delegáty, kteří ještě v této chvíli sedí okolo stolu rady bezpečnosti, ta situace byla padesát na padesát před tím, než Hans Blix pronesl svoji zprávu. Z toho, co říkáte, právě jsme vás na televizních obrazovkách světových televizí mohli sledovat, jak tam diskutujete v zákulisí při jednání a před jednáním Rady bezpečnosti Organizace spojených národů. Už ve čtvrtek prestižní britský ústav The Economist Intelligence Unit zveřejnil odhad, podle kterého Spojené státy získají pro svou rezoluci o Iráku v radě bezpečnosti většinu navzdory tomu, že to bude velmi těsná většina. Z toho, co říkáte, co víte ze zákulisí, to odpovídá tomuto odhadu? Ještě pořád já osobně jsem přesvědčen, že Spojené státy, Francie ... Velká Británie a Španělsko pro svou rezoluci mohou získat devět hlasů. Nevěřím, že by jich bylo o mnoho víc než devět. Z druhé strany po včerejším vývoji jsem se poprvé dostal ve své analýze k situaci, že nemohu vyloučit, že to nebude stačit, protože to někdo bude vetovat. Otázka je kdo, kdo za koho nebo nebude-li to současně, aby ze sebe sňaly tuto odpovědnost, vetovat takovou rezoluci víc států. Teď se tedy vůbec nedá ze současných informací, které máte jako český velvyslanec při Organizaci spojených národů, se nedá vůbec odhadovat časový rámec schvalování či případného zamítnutí druhé rezoluce a dalšího vývoje v irácké krizi. No, já se odvážím spekulovat, že kdybych byl teď svým americkým kolegou Johnem Negropontem, tak jsem na tom úplně stejně, přestože bych byl přímo u zdroje. To rozhodnutí prostě ještě nepadlo. Ta otázka je pořád ... poletuje ve vzduchu. A jak jsem právě i před jednáním rady bezpečnosti hovořil s několika ministry zemí, kteří v téhle chvíli jsou v radě bezpečnosti, já z toho vyvozuji, že ta inklinace obecně je k tomu, že by pro druhý návrh rezoluce devět hlasů mohlo být. Ale zároveň jsou si všichni vědomi toho, že třeba ten hlas do těch devíti dají právě proto, že jsou si skoro jisti, že to někdo jiný blude vetovat, takže v konci nebudou obviněni z toho, že spustili válku. Hraje se opravdu o hodiny nebo je to otázka dnů? Já bych řekl, že je to otázka příštího týdne, protože pokud americká strana bude trvat, a podle mého názoru bude trvat, na tom, že druhá rezoluce bude hlasována, je to otázka, která druhá rezoluce. Poslední naděje pro to, aby rada bezpečnosti zareagovala alespoň trochu jednotně a s větší šancí, že nikdo nebude nic vetovat, je podle mého názoru upravený draft, upravený text té druhé rezoluce, což je něco, na čem se tady v pozadí velmi tvrdě pracuje, velmi tvrdě vyjednává. A řekl bych, že to bude hlavní otázkou dnešních bilaterálních konzultací zejména pěti držitelů veta dnes odpoledne tady v New Yorku. Nepředpokládám, že by tématem těch konzultací mohlo být cokoliv jiného. Čili hledání takové formulace druhé rezoluce, aby mohla získat devět hlasů a mohla být nevetována. Teď se podíváme na celou krizi kolem Iráku i z českého pohledu. Vy jste řekl, že pro pokračování inspekcí je důležité, jak dopadne problém druhé rezoluce, pak se ukáže, zda Hans Blix jako šéf zbrojních inspektorů a jeho tým dostane ještě nějaký čas k dispozici. Česká republika před měsícem a půl oznámila, že je připravena přispět k posílení zbrojních inspekcí OSN, a to zhruba patnácti chemickými speciality. Na otázku, zda Česká republika již tento návrh předložila, odpovídal 21. února v Interview BBC předseda Valného shromáždění OSN Jan Kavan. Jan KAVAN, předseda Valného shromáždění OSN (zvuková ukázka): Parlament České republiky nerozhodl, že to mám tlumočit já. Byl jsem o to sice požádán ministrem obrany a jeho příslušný dopis jsem odevzdal, ale ministerstvo zahraničí rozhodlo, že tuto žádost má tlumočit pochopitelně velvyslanec České republiky při OSN Hynek Kmoníček. Slova předsedy Valného shromáždění Organizace spojených národů Jana Kavana z 21. února. Předložila Česká republika svůj návrh Organizaci spojených národů? Ten návrh byl oznámen UNMOVICu s tím, že hodláme předložit data těchto patnácti inspektorů. V téhle chvíli ale ještě od UNMOVICu nemáme zpět odpověď, jestli je skutečně budou chtít. Navíc dneska Hans Blix se k tomuhle problému vyjádřil celkem jasně, že to, co požaduje po radě bezpečnosti, není, jak přesně říkal, dvojnásobné množství inspektorů, ale dvojnásobné množství zpravodajských informací. Takže uvidíme, jestli tahle česká nabídka bude vůbec využita, protože v téhle chvíli se zdá, že inspektorů je dostatek. V každém případě byla předložena. Byl informován UNMOVIC, oficiálně ještě předložena nebyla, protože ve chvíli, kdy my takovou nabídku předložíme, tak vlastně si musíme být jistí, že bude přijata. Čili byl informován UNMOVIC, byl informován osobně doktor Hans Blix, že tady existuje tato česká možnost. Kdy podle vás padne to rozhodnutí, zda UNMOVIC využije případné české pomoci, řekněme, těch patnácti specialistů na chemické zbraně? Ve chvíli, kdy bude jasné, že inspekce dostanou další čas, a ve chvíli, kdy bude jasné, že někdo ze specifikací technických, které jsou českou stranou nabízeny, tam UNMOVICu chybí. Ale zdá se, že kapacity UNMOVICu jsou v tuto chvíli opravdu saturovány, jim nechybí lidé, jim chybí rozhodnutí rady bezpečnosti, kolik času na inspekce mají, a jim chybí zejména a jednoznačně velmi přesné, velmi důvěryhodné zpravodajské informace. To, co dnes chybí Hansi Blixovi nejvíc, jsou bezpilotní německá letadla, která budou dodána, to, co mu chybí, jsou zpravodajské informace z ruských špionážních letadel s nočním viděním, které by měly co nevidět začít nad Irákem létat. To jsou věci, které mu chybí, čili spíše technická data zpravodajského charakteru než přímo lidé. Před Radou bezpečnosti OSN vystoupil i ministr zahraničí Spolkové republiky Německo Joschka Fischer, ten prohlásil, že mírové odzbrojení Iráku zůstává reálnou alternativou válce, což je klasický ... dá se říct, že to je v posledních dnech, hodinách klasický postoj Německa? Je to klasický postoj Německa a není nerelevantní v jednom pohledu. Inspekce, a to nikdo nepopírá, dokonce ani zapřísáhlí nepřátelé války, mohou přinést výsledky v jediném okamžiku, když je na Irák sjednocený tlak mezinárodního společenství. Jakmile se ten tlak začíná drolit, inspekce nebudou přinášet výsledky. Ten považujete za dostatečný? Ten považuji v téhle chvíli ... no, dnes už ne za úplně dostatečný, před deseti, patnácti dny, kdy se lámalo rozhodnutí okolo tří set osmdesáti motorů pro rakety al-Samúd-2 a rakety samotné, ano, v té chvíli dosáhl tak jednoznačného tlaku, že Irák prostě v téhle otázce uhnul. Když jde ke konkrétnímu problému a je jednoznačný mezinárodní názor všech stran tohoto rozporu, že tady Irák prostě spolupracovat musí, Irák spolupracuje. Ovšem ve vzduchu stále zůstává řešení směrem válečným, tedy problematika válečného konfliktu. Organizace spojených národů ve druhé polovině února stáhla polovinu ze zhruba devíti set humanitárních pracovníků v Iráku. Předseda Valného shromáždění OSN a bývalý ministr zahraničí České republiky Jan Kavan 21. února v této souvislosti v rozhovoru pro BBC uvedl: Jan KAVAN, předseda Valného shromáždění OSN (zvuková ukázka): Je naprosto pochopitelné, že musíme vzít na vědomí vysokou pravděpodobnost vojenského zákroku. Nebýt na to připraveni by bylo skutečně naivní a hloupé, a to nejenom tím, že odjedou ohrožení pracovníci, ale OSN se dnes již zabývá například mapováním rekonstrukce Iráku po válce, to znamená i zajištěním potravin, zajištěním vody, zajištěním vybudování zničené infrastruktury. K plánům Organizace spojených národů na zajištění situace po případné válce předseda Valného shromáždění OSN Jan Kavan uvedl: Jan KAVAN, předseda Valného shromáždění OSN (zvuková ukázka): Plány, jak se s podobnou situací vyrovnat, se samozřejmě již v rámci OSN diskutují. Bylo by neuvážené něčím takovým se nezabývat, protože obrovské problémy vznikají právě na těch územích, kde došlo ke konfliktu. Potom se postkonfliktní rekonstrukce ignoruje nebo podceňuje, včetně například Afghánistánu a jiných území, kde dodnes se ty problémy řeší. Čili ... a v Iráku to bude ještě daleko, daleko složitější, čili bylo by od OSN nezodpovědné se tímto nezabývat. Ano, zabýváme se tím. Uvedl 21. února v rozhovoru pro BBC předseda Valného shromáždění OSN Jan Kavan. Otázka na českého velvyslance při Organizaci spojených národů Hynka Kmoníčka je tedy na místě, v jaké fázi, pane velvyslanče, jsou podle vašich informací plány na obnovu Iráku po případné válce? Já bych řekl, že jsou možná i konkrétnější než na americké straně, protože OSN ví, že se i v minulých krizí velmi často dostávala do situace, kdy rada bezpečnosti svolí k zásahu a zem po zásahu je potom s důvěrou svěřena do náruče OSN, aby ji spravovala. To znamená, že propracovanější plány má Organizace spojených národů než Spojené státy, které chtějí řešit iráckou krizi vojenským konfliktem? Já jsem neviděl americké plány, nemohu to tedy hodnotit. Mohu hodnotit to, co z nich uniká. Jestliže v téhle chvíli nejsou jasné náklady na úder, nejsou jasné, jak dlouho by vlastně měla vypadat americká vojenská přítomnost po zásahu v zemi, jestliže se hovoří o jakési formě vojenské správy jako v poválečném Japonsku v rozsahu dva až deset let, dost dobře si nedokážu představit, jestli dva a až deset let je dva roky nebo deset let. Z toho vychází ty finanční nároky. Navíc ... Promiňte, když se budeme ale bavit o plánech Organizace spojených národů, tak jsou už v jaké fázi? Ty plány se v podstatě týkají bezprostřední situace poté, kdy by k nějakému úderu opravdu došlo a nastala by humanitární krize. To je přesně to, s čím OSN pracuje v moha zemích světa, kde má své know-how a kde je brána jako dostatečně mezinárodní, politicky nezaujatá organizace, často jediná, která je schopna nějakým způsobem tuhle humanitární krizi zvládat. Čili to nejsou plány na industriální obnovu Iráku a další záležitosti, to jsou plány na řešení okamžité humanitární krize, která může velmi snadno nastat ve chvíli, kdy se situace zvrtne. Tady vlastně potvrzujete slova generálního tajemníka OSN Kofiho Annana, který ve čtvrtek uvedl, že v případě války bude muset OSN zajistit potraviny pro asi deset milionů uprchlíků. O jak velké případné potravinové a humanitární pomoci Česká republika uvažuje? To se budu muset zeptat dneska večer ministra zahraničí Cyrila Svobody, až ho za pár hodin uvidím, protože v téhle chvíli o tom nemám soustředěné informace. A byla Česká republika požádána, aby se zapojila do té humanitární a potravinové pomoci? Ne, oficiálně nám ještě žádná žádost nepřišla, protože je to opravdu i ve stavu plánování. Tady se tím zabývá jeden speciální útvar generálního tajemníka OSN, který v téhle chvíli asi dává dohromady poslední čísla, protože i tady panuje přesvědčení, že to, co se nám teď odehrává v radě bezpečnosti, je více méně hra o čas, to jest, že válka přijde. Válka přijde, to znamená, že vy budete muset chtít po Cyrilu Svobodovi pokud možno co nejjasnější zadání, jak velká bude případná česká potravinová a humanitární pomoc, protože se hraje pouze o čas. Je to tak. A dá se očekávat, že to bude nejenom státní záležitost, že to bude, jako to je třeba v Afghánistánu, kde působí Člověk v tísni, záležitost i nevládních organizací, nebo že stát bude působit za jejich pomoci a ony za pomoci státu a podobně. Když pracuje speciální odbor na celé věci, dá se říci, kolik případná ta humanitární a potravinová pomoc by vyšla v případě propuknutí nějakého válečného konfliktu? Čísla v téhle chvíli ještě rozhodně neuvolňují, protože záleží na tom, jakým způsobem by vlastně ten konflikt byl veden. Velmi to ovlivní například to, jestli bude nebo nebude v případě úderu využito území Turecka. To vám ta čísla tak změní, že v téhle chvíli je to opravdu předčasné. Základní data Organizace spojených národů týkající se Iráku cituji doslova: "V současnosti žije v Iráku asi pět milionů lidí bez pitné vody a téměř milion dětí trpí chronickou podvýživou." Neukazují tato data, že rozsah humanitární krize v Iráku usvědčují a usvědčila OSN malého až nulového vlivu, který v irácké krizi má? No, můžeme to vnímat takhle, otázka je, má-li kdo vliv větší na humanitární situaci v Iráku. OSN a Červený kříž jsou vlastně jediné dvě mezinárodní organizace, které relativně svobodně působí na iráckém území a jsou vnímány iráckými autoritami jako partner, se kterým vůbec diskutují. U všech čísel u všech rozvojových států, a Irák nesporně je rozvojový stát, já bych byl velmi, velmi zdrženlivý v tom, nakolik je brát jako čísla a několik jako kvalifikované odhady. V téhle chvíli na předměstí Bagdádu Saddám City žije několik set tisíc nebo milionů lidí, já mám obavu, že to neví ani sám Saddám Husajn. To byla poslední slova velvyslance České republiky při Organizaci spojených národů Hynka Kmoníčka. Já děkuji za čas, který jste věnoval ... Vám také. ... rozhlasové stanici BBC. Přeji hezký zbytek dne do New Yorku. Díky. Děkuji, na shledanou. Takové bylo Interview BBC, exkluzivní rozhovor s Hynkem Kmoníčkem. Od mikrofonu se loučí Václav Moravec. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:24 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
