 | |  |  | | čtvrtek 6. března 2003, 18:00 SEČ | | Michal Kraus |
| Michal Kraus kritizoval zásahy bývalého předsedy strany Miloše Zemana do činnosti současného vedení ČSSD.
Přepis rozhovoru
Poločas rozpadu, tak někteří sociální demokraté charakterizují situaci uvnitř své strany. Vládní koalice v čele s ČSSD nebyla schopna prosadit svého kandidáta na úřad českého prezidenta. Premiér Vladimír Špidla v pondělí oznámil, že jeho vláda požádá Poslaneckou sněmovnu o vyslovení důvěry. Vedení poslaneckého klubu sociální demokracie v úterý oznámilo rezignaci na své funkce. Důvody? Hovoří odstupující předseda poslaneckého klubu ČSSD Milan Urban.
Milan URBAN, odstupující předseda poslaneckého klubu ČSSD (zvuková ukázka): Ty důvody by se daly zjednodušeně popsat tak, že je velmi obtížné řídit poslanecký klub, kde dlouhodobě a trvale někteří jednotlivci dělají něco jiného, než říkají a tím oslabují důvěryhodnost celého klubu i jeho vedení.
Milan Urban míní, že by se ti poslanci, kteří nerespektují většinový názor strany, měli nad svým chováním zamyslet.
Milan URBAN, odstupující předseda poslaneckého klubu ČSSD (zvuková ukázka): Je to podle mého názoru i takový jasný postoj vedení poslaneckého klubu, aby ti, kteří takto se chovají vůči členům poslaneckého klubu, aby se chytli za nos.
Konstatuje odstupující předseda poslaneckého klubu ČSSD Milan Urban. Nejen o krizi v sociální demokracii bude následujících třicet minut. Vítejte při poslechu půl hodiny otázek a odpovědí. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl poslanec České strany sociálně demokratické a místopředseda sociálních demokratů Michal Kraus, poslanec a místopředseda sociálních demokratů Libereckého kraje Michal Kraus. Vítejte v BBC. Hezký dobrý den.
Hezké dobré odpoledne.
Média při popisu stavu, v němž se nyní nachází Česká strana sociálně demokratická, používají nejčastěji slovo krize. Přijde vám tento termín výstižný nebo byste použil termín jiný?
Tak rozhodně se nedá použít hodnocení sociální demokracie jako strany k ideálním stavům. Já se domnívám, že jsou to potíže strany, která vlastně ve svém druhém volebním období se dostala do situace, kdy nevládne sama a kdy nemá nic jistého, kdy si musí rozhodovat na základě křehké koalice a od toho se odvíjí celá řada záležitostí, které bych řekl, se dají nazvat potížemi s vládnutím a od toho se odvíjí samozřejmě i určitá problematika, která možná může vyvolávat pocit, že sociální demokracie prožívá určité kritické chvíle.
Vy byste použil tedy spíš sousloví potíže z vládnutí?
Já bych řekl potíže z vládnutí, potíže s adaptací na novou situaci, kdy sociální demokracie nemůže realizovat svůj vlastní program, ale musí hledat velice obtížně shodu, dohodu, kompromis, kdy křehká vládní většina v podstatě vytváří, jak se říká, jeden velký problém. A pochopitelně je tady ona zápletka s poněkud nešťastným výsledkem prezidentských voleb, kde si myslím, že přeci jenom možná své sehrál určitý postoj, postup bývalého předsedy Miloše Zemana, který podmínil svoji kandidaturu na prezidenta jakousi krizí, kde zřejmě předpokládá, že bude-li, ona krize přijde a vyvede sociální demokracii z ní. A ovšem ukázalo se, že krize přišla a v současné době sociální demokracie hledá velice složitě cestu ven.
Komentátoři a politologové se snaží popsat hlavní příčiny aktuálního stavu ČSSD. Podle některých může za krizi Vladimír Špidla, který prokázal svou neschopnost vést stranu a vládu. Podle jiných Miloš Zemana a jeho příznivci, kteří se snaží záměrně v sociální demokracii vyvolat krizi. Která z těchto dvou tezí je vám blízká?
Já si nemyslím, že by kdokoliv byl bezprostředním viníkem. Protože sociální demokracie si zvyká na jiný styl vládnutí. Miloš Zeman byl dominantní vůdce, který jak řekl, tak bylo. Vladimír Špidla je poněkud subtilnější, řekl bych šéf týmu, který nevelí.
Je to Špidlova nevýhoda? Měl by se Špidla ze situace, řekněme poučit, získat nějaké nové zkušenosti, které by využil v období následujícím?
Já si myslím, že zcela určitě, že určitá ráznost, určitá, řekl bych daleko výraznější řeč, slov, činů by možná určitě přispěla, protože skutečně sice demokracie je vždycky složitá a v demokracii se vždycky vyjednává. Ale zdá se, že ten přechod od razantního vůdce, řekněme k vůdci diskutérovým, je problém. A já si myslím, že Vladimír Špidla by měl trošku přitlačit na důrazu...
Je to tedy největší problém sociální demokracie, že zde byli dva rozdílní předsedové sociální demokracie a sociální demokracie jako strana, respektive její členové, nezvládli tento přechod od jednoho způsobu předsedy a jeho předsedování ke způsobu předsedy jiného?
Zcela určitě. Tím spíš tento přechod byl, řekl bych doprovázen možná někdy až zbytečnými personálními odměnami, kdy se starým vůdcem odešla celá řada funkcionářů, kteří se osvědčili a odešli jenom proto, že byli nominováni starým vůdcem...
Které ty funkcionáře máte namysli? Koho si měl Vladimír Špidla ponechat?
Já jsem přesvědčen o tom, že to byla celá řada, možná i ministrů, zcela určitě některých náměstků, ministrů...
Buďte prosím konkrétní?
Tak já jsem přesvědčen o tom, že například ministr životního prostředí, ministr dopravy a spojů byli ministři, kteří zcela určitě nebyli méně schopni než ostatní. Problém je v tom, že ve vládě bohužel měla sociální demokracie v podstatě méně funkcí a pochopitelně někteří odejít museli. Čili, Vladimír Špidla si vybral jiné spolupracovníky, možná i typově jiné a pochopitelně to vyvolá celou řadu třecích ploch, které se projevují ve všech strukturách, vlastně až po okresní krajské výbory, a to bych řekl, že umocňuje ten problém výměny vůdců.
Psal se 6. duben 2001, když Miloš Zeman na sjezdu sociální demokracie vystoupil s posledním projevem ve funkci předsedy strany. V něm krom jiného kritizoval některé sociální demokraty, že oslabují stranu svými výpady do sdělovacích prostředků. Následně v diskusi Miloš Zeman uvedl...
Miloš ZEMAN, předseda ČSSD (zvuková ukázka): Ale chci upozornit, že ve své zprávě jsem nikoho nikdy nenapadal za jeho názor. Respektuji jakýkoli názor. A dokonce si víc vážím odlišných názorů, které mě nutí k přemýšlení než k názorům, které mě k přemýšlení nenutí. Nicméně důvod mé kritiky byl, že tito lidé, ať už vyjadřovali jakékoli názory, s nimi běželi do novin, neprojednali je na stranické půdě a tím porušili stanovy strany. Uvedu jenom jeden jediný poslední aktuální případ. Přečtěte si poslední číslo časopisu Respekt, který tuším vychází v pondělí, kde přítel Zaorálek dvakrát v jednom textu útočí na přítele Jana Kavana, když ho explicitně obviňuje z takzvané antiamerické politiky, a tak dále a tak podobně. Myslím si a tím končím, protože nechci toto téma zbytečně rozpitvávat, že toto se opravdu v slušné politice prostě nedělá.
Archivní slova Miloše Zemana ze 6. dubna 2001, kdy byl ještě předsedou strany a kdy vystoupil se svým posledním projevem. V něm kromě Lubomíra Zaorálka kritizoval právě Michala Krause v Interwiev BBC. Miloš Zeman v posledních měsících komentuje dění ČSSD z Vysočiny, a to skrze média. Vyzývá současné vedení k odstoupení. Hovoří o možném klientelizmu lidí ve vedení sociální demokracie. Nakolik podle Michala Krause Miloš Zeman porušuje stanovy, z čehož nařkl své názorové odpůrce před dvěma lety?
Tak, já si myslím, že v tuto chvíli jakési porušování stanov je daleko méně závažná situace než ono přilévání do ohně.
Porušuje stanovy?
Stanovy, nic takového explicitně nehovoří, čili není možné hovořit o tom, že, já si myslím, že stanovy nemůžou zakázat jakémukoliv politickému funkcionáři, aby se svobodně vyjadřoval v médiích.
On to tedy používal jako lichý argument už tehdy?
Samozřejmě ten argument byl zcela lichý. Tím spíše, že v té době Lubomír Zaorálek byl předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny, čili měl právo hodnotit kohokoliv, jakýmkoliv způsobem. Já si myslím, že tady je jiný problém. Problém je v tom, že Miloš Zeman se rozhodl odejít na důchod. A v současné době svými vyjádřeními, nejen, že tedy nepřispívá k řešení klidu, k řešení nebo k hledání smíru v sociální demokracii, ale spíše přilévá poměrně výrazně oleje do ohně. A dokonce má velice rozsáhlý prostor v některých médiích, o kterých dříve hovořil, že ti, kteří ze sociální demokracie na těchto stránkách vystupují nebo těmto novinám poskytují rozhovory, jsou vlastně nepřátelé v sociální demokracii. Teď mám namysli Lidové noviny, aniž bych je samozřejmě chtěl jakýmkoliv způsobem hanobit, ale to byl také jeden z autentických výroků Miloše Zemana. A já se domnívám, že...
Proč si vysvětlujete nebo jak si vysvětlujete a jaké máte zdůvodnění pro to, proč to Miloš Zeman dělá?
Já se obávám, že to může být směsice celé řady důvodů od uvážené ješitnosti přes touhy po pomstě až po možná vytváření prostorů. Právě těm lidem, se kterými spolupracoval a kteří v současné době nejsou tak vysoko ve stranické hierarchii, než byly za jeho éry vládnutí.
Dovedete odhadnout, jaké dopady bude mít na březnový sjezd České strany sociálně demokratické, řekněme glosátorské vystupování politického důchodce z Vysočiny?
Tak, já mám pocit, že asi nejlépe to vyjadřují názory těch, kteří až donedávna v Miloši Zemanovi viděli nedotknutelného vůdce jakési slunce sociální demokracie, které neustále svítí. Mám namysli například Roberta Kopeckého, který dnes jednoznačně hovoří o tom, že by Miloše Zemana, buď měl přestat s oněmi glosami a nebo by měl přijít osobně a zapojit se do diskuse právě v těch stranických orgánech, jak potom v tom zmíněném vystoupení, jak pro to orodoval a jak pro to plédoval.
Michal Kraus se cítí, že výroky Miloše Zemana pronesené v uplynulých hodinách sociální demokracii spíše sjednocují?
Mohou ji samozřejmě sjednocovat. Nicméně zcela určitě vytvářejí napětí a především škodí ve veřejnosti, protože každá strana, která si vyměňuje své názory takovýmto způsobem přes noviny je strana nedůvěryhodná a strana, která není schopna, bych řekl, představit se veřejnosti z té dobré stránky, ze stránky, kde řeší konkrétní problémy lidí a nikoliv své vlastní, svých vlastních bývalých uražených a ješitných funkcionářů.
Jak by se podle vašich představ měl sjezd ČSSD vypořádat s vystupováním Miloše Zemana. Měl by přijmout nějaké oficiální usnesení k Zemanově vystupování, nemýlím-li se oním čestným předsedou strany?
Je čestným předsedou strany. A já si myslím, že není nezbytné, aby sjezd přijímal jakákoliv řešení, názory, zakazování, cenzuru...
Co ji ale zbavit funkce čestného předsedy?
No, tak samozřejmě otázka je, jakým způsobem se tyto útoky budou stupňovat. Pokud by skutečně v těchto útocích dále pokračoval, pokud by bylo stále zřejmější, že mu ani tak nejde o sociální demokracii o jakousi pseudopomstu, pak je samozřejmě na místě otázka, zdali tento člověk má být čestným předsedou strany.
Pokud by tedy výroky pokračovaly, pro vás osobně by bylo nepřijatelné, aby takový člověk byl čestným předsedou ČSSD?
Nedovedu si představit jakoukoli korporaci, podnik, firmu, instituci, která by ve svém čele strpěla člověka, který evidentně poškozuje a který evidentně v očích ostatních shazuje a očerňuje.
Na březnový sjezd sociální demokracie netrpělivě čekají představitelé menších koaličních stran lidovci a unionisté. Předseda Senátu lidovec Petr Pithart k možným výsledkům sjezdu sociální demokracie v pondělí v rozhovoru pro BBC uvedl...
Petr PITHART, předseda Senátu (KDU-ČSL) (zvuková ukázka): Tak já si především myslím, že Vladimír Špidla obhájí obě své pozice, jak v čele strany, tak v čele vlády, ale nemůže to být zadarmo, v té straně se něco stát musí. Tam k nějakému střetu dojít musí. Tak budou se volit nejen předseda, ale i místopředsedové, bude se volit, budou se volit vedoucí grémia té strany. A v těch volbách by se mělo, byť tato zkušenost, nepříjemná zkušenost, kterou ta strana v minulých týdnech prochází, by se nějak měla obrazit, neměly by se prostě jenom reprodukovat ty spory. Měl by ten sjezd tu situaci v té straně projasnit a mělo by se to projevit ve složení vedoucích orgánů.
Uvedl v pondělí v rozhovoru pro BBC předseda Senátu, člen KDU-ČSL Petr Pithart. Pithart naznačil, že by ve vedení strany neměli být ti, kteří Vladimíru Špidlovi podrážejí nohy, pokud se Špidla stane opět předsedou ČSSD. Stoupencem bývalého předsedy Miloše Zemana je místopředseda strany Zdeněk Škromach. Je podle vás místo pro Zdeňka Škromacha ve vedení strany, kterou by nadále vedl Vladimír Špidla? Ano nebo ne?
Já jsem přesvědčen, že ano, bude-li chtít. Nemyslím si, že Zdeněk Škromach není člověk, který by podrážel nohy. Zdeněk Škromach měl poněkud jiné názory na volbu prezidenta. Já si myslím, že naprosto legitimní, že v politické straně jsou lidé, kteří mají různé názory. A nemyslím si, že Zdeněk Škromach svými kroky, činy nějakým způsobem podrážel nohy Vladimíru Špidlovi...
Podle vás se osvědčil jako místopředseda strany?
Já jsem přesvědčen o tom, že ano, je vlastně služebně jedním z nejstarších místopředsedů. A pokud získá důvěru delegátů, pochopitelně nevidím důvod k tomu, aby dále zůstal.
Vaši důvěru má?
Moji důvěru má. Problémem je, že pokud právě již zmínění Miloš Zeman mu bude dělat takovou službu jakou dělá, tak ho může paradoxně velmi poškodit, ač nezaslouženě může se za něj Zdeněk Škromach dostat do situace těch, kteří mohou v očích delegátů škodit.
Podle vás tedy není na místě úvaha, že by bylo lepší, aby Škromach nekandidoval na místopředsedu strany, když Miloš Zeman by jej nejradši viděl na postu předsedy ČSSD, aby Zdeněk Škromach svoji koncepci postavil proti koncepci Vladimíra Špidly a zkrátka kandidoval na post nejvyšší?
No, tak pokud se tak rozhodne, tak samozřejmě není žádný důvod k tomu, aby nebyla demokratická soutěž, aby se tady projevily dvě různé tendence. Vždycky je lepší, když v jakékoliv politické straně kandiduje na post předsedy více kandidátů a...
Která úvaha, promiňte, ale která úvaha by sociální demokracii více prospěla? Škromach jako místopředseda strany, který nebude kandidovat na post předsedy nebo spíše střet dvou lidí, kteří reprezentují různé názorové proudy v ČSSD?
Já jsem přesvědčen o tom, že by bylo velmi vhodné, kdyby střet koncepci byl reprezentován na sjezdu personálně, to znamená, jakýmisi představiteli těchto stran a kteří by se utkali o post předsedy...
Tedy souboj Škromach - Špidla?
Nevidím nutně, že by představitelem té platformy, řekněme jiné, než je současná platforma Vladimíra Špidly musel být nezbytně Zdeněk Škromach. Ostatně v médiích se objevily i jiná jména. Já bych byl skutečně radši...
Kdo je tím hlavním představitelem podle vás?
Já si myslím, že hlavním představitelem v tuto chvíli je Miloš Zeman, který nechce zasahovat do dění, takže to je právě ten problém. Já si myslím, že by bylo právě velice legitimní, kdyby ti, kteří jsou nespokojeni s vládnutím a fungováním Vladimíra Špidly jako předsedy, skutečně dosadili do svého čela člověka, který se postaví v demokratickém souboji o místopředsedy sociální demokracie. Zatím se k tomu jakoby nikdo nehlásí.
Miloš Zeman by měl tedy místo glosování podle vás kandidovat proti Vladimíru Špidlovi?
Nemyslím si, že by to bylo vhodné, protože Miloš Zeman už několikrát ohlásil odchod z politiky a také se domnívám, že jeho současné postoje ho diskvalifikují, protože on jednoznačně svým způsobem postupuje proti zájmům sociální demokracie. A nemyslím si, že je zrovna on, který by přicházel s nějakými novými náměty nebo on by mohl být on, který by reprezentoval jakýsi jiný směr v sociální demokracii.
V úterý kvůli dění ve straně a nejednotě poslanců ČSSD při volbě prezidenta republiky rezignovalo na funkce vedení poslaneckého klubu sociální demokracie odstupující předseda klubu Milan Urban, uvedl jeden z hlavních důvodů rezignace v rozhovoru pro BBC...
Milan URBAN, odstupující předseda poslaneckého klubu ČSSD (zvuková ukázka): Je to podle mého názoru i takový jasný postoj vedení poslaneckého klubu, aby ti, kteří takto se chovají vůči členům poslaneckého klubu, aby se chytli za nos.
Na otázku, myslíte si, že se tak stane, Milan Urban odpověděl...
Milan URBAN, odstupující předseda poslaneckého klubu ČSSD (zvuková ukázka): Já si myslím, že v každém případě ta diskuse k tomuto byla velmi zajímavá. Myslím si, že by to mohl být docela dobrý nový začátek pro poslanecký klub sociální demokracie.
Slova odstupujícího předsedy poslaneckého klubu ČSSD Milana Urbana v rozhovoru pro BBC. Jak byste vyvrátil námitku, že rezignace vedení poslaneckého klubu ČSSD nic neřeší, protože v sociální demokracii jsou nespokojenci se současným vývojem ve straně a zůstanou tam i po rezignaci vedení poslaneckého klubu ČSSD?
Především já jsem ten krok uvítal, protože ono skutečně, bych řekl, byla především otřesená vzájemná důvěra jednotlivých členů poslaneckého klubu sociální demokracie v těch jednotlivých kolech prezidentské volby, kdy se ukázalo, že celá řada lidí podepsala toho, či onoho kandidáta, pak ho nevolila. Pochopitelně vždycky pokud se taková věc stane je dobré se zamyslet nad tím, jestli vedení v tu chvíli je dobré, či ne...
Promiňte, to ale neřeší ten základní problém. Část nespokojenců, kteří nesouhlasí se současnou politikou vedení ČSSD tedy i s politikou vedení poslaneckého klubu?
V každém případě jsem právě chtěl pokračovat. Ten problém poslaneckého klubu je poněkud jiný než třeba ve stranických funkcích. Lidé byli zvoleni na čtyři roky. Já bych řekl, že takovýto střet není ani první ani poslední. Sociální demokracie speciálně takovýto podobný střet zažila po roce 93, kdy Jiřího Horáka ve vedení sociální demokracie vystřídal Miloš Zeman a v poslaneckém klubu byli, řekl bych téměř rovnoměrně zastoupeni představitelé obou proudů. A to bylo tehdy velmi složité období, které možná nebylo tak dobře vnímáno, protože v té době byla sociální demokracie minoritní, měla šestnáct poslanců. Ale nakonec to vyvrcholilo tím, že na jedné straně přišli noví lidé do poslaneckého klubu z jiných poslaneckých klubů a naopak ti staří odešli. Já si myslím, že...
Takový vývoj není možná asi očekávat?
Ne, já si myslím, že teď jsme v úplně jiné situaci, pochopitelně, ale zase se tady nabízí určitá paralela, která doufám, že nenastane. Velice podobný vývoj zaznamenal poslanecký klub ODS také v druhém období svého vládnutí, kdy prakticky po velmi výrazné většině v jednom čtyřletém období se dostali do situace, kdy byli v menšinové vládě a na bázi toho poslaneckého klubu došlo vlastně až k takovém štěpení, že prakticky vznikla nová politická strana. Já jsem přesvědčen o tom, že sociální demokracii nic takového nehrozí.
Ale je to podle vás, je to podle vás jedna z možností, že by nespokojená část mohla odejít a založit vlastní klub?
Byla by to ta nejhorší, nejhloupější a politicky /nesrozumitelné/ záležitost, protože podle mého, jednak už jsme opravdu v trošku jiné době, než jsme byli předtím a několik let, to je za prvé. A za druhé sociální demokracie je strana, která má dlouholetou značku. A za třetí, já si myslím, že problémem klubu, ale obecně možná i sociální demokracie je ochota menšiny podřídit se většině, a to možná je otázka pro vedení jak klubu, tak sociální demokracie, aby byla schopna tuto věc obvyklou ve všech systémech navzdory většinové rozhodování zabezpečit.
Jak vy byste jí zabezpečil?
Je to otázka, řekl bych dostatečného důrazu na disciplínu. Otázka jednoznačného definování modelu rozhodování a potom jednoznačného vyžadování a respektování tohoto rozhodování. Toto rozhodování bych řekl velmi výrazně funguje v poslaneckém klubu a právě v těch otázkách, kdy je veřejné hlasování nebo kdy každý musí ukázat, jakým způsobem se rozhoduje, to poměrně dobře funguje. Problém byl právě v tom, že prezidentská volba byla tajná a tam jaksi se ukázalo, že ta disciplína, interní disciplína za tou plentou jaksi nefunguje. Čili, tady je otázka, řekl bych i vnitřní souvztažnosti jednotlivých členů klubu k budoucnosti té strany. A tam si myslím, že pokud oni budou cítit, že je dobré vedení, že to má smysl, tak se budou chovat jinak.
Hovořil jste o disciplíně. V úterý čeká koaliční vládu zkouška, Poslanecká sněmovna má v úterý hlasovat o důvěře vládě. O tom, že vláda předstoupí před poslance se žádostí o vyslovení důvěry zpravil veřejnost v pondělí premiér Vladimír Špidla.
Vladimír ŠPIDLA, předseda vlády, předseda ČSSD (zvuková ukázka): Proces, který se odehrál v parlamentu vyvolává jistě otázku, zda vláda má důvěru Poslanecké sněmovny. Protože zpravovat zemi v ústavní odpovědnosti je velmi vážná věc. Došli jsme k pozevrubné debatě k názoru, že je na místě, aby vláda požádala neprodleně Poslaneckou sněmovnu o hlasování o své důvěře.
Jak už bylo řečeno, vláda předstoupí před sněmovnu se žádostí o důvěru v úterý. Premiér Vladimír Špidla v pondělí odmítl, že by šlo o politickou sebevraždu.
Vladimír ŠPIDLA, předseda vlády, předseda ČSSD (zvuková ukázka): Není to otázka politické sebevraždy, protože sebevražda není v tomto směru příliš aktivní čin. Tedy je jasné, že zemi zpravuje vláda, vláda musí mít důvěru, děje, které se odehrály v parlamentu. Pochybuji, vyvolávají dojem, že tato důvěra není. Je před námi řada těžkých rozhodnutí a věci se musí vyjasnit. Čili, jít do nějaké akce s odvahou, byť ne se stoprocentní jistotou, to je samozřejmé a myslím si, že to je součástí politického řemesla.
Pondělní slova premiéra a předsedy ČSSD Vladimíra Špidly. Je si sociálnědemokratický poslanec a místopředseda liberecké organizace ČSSD Michal Kraus jist, že všichni poslanci sociální demokracie dají vládě důvěru?
Především volba prezidenta ukázala, že na Hradě vznikla jakási sto-devítičlenná koalice, která zcela zřejmě byl průřezem všech politických stran a je naprosto legitimní, že vláda si chce ověřit, jestli ta původní sto-jednočlenná koalice skutečně platí. Jistotu v tuto chvíli vláda nemá. Nicméně já pevně věřím v to, že zafunguje zdravý rozum a určitý pud sebezáchovy a že samozřejmě i instrument veřejného hlasování bude poněkud jinak působit na kázeň a disciplínu vládních poslanců a že je...
Ten institut veřejného hlasování je podle vás takovým Damoklovým mečem pro nespokojence, že neočekáváte, že by pod tíhou veřejného hlasování hlasovali proti vládě?
Nedovedu si to představit, že by někdo, už vůbec ne ze sociálních demokratů a dokonce ani z ostatních stran hlasoval proti vlastní vládě a považuji to za velmi pravděpodobné. Samozřejmě nemůžu vyloučit, že do úterka se stane cokoliv, protože v politice samozřejmě nikdy není možné říkat nic nebo považovat nic za jistého. Z logiky věci si myslím, že je zcela zřejmé, že tato vláda by měla dostat důvěru. Otázkou je, nakolik tato důvěra bude vyjádřena v dalších, řekněme věcných hlasováních v průběhu tohoto roku, ať už nad ekonomickou reformou, nebo nad státním rozpočtem a těmi dalšími záležitostmi, protože to skutečně potom bude otázka, zdali nejen vláda má důvěru, ale zdali vládní koalice je skutečně funkční a schopná existence a reálného prosazování vlastního programu.
Pochopil jsem vás správně, že samotné hlasování o důvěře neřeší to základní, tedy rozumějme soudržnost vládní koalice při klíčových hlasování?
Zcela určitě ne, protože se ukazuje přes koaliční dodatek, že napříč zase celým spektrem těch všech tří politických stran se tu a tam najde člověk, který v důležitých věcech, v tuto chvíli to například byla otázka třeba dluhopisového programu, nehlasovali s vládní koalicí, ale je zase na místě, aby vlastně toto hlasování o důvěře cosi řekl, jestliže tady je potenciál sto jedna hlasů, je na předsedech jednotlivých stran, aby zabezpečili v těch rozhodujících hlasováních skutečně takovou jednotu, která umožní vládě realizovat svůj vlastní program.
Nebylo by lepší sestavovat novou vládu?
Tak v politice se vždycky hledají ta nejméně špatná řešení. Já jsem stále přesvědčen o tom, že nejméně špatné řešení z těch možných, která se nabízí je stále většinová koalice...
A pokud podle vás, ale v těch klíčových hlasováních i nadále budou porušovány ty dodatky respektive nebudou dodržovány, tak by podle vás po čase od úterního hlasování o důvěře vládě bylo dobré se zamyslet nad tím, zda nesestavit v budoucnu vládu novou?
Já jsem o tom přesvědčen, že pokud by ta koalice selhávala opakovaně v těch rozhodujících momentech, pak je to koalice, která není schopna vládnout a bylo by na místě řešit jiný model vládní koalice nebo takové vládní většině, která by v parlamentu zabezpečila podporu vlády přímo nebo nepřímo.
Promiňte, co říkáte možnému scénáři o němž hovoří předseda KSČM Miroslav Grebeníček, že když vláda důvěru v úterý nedostane, nestane se nic hrozného. Prezident Václav Klaus by podle Grebeníčka možná pověřil novým sestavením vlády jiného sociálnědemokratického představitele než premiéra Vladimíra Špidlu a teď citujme Grebeníčka doslova: "Možná by to byl reparát, který by výrazněji vnímal volební výsledky a možná by to byl reparát, kde bychom mohli velmi citlivě reagovat."
Já jsem přesvědčen o tom, že pan Grebeníček v poslední době měl celou řadu velice sebevědomých výroků, možná mu stouplo sebevědomý poté, co vlastně prezident je tak trochu jejich prezidentem, protože byl zvolen výraznou většinou komunistických poslanců. Ale mám za to, že do věci sociální demokracie a vlády by se míchat neměli, je to opoziční strana, kterou v tuto chvíli nikdo a především sociální demokracie nepotřebuje ke svému vládnutí.
V kuloárech Poslanecké sněmovny tedy tam, kde se pohybujete vy, se hovoří o možné rekonstrukci vlády. Je to podle vás téma na březnový sjezd České strany sociálně demokratické?
Já si nedovedu představit, že na sjezdu zcela určitě se budou probírat celé řady problémů, které mohou z vnějšího obrazu vlády, ale řekl bych i z některých konkrétních problémů vyplývat u sociální demokracie a její členské základny je stále velmi neuralgickým bodem účast Unie svobody, řekl bych raně pravicové Unie svobody ve vládní koalici. A řekl bych určité slevování z volebního programu sociální demokracie ve prospěch této vládní koalice.
Vy to cítíte jako místopředseda liberecké organizace ČSSD?
Tak, já bych řekl, že samozřejmě tyto hlasy se ozývají, nicméně jsou to hlasy menšinové. A zase, pokud se položí i těmto nespokojeným členům otázka a jaké lepší řešení v tuto chvíli existuje, tak se zjistí, že ono neexistuje. Bohužel, volební výsledky jsou takové, jaké jsou. Já si myslím, že sociální demokracie v tuto chvíli i v tomto vládním skupení je schopna realizovat převážnou část svého volebního programu. A i ta členská základna si musí zvyknout, že hold v politice je potřeba dělat kompromisy.
Vy byste označil tedy za nepravděpodobné, že by březnový sjezd ČSSD dal svým usnesením Vladimíru Špidlovi, řekněme doporučení, aby rekonstruoval vládu?
Tak ona rekonstrukce může být na půdorysu současné vlády pouze personální odměnou některých ministrů. Rekonstrukce potom může být také sestavením jiné vládní koalice, ale to už by byla rekonstrukce, která by dělala vlastně jiné řezy v Poslanecké sněmovně. A pokud by...
Položím základní otázku. Nějaká rekonstrukce podle vás bude doporučena?
Nejsem...
Nebo vy byste doporučoval?
Nepovažuji to za nezbytné. Ministři, co se týká věcné záležitosti, zatím není málo času na to, aby prokázali, jestli jsou schopni nebo nejsou schopni plnit své úkoly. Žádný z ministrů, řekl bych, nevytvořil nějaký problém. Vládní koalice přes všechny problémy ty nejdůležitější věci zatím byla schopna realizovat. Vždyť vláda zvládla velmi dobře povodně, vláda zvládla velmi dobře schválení státní rozpočtu. Vláda v současné době připravuje celou řadu záležitostí, které podle mého není schopna prosadit.
Dovolte abych zase já vstoupil do vaší řeči. Vláda nezvládla stále ještě dohodu o regulaci respektive deregulaci nájemného, vláda nezvládla povodňové balíčky, vláda nezvládla zatím intenzivní kampaň do Evropské unie, kterou slibovala. Většina občanů tvrdí, že není dostatečně informována?
No, já, samozřejmě to jsou věci, které jsou velmi diskutabilní. Povodňový balíček a jako blok v zákonu schválen nebyl. Nicméně jednotlivé zákony postupně schvalovány jsou.
Podle vás tedy převážilo, protože máme na to deset vteřin, převážilo víc to, čeho vláda zvládne než to, co nezvládla?
Rozhodně se ukazuje jednoznačně, že tato vládní koalice je v tuto chvíli nejmenším politickým zlem.
Říká poslanec České strany sociálně demokratické, místopředseda sociálních demokratů Libereckého kraje Michal Kraus. Díky za vašich třicet minut. Někdy příště na shledanou.
Na shledanou.
Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. |
|  |  |  |  |  | | Akciové trhy: 01:13 GMT | | FTSE | 6406.80 | -11.00 | | Dow Jones | 12525.7 | -48.11 | | Nasdaq | 2467.70 | -9.91 | | FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min |
|  |