| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| pondělí 3. března 2003, 18:00 SEČ | |||||||||||||||
| Petr Pithart | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Petr Pithart se podle svých slov domnívá, že Vladimír Špidla pozici předsedy ČSSD na březnovém sjezdu strany obhájí.
Přepis rozhovoru Citace rozhovoru v médiích V pátek 28. února 2003 zvolil český parlament prezidentem republiky Václava Klause. Václav KLAUS, budoucí prezident České republiky (zvuková ukázka): Já si myslím, že obrovskou povinností nás všech, společnou aktivitou prezidenta, vlády, parlamentu, abychom důvěru občanů této země ve stát a v jeho instituce vybudovali, protože jestli nám něco chybí, tak je to skutečně právě toto. Dvacátý osmý únor 2003 a slova Václava Klause po zvolení českým prezidentem. Tři dny poté, v pondělí 3. března předseda vlády a ČSSD Vladimír Špidla oznámil, že jeho kabinet předstoupí před Poslaneckou sněmovnu se žádostí o důvěru. Vladimír ŠPIDLA, předseda vlády, předseda ČSSD (zvuková ukázka): Proces, který se odehrál v parlamentu, vyvolává jistě otázku, zda vláda má důvěru Poslanecké sněmovny. Protože spravovat zemi v ústavní odpovědnosti je velmi vážná věc, došli jsme po zevrubné debatě k názoru, že je na místě, aby vláda požádala neprodleně Poslaneckou sněmovnu o hlasování o své důvěře. Pondělní slova premiéra a předsedy ČSSD Vladimír Špidly. Předseda Občanské demokratické strany Mirek Topolánek konstatuje, že v České republice nastala vládní krize. Nejen o tom bude následujících třicet minut. Od pondělí do pátku pravidelně v tomto čase vysíláme Interview BBC, nejinak je tomu i dnes. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl předseda Senátu Parlamentu České republiky Petr Pithart. Vítejte v BBC, hezký dobrý den. Dobrý den. Petr Pithart stál 15. ledna v první prezidentské volbě proti Václavu Klausovi, ve třetí volbě se nakonec Václav Klaus stal prezidentem. Kdy začínalo být Petru Pithartovi jasné, že Václav Klaus bude vítěz? Až po druhé volbě, druhém kole třetí volby, tak vlastně, půl hodiny před hlasováním, když si klub komunistických poslanců vyžádal přestávku. My jsme všichni čekali, že budeme volit, ale oni si vybrali čas, mají na to plné právo, kterýkoliv klub má na to právo, a v tu chvíli jsem to pochopil jako gesto: "My vám teď dáváme najevo, že my to teď jdeme rozhodnout." Také to rozhodli. Takže v té chvíli jsem si byl jist. Považujete za nejhořčí vítězství Václava Klause právě to, že byl volen komunisty? Já bych vám mohl říci, že to je jeho problém, nebo problém jeho politické strany. Myslím si, že jeho politická strana to prožívá vážněji než on nebo než aspoň on dává najevo. Protože vzhledem k identitě Občanské demokratické strany to skutečně problém je. Já jsem také ten klub navštívil, dokonce snad úplně jako první, ale nedostal jsem ani jeden jejich hlas, totéž kolegyně Moserová. Jak to tam bylo ... Což považujete za svoji výhodu? Jako výhodu ne, ale pokládám za důležité to zdůraznit, protože otázka mého členství v KSČ před třiceti čtyřmi lety byla nekonečně přetřásána a ejhle, já jsem nedostal jejich hlas a dostal je Václav Klaus. Jenom tím chci říci, že všechno je asi mnohem složitější, ale nebyl jsem u toho a nesoudím to a nebudu to nikdy soudit. Nevím, co se tam odehrálo. Bude podle vás mít s tím nejen Václav Klaus ale i Česká republika problém, že při prezidentské volbě KSČM využila svůj vliv? Někteří říkají, že to legitimizovalo definitivně KSČM a jiní předpokládají, že to povede, že to může vést uvnitř KSČM k určitému tříbení a vnitřnímu, možná i rozdělování, možná, že se tady vyloupne posléze komunistická strana jako západoevropského typu na jedné straně, na druhé straně ... Do které skupiny patříte vy? Do té skupiny těch, kteří říkají, že KSČM byla definitivně legitimizována na české politické scéně, nebo do té skupiny, kteří očekávají, že v KSČM nastane rozkol a vznikne nová strana západního typu s názvem komunistická? Já jsem si dal záležet a řekl jsem tříbení, nikoli rozkol, to jste řekl vy. Já si myslím, že ten proces tříbení tam už začal, a ta volba a reakce na ní jenom potvrzují, že ani tato strana, nejen sociální demokracie, není zcela homogenní. Já si myslím, že to je, že by to bylo normální, že by to bylo žádoucí a že bychom se, kdyby ten proces probíhal a dejme tomu proběhl, že bychom se i svými komunisty připodobnili normálním poměrům v západní Evropě. Já si to přeji a patřím tedy do té druhé skupiny. /Výpadek signálu/ ... ze dvou nabízených možností, Václav Klaus se stal prezidentem, protože za a) i někteří poslanci vládní koalice si myslí, že nebylo kvalitnějšího kandidáta, za b) jednotliví /výpadek signálu/ ... ... /výpadek signálu/ ... obě ty varianty jsou, obě ty možnosti jsou platné. V každém případě karty tady zamíchal Miloš Zeman, který prohlásil, že odchází z politiky a pak se ukázalo, že neodchází. Jestli si to dodatečně rozmyslel nebo jestli to tak měl v plánu ... /výpadek signálu/. ... /Výpadek signálu/ ... slova Václava Klause po zvolení českým prezidentem. Je podle předsedy Senátu Petra Pitharta na místě obnovovat důvěru ve stát, jak o tom hovoří nový prezident Václav Klaus? Ano, samozřejmě a já už jsem mu řekl, i jsem mu napsal, že jsem připraven na tom s ním maximálně spolupracovat, je to moje odpovědnost jako předsedy Senátu. Kde je zapotřebí začít v obnovování důvěry vůči státu a čím byla nalomena? Byla nalomena a je nalomována mimo jiné právě určitou neprůhledností počínání si politických stran. To, co se stalo, ten způsob volby, který povede v nejbližších dnech k tomu, že vláda požádá Poslaneckou sněmovnu o vyslovení důvěry, to je pokus napravit ten dojem, silný dojem určitě u velké většiny lidí, silný dojem, který vede k nedůvěře. Lidé si představují a těžko jim lze to vyvracet, že se tam čachruje, že tam osobní zájmy převažují zájmy jak stranické, tak obecné. Toto všechno. Ano, ten způsob volby určitě neprospěl autoritě a věrohodnosti české ... A tam je třeba začít? Určitě. Tři dny po zvolení Václava Klause prezidentem premiér a předseda ČSSD oznámil, že vláda požádá Poslaneckou sněmovnu o vyslovení důvěry. Vladimír ŠPIDLA, předseda vlády, předseda ČSSD (zvuková ukázka): Proces, který se odehrál v parlamentu, vyvolává jistě otázku, zda vláda má důvěru Poslanecké sněmovny. Protože spravovat zemi v ústavní odpovědnosti je velmi vážná věc, došli jsme po zevrubné debatě k názoru, že je na místě, aby vláda požádala neprodleně Poslaneckou sněmovnu o hlasování o své důvěře. Slova, pondělní slova premiéra a předsedy ČSSD Vladimíra Špidly. Vladimíra Špidlu doplnil vicepremiér, předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda. Cyril SVOBODA, ministr zahraničních věcí, předseda KDU-ČSL (zvuková ukázka): Je tady ještě jeden důvod, totiž, že došlo k jevu, kterému lze rozumět, ale se kterým lze těžko souhlasit, totiž, že nejde o to, kdo byl zvolen prezidentem, ale při té volbě došlo k tomu, že někteří poslanci nedeklarovali svoji vůli zřetelně, jak budou hlasovat a hlasovali zřejmě v rozporu s tím, jak zřejmě deklarovali. Odtud vycházejí i ony pochybnosti o tom, do jaké míry vláda se opírá o věčnou vůli Poslanecké sněmovny, do jaké míry má vláda důvěru Poslanecké sněmovny a nejlepší důkaz, jak toto jasně prokázat, je jít do tohoto, řekněme, rozhodnutí čelem, učinit ho v zásadě velice rychle, učinit ho jako rozhodnutí, které odpoví na tuto otázku, aby se nešířily spekulace. Vláda musí mít důvěru nejenom vnitropoliticky, ale také samozřejmě zahraničněpoliticky, protože není možné, aby se spekulovalo o tom, zda a do jaké míry má vláda plný mandát, nebo nemá. Říká vicepremiér a předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda. Předseda Občanské demokratické strany Mirek Topolánek pak hovoří o vládní krizi. Je sousloví vládní krize podle Petra Pitharta na místě? Ano, je za předpokladu, že slovo krize v politice, máme-li k dispozici dobrou ústavu, za předpokladu, že toto slovo není vnímáno jako neštěstí nebo katastrofa. Krize v demokratické politice, která se řídí ústavou, je vždycky příležitostí k určité korektuře, k určitému vytříbení nebo k určitému novému začátku. Tak v tomto smyslu to kolega Topolánek mohl takto označit. Ale já se toho vůbec neděsím, já si myslím, že to je šance ústavodárce. Článek 71 dal do ústavy proto, aby dal vládám příležitost ověřit si svoji sílu, a to je hrozně důležité, ověřit si, zda má většinu, to má posílit vládu, to není institut protivládní. Vy si myslíte, že se tak stane, nebo to spíše vidíte tak, že vláda prokáže ...? Já si myslím, že se tak stane, protože ti, kteří v těch devíti volbách, devíti hlasováních při volbě prezidenta hlasovali jinak, než si představovala vedení vládních stran, tentokrát nemají důvod potopit svoji vlastní vládu. ODS říká, že v této chvíli nebude proti vládě útočit. Určitě uslyšíme slova kritiky, a to je nesporné, a bude to v určitých kauzách i na místě. To je takový očistný institut, tento, kterého budeme svědky ve sněmovně. Je to poprvé, co vůbec je použit. Promiňte, ale tady byly žádosti o vyslovení důvěry vlády, byť byly spojovány například se zákony o rozpočtu, s různými zprávami výročními týkající se vlády. Ano, ale v této čisté podobně, to znamená, vláda se ptá sněmovny: "Máme důvěru, anebo nemáme?" a nespojuje to s žádným návrhem zákona ani s rozpočtem, toto se děje poprvé, v této čisté podobě se to děje poprvé a vláda udělala dobře. Je to projev sebevědomí, byť po těch volbách právě poněkud otřeseného, ale přesto sebevědomí. Nakolik ale podle vás volba prezidenta prokázala, že vládní koalice nebyla po červnových volbách v roce 2002 dobře sestavena? Není to o tom, že vláda nebyla dobře sestavena, vládní koalice nebyla dobře sestavena, protože si vládní koalice hlasování o důvěře mohla uštědřit, nemusela vůbec ...? Když máte k dispozici sto jedna hlasů, tak nemáte mnoho lepších možností, můžete se rozhodnout pro menšinovou vládu, jiná možnost už není. Možná, že chcete říci, že ta koaliční dohoda nebyla dostatečně předvídavá, že tam třeba mohla být řešena otázka společného kandidáta na funkci prezidenta, nebo alespoň závazný mechanismus, jakým se k takovému společnému kandidátovi dojde. To tam skutečně nebylo. Ukázalo se, že to byla asi docela závažná chyba. Ale já jiné možnosti, jak sestavit většinu po minulých volbách, jsem neviděl s výjimkou tedy menšinové vlády. Neukázal ale vývoj v posledních měsících, vlastně od června, ať už si vezmeme podepsání dodatku ke koaliční smlouvě, prezidentské volby, že vláda v tomto složení nemá šanci dovládnout celé čtyři roky? Tím bych si rozhodně nebyl tak jistě. Všechny politické strany procházely, procházejí, nebo budou procházet docela významnými změnami. Týká se to i Občanské demokratické strany. Na začátku našeho rozhovoru jsme připustili, že se to může týkat i Komunistické strany Čech a Moravy ... Tady narážíte na ČSSD? Jistě. V určité obtížné situaci je teď ČSSD. Mohou tady v souvislosti ..., a to je poslední otázka k tomuto tématu, ať přejdeme k tématům jiným. Považoval byste za chybu, pokud by ministerský předseda nebyl předsedou ČSSD, o což se pravděpodobně v těchto chvílích hraje v souvislosti se sjezdem ČSSD? Tak já si především myslím, že Vladimír Špidla obhájí obě své pozice, jak v čele strany, tak v čele vlády, ale nemůže to být zadarmo, v té straně se něco stát musí, tam k nějakému střetu dojít musí. Já pořád věřím, že ... Co by podle vás s tím střetem mělo být, teď vám ne zcela rozumím? Tak budou se volit nejen předseda, ale i místopředsedové, budou se volit vedoucí grémia té strany a v těch volbách by se mělo, by tato zkušenost, nepříjemná zkušenost, kterou ta strana v minulých týdnech prochází, by se nějak měla obrazit, neměly by se prostě jenom reprodukovat ty spory, měl by ten sjezd tu situaci v té straně projasnit a mělo by se to projevit ve složení vedoucích orgánů. Rozumím správně z vašich hádanek, že Zemanovi lidé, kterých je hodně ve vedení strany ... Já nevím, kolik jich je, vy to také nevíte, kolik jich je. Jsou tam určitě, jsou tam. Já se snažím vysvětlit to, k jaké úvaze chcete dojít. Ano. Takže by tito lidé ... ... neměli být ve vedení strany a Vladimír Špidla by měl mít loajální tým jako předseda strany? Pakliže ti lidé jsou skutečně v menšině, jako že asi jsou, tak ano. Další téma: Spolupráce nového prezidenta a Senátu a také nový prezident a evropská integrace. Prezident Václav Havel několikrát prokázal svou náklonnost k Senátu jako horní parlamentní komoře. Václav Klaus naopak před půl rokem začal v rozhovoru pro BBC hovořit o transformaci Senátu a užším propojení Senátu s regionální samosprávou. Co očekává předseda Senátu Petr Pithart od nového prezidenta Václava Klause ve vztahu ke druhé parlamentní komoře? Ten rozhovor se tady odehrál přesně před týdnem, je to tak? Ano. Já jsem záznam z toho rozhovoru četl. Na vaši otázku, zda by neměl být Senát nějak proměněn, říká Václav Klaus, že to není na pořadu dne. Já si to myslím také. Promiňte, ale on to samozřejmě říkal před prezidentskou volbou, kdy potřeboval senátory. Ale my přece budeme věřit, že všechno to, co v minulých dnech Václav Klaus říkal, že platí a nebudeme tady od těchto mikrofonů to zpochybňovat, já jsem o tom přesvědčen, že to tak myslí. Otázka zněla, co očekáváte vy ... On tam navíc ještě řekl, že ..., a to já s tím souhlasím v tom, ale já jsem to říkal vždycky, že ty kraje, které pořád ještě nemají především dostatek prostředků vzhledem k tomu, jaké mají pravomoci a odpovědnosti, že ty kraje budou jednou hodně silné. A já nevidím vůbec žádný důvod, jak ještě jejich váhu a sílu zdůraznit tím, že by byly propojeny se Senátem. Teď ještě o krajích víme pořád málo. Lidé se jenom dozvídají, že si stěžují hejtmani, že nedostávají z ministerstev ty prostředky, které by měly mít, ale tomu tak nebude vždycky a já myslím, že ty úvahy o tom regionálním, o té regionální transformaci Senátu, že pominou a Václav Klaus to předjímá ostatně. Tak ale teď odpověď na moji otázku, co očekává předseda Senátu Petr Pithart od nového prezidenta Václava Klause ve vztahu k Senátu? My máme jeden společný úkol, obměnit ústavní soudce. Je dobře, že v posledních měsících si závažnost toho úkolu uvědomila řada lidí, která do té doby to nebrala dost vážně. Já řeknu rovnou, že si myslím, že to je chyba ústavodárce, jedna z mála, že bude potřeba tu obměnu učinit vlastně najednou. Zachovat při tom vnitřní pestrost různých orientací právního myšlení různých životních a profesních zkušeností nebude lehké. Jmenuje ... Promiňte, vy tvrdíte, promiňte, tady musím vstoupit do řeči, protože vy tvrdíte, zachovat pestrost. Václav Klaus jasně řekl, že Ústavní soud má reprezentovat širší spektrum názorů a nemá být tak jednobarevný jako dosud. To znamená, Václav Klaus má zjevně odlišný pohled, žádná pestrost v současnosti ... Ne, on mluví také o pestrosti jinými slovy, ale asi hodnotí současný Ústavní soud jako nepestrý. Nemá být jednobarevný jako dosud. Ale já si myslím, že takový není. To znamená, dá se očekávat, když Václav Klaus si myslí, že je, velký střet za ...? Ano, tady se může stát, že Senát a prezident budou mít odlišné názory, co to je jednobarevnost a co to je pestrost, to je možné. Očekáváte, že to bude největší zkouška v prvním roce ve vztahu prezidenta a Senátu? Určitě, ale já nepochybuji, že Václav Klaus bude o svých představách, on nebo jeho lidé budou se senátory vyjednávat a nevěřím, že se bude pokoušet prosadit nějaké lidi, jak se to teď naznačuje, protože ... Ono se to snad ani nemůže, protože to by ... Ono se to nemůže. Protože to by nezískal pravděpodobně souhlas Senátu. To dneska média málo zdůrazňují, prezident jmenuje a Senát schvaluje ta jmenování a schvaluje je vlastně volbou. Ta volba je stejně tajná jako volba prezidenta. Odcházíme za plentu a bez důkladné přípravy, já jsem na ni připraven, se to prostě nemůže podařit a já myslím, že Václav Klaus to určitě ví také. Na otázku, co očekává od nového prezidenta, odpovídal v pátek v Interview BBC předseda vlády a sociální demokracie Vladimír Špidla. Vladimír ŠPIDLA, předseda vlády, předseda ČSSD (zvuková ukázka): Tak prezident a premiér mají své ústavní odpovědnosti, je naprosto nesprávné, aby se hašteřili a byli v rozporech, čili já předpokládám, že budeme poměrně úzce konzultovat řadu věcí a jinak bych chtěl Václava Klause získat pro jednoznačnou podporu vstupu do Evropské unie. Páteční slova premiéra a předsedy ČSSD Vladimíra Špidly. Není to zbytečná snaha, když Václav Klaus jako nový prezident již deklaroval, že považuje členství v Evropské unii za hotovou věc? On to říká takto silně v posledních týdnech, je to dobře, že to tak říká, zároveň si ponechává své výhrady, a to je v pořádku. Já pořád nevím, kdo jsou tady ti euronadšenci nebo eurofanatici, my všichni, co o tom něco víme ... Vy asi neposloucháte Václava Klause, on je jasně označil, je to premiér a předseda ČSSD Vladimír Špidla, je to váš stranický předseda, ministr zahraničí Cyril Svoboda. Václav Klaus doslova říká, že si není jist, zda premiér Vladimír Špidla a ministr zahraničí Cyril Svoboda mají mandát prosazovat federalizaci Evropy, když se o rozsahu a hloubce evropské integrace na domácí politické scéně tak málo diskutuje. Já se musím ohradit. Ta představa, že tady jsou lidé, kteří vidí Evropu jako federaci, je jasně převažující. To prostě tak není. Navíc slovo "federace" v souvislosti s Evropskou unií, já to slovo dávám vždycky do uvozovek. To prostě nikdy nebude federace tak, jak ji známe, já se tomu spíše vyhýbám. Pro mne to je nepřesný a zavádějící pojem. Co já vím, tak na finální podobu Evropské unie mají politici tak rozdílné názory, jak je to jen možné, i když jsou stoupenci našeho vstupu samozřejmě. Budeme se muset dohodnout, co on myslí, když varuje před federalizací Evropy. Já například se nepokládám za stoupence federalizované Evropy. To znamená, že to považujete za základní téma pro diskusi s novým prezidentem mezi nejvyššími ústavními činiteli v České republice ... Ano, ale není to ... ... nebo považujete ještě nějaké jiné téma zásadnější? No, naši zahraničněpolitickou orientaci, vztah k sousedním státům, střední Evropa, když máme za sebou zkušenost Visegrádu, který byl v roce 1993 v podstatě námi rozbit, tak tady je ještě celá řada témat. Vy se obáváte toho, že ..., a to jsem se chtěl zeptat v úvodu, zda existují otázky, které si Petr Pithart klade v souvislosti s Václavem Klausem, otázky, kde je znejistěn po zvolení Václava Klause? Je to Visegrád? Já především věřím, že se nejenom brzy sejdeme, ale že se budeme, ústavní činitelé, scházet a o tom všem trpělivě, klidě mluvit a hledat ten nejvyšší společný jmenovatel, aby se nestalo, že ústavní činitelé ..., každý mluví jinak, vyjíždí do světa a tam ohlašuje věci, které ostatní nesdílejí a o kterých s nimi nikdy nemluvil, že prezident ... Dá se to podle vás ale předpokládat, když zde jsou jisté historické zkušenosti? Musíme udělat všechno pro to, aby tomu tak napříště nebylo. Zahraniční politika, vystupování ústavních činitelů se musíme snažit co možná sladit. Úplně to nikdy nepůjde, ale není možné, aby sféra zahraniční politiky byla sféra sólových výkonů, kdy jeden překvapuje druhého. To skutečně jsme zažili a já pevně věřím, že nově zvolený prezident se bude snažit tady tu roli koordinátora hrát, ta prezidentovi velmi sluší, má v tomto smyslu mimořádné možnosti a já nemám žádný důvod očekávat, že se o to Václav Klaus nebude pokoušet. Já jsem, znovu říkám, připraven tomu věnovat veškerý čas a veškerou energii, abychom se dohodli a nemluvili každý jinak. Těsně před prezidentskou volbou Poslanecká sněmovna zamítla vládní návrh na to, čemu se říká penze odcházejících prezidentů, to znamená, finanční zajištění odcházejících prezidentů. Myslíte, že je na čase poté, co prezident byl zvolen, aby vládní koalice tento návrh předložila znovu? Ano, nemusí se to stát zítra, ale mělo by se to stát brzy. Ne kvůli Havlovi, Václavu Havlovi, ten není z těch, který by to tak potřeboval. Ale zároveň chci říct, že si myslím, že ty sumy, o kterých se tam mluví, jsou skutečně hodně vysoké a že by se mohlo jít o něco níž. Na druhé straně odmítnout ... Podle vás vládní koalice udělala chybu? Ano, udělala, ... tak na to jsou různé názory. Odmítnout to úplně, by byl triumf české malichernosti. Doufám, že dokážeme být velkorysí k lidem, kteří stáli v čele státu, ale tak mluvme o tom. Možná, že to byla skutečně výška toho důchodu, která to způsobila. Bylo ale možné ji změnit pozměňovacími návrhy ve sněmovně. To mne také překvapuje, že se to nestalo, to se určitě stát mohlo. Máte pravdu. Tedy v nejbližší době, v nejbližších měsících zkusit to znovu? Ano. Říká předseda Senátu Parlamentu České republiky Petr Pithart. Já děkuji za vašich třicet minut, které jste věnoval rozhlasové stanici BBC. Někdy příště na shledanou. Na shledanou. Takové bylo Interview BBC. Od mikrofonu se loučí Václav Moravec. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích Většina politiků včetně Klause chápe, proč vláda žádá o důvěru PRAHA 3. března (ČTK) - Nově zvolený prezident republiky Václav Klaus považuje za správné, že si chce vláda ověřit, zda má po volbě prezidenta pořád ještě ve sněmovně většinu. Návrh na vyslovení důvěry není podle něj strachem z jeho osoby, ale pokusem koalice, která neprosadila při volbě hlavy státu svého kandidáta, otestovat si podporu svých poslanců. Stejně vnímají hlasování o důvěře i zástupci všech parlamentních stran, které dnes oslovila ČTK. Zatímco vládní politici věří, že kabinet obstojí, opozice dala najevo, že stejně jako po loňském vzniku týmu Vladimíra Špidly hlasy nedá. "Jestli vládní koalice chce potvrdit svoji stojednotkovou většinu, ověřit si, zda tuto většinu v tuto chvíli ještě má nebo nemá, tak možná že je to správná věc," řekl dnes někdejší předseda ODS Klaus novinářům. Šéf ODS Mirek Topolánek má za to, že v zemi nastala vládní krize. "Je samozřejmě na koalici, aby tu vládní krizi vyřešila. My jsme signalizovali, že nebudeme destabilizovat tuto vládu, a to si myslím, že dodržíme. Nikdo z nás si nepřeje předčasné volby," reagoval. Nechtěl odhadovat, jak hlasování dopadne. Vše bude podle něj záviset především na hlasování koaličních stran. "Oni mají 101 hlasů, ať se snaží," řekl ČTK. Označení vládní krize je na místě za předpokladu, že není vnímáno jako neštěstí nebo katastrofa, řekl dnes rozhlasové stanici BBC předseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL). Hlasováním o důvěře si vláda podle něj ověří svoji sílu. Půjde o historicky první hlasování, jež vláda nespojuje s žádným konkrétním návrhem, podotkl. Pithart míní, že vláda důvěru dostane. Ti, kteří při volbě prezidenta hlasovali jinak, než si představovala vedení vládních stran, tentokrát nemají důvod potopit svou vlastní vládu, prohlásil. Za závažnou chybu označil to, že otázku společného prezidentského kandidáta neřešila již koaliční dohoda. Vládě zřejmě nedá důvěru KSČM. Její předseda Miroslav Grebeníček řekl, že osobně této vládě důvěru nedal, stejně jako ostatní komunisté. "Nemám proč tento postoj měnit," konstatoval s tím, že klub KSČM bude stejně jako kluby ostatních stran o důvěře kabinetu jednat v úterý. Vláda ale podle předsedy KDU-ČSL Cyrila Svobody o hlasy komunistů nestojí, záleží jí hlavně na vyjádřené důvěře vlastních poslanců. Záměr vlády považuje předák komunistů za logický, nemyslí si však, že je nezbytné o důvěře hlasovat hned v úterý. Hlasování by nechal na příští týden. Hlasy klubů svých stran jsou si jisti vicepremiéři a předsedové partnerských stran KDU-ČSL a Unie svobody-DEU Cyril Svoboda a Petr Mareš. "Moji důvěru vláda má, myslím, že i ostatních poslanců. Pro nás to problém nebude," potvrdil také šéf poslaneckého klubu US-DEU Karel Kühnl. Ani lidovci nebudou podle místopředsedy sněmovny a KDU-ČSL Jana Kasala vládě v dalším působení bránit. "Beru to jako snahu postavit se pravdě do očí," hodnotil postoj vlády. Protože poslanci křesťanské demokracie v pátek hlasovali pro svého kandidáta, tedy Jana Sokola, nemělo by jim hlasování o důvěře podle místopředsedy prý činit potíže. Zřejmě největší problémy budou mít s hlasováním poslanci rozpolcené sociální demokracie. Přiznal to místopředseda jejich klubu Radko Martínek. "Je to jejich plné právo, pokud nemají důvěru, těžko mohou vládnout," komentoval krok vlády; jak se poslanci zachovají, nechtěl odhadovat. Rozdělení klubu dokresluje i záměr jeho předsedy Milana Urbana odstoupit z funkce. Po páteční volbě prezidenta, při které část ČSSD zřejmě nehlasovala pro Sokola, oznámil, že o odstoupení bude uvažovat. Předseda sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD) ČTK řekl, že hlasování o vyslovení důvěry vládě je jedním ze způsobů, jak obnovit váhu koalice a její soudržnost. "V politice není možné se vyhýbat podobným jasně položeným otázkám, které se týkají důvěry," uvedl. Někteří ministři jeho strany jsou k výsledku hlasování podle neoficiálních informací skeptičtí. Gross: Pád kabinetu by přitížil Špidlovi při obhajobě vedení ČSSD PRAHA 3. března (ČTK) - Pozice premiéra Vladimíra Špidly v čele ČSSD je podle místopředsedy strany a ministra vnitra Stanislava Grosse spojena s výsledkem hlasování sněmovny o důvěře kabinetu. Korunní princ sociálních demokratů dnes v rozhlasovém pořadu Frekvence 1 prohlásil, že chce za Špidlou stát. Současně ale soudí, že když se vláda rozpadne, zřejmě to Špidlovi na březnovém sjezdu strany při obhajování nejvyššího stranické funkce přitíží. Jak hlasování, o které dnes vláda požádala kvůli způsobu páteční volby prezidenta, dopadne, nechtěl Gross odhadovat. Teoreticky je podle něj možné, že kabinet hlasy všech 101 koaličních poslanců nezíská. Je podle něj možné, že se proti vládě postaví poslanci ČSSD, kteří v pátek veřejně odmítli podporovat kandidáta koalice Jana Sokola. Měli by si ale podle Grosse rozmyslet, do jakého rizika by zemi poslali. Vláda dostane hlasy víc než poloviny sněmovny, a udrží se tedy, míní. Gross uvedl, že chce se Špidlou tvořit tandem. Místo ve vedení ČSSD by si s ním vyměnil, pouze kdyby Špidla nebyl schopný dál stranu vést, nebo kdyby Grosse o převzetí vůdčí pozice požádal. Podle dalšího muže, který by mohl nahradit Špidlu v čele ČSSD, místopředsedy strany Zdeňka Škromacha, posílil po prezidentských volbách Grossův vliv uvnitř sociální demokracie. "To znamená, že může více věcí ovlivnit," řekl dnes Šromach Českému rozhlasu. Soudí například, že vzrostly jeho šance stát se na stranickém sjezdu předsedou či místopředsedou. "Já si myslím, že se blíží doba, kdy Standa Gross bude muset říct jasně svoji představu, kam chce, protože by mohl být stále druhý, a to si myslím, že není jeho cíl," uvedl. Ministr vnitra dnes připustil, že ve vyjednávání ČSSD o prezidentském kandidátovi pochybil, když podporoval nominaci exministra spravedlnosti Jaroslava Bureše. Ten vypadl už v prvním kole prezidentské volby, která skončila po devíti kolech minulý pátek zvolením čestného předsedy ODS Václava Klause. Současně Gross kritizoval expremiéra a bývalého předsedu ČSSD Miloše Zemana za to, že předem neřekl, že se chce ucházet o prezidentský post, a znesnadnil tak největší vládní straně hledání koaličního kandidáta. Zeman se neúspěšně ucházel o nejvyšší ústavní funkci ve druhé volbě, jeho snahy skončily debaklem už v jejím prvním kole. Podle předsedy Senátu Petra Pitharta (KDU-ČSL) by se zkušenost z hlasování v prezidentských volbách měla odrazit ve složení vedoucích orgánů ČSSD. Špidla na stranickém sjezdu pozici šéfa strany i vlády obhájí, řekl Pithart v pořadu rádia BBC. Aby měl Špidla loajální tým, neměli by být podle Pitharta ve vedení strany nadále Zemanovi lidé. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:09 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
