| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| čtvrtek 27. února 2003, 18:00 SEČ | |||||||||||||||
| Ivo Mathé | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Ivo Mathé se za současné nízké mediální gramotnosti společnosti vyslovil pro vícezdrojové jmenování rady České televize.
Přepis rozhovoru Radě České televize se ve středu nepodařilo zvolit nového ředitele televize veřejné služby. Člen Rady ČT, filosof Erazim Kohák ještě před volbou navrhoval volbu odložit, protože v květnu čeká radu třetinová obměna a vláda chystá novelu zákona o České televizi. Erazim KOHÁK, filosof, člen Rady České televize (zvuková ukázka): Prý někoho volit musíme, ale proč ten spěch? Proč nepřenechat volbu nového ředitele nové radě, která by mohla iniciativně vyhledávat svého kandidáta? Máme prozatímního ředitele, který by ..., který prokázal, já myslím, výborné výsledky. Radní Erazim Kohák. Zvolení nového ředitele prosazoval jiný člen Rady České televize Milan Knížák. Milan KNÍŽÁK, bývalý rektor AVU, člen Rady České televize (zvuková ukázka): Jde o to, abychom uměli zvolit, poněvadž to, že nebudeme ..., kdybychom neuměli zvolit, my si nemůžeme jen tak podle zákona to odložit o tři měsíce a tak dále. To v zákoně je, abychom zvolili, to znamená, že nám by musely bránit naprosto jasné konkrétní podmínky, které tady nenastaly. Milan Knížák. Poté, co rada nebyla schopna shodnout se na jediném kandidátovi, odstoupili Milan Knížák a Lucie Weissová. Nejen o dlouhodobé nestabilitě televize veřejné služby bude následujících třicet minut. Před námi je půlhodina otázek a odpovědí. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl ředitel Kanceláře prezidenta České republiky Ivo Mathé, vítejte v BBC, hezký dobrý den. Dobrý večer. Do Kanceláře prezidenta republiky jste nastoupil 1. dubna 1998, a to do pozice vicekancléře. Připomeňme si, co jste k nabídce prezidenta Václava Havla uvedl v rozhovoru pro deník Právo 7. března 1998. Cituji doslova: "Vážím si té výzvy k jakémusi pokračování službě veřejnosti, byť v úplně jiných poměrech a na zcela jiné úrovni než v České televizi, ale s velice podobným smyslem. Jestli to smím komentovat, tak pan prezident Václav Havel svou nabídku práce směřoval jako vylepšení práce Kanceláře prezidenta republiky." Konec citátu. Václav Havel již není zhruba měsíc prezidentem České republiky. S odstupem jednoho měsíce, nakolik pro vás práce v čele Kanceláře prezidenta republiky byla spojena s prací pro veřejnost či Václava Havla jako figuru, která vás oslovila? Samozřejmě, že to nelze oddělit, protože Kancelář prezidenta republiky ze zákona je velmi prezidentem, který právě vykonává svůj mandát, ovlivněna. Už vyplývá jenom jmenování vedoucího kanceláře prezidentem republiky, nebo z toho jmenování vyplývá, jak velký vliv tedy v kanceláři má. Je to celkem logické, dokonce prezident republiky jmenuje jednotlivé ředitele odborů. Přes to přese všechno se nedomnívám, že práce všech těch lidí byla pro konkrétního prezidenta Václava Havla ... Promiňte, já se neptám na práci všech lidí, ptám se konkrétně na práci ředitele Kanceláře prezidenta republiky. Popsal jste, popsal jste to zákonné a normativní vymezení? Já se z toho nechci vylučovat. Já si myslím, že bylo velkým potěšením pracovat pro osobu Václava Havla, ale stejně tak mám solidní pocit i z té manažerské nebo jakékoli činnosti ve vedení kanceláře pro prezidenta republiky jako funkci. Není to ale tak, že tedy při normativním vymezení, jaké je dáno ze zákona, u ředitele kanceláře převažuje práce pro prezidenta jako osobu než jako služba veřejnosti? Já si myslím, že dokonce ta služba veřejnosti převažuje majoritně. Pře prací pro prezidenta jako konkrétní osobu? Určitě, určitě, určitě. Variace předchozí otázky tedy asi není zapotřebí. Je po měsíci, kdy Česká republika nemá prezidenta, zřejmé, že Ivo Mathé čeká pouze na nového prezidenta, který si vybere nový tým, anebo je připraven obhajovat svou pozici? Tak, obhajovat ve smyslu hájit za každou cenu v žádném případě. Ona odpověď bude mít návaznost na tu předchozí. Je celá řada lidí ..., byla v kanceláři, kteří svázali svou profesní kariéru či přítomnost na Hradě přímo s Václavem Havlem - Ladislav Špaček a celá řada jiných ne tak známých na úřednické úrovni. Mě rozhodně také potěšilo, že to byl právě Václav Havel, který mě oslovil jako první. Teď je ovšem situace taková, že se musí nový prezident rozhodnout, jaký tým si na Hrad vezme a koho osloví a jestli mezi těmi oslovenými budu, navíc v mé pozici jistě záleží na jakési oboustranné dohodě, nechci říci sympatii, ale rozhodně si nesmíme vadit jeden druhému. Zůstanu-li u první části vaší odpovědi, můžete tedy říci, kolik lidí odešlo s Václavem Havlem, budeme-li se bavit o počtu? Ta kancelář má pro odborníky asi sto třicet nebo sto čtyřicet tabulkových míst, ale mně se podařilo poslední roky ten stav snížit asi na sto lidí a z té stovky v průběhu, dejme tomu, konce listopadu, protože to už musíme počítat v to. Když odejde například ředitelka legislativního odboru a stane se soudkyní, tak samozřejmě je to svázáno s koncem mandátu Václava Havla, tak se dneska jedná určitě o nějakých deset, patnáct lidí. Považujete to za vysoké nebo nízké číslo? Považuji to za naprosto normální. V kanceláři byla vždycky určitá migrace především v odborech, které vychovávají lidi vhodné třeba pro zahraniční službu, anebo dokonce pro mediální oblast, kancelář generovala celou řadu velvyslanců, anebo pracovníků zahraniční služby, to znamená diplomatických služeb, možná, že na desítky. Česká republika již zažila dvě neúspěšné volby prezidenta republiky, v pátek se čeká volba třetí. Byl pro vás někdo z kandidátů v těch dosavadních neúspěšných volbách či volbě stávající takovou osobností, pro kterou byste hodně chtěl spolupracovat, pokud by vám to ... S onou službou veřejnosti souvisí právě nekomentovat preference osobní, anebo vůbec společenské jednotlivých kandidátů. Já si dokážu představit svou spolupráci s některými z nich budoucí, ale stejně tak si dokážu představit, že kdokoli z nich mě nevyzve, já rezignuji, anebo mě odvolá a zvolí si jiného vedoucího kanceláře. S tím ..., na to musím být připraven, a to samozřejmě také i očekávám ten vývoj. Je pro vás ..., nesvrbí vás jazyk skutečně, vy vystupujete jako nejvyšší, jeden z nejvyšších státních úředníků, kterým jste, to znamená loajální, nesvrbí vás jazyk říci, že existují kandidáti, v případě, že budou zvoleni, pro které byste nepracoval? Nesvrbí. To už jsme možná zase zpátky u té první odpovědi. Pro mě je to především ta služba, a potom teprve ten konkrétní člověk. Pokud by vám Václav Klaus nabídl, abyste zůstal, to byste zůstal? To je ta otázka ze sféry "kdyby" a na to neodpovídá ani on. To byste se divil, co tady v pondělí odpovídal a byl zde třicet minut. Já si jen pamatuji, že každá otázka, která je podmíněna kondicionálem, mu nevoní a mně ostatně také nevoní. To nemůže vonět nikomu, pakliže nemá obzvlášť vyvinutou fantazii a imaginaci a záleží mu na ní, aby ji prezentoval. A vy - člověk, který pracoval dlouhou dobu v médiích, podílel se na produkování seriálů, které pracují s fantazií, imaginací, vy nemáte imaginaci a fantazii? V této chvíli určitě preferuji loajalitu k té funkci. V několika rozhovorech jste Kancelář prezidenta republiky označil za profesionálně fungující tým lidí. Cituji doslova: "Pracují zde lidé velmi vzdělaní a skvělí profesionálové," řekl jste 19. ledna 1999 v deníku Právo. Nakolik problematické by podle vás bylo udržet ten fungující profesionální tým, pokud by delší dobu zde byla nejistota? Rozumějme, nebyl by zvolen prezident republiky, znamenalo by to větší migraci než odchod deseti lidí, kteří odešli po odchodu Václava Havla? Zase je to otázka z těch teoretických "kdyby", ale i na to jsme mysleli, co bychom dělali, kdyby se nepodařilo parlamentu několik měsíců zvolit prezidenta, to znamená nalézt pro ty lidi konkrétné práci, určitě, samozřejmě nějaké cykly sebevzdělávání, zavádění nových výpočetních programů, na které normálně při provozu samozřejmě každodenním není čas, něco, co jsem nazval "administrativní hygienou", to znamená kompletní úklid spisů mnoho let zpátky, skok ve skartaci. Vy víte, že taková skartace v archivech spisů probíhá s obrovským odstupem, třeba deseti, patnáctiletým. To bychom se mohli dostat dopředu. Nevím, jestli by to ovšem všechny ty lidi bavilo, protože někteří z nich ze svých odborných profesí by museli být dočasně převedeni na jiné profese, které by se jim tak možná nelíbily a bylo by možno očekávat, že někteří z nich prostě kvůli tomu opustí kancelář, navíc ta možná třeba i mnohaměsíční nejistota perspektivní může ty lidi opravdu ..., oni zase tak dobře placeni nejsou, aby je to neodvedlo někam jinam. V každém případě máte připraven scénář na to, že nebude-li ve třetí volbě zvolen prezident a politická elita bude připravovat volbu přímou, která může trvat až do listopadu nebo do podzimu, že bude připraven scénář? Tak, nemohu říci, že máme přesné scénáře, ale máme scénáře připraveny od první volby už, protože vždycky jsme s tím museli počítat. Nikdy jsme vlastně nevěděli konkrétně, kdy bude další pokus o volbu a koneckonců to nevíme ani teď. Ani to, co říkáte, nemusí být úplně pravda. Ostatně, když se zítra teoreticky volba prezidenta nepodaří, tak vůbec nemusí být pravdou, že se bude čekat až na přímou volbu, to znamená na změnu ústavy, která může trvat opravdu dlouhé měsíce. Parlament má možnost opakovat mnohokrát ještě tuto parlamentní volbu prezidenta. Ale prohlášení leaderů politických stran tomu nenasvědčuje? Já tato prohlášení samozřejmě musím brát s určitou rezervou, protože když se potáhne v parlamentu změna ústavy dlouze, komplikovaně, nebudou moci nalézat shodu nad pravomocemi prezidenta, Senátu - snížit, zvýšit. To všechno samozřejmě přibude k té pouhé zakázce změnit volbu parlamentní na přímou prezidentskou. To samozřejmě logicky všichni senátoři a poslanci budou mít zájem ještě tu ústavu trošku pozměnit, takže tam se mnohokrát ještě oni sami možná setkají s možností pokusu v parlamentní volbě. Vicepremiér Pavel Rychetský předčasem vypracoval zákon o penzi pro bývalé prezidenty. Právní norma měla začít platit od 1. května 2003. Poslanecká sněmovna ve čtvrtek zákon nečekaně odmítla. V klíčovém hlasování zákon o penzi pro bývalé prezidenty podpořilo pouze padesát osm poslanců. Rozčarování nad tím, že neprošel vládní návrh, neskrýval vicepremiér, ministr zahraničí a předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda. Cyril SVOBODA, místopředseda vlády, ministr zahraničních věcí, předseda KDU-ČSL (zvuková ukázka): Já si myslím, že to je projev toho, že nejsme úplně vyspělá demokracie v tomto ohledu a že některé osobní zájmy povyšujeme nad zájem obecný. To se mi zdá, že je něco, co by nemělo být a je to normální, že hlavy státu po skončení výkonu funkce, je to ve Spojených státech, téměř ve všech státech v Evropě, všude to je, to je normální, že mají jisté přiměřené požitky, protože si nedokážu představit, že prezident republiky půjde na pracovní úřad si hledat zaměstnání. Vicepremiér a předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda. Vicepremiér Pavel Rychetský odpovídal novinářům v Poslanecké sněmovně na otázky, proč zákon neprošel a co konkrétně to znamená. Pavel RYCHETSKÝ, místopředseda vlády, ministr spravedlnosti (ČSSD) (zvuková ukázka): No, znamená to, že pan prezident má zachován nárok na vyplacení odstupného a znamená to, že nebude mít žádné jiné další nároky vůči státu, jedině samozřejmě z titulu sociálního pojištění, to znamená na normální důchod. Pokud jde o ochranku, může ji s rozhodnutím ministra vnitra i bez přijetí tohoto zákona získat. Já si myslím, že u některých poslanců to je možná motivováno tím, že zrovna tomu poslednímu prezidentovi České republiky takové požitky se nepřály, že si myslí, že byl dostatečně zabezpečen a že třeba v jiném případě by hlasovali jinak, v případě jiné osoby. Já to nemohu vyloučit, na druhé straně také nemohu vyloučit i, že někteří mají pocit, že: "Když prezident, tak také my," že ten návrh měl obsahovat i nějaké zabezpečení pro někoho, kdo byl třeba alespoň dvakrát za sebou poslancem nebo ministrem a podobně, prostě ty motivy mohly být nejrůznější. Nemohu ale samozřejmě vyloučit i jiné důvody. My jsme v situaci před zásadní reformou veřejných financí, my budeme muset si opravdu utahovat opasky a řada poslanců si myslí, že v takové chvíli není vhodné přijímat takovýto zákon. Podle Pavla Rychetského nemá smysl okamžitě takový návrh opakovat. Místopředseda KSČM Miloslav Ransdorf připustil, že neschválení zákona může souviset s tím, že prvním, na koho by se vztahoval, by byl Václav Havel. Tyto důvody však za ODS odmítl místopředseda strany Jan Zahradil. Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda ODS (zvuková ukázka): Ne, to já bych takto nízké důvody v tom neviděl, osobní důvody bych v tom rozhodně neviděl žádné. Myslím si, že je to skutečně systémová záležitost. Možná, kdyby vláda připravila, pan Rychetský připravil ten zákon v trochu skromnější podobě, takže to mělo šanci na schválení. Slova místopředsedy ODS Jana Zahradila. Onen zákon se vztahoval přímo ke Kanceláři prezidenta republiky, protože v hlavě čtvrté bylo napsáno, že zvláštní plat a náhrady výdajů převádí Kancelář prezidenta republiky ze svého rozpočtu na účet bývalého prezidenta republiky. Překvapilo Ivo Mathé, že zákon ve sněmovně neprošel? Překvapilo, překvapilo a mrzí mě to. Možná bych se ztotožnil s tou první části komentáře Pavla Rychetského. Já vývoj toho zákona samozřejmě sleduji od začátku a myslím, že kdyby poslanci měli jiný názor na, dejme tomu, výši té penze, nebo tam je ještě jakási paušální náhrada výdajů, tak mohli prostě tu částku změnit v Poslanecké sněmovně. Systém je celkem logický. My jsme vypracovávali rešerše, úřad vlády jistě také, ministerstvo spravedlnosti také. Ve většině zemí světa, ve všech civilizovaných určitě, určitou výjimkou je jenom Rakousko, mě napadlo, ale možná z nějakých osobních důvodů, prostě existuje určité zabezpečení prezidenta republiky a ten zákon prostě schválen měl být, i kdyby, říkám i kdyby, a říkám to teď proti Václavu Havlovi, i kdyby mu třeba snížili tu penzi, tak ten systém měl být, protože z existujícího systému tak, jak byl navržen v tom zákoně, vyplývá i určitá starost státu o jakýsi minisekretariát, prostě o služby ..., s korespondencí například, kterou bude Václav Havel dostávat a už dostává, dostává ji dneska stovky a věřte, evidentně některé souvisí s jeho prezidentským úřadem. Rozumím správně vašim slovům, že z toho, že poslanci nezapracovali do onoho vládního návrhu možné snížení těch částek, jak naznačoval Jan Zahradil, se jasně ukazuje, že problém byl, že člověkem prvním, na kterého by se tento zákon vztahoval, by byl Václav Havel? Tak, moje odpověď byla v mém souhlasu s komentářem Pavla Rychetského. Asi to tak bohužel je, protože ta stížnost na špatnou přípravu toho zákona z vlády nezní logicky. V pozměňovacích návrzích mohli poslanci ty částky samozřejmě upravit, ale ten systém přeci musí existovat, koneckonců jednou ... Když neexistuje, považujete to za nedůstojné? Velmi nedůstojné a velmi nešťastné pro stát. Také ostatně tady může být někdy exprezident, který nebude mít zabezpečení své ze soukromých zdrojů jako Václav Havel, a potom to bude opravdu trapné. Vy, nemýlím-li se, jako Kancelář prezidenta republiky, teď, když nebyl zákon schválen, Pavel Rychetský v nejbližší době nový zákon nebo návrh nového zákona nepředloží, budete vyplácet Václavu Havlovi odstupné, protože, nemýlím se, čekalo se na to, jak dopadne tento zákon? To odstupné může dostat vlastně až s odstupem tří měsíců. Tam je pojistka, protože kdyby v tom mezičase nastoupil do nějakého místa vysokého státního úředníka, například teoreticky na místo soudce, tak by na to nárok neměl, čili tam jsou některé pojistky proti výplatě celého odchodného, ale jak já vím, a jak snad mohu prozradit, Václav Havel se rozhodně nechystá do státních služeb, takže mu vznikne po uplynutí té lhůty nárok na celé odchodné, které u něho činí snad sedm set tisíc korun, protože je to hodně let, co byl prezidentem. Hostem u mikrofonu BBC je ředitel Kanceláře prezidenta republiky, bývalý generální ředitel České televize Ivo Mathé. Druhý přídomek u vašeho jména avizuje druhou část Interview BBC - situace v České televizi. Ve středu Rada ČT nebyla schopna zvolit nového generálního ředitele. O čem podle vás nezvolení generálního ředitele České televize vypovídá? Já už jsem to dneska, tuším, někomu říkal, mě to až tak nepřekvapuje. Situace nejenom kolem České televize, ale myslím, že na mediální scéně v České republice není rozhodně růžová a Česká televize je jenom jakýmsi exemplárním případem, a to asi vždycky bude, protože její existence, samotná její existence jako samostatné na státě vlastně nezávislé instituce, ale přitom instituce provázané se státem skrze zákony vydávané parlamentem, ale přitom jenom částí parlamentu jaksi ovlivňovaná, jenom sněmovnou, je sama prostě v jakémsi klinči, v jakémsi rohu legislativně organizačním, z kterého je těžko se dostat a kromě toho problém také si trošku udělala sama, teď myslím sama i včetně svých rad, neboť posledních pět let ztrácela svou kredibilitu a autoritu a bez ní se potom některé zcela logické věci v civilizovaném světě probojovávají ztěží. Vy jste ale také naznačil, že Česká televize potřebuje v čele silnou a kompetentní osobnost. Dovolte, abych oponoval následující otázkou. Nenaznačuje dění v České televizi od roku 1998, že televizi veřejné služby v České republice již nemůže pomoci ani silná a kompetentní osobnost, která by stanula v jejím čele, a o níž hovoříte? Já pořád doufám, že může nějaká silná osobnost ještě zachránit, co se dá, ale nedám vám na to žádnou stoprocentní záruku. Neukazují ale ty poslední děje ..., vždyť si vezměte, je zde tlak komerční konkurence - TV Nova, je zde tlak politické elity, která připravuje normativní fungování televize veřejné služby, jsou zde samotné tlaky zaměstnanců televize veřejné služby, jejich vystupování na veřejnosti, není zajímavým příkladem poslední dění a rvačka na toaletách po vyhlašování ankety televizní a podobně, to znamená, znovu protiargumenty proti vaší stále ještě optimistické tezi, že může České televizi někdo pomoci? Tak, to je zajímavé ... Kde začít, že? ... být nazván optimistou v té věci, když jsem kritikem stavu poslední čtyři a půl roku, ale to bych opravdu byl tedy velmi slabý zastánce myšlenky veřejné služby v elektronických médiích, kdybych po těch čtyřech a půl letech nebo pěti letech malérů a pádů už ji popravil. Ano, je to strašlivě těžké, nebo bylo by to nesmírně těžké. Mě například udivilo, že žádný z těch kandidátů, jaksi včetně těch, kteří jsou insideři, včetně těch, co vycházejí zevnitř televize, nepožadovali na radě při své kandidatuře možnost vhledu do té televize přes jiné výstupy nebo vstupy, to znamená do jejího účetnictví, do stavu programové přípravy, do stavu přípravy investic, do jakési inventury toho, co má v programech i toho, co má jako majetek, prostě takový the diligence, jak říkají dneska šviháci. To nikdo vlastně nechtěl. Já tu televizi, si myslím, ještě pořád znám, byť zdálky, dobře a já bych to rozhodně s celým týmem lidí požadoval. Možná, že až bych si udělal tuto analýzu a průzkum, tak bych tady přišel za vámi, pane Moravče, a řekl bych: "Měl jste pravdu, byl jsem přehnaný optimista." Ale, co kdybych vám oponoval v tom, že myšlenka televize veřejné služby je v České republice už dávno mrtvá, protože dílčí zájmy kolem ČT, těch jednotlivých složek, které jsem popsal a které se v tom systému pohybují, už nemohou způsobit základní shodu, proč vlastně existuje vysílání veřejné služby ve světě? V tom máte zřejmě pravdu, že ty síly, které vystupují proti službě veřejnosti tímto způsobem, jsou nesmírně silné, mocné a mají navrch. To tedy je skutečně pravda a je to pravda, která mě velmi mrzí, protože já asi konzervativec liberální, si myslím, že tyto instituce patří jaksi do té struktury demokratických institucí, které patří k parlamentní demokracii. Všude v Evropě jsou přirozeně problémy s médii a všude si musely nějakým způsobem obhajovat, spíše na jihu než na severu, svou existenci. Ostatně vaše korporace BBC také se dostává do velkých střetů nejen se soukromníky, ale i s kritiky, dejme tomu, z nezávislého sektoru, ale ... Ale v Británii existuje ta základní shoda, od čeho zde vysílání veřejné služby je a k čemu je! Ale i tam se určitě najdou samozřejmě poslanci, kteří ostře kritizují BBC. V posledních letech se rozhodně dostává do střetu i s veřejným míněním, i s podnikatelskou lobby více než kdykoli předtím ve své obrovské historii. Ale ta základní, ta základní myšlenka zde funguje, nebo v Británii funguje a existuje, ale tím tedy jste ochoten přistoupit na tu tezi, že myšlenka televize veřejné služby byla v posledních letech tak pošlapána, že je téměř mrtvá? To jsem neříkal, já jsem říkal ... Že je ohrožena? Že je mrtvá, snad ne, ale je prostě ohrožena existenčně a některé zájmové skupiny již možná opravdu uvažují, jak si rozebrat to obrovské množství, ten obrovský majetek, například archiv, který tam je. To dokonce někdy tak vypadá, že ty tlaky jsou opravdu razantní a drasticky razantní. O kterých tlacích hovoříte? Můžete být konkrétní? Já si myslím, že hodně jich je z kruhů lobbyistických a lobbyistické kruhy většinou zastupují spíš soukromé zájmy. Hovoříte o TV Prima a o ... Já si myslím, že odtamtud je asi ten největší zájem, aspoň já mám tu zkušenost ještě ze svého aktivního televizního života, že odtamtud vždycky přicházelo vůbec nejvíce útoků, nejvíce manipulací s fakty, nejvíce lží, největšího ovlivňování třeba tehdy ještě poslanců, ale vlastně i veřejnosti ... To říká Ivo Mathé, který vnějškově symbolicky bojoval s Vladimírem Železným? To byl větší boj s Primou? Ne, já mluvím teďko samozřejmě o těch obou televizích, o tom sektoru jako takovém, nikoli jenom o Primě, to ne, to vůbec ne. to samozřejmě za mě ten prapor držel hlavně Vladimír Železný a jeho lidé vysoko nahoru. Já mluvím o celém tom sektoru. Ale teď jsme hovořili o archivech a o útocích na archivy ČT a vy jste hovořil o Primě? Ne, ne, o obou těch televizích. To byl omyl! Obě ty televize a rozhodně tady je agresivnější Nova, i když to říkám nerad, protože Nova není žádný subjekt, to je jenom značka, ale ti lidé, kteří jsou kolem ní, tak rozhodně si dokáží představit, nebo dokáží si spočítat, co je to za obrovské hodnoty, všechny ty fundusy kostýmní, archivní, rekvizitní a hlavně tedy archiv jako takový a možná dokonce i ta obrovská technická kapacita, co je na Kavčích horách. Člen Rady České televize, filosof Erazim Kohák ještě před středeční volbou generálního ředitele navrhoval volbu odložit, protože v květnu čeká radu třetinová obměna a vláda chystá novelu zákona o České televizi. Erazim KOHÁK, filosof, člen Rady České televize (zvuková ukázka): Prý někoho volit musíme, ale proč ten spěch? Proč nepřenechat volbu nového ředitele nové radě, která by mohla iniciativně vyhledávat svého kandidáta? Máme prozatímního ředitele, který by ..., který prokázal, já myslím, výborné výsledky. Uvedl před volbou nového ředitele České televize Erazim Kohák. Zvolení nového ředitele prosazoval jiný člen Rady České televize Milan Knížák. Milan KNÍŽÁK, bývalý rektor AVU, člen Rady České televize (zvuková ukázka): Jde o to, abychom uměli zvolit, poněvadž to, že nebudeme ..., že bychom neuměli zvolit, my si nemůžeme jen tak podle zákona to odložit o tři měsíce a tak dále. To v zákoně je, abychom zvolili, to znamená, že nám by musely bránit naprosto jasné konkrétní podmínky, které tady nenastaly a já považuji to, že bychom nezvolili, za svým způsobem konec této rady a vůbec bych se nedivil parlamentu, kdyby po nezvolení něco takového udělala, čili mohlo by se stát, že by tato rada skončila, což není otázka pro mě osobní, ale myslím si, že kontinuita je to nejdůležitější, co taková rada potřebuje. Poté, co rada nebyla schopna shodnout se na jediném kandidátovi, opustili její řady Milan Knížák a Lucie Weissová. Tady se nabízí otázka, nakolik selhal systém rady jako orgánu, jímž se uplatňuje kontrola veřejnosti na fungování televize veřejné služby? Tak, já myslím, že tyto odchody byly spíš odchody hysterické a ten projev také asi byl trochu hysterický profesora Knížáka. Já mám velmi podobnou zkušenost. Na začátku existence České televize jsem byl zvolen provizorním ředitelem Českou národní radou na dva měsíce a tehdy o něco později zvolená rada také nebyla schopna do dvou měsíců zvolit ředitele, takže jsem v březnu zůstal prozatímním ředitelem bez jakékoli jistoty, jestli ten mandát má opodstatnění v zákoně. Dneska je ta situace podstatně snazší. Něco samozřejmě jiného je, co jste říkal, do jaké míry může být reprezentativní, může reprezentovat veřejnost rada, která je generovaná jenom ve sněmovně, nikoli v Senátu, nikoli třeba premiérem či prezidentem, prostě z jedné komory vychází, která si jaksi tu odpovědnost podržela a které je samozřejmě potom také ta rada odpovědná, ne podřízená. Navrhujete, že by byl řešením francouzský model, to znamená vícepilířová volba rady? Pakliže jaksi mediální gramotnost je nízká a politická kultura také, tak vícezdrojové jmenován rady je jedním z řešení, ano. Jaký podíl na té likvidaci myšlenky veřejné služby, televize veřejné služby mají její zaměstnanci a buďte kritický k těm, kteří by chtěli Mathého zpátky v ČT? Já nevím, kdo mě chce zpátky, ale vím, že celá řada z těch takzvaných revolucionářů by za mě nepracovala v té televizi a také tam nepracovala. Samozřejmě, že se i ta Česká televize od roku 1998 dostala do nějakého profesionálního zmatku, nabrala hodně lidí, kteří se neudrželi třeba v soukromých stanicích, v těch výrobnách kolem Novy nebo přímo v takzvané Nově, přestal tam fungovat cosi jako étos vnitřní, nikdo se o něj nestaral, nikdo ho neudržoval. Náš tolik kritizovaný systém byl velmi křehký, ale pro profesionály, myslím si, že žádný ani neexistuje, než pro profesionály. Personálně rozhodně je to veliká starost a určitě se na tom někteří lidé podepsali a asi s některými vůbec rozumně hovořit nejde. Říká ředitel Kancelář prezidenta republiky, bývalý ředitel České televize Ivo Mathé. BBC děkuje za vašich třicet minut, které jste jí věnoval a někdy příště na shledanou. Na shledanou. Od mikrofonu se loučí Václav Moravec. Takové bylo Interview BBC. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:24 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
