| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| úterý 18. února 2003, 18:00 SEČ | |||||||||||||||
| Jiří Kolář | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Jiří Kolář potvrdil, že na rozdíl od bezpečnostních opatření v Británii je zvýšená ostraha na území České republiky s ohledem na teroristické hrozby krokem pouze preventivním.
Přepis rozhovoru Citace rozhovoru v médiích Česká republika je od pátku v přísnějším bezpečnostním režimu. Zpřísnil se dohled nad jadernými elektrárnami, vodními nádržemi, přísnější jsou kontroly i na ruzyňském letišti v Praze. V pondělí vláda rozhodla, že policie může do konce roku počítat s posilou dva a půl tisíce vojáků. Premiér Vladimír Špidla vysvětluje, že to neznamená, že všichni vojáci budou okamžitě nasazeni. Vladimír ŠPIDLA, předseda Vlády České republiky, předseda ČSSD (zvuková ukázka): Je krizový štáb, který pravidelně vyhodnocuje bezpečnostní situaci. Na návrh krizového štábu prostřednictvím pana ministra vnitra bylo rozhodnuto o tomto vládním nařízení, to znamená, že se dá předpokládat, že se může zkomplikovat bezpečnostní situace a pak bude vhodné, aby byly k dispozici posily pro Policii České republiky. Čili spouštěčem je situace obecně a tím základním orgánem, který dá doporučení, je Ústřední krizový štáb, který pravidelně zasedá. Pondělní slova českého premiéra Vladimíra Špidly po zasedání vlády. Nejen o přísnějších bezpečnostních opatřeních bude následujících třicet minut. Od pondělí do pátku pravidelně v tomto čase vysíláme Interview BBC, nejinak je tomu i dnes. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl policejní prezident Jiří Kolář. Vítejte v BBC. Hezký dobrý den. Dobrý den. Dá se říci, že už fungují všechna opatření, která v pátek přijal Ústřední krizový štáb? No, spíše jde o to, že byla nastartována, protože pakliže bychom měli říci fungují, znamená to, že příslušné posily, které jsme si požádali od armády a které v pondělí schválila vláda, tak ty teprve samozřejmě připravují ten výjezd směrem na příslušná místa. Kdyby měla ta fáze nastartování přejít ve fázi, řekněme, funkčnosti toho, o čem rozhodla vláda a co v pátek schválil krizový štáb? Tak v té první etapě jde především o zostření opatření týkajících se ostrahy a ochrany letiště Ruzyně. V tomto smyslu také již první posily ze strany policie požádány byly a od dnešního dne někdy od večerních hodin už budou na svých stanovištích, včetně příslušné monitorovací techniky a předpokládám, že v průběhu dnešní noci už budou tato opatření plně funkční. Hovoříte, pane policejní prezidente, o čtyřiceti vojácích, o nichž se hovořilo v pátek na zasedání Ústředního krizového štábu, kteří budou střežit okolí ruzyňského letiště a o těch dvou monitorovacích přístrojích ... Ano, hovořím o těch čtyřiceti šesti vojácích, ale pozor, to je záležitost vojenská. Samozřejmě budou s námi pracovat na tomto opatření, a to čítá dohromady s vojáky kolem stovky lidí. Jak byste laikům vysvětlil, že bylo nutné přijmout v České republice zvýšená bezpečnostní opatření, ať již ministr vnitra Stanislav Gross ale ostatně v pondělí i předseda vlády Vladimír Špidla ne zcela dostatečně vysvětlili, proč je nutné v České republice, když nejsou žádné informace o možnosti přímých teroristických útoků nebo hrozby takových útoků v České republice, proč bylo zapotřebí sáhnout k tomu, aby zasedal opět Ústřední krizový štáb a aby opět byla zpřísněna bezpečnostní opatření? Máte pravdu, pane redaktore. Tentokrát se bezpečnostní opatření, to jejich zostření, neodvíjí a neodvozuje od vývoje, anebo vyhodnocení bezpečnostní situace v naší zemi s tím, že by zde hrozila nějaká konkrétní hrozba, ale naopak jsou to vesměs preventivní opatření, která reagují na zostření a vývoj mezinárodní politické situace, a to jak víme, v posledních dnech a týdnech není příliš povzbudivá situace, a proto jsme takhle reagovali. Promiňte, ale hrozba vůči Iráku zůstává zhruba už měsíce na stejné úrovni, nadále se odkládá ... Nejde jen o hrozbu vůči Iráku, ale obecně vůči terorismu, to znamená opatření vůči terorismu. Několikrát po sobě jsme mohli slyšet různá prohlášení představitelů terorismu, zejména bin Ládina v poslední době a já si myslím, že jsou to všechno okolnosti, které nás nutně musí vést k tomu, abychom byli ostražití a zejména, abychom nepodcenili žádná preventivní opatření. A všechna ta opatření, která jsem teď vyjmenoval, jsou preventivní, ať už se týká ostrahy letiště, zejména těch konkrétních bodů, strategických bodů, které tam střežíme. To je vlastně radarový systém, to je řízení letového provozu, ale celý také obvod letištní plochy. Tak to si myslím, že je u nás naprosto na místě. Promiňte, já bych ještě chvíli setrval u toho, jak jsou ta bezpečnostní opatření ze strany ministra vnitra, ze strany vlády i ze strany vás jako bezpečnostních složek vyargumentovávána? Zkrátka hrozba bin Ládina a jeho vystupování, ať už v televizi Al-Džazíra nebo v arabských listech, které zveřejnily jeho prohlášení, tak těch bylo od 11. září několik a došlo k tomu, že bezpečnostní opatření byla v České republice snížena. Vystoupení bin Ládina v poslední době nemůže být přeci důvodem k tomu, aby ..., a další vnější hrozby, které jste ne zcela argumentačně veřejnosti popsali, abyste zpřísnili bezpečnostní opatření. Za prvé, nepotvrdím, že bezpečnostní opatření byla snížena. To bychom museli hovořit jaká. Jestli máte na mysli intenzitu opatření ... Například ostraha letiště ... ... tak ta byla o něco, o něco jinší, samozřejmě je to tak. Ale projevy bin Ládina, to je jen jedna ze záležitostí. Musíme pořád vidět kontext celého vývoje bez národní politické situace a ta je opravdu napjatá. To si nebudeme namlouvat. Samozřejmě je to možno vidět v mnoha rovinách, ale ta naše opatření jsou preventivní a souvisí výlučně s vývojem mezinárodní politické situace. Žádné konkrétní riziko naší zemi, které bychom měli zcela reálně k dispozici jako z informačních zdrojů, tak takové není. V minulém týdnu například šéf londýnské metropolitní policie John Stevens, když v Británii došlo v posledních dnech ke zpřísnění bezpečnostních opatření, ať již na letištích Heathrow i jinde, tak řekl, že důvodem ke zvýšení bezpečnostních opatření je to, že i teroristická síť Usámy bin Ládina Al Kajda je v Británii významně přítomna. Takové informace o podobné situaci v České republice nemáte, že by zde byl výskyt struktur, které je možné označit slovem teroristické? Ne, nemohu potvrdit žádné takovéto aktivity v naší zemi, o kterých bychom věděli. A byla to zvýšená hrozba, řekněme, zpravodajské informace, které jste měli k dispozici, že je zde taková možnost? Protože v tomto pořadu zhruba před čtrnácti dny o něčem podobném hovořil František Bublan. Ne, já, pokud jsem dnes řekl, že nemáme takové informace, tak mám na mysli i tok ze zpravodajských složek. Já se samozřejmě pravidelně zúčastňuji jednotlivých štábů krizových a těch informačních skupin a nic takového nemají k dispozici žádné - ani vnější, ani vnitřní - zpravodajské složky. Jsou to výlučně preventivní opatření a já tvrdím, že mají jednoznačně své místo. Pojďme si poslechnout páteční slova ministra vnitra Stanislava Grosse. Stanislav Gross odpovídal na otázku, zda se aktuální bezpečnostní opatření v České republice dají srovnávat s opatřeními po 11. září. Stanislav GROSS, ministr vnitra České republiky /ČSSD/ (zvuková ukázka): Ta míra intenzity, já myslím, že tehdy byla vyšší, protože tehdy těsně po 11. září ve své podstatě nikdo ve světě nevěděl, co může očekávat druhý den. Ne, že by dnes jsme věděli, co můžeme očekávat druhý den, ale ty představy o rizicích jsou daleko konkrétnější, nežli poté, kdy najednou svět procitl a zjistil, že je možné zrealizovat něco, co si den před tím nikdo nedovedl vůbec představit. Takže to poměření já v tuto chvíli neumím, ale myslím si, že obecně se dá říci, že je nižší než tehdy. Oznámil v pátek ministr vnitra České republiky Stanislav Gross, když srovnával opatření, aktuální bezpečnostní opatření v České republice s bezpečnostními opatřeními, které přijala vláda a bezpečnostní složky po 11. září 2001. Pane policejní prezidente, pojďme si to rozebrat na číslech. Vláda schválila v pondělí, že máte k dispozici až dva a půl tisíce vojáků jako Policie České republiky, pojďme si srovnat aktuální čísla, až ta opatření budou nastartována, respektive začnou platit ta aktuální bezpečnostní opatření, kolik vojáků využijete z té až dvouapůltisícové dispozice, kterou máte od vlády a jak velká dispozice byla využita po 11. září 2001. No, v podstatě, pakliže jste zmínil čísla, my máme něco kolem 2400 vojáků teď v současné době schválených příslušným rozhodnutím vlády a my je využijeme všechny. To není číslo náhodné, to je číslo postavené tak, jaké jsou požadavky teritoriálních útvarů, zejména správ krajů, policejních správ krajů, které v případě, že dojde k vygradování situace, my přejedeme na jiný ostřejší režim opatření znamenajících, že už máme konkrétní informaci o vývoji bezpečnostní situace v naší zemi takovou, že je zde přímá hrozba, tak my vygradujeme naše opatření a použijeme všechny tyto vojáky. To není náhodné číslo, my je máme už teď rozepsáno do správ krajů v případě, že je budou potřebovat. Tato situace ovšem nenastala, pouze ... Promiňte, ostřejší, ostřejší režim byl už využit přímo po 11. září? To číslo zhruba 2500 vojáků je číslo, které jste si spočítali po 11. září? Ano, v podstatě ano. Byl využit zejména, pokud jde o Rádio Svobodná Evropa. Tam ta hrozba, hrozba teroristickým útokem měla jakési konkrétní kontury. Hovořili jsme už my dva i spolu o tom tady, že to bylo kolem 60 %, ta hrozba, a my jsme samozřejmě zavedli přísná opatření, která byla technická, i ten lidský potenciál, a tak dále, ale také jsme střežili strategické objekty v naší zemi, které byly vytipované, ať už jaderná energetika, příslušná vodní díla, komunikační uzly, zdroje pitné vody a mohl bych to vyjmenovávat. A my jsme vyhodnotili priority a už tenkrát jsme přijímali ostřejší opatření než teď. V současné době jsme pouze ve fázi preventivní, já ovšem netvrdím, že nedojdeme v rámci vyhodnocení situace a rozhodnutí krizového štábu k zásadnímu rozhodnutí, které bude znamenat, že nasadíme daleko ostřejší proceduru a režim. Zůstaneme-li u vaší terminologie, tedy fáze preventivní. Ano. Kolik vojáků z těch zhruba dva a půl tisíce v té preventivní fázi naplno využíváte? Do současné době, ode dneška, zhruba za dvacet minut už budou ve službě, tak ode dneška 640 s tím ovšem, že do té první fáze preventivní také patří přijatá opatření čistě policejní. My tady v Praze vlastně střežíme, trvale střežíme několik objektů, zejména objektů židovských, které dlouhodobě jsou jakousi prioritou ohrožení. Samozřejmě se to týká dalších objektů i v rámci širších teritorií. Nechci je záměrně jmenovat, ale tato opatření už jsme přijali a patří do toho také letiště. Proč ..., vy nechcete jmenovat konkrétní regionální teritoria, ale můžete uvést, o která regionální teritoria, která je nutné střežit, krom hlavního města Prahy, kde je asi nejvíce objektů, které představují možné bezpečnostní riziko? Tak já jsem to v podstatě naznačil. Jestliže bychom brali do úvahy jadernou energetiku, tak už máme dva regiony, pakliže vezmeme do úvahy zdroje pitné vody pro jakési globální zajišťování, pro velké koncentrace obyvatel, tak také to mnohé napoví. Nechci konkretizovat, abych tady nenapovídal, nicméně takovéto objekty vytipovány máme i na tu druhou až třetí fázi. Ta třetí fáze, to je ten ostřejší režim, nebo ještě existuje nějaká třetí fáze kromě ostřejšího režimu? Vy jste popsal zatím dvě. Ten preventivní režim, ve kterém se nachází Česká republika aktuálně, pak ostřejší režim a ... Ostřejší je střežení objektů, eventuálně ochrany konkrétních osob. I k takovýmto opatřením přistupujeme. A ten nejostřejší režim by byl omezování dopravy, vlastně regulace, odklony dopravy, a tak dále, abychom některé prostory dokázali udržet bez individuální dopravy, a podobně. Po pátečním zasedání Ústředního krizového štábu hovořil ministr vnitra Stanislav Gross také o tom, že je zapotřebí prověřit místa, ve kterých se nejvíce schází veřejnost. Hovořil konkrétně o pražském metru a dalších podobných místech, že je nutné i ty po pátečním rozhodnutí a po pátečním zasedání Ústředního krizového štábu prověřit. Už se tak stalo? V současné době tato akce běží a běží v tom smyslu, že v těchto objektech, ať už jsou to supermarkety, ať je to metro a jiné, jiné objekty, těch je celá řada, tak probíhají protipožární kontroly, probíhá tam instruktáž zejména odpovědných pracovníků za správu, provoz, správci těch objektů, a podobně, protože není možné si představit, že stát je všeobjímající a najednou všechna opatření převezme z rukou dosavadních správců, těch, kteří odpovídají za své bezpečnostní plány, za svoji ostrahu, za svoji bezpečnost objektu a příslušná opatření. To prostě možné není a tato aktivita běží. Dá se říci, že to je kontrola preventivních opatření, kontrola správců těchto důležitých objektů, ve kterých se shromažďuje veřejnost? Ono to není přesně kontrola, je to spíše aktivizace, aktivování těchto subjektů. A dá se říci, kdy tato aktivizace skončí? Já si myslím spíše, kdy začnou další fáze. Pakliže dojde ke konfliktu, já nedovedu si představit, jaká ta mezinárodní politická situace vezme vývoj, ale pakliže dojde ke konfliktu, tak samozřejmě budeme přecházet s největší pravděpodobností na ostřejší fázi, protože ta rizika se nutně budou stupňovat. Můžete říci, zda, a teď se dostáváme k pondělnímu rozhodnutí vlády, připomeňte si, že vláda rozhodla o nasazení právě a využití, policejním využití zhruba dvou a půl tisícovek vojáků. Premiér Vladimír Špidla k tomu uvedl: Vladimír ŠPIDLA, předseda Vlády České republiky, předseda ČSSD (zvuková ukázka): Je krizový štáb, který pravidelně vyhodnocuje bezpečnostní situaci. Na návrh krizového štábu prostřednictvím pana ministra vnitra bylo rozhodnuto o tomto vládním nařízení, to znamená, že se dá předpokládat, že se může zkomplikovat bezpečnostní situace a pak bude vhodné, aby byly k dispozici posily pro Policii České republiky. Čili spouštěčem je situace obecně a tím základním orgánem, který dá doporučení, je Ústřední krizový štáb, který pravidelně zasedá. Oznámil v pondělí po zasedání vlády český ministerský předseda Vladimír Špidla. Těch dva a půl tisíce vojáků je maximum, nebo v případě, že by se ještě bezpečnostní situace v České republice zhoršila, tak budete požadovat po armádě další vojáky? Víte, my jsme mohli žádat posily od armády po aktuálních částech, ale bylo by to netaktické, protože bychom pořád doplňovali v případě vyostření situace, tak jsme požádali současně naráz o dva a půl tisíce, nebo dva tisíce čtyři sta s tím, že jsme dosáhli jakési intenzity opatření. V případě, že dojde ještě k vyššímu vygradování, tak jsme připraveni a máme připraveny další fáze posílení, pakliže by to bylo nutné, ale já to nepředpokládám. Dva a půl tisíce postačí i na tu ostrou fázi. Kolik by pak bylo zapotřebí v případě, že by nepostačilo dva a půl tisíce na ta ostrá opatření? Kdybychom měli střežit, pevně střežit, to znamená nikoliv ve formě zvýšeného dohledu, jak je to nyní, ale pevně střežit všechny strategické objekty, tak je to kolem sedmi a půl tisíce lidí, včetně tedy policistů. Takže to není jednoduchá záležitost. Mezi těmi všemi strategickými objekty považujete například chemické továrny, a podobně, s jejichž ostrahou se v té ostré fázi nepočítá zatím. Počítá se s ní, ale muselo by dojít k překrytí i těchto záležitostí, protože těch rizikových výrob je v naší zemi hodně a my bychom museli vzít do úvahy i to. Souvisí ona míra bezpečnostních opatření s projednáváním situace kolem Iráku v Radě bezpečnosti OSN? Tedy asi víte, kam směřuji. Zda je možné předpokládat, že zhruba do konce února zůstanou bezpečnostní opatření v České republice na té preventivní fázi, protože koncem února bude rada bezpečnosti rozhodovat o dalším postupu vůči Iráku? Řekl jsem jednoznačně, že limitujícím faktorem pro naše současná opatření je vývoj mezinárodní politické situace, eventuálně napětí v tomto směru. Takže v tomto jednoznačně souvisí i tady tato rozhodování těch nejvyšších mezinárodních orgánů, ale já nedokáži odhadnout, jakým se ta situace bude vyvíjet směrem. Ale souvisí to s tímto časováním? To znamená, že zhruba do konce února předpokládáte jako policie a jako bezpečnostní složky, že ta opatření, nebude-li celá situace urychlena ... Je to vysoce pravděpodobné, co říkáte. Vy jste naznačil, že je nutné zlepšit boj proti korupci, protože boj proti korupci je jednou z podmínek snížení bezpečnostních rizik v České republice. Můžete uvést, jak je zapotřebí dopracovat vládní návrh nebo předlohu, o níž diskutuje vláda, tedy onen test integrity, který vláda má, dopracovat do poloviny letošního roku? Pokud jde o test integrity, já bych na tento pojem reagoval tak, že já osobně vítám veškeré aktivity, které jsou způsobilé minimalizovat vlastně to, co se děje u nás v rámci korupční scény, to znamená ten korupční tlak a korupční chování, to za prvé. Ale pozor, musí to mít také to b, to znamená, jakákoliv aktivita státu v tomto směru musí mít jasná pravidla, musí být dobře legislativně limitována, jinak je to nepředstavitelné. Že vám skočím do řeči. Vy jste 30. ledna v rozhovoru pro deník Právo doslova uvedl: "Řízená provokace se nesmí proměnit ve vyhánění čerta ďáblem" a ještě jste dodal: "Řízená provokace nesmí být nástrojem dotváření skutkových dějů," konec citátu. Znamená to, že ten návrh tak, jak ve vládě byl předložen v polovině ledna, zatím nesplňoval ta kritéria, aby se řízená provokace nestala proměněním ve vyhánění čerta ďáblem? Přesně tak to je. Já se domnívám, že ještě nebyl dobře legislativně dopracován a myslím si, že to je otázka nesmírně těžká, nicméně je to cesta schůdná, ale musí tam být legislativní pravidla. Nelze si totiž vůbec představit, že ten, kdo je podroben tomu testu odolnosti vůči korupčního tlaku, tak ten je ze strany toho protějšku, který ho k tomu vybízí, vlastně v situaci, kdy sám by aktivně nekonal a dokonce některé části jeho konání jsou vlastně nějak dotvářeny. Ten skutkový děj je dotvářen za něj. To prostě není možné. Vy jste se bál tedy zneužití té obecnosti. Jak byl obecně test integrity zatím formulován a předložen vládě, tak jste se obával, že ta obecnost může být zneužita? Ano. Já řeknu takový jednoduchý příklad. Jestliže dojde k porušení konkrétního práva, tak jeho náprava nemůže být sjednána porušením jiného práva, to prostě není možné. A jestliže v naší zemi platí, že ten, kdo přijímá úplatek, je trestný současně jako ten, kdo ho poskytuje, a to samozřejmě platí, tak není možno najednou říci, že to tak nebude a ten, kdo ten úplatek poskytuje, tak dokonce, dokonce tam nějaké skutkové děje uměle dotváří, kterých by se ten, kdo je testován, nedopustil. To prostě není možné. Tam musí být jasná pravidla, jednoznačně jasná pravidla a celá ta aktivita státu musí spočívat pouze v tom, že slouží ta jeho aktivita k dokumentaci toho konkrétního jednání, nikoliv k jeho provokování, pouze k dokumentaci toho, co se reálně děje na straně toho, kdo je testován. Podílíte se na dopracovávání návrhu takzvaného testu integrity, který se ve veřejnosti vžil pod termínem řízené provokace? Víte, nejlepší podíl na takovýchto pracích legislativních je v rámci připomínkového řízení, eventuálně diskuse o tom a samozřejmě tu vedeme a velice široce. Myslím si, že je to jediná cesta, jak vypracovat kvalitní normu, která umožní boj s korupcí alespoň do té míry, které ji ty legislativní pravidla umožňují. Dá se říci, že byste podepsal tezi, nebo podpořil tezi, čím dříve, tím lépe bude tak kvalitní návrh vypracován? To v každém případě, protože ten trend, vývojový trend v oblasti korupce v naší zemi je velice nepřívětivý a myslím si, že dokonce má jakousi vzestupnou tendenci, a to si myslím, že je situace, které musíme čelit. Můžete podpořit tezi o vzestupné tendenci konkrétními čísly? No, já, tam je obrovská latence. Ta čísla, která vykazujeme my v naší kriminální registrované statistice, kriminality registrované, tak ta nehovoří o tom reálu, který je, takže to je velice zavádějící, nicméně ... Proto se ptám, proč hovoříte o vzestupné tendenci, když právě míra korupce v Čechách je obtížně měřitelná, nebo kdekoliv na světě, a co je ještě obtížnější, korupci prokázat. No, musíme vycházet také z různých anket a šetření v rámci veřejného mínění a různých těchto průzkumů veřejného mínění, eventuálně té situaci ve společnosti, to jednak. A jednak také z toho, že objem té kriminality, o které já hovořím jako o korupci, tak není jenom úplatkářství, je tam ještě spousta dalších ustanovení a skutkových podstat a ty nám rok od roku narůstají. Pokud bychom toto téma měli uzavřít, považujete korupci za ten nejzávažnější problém, budeme-li se bavit o hospodářské kriminalitě, do které asi bezesporu, je to jedna dílčí součást hospodářské kriminality? No, korupce a vedle toho také celkový objem škod způsobených kriminalitou. To jsou tyto dva zásadní problémy a pakliže směřujeme do Evropy, zcela reálně směřujeme do Evropy, tak s těmito trendy se budeme muset vyrovnat a postarat se o to, aby se snižovaly. Váš náměstek Jaroslav Macháně, který byl hostem u těchto mikrofonů zhruba před měsícem, tak oznámil, že bude ještě zlepšen boj proti korupci, a to z toho důvodu, že vznikne nový úřad, policejní úřad, který se bude korupci a závažné hospodářské kriminalitě věnovat a vznikne sloučením dvou stávajících úřadů, a to Útvaru pro odhalování korupce a závažné hospodářské trestné činnosti a Úřadu finanční kriminality a ochrany státu. Je podle vás reálné, aby ke sloučení těchto dvou pracovišť došlo do konce zimy, tedy, aby od jara začal fungovat ten útvar nový? Je to reálné. My dokonce tuto záležitost, tu integraci těchto dvou velice důležitých specializovaných složek máme jako prioritu na rok 2003, policejní prioritu. Dá se říci, že ji uspíšíte? A já předpokládám, že k prvnímu dubnu, k prvnímu dubnu nejpozději tento útvar vznikne alespoň jako systémové schválení jeho struktury a systemizace, to znamená jednotlivá ta pracovní místa, která tam musíme nějakým způsobem vyspecifikovat, tak může být s určitým zpožděním. Ale k prvnímu dubnu bude určitě schválen jako integrovaná složka nová vzniklá v policii. A teď okruhy, respektive otázky, na které se ptají posluchači BBC, a to prostřednictvím elektronické pošty, prostřednictvím internetových stránek BBC. Několik otázek přišlo na situaci, o níž, respektive na případ, o němž referovala česká média koncem ledna a jde o mezinárodně hledaného teroristu z Irské republikánské armády Michaela Dicksona ze Skotska, který je v českém vězení. Vy jste případ na konci ledna nechtěli komentovat. Můžete už v současnosti říci, zda skutečně byl zadržen a je zadržen za pašování cigaret, jak o tom referovala média? Zadržen samozřejmě byl, nemohu potvrdit tady ten důvod, který říkáte. Můžete jej říci? Byl zadržen proto, že na něj bylo vyhlášeno mezinárodní ..., byl v té evidenci osob, po kterých se pátrá mezinárodně, takže není to tak, že by to bylo v souvislosti s nějakým bagatelním činem. A proč jsem o tom odmítl komentovat v té době, jak jste řekl, to je úplně jednoduché. V současné době už proběhlo příslušné soudní jednání, na základě kterého se rozhoduje o extradici. Já jsem nechtěl komentovat tuto situaci proto, že v naší zemi už jsme jednou byli svědky, kdy od podobných jednáních soudu byl takovýto člověk osvobozen, unesen, a to různými vlivovými, nátlakovými skupinami ozbrojenými. Vy jste se báli, promiňte, vy jste se báli, že by i Michael Dickson mohl být unesen z tohoto jednání, a proto jste celou věc ne tajili, ale neposkytovali informace? No, ano. Protože jestliže je pravdou, že se dopustil toho, pro co na něho bylo vyhlášeno to mezinárodní pátrání, tak v tom případě je naprosto reálné, že k takovýmto aktivitám může dojít. A já si vůbec nemyslím, že bylo vhodné a taktické zveřejňovat další údaje, zejména to, že teprve toto soudní jednání proběhne. Znamená to, že bude vydán do ciziny a opustí české vězení? Já předpokládám, že do měsíce to tak bude. Můžete říci, do jaké země? Do Spolkové republiky Německo, kde podle všeho mu hrozí až doživotní trest. Takže tady vidíte, že celá ta kauza je velice závažná a ta informace by byla z naší strany neprofesionální, netaktická. Do měsíce tedy opustí, Dickson opustí území České republiky? Já si myslím ..., závisí to ještě samozřejmě na definitivní proceduře soudní, nicméně já předpokládám, že do měsíce to tak bude. Co tomu ještě brání, ukončení té definitivní procedury? To je záležitost vzájemné právní pomoci mezi Spolkovou republikou Německo a Českou republikou na základě mezinárodních smluv a konvencí a musí proběhnout takové procedury, které doposud potom ukončení toho příslušného soudního jednání nebyly zajištěny. Já si myslím, že do měsíce to bude zvládnuto. Žádná jiná země nežádala o vydání muže, který je označován jako terorista Irské republikánské armády? Ne. Tohoto konkrétního muže Spolková republika Německo. Tedy nikoliv Irsko, o čemž se hovořilo, že to může být jedna ze zemí, která bude žádat jeho vydání? Ne, nežádala. Víte, na této celé kauze je pikantní to, že tento muž se prakticky šest let pohyboval po vyspělé, policejní vyspělé západní Evropě. Mohl bych vám vyjmenovat země, ve kterých se pohyboval a zatčen nebyl. U nás byl dva dny a došlo k jeho zatčení a často jsme kritizováni. Já to říkám záměrně, protože my v tomto směru jsme docela úspěšní a možná je to také tím, že mnoho různých těch bossů, kteří se domnívají, že v naší zemi je nějaký zločinecký ráj, tak na to většinou doplatí. Další otázky, které přicházely prostřednictvím elektronické pošty se týkají mediálně sledovaného případu a případu, který řešil Senát. Vy sám jste řekl, že se vám poprvé, teď cituji doslova, rozestíhaná osoba, rozumějme generální ředitel TV Nova Vladimír Železný, dostala do Senátu, respektive získala taková osoba imunitu. V té policejní žádosti bylo uvedeno několik činů, za které chce policie nově stíhat Vladimíra Železného, ovšem zatím nebylo sděleno obvinění. Proč tak dosud nebylo ..., a policie veškeré věci už předala státnímu zástupci a v současnosti to vázne na státním zastupitelství? No, veškeré nikoliv. Za prvé, bych řekl, že ta právní překážka spočívající v imunitě, ta byla odstraněna, takže policie teď naprosto standardně pokračuje v tom řízení. Ty tři kauzy, které jste zmínil a které jsme uvedli do žádosti, tam uvedeny být musely, protože pakliže bychom to neučinili, tak do budoucna už nikdy by pro tyto kauzy nebylo možné tuto konkrétní osobu stíhat. Kdy předáte státnímu zástupci informace a tyto tři nové kauzy? Já si myslím, že to nebude o třech kauzách současně, že to bude postupná záležitost a že ji zhruba do měsíce, do měsíce a půl by měla padat první rozhodnutí v těch věcech, rozhodnutí, já neříkám jaká. Říká policejní prezident Jiří Kolář. Já děkuji za vašich třicet minut, které jste strávil ve společnosti rozhlasové stanice BBC a někdy příště na shledanou. Na shledanou. Od mikrofonu se loučí Václav Moravec. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích Ruzyňské letiště střeží kromě policistů i 46 vojáků Lidové noviny, 19. 2. 2003, strana 6 - Pražské ruzyňské letiště střeží od včerejší noci kromě normální ostrahy a policistů 46 vojáků. Hlídat budou radarový systém letiště a letištní plochu. "Vojáci budou na svých stanovištích včetně monitorovací techniky. Předpokládám, že během noci budou tato opatření plně fungovat," řekl včera v rozhlasovém pořadu BBC policejní prezident Jiří Kolář. V areálu letiště už od pondělí hlídkují policisté se zbraněmi. Platí tam zpřísněné kontroly na výjezdových a vstupních vrátnicích, prohlíženi jsou zaměstnanci letiště a kompletně, včetně kontroly detektory, prozkoumána všechna vozidla vjíždějící na letištní plochu. O zpřísnění bezpečnostních opatření rozhodl v pátek Ústřední krizový štáb, v pondělí vláda vyhověla žádosti policie a slíbila v případě nutnosti pomoc 2500 vojáků. Ruzyň bude od dnešní noci střežit vedle policie i 46 vojáků PRAHA 18. února (ČTK) - Pražské ruzyňské letiště bude od dnešní noci střežit vedle normální ostrahy a policistů 46 vojáků. Hlídat budou radarový systém letiště a letištní plochu. "Od večerních hodin budou vojáci na svých stanovištích včetně monitorovací techniky. Předpokládám, že během noci budou tato opatření plně fungovat," řekl v rozhlasovém pořadu rádia BBC policejní prezident Jiří Kolář. V areálu letiště už od pondělí hlídkují policisté se zbraněmi. Platí tam zpřísněné kontroly na výjezdových a vstupních vrátnicích, prohlíženi jsou zaměstnanci letiště a kompletně, včetně kontroly detektory, prozkoumána všechna vozidla vjíždějící na letištní plochu. O zpřísnění bezpečnostních opatření rozhodl v pátek Ústřední krizový štáb, v pondělí vláda vyhověla žádosti policie a slíbila v případě nutnosti pomoc 2500 vojáků. Kolář uvedl, že číslo se odvíjí od požadavků policejních sborů jednotlivých krajů na pomoc v krizových situacích, tedy v případě, že by hrozilo Česku přímé nebezpeční teroristického útoku. Všech 2500 vojáků by podle Koláře mohlo být povoláno, kdyby se vyostřila mezinárodněpolitická situace. V případě neočekávaného vyostření a další eskalace napětí by bylo na zabezpečení všech strategických objektů v České republice, tedy například elektráren, zdrojů vody a chemických závodů, potřeba podle Koláře 7500 lidí. V rámci bezpečnostních opatření nyní policie podle Koláře aktivizuje i správce budov, kde se schází větší množství lidí. Kontroluje protipožární zabezpečení budov a správce školí, jak se chovat v případě ohrožení. Kolář zdůraznil, že bezpečnostní opatření nevyvolala žádná přímá hrozba, pouze mezinárodní situace. Za velmi pravděpodobné označil, že opatření potrvají nejméně do konce února, kdy se má vyjasnit situace kolem možného válečného konfliktu s Irákem. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:13 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
