| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| pondělí 17. února 2003, 18:00 SEČ | |||||||||||||||
| Marie Součková | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Marie Součková uvedla, že bude na březnovém stranickém sjezdu znovu usilovat o znovuzvolení do funkce místopředsedkyně ČSSD.
Přepis rozhovoru Citace rozhovoru v médiích Konec roku 2002 byl v české Poslanecké sněmovně ve znamení tahanic o převod zadlužených okresních nemocnic na kraje. Podle vládních údajů dosáhla zadluženost některých nemocnic v souhrnu jedné miliardy korun, za což vládu 10. prosince kritizoval krom jiných i poslanec za Občanskou demokratickou stranu Milan Cabrnoch. Milan CABRNOCH, poslanec ODS (zvuková ukázka): Každopádně tady prostě je zaťatá sekyra, abych mluvil jednoduše, tady je dluh a hlavně je tu zlomový moment, že se nemocnice v podstatě odstátňují, privatizují, převádí se na vyšší územně správní celky, a v tu chvíli je podle mě správné, aby bylo otevřeně řečeno, v jakém jsou stavu. Poslanec občanských demokratů Milan Cabrnoch. Ministryně zdravotnictví Marie Součková 10. prosince v rozhovoru pro BBC naznačila, že stát by nakonec krajům s nejzadluženějšími nemocnicemi mohl pomoci. Marie SOUČKOVÁ, ministryně zdravotnictví, místopředsedkyně ČSSD (zvuková ukázka): Budeme potom diskutovat pro ty hodně zadlužené individuální postup ve smyslu třeba nějakého projektu na ozdravení a podobně. Řekla bych, že jich je do jedné desítky, nechci specifikovat přesně číslo, abych tam nezařadila některou nemocnici, která třeba se může z tohoto souboru dostat právě doplatkami za první pololetí tohoto roku. Ministryně zdravotnictví Marie Součková. Poslanecká sněmovna 10. prosince nakonec přijala usnesení, aby vláda premiéra Vladimíra Špidly zveřejnila do poloviny února strategii dlouhodobého rozvoje zdravotnictví. Nejen o tom bude následujících třicet minut. Od pondělí do pátku pravidelně v tomto čase vysíláme Interview BBC, nejinak je tomu i dnes. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijala a k protějšímu mikrofonu usedla místopředsedkyně České strany sociálnědemokratické, ministryně zdravotnictví České republiky Marie Součková. Vítejte v BBC, dobrý den. Dobrý den. Od 15. ledna veřejnost sleduje volbu nástupce Václava Havla, sociální demokracie do prvních dvou prezidentských voleb nominovala dvě osobnosti, které stranu, alespoň podle médií i části politiků, stranu rozdělovaly, Jaroslava Bureše a Miloše Zemana. Existuje podle Marie Součkové osobnost, která by kandidovala na prezidenta a Českou stranu sociálnědemokratickou sjednotila? Já osobně musím říci, že sociální demokracie na svém zasedání v sobotu nominovala Jana Sokola jako koaličního kandidáta na prezidenta a pokud mám informace, i koaliční partneři ho budou podporovat. To znamená, že Jana Sokola považujete za člověka, jehož prezidentská kandidatura Českou stranu sociálnědemokratickou sjednocuje? Řekla bych, že sociální demokracie udělá vše pro to, aby byl zvolen prezident České republiky, protože naše republika si to zaslouží. Neodpověděla jste mi na otázku, ptal jsem se nikoliv na to, zda bude zvolen prezident České republiky, ale na to, zda Jan Sokol patří k lidem, jejichž prezidentská kandidatura sjednotí rozpolcenou sociální demokracii? Já bych nehovořila o tom, že je sociální demokracie rozpolcená. V každé straně se objevují nějaké diskuse a nějaké proudy, a to je správné. Je dobré, když se tyto otázky protříbí a vznikne potom většinový názor. Věřím, že sociální demokracie podpoří Jana Sokola. A bude sjednocenější? Rozhodně. Menší strany vládní koalice, lidovci a unionisté, slibují, že pokud Jan Sokol získá podporu všech poslanců a senátorů ČSSD, budou pro něj hlasovat i oni. Jan Sokol požaduje předtím, než na kandidaturu vůbec kývne, záruky, že má většinovou podporu stran vládní koalice. Tady jsou slova předsedy US-DEU Petra Mareše o zárukách pro Jana Sokola. Petr MAREŠ, předseda US-DEU (zvuková ukázka): Tady nemůžeme poskytnout žádnou záruku, která by byla zformalizovatelná. Já bych byl velmi nerad, abychom zvažovali některou z těch cest, jako jsou kontroly lístků, které budou poslanci nebo senátoři vhazovat do uren. Já si nicméně myslím, že předsedové všech tří stran jsou schopni takové komunikace se svými poslanci a senátory, aby mohli říct jasně. "Ano, tato podpora tady je, nebo není." Konstatuje předseda unionistů, vicepremiér Petr Mareš. Jak si představuje místopředsedkyně sociálních demokratů Marie Součková, že její strana dá Janu Sokolovi záruku, že jej podpoří většina poslanců a senátorů? Musím vycházet z jednání, která se vedla s jednotlivými poslanci a která se ještě povedou v rámci poslaneckého klubu sociální demokracie. A jsem přesvědčená, že poslanci zváží svoji odpovědnost vůči občanům této země a podpoří kandidáta navrženého koalicí. Promiňte, ale dva lidé ze sociální demokracie se už spálili, měli podpisový arch, na němž byla většina poslanců České strany sociálnědemokratické podepsána, a hlasování dopadlo jinak. Já si myslím, že tyto dvě volby, které proběhly, byly opravdu nešťastné, nebyla zvolena dobrá strategie, nebylo, řekněme, v dostatečném předstihu odkomunikováno ve smyslu kandidatury a druhou věcí také je, že politické strany měly zvážit, zda budou nominovat každá svého kandidáta, čímž se spektrum zastoupení jak v horní, tak dolní komoře parlamentu změnilo a tím došlo vlastně k takovému rozstřelu, že pro kandidáty, kteří byli, se opravdu vytvořilo optimum kolem tak 80 v průměru hlasů na každého, čímž byla znemožněna volba jakéhokoliv kandidáta. Myslím si, že /přerušena/. Tedy kandidáti Jaroslav Bureš a Miloš Zeman podle vašeho názoru neuspěli i proto, že zbylé strany vládní koalice, respektive KDU-ČSL a US-DEU kandidovaly protikandidáty? Prakticky se dá říct, že byli protikandidáti, a další potom je otázka sociální demokracie, která v tuto chvíli opravdu nezvládla, řekněme, tuto úlohu. A věřím, že právě volba koaličního kandidáta bude volbou, kterou sociální demokracie plně bude respektovat, a učiní vše proto, aby koaliční kandidát byl zvolen. Zárukou pro Jana Sokola jako možného kandidáta vládní koalice bude podpis většiny poslanců ČSSD, nebo všech, nebo co osobně považujete vy za záruky pro Jana Sokola? Já se domnívám, že otázka podpisů je jedna věc, ale druhou věcí je spíše otázka výsledků voleb, a já věřím, že čísla, která se objeví, budou velmi pozitivní. Jakých? To už přímo hovoříte o prezidentské volbě? To už hovořím o prezidentské volbě. Ale Jan Sokol musí na tu kandidaturu kývnout, zatím na ni nekývl s tím, že chce podmínky. Co tou podmínkou pro vás bude jako pro...? Já se domnívám, že měla by být nominace za všechny tři politické subjekty v rámci koalice a na předních místech bych velmi ráda viděla předsedy jednotlivých politických stran. Tedy podpisový arch, kde budou všichni /přerušen/. Ano, podpisový arch, kde budou podepsáni. ...poslanci a všichni senátoři stran vládní koalice, nebo většina, drtivá většina? Většina, drtivá většina. V čele s předsedy politických stran. V čele s předsedy politických stran. To se chystá, to jsou ty záruky pro Jana Sokola? No, nevím, jestli se to chystá, ale já bych si to osobně takto představovala, protože to by bylo vlastně deklaratorní pro koalici, že skutečně se jedná o koaličního kandidáta. Týdny zbývají do sjezdu České strany sociálnědemokratické, na kterém se bude volit nové vedení strany. V případě, připusťme tu variantu, vy jste říkala, že..., s jak velkou jistotou byste řekla, že Jan Sokol bude zvolen, pokud bych to chtěl v procentech? No, tak v tento moment bych mohla říci, že je to, řekněme, tak 70 %. Co těch 30? Těch 30 je ještě stále v otázce diskuse, protože budou probíhat další a další jednání, která musí proběhnout na úrovni nejenom poslaneckých klubů koalice, ale měly by se i diskuse vést napříč politickým spektrem. V případě, že by se Václav Klaus stal prezidentem republiky, tedy byl zvolen pravděpodobně i hlasy sociálních demokratů, co by to podle vás mělo znamenat pro sjezd České strany sociálnědemokratické? Ukázala by tato situace, že lidé ze současného vedení ČSSD nemohou ve své práci pokračovat, protože prezidentskou volbu nezvládli? Já bych to nebrala až do detailů, neříkejme dopředu výsledky, které ještě nejsou, a jsou to všechno hypotézy, nechtěla bych se k nim nyní vyjadřovat. Já jsem přesvědčena, že volba dopadne tak, jak sociální demokracie deklarovala, volbou kandidáta koalice. 30. prosince 2002 v Interview BBC oznámil senátor a bývalý místopředseda ČSSD Richard Falbr a také bývalý předseda Českomoravské konfederace odborových svazů, že je ochoten kandidovat na post místopředsedy strany. Falbr připustil, že by chtěl, bude-li zvolen, pracovat na sjednocení rozpolcené sociální demokracie. Richard FALBR, bývalý předseda Českomoravské konfederace odborových svazů, bývalý místopředseda ČSSD, senátor (zvuková ukázka): Zatím jsem v každé funkci, kterou jsem v životě měl, dokázal stmelit lidi a vytvořit kolektiv, ve kterém vládla nebo vládl pocit sounáležitosti, takže toho bych se nebál. Zanedbalo se to, čemu komunisté říkali, a myslím si velmi trefně dvěma slovy, výstavba strany, protože ta strana musí být budována s perspektivou existence desítek let. To znamená, že se musí vychovávat noví členové, dávat jim základní poznatky z dějin sociální demokracie, musí se učit tak, jako to dělají silné sociálnědemokratické strany například v Německu nebo v Rakousku, to jim můžeme stále závidět. 30. prosinec 2002 a slova senátora Richarda Falbra z rozhovoru pro BBC. Potřebuje podle vás strana ve vedení člověka s ambicí, jakou má Richard Falbr, sjednotit stranu? Vždy je zapotřebí nějakým způsobem stmelit lidi do týmů a já se domnívám, že sociální demokracie to vždy v okamžicích, které jsou velmi rozhodující, jako byly parlamentní volby, dokázala. Otázkou bylo, že se musí některé názorové otázky a spektra řádně prokomunikovat. Když se tomu tak děje, tak jsou ty názorové proudy potom víceméně většinové a jednotné a nedochází k nějakým střetům. To, na co se stále naráží, na volbu prezidenta, kterou jsme nezvládli v první a v druhé volbě, tak je otázkou, že nebyl dostatek času, aby se nějakým způsobem odkomunikovaly kandidatury, a myslím si, že i sociální demokracie, teď bych v uvozovkách řekla, si z toho vezme určité poučení a bude v příštích obdobích opravdu ukazovat /přerušena/. Zapotřebí tedy není, aby do vedení kandidoval člověk jako Richard Falbr s ambicí sjednotit stranu? Já si myslím, že nikdy není na škodu, pokud se takoví kandidáti najdou a dostanou důvěru delegáty sjezdu, tak vždy je to takové oživení a pro tu stranu i dobré. Podpořila byste Richarda Falbra na post místopředsedy? Osobně bych ho také podpořila, když by kandidoval. A jak je to s vámi? Budete obhajovat funkci místopředsedkyně? Ano, budu obhajovat funkci místopředsedkyně. A něco jste chtěla asi dodat ještě? Já se domnívám, že jsou za námi výsledky nového vedení, které bylo zvoleno před dvěma lety, ve smyslu obhájení pozice parlamentní výhry, ale také i změny určitého, řekněme, přístupu v komunikaci s veřejností. Řekla bych, že jsme daleko otevřenější, že jsme nastartovali opravdu s občany otevřenou komunikaci nejen ve smyslu různých referend a peticí, ale i ve smyslu nazírání a naslouchání jejich názorům. Další téma, stav českého zdravotnictví. Začátkem prosince si Poslanecká sněmovna vyžádala od české vlády střednědobou koncepci resortu zdravotnictví. Vy jste v pátek citovanou koncepci předložila veřejnosti a v pondělí o ní jednala vláda. Setkala jste se na vládě u některých kolegů s kritikou vašeho materiálu? Materiál nebyl projednáván, byl odložen na další jednání vlády z toho důvodu, že někteří kolegové byli v zahraničí a chtějí se seznámit s předkládaným materiálem, a já se domnívám, že je to i správně, z jednoho prostého důvodu. Zadání, které dala sněmovna 10. prosince, vypracovat koncepci, tak je opravdu, bych řekla, trošičku takové nadnesené. Pokud se má vypracovat opravdu koncepce na budoucí období střednědobého charakteru, je na to zapotřebí daleko delšího časového období. Já musím /přerušena/. Promiňte, že teď vstoupím do vaší řeči, tím de facto potvrzujete argumenty oponentů té koncepce, že je poznat, že byla šita horkou jehlou, že je zapotřebí více času? Ne, takhle bych to nebrala. Já musím říci, že tato vlastně koncepce nebo respektive teze koncepce vývoje zdravotnictví v České republice musí vycházet v souladu právě s případem, kdy se objevily na scéně jiné okolnosti, a ty jiné okolnosti je právě otázka reformy veřejných financí. A jestliže chceme řešit odpovědně oblast, která se dotýká každého z nás a která je financována ze zdravotního pojištění a ještě i jiných zdrojů, tak já musím odpovědně vytvořit tuto koncepci v souladu s reformou veřejných financí. Rozumím vám správně, že vy jste základní úkol daný Poslaneckou sněmovnou splnila, vypracovala jste do poloviny února, respektive váš resort a vy, která jej řídíte, vypracovala jste tuto koncepci, předložila jste ji vládě, vláda ty základní teze bude teď probírat a koncepce jako celek bude Poslanecké sněmovně předložena ruku v ruce s reformou veřejných financí? Ano. To znamená, že tady bude zhruba pět měsíců na rozpracovávání tezí, které jsou v té vaší koncepci? Ano, ale i tyto teze já chci předložit Poslanecké sněmovně tak, abych měla opravdu politickou shodu na základním zadání. To základní zadání je velmi důležité a je potřebné, aby skutečně byla pro něho shoda napříč parlamentem, aby se nedělalo něco jenom bez účasti volených zástupců lidu. Já musím říci, že pokud chceme vytvořit takovou koncepci zdravotnictví, tak musí být právě pro občany. A jestliže hovoříme, aby byla pro občana, tak se tam musí zohlednit veškeré záležitosti, to znamená nejenom práva, ale také i otázky kvality, otázky i financování, otázky různého rozvoje, který nás bude očekávat nejenom v oblasti středního období, ale i s výhledem do dalších let. Nemýlím-li se, tak v té koncepci, pokud to zjednoduším, je napsáno to, že neprůchodnost nových zdravotnických zákonů je také jedním z problémů vašeho resortu? Znamená to, že ta koncepce chce skutečně nejdříve ty základní teze prodiskutovat, aby podpora byla ve sněmovně, aby si pak poslanci nemohli stěžovat, že vám zákon neschválí proto, že neměli čas o něm diskutovat? Ano, je zapotřebí takto přesně formulovat tyto teze, najít pro ně všeobecnou shodu a potom z toho vycházet, také ze zákonných norem, protože zákony vlastně musí být podkladem potom rozvoje zdravotnictví v budoucích letech a také musí respektovat ty principy, které budou nastoleny. Vrátím-li se k možnosti nekvalitního zpracování toho dokumentu, tak dovolte, abych citoval slova předsedkyně Občanského sdružení na ochranu pacientů Vladimíry Buškové, která doslova říká: "Koncepční materiál je velmi nekvalitní, obecné myšlenky nejsou provázány s konkrétními kroky v připravovaných zákonech, jsou to převážně jen prázdné proklamace," konec citátu. Není to jeden z důvodů, že ještě potřebujete čas dopracovávat? Ne, to není jeden z důvodů. Já jsem zde předestřela, že se jedná o teze koncepce a na těchto tezích musí být shoda, a pokud bude, tak bude rozpracována dopodrobna do všech kapitol, které se toho dotýkají, konkrétně do jednotlivých programů oblastí, které se dotýkají každého občana i z hlediska informovanosti, zainteresovaností a z dalších rozvojových plánů z pohledu vědy, výzkumu a dalších dotýkajících se kapitol dané oblasti. Znamená to, že v současnosti budete i na vládě projednávat, až se bude projednávat ta vaše koncepce, ty obecné teze, které se týkají zdravotnictví a jsou obsaženy v koncepci reformy veřejné správy, kde je například napsáno, že je třeba změnit systém dohadovacího řízení o hodnotě bodu, který je neefektivní, alespoň tak, jak je to v reformě veřejných financí napsáno? Ano, musí být tato koncepce přímo v souladu, čili podle toho, jak se bude vyvíjet reforma veřejných financí, podle toho také bude odrážet i tato koncepce otázku financování úhrad a ostatních záležitostí týkajících se této oblasti. Počítáte s tím, teď cituji z jiné reformy, tedy z reformy veřejných financí předložené ministerstvem financí, kde se doslova píše o možnosti prověření dalšího snížení přirážky za výkony obchodu, obchodní marže u cen léků rozhodnutím vlády, že toto podporujete a bude to i ve vaší koncepci? Ano, bude to i v koncepci, protože léková politika je velmi důležitou oblastí v rámci zdravotnictví, vydáváme na ni obrovský objem finančních prostředků. A my budeme podporovat účelnou farmakoterapii a navíc chceme zavést také jednoroční vlastně úhradový systém s pevnou cenou na recepty. Je pro vás přípustné to, co je obsaženo v reformě veřejných financí Bohuslava Sobotky, tedy citujme opět doslova: "Nově uzákoněnou valorizaci platby státu ze státního rozpočtu za takzvané nevýdělečně činné osoby by měla vláda používat úměrně stavu hospodaření systému, nikoliv automaticky každý rok." Když to přeložíme do lidštiny, nebyla by zde automatická valorizace plateb za nevýdělečné osoby, tedy za důchodce a další? Já musím říci, že jsem jednala s panem ministrem o této otázce. Pokud máme respektovat mzdové navýšení, tak samozřejmě je zapotřebí valorizovat i určité platby, které se dotýkají každého z nás, a nejenom v oblasti, řekněme, výplaty důchodů, sociálních dávek, ale také i v otázce odvodů zdravotního pojištění za nevýdělečně činné osoby. Rozumím vám správně, že teze, kterou jsem citoval, je pro vás nepřípustná? Budeme o ní diskutovat a já ji akceptovat nemohu. Co byste ještě z té reformy veřejných financí, která je tady před námi, respektive ta část, která se týká zdravotnictví, považovala za nejdůležitější a ukazuje se, že na ní bude shoda i z vaší koncepce i z toho, jak ji vypracovalo ministerstvo financí? Jednou z věcí je také, jak my říkáme, restrukturalizace a optimalizace sítě zdravotnických zařízení, ale další je srovnání úhradového systému, protože vzniká určitá nerovnost mezi úhradami zdravotních pojišťoven. Úhradou za akutní lůžko ve smyslu DRG, to je projekt, na kterém již pracujeme, a v příštím roce by měl být již spuštěn, další z věcí, které potřebujeme zavést do financování ze zdravotního pojištění, tak jsou také odvody, odvody i za osoby samostatně výdělečně činné, pak je to také otázka i návrhu ve smyslu fondu pro rozvoj moderní medicíny, kdy se domnívám, že právě z tohoto fondu by bylo možné v budoucnu uhrazovat náročné operace na principu solidarity tak, aby se nestávalo, že někteří pacienti, pokud jsou finančně náročnější, přecházejí mezi sebou různými pojišťovnami a tím vlastně dochází u jedné pojišťovny, řekněme, k nárůstu výdajů, kdežto druhá relativně, bych řekla, "spoří". Konec roku 2002 byl v české Poslanecké sněmovně poznamenán tahanicemi o převod zadlužených okresních nemocnic na kraje. Podle vládních údajů dosáhla zadluženost některých nemocnic v souhrnu zhruba jedné miliardy korun, za což vládu 10. prosince kritizoval krom jiných i poslanec za Občanskou demokratickou stranu Milan Cabrnoch. Milan CABRNOCH, poslanec ODS (zvuková ukázka): Každopádně tady prostě je zaťatá sekyra, abych mluvil jednoduše, tady je dluh a hlavně je tu zlomový moment, že se nemocnice v podstatě odstátňují, privatizují, převádí se na vyšší územně správní celky, a v tu chvíli je podle mě správné, aby bylo otevřeně řečeno, v jakém jsou stavu. Poslanec za ODS Milan Cabrnoch. Ministryně zdravotnictví Marie Součková 10. prosince v rozhovoru pro BBC naznačila, že stát by nakonec krajům s nejzadluženějšími nemocnicemi mohl pomoci. Marie SOUČKOVÁ, ministryně zdravotnictví, místopředsedkyně ČSSD (zvuková ukázka): Budeme potom diskutovat pro ty hodně zadlužené individuální postup ve smyslu třeba nějakého projektu na ozdravení a podobně. Řekla bych, že jich je do jedné desítky, nechci specifikovat přesně číslo, abych tam nezařadila některou nemocnici, která třeba se může z tohoto souboru dostat právě doplatkami za první pololetí tohoto roku. Ministryně zdravotnictví Marie Součková. Celý spor o zadlužené nemocnice nakonec končí u Ústavního soudu, kam podal stížnost Plzeňský kraj. Nepovažujete za chybu, že celý spor došel tak daleko, tedy až do Brna, až k Ústavnímu soudu? Já jsem trošku překvapená z jednání Plzeňského kraje, jednání probíhala mezi mnou a hejtmany i ministerstvem financí i ministerstvem vnitra, kde jsme se dohodli, že se nebudou eskalovat tyto momenty, že se udělá tlustá čára, vytvoří se audity jednotlivých zařízení a do 30. 6. budeme diskutovat o otázkách, jak budeme postupovat. Stížnost Plzeňského kraje k Ústavnímu soudu tedy považujete za porušení dohody? Tak je to neobvyklé, nicméně předpokládám, že i po dnešním jednání pan hejtman slyšel zcela jasně resumé, které vzniklo ve smyslu schůzky vlády se zástupci krajů, kdy jsme se dohodli na stejném postupu s akceptací užší spolupráce, s akceptací i otázek individuálního řešení nemocnic, které budou ve velkém dluhovém propadu /přerušena/. Co s těmi nemocnicemi uděláte? Můžete říci, jak konkrétně dopadlo jednání, pondělní jednání vlády a co jste krajům přislíbili, zda to nebylo silové jednání vlády směrem ke krajům, že nakonec se stejně musely podvolit vašemu návrhu? Nebylo to silové jednání, naopak. Hovořilo se o otázkách nejenom pohledávek, ale také závazků, samozřejmě i o otázce deficitů. A já musím zde říci, že skutečně ta jedna miliarda, která se objevuje, tak je diskutabilní už z pohledu jednoho. Ještě nejsou vyrovnány doplatky za zdravotní péči za rok 2001, natož potom za první nebo druhé pololetí roku 2002. Čili o dluhovosti je v otázce, jak se nakonec objeví tyto částky ještě v rozpočtech jednotlivých nemocnic. Myslíte, že to bude menší částka, že ji zpochybňujete? Může být daleko menší, protože nemocnice mohou dostat objemy finančního charakteru, protože mají pohledávky za zdravotními pojišťovnami /přerušena/. Anebo může být větší? Větší ne, protože tam byly už dány takzvaně zálohové platby, které se samozřejmě v určitém období zúčtují. A pokud je překročen limit, tak pojišťovny nevyplácí danou částku a otázka je potom, jak která nemocnice nebo zařízení dokáže obhájit daný deficit, aby byl zpětně doplacen. Tu dohodu s hejtmany, k níž došlo na vládě v pondělí, považujete za dobrou? Já si myslím, že je to oboustranná dohoda, velmi vstřícná, a já musím říci, že hejtmani jsou velmi konsensuální a na všech jednáních, na kterých jsme společně diskutovali otázku tak ožehavou, jakou je otázka zdravotnictví a dané systémy nejenom z pohledu lůžkového zařízení, ale i vytvoření sítě tak, aby odpovídala potřebám, dostupnosti a kvalitě, tak přistupují k tomuto problému velmi aktivně, jsou i připomínkovým místem a musím říci, že se mi s nimi spolupracuje velmi dobře. Já jsem přesvědčená /přerušena/. Promiňte, moravskoslezský hejtman Evžen Tošenovský naznačil, že ten problém zadlužených nemocnic převedených na kraje by vláda společně s hejtmany mohla řešit celý rok 2003. Je to podle vás únosné řešit rok problém zadlužených nemocnic? Já předpokládám, že to nebude trvat tak dlouho, já předpokládám, že audity, některé pohledávky a závazky budou zohledněny v brzkých týdnech, chtěla bych zde také podotknout, že se mi podařilo vydobýt, řekněme, pohledávku za Českými drahami, kdy bude uhrazena opravdu dlužná částka na zdravotním pojištění /přerušena/. Ta činí kolik? Ta činí zhruba 600 milionů korun, čili pojišťovny o tuto částku posílí, a další jsou potom otázky, které je možné hledat i v systémech, a tím vlastně i změnit některé úhrady pohledávek, které jsou z minula. Čili /přerušena/. Znamená to, že z těch 600 milionů, které dostanete jako nezaplacené zdravotní pojištění, které dlužil pravděpodobně státu státní podnik České dráhy /přerušen/. Ty se dostanou do objemu pojišťoven a tím samozřejmě se můžou vyplácet i různé pohledávky z minulých let. Čili se dá říci, že těmito penězi by mohly být oddluženy i krajské nemocnice? Je to v rámci doplatků a všech možných záležitostí, které se dotýkají tohoto systému. Vláda také v pondělí slíbila krajům 115 milionů korun na záchranky, není-liž pravda. Z čeho ty peníze vezmete? Půjdou z vašeho resortu? Ano, jedná se o navýšení, čili tady jsme diskutovali o otázce nedostatečné saturace územních záchranných služeb a je pravdou, že i v minulém období v rámci restriktivních opatření státního rozpočtu bohužel byla tato kapitola dlouhodobě podfinancována a totéž se stalo i na konci roku 2002 v Poslanecké sněmovně, kdy kapitola zdravotnictví byla zásahem při projednávání rovněž dosti, bych řekla, poškozena, zvláště v oblastech, které se dotýkají atomového zákona nebo i jiných věcí, v rámci vybavenosti regionálních zařízení. Čili vždy, když dojde k nějakému úspornému opatření, tak bych řekla, že by se mělo dopředu diskutovat, koho se to nejvíce dotkne. V každém případě je to souhrnná částka, nebo je ještě možné, že by vláda dala peníze, další peníze kromě 115 milionů korun na záchranky? Ta otázka je stále ještě otevřená, budeme hledat cesty, jak co nejlépe a nejefektivněji pomoci. Znamená to, že ještě další peníze mohou přijít do krajů na záchranky? Já jsem i v minulém roce diskutovala o otázce individuálního postupu dle potřebnosti a pokud se ukáže nutnost, tak není problém nějakým způsobem s hejtmany a s ministerstvem financí vypracovat projekt třeba i pilotního charakteru zvláště u těch krajů, které v minulosti optimalizovaly síť a prošly výběrovými řízeními, mají vlastně již v současné době skutečně potřebný počet lůžek, nemají lůžka navíc, a tyto kraje byly v minulosti takovým, bych řekla, zadním článkem, do kterého šlo méně investic a méně i peněz ze zdravotního pojištění díky tomu, že svoji síť optimalizovaly. Čili tyto by v podstatě nějakým způsobem měly být i také zvýhodněny. Poslední otázka, prosím o velmi stručnou odpověď, souvisí s úplně jiným tématem, a to s možným nebezpečím, o němž se diskutuje například v Německu, tedy s nebezpečím použití neštovic jako biologické zbraně. Má Česká republika dostatek vakcín na případné očkování proti neštovicím? Máme vakcíny, dokonce máme i vakcíny typu, které se dají naředit a mohou sloužit pro řadu očkování, a další otázkou je, že není ten počet tak potřebný, protože starší populace, zvláště potom ti, kteří jsou do věku ročníků 82 narozených, tak jsou řádně proočkováni. Čili spíše se jedná o ty generace mladšího charakteru. Ministryně zdravotnictví Marie Součková. Díky za váš čas, někdy příště na shledanou. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích Součková chce být znovu místopředsedkyní Mladá fronta DNES, 18. 2. 2003, strana 2 - Místopředsedkyně ČSSD Marie Součková bude na březnovém stranickém sjezdu usilovat o znovuzvolení. Součková v rozhovoru pro BBC řekla, že vedení ČSSD se osvědčilo, když přivedlo stranu k vítězství v parlamentních volbách. Součková chce zůstat ve vedení ČSSD Lidové noviny, 18. 2. 2003, strana 2 - Místopředsedkyně ČSSD Marie Součková bude na březnovém stranickém sjezdu usilovat o znovuzvolení do funkce. Součková to řekla rozhlasové stanici BBC. Uvedla, že vedení ČSSD se osvědčilo zejména tím, že přivedlo stranu k vítězství v parlamentních volbách. "Budu obhajovat funkci místopředsedkyně. Domnívám se, že za námi jsou výsledky," řekla ministryně Součková. Nové vedení podle ní obhájilo pozici ČSSD při vítězství v parlamentních volbách a podařilo se mu změnit přístup v komunikaci s veřejností. "Řekla bych, že jsme daleko otevřenější a že jsme nastartovali otevřenou komunikaci s občany," prohlásila. Sjezd sociální demokracie se bude konat 28. až 30. března. Součková chce být znovu místopředsedkyní ČSSD Hospodářské noviny, 18. 2. 2003, strana 4 - Ministryně zdravotnictví Marie Součková bude na březnovém stranickém sjezdu znovu usilovat o znovuzvolení do funkce místopředsedkyně sociální demokracie. Rozhlasové stanici BBC včera řekla, že vedení ČSSD, do něhož byla minule zvolena, se osvědčilo zejména tím, že přivedlo stranu k vítězství v parlamentních volbách. Ministryně Součková chce být znovu místopředsedkyní ČSSD PRAHA 17. února (ČTK) - Místopředsedkyně ČSSD Marie Součková bude na březnovém stranickém sjezdu znovu usilovat o znovuzvolení do funkce. Součková to dnes řekla rozhlasové stanici BBC. Uvedla, že vedení ČSSD se osvědčilo zejména tím, že přivedlo stranu k vítězství v parlamentních volbách. "Budu obhajovat funkci místopředsedkyně. Domnívám se, že za námi jsou výsledky," řekla ministryně zdravotnictví Součková. Nové vedení podle ní obhájilo pozici ČSSD při vítězství v parlamentních volbách a podařilo se mu změnit přístup v komunikaci s veřejností. "Řekla bych, že jsme daleko otevřenější a že jsme nastartovali otevřenou komunikaci s občany," prohlásila. Součková se stala místopředsedkyní ČSSD 8. dubna 2001. Jako kandidátku na funkci ji osobně oslovil Vladimír Špidla. Podporu získala před sjezdem v řadě krajských organizací, avšak její vlastní Ústecký kraj ji nepodpořil. O křeslo místopředsedkyně ČSSD se už pokoušela neúspěšně v dubnu 2000 po odchodu Petry Buzkové z vedení strany, úspěšnější však byla poslankyně Jitka Kupčová. Sjezd sociální demokracie, který se bude konat 28. až 30. března, bude volit nové stranické vedení. Předsednické křeslo bude obhajovat Špidla, který dosud nemá protikandidáta. Volba nového vedení bude zřejmě silně poznamenána neúspěchem ČSSD při volbě hlavy státu. Uvnitř ČSSD sílí hlasy, že právě nové vedení je zodpovědné za neúspěch dvou sociálně demokratických kandidátů na funkci hlavy státu. ČSSD navrhovala exministra spravedlnosti Jaroslava Bureše a bývalého šéfa strany a expremiéra Miloše Zemana. Oba porazil kandidát ODS Václav Klaus. Součková: Dráhy uhradí dlužnou částku za zdravotní pojištění PRAHA 17. února (ČTK) - Částku 600 milionů korun, kterou dluží České dráhy (ČD) na zdravotním pojištění, se podařilo vymoci ministerstvu zdravotnictví. Rozhlasové stanici BBC to dnes řekla ministryně zdravotnictví Marie Součková (ČSSD). O postupném splácení stamilionových dluhů Správy železniční dopravní cesty (SŽDC), tedy nástupnické organizace Českých drah, hovořil již koncem ledna ministr dopravy Milan Šimonovský. "Podařilo se mi vydobýt pohledávku za Českými drahami na zdravotním pojištění. Ta částka činí zhruba 600 milionů korun. Pojišťovny o tuto částku posílí," řekla bez dalších podrobností Součková. SŽDC dluží více než miliardu korun České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ), zdravotním pojišťovnám a dalším věřitelům. Kvůli vysokým dluhům obstavila v polovině ledna ČSSZ účty a majetek SŽDC. Podle představ ministerstva se jako první měly dočkat peněz železniční opravny, kterým SŽDC dluží několik stovek milionů korun, a stavební firmy. "Nechceme ničit soukromý sektor. Teprve poté přijde na řadu stát a věřím, že nám v tomto směru vyjdou pojišťovny vstříc," řekl v lednu Šimonovský. Podle generálního ředitele ČD Dalibora Zeleného přešly po rozdělení státní organizace ČD všechny její dluhy na SŽDC, zatímco akciová společnost České dráhy začala podnikat bez dluhů. Zablokování financí se zhruba 80.000 zaměstnanců na dráze nedotkne, protože téměř všichni pracují v akciové společnosti. Ve správě dopravní cesty má působit přibližně 100 pracovníků. Dluhy drah na sociálním a zdravotním pojištění vznikly podle mluvčí Zdenky Celé kvůli nedofinancované ztrátě z osobní dopravy. Za poslední dva roky stát drahám neuhradil 6,8 miliardy korun, na které mají nárok podle zákona o drahách. Státní organizace ČD se na začátku letošního roku rozdělila na SŽDC a akciovou společnost ČD provozující drážní dopravu. Správa kolejí hospodaří s majetkem v účetní hodnotě přes 80 miliard korun. Podnik převzal investiční závazky drah za 40,6 miliardy korun a dalších 6,5 miliardy dluhů z provozu. Zároveň na SŽDC dráhy převedly pohledávky z obchodního styku za čtyři miliardy korun a pohledávky za státem. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:13 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
