| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| pátek 14. února 2003, 18:00 SEČ | |||||||||||||||
| Petr Mareš | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Petr Mareš uvedl, že konečné rozhodutí o kandidátovi vládní koalice na českého prezidenta by mělo padnout nejpozději na konci příštího týdne.
Přepis rozhovoru Citace rozhovoru v médiích Od pondělí do pátku pravidelně v tomto čase vysíláme Interview BBC. Nejinak je tomu i dnes. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl vicepremiér pro vědu, výzkum a lidské zdroje, předseda Unie svobody-Demokratické unie Petr Mareš. Vítejte v BBC, hezký dobrý den. Hezký podvečer. Začněme jedním vaším citátem. Pochází z 10. února 2003 a souvisí s možnou kandidaturou filosofa Jana Sokola na prezidenta republiky. Cituji doslova: "Jakkoli je Jan Sokol velmi dobrým kandidátem, nadále si myslíme, že by bylo lepší postupovat cestou přímé volby." Konec citátu. Petře Mareši, proč, když je pro vaši stranu tak principiální přímá volba hlavy státu, proč se poslanci a senátoři při třetím kole prezidentské volby oběma komorami Parlamentu České republiky rozhodnou nakonec nevolit žádného kandidáta? Já jsem neřekl, že se rozhodnou nevolit žádného kandidáta. Já se ptám, proč když je tak principiální věc přímá volba, proč to vaši poslanci a senátoři nemůžou řešit tím, že by nevolili nikoho? Já se omlouvám, už rozumím. Ten důvod je jednoduchý a domnívám se i srozumitelný. Výsledky parlamentních voleb vytvořily určitou rovnováhu ve sněmovně, určité složení sil ve sněmovně a v tuto chvíli platí stávající ústava, která říká, že prezidenta republiky volí obě dvě komory parlamentu. Pokud by naši poslanci a senátoři se rozhodli volit někoho, pak by se ta struktura, kterou voliči vytvořili ve sněmovně a Senátu, změnila a prezident by byl zvolen jiným poměrem politických sil, a to by bylo špatně. Naši poslanci a senátoři mají mandát od svých voličů chovat se podle ústavy, a přestože usilují o to, aby se ústava změnila, ve chvíli, kdy dochází k volbě prezidenta, pak musí reprezentovat ty, kteří je do sněmovny a do Senátu poslali. Dovozuji dobře do vašich slov a do vašich řádek, že by mohl být zvolen Václav Klaus, a to je obava? Já jsem mnohokrát říkal, že nezvolit Václava Klause, to není cíl Unie svobody. Na našem republikovém výboru minulý týden jsem zdůraznil, že Václav Klaus na Hradě není ani důvodem k revoluci, ani k emigraci. Je to pouze kandidát, kterého nepovažujeme za nejlepšího z možných a bude-li k dispozici kandidát lepší, a Jan Sokol, jak říkám, takovým lepším kandidátem podle mne je, pak je povinností našich poslanců a senátorů navzdory tomu, že procedura neodpovídá našemu programu, pomoci mu, aby byl zvolen. Byť, když jste hovořil o Václavu Klausovi, jeden z vašich čelných představitelů, senátor US-DEU, neúspěšný kandidát na post předsedy strany Robert Kolář říká, že koaliční kandidát nemá dostatečnou podporu, tak bude hlasovat pro Václava Klause. Já si myslím, že ten postoj je chybný. Nicméně není zločinný a vychází podle mého názoru z toho, že pan kolega Kolář má pocit, že bychom měli ty již příliš dlouho trvající a zjevně občanům příliš se nelíbící tanečky kolem nepřímé volby prezidenta ukončit. Jako předseda strany považujete postoj Roberta Koláře za ojedinělý ve straně? Já jsem se s žádným jiným poslancem nebo senátorem, který by podobný názor zastával, nesetkal. Z toho, co jste říkal, tedy podle vás je pravděpodobné, že srozumitelně voličům US-DEU vysvětlíte, proč jednáte o možné koaliční kandidatuře Jana Sokola a nikoli přímé volbě hlavy státu? Tady je trochu chyba v té otázce. My totiž o takové kandidatuře nejednáme. My jsme byli informováni našimi partnery ze sociální demokracie, že považují Jana Sokola za perspektivního kandidáta, my jsme jim sdělili, že to je i náš názor a teď ... A to není jednání? Ten výrok měl směřovat k tomu, že nejednáme za účelem prosadit Jana Sokola jako společného koaličního kandidáta. Ale když sociální demokracie řekne: "Je to náš kandidát, tak se stane i vaším kandidátem," tím bude koaličním kandidátem. Potom budou naši poslanci a senátoři se cítit být zavázáni postupovat podle platné ústavy a volit podle svého svědomí. Považuje předseda US-DEU Petr Mareš i za své selhání, že se mu nepodařilo přesvědčit lidovce, s nimiž unionisté loni v červnových volbách kandidovali pod společnou značkou koalice a slibovali přímou volbu? Tedy i lidovci i US-DEU, že se nepodařilo lidovce přesvědčit o tom, aby i oni se stali razantnějšími a už se neodehrávala další kola prezidentské volby? Já považuji za svůj osobní neúspěch, že se mi nepodařilo přesvědčit ani kolegy z křesťanské demokracie, ani naše v tuto chvíli protivníky z opoziční občanské demokracie. Ty se podařilo snad přesvědčit. K přímé volbě? Já jsem si nevšiml. Já jsem si všiml. Říkal to Mirek Topolánek. Na posledním jednání u pana předsedy Poslanecké sněmovny, kdy se musela říkat zcela jasná slova o tom, co chceme a ne o tom, co bychom možná chtěli, byl postoj občanských demokratů jednoznačný. V této situaci třetí volba prezidenta. Děkan fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy, filosof Jan Sokol za své priority případné kandidatury na úřad prezidenta považuje soudnictví, školství, vědu a evropskou integraci. Jak by podle Petra Mareše mohl případně Jan Sokol jako prezident mohl prosazovat hlavní priority, jakými jsou školství a věda? Předpokládám, že vám takové priority konvenují. Mně konvenují všechny ty priority, které jste zmínil, jsou pro mne příjemným potvrzením mého očekávání. Já jsem zatím neměl možnost s Janem Sokolem hovořit o jeho plánech na působení v prezidentské funkci, takže jsem rád, že to říká a prezident pochopitelně nemá možnost prosazovat takovéto priority tou přímou cestou, jakou mají poslanci s tím, že přicházejí s novými návrhy nebo ještě přímější cestou, jakou máme my, kteří sedíme ve vládě, ale jeho postoj ke klíčovým otázkám je postojem, který může velice pomoci k jejich řešení. Jaký postoj byste si například v případě, že se Jan Sokol stane prezidentem a bude prosazovat podle svých slibů priority, o nichž hovoří, tedy vědu, školství, výzkum, tak jak byste si představoval, aby je prosazoval nepřímo? My stojíme před klíčovým problémem, který představují pro nás veřejné finance. Při řešení tohoto problému budeme muset sáhnout k celé řadě nepopulárních kroků, ale já pevně věřím, že bude i při těchto nepopulárních krocích platit dohoda, kterou jsme ve vládní koalici uzavřeli, že se nebudou týkat oblasti vzdělávání, vědy a výzkumu. Toho by Jan Sokol jako prezident mohl být garantem? Jsem si zcela jist, že prezident svými vystoupeními, svými názory vyslovovanými na nejrůznější úrovni a k tomu má jistě mnoho příležitostí, může takovýto postoj podpořit a může být jedním z těch mluvčích, které veřejnost poslouchá a jejichž názoru si váží, které přijímá, a to je velmi důležité. Dovozuji si správně z vašich slov, že když prezident republiky by měl být garantem, že se v reformě veřejných financí nesáhne na investice do výzkumu, vědy a do školství, že zatím vy jako vicepremiér takovou jistotu nemáte? Dovozuji si správně, ano, nebo ne? Takovou jistotu budeme mít ve chvíli, kdy celá reforma veřejných financí bude úspěšně za námi. Z toho, jak se zatím dojednává, tu jistotu nemáte? Mám jistotu, že všichni, kteří se jednání účastní, mají záměr takto postupovat. Tedy seškrtat nebo nechat, nebo respektive přidat na investice do vzdělání? Přidat. Ví se už částka? My jsme, pokud jde o a vědu a výzkum, tam jsme se již shodli a chtěli bychom od příštího roku nastoupit na tu křivku, která nás dovede v roce 2010 k evropskému standardu, který říká 3 %. Já jenom podotýkám, že to nejsou 3 % z rozpočtových zdrojů, to jsou celkové výdaje. Pokud jde o rozpočtové zdroje, pak by se měly pohybovat mezi jedním a jedním a půl procentem v tom roce 2010 a každopádně v příštím roce bychom měli překročit tu magickou hranici, o které české vlády hovoří již téměř deset let, a to je hranice 0,7. Už je v reformě veřejných financí, řekněme, místo, které se dojednalo a přes něj? V reformě veřejných financí v tuto chvíli není definitivně dojednáno ještě nic. My jsme na samotném začátku, ale já jsem rád, že na tom samotném začátku jsme uzavřeli obecnou dohodu o tom, že tento směr ve financování výzkumu a vědy budeme sledovat. Vraťme se k prezidentské kandidatuře Jana Sokola. Místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach ve čtvrtek v Interview BBC oznámil, že zásadní pro podporu Jana Sokola jako možného prezidentského kandidáta stran vládní koalice bude Sokolův postoj k poválečnému odsunu Němců. Ačkoli si myslím, že nejlepším kandidátem sociální demokracie byl Miloš Zeman, ale bohužel za té situace, která vznikla, tak myslím, že je potřeba zvolit prezidenta a myslím si, že je důležité, aby se situace uklidnila a tato země prezidenta měla. A vzhledem k tomu, že si nemyslím, že Václav Klaus je tím vhodným kandidátem, tak asi nám nezbývá nic jiného, než podpořit jako kandidáta vládní koalice právě kandidáta Jana Sokola, byť otázkou bude asi ještě věci vyjádření jeho představ například k sudetským Němcům a některým dalším. Pro náš klub je to důležitá věc a bude asi rozhodující. Čtvrteční slova místopředsedy sociální demokracie Zdeňka Škromacha, nakolik považujete postoj Jana Sokola k poválečnému odsunu sudetských Němců, který Jan Sokol označil za hanebnost, za překážku tomu, aby se stal koaličním kandidátem na prezidenta republiky? Na rozdíl od těch předcházejících výroků pana profesora Sokola, jeho výroky na téma odsunu sudetských Němců znám dobře a měl jsem příležitost s ním na to mluvit a vím, že jeho postoj není možné shrnout do jednoho takhle simplifikovaného výroku. Jeho postoj má dvě roviny. Jedna je rovina mravní, která hovoří o tom, jakým způsobem byl odsun proveden, jakým byl prosazen a podobně a druhá je praktická a politická. Já bych byl rád, kdyby kolegové ze sociální demokracie se podívali i na tu praktickou politickou. Jan Sokol jasně řekl nebo jasně se vyjádřil na téma majetkových nároků, na téma jakékoliv změny našeho právního systému v souvislosti s odsunem a tak dále a tak dále a tam jsou jeho postoje velice pevné a dokonce se domnívám, že pevnější, než u některých, kteří k tomu etickému odsunu odvahu nenašli. Pochopil jsem správně, že tedy nechápete, proč pro sociální demokracii, jak naznačuje Zdeněk Škromach, je toto stále ještě, řekněme, nejisté téma pro případnou podporu Jana Sokola? Já to chápu. Já to dokonce plně chápu, protože se tím tématem dlouhodobě zabývám a vím, jak bolestivé a hluboce v našem podvědomí tkvící téma to je a jakékoliv vyjádření na toto téma je vždy kontroverzní a já tomu rozumím, ale na druhou stranu znám dobře argumentační schopnosti pana Sokola a věřím, že až budeme mít příležitost se s poslanci setkat, tak že bude schopen svůj postoj obhájit. Bývalý šéf politického odboru Kanceláře prezidenta republiky Jiří Pehe prohlásil 2. února v rozhovoru pro BBC při odchodu Václava Havla z funkce českého prezidenta, že mu schází, že Václav Havel ve funkci prezidenta neuzavřel téma česko-německých vztahů. Jiří PEHE, bývalý šéf politického odboru Kanceláře prezidenta republiky (zvuková ukázka): Mně, když už jsme mluvili o těch česko-německých vztazích a o tom projevu o vztazích s Německem v Karolínu v roce 1995, tak mně osobně chyběl a asi navždy chybět bude nějaký zásadní projev Václava Havla k této otázce, kterým by uzavřel svoji politickou dráhu, protože vlastně jeden z prvních významných kroků, které učinil, byla jakási jeho osobní omluva sudetským Němcům a tady zůstala taková pochybnost, jak vlastně nyní myslí o této problematice. Nyní bývalý šéf politického odboru Kanceláře prezidenta republiky Jiří Pehe. Kolik by podle vicepremiéra a předsedy US-DEU Petra Mareše měl nástupce Václava Havla uzavřít téma odsunu sudetských Němců, které Václav Havel otevřel omluvou? Je ještě naučit Václava Havla, podobný projev pan Havel zvažoval a pokud k němu se nakonec nerozhodl, tak moje vlastní interpretace je ta, že pochopil, že to je téma, které je definitivně neuzavřitelné. Že není možné připravit projev, který by udělal definitivní tečku. A neučiní tak ani Jan Sokol. To je téma, které s námi zůstane a já doufám, že s námi zůstane v podobě jiné, nežli té bolestivé a traumatizující jako dnes, ale bude naší součástí budoucnosti, neboť je součástí naší minulosti a ve střední Evropě se tyhle dvě formy naší existence nedají oddělit. Myslíte tedy, že ani Jan Sokol nemůže téma uzavřít? Ne, nikoli definitivně. Filozof Jan Sokol podmínil svoji nominaci zárukou leaderů vládních stran, že podpora jeho kandidatury bude výrazná. Považujete takovou podmínku za správnou? Já si myslím, že ano. To, co museli prožít předcházející kandidáti, to je věc, kterou asi nikdo nechce zopakovat a já považuji ten požadavek za legitimní a doufám, že Jan Sokol nejpozději v polovině příštího týdne se takového ujištění dostane, ať už ve smyslu ano, nebo ve smyslu ne. Jakou formu by podle Petra Mareše měla mít záruka leaderů stran vládní koalice, že ta podpora bude výrazná? Tady nemůžeme poskytnout žádnou záruku, která by byla zformalizovatelná. Já bych byl velmi nerad, abychom zvažovali některou z těch cest, jako jsou kontroly lístků, které budou poslanci nebo senátoři vhazovat do uren. Já si nicméně myslím, že předsedové všech tří stran jsou schopni takové komunikace se svými poslanci a senátory, aby mohli říct jasně ano, tato podpora tady je, nebo není. Kdy bude vyslovena, říkal jste v polovině týdne, to znamená středa, čtvrtek? Já předpokládám, že v úterý se sejdou poslanecké kluby, v úterý odpoledne se sejdou také některé senátorské kluby. Dejme prostor poslancům a senátorům pro diskusi, ale do konce týdne bychom měli vědět, jaký je jejich postoj. Další téma, byť o něm již trochu byla řeč, vysoké školství, věda a výzkum. Rektor Karlovy univerzity v Praze Ivan Wilhelm si v uplynulých třech letech několikrát postěžoval před těmito mikrofony, že vysokým školám schází systematický dialog s reprezentací státu o postavení a budoucnosti vysokého školství. Naposledy taková slova pronesl Ivan Wilhelm v rozhovoru pro BBC před týdnem. Ivan WILHELM, rektor Univerzity Karlovy (zvuková ukázka): Já se domnívám, že problémem bylo to, že jsme neměli nikde žádný koncepční materiál, který by byl takového charakteru, že by ministerstvo, reprezentace vysokých škol, nevím, parlamentní výbor pro školství anebo prostě nějaký jiný takovýto reprezentativní orgán, že by mohl ten materiál předložit na stůl a říct: "Pojďte, budeme se o tom bavit." Protože to já pokládám za začátek systematického kontinuálního rozhovoru. Konstatuje rektor Univerzity Karlovy v Praze Ivan Wilhelm. Považuje Petr Mareš za dluh i současné vlády, že zatím nevypracovala žádný dokument, který by vysokým školám ukázal představu vlády Vladimíra Špidly o budoucnosti terciálního vzdělávání? Jakkoli jsem, domnívám se, poměrně sebekritický jako člen této vlády, tohle bych za zásadní dluh nepovažoval, ten časový prostor byl zatím poměrně krátký. Já jsem si jist ... Za půl roku se takový materiál nedá předložit vysokoškolské veřejnosti? Ten materiál, samotný ten materiál by už měl vznikat v dialogu s akademickou obcí a on také vzniká. Já myslím, kdyby tady byl pan rektor přítomen, tak by potvrdil, že úroveň komunikace mezi vládou a akademickou obcí velice vzrostla ve srovnání s předcházejícím obdobím. Ivan Wilhelm zde byl a říkal, že ten materiál bude vypracovávat konference rektorů, byť v součinnosti s představiteli vlády, ale je to na konferenci rektorů a teprve pak se ukáže, zda o tom materiálu, jak ho vláda přijme, zda se ukáže, že začne dialog, či nikoliv. Ne, ten dialog už tady je. Já jsem naposledy byl na konferenci rektorů před čtrnácti dny. Na té poslední, která byla a doufám, že to nebyla má poslední návštěva na tomto fóru, já jsem tam tehdy požádal sám pány rektory stávající i ty minulé, protože to bylo desáté výročí existence této instituce, a proto se tam sešli i ti předcházející, aby se velmi intenzivně zapojili do přípravy takovéhoto materiálu. Já si nemyslím, že by bylo správné, abychom v klidu svých vládních pracoven připravili materiál, který by předurčil podobu našeho vysokého školství, že je potřeba, aby ta iniciativa vzešla právě z akademické obce. Důležité je, že se všichni shodujeme na tom, že v tuto chvíli jsou všechny naše univerzity, vysoké školy a celá ta terciální oblast vzdělávání na hranici, která ukončuje jedno období a začíná období druhé, a že to období musí být vymezeno i nově legislativně. Rektor, když už hovoříte o novém období, tak rektor Univerzity Karlovy Ivan Wilhelm považuje za nutné především, aby se změnila vnitřní struktura vysokých škol a celý systém vysokých škol v České republice a hlavně jejich financování. Tady jsou slova Ivana Wilhelma. Ivan WILHELM, rektor Univerzity Karlovy (zvuková ukázka): Jednak tedy není možné držet jenom jeden striktní nástroj, který bychom chtěli zohledňovat, a to je navyšování počtu studentů. Samozřejmě, že počet studentů je důležitým indikátorem, ale nemůže to být stoprocentní nástroj, který bude motivovat vysoké školy. A čím víc studentů, tím víc peněz a čím víc, tím víc a pořád čím víc, tím víc. My jsme se již shodli na tom, že tam je potřeba zavést ještě další kvalitativní ukazatele. Kvalitativní ukazatele takového charakteru, jako jakými partnery ta která vysoká škola nebo v tom daném studijním programu, s jakými partnery spolupracuje, na jaké úrovni vyměňuje svoje studenty, jestli jsou to zahraniční univerzity zcela bezvýznamné nebo jsou to prestižní univerzity prvního řádu. Další věc nezanedbatelná je, kolik absolventů těch kterých studijních programů registrují úřady práce jako nezaměstnané v České republice. Já si myslím, že to jsou všecko věci a další, které se dají takto definovat. Rektor Univerzity Karlovy v Praze Ivan Wilhelm. Na kolik je pravděpodobné, že by se takový návrh tedy proměny vnitřní struktury vysokých škol a jejich financování dal prosadit ještě do konce roku 2003, jak o tom rektor Ivan Wilhelm uvažuje? Já si nedovolím podezírat Jeho Magnificenci z toho, že by opisovala, ale jsem moc rád, že první část jeho vystoupení byla téměř citací mého vystoupení na konferenci rektorů. Což jak říká a znovu zdůrazňuji, to není to, že by opisoval, ale že ten náš pohled je velice blízký. Dokument má být hotov v březnu, nemýlím-li se. Tudíž je reálné, aby se tyto změny vnitřní struktury vysokých škol podle kritérií, jak jste o nich hovořil vy na konferenci a jak je opakuje Ivan Wilhelm, aby ... Ne, ne, ne, jak společně oba dva říkáme. Ano, díky za tuto korekci. Aby byl prosazen do konce roku 2003 a od roku 2004 se jelo podle nové éry. Tedy otevřela se nová éra. Já jsem rád, že pan rektor je optimista, já jsem trochu pesimista. Ono to kritérium kvality, které musíme vnést do financování našich vysokých škol, se velmi obtížně definuje a velmi obtížně prosazuje. A teprve po jeho prosazení se začne měnit struktura našich vysokých škol, a to bude dlouhodobý proces. Tady jsou dvě možnosti. My si můžeme sednout a rozhodnout se, že ta a ta vysoká škola bude školou prestižní, vědeckou a nadiktovat to a o těch ostatních říci, že budou školami, které se budou muset živit skutečně pouze tím, že budou nabírat velké množství studentů. To by byl nesmysl, to by nefungovalo. My musíme dát těm školám prostor pro to, aby prokázaly svoji schopnost prokazovat kvalitu, a to bude trvat dlouho. Ten systém může být nastaven do konce roku 2003, já osobně jsem pesimista a předpokládal bych, že to bude trvat o rok déle a budu rád, když se mýlím, pokud se ukáže, že má pan rektor pravdu, a poté bude následovat období, které bude trvat podle mého názoru tak pět let, než dojde, přinejmenším pět let, než dojde ke změně struktury těch vysokých škol. Ale je to proces nutný, je to proces, který bude potom trvalý a budeme mu všichni určitě pomáhat. Část pedagogů Palackého univerzity v Olomouci přišla s iniciativou, kde si stěžují na úroveň vysokoškolských, tedy ohodnocení vysokoškolských pedagogů a vyhrožují v krajním případě až stávkou. Vy jste vysokoškolský pedagog, byť zatím v současnosti působíte v politice, ale máte ještě úvazek na fakultě sociálních věd? V tuhle chvíli nemám, protože jsem nestačil tempu svých studentů při politické práci a zdržoval jsem je. Ale doufám, že budu mít. Podepsal byste takovou iniciativu? Podepsal bych takovou iniciativu, nicméně z toho pohledu vládního úředníka mohu říct, že i tady se obávám, že to bude chvíli trvat. Pokud byste byl pedagog, tak byste tu iniciativu podepsal. Já jsem rád, že ji podepisují a byl bych rád, kdyby drželi vládu pod trvalým tlakem, protože co si budeme namlouvat, to je věc, která může pomoci, a to, že vysokoškolští pedagogové byli takovými spokojenými trpiči své stávající situace, to situaci příliš nepomohlo. Tedy je dobré, když bude vláda v uvozovkách držena pod krkem takovými iniciativami vysokoškolských pedagogů, jako je ta olomoucká? Já jsem raději držen pod krkem vysokoškolskými pedagogy nežli jinými skupinami, které mě teď napadají. Které máte na mysli? Které bych nerad jmenoval. Závěrečné téma, krize kolem Iráku. Píše se pátek 14. února a o půl páté, zhruba o půl páté předstoupil před Radu bezpečnosti OSN s asi třicetiminutovým projevem šéf zbrojních inspektorů OSN Hans Blix. V pátečním zhruba třicetiminutovém vystoupení před Radou bezpečnosti OSN Hans Blix zhodnotil spolupráci zbrojních inspektorů s iráckým režimem Saddáma Husajna a tedy s OSN. Vy tu zprávu máte před sebou. Její nejdůležitější body. Myslíte si, že je reálné to, co řekl Hans Blix v závěru své zprávy, že v případě okamžité, aktivní a bezpodmínečné spolupráce Bagdádu je možné odzbrojit Irák pomocí inspekcí v krátké době? Já o tom pochybuji. Oba dva teď tady listujeme tou zprávou a snažíme se v ní rychle zorientovat. Já bych nerad ty soudy pronášel jako soudy definitivní, ale tady je jeden zásadní problém. Pan Blix ví, že jeho prohlášení může rozhodovat o válce a míru. Je v neuvěřitelně složité situaci a je si vědom, že ve chvíli, kdy řekne, že pochybuje o svých schopnostech jako šéfa týmu inspektorů dotáhnout tu záležitost do konce, dělá definitivní tečku za úsilím řešit iráckou krizi mírově. Já myslím, že nikdo neočekával z diplomatů, že takovýhle krok pan Blix udělá. Podívejme se teď podrobněji, budeme na to mít čas, na jeho zprávu. V tuhle chvíli zasedá Rada bezpečnosti OSN. Rada bezpečnosti bude zasedat zhruba do půlnoci dneška a já nevěřím, že přijme ještě dnes nějaké definitivní rozhodnutí, ale ... Ovšem už na Blixovu zprávu reagovali ministři zahraničí, kteří ji vyslechli a například francouzský ministr zahraničí tvrdí, že inspekce v Iráku přinášejí výsledky a že by měly pokračovat a tím vlastně jdeme k Evropě a k postoji některých evropských zemí v čele s Německem a s Francií, které jsou podporovány i Ruskem, to znamená dát čas inspektorům a udělat jistý plán, jak Irák odzbrojit mírovou cestou. My se pokoušíme už několik dní zjistit, co tento plán skutečně obsahuje a nejen nám, ale pokud vím ani ostatním spojencům Severoatlantické aliance se to doposud nepodařilo. To znamená, že česká vláda nemůže mít názor na plán Německa a Francie, protože žádné informace o tom plánu nemá? Takový plán před českou vládou neleží a podle, jak jsem řekl, podle mých informací neleží ani před žádnou jinou spojeneckou vládou. Dokonce pan ministr zahraničí, když vystupoval předevčírem na zahraničním výboru Evropského parlamentu, zjistil, že němečtí poslanci sami soudí, že takový plán nezná ani Joschka Fischer. Je to velmi zajímavá situace, ale bohužel taky situace velice nebezpečná. O čem podle vás ta situace vypovídá? Proč zde dochází tedy k tomu, že na jedné straně je zde nějaký plán, mírový plán nebo odzbrojení Iráku mírovou cestou a spojenci o něm nemají žádné informace? Já si myslím, že takový plán v tuto chvíli stále ještě neexistuje a mimochodem i francouzská a německá strana se ústy některých svých politiků brání tomu označení plán. Je to určitý postoj těchto dvou zemí a já bych ten postoj nepovažoval za identický. Bohužel v případě spolkové vlády Spolkové republiky jde patrně o postoj, který je mnohem více inspirován vnitropolitickými problémy nežli realistickým odhadem situace v Iráku. Pokud jde o francouzský postoj, já ho nechci komentovat, nicméně jsme podobné postoje Francie zažili v uběhlých čtyřiceti letech několikrát a ne vždy vedly k řešení mezinárodních problémů. Můžete velmi stručně, pokud možno jednou větou říct, jak byste si představoval, co by se mělo dít po 14. únoru po zprávě Hanse Blixe? Já si myslím, že pokud nebude zpráva taková, abychom mohli učinit jednoznačný závěr, že Irák odzbrojil, a to znamená splnil tu rezoluci 1441, pak nezbude než dát jasně najevo, že variantou k tomu je pouze řešení prostřednictvím síly. Tedy války. Petr Mareš, vicepremiér, předseda US-DEU. Děkuji za vašich třicet minut a někdy příště na shledanou. Děkuji a na slyšenou. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích Koalice jedná jen o Sokolovi, konečný verdikt až za týden PRAHA 14. února (ČTK) - Jediným člověkem, o jehož prezidentské kandidatuře nyní ČSSD a celá vládní koalice jedná, je vysokoškolský profesor Jan Sokol. Místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach dnes prohlásil, že nemá cenu dávat do hry v tuto chvíli nová jména. Předseda Unie svobody-DEU Petr Mareš předpokládá, že konečné rozhodnutí, zda koalice Sokola oficiálně navrhne, by mělo padnout nejpozději na konci příštího týdne. "V této chvíli jednáme jen o jednom kandidátovi, a tím je Jan Sokol," řekl Škromach novinářům. Sokol podle něj nemůže být jen kandidátem nejsilnější vládní strany, ale celé koalice. Za naprosto ojedinělou označil myšlenku, aby vládní strany místo Sokola nominovaly na Hrad exministra zahraničí Jaroslava Šedivého. Slyšel jí prý jen od poslance ČSSD Ladislava Skopala. O situaci před třetí volbou nástupce Václava Havla bude v sobotu diskutovat předsednictvo sociální demokracie, v úterý její poslanecký klub i parlamentní frakce dalších stran. Škromach míní, že strana bude tentokrát velmi výrazně jednotná; stoprocentní podporu neočekává ani u koaliční KDU-ČSL a US-DEU. Jen "pět, šest, sedm, možná deset" poslanců ČSSD zatím není rozhodnuto, jak se při hlasování hlavy státu zachová, uvedl. Nedá-li Sokolovi hlas maximálně deset poslanců ČSSD, neměl by to podle něj být problém. Někteří lidovci a unionisté dali už najevo, že pokud Sokol nezíská dost hlasů, jsou ochotni pro úspěch třetí volby hlasovat pro expředsedu ODS Václava Klause. Mareš si myslí, že Klaus na Hradě sice není "důvod k revoluci ani k emigraci", ale také to není nejlepší z možných uchazečů o nejvyšší ústavní funkci. "Jan Sokol je lepším kandidátem, a pak je povinností našich poslanců a senátorů ... mu pomoci ke zvolení," uvedl dnes vicepremiér Mareš v rozhovoru pro BBC. Místopředseda ČSSD Škromach nezastírá, že pro Sokola nebudou hlasovat úplně všichni zákonodárci vládní koalice. "Bude to ale dostatek hlasů na to, aby kandidát vládní koalice prošel do druhého kola třetí volby," prohlásil Škromach. Neustálé poukazování na nejednotnost sociální demokracie podle něj vychází především z řad Klausových příznivců. "Byli by rádi, aby byl zvolen, z tohoto pohledu je to trochu mediální válka," uvedl ministr práce a sociálních věcí. Oficiální nominaci bývalého poslance a ministra školství Sokola nelze podle něj čekat dříve, než ji projednají stranické orgány a parlamentní frakce. Kandidaturu by měly navrhnout společně všechny tři vládní strany. "Pak budeme hledat i podporu u komunistů a ODS," dodal Škromach. Zatímco občanští demokraté nikoho jiného než Klause volit nemíní, komunisté váhají. V očekávaném duelu Klaus - Sokol se přiklánějí spíše ke kandidátovi pravicové ODS. Je stále ještě možné, že na poslední chvíli ještě navrhnou vlastního favorita. Škromach věří, že po fiasku předchozích dvou voleb, kdy kandidáti ČSSD Jaroslav Bureš a Miloš Zeman propadli již v prvním kole, se již politici poučili. Navrhovat stranické kandidáty již podle něj nemá cenu. "Jsme konsolidovanější než dříve," míní jeden z nejvýraznějších Zemanových stoupenců. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:24 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
