| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| čtvrtek 13. února 2003, 18:00 SEČ | |||||||||||||||
| Zdeněk Škromach | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Zdeněk Škromach prohlásil, že počet lidí bez práce by mohl v dubnu klesnout pod deset procent. Dodal ale, že je třeba se vyrovnat s dlouhodobým postupným zvyšováním nezaměstnanosti.
Přepis rozhovoru Citace rozhovoru v médiích Odbory mají výhrady k návrhu reformy veřejných financí, především jim vadí, že je reforma zaměřena zejména na úspory ve výdajích a méně řeší příjmovou stránku veřejných rozpočtů. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch doporučuje: Milan ŠTECH, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (zvuková ukázka): Aby vláda, vlády hovořily nejenom o té výdajové straně veřejných rozpočtů, ale aby se hovořilo a dělaly předně kroky na příjmové straně rozpočtů. Pak teprve ta část veřejnosti, zejména teda zaměstnanci, ale i lidé v důchodu, může uvěřit, že to je míněno jako spravedlivé dílo, jako spravedlivý krok. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch. Premiér a předseda sociální demokracie Vladimír Špidla dodává, že jednotlivé kroky reformy veřejných financí budou velmi detailně konzultovány. Jako protiargument k námitkám, že reforma veřejných financí může být tak protahována, používá příměr: Vladimír ŠPIDLA, předseda vlády, předseda ČSSD (zvuková ukázka): Kdysi, ale opravdu velmi okrajově, jsem běhal orientační běh a tam jsme měli heslo, že jednonohý, který jde správným směrem, dorazí k cíli dříve, než-li zdravý, který bloudí. Čili je třeba najít prostě tu odpovídající cestu. Ta rychlost není dána tím, že se rozhoduje prostě bleskově. Premiér a předseda ČSSD Vladimír Špidla. Nejen o připomínkách odborů a zaměstnavatelských svazů k reformě veřejných financí bude následujících třicet minut. Ani dnes nechybí v programu BBC pořad Interview, od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl ministr práce a sociálních věcí, místopředseda České strany sociálně demokratické Zdeněk Škromach. Vítejte v BBC, hezký, dobrý den. Dobrý den. V lednu 2003 nezaměstnanost v České republice poprvé od pádu komunismu překročila hranici deseti procent. V lednu bylo bez práce pět set třicet devět tisíc lidí a míra nezaměstnanosti tak činila deset celých dvě desetiny procenta. Kdy podle prognóz, které vy osobně máte pravděpodobně k dispozici, předpokládám, očekáváte, že nezaměstnanost v Česku opět klesne pod desetiprocentní hranici? Já myslím, že pod desetiprocentní hranici by mohla klesnout už v průběhu měsíce dubna, května, kdy zase začnou sezónní práce, ať už v zemědělství, ve stavebnictví, navíc v povodněmi zničených územích vlastně bude určitě více stavebních prací. Takže ten sezónní pokles, nebo tak jak je teď sezónní nárůst, by se zase mohl vyrovnat během dvou, tří měsíců. Jestli se nemýlím, k 31. prosinci roku 2002 byla míra nezaměstnanosti devět celých osm desetin procenta přesně. Znamená to, že ty sezónní práce měly takový vliv na nezaměstnanost, že vzrostla o čtyři desetiny procenta? Dá se říct, že ano, že ty výkyvy jsou přibližně stejné. Samozřejmě tady hraje určitou roli i ekonomika světová, ale je pravda, že velká část lidí třeba má pracovní poměry většinou do konce prosince, stejně tak je zajímavé, že například z těch hyper a supermarketů vlastně uvolňují lidi, které měli vlastně na vánoční a předvánoční prodej, takže je to skutečně z velké části sezónní záležitost. Ale to, co je určitý problém, tak je ten dlouhodobý, stále, sice mírně, ale stoupající trend. To je věc, na kterou ... se kterou je potřeba se popasovat. Vaše prognózy ukazují co? Že do dubna bude nezaměstnanost stagnovat na těch deseti celých dvou desetinách procenta, nebo ještě v únoru, v březnu může mírně narůst? Může to být, ale více méně by to nemělo být v nějakých velkých číslech, takže spíš by se měla udržovat, možná už v březnu by mohlo dojít k určitému mírnému poklesu. A duben pak pod deset procent. To se dá očekávat. Kde vy osobně byste rád viděl číslo nezaměstnanosti v České republice? Předpokládám, že budete prosazovat tezi úplné zaměstnanosti. No, tak plná zaměstnanost, to samozřejmě je programový cíl, ale chci zdůraznit, že plná zaměstnanost neznamená stoprocentní zaměstnanost, ale je to zaměstnanost těch, kteří v podstatě pracovat můžou a chtějí pracovat. V našich podmínkách by měla znamenat ... prakticky blížit se k osmdesátiprocentní zaměstnanosti, protože ne všichni, kdo jsou registrováni jako nezaměstnaní, jsou všichni, kdo nepracují, protože ten počet lidí, kteří nepracují, je daleko širší. V jak dlouhém horizontu je podle Zdeňka Škromacha možné fenoménu, který budeme označovat jako úplná zaměstnanost, s tou výhradou, jak jste ji definoval, kdy je podle vás možné toho docílit v Česku, v českých podmínkách? Pokud budeme vycházet z předpokladů, když porovnáme ekonomiku České republiky přibližně se situací, v jaké byly evropské země v době padesátých, šedesátých let, což je porovnatelné, tak je to otázka deseti, patnácti, možná dvaceti let, protože restrukturalizace, která dneska probíhá, probíhá průběžně a dlouhodobě, a bude ještě několik let probíhat, tak prostě má své důsledky. V pondělí jste v reakci na zveřejněná čísla o nezaměstnanosti uvedl, že jde o, teď vás cituji doslova, "závažný problém," ale čísla vás nepřekvapila. Připustíte, že sociální demokracie, včetně vás jako místopředsedy strany, mohla udělat více, aby nezaměstnanost v Česku nepřesáhla desetiprocentní hranici? Já myslím, že vždycky je možné udělat více. Samozřejmě jsou objektivní a subjektivní důvody, proč to není možné, například některé změny v legislativě, které prostě v minulosti nebyly zrealizovány ... Vidíte, promiňte, vidíte nějakou oblast, kterou jste podcenili a která měla vliv na ten mírný, byť mírný, ale krokový nárůst nezaměstnanosti v České republice? Já si myslím, že to je záležitost principiální v oblasti investic do zaměstnanosti, když to řeknu velmi jednoduše. Česká republika dneska dává asi nula celá dvě procenta hrubého domácího produktu na aktivní politiku zaměstnanosti, kdežto v zemích v Evropě je to v průměru jedno až tři procenta, takže za málo peněz málo muziky. To si myslím, že je ... Tedy za nejslabší článek, rozumím-li tomu správně, kde sociální demokracie mohla ještě více usilovat o protlačení svých návrhů, tak je částka věnovaná z hrubého domácího produktu na aktivní politiku zaměstnanosti. Tam jde o to, že sociální demokracie o to usiluje každým rokem, ale vždycky v rámci projednávání státního rozpočtu takzvaně pravicové strany říkají, že to jsou zbytečně vynaložené prostředky, a snaží se je dostat prostě do jiných částí rozpočtu a kapitol. Kde je reálné číslo, ke kterému by Zdeněk Škromach jako ministr práce a sociálních věcí v koaliční vládě, ke kterému by rád dospěl na konci svého funkčního období? No, z hlediska posouzení faktorů teď v tomto období by ideální bylo snížení nezaměstnanosti k té hranici devíti procent, protože ... Promiňte, my si asi nerozumíme, teď jsem nemyslel konkrétní číslo týkající se míry nezaměstnanosti v České republice, ale jde mi o poměr výdajů na aktivní politiku k hrubému domácímu produktu. Vzhledem k tomu, že si myslím, že to jsou prostředky vynaložené vlastně aktivně na rozvoj vlastně i ekonomiky, tak samozřejmě viděl bych rád minimálně dvojnásobek toho, co je dneska, čili ... Je to reálné? Řekněme půl procenta, budeme-li zaokrouhlovat ... Já si myslím, že by to měl být jeden z prvků vlastně i finanční reformy, která dneska probíhá, čili spíše investovat do aktivní politiky, do toho, aby lidé měli práci a pracovali, než aby pasivně dostávali jenom podporu v nezaměstnanosti. Navážeme na toto téma v druhé části Interview BBC, až budeme probírat reformu veřejných financí. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch po středečním setkání s premiérem Vladimírem Špidlou uvedl, že odbory vládě navrhly některé konkrétní kroky ke snížení počtu lidí bez práce. Milan ŠTECH, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (zvuková ukázka): Noví investoři už nevytvoří tolik míst, když vytvoří, tak že zase ta místa budou zanikat v jiných oborech. Vidíme to řešení v oblasti služeb a i v oblasti výrazného omezení šedé ekonomiky a i nelegálního zaměstnávání zejména cizinců, byly dány některé náměty. Středeční slova předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Milana Štecha. I vy jste už v pondělí hovořil o některých krocích, které hodláte jako ministr práce a sociálních věcí prosadit pro snížení nezaměstnanosti. S návrhy odborů se, předpokládám, shodujete, o nichž hovořil Milan Štěch. Samozřejmě jsou to náměty, které se používají tradičně pro posílení zaměstnanosti. Tady se nabízí otázka, proč sociální demokracie například kroky týkající se omezení takzvané práce načerno neučinila už v uplynulých pěti letech, zhruba pěti letech, co má vládní odpovědnost. No, minulé volební období bylo specifické tím, že vlastně, ačkoliv vládla menšinová jednobarevná vláda sociální demokracie, tak většinu v parlamentu měly pravicové strany. Vy myslíte, že by vás nepodpořily v legislativních krocích, které se týkají zaměstnávání lidí načerno? Já myslím, že by nás podpořily až tak, že by se nám to nelíbilo. Protože já to tak nějak charakterizuji tím, že my samozřejmě říkáme, že lidé mají práva, ale mají také povinnosti, ale musí tam být takový ten lidský faktor, jako lidská tvář toho všeho. Ta určitě, pokud jde o pravicové strany a jejich představy o těchto reformách, nebo změnách, je výrazně jiná. Teď vám nerozumím. V čem se lišíte, můžete-li popsat ty dva názorové proudy, v zaměstnávání lidí načerno? V tom, že na jedné straně je potřeba lidi motivovat, na druhé straně je potřeba zachovat jejich důstojnost. Snad to pochopím, až odpovíte na další otázku. Vy jste v pondělí uvedl, že hodláte prosadit konkrétní změny zákonů, které se týkají omezení práce načerno. První základní otázka, kolik podle vás v současnosti pracuje lidí načerno v Česku? To je takové věštění samozřejmě z koule, ale hovoří se o tom, že by to mohlo být někde kolem dvaceti procent z lidí, kteří jsou dneska registrováni jako nezaměstnaní. To znamená, je-li zhruba půl milionu a něco nezaměstnaných, tak je to ... To jsou samozřejmě čísla, která ... ale říkám, těžko vyslovovat, protože je to pouze "jedna paní povídala", protože přesné statistiky něčeho, co je načerno, prostě neexistují, protože to nelze spočítat. To znamená zhruba sto tisíc lidí, předpokládá se. To může být plus mínus, ale ty odhady mohou být výrazně jiné. Kterými konkrétními změnami zákonů chcete omezit práci načerno? Tak ten hlavní princip je jednak, aby úřady měly možnost jednodušeji prokázat, že ten člověk, který pracuje, je v monterkách a nosí maltu na stavbě, že je ... že prostě pracuje. Tudíž v podstatě by nemusely dokazovat, že má nějakou smlouvu nebo že za to bere mzdu. Prostě jestliže na tom pracovišti pracuje, tak v podstatě by to byl důvod k postupu, že pracuje. Druhá věc je aktivnější práce s lidmi, kteří jsou jako uchazeči o zaměstnání na úřadech práce. Čili v podstatě dneska už máme takové pilotní projekty, které už jsme odzkoušeli u individuálních akčních plánů jednotlivců, kde vlastně mají ... je sledován vlastně jejich zájem o rekvalifikace, další vzdělávání, vyhledávání si práce. Uvažujete o tom, že by se zvýšily sankce u firem, které zaměstnávají lidi načerno? Obecně si myslím, že sankce se musí zvýšit. Byly zaváděny před lety a dneska už nemají ten odstrašující účinek. Protože sankce není od toho, aby se vybírala, ale od toho, aby zajistila dodržování předpisů a zákonů. Z toho, co vy ... jaká máte konkrétní data k dispozici, přijde vám, že úřady práce dostatečně kontrolují firmy, zda zaměstnávají lidi načerno, nebo je to skutečně problém pouze prokazování? Kontrolují přiměřeně možnostem svého personálního obsazení kontrolních odborů, protože na území třeba okresu, který pokrývají, tak jsou desetitisíce zaměstnavatelů a živnostníků. A jestliže na tom odboru je pět, šest, deset lidí, tak v podstatě ty jejich možnosti jsou velmi omezené. Ale samozřejmě spíš by měly odstrašovat jednotlivé případy, ale ty nenastanou, protože problém při dnešním stavu legislativy je vůbec toto prokázat. Do kdy chcete navrhnout změnu prokazování výhodnější pro úřady práce a jejich zaměstnance? Ten zákon už je ve vnitřním připomínkovém řízení, během asi čtrnácti dnů by měl jít do vnějšího a do poloviny dubna by měl jít do vlády, tak aby v prvním pololetí letošního roku bylo možné, aby ho už projednával parlament. Znamená to, že by od 1. ledna, nejdříve od 1. ledna 2004 mohl zákon, který zpřísní zaměstnávání lidí takzvaně načerno, začít platit? Jednak. Ano, stejně tak by měl řešit otázku i určité podpory zaměstnávání absolventů, protože tam vidíme taky jeden z velkých zdrojů vlastně úniků v rámci pracovního trhu. Můžete, byť zase odhady a jistými prognózami, říci, kolik by mohlo ... to zpřísnění legislativních podmínek kolik by mohlo přinést nových pracovních míst? Pravděpodobně to číslo celých sto tisíc je naivní, až nereálné. No, souvisí to s tím, co říkal pan předseda Štěch. To je v podstatě ta oblast služeb, protože většinou tato práce načerno je zaměřena právě do té oblasti služeb. A jestliže tady bude potřeba, ono to je spojeno i s koupěschopností obyvatelstva a podobně, což je samozřejmě složitější, tak se dá očekávat, že by tady mohl být větší prostor. Stejně tak jako je to otázka zaměstnávání i nelegálně, nebo načerno cizinců, protože tam je taky úbytek konkrétních pracovních míst. Protože ti lidé vlastně vykonávají práce, které by mohli lidé legálně, kteří by si vydělali. A to, co je důležité, taky proč je to ochrana těch lidí, kteří vlastně pracují načerno, ať jsou to naši nebo cizinci, protože nejsou vlastně pojištěni, když se jim něco stane, tak prakticky nemají na nic nárok. Ve středu jste podepsal společně s náměstkem britského ministra práce a důchodů Malcolmem Wicksem britsko-českou dohodu o strategii zaměstnanosti. Češi by se podle ní měli například seznamovat s činností takzvaných Job Center Plus, jejichž zřízení přispělo ve Velké Británii ke snížení nezaměstnanosti. Jde o britský model úřadů práce, kde lidé žádají o práci a dostávají sociální dávky pod jednou střechou. V některých regionech, často těžko hledají práci lidé kolem padesátky, například pro některé z nich bývá jednodušší pobírat sociální dávky a k tomu pracovat takzvaně načerno. Náměstek britského ministra práce a důchodů Malcolm Wicks odpovídal ve středu na otázku BBC, jak motivují úřady v Británii k tomu, aby člověk nezůstával na podpoře. Malcolm WICKS, náměstek britského ministra práce a důchodů (zvuková ukázka): Motivace je samozřejmě nutná, ale stále opakuji, ve fungující ekonomice, kde zaměstnavatelé zoufale hledají zaměstnance, tam jsou skupiny pracovníků, kteří by normálně hledali práci těžko, přijímány s otevřenou náručí. Jedna ze zkušeností, kterou teď prožíváme v Británii, je, že v sektoru služeb, konkrétně v obchodech, nabírají často starší zaměstnance, a to kvůli jejich zkušenostem, smyslu pro odpovědnost a vztahu k zákazníkům. To je teď, myslím, klíčové v Evropě, brát zákazníka vážně, strávit s ním čas, umět s ním jednat, v tom jsou právě lepší starší pracovníci než mladší. Náměstek britského ministra práce a důchodů Malcolm Wicks odpovídal v rozhovoru pro BBC. Může český ministr práce a sociálních věcí uvést, kdy se znovu pokusí prosadit model, který v Británii funguje a který se osvědčil, tedy úřad práce, kde se i vyplácejí případně sociální dávky? Samozřejmě je to aktuální záležitost, protože dneska vlastně v rámci reformy veřejné správy se tato činnost převádí na pověřená města, teď v tuto dobu na okresní města, vede se diskuse o tom, jak by tento proces měl pokračovat. Myslím si, že v průběhu roku se k tomu ještě vrátíme. Městům se to nelíbí, že jsou zbytečně administrativně zatěžována. Co využít jejich námitek, abyste prosadil sloučení těchto dvou věcí, to znamená, aby se na úřadech práce vyplácely sociální dávky? Já myslím, že to bude aktuální, protože ten zákon bude otevřený teď, s tím, že chceme v podstatě zastavit ten proces, tak aby končil vlastně na okresních úřadech. Věřím tomu ... předpokládám, že ta diskuse se otevře k tomu znovu, proč by to nemělo být jedno místo, to znamená úřad práce. Myslím, že ten britský příklad je velmi zajímavý. Mně se líbil i ten pojem, že to je vlastně úřad práce s lidskou tváří, protože vlastně člověk, který žádá o práci, nemá práci, dostává se do různých situací, tak vlastně má zajištěn komplexní servis, nejenom který poskytuje úřad práce, ale včetně vlastně sociální podpory. Kdy je reálné, aby k tomu možnému sloučení došlo? Já myslím, že nejbližší možný termín zase je vždycky k 1. 1. dalšího roku. Ale nevidím to asi, že by to byl ten rok příští, to vidím až rok 2005 maximálně, což vidím jako nejbližší termín. Další téma, reforma veřejných financí. Odbory mají výhrady k návrhu reformy veřejných financí, tak jak ji předložil ministr financí Bohuslav Sobotka. Odborům vadí, že reforma je zaměřena zejména na úspory ve výdajích a méně řeší příjmovou stránku rozpočtu. Hovoří předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch. Milan ŠTECH, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (zvuková ukázka): Co se týká reformy veřejných rozpočtů, tam ta diskuse z naší strany byla vedena, aby vláda, vlády hovořily nejenom o té výdajové straně veřejných rozpočtů, ale aby se hovořilo a dělaly předně kroky na příjmové straně rozpočtů. Pak teprve ta část veřejnosti, zejména teda zaměstnanci, ale i lidé v důchodu, může uvěřit, že to je míněno jako spravedlivé, spravedlivé dílo, jako spravedlivý krok, že se budou hledat veškeré zdroje, které napomůžou stabilizovat veřejné rozpočty. Samozřejmě byla tam řada konkrétních návrhů ze strany, jak uspořit prostředky například ve sféře veřejných služeb, rozpočtové sféře, že zadávání těch činností mimo třeba ministerstva, resorty, je podstatně dražší, než když to dělá resort třeba například ve své režii a podobné konkrétní náměty. Říká předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch, jehož slova vám konvenují, protože tady jste, takříkajíc, s odbory na jedné lodi. Můžete říci a potvrdit to, o čem hovoří ministr financí Bohuslav Sobotka, který říká, že už se podařilo sladit rozpory, které byly mezi vámi jako ministrem práce a sociálních věcí a mezi jím jako ministrem financí v pohledu na reformu veřejných financí? Ty rozpory se sesoulaďují. Já věřím, že nakonec dojdeme ke společným závěrům. Ale ten problém je trošku složitější, protože samozřejmě pokud jde o změny a zracionálnění sociálního systému, na tom se shodujeme a naše ministerstvo v tom už udělalo některé kroky, jednak jednorázové při příležitosti povodní a další, které připravuje, dlouhodobé, ať už to je reforma důchodů, nemocenského, nový Zákoník práce, nový zákon o zaměstnanosti, čili ty věci běží. Neshodujeme se ovšem v té části, která je na té straně příjmové, protože naše představa je, že jednoznačně musí být učiněna prorůstová opatření. Protože například dnes jsme jednali v rámci jednání s roposférou o navýšení platů státních úředníků a já prostě si neumím představit, že platy státních úředníků budeme navyšovat z peněz, které ušetříme třeba na důchodcích nebo na rodinách s dětmi. A dohodli jste se, teď sice odvádíme debatu od obecnějšího problému k problému dílčímu, dohodli jste se na zvyšování platů v rozpočtové sféře? Především to asi souvisí s šestnáctitřídním tabulkovým systémem, který byl odložen kvůli povodním. Jednoznačně šestnáctitřídní systém k 1. 1. 2004 bude. To, o čem vyjednáváme ... Budou na něj peníze? To, o čem vyjednáváme, je, za jakých podmínek. Prostě to je stanoveno zákonem a neumím si představit, že bych potřetí šel do parlamentu a žádal o odložení, to prostě nejde. Za jakých podmínek tedy je reálné, aby byl zaveden šestnáctitřídní platový model? Já si myslím, že to reálné je. Ale to právě souvisí s tou otázkou příjmů rozpočtu a určité vyrovnanosti, protože samozřejmě tlak na mzdy státních zaměstnanců a zaměstnanců veřejné správy je poměrně silný. Ovšem ministr financí Bohuslav Sobotka se setkal s představiteli podnikatelů, tedy s představiteli hospodářské komory. Ministr doslova uvedl, že už nachází společnou řeč s vámi, který jste byl zpočátku proti jeho reformě. To znamená, že kdo ustoupil z vašeho pohledu? Já si myslím, že to nelze říct, že ustoupil, protože každé jednání je o hledání určitých kompromisů. A v té sféře, která patří do mého resortu, tak ten zásadní problém není, ten problém je v tom, že představa o úsporách například na nemocenském, kde celkový objem prostředků, který se vybere a zároveň vyplatí, je asi třicet miliard korun, jestliže ministerstvo financí tam napíše dvě až patnáct miliard úspor, tak je to prostě sci-fi. Prostě ten systém je možné zracionalizovat, ale není možné ho zlikvidovat. A je tou racionalizací váš návrh, aby zaměstnavatelé za určitých podmínek převzali výplatu nemocenské za stát? To je jenom jeden prvek z celého, protože připravujeme nový zákon, ten stávající z roku 1956 je nevyhovující. A to, co je důležité, tak je to vlastně ... jsou to vrcholy trojúhelníku, tři vrcholy, to znamená zaměstnanec, zaměstnavatel a lékař, protože ten tam hraje taky významnou roli. A jestliže tyto tři prvky v tom systému dokážeme sesouladit, systém bude fungovat. Není možné udělat reformu na úkor jednoho z nich. Bavíme-li se o reformě veřejných financí a o jednom dílčím okamžiku této reformy, kterým bezesporu je otázka výplat nemocenské, tak například předseda představenstva pražského hospodářské komory Petr Kužel říká, citujme doslova: "V tuto chvíli nikdo ani na vteřinu nepřemýšlí, že bychom převzali výplatu nemocenské." Konec citátu. Rozumím tomu správně, že vy jste ochoten ustoupit, když například ministr financí podpoří váš návrh, aby výplatu nemocenských vypláceli a zajišťovali ji podnikatelé, tedy zaměstnavatelé? Já myslím, že v tomto absolutně není rozdíl v názorech našich a názorech ministra financí, protože nezměna toho systému znamená, že ten systém prostě bude fungovat dál, tak jak funguje, to znamená špatně. A pokud nepřevezmou část toho zaměstnavatelé, já netvrdím, že to musí být tři týdny, to je prostě otázka potom dohody na určitých parametrech, ale musíme ... Vy jste ochoten snížit ty tři týdny? Já si myslím, že reálně dneska vypadá, že by mohly být dva týdny. V podstatě by byla náhrada mzdy za pracovní dny v těch prvních čtrnácti dnech. S tím, že musím říct, že se objevuje například to, že prosazujeme první tři dny neplacené, to nikdy nebyla moje představa, myslím, že ani v našich podmínkách by nefungovala. Čili ... a navíc určitě by v tom měly hrát významnou roli odbory tím, že by se podílely například na kontrole dodržování léčebného režimu, zároveň by i měly možnost v kolektivní smlouvě sjednat vyšší náhradu, pokud ta firma na to mít bude. Můžete, pane ministře, ve třech heslech uvést, na kterých bodech s ministrem financí Sobotkou a jeho představami o reformě stále ještě nenalézáte společnou řeč, kde jste se neshodli? Heslovitě. Ten bod je v podstatě jeden, to je příjmová politika státu. To znamená na té stránce příjmové, kde v podstatě ta opatření, která jsou, nejsou dostatečně progresivní k tomu, aby zajišťovala právě například výdaje státu v oblasti státní správy, v oblasti ... Progresivní, tím rozumíte zvyšování některých daní nebo lepší výběr daní? Jednak lepší výběr daní, srovnatelný například s výběrem sociálního pojištění, které je mimořádně úspěšné, dokonce přes sto procent. To je možné? Samozřejmě. Protože to je díky sankcím, které jsou za neplacení pojistného, že jo, čili sto procent je základ a vše, co se vybere navíc, je víc. A co se týče těch úprav zvyšování daní, tam vy byste viděl které možnosti pro zvýšení příjmů státního rozpočtu? Já myslím, že tady se neprokázalo to, že snižování daňové kvóty vede k většímu výběru daní, protože kdyby byla stejná daňová kvóta jako v roce 1993 pro rok 2003, tak jsme měli ve státním rozpočtu o sto miliard více, čili bychom neměli prakticky žádný schodek. Takže asi zřejmě je dobré udržet daňovou kvótu ... Zvýšil byste ji mírně? Já bych řekl, že je potřeba spíše ji přeskupit, tak aby v podstatě se zvětšoval základ, to znamená, aby byla motivace k tomu, vytvářet větší základ, ze kterého se pak ta procenta, když to řeknu lidsky, počítají. Čili mělo by vést potom k většímu výběru při stejné procentuální sazbě. Je reálné, že vláda schválí návrh reformy veřejných rozpočtů do poloviny roku, letošního roku, jak to předpokládá ministr financí? Vláda musí schválit tuto reformu, protože pokud ji neschválí, tak neprovede legislativní změny do ... Ptám se, zda je to reálné z toho, jak sledujete a jak jste i sám účasten jednání o reformě. Já myslím, že nakonec vláda schválí i tento materiál, samozřejmě s podstatnými úpravami. Které budou ve váš prospěch? Které budou kompromisní, takže ten materiál bude průchozí i pro ... měl by být v podstatě přijatelný v tom poměru, tak jak je zastoupení ve vládě, to znamená, že by měl převládat pohled více sociálnědemokratický. Téměř vůbec jsme se nedostali k otázkám posluchačů. Ty, které přicházejí, tak se samozřejmě nejvíce týkají prezidenta republiky. Stručně by se daly shrnout jako, co jste udělal pro to, aby Jan Sokol byl společným kandidátem vládní koalice, respektive aby jej podpořilo co nejvíce sociálních demokratů? Tak ačkoliv si myslím, že nejlepším kandidátem sociální demokracie byl Miloš Zeman, ale bohužel za té situace, která vznikla, tak myslím, že je potřeba zvolit prezidenta. Myslím si, že je důležité, aby se situace uklidnila a tato země prezidenta měla. A vzhledem k tomu, že si nemyslím, že Václav Klaus je tím vhodným kandidátem, tak asi nám nezbývá nic jiného než podpořit jako koaliční ... kandidáta vládní koalice právě kandidáta Jana Sokola. Byť otázkou bude asi ještě vyjádření některých jeho představ například k sudetským Němcům a dalším věcem. Stále vám ještě vadí jeho představy, tak jak on hovořil o sudetských Němcích v minulosti? Já nevím, teď otázkou bude samozřejmě, jak se vyjádří aktuálně ... Ale ten minulý postoj vám vadí, ano nebo ne? Pro náš klub je to důležitá věc a bude asi rozhodující. Říká Zdeněk Škromach, ministr práce a sociálních věcí, místopředseda České strany sociálně demokratické. Já děkuji za váš čas, který jste věnoval BBC. Někdy příště na shledanou. Na shledanou. Takové bylo Interview BBC, od mikrofonu se loučí Václav Moravec. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích Sokol: Názor na odsun nezměním Mladá fronta DNES, 14. 2. 2003, strana 2 - Filozof Jan Sokol, jehož prezidentskou nominaci zvažuje vládní koalice, své kritické názory na poválečný odsun Němců měnit kvůli kandidatuře nehodlá. "Prezident však nemůže říkat to, co předtím říkal jako řadový občan," uvedl včera Sokol v Českém rozhlase. Sokolův postoj k odsunu je trnem v oku komunistickým zákonodárcům, jejichž hlasy by ke zvolení prezidenta mohly výrazně pomoci. Podobně na tom budou i někteří sociální demokraté. "Myslím, že to bude velmi důležitá otázka na jednání poslaneckého klubu sociální demokracie (v úterý mají poslanci ČSSD rozhodnout, zda Sokola podpoří). Myslím, že bude dokonce rozhodující," řekl včera v pořadu BBC místopředseda ČSSD a ministr práce Zdeněk Škromach. Děkan pražské fakulty humanitních studií podepsal před lety petici Smíření 95, která vyzývala k dialogu se sudetskými Němci. "Žádné své podpisy zpátky neberu, je to věc osm let stará a podepsal ji tehdy řadový občan, vysokoškolský učitel Jan Sokol," řekl. Podle svých slov si Sokol uvědomuje, že při návštěvách parlamentních klubů budou právě česko-německé vztahy i školné, které prosazuje, "choulostivá" témata. Za poněkud méně citlivé problémy považuje krizi kolem Iráku a nájemné. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:24 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
