| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| pondělí 10. února 2003, 18:00 SEČ | |||||||||||||||
| Pavel Rychetský | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Pavel Rychetský prohlásil, že nepodpoří návrh ministerstva školství na garanci pro šestimiliardový úvěr společnosti Sazka, která chce pokračovat ve výstavbě haly pro hokejové mistrovství světa 2004.
Přepis rozhovoru Citace rozhovoru v médiích Třináct měsíců trvaly dvě policejní operace Gaston a Motýlek. Jejich cílem bylo rozbití rozsáhlé sítě výrobců a obchodníků s drogami, kteří je mimo jiné dodávali i do věznice ve Vinařicích na Kladensku. V pondělí policie oznámila, že při těchto dvou akcích obvinila zatím třiapadesát lidí. Drogy a mobilní telefony, to jsou podle generální ředitelky Vězeňské služby ČR Kamily Meclové jedny z největších problémů v českých věznicích. Meclová v rozhovoru pro BBC dodává, že Vězeňská služba ČR uvažuje o použití rušiček na mobilní telefony v areálech věznic. Kamila MECLOVÁ, ředitelka Vězeňské služby ČR (zvuková ukázka): My jsme dlouhou dobu z hlediska těch přístupů k tomu, že ten zločin může být připravován zvenku a právě s použitím mobilních telefonů, hledali nejsnazší cestu, jak tomu zabránit. Ale bohužel, detekce se nepodařila jako úspěšná vybrat. Rušičky jako řešení se zdají nejschůdnější a nejefektivnější. Slova generální ředitelky Vězeňské služby ČR Kamily Meclové. Nejen o aktuální situaci v českých věznicích bude následujících třicet minut. Od pondělí do pátku pravidelně v tomto čase vysíláme Interview BBC. Nejinak je tomu i dnes. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl vicepremiér, ministr spravedlnosti Pavel Rychetský. Vítejte v BBC, hezký dobrý den. Hezké odpoledne. Před čtyřmi roky jste charakterizoval stav českého soudnictví slovy "umírajícího Merkucia". Citujme doslova: "Ta rána není ani široká jako vrata, ani hluboká jako studna, ale stačí." Konec citátu. Nakolik jsou podle vás po čtyřech letech citovaná slova "umírajícího Merkucia" při charakteristice českého soudnictví na místě? Tak, kdybychom vzali jenom statistiky, počet sporů dalších tři a půl roku, počet neukončených soudních sporů, tak musím říci, že žádná dramatická změna za ty čtyři roky nenastala. Na druhé straně jsem přesvědčen, že se podařilo nastavit zásadním způsobem lepší parametry pro výkon soudnictví a že jsme v situaci, kdy už by mohly konečně české soudy ten ohromný balík neskončených sporů z minulosti začít zmenšovat tak, aby se dostaly do situace, kdy bude jenom čerstvý nápad a budou vyřizovat jenom nové věci. Kdy se podle vás české soudnictví do takovéto situace, to znamená nápad pouze nových věcí a nikoliv zátěž z uplynulých deseti až třinácti let, kdy se do takového stavu může české soudnictví podle vašeho odhadu dostat? Já si myslím, že třeba kraj jižní Čechy nebo východní Čechy během jednoho roku. Kraj Praha, kraj Ostrava, kraj Severočeský, kde jsou naprosto největší problémy v těchto třech, ale bohužel nejen v nich, ale v nich jsou ty objemy neskončených soudních sporů největší, ty si myslím, že budou potřebovat čtyři, pět let. Znamená to do konce funkčního období Pavla Rychetského, pokud Bůh a politická situace v Česku vydrží a vláda Vladimíra Špidly se dočká čtyřletého funkčního období, tak by mohl být ten dluh starých případů snížen na minimum? Ano. Doufám, že do těch čtyř, pěti let se to opravdu podaří. Jen pro úplnost. Podle statistiky ministerstva spravedlnosti bylo neukončených čtyři sta čtyřicet dva tisíc civilních sporů a na soudech jich déle než tři roky leželo víc než sedmdesát sedm tisíc. Je ten dluh způsoben skutečně jenom minulostí nebo si za tento dluh mohou i soudci sami? Tak, samozřejmě, že převážná část je ten ohromný náraz na začátku devadesátých let. Ohromný objem restitučních sporů, ohromný objem obchodních sporů. Ale mám-li být zcela tedy upřímný, tak musím říct, že už třeba loňský rok nedopadl dobře. V oblasti obchodního soudnictví bylo méně skončených věcí, než nově napadlých. Jinými slovy, začal se ten dluh z minulosti zvětšovat, místo aby se zmenšoval. A čím to bylo dáno? Tak, to je věc, kterou se samozřejmě snažíme teprve analyzovat. Čísla za minulý rok mám zhruba čtrnáct dní na stole. Ale zdá se, že to je opravdu tím, protože celkově ten nápad zase nějakým zvláštním způsobem neroste, je stabilizován, že to prostě ty soudy, kterých se to týká, v tomto případě to byly pražské soudy, ten loňský rok nezvládly. Znamená to, že budete chtít si udělat v uvozovkách inventuru u těch soudů, kde se dluhy nezmenšují? A přitom personální situace, o níž jste hovořil zhruba před dvěma měsíci, se dá označit za velmi dobrou, protože v počtu soudců na počet obyvatel Česká republika udělala v uplynulých čtyřech, více než čtyřech letech značný pokrok. Tak, já musím říci, že především to neplatí obecně. Tu inventuru já si nemusím dělat. Já mám údaje o každém soudu v republice zvlášť. O počtu soudců, kolik je plánovaný, kolik je skutečný počet. Už jsou i soudy, kde je nadstav, není jich moc, zdůrazňuji. Na většině soudů, mám tím na mysli Severočeský kraj, Ostravsko, Severomoravský, ale bohužel i Brno i Praha, je bohužel stále nedostatek soudců. Ten nedostatek je v tuto chvíli kompenzován tím, že máme větší počet justičních čekatelů na funkci soudce, než ten nedostatek, než ten objem chybějících soudců. A máme tam dokonce i jistou rezervu, protože přirozeně soudci mohou odcházet nebo budou odcházet i z důvodů věkové hranice, protože už parlament schválil novelu nebo nový zákon o soudech a soudcích před rokem a ta poprvé stanovila sedmdesát let jako věkovou hranici pro zánik soudcovského mandátu. Otázka ale zněla, zda tedy hodláte přijmout nějaká opatření u těch soudů, kde nedopadl rok 2002 dobře a kde nejen že se nepodařilo snížit dluhy staré, ale dokonce ještě vznikla, byť malá, tak ale zátěž? Na každé poradě, a děláme ji nejméně jednou za tři měsíce, s předsedy všech krajských soudů v republice, je hlavní téma této porady zpráva o objemu nevyřízených věcí, na každém soudu, na každém kraji zvlášť o opatřeních, která se přijímají. Snažíme se využívat i prostředky, které soudci nemají rádi. Mám tím na mysli kárná řízení se soudci, u kterých se zjistí neodůvodněné průtahy, nečinnost. Promiňte, ukazuje ten stav roku 2002, že bude nutné přistoupit i k těmto razantním opatřením, jako jsou kárná řízení? Já musím říci, že ta kárná řízení rozhodně nemají šanci zásadním způsobem změnit práci českého soudnictví. Zásadním způsobem můžeme změnit práci českého soudnictví, když asi změníme především některé procesní předpisy. Já nechci čerstvě rekodifikovaný občanský soudní řád okamžitě znovu nějakým výraznějším způsobem novelizovat, ale z těch všech našich, a teď si právě takovou analýzu děláme, z těch všech našich poznatků vyplývá, že příčin průtahů soudního řízení je celá řada. A jednou... Promiňte, že vstoupím do vaší řeči. Vy jste tyto příčiny popisoval už 27. listopadu 2002 v textu, který vyšel v Hospodářských novinách "Soudnictví - k dokonalosti daleko". Tam jste právě hovořil i o zbytečných formálních důvodech, kdy se věci vracejí k soudům prvního stupně. A psal jste o jasnější formulaci procesních předpisů. Kdy tuto jasnější formulaci procesních předpisů prosadíte? Já si myslím, že nejdříve, protože my připravujeme zásadní rekodifikaci hmotného práva, a ona si patrně vynutí i novelu procesních předpisů, předpokládám, že by to mohlo být v tomto roce ještě, to znamená spíše ve druhé polovině, protože uvidíme, jak ty kodexy budou postupovat. Ale to je, to mluvím o datu, ve kterém tu zásadní novelu těchto předpisů, anebo dokonce nové kodexy předložíme parlamentu. To znamená, že by... Nechci odhadovat, jak dlouho se tím bude zabývat parlament, ale myslím si... Že zhruba v polovině roku 2004 by... Nejdříve v polovině příštího roku, spíš bych řekl v druhé polovině nebo koncem. By měly být zpřesněny procesní předpisy? Ano. Vy jste také přiznal, že soudnictví má problémy s doručováním, a to je jeden z důvodů prodlev při projednávání případů před soudy. Opět cituji váš text z Hospodářských novin: "Resort spravedlnosti platí České poště téměř miliardu korun ročně za nedoručování písemností. Pošta se už nesnaží doručovat ty, které jsou soudy poslány do vlastních rukou, protože je doručuje v dopoledních hodinách a ví, že adresáta stejně nezastihne. Hloubková analýza tohoto stavu může vyústit i v to, že se s poštou rozejdeme." Konec citátu. Hovořil jste nebo psal jste o soudních doručovatelích. Dojde k rozchodu resortu spravedlnosti s Českou poštou? To se rozhodne opravdu ve velmi krátké době. V tuto chvíli pracuje velmi intenzivně společná komise ministerstva informatiky a spojů na jedné straně a jejich největších klientů, tj. spravedlnost, vnitro a finance, které doručují ohromné objemy písemností každý den, každý týden. A tato komise... Znamená to, že všechny citované tři resorty - spravedlnost, finance, vnitro - jsou nespokojeny s tím, jak pošta funguje? Ano. Všichni tito tři největší klienti mají zásadní problémy s tím, že jejich písemnosti nejsou doručovány. Zatímco my třeba máme po ruce, co se týče rozsudku nebo soudního příkazu možnost takzvaného náhradního uložení a právní fikci, že bylo doručeno, pokud se týče obsílky k soudu, samozřejmě taková právní fikce nám je k ničemu. My potřebujeme, aby ten člověk se dozvěděl, že má jít k soudu a aby také přišel. A aby, když nepřijde, mohl být pokutován, když mu prokážeme, že to věděl, že mu to bylo doručeno. Rozhodnutí tedy v souvislosti s nedoručováním zásilek a služby České pošty, které kritizujete, rozhodnutí v této věci padne během dnů? Padne do konce měsíce února. A buďto se dohodneme na takové novele a takové úpravě doručování našich úředních písemností, která nám bude vyhovovat, anebo skutečně uvažujeme o tom, že prostě ty peníze, které investujeme do pošty, budeme investovat do vlastní instituce soudních doručovatelů. A já si dovedu představit, že na takovém okresu, jako vidíme dnes ty různé messengery, prostě na soudu bude zaměstnanec, který dostane mopeda a bude doručovat ty soudní písemnosti. A když bude potřebovat, tak ho bude doprovázet i justiční stráž. A kdyby k tomu došlo, tak by k tomu došlo i v souvislosti, že by se spojily všechny tři resorty nebo každý by fungoval jinak? Pokud bychom opouštěli Českou poštu, tak by si to musel každý resort samozřejmě obstarávat sám. Koncem ledna jste předložil vládě zprávu o stavu vyřizování stížností u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Z materiálu pro vládu vyplynulo, že před Evropským soudem pro lidská práva je zhruba stovka případů z České republiky. Za posledních deset let už soud vynesl deset odsuzujících rozsudků proti České republice. Co jako ministr spravedlnosti děláte proto, aby se lidé z České republiky nemuseli domáhat spravedlnosti až ve Štrasburku? Když si trochu rozebereme ty žaloby, které jsou na český stát podávány ve Štrasburku, tak zjistíme, že převážná část se týká toho, o čem právě hovoříme, to je nepřiměřené délky soudního řízení. To je zhruba třetina, zhruba třicet dvě stížnosti se týkalo... To je největší objem a tady se nás právem Štrasburk ptá, jaké máme preventivní opatření a jaké máme následné opatření proti nepřiměřené délce řízení. A já musím říct, že dosud jsme vlastně, když budu úplně upřímný, museli říkat, že žádné. Ano, protože, nemýlím-li se, nejsou žádné lhůty. To je to preventivní opatření, které máte na mysli? Ano. A to, co zatím u nás je jediné, že si každý může stěžovat. Ale to je opravdu k ničemu. Takže, v novele zákona o soudech a soudcích, kterou jsem již předložil parlamentu a kterou se bude teď příští týden na své schůzi parlament zabývat, je zaveden nový institut žaloby k vyššímu soudu na stanovení závazné lhůty pro provedení konkrétního úkonu pro ten soud, který je v prodlení. Pokud se týče těch kompenzačních nápravných opatření, tak také musím konstatovat, že žádné v právním řádu nemáme a že jsme tedy ve Štrasburku odsuzováni, abychom to spravedlivé zadostiučinění za nepřiměřeně dlouhý soudní proces poskytli účastníkům, bylo by lepší, kdybychom, abych tak řekl, se s ním vypořádali finančně sami. Na druhé straně, málokdo z českých úředníků, a ministra spravedlnosti nemohu z toho vyjmout, má tu odvahu podepsat, že tomu dám milion, tomu dva, tomu pět, protože mu jeho soud trval dlouho... Ale nicméně... Je pro nás trochu lepší čekat, až nám řekne Štrasburk, kolik máme zaplatit. Ano. Ale on Štrasburk říká, kolik máme, respektive kolik máte jako Česká republika zaplatit. Poslední takový rozsudek padl koncem ledna a šlo zhruba o půl milionu korun, které stát musí zaplatit. Z jakých peněz se platí to, že stát musí odškodnit lidi, kteří se museli spravedlnosti domoci až ve Štrasburku? Platí se to z našich peněz, myslím z peněz daňových poplatníků, nás všech. Zatím to jde vždy ze všeobecné pokladní správy, to znamená vlastně ministerstvo financí to uhrazuje na základě toho rozsudku z evropského soudu. Já vím, že je země, která si vymyslela jiný model. Je to sousední Slovensko, ale ve skutečnosti dopad je stejný. Tam lze nejen k Ústavnímu soudu Slovenské republiky podat žalobu, aby ten soud uložil tomu nečinnému soudu lhůtu, ve které má jednat, ale současně ten Ústavní soud může tomu soudu uložit, který způsobil to prodlení, ty průtahy, aby zaplatil tomu účastníkovi tu pokutu ze svých peněz. Nebylo by to řešení? Problém je v tom, že žádný soud své peníze nemá. Problém je v tom, že soudy jsou samozřejmě placeny ze státního rozpočtu a že to ve skutečnosti je totéž. Promiňte, ale pokud by se to týkalo jejich vlastního rozpočtu, že by... Ony nemají rozpočet, soudy. Má ministerstvo spravedlnosti kapitolu ve státním rozpočtu... Ministerstvo spravedlnosti nedává jednotlivým... A v té kapitole je vězeňství, soudy, státní zastupitelství. A my ji rozepisujeme samozřejmě. Takže, je to de facto vlastní rozpočet. Když se budeme bavit velmi laicky, tak každý soud má vyhrazenu částku na roční fungování. Nebylo by to řešení říct: "Z vaší částky a ušetřete si ji, kde chcete." To vypadá velmi hezky, ale ve skutečnosti je to úplně absurdní, protože ta částka, kterou ten soud dostane, ta je na teplo, na elektřinu, na tu poštu, na platy soudců, na platy úředníků. Když jim by byla tímto způsobena, uložena nějaká pokuta, tak oni přece žádnou z těchto položek nemohou snížit. Oni nemohou přestat platit teplo nebo elektřinu. Nebo dostávat menší platy za... A soudcům nejde žádným způsobem kromě toho kárného řízení snížit platy. Takže... Poslední otázka k tomuto tématu. Tady bohužel ta cesta nevede. Vláda se pokusila snížit počet žalob podaných na Českou republiku u Evropského soudu pro lidská práva. Vytvořila speciální komisi, jejímž úkolem je jednat se žalobci o dosažení smíru. Jste spokojen s tím, jak tato komise funguje? Tato komise rozjela svou práci koncem minulého roku a zatím ještě ani jeden případ neuzavřela. Takže... Dáváte k tomu znaménko plus nebo minus? No tak, jsem dost nešťastný, protože Štrasburk čeká, Štrasburk nás v těchto kauzách vyzval a řekl: "Pokuste se je vyřídit smírně, jinak rozhodnu já." A dokonce Štrasburk i signalizuje, on nám říká, kolik bychom měli těm lidem zaplatit. Ta komise je složená ze zástupců tří ministerstev: spravedlnosti, financí a zahraničních věcí. A když jeden z těch tří členů jaksi vetuje ten návrh, aby se někomu proplatilo to odškodnění, tak pak nezbývá, než že musí rozhodnout vláda. K tomu zatím dochází, k vetování? K tomu ještě zatím nedošlo, ale mám pocit, že už do konce února asi některé ty případy bude muset nakonec rozseknout vláda. To znamená, že ta komise zatím nefunguje tak, jak byste si vy osobně představoval? Zatím nemá tedy výstup žádný, takže já čekám na výstupy teprve. Ale zatím jste skeptický? Tak, já si myslím, že to skutečně dopadne tak, že každý případ může být trochu sporný, že to bude muset rozhodovat vláda. Další téma - stav českého vězeňství. Novela trestního řádu způsobila, že počet vězňů loni koncem roku klesl pod šestnáct a půl tisíce vězňů. Tím podle generální ředitelky Vězeňské služby ČR Kamily Meclové dobré zprávy končí. Kamila MECLOVÁ, ředitelka Vězeňské služby ČR (zvuková ukázka): Ta, můžeme říci horší, zpráva se týká toho, že se velmi vážně mění struktura vězněných osob. Novely trestního zákona využívání odklonů, využívání alternativních trestů přináší to, že v českých věznicích je méně pachatelů za bagatelní trestnou činnost, ale naopak přibývá tam pachatelů za závažnou trestnou činnost a za organizovaný trestný čin. To znamená, v těch typech věznic ostraha a zvýšená ostraha stoupá počet vězňů. Konstatuje generální ředitelka Vězeňské služby ČR Kamila Meclová v rozhovoru pro BBC. Nakolik je podle Pavla Rychetského situace s popisovanou proměnou struktury vězňů nebezpečná? No tak, na jedné straně opravdu je pozitivní to, že to velmi smutné prvenství, protože v přepočtu na sto tisíc obyvatel nemá žádná jiná evropská země tolik uvězněných občanů jako Česká republika, takže je pozitivní, že se snižuje počet vězňů. Ale je skutečně nepochybné, že tím pádem se, abych tak řekl, zhoršuje ta skladba a opravdu jde vesměs o pachatele závažné trestné činnosti. Znamená to pro nás zpřísnit režim ve věznicích, znamená to pro nás hledat, abych tak řekl, přímo nové formy práce s vězni. Jaké máte na mysli? No, mám tím na mysli zejména všechny ty resocializační programy, které se prostě musí opravit, protože třeba pro vězně z rusky mluvících zemí, kteří jsou součástí organizovaného zločinu, nemá smysl dělat nějaké, abych tak řekl, přednášky o etice. Tam asi bude opravdu potřeba zavést trochu tvrdší režim. Já musím říci, že nám hodně pomáhá duchovenská vězeňská služba. Jsme jediná země v Evropě, ve které působí skutečně na absolutně, abych tak řekl, obecném základu, jakémsi ekumenickém základu. To znamená, všude jinde, abych tak řekl, ti katoličtí duchovní nespolupracují s těmi protestantskými. U nás spolupracují velmi úzce a máme jednotnou duchovenskou službu, v jejímž čele stojí, tuším, protestantský pastor. Takových třicet, čtyřicet působí jako přímo naši zaměstnanci vězeňské služby, dalších, já bych řekl, přes sto působí jako dobrovolníci zvenčí. A vím, že ani toto samozřejmě není zrovna nejúčinnější nástroj proti organizovanému zločinu, ale přece jen nám to trochu pomáhá. K tomu organizovanému zločinu, celkem třiapadesát lidí zatím obvinili policisté v rámci dvou akcí zaměřených proti výrobcům drog, kteří je také distribuovali mezi vězně. Jde o poslední případ, tedy operace Gaston a Motýlek, které trvaly třináct měsíců. O čem podle vás tento případ vypovídá? Protože mezi obviněnými jsou i zaměstnanci věznice ve Vinařicích, kteří distribuovali drogy mezi vězně. Tak, já vás možná překvapím, ale pro mě to je dobrá zpráva. Já dostávám každý den, denně hlášení z vězeňské služby a musím říct, že denně se nalézají v některé z třiceti devíti věznic, které máme, mobily, součástky k mobilům, anebo v moči nebo v krvi odsouzených stopy po požití drog. Denně. Nemělo by být více takových akcí? A je tedy naprosto nepochybné, že se to do věznic dostává. A musím bohužel konstatovat, že bez součinnosti zkorumpovaných příslušníků vězeňské služby by to prostě možné nebylo. Takže, zpráva, že se podařilo odhalit skupinu, že jsou trestně stíháni a že budou skutečně exemplárně potrestáni, je pro mě zprávou dobrou. Je to zpráva i pro ty ostatní věznice. Promiňte, očekáváte, že by mělo přijít víc takových zásahů policie? Ano. V každém případě bych chtěl ve spolupráci s policií udělat co největší množství takových zásahů, i když vím, že trvalou změnu třeba, pokud se těch mobilů týče, dosáhnu až v okamžiku, kdy se dohodnu na změně telekomunikačního zákona s operátory mobilních telefonů tak, aby prostě věznice odstínily a aby jim ty mobily nebyly k ničemu. To znamená rušení mobilních telefonů na území, respektive... V prostoru věznic. V prostoru věznic. Je to reálné dokdy? Každá změna zákonu trvá tak deset měsíců. Ale já si myslím, že do konce tohoto roku by se to mohlo podařit. Teď témata, na která se ptají posluchači. To první a zásadní téma je samozřejmě volba prezidenta České republiky. Vy jste už svůj názor o víkendu prezentoval na Jana Sokola jako společného kandidáta stran vládní koalice. Otázky, které přišly a které se opakují: "V případě, že Jan Sokol se nestane společným kandidátem, je možné najít ještě nějakou jinou osobnost? Nebo v případě, že jednání zkrachují na Janu Sokolovi, tak zkrachují koaliční jednání jako celek?" Musím říci, že si dovedu opravdu velmi těžko představit, že by se neshodla koalice na Janu Sokolovi a začala by hledat někoho dalšího. To už je velmi těžko představitelné, protože skutečně jsme svým způsobem vyčerpali všechny varianty. A mně se jeví Jan Sokol jako člověk, který splňuje svým způsobem všechny požadavky, má jak dobrou politickou zkušenost, dva a půl roku ve Federálním shromáždění, pak působil jako ministr školství, současně to je reprezentant velmi úctyhodný, děkan fakulty Univerzity Karlovy, profesor filozofie, zná asi osm jazyků. Prostě já si dovedu těžko představit kvalitnějšího člověka. A to jsem nemluvil o tom, že všichni, kteří ho poznali, si nesmírně váží jeho charakterových vlastností. To je vzácný člověk a takových lidí nechodí hodně po světě. Podle vašeho názoru v případě, že zkrachují jednání o Janu Sokolovi, tak krachují jednání o prezidentovi v rámci koalice? No tak, myslím si, že už nelze prostě najít lepšího kandidáta. Samozřejmě, že koalice by se asi snažila dál hledat, ale těžko si dovedu představit, že by mohla být úspěšná. A opravdu chci sám se přičinit o to, aby Jan Sokol se stal průchodným. Chci v tomto smyslu hovořit s kolegy v Senátu i ve sněmovně. Čím si vysvětlujete ovšem tu situaci, že, a udělal podle vás premiér Vladimír Špidla chybu, když zase tak jako již v předchozích jednáních o Ivanu Wilhelmovi, Heleně Illnerové a dalších kandidátech vyjednával nejdříve s koaličními partnery a situaci si nevydiskutoval uvnitř strany, protože bezesporu je podle vás situace ČSSD nejkritičtější ve stranách vládní koalice, když se bavíme o prezidentských kandidátech? Těžko se mi daří posuzovat situaci v ostatních stranách. Patrně nejhorší je v Unii svobody z hlediska i jaksi jejího budoucího osudu, z hlediska výše preferencí a podobně. Ale myslím si, že je chybou, jestli tomu tak skutečně bylo, že skutečně z hlediska jaksi elementárního přístupu k tomu, jak se má vygenerovat společný kandidát koalice, má-li ho navrhnout sociální demokracie, musí se napřed pro něj získat samozřejmě souhlas v sociální demokracii a pak teprve je možné ho prezentovat ostatním partnerům. Vladimír Špidla tedy dělá chybu, když místopředseda strany Petr Lachnit přiznává, že se nominaci Jana Sokola, kterého i on bude volit nebo bude volit kandidáta nějakého, protože je poslancem ČSSD, když se to dozvídá z médií a nikoliv od Vladimíra Špidly? Já vidím problém v tom, že se zbytečně spěchalo, protože prostě v tuto chvíli není možné to s poslanci, ani se senátory projednat, protože zde fyzicky nejsou, protože nezasedá ani jedna komora, dokonce ani výbory. A zřejmě si pan předseda Špidla spolu s ostatními členy vedení myslel, že nelze čekat, až se někdo vrátí a chtěl mít rychle vygenerovaného kandidáta. Vladimír Špidla uspěchal situaci. Musím říct, že vybral dobře, ale nezajistil, nepojistil si to stejně dobře. A sám jsem zvědav, jestli se teď, abych tak řekl, dodatečně podaří tu podporu zejména v Poslanecké sněmovně získat. V Senátu nevidím zásadní problém, ale v Senátu nás je jenom jedenáct sociálních demokratů, takže tam je přece jen ta komunikace jednodušší, než se sedmdesáti poslanci. Další téma, na které se ptají posluchači BBC, a vy o něm budete rozhodovat ve středu na vládě, je garance pro společnost Sazka a výstavbu víceúčelové haly pro mistrovství světa v hokeji. Vládní zmocněnec Karel Hrdý řekl, že ministryně školství Petra Buzková předloží do vlády garanci pro Sazku, kterou odmítl předložit ministr financí Bohuslav Sobotka. Ovšem s tím, že tam bude jistá pojistka, a to ve výši zhruba sto padesáti procent Sazkou požadovaného úvěru, kdyby měl stát v případě, že Sazka nebude garanci splácet, získat akcie v aktuální tržní podobě Sazky. Podpoříte návrh ministryně školství Buzkové? Asi už není mnoho času, takže velmi stručně. Já osobně nejsem pro. Upozorňuji, že vláda není oprávněna vůbec dávat záruky za úvěry, to musí být cestou zákona, to musí schválit ještě i parlament. Za druhé, je to takové podivné, protože kdyby Sazka měla a nabízí nám garanci ve výši třeba sto padesáti procent, tak proč ji nenabídne přímo bance? Kdyby to byla seriózní garance, tak se nebude ucházet o naši. Zdá se, že to není tak seriózní. Podle vás je postup Sazky neseriózní? Musím říci, že jsem velmi překvapen tím, protože to jsou buďto absolutní diletanti, nebo ta horší verze, kterou si netroufám tady ani pojmenovat. Ale fakt, že někdo staví na pozemcích a nepodívá se do katastru, nepozná, že tam třeba vázne nějaké zástavní právo, to je buďto diletantismus, nebo opravdu trestná činnost. Chcete tím říct, že návrh ministryně školství nepodpoříte? Nepodpořím. Říká vicepremiér, ministr spravedlnosti Pavel Rychetský. Já děkuji za vašich třicet minut, které jste věnoval rozhlasové stanici BBC a někdy v dohledné době opět na shledanou. Na shledanou. Od mikrofonu se loučí Václav Moravec. Takové bylo Interview BBC. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích Sazka zatím neví, jak by se postavila k podmínce státní záruky PRAHA 10. února (ČTK) - Ministerstvo školství navrhne vládě, aby schválila garanci pro šestimiliardový úvěr společnosti Sazka na další výstavbu víceúčelové haly pro hokejové mistrovství světa 2004. Podmínkou pro případnou záruku by bylo to, že by Sazka jistila záruku akciemi v tržní hodnotě devíti miliard korun. Sazka zatím neví, jak by se k tomu postavila. "Je to otázka, která přísluší našim akcionářům," řekla dnes ČTK mluvčí loterijní společnosti Stanislava Doubravová. Státní záruku možná Sazka nebude vůbec potřebovat. Loterijní společnost nadále jedná s bankami o náhradní záruce a je blízko uzavření dohody, uvedla Doubravová. Návrh na jištění státní garance by měl řešit případnou situaci, kdy by Sazka úvěr nesplácela a povinnost by přešla na stát. "Požadovaná státní garance by mohla být při nesplnění plánovaných příjmů Sazky budoucí zátěží státního rozpočtu," vysvětlil vládní zmocněnec pro přípravu šampionátu Karel Hrdý podmínku na 150 procentní jištění úvěru majetkem Sazky. Vláda by mohla o návrhu na státní garanci jednat ve středu, pokud ho ovšem zařadí na pořad zasedání. Podle Hrdého bude ministryně Buzková návrh podporovat. Buzková však může ve vládě narazit, protože s návrhem nesouhlasí ministr financí Bohuslav Sobotka a spravedlnosti Pavel Rychetský. "Naše odmítavé stanovisko trvá," řekl ČTK Sobotkův mluvčí Jaroslav Dědič. Rychetský se diví, proč Sazka nenabídla jištění majetkem přímo bance. Postup Sazky považuje celkově za neseriózní. "Fakt, že někdo staví na pozemcích, nepodívá se do katastru a nepozná, že tam třeba vázne nějaké zástavní právo, to je buď diletantismus nebo trestná činnost," prohlásil dnes v rozhlasové stanici BBC. Státní nebo náhradní garance by měla vyřešit situaci, kdy Sazka nemůže za úvěr ručit pozemky pod a v okolí rozestavěné haly. Parcely se ocitly v exekuci kvůli dluhům jejich vlastníka, společnosti Quonex Real, jehož je Sazka poddlužníkem. Pozemky mohou skončit ve veřejné dražbě. Sazka tvrdí, že kvůli tomu, že k pozemkům nemůže, nestačí halu dostavět včas. Podle Hrdého je šampionát významnou prioritou a ohrožení jeho konání by mohlo poškodit pověst České republiky v zahraničí. Případnou státní garanci by musel schválit i parlament. Okolnosti výstavby haly se však nadále komplikují. Předseda představenstva Quonexu Real Petr Maděrič ČTK sdělil, že dnes odpoledne zástupci firmy podali Sazce výpověď smlouvy o budoucí kupní smlouvě na parcely. Sazka smlouvu nedodržela, uvedl. Údajně nezaplatila v termínu padesátimilionovou splátku. Pokud by prý Sazka splátku uhradila, k pozemkům by se dostala. Podle České televize Sazka při nedodržení smlouvy ztrácí možnost využívat pozemky a hrozí jí pokuta asi 400 milionů korun. Sazka soudí, že Quonex Real odstoupil od smlouvy bezdůvodně, protože loterijní společnost smlouvu nijak neporušila, reagovala dnes Doubravová. Pokud smlouvu neporuší ani do budoucna, nemůže Quonex Real uplatnit smluvní pokutu, uvedla. Smlouvu podle Sazky porušil naopak Quonex Real: prý když bez vědomí loterijní společnosti pozemky nejméně ve dvou případech právně zatížil. Quonex Real by měl při odstoupení od smlouvy také poslat na vázaný účet 140 milionů korun, které už Sazka zaplatila, což asi zatím neučinil, řekla Doubravová. Pokud tak učiní, je s podivem, proč nehradí své závazky vůči třetím subjektům, dodala. Vypovězení předběžné kupní smlouvy by na exekuční řízení nemělo podle exekutorky Jitky Studené žádný vliv. Sazka by prý měla vůči Quonexu Real stále finanční závazek. Dluh Quonexu Real by loterijní společnost mohla splatit v tomto případě částí smluvní pokuty, řekla ČTK Studená. Sazka kvůli nejasnostem s parcelami zastavila před týdnem stavbu haly, kromě již objednaných prací. Protože prý nynější situace nemá řešení, podala v pátek soudu návrh na vyhlášení konkursu na Quonex Real. Pokud by Quonex Real skončil v konkursu, ze zákona by se zastavilo exekuční řízení, které je největší překážkou nakládání s pozemky, uvedla Doubravová. Maděrič uvedl, že návrh na konkurs může podat kdokoli na kohokoli: není si vědom, že by Quonex Real Sazce něco dlužil. Podle exekutorky Studené exekuční řízení konkurs přerušil. Věřitel by v něm mohl uplatnit pohledávku za Quonexem Real. "Sazka by neplnila exekutorovi, ale správci konkursní podstaty," sdělila exekutorka. O dalším osudu rozestavěné haly by představenstvo Sazky mělo rozhodnout na základě jednání o zárukách za úvěr ve čtvrtek. Resort školství je pro státní garanci Sazce, ale s jištěním Hospodářské noviny, 11. 2. 2003, strana 4 Resort školství je pro státní garanci Sazce, ale s jištěním. Návrh Petry Buzkové může na vládě narazit. Proti je ministr financí Bohuslav Sobotka i šéf resortu spravedlnosti Pavel Rychetský. Quonex Real včera vypověděl Sazce smlouvu o budoucím nákupu parcely. Ministerstvo školství navrhne vládě, aby schválila garanci pro šestimiliardový úvěr společnosti Sazka na další výstavbu víceúčelové haly pro hokejové mistrovství světa 2004. Podmínkou pro případnou záruku by bylo to, že by Sazka jistila záruku akciemi v tržní hodnotě devíti miliard korun. Sazka zatím neví, jak by se k takovému řešení postavila. "Je to otázka, která přísluší našim akcionářům," uvedla včera mluvčí loterijní společnosti Stanislava Doubravová. Státní záruku podle ní Sazka možná nebude vůbec potřebovat, jelikož nadále jedná s bankami o náhradní záruce a je blízko uzavření dohody. Návrh na jištění státní garance má řešit situaci, kdy by Sazka případně úvěr nesplácela a povinnost by přešla na stát. "Požadovaná státní garance by mohla být při nesplnění plánovaných příjmů Sazky budoucí zátěží státního rozpočtu," vysvětlil vládní zmocněnec pro přípravu šampionátu Karel Hrdý podmínku na 150procentní jištění úvěru majetkem Sazky. Vláda by mohla o návrhu na státní garanci jednat ve středu, pokud ho ovšem zařadí na pořad zasedání. Vstřícná je k návrhu ministryně školství Petra Buzková, proti je ovšem ministr financí Bohuslav Sobotka i šéf resortu spravedlnosti Pavel Rychetský. Případnou státní garanci by musel schválit i Parlament. Rychetský se diví, proč Sazka nenabídla jištění majetkem přímo bance. Postup Sazky považuje celkově za neseriózní. "Fakt, že někdo staví na pozemcích, nepodívá se do katastru a nepozná, že tam třeba vázne nějaké zástavní právo, to je buď diletantismus, nebo trestná činnost," prohlásil včera pro rozhlasové stanici BBC. Státní nebo náhradní garance má vyřešit situaci, kdy Sazka nemůže za úvěr ručit pozemky pod a v okolí rozestavěné haly. Parcely se ocitly v exekuci kvůli dluhům jejich vlastníka, společnosti Quonex Real, jehož je Sazka poddlužníkem. Pozemky mohou skončit ve veřejné dražbě. Sazka tvrdí, že kvůli tomu, že k pozemkům nemůže, nestačí halu dostavět včas. Okolnosti výstavby haly se však nadále komplikují. Předseda představenstva Quonexu Real Petr Maděrič oznámil, že včera odpoledne zástupci firmy podali Sazce výpověď smlouvy o budoucí kupní smlouvě na parcely. Proč? Sazka prý smlouvu nedodržela. Údajně nezaplatila v termínu padesátimiliónovou splátku. Pokud by prý splátku uhradila, k pozemkům by se dostala. Podle České televize Sazka při nedodržení smlouvy ztrácí možnost využívat pozemky a hrozí jí pokuta asi 400 miliónů korun. Sazka soudí, že Quonex Real odstoupil od smlouvy bezdůvodně, protože loterijní společnost smlouvu nijak neporušila, reagovala včera Doubravová. Pokud smlouvu neporuší ani do budoucna, nemůže Quonex Real uplatnit smluvní pokutu, uvedla. Smlouvu podle Sazky porušil naopak Quonex Real: prý když bez vědomí loterijní společnosti pozemky nejméně ve dvou případech právně zatížil. Ministerstva se přou o stavbu hokejové haly Lidové noviny, 11. 2. 2003, strana 4 - Ministerstvo školství navrhne vládě, aby schválila garanci pro šestimiliardový úvěr společnosti Sazka na další výstavbu víceúčelové haly pro hokejové mistrovství světa 2004. Podmínkou pro případnou záruku by bylo to, že by Sazka jistila záruku svými akciemi v tržní hodnotě devíti miliard korun. Včera to uvedl náměstek ministryně školství Petry Buzkové a vládní zmocněnec pro přípravu šampionátu Karel Hrdý. Jištění by mělo řešit případnou situaci, kdy by Sazka úvěr nesplácela a povinnost by přešla na stát. "Požadovaná státní garance by mohla být při nesplnění plánovaných příjmů Sazky budoucí zátěží státního rozpočtu," vysvětlil Hrdý podmínku na 150procentní jištění úvěru majetkem Sazky. Vláda by mohla o návrhu na státní garanci jednat dnes, pokud ho zařadí na pořad zasedání. Podle Hrdého bude ministryně návrh podporovat. Naopak stanovisko ministerstva financí je neměnné. "Naše odmítavé stanovisko trvá," řekl mluvčí ministerstva Jaroslav Dědič. Stejné stanovisko zastává i ministr spravedlnosti Pavel Rychetský. Ten se diví, proč Sazka nenabídla jištění majetkem přímo bance. Postup Sazky považuje za neseriózní. "Fakt, že někdo staví na pozemcích, nepodívá se do katastru a nepozná, že tam třeba vázne nějaké zástavní právo, to je buď diletantismus, nebo trestná činnost," prohlásil včera v rozhlasové stanici BBC. Sazka zatím neví, jak by se k návrhu jištění vlastními akciemi postavila. "Je to otázka, která přísluší našim akcionářům," řekla mluvčí Sazky Stanislava Doubravová. Státní záruku možná Sazka nebude potřebovat. Mluvčí dodala, že loterijní společnost jedná s bankami o náhradní záruce a je blízko uzavření dohody. Sazka obdržela od Quonex Realu dopis o vypovězení smlouvy Právo, 11. 2. 2003, strana 2 - V pondělí obdržela Sazka dopis, podepsaný jediným členem představenstva Quonex Real Petrem Maděričem. Maděrič v něm sděluje, že jeho firma jednostranně odstupuje od smlouvy o budoucí kupní smlouvě na pozemky v pražských Vysočanech, kde roste nová Hala Sazka, uzavřené mezi oběma společnostmi. Podle názoru Sazky je toto odstoupení ze strany Quonex Real neodůvodněné, protože uzavřenou smlouvu žádným způsobem neporušila. "Jednou z podmínek smlouvy o budoucí kupní smlouvě bylo, že společnosti Quonex Real se zakazuje bez našeho souhlasu zatěžovat převáděné pozemky nad rámec zatížení existujícího při podpisu smlouvy, což Quonex Real nejméně ve dvou případech učinil," řekla včera Právu tisková mluvčí Sazky Stanislava Doubravová. "Sazka nás chce poslat do konkursu, my zase Sazce pozemky v místě stavby haly neprodáme. Zrušili jsme s ní smlouvu o smlouvě budoucí, podle níž Sazka měla pozemky v místě haly získat do roku 2004," řekl Maděrič. Sazka chtěla pozemky, na kterých se staví multiaréna, po jejich odkupu ručit bankám pro získání šestimiliardového úvěru pro dostavbu. Vzhledem k vzniklým problémům s nimi, kdy hrozí jejich veřejná dražba, neboť Quonex je použil jako zástavu Union bance na získání dvou úvěrů, Sazka požaduje po vládě poskytnutí státní garance, aby úvěr získala. O garancích ve středu Vláda by o tom měla jednat ve středu. "Otázku hokejové haly budu nejprve konzultovat s premiérem, ministrem financí a vládním zmocněncem, jenž k tomu ve středu předkládá do vlády zprávu. Prioritou samozřejmě je, aby se u nás mistrovství světa v roce 2004 mohlo konat. Státní záruku podpořím, ale jen za předpokladu, že Sazka prokáže schopnost úvěr splácet," uvedla včera ministryně školství Petra Buzková. Vicepremiér a ministr spravedlnosti Pavel Rychetský naopak nepodpoří při středečním zasedání vlády návrh, aby se vláda zaručila za úvěr pro společnost Sazka. Rychetský to uvedl včera v rozhovoru pro BBC. Postup Sazky v celé věci zároveň označil za neseriózní. "Fakt, že někdo staví na pozemcích a nepodívá se do katastru, nepozná, že tam vázne zástavní právo, to je buď diletantismus, nebo opravdu trestná činnost," uvedl Rychetský. Sazka, která podle jejího ředitele Aleše Hušáka nečeká jen na rozhodnutí vlády, ale podniká i sama různé kroky, v pondělí informovala o tom, že na základě nepřetržitých jednání je blízko uzavření dohody, která by jí umožnila čerpat finanční prostředky na výstavbu Haly Sazka bez ručení pozemky, o něž se pře s Quonexem. Soudní obsílky mají místo pošty doručovat poslíčci Právo, 12. 2. 2003, strana 2 - Ministerstvo spravedlnosti je nespokojeno s tím, jak Česká pošta (ČP) doručuje soudní obsílky. Chystá se proto smlouvu s ČP vypovědět. Místo pošťáků by tuto službu měli zajišťovat poslíčci, které si soudy najmou. "Obsílky se k adresátům mnohdy nedostanou. Buď se tedy s ČP dohodneme na lepších podmínkách, což by vyžadovalo i novelizaci zákona, nebo si začneme platit vlastní poslíčky," uvedl v rozhovoru s BBC ministr spravedlnosti Pavel Rychetský. Definitivně se podle něj o budoucnosti doručování obsílek rozhodne do konce února. "Potíže s obsílkami jsou. Rychetský má ale jen část pravdy a vše hází na poštuy," řekl v úterý Právu tiskový mluvčí ČP Ladislav Vančura. Ministerstvo spravedlnosti už v roce 2000 uvažovalo o tom, že doručování zásilek určených do vlastních rukou svěří zvláštní kurýrní službě. ČP tehdy ministerstvo ujistila, že se pokusí efektivnost doručování zvýšit. Premiér: Je možné, že část sociálních demokratů zvedne ruku pro Klause Hospodářské noviny, 11. 2. 2003, strana 2 - O tom, zda vládní koalice do třetí volby prezidenta postaví jako kandidáta děkana Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy Jana Sokola, se podle premiéra a předsedy ČSSD Vladimíra Špidly rozhodne do několika dnů. "Debata se z mého hlediska vyvíjí velmi dobře, jeho podpora narůstá," prohlásil včera před dalším kolem koaličních jednání Špidla v rozhovoru pro rádio Frekvence 1. Premiér si stále myslí, že ve třetí volbě bude určitě někdo zvolen. Připustil zároveň, že někteří sociální demokraté možná budou volit kandidáta ODS, bývalého předsedu strany Václava Klause. "Masově ne, ale dovedu si představit některé jednotlivce," uvedl premiér. Podporu Klausovi nevylučují ani komunisté - pokud ČSSD nepostaví jasného levicového kandidáta. Sokol takovým, podle prvního místopředsedy KSČM Vlastimila Balína, není. I lidovec Miroslav Kalousek nevyloučil, že by ve třetí volbě mohl volit Klause, pokud by se vládní koalice nedokázala dohodnout na společném kandidátovi. Špidla včera řekl, že by si Klause, kterého považuje za politika spjatého s určitým typem ekonomické transformace, na Hradě nepřál. Připustil však, že jako ústavní činitel by si spolupráci s ním představit uměl. Sokola ovšem považuje za výrazného kandidáta. "Je to člověk, který svým velkým úsilím dokázal prosadit do ústavy Listinu základních práv a svobod," řekl Špidla. Hlasů proti Sokolovi podle něj z ČSSD zaznívá jen velmi málo. Vicepremiér Pavel Rychetský včera v rozhovoru pro BBC řekl, že pokud jednání vládní koalice o Sokolovi zkrachují, umí si jen velmi těžko představit, že by ČSSD spolu s lidovci a unionisty hledala někoho jiného. "Nelze už najít nikoho lepšího," prohlásil. Rychetský nicméně považuje za chybu, že Špidla Sokola navrhl předtím, než pro něj domluvil podporu v ČSSD. Sokola hodlají podle místopředsedy KDU-ČSL Jana Kasala podpořit rovněž vládní lidovci a unionisté. Předem však chtějí vědět, jak silný je proti němu odpor v sociální demokracii. Rychetský: Justice zvažuje ukončení spolupráce s Českou poštou PRAHA 10. února (ČTK) - Ministerstvo spravedlnosti se do konce února rozhodne, zda bude i nadále pro zasílání obsílek, například od soudu, využívat služeb České pošty. S prací pošty totiž není ministerstvo spravedlnosti spokojeno, neboť obsílky se k adresátům mnohdy nedostanou. V BBC to dnes řekl ministr spravedlnosti Pavel Rychetský. Jeho ministerstvo se buď s Českou poštou dohodne na lepších podmínkách, což by vyžadovalo i novelizaci zákona, nebo si místo pošty začne platit vlastní poslíčky. "Já si dovedu představit, že na soudu bude zaměstnanec, který dostane mopeda a bude doručovat soudní písemnosti, a když bude potřeba, tak ho bude doprovázet i justiční stráž," uvedl Rychetský. Se službami České pošty nejsou podle něj spokojena ani ministerstva vnitra a financí, která rovněž lidem zasílají ohromné množství písemností. Také tato ministerstva se chtějí rozhodnout, jestli budou služeb pošty dále využívat, dodal Rychetský. Rychetský dostává denně zprávy o stopách drog v krvi vězňů PRAHA 10. února (ČTK) - Ministr spravedlnosti Pavel Rychetský dostává z věznic denně hlášení o tom, že se v krvi nebo moči odsouzených našly stopy drog a také o tom, že se k vězňům dostávají mobilní telefony či jejich součástky. Rychetský to dnes řekl v BBC v souvislosti s nálezem drog ve vinařské věznici. Policie během policejní akce Gaston a Motýlek doposud obvinila 53 lidí zapletených do výroby a distribuce drog, z nichž část se dostala k vězňům. "Chtěl bych ve spolupráci s policií udělat co nejvíce takových zásahů," uvedl Rychetský. Ve věznici Vinařice našli policisté také tři mobilní telefony a větší počet SIM karet. Ministr uvedl, že situaci ve věznicích by prospělo rušení signálu pro mobily. Řekl, že se bude snažit dohodnout s provozovateli mobilních sítí, aby se ve věznicích nedalo z mobilů volat. Operace Gaston a Motýlek byla zatím nejrozsáhlejší akcí, při níž policie spolupracovala s vězeňskou službou. Na základě podezření, že se ve věznici šíří drogy, zahájila policie počátkem února operaci Motýlek. Z odposlechu se dověděla, že do věznice míří větší zásilka pervitinu. Policie se nakonec dostala až k výrobcům drogy. Mezi obviněnými jsou i zaměstnanci věznice. Sazka zatím neví, jak by se postavila k podmínce státní záruky PRAHA 10. února (ČTK) - Ministerstvo školství navrhne vládě, aby schválila garanci pro šestimiliardový úvěr společnosti Sazka na další výstavbu víceúčelové haly pro hokejové mistrovství světa 2004. Podmínkou pro případnou záruku by bylo to, že by Sazka jistila záruku akciemi v tržní hodnotě devíti miliard korun. Sazka zatím neví, jak by se k tomu postavila. "Je to otázka, která přísluší našim akcionářům," řekla dnes ČTK mluvčí loterijní společnosti Stanislava Doubravová. Státní záruku možná Sazka nebude vůbec potřebovat. Loterijní společnost nadále jedná s bankami o náhradní záruce a je blízko uzavření dohody, uvedla Doubravová. Návrh na jištění státní garance by měl řešit případnou situaci, kdy by Sazka úvěr nesplácela a povinnost by přešla na stát. "Požadovaná státní garance by mohla být při nesplnění plánovaných příjmů Sazky budoucí zátěží státního rozpočtu," vysvětlil vládní zmocněnec pro přípravu šampionátu Karel Hrdý podmínku na 150 procentní jištění úvěru majetkem Sazky. Vláda by mohla o návrhu na státní garanci jednat ve středu, pokud ho ovšem zařadí na pořad zasedání. Podle Hrdého bude ministryně Buzková návrh podporovat. Buzková však může ve vládě narazit, protože s návrhem nesouhlasí ministr financí Bohuslav Sobotka a spravedlnosti Pavel Rychetský. "Naše odmítavé stanovisko trvá," řekl ČTK Sobotkův mluvčí Jaroslav Dědič. Rychetský se diví, proč Sazka nenabídla jištění majetkem přímo bance. Postup Sazky považuje celkově za neseriózní. "Fakt, že někdo staví na pozemcích, nepodívá se do katastru a nepozná, že tam třeba vázne nějaké zástavní právo, to je buď diletantismus nebo trestná činnost," prohlásil dnes v rozhlasové stanici BBC. Státní nebo náhradní garance by měla vyřešit situaci, kdy Sazka nemůže za úvěr ručit pozemky pod a v okolí rozestavěné haly. Parcely se ocitly v exekuci kvůli dluhům jejich vlastníka, společnosti Quonex Real, jehož je Sazka poddlužníkem. Pozemky mohou skončit ve veřejné dražbě. Sazka tvrdí, že kvůli tomu, že k pozemkům nemůže, nestačí halu dostavět včas. Podle Hrdého je šampionát významnou prioritou a ohrožení jeho konání by mohlo poškodit pověst České republiky v zahraničí. Případnou státní garanci by musel schválit i parlament. Okolnosti výstavby haly se však nadále komplikují. Předseda představenstva Quonexu Real Petr Maděrič ČTK sdělil, že dnes odpoledne zástupci firmy podali Sazce výpověď smlouvy o budoucí kupní smlouvě na parcely. Sazka smlouvu nedodržela, uvedl. Údajně nezaplatila v termínu padesátimilionovou splátku. Pokud by prý Sazka splátku uhradila, k pozemkům by se dostala. Podle České televize Sazka při nedodržení smlouvy ztrácí možnost využívat pozemky a hrozí jí pokuta asi 400 milionů korun. Sazka soudí, že Quonex Real odstoupil od smlouvy bezdůvodně, protože loterijní společnost smlouvu nijak neporušila, reagovala dnes Doubravová. Pokud smlouvu neporuší ani do budoucna, nemůže Quonex Real uplatnit smluvní pokutu, uvedla. Smlouvu podle Sazky porušil naopak Quonex Real: prý když bez vědomí loterijní společnosti pozemky nejméně ve dvou případech právně zatížil. Quonex Real by měl při odstoupení od smlouvy také poslat na vázaný účet 140 milionů korun, které už Sazka zaplatila, což asi zatím neučinil, řekla Doubravová. Pokud tak učiní, je s podivem, proč nehradí své závazky vůči třetím subjektům, dodala. Vypovězení předběžné kupní smlouvy by na exekuční řízení nemělo podle exekutorky Jitky Studené žádný vliv. Sazka by prý měla vůči Quonexu Real stále finanční závazek. Dluh Quonexu Real by loterijní společnost mohla splatit v tomto případě částí smluvní pokuty, řekla ČTK Studená. Sazka kvůli nejasnostem s parcelami zastavila před týdnem stavbu haly, kromě již objednaných prací. Protože prý nynější situace nemá řešení, podala v pátek soudu návrh na vyhlášení konkursu na Quonex Real. Pokud by Quonex Real skončil v konkursu, ze zákona by se zastavilo exekuční řízení, které je největší překážkou nakládání s pozemky, uvedla Doubravová. Maděrič uvedl, že návrh na konkurs může podat kdokoli na kohokoli: není si vědom, že by Quonex Real Sazce něco dlužil. Podle exekutorky Studené exekuční řízení konkurs přerušil. Věřitel by v něm mohl uplatnit pohledávku za Quonexem Real. "Sazka by neplnila exekutorovi, ale správci konkursní podstaty," sdělila exekutorka. O dalším osudu rozestavěné haly by představenstvo Sazky mělo rozhodnout na základě jednání o zárukách za úvěr ve čtvrtek. Představenstvo Sazky o další výstavbě hokejové haly nerozhodlo PRAHA 13. února (ČTK) - Ani po dnešním jednání představenstva společnosti Sazka není jasné, jaký bude osud rozestavěné víceúčelové haly pro hokejové mistrovství světa v ledním hokeji v roce 2004. Představenstvo nerozhodlo o tom, zda loterijní společnost bude pokračovat v již pozastavené výstavbě, ani o tom, že stavbu zcela zastaví. Další vyjádření hodlá Sazka vydat až v úterý 18. února. "Představenstvo Sazky nadále vyvíjí veškeré úsilí směřující k pokračování haly Sazka s cílem uspořádání mistrovství světa v lední hokeji v roce 2004 v této hale," řekla dnes ČTK po více než osmihodinovém jednání představenstva mluvčí Sazky Stanislava Doubravová. Vedení Sazky se podle mluvčí zevrubně seznámilo s vývojem situace kolem stavby haly. Projednalo také informace o šestimiliardovém úvěru nutném pro dokončení arény a analýzu finančních dopadů, které by Sazce vznikly v případě ukončení výstavby. Jak daleko jsou jednání s bankami o náhradní záruce za půjčku, ale loterijní společnost nesdělila. Sazka chtěla původně ručit za úvěr pozemky pod halou a v okolí. Zjistila však, že to není možné, protože parcely jsou kvůli dluhům jejich vlastníka, společnosti Quonex Real, v exekuci. Sazka, která je poddlužníkem Quonexu Real, pohledávky platit nechce. Quonex Real přitom tvrdí, že kdyby Sazka zákonným způsobem doplatila kupní cenu, parcely tím z exekuce vyváže. Loterijní společnost žádala o státní garanci vládu, ale neúspěšně. Podle ministrů by byla státní záruka příliš riziková. Hrozilo by tedy, že v budoucnu zatíží rozpočet. Sazka podle Doubravové rozhodnutí respektuje. Představenstvu se ale nelíbí vyjádření některých členů vlády, ve kterých prý zpochybnili smysl projektu a poukázali na neprofesionalitu vedení společnosti. "Představenstvo Sazky se cítí těmito výroky poškozeno, neboť tím byla velmi ztížena vyjednávací pozice vůči finančním institucím, se kterými stále vede jednání," uvedla Doubravová. O neserióznosti postupu Sazky hovořil ministr spravedlnosti Pavel Rychetský. Rozhlasové stanici BBC v pondělí řekl, že když někdo staví a nepodívá se do katastru, zda tam nevázne nějaké zástavní právo, je to buď diletantismus, nebo trestná činnost. Za ještě závažnější považuje vedení loterijní společnosti to, že pracovník ministerstva financí zveřejnil informace k nové hře, z jejichž výnosů se má hala splácet, uvedla bez bližších podrobností mluvčí Sazky. Představenstvo v reakci na rozhodnutí vlády upozornilo, že státní rozpočet by mohl v jeho důsledku přijít o stamiliónové daňové příjmy. Hala Sazka a celý projekt Zelený ostrov s komerčními budovami a hotelem by navíc nabídl tisíce pracovních míst a oživil by turistický ruch, dodala Doubravová. Problémy s doručováním obsílek by prý mohli odstranit exekutoři PRAHA 4. března (ČTK) - Problémy s doručováním soudních obsílek prostřednictvím České pošty by prý mohli odstranit exekutoři. Vedení jejich komory míní, že stačí začít využívat tuto možnost uvedenou v novele soudního řádu. Podle příslušného paragrafu totiž "písemnost doručuje soud... soudním exekutorem," řekl dnes ČTK prezident Exekutorské komory ČR Juraj Podkonický. Podle něj by mohli exekutoři doručovat všechny soudní obsílky, nejen ty, jež se týkají exekucí. Za doručení jedné písemnosti exekutorem je stanovena paušální částka 50 korun. Ovšem platí se jen za úspěšné doručení, dodal Podkonický. Nabízené řešení by podle něj znamenalo úsporu času i státních peněz. Pravděpodobnost doručení zásilky je totiž u hmotně zainteresovaného soudního exekutora mnohem vyšší, míní prezident komory. Soudy podle něj vynakládají ročně za doručovatelské služby asi dvě miliardy korun. Podle odhadu exekutorské komory ve více než 60 procentech případů se ale nepodaří zásilku doručit napoprvé. Zvyšuje se proto původní částka 27 až 32 korun za jeden dopis. Problémem je i to, že podle poštovních předpisů doručovatelky nemusejí vyplňovat svá jména a čas doručení. Soud je pak o tyto detaily znovu žádá. V některých evropských zemích, kde systém soudních exekutorů funguje, například v Belgii či Francii, nemají podle Podkonického s doručováním soudních obsílek problémy. Systém je prý jednoduchý: všechny rozsudky soudu doručují výhradně soudní exekutoři, a to vždy osobně do vlastních rukou adresáta. Exekutor ho přitom vyzve, aby ve stanovené lhůtě dobrovolně splnil svoji povinnost stanovenou rozsudkem. Pokud to adresát neučiní, exekutor po uplynutí lhůty zahájí bez prodlení exekuční řízení. Ministr spravedlnosti Pavel Rychetský v únorovém rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC vyslovil s prací pošty nespokojenost. Naznačil, že ministerstvo se buď s Českou poštou dohodne na lepších podmínkách, což by si vyžádalo i novelu zákona, nebo si místo pošty začne platit vlastní poslíčky. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:24 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
